Archiv Včelařské konference

Aby naše včely dokázaly žít s tímto parazitem, musel by jste změnit právě to chování parazita který v původní domovině dvakrát ročně začínal svůj cyklus rozmnožování od začátku. Naše včela je pro něj mnohem výhodnější hostitel neb se nestěhuje. Problém s účinností gabonu je způsoben nesprávným umístěním a v nesprávnou dobu ve včelstvu. Také vyplývá z nepochopení jeho účinků které od něj očekáváme. Jeho ůčelem není roztoče zabít, ale v podletí znemožnit mu další masivní rozmnožování. Pak v říjnu varidolem začneme zabíjet ty co se množí dále. Gabony jsou dva a ty se mají střídat. Budeme-li střídat různé přípravky během jednoho roku nemůže vzniknout rezistence na žádný z nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 23.11.2010 23:30:53
> ----------------------------------------
> Já Vám Aleši přeji ať jednou nemusíte včelařit v oblasti, kde je již dnes
> problém s účinností Gabonu PA92. V podmínkách oblasti, kde není vyjímkou
> nárůst populace ve včelstvu i po jarním ošetření dle metodiky na stavy,
> které jak jsem četl u Vás dosahují asi tak součet jednoho stanoviště po
> fumigacích, je situace trošku jiná, než na co jste asi zvyklí..tam už
> pobíháním s Varidolem a vyvíječem aerosolu mnoho nezachráníte. Proto prosím
> buďme společně k sobě tolerantní a respektujme i jiné snahy. Pokud budeme
> pokračovat v metodice, která se nyní stále prosazuje máme do budoucna dle
> mě dvě základní jistoty - problémů s účinností léčiv bude pomalu přibývat a
> o nějakém šlechtění včel na varroatoleranci si můžeme nechat zdát. Doufám,
> že si opravdu z nás nikdo nemyslí, že pokud se budeme snažit vybít každou
> sezonu roztoče v našich včelstvech na nulu, dosáhneme odchovem od včelstev
> s nejnižšími spady nějakého pokroku - to je opravdu pitomost. Naopak pouze
> při větším infekčním tlaku je možné včelstva posuzovat a testovat. Trendem
> v mnohých přístupech při regulaci parazita u vícerých zvířat je naopak
> velmi důležitá zásada nikdy nepřerušit kontakt parazit-hostitel. Jen při
> stálém tomto kontaktu lze umožnit včele a roztoči vzájemnou existenci.
> Víte, to že člověk přichystal včele takovou evoluční pochoutku je také
> součástí přírodních cyklů. Měli bychom si ale chybu uvědomit a umožnit
> včelám se s tímto parazitem naučít žít. Zatím se většinou všemožně snažíme
> jim tuto snahu znemožnit, jak jen můžeme - prakticky ve všem, jak se
> včelstvy zacházíme...včelky mají můj nesmírný obdiv, že mají stále vůli
> bojovat, nezbývá než se jako vždy přírodě s pokorou poklonit...
>
>
>

Díky za příspěvek, dobře jsem se pobavil a potěšil jsi mě, protože jsem tuhle chybu neudělal. Přestože se Mirek Zelený hrozil když viděl moje rámky - všechny loučky tenké, včelky vesele prostavují nástavky. Hlavní je, že jsem začal používat distanční hřebeny od pana Sapáka a nemají chybu, žádné slepence, jakýkoliv rámek i po letech s minimální námahou vyjmu z nástavku, kdo to jednou viděl, Hofmany zavrhne jako historickou záležitost, která je překonána.. vřele hřebeny doporučuji, mám je 3 roky ve 20-30 včelstvech a už bych neměnil. Nikdy jsem neměl problémy ani při stěhování včelstev jak by některý rejpal mohl namítnout, pokud jsou na vozejku rámky ve směru jízdy a jede se trochu slušně tak snad ani problém být nemůže.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro včelaře
> Datum: 16.11.2010 15:09:46
> ----------------------------------------
> Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
> je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
> bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
> vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
> smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
> takze je otazka co zivotnost .
>
> Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
> vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
> horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
> nabytek!
>
> Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
> sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
> co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
> sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!
>
> U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
> sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
> ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...
>
> T.H.
>
> 2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>
> > Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> > když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> > listnáče asi lepší.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> >
> > Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
> >>
> >> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> >> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> >> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> >> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
> >>
> >> Jaké má kdo zkušenosti?
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
>
>
>

Ti nahoře jsou závislí na naší pomoci a ne kritice. Nic jim nepomůže, když budem jen reptat, Naše nápady jsou tou cestou i když použitelných k naší nelibosti jich bude jen pramálo.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 24.11.2010 15:07:07
> ----------------------------------------
> Př. Klímo, já si myslím, že přece jenom v základu jsme se shodli, chemie
> není na věčné časy, selekce včel má význam a pro doplnění, kde chybí výzkum
> tam to kulhá na jednu nohu neli na obě. Ale já musím být v první řadě
> chovatel a řešit situaci teď a snažit se předpovídat co bude. A kolikrát
> dělat i věci co nechci, ale musím. A někde na začátku této debaty bylo,
> mnou myšleno aby se zespodu zatlačilo na ty nahoře a rozhýbalo se ve věcech
> kolem nákaz ne jenom kolem varroa. Aleš
>
>
>

Josefe, a co takhle vyvolat vzpouru. Svaz potřebuje lidi a hodně lidí aby měl peníze a měl za koho mluvit. Nejde o to vytvořit nový svaz. Ale jednoduše požadavky a kulku do obálky. V normálním životě se s Váma také nikdo nemazlí, buď se staráte nebo nemáte. Aleš

Dne Wednesday 24 of November 2010 14:26:00 PavelN napsal(a):
> http://www.uschovna.cz/
>
> bere jenom 300M, ale třeba se ten soubor s pomocí zipu nebo raru smrskne

video se nesmrskne pomoci zipu , ale kompresi videa :)
Sam pouzivam Linux, ale ve vindows je treba program
http://www.slunecnice.cz/sw/video-caster/
tak to muzete skusit. Nebo tady umoznuji az 2G :


http://www.ulozto.cz/


--



S pozdravem

Jan Cervenka

A máme tady teroristy.

http://pavel.lasakovi.com/projekty/internet/internetove-uschovny/

doporučuji pomocí archivního programu (např. RAR) rozložit na 100 MB soubory
a použít www.uschovna.cz
Pavel


----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 24, 2010 2:22 PM
Subject: uloení dat


Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby
si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale
vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si
je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467)

No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, ...
xxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli si to dobře pamatuji a jestli jsem to dobře pochopil, tak právě tenhle problém popisoval na zmíněné pražské konferenci k 10. výročí PSNV holandský šlechtitel Henk Kok. Ta přednáška byla ve srovnání se show Johna Kefusse jaksi nenápadná, nicméně velice cenná. Právě Holanďané mají problém, že pro výzkum nemají velkochovy, včelaři mají většinou jen pár včelstev. Jenomže oni dokázali vyvinout fungující systém, kdy se jednotliví malovčelaři spojili, dali některá svá včelstva k dispozici výzkumnému programu. Koordinátoři vyvinuli fungující program, metodiku testů a ošetřování a výsledky účastníci zasílají do koordinačního centra. Pochopil jsem to správně? No: a teď na krev: myslíte, že by to šlo i u nás? Třeba na bázi VMS, kde už řada kroků v tom smyslu učiněna byla?
Mýlím-li se, tak mě, prosím, opravte. Já bych si s dovolenm také ... ale ne, už zase ... ;-) ... já bych do toho, s dovolením, také šel ...
Jiří

já bych do toho, s dovolením, také šel ...
Jiří
------------------------------------------------------

Tak doufám, že se uvidíme v Brně v lednu, kde zkusíme naformulovat postup, jak začít spolupracovat, pak ještě argumentovat a obhojovat u Státní veterinární správy. Ale kdo nic nedělá...

Uschovna zvýšila velikost zásilek až na 300 MB zdarma, a navíc - lze odeslat
i větší, to již ale za úhradu.
S pozdravem
Petr

-----Původní zpráva-----
From: Pavel Votrubec
Sent: Wednesday, November 24, 2010 5:13 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: uloení dat

http://pavel.lasakovi.com/projekty/internet/internetove-uschovny/

doporučuji pomocí archivního programu (např. RAR) rozložit na 100 MB soubory
a použít www.uschovna.cz
Pavel


----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 24, 2010 2:22 PM
Subject: uloení dat


Zdravím kolegové.
Potřeboval bych rychle uložit jedno video z vytáčení pro jiného kolegu aby
si to mohl stáhnout.Obsah je asi 380Mb.Zkoušel jsem to na letecká pošta ale
vejde se tam jen 160Mb.Nevíte o něčem kde se ty data dají uložit tak aby si
je druhý na jiném konci republiky mohl stáhnout?

Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]

Něco na způsob VMS je jedna ze změn, kterou bych si představoval. Zrušit povinné vyšetření zimní měly na roztoče, a každá ZO v každém katastru povinně jedno stanoviště, kde bude chovatel sledovat a zapisovat stav spadu. Spolu se záznamy o ošetření, by to byly údaje cennější než nějaké ze zimních vzorků měly. Ale doufám, že počítáte, vy dva, že už jenom za návrh můžete být "bití". Já bych, ale ještě ty vzorky zimní měli ponechal v platnosti, když už si na ně včelaři zvykli, a využil bych je na vyšetření moru. Přičemž bych umožnil včelařům s menším počtem včelstev, zimní měl sloučit v rámci katastru, třeba na padesát včelstev do jednoho vzorku. A co takhle nejednat s veterinou a začít ve svazu a svaz ať se postará, řekněme že bych o spřízněné duši uvnitř věděl. Aleš

Jo s tím se počítá, to vždy, když se jde proti zdi. S tím vyšetřením měli je Aleši max. počet včelstev v jednom vzorku 25 mimo ochranné pásmo a 15 v ochranném pásmu. Jde o to, že kultivační stanovení je vymyšleno tak, aby bylo možno kultivací něco zjistit i za situace že bude jedno vč. z 25 mít v měli spory. V ochranném pásmu je to pro jistotu ve vzorku ještě méně.

Promiňte, ale to co navrhujete je skoro k ničemu. Jsou neskutečné rodíly mezi stanovišti a směsné vzorky z více stanověť by jen rozdíly smyly. Bylo by to naprosto kontraproduktivní z více důvodů. Monotoring l stanovště na organizaci je také o ničem. U nás v organizaci dělá 3 roky monitoring přes 20 včelařů, funguje varroalinka. O tom si většina organizací může nechat jenom zdát. A přeci se občas stane, že to nezafunguje. Tady je to ale skutečně již lehkomyslností včelaře. Letos se to stalo u jednoho včelaře. Skoro celé tři měsíce měl indicie o nárůstu kleštíka a virů a také naše mnohá doporučení, žádná tragedie, kdyby poslechl. No odjel na dovču nebo měl pořád něco jiného na práci. Začátekm září, klasika. Přišel během dvou dnů o včelstva a zachránit jsme už mohli jen oddělky a 1 včelstvo. Přitom jeho kolega o 200 dál to zvládl hladce jen s Formidolem. No a vzorky na mor nás asi už nebudou také trápit. Pokud se schválí to, že přemístění včelstev nebude podléhat vet. povolení, není co řešit a vše co se v tomto směru udělalo (plošná vyšetření), budou jen vyhozené peníze. Pak budeme hledat skutečně taková včelstva a způsoby ošetřování, která riziko MVP minimalizují. Pokud vám ale za plot přestěhuje někdo včely z morového pásma, máte nejspíš smůlu. Ale jak jsem naznačil, vše špatné může být i k něčemu dobré.

Leoši, já bych toho čerta nemaloval. Zrušení vyšetření se týká jen kočovníků a né tvalých přesunů. Drtivá většina kočovníků je ale z komerčních včelařů, kteří zároveň tvoří oddělky na prodej, a v tom případě vyšetření na mor stejně potřebují a tak si je stejně nechají udělat (včetně mě). Nikdo není tak na hlavu padlej aby riskoval, že se mu za zavlečení moru půjde pomstít.

U kultivace je určitě přesnější mít vzorek z míň včelstev, ale já bych tato vyšetření spíš považoval za orientační u trvalých stanovišť, jediná včelstva, která nejsou dnes vyšetřována, a hlavně když se cena vzorku rozdělí mezi víc včelařů tak by to nemuselo tolik bolet. A podle nového nařízení stáhla veterina v ochranných pásmech počet, deset do vzorku. Že by víc vzorků a víc peněz?

"""No, ono by včelaři možná šlechtili. Jenže u včelaře s 10 - 15 včelstvy by nějaké objevení včelstva odolnějšího k roztočům byla spíš náhoda. To by nebylo u včelaře s řádově 100 včelstvy, jenže tam vybírání odolných včelstev a jejich preference v rozchovu sníží výnosy a zvýší pracnost. A kdo to těm včelařům zaplatí, když včelstva jsou jejich živobytí aonise musí chovat ekonomicky?""""
Já si to nemyslím. Nejde jen o mých 15 ale i o dalších 50 v okolí divoké i nadivoko chované (nikdo v mém okolí nic nekupuje). Pak je tu tedy jakási populace, která se spolupodílí svými trubci na výběru odolnějších. Neošetřovaná volně žijící včelstva produkují jen tvrdě vybrané trubce (napadený trubec sotva doletí na shromaždiště, a ještě ho čeká to nejdůležitější,...). To je jedna z významných metod získávání odolnějších populací.

"""A často je to tak, že včelstvo s lepším spadem v sezóně, má po ošetření spad horší, takže s roztočem si neví rady, a z takového včelstva se matky nechovají.""
Právě z těch po posouzení dalších okolností ano.

Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 24.11.2010 15:54:45
> ----------------------------------------
> "A řekl, že v ČR úplně vymizela roztočíková nákaza po tom co se začala
> včelstva ošetřovat proti varroaze. Kdo by to před válkou řekl, že vymizí
> nějaký parazit který v té době způsoboval také nějaká procenta ztrát. Tak
> proč se u VD spokojit s málem kterou nabízí tolerance?"
>
> Vymizení roztočíka přesně odpovídá příslušným nákazovým teoriím.
> Roztočíkovi se objevil jiný konkurent parazit s řádově mnohem vyšší
> agresivitou ke včelám než roztočík a s citlivostí na stejná léčiva. A k
> němu se aplikovala řádově mnohem agresívnější léčba než byla kdysi léčka
> Befem na roztočíka. Takže zatímco léčba proti varaóze roztoče varoa jen
> omezila, takže v podstatě každý rok začínají s množením znova, u roztočíka
> stejná léčka roztoče vybila pod počet, kdy se mohli vůbec rozmnožovat a
> aspoň udržovat tak populaci, takže roztočíci vymřeli.
> U varaózy by to možná bylo podobné, střelím, kdyby každý týden od března po
> listopad se každé včelstvo fumigovalo, během několka let by se povedlo
> zbavit varoa i u neléčených ulétlých rojů.
>
>
> Ale

Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: bernard <bpavera/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.11.2010 17:38:42
> ----------------------------------------
> Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]
>
>
>

Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .

Pepan
-----------------------------
Takže možná kdo bude chtít, bude moc použít "přírodní" látky již dřív. Bayer si určitě zařídí platnou regsitraci.

A podle všeho se používá v sezoně, takže to by jsme ten thymol mohli již někde používat. Účinnost Gabonu jde prý rychle dolů, jak bylo prý již před lety řečeno Ing. Veselým v NASA. Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)

Karel

To není nic divného. Čím méně účinných látek se používá tím déle budeme mít účinnou zbraň. Kdyby se všechny účinné látky používaly současně tak taky na ně bude i současně vznikat rezistence Bedemeli však 2 - 3 používat pravidelně střídavě tak to lze oddálit. To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.11.2010 06:41:01
> ----------------------------------------
> Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás
> počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .
>
> Pepan
> -----------------------------
> Takže možná kdo bude chtít, bude moc použít "přírodní" látky již dřív.
> Bayer si určitě zařídí platnou regsitraci.
>
> A podle všeho se používá v sezoně, takže to by jsme ten thymol mohli již
> někde používat. Účinnost Gabonu jde prý rychle dolů, jak bylo prý již před
> lety řečeno Ing. Veselým v NASA. Divím se, že se již ten thymol nepoužívá,
> když se s ním počítá. :-)
>
> Karel
>
>
>

>Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)<
------------------------------------------------------------
Možná proto, abychom nemuseli zákazníkům vysvětlovat že zapáchající med včely sbíraly na lánech tymiánu ;o)).
JK

... To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.

Pepan
------------------------------

Proč jenom zapřisáhlým odpůrcům Dolu?

Vysvětli to i nám. Na Thymol vzniká rezistence?
Kde už vznikla?

Je třeba se připravit? Ať nedopadnem špatně.
A jak vznikl problém s Gabony? Taky za to můžou ti "odpůrci"? A nebo je to vlastnost všech dlouhodobých nosičů. Ve světě si tak vyrobili rezsitenci na anitráz. Právě dlouhodobou aplikací.

To je prostě jednoduchý - ze všeho obvinit nepřáteslá spiklenecká centra. :-)
Vysvětli to těm co jim v létě hynou na podzim včely, i když dělají všechno podle předpisu - nemohou za to nepřátelské ideologické centrály?.

Tady je prostě pozitivní zpráva, bohužel pro někoho ze světa. Takže hned za tím jsou nepřátelé Dolu.

Jak se dřive říkalo, je třeba to vidět především politicky:-)
A to je dobře. Pro někoho. Nedebatuje se pak nad fakty.


Karel

>Divím se, že se již ten thymol nepoužívá, když se s ním počítá. :-)<
------------------------------------------------------------
Možná proto, abychom nemuseli zákazníkům vysvětlovat že zapáchající med včely sbíraly na lánech tymiánu ;o)).
JK
-------------
Pokud bych si musel vybrat, tak bych raději vařil mateřídouškovou medovinu, než měl prázdné úly.

Někdo si prostě raději vybere tuto možnost, než jen koukat.

Karel

"Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na aplikaci Befu a flašky léčiva?

No nevím. Původně jsem se domníval, že roztočík vymizel v důsledku plošného
tlumení varoázy, ale asi před dvěma roky jsem na školení v Nasavrkách slyšel
stejnou informaci o velikosti vzdušnic, jako zde byla uvedena...

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Thursday, November 25, 2010 9:34 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: L??it nebo nel??it

"Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která
je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
aplikaci Befu a flašky léčiva?

"No nevím. Původně jsem se domníval, že roztočík vymizel v důsledku plošného
tlumení varoázy, ale asi před dvěma roky jsem na školení v Nasavrkách slyšel
stejnou informaci o velikosti vzdušnic, jako zde byla uvedena..."

Velikost vzdušnic je věc snadno zjistitelná, kterou mohli bez problémů zjistit už před takovými 40 - 50 lety.
Co si pamatuji, je to ale složitější, ty vzdušnice byly pro roztočíky přístupné jen v krátké době mladosti včel, potom vstupy zarůstají chloupky a roztočík se dovnitř nedostane. Kromě toho jsem z popisu napadení roztočíkem tehdy vůbec nenabyl dojmu, že roztočík pasuje do těch vzdušnic nějak natěsno, spíš naopak, že teprve několik roztočů současně dokáže tu vzdušnici ucpat. To by potom kraňka musela mít ty vzdušnice poloviční proti černé včele nebo tak nějak a to už je jako rozdíl spíš nový hmyzí druh než dvě různé variety včely medonosné. Kromě toho, jestli má kraňka výrazně menší vzdušnice, musí mít automaticky proti černé včele i výrazně menší letový výkon, menšími vzdušnicemi se ke svalům dostane výrazně méně kyslíku. A to tak není, letový výkon kraňky je zhruba stejný jako černé včely.
Spíš naopak, jestli je kraňka horská včela, tak proti černé včele z nížinných lesů by měla mít ty vzdušnice větší, ve větší nadmořské výšce je řidší vzduch, navíc v horách jsou víc všelijaké suti a neúrodných ploch, kde nic neroste a které musí horská včela přeletět, aby se dostala na nějaké kvetoucí plochy.

Na každý přípravek časem vznikne rezistence. To je zákonité a musí se stím počítat.
Rezistence u škůdců vznikla i na DDT které mělo být naprosto bezpečné, a ještě dlouho bude otravovat životní prostředí. Údajně může za sníženou plodnost u mužů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 25.11.2010 09:02:11
> ----------------------------------------
> .. To se však bohužel zapřísáhlým odpůrcům Dolu nedá ani snad vysvětlit.
>
> Pepan
> ------------------------------
>
> Proč jenom zapřisáhlým odpůrcům Dolu?
>
> Vysvětli to i nám. Na Thymol vzniká rezistence?
> Kde už vznikla?
>
> Je třeba se připravit? Ať nedopadnem špatně.
> A jak vznikl problém s Gabony? Taky za to můžou ti "odpůrci"? A nebo je to
> vlastnost všech dlouhodobých nosičů. Ve světě si tak vyrobili rezsitenci na
> anitráz. Právě dlouhodobou aplikací.
>
> To je prostě jednoduchý - ze všeho obvinit nepřáteslá spiklenecká centra.
> :-)
> Vysvětli to těm co jim v létě hynou na podzim včely, i když dělají všechno
> podle předpisu - nemohou za to nepřátelské ideologické centrály?.
>
> Tady je prostě pozitivní zpráva, bohužel pro někoho ze světa. Takže hned za
> tím jsou nepřátelé Dolu.
>
> Jak se dřive říkalo, je třeba to vidět především politicky:-)
> A to je dobře. Pro někoho. Nedebatuje se pak nad fakty.
>
>
> Karel
>
>
>

Vysvětlovat to, že se přestal vyskytovat roztoč Acarapis Woody vzdušnicemi kraňky je dávno vyvrácený nesmysl.

Ve spolkové zemi Sasko, kde je pěstována stejná kraňka, jako na opačném svahu Krušných hor se roztočík u včel běžně vyskytuje.

To máš pravdu, na tu vlastnost Kraňky přišli poměrně nedávno až když se s léčením přestalo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 09:34:39
> ----------------------------------------
> "Ale ale, Roztočík napadal vzdušníce včely černé, Zavedením Kraňky, která
> je má menší, tento problém zmize.l Nedokázal ji pak napadnout."
>
> To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
> původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
> hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
> minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
> tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
> dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
> aplikaci Befu a flašky léčiva?
>
>
>

Dobrý den,
tuto léčebnou metodu jsem dříve již zkoušel a hořkost vývaru se dá přečkat. Naopak jsem zastáncem této přírodní síly. Krásný web pro nákup přesného množství vrbové kůry je zde http://www.prodejbylin.cz/vrba_kura/index.html

Bohužel v roce 2007 jsem si na vlastní kůži ověřil , že štěstí přeje připraveným . Tedy těm , co mají zásobu léčiva vždy po ruce a neváhají ho použít , když to uznají za vhodné - bohužel. Ti ostatní , co léčí správně a podle pokynů veterináře , si pak další prostě musí pořídit včelstva nová . Na veterináře se pak ani zlobit nemůžeme. Dneska si jen málokdo z "odpovědných " dovolí nést odpovědnost za svá rozhodnutí . Radši ordinují , co sami dostali naordinováno . Někdy to vyjde a někdy je prostě rok 2007 . My včelaři neseme odpovědnost každý za svoje včely a částečně i za ty sousedovi . Proto mám léčivo v zásobě a nebudu ho váhat použít , pokud to uznám za potřebné .

Ono se s tím ošetření moc vymyslet v běžném chovu nedá. Ale sleduji i ve svém okolí, že včelaři mnohem častěji monitorují spad i v sezóně, třebaže žádné problémy nejsou, a stačí nějaká zpráva o úhynech někde, tak jsou včelaři zvědaví jak jsou na tom a jak se monitoring stane zvykem, tak je to železná košile. A v případě potřeby formidol a sledovat spad. A má tu někdo zkušenost s odpařovači KM? A nezatmelí to včely když je to v úle delší čas? Já mám síta na strůpku, na to formidol a za ten týden co to tam mají, je síto z poloviny zatmelené, v zimě venku vydrolím a mám čistý propolis. Aleš

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na aplikaci Befu a flašky léčiva?

Pán Polášek máte pravdu a navyše či je včela čierna, zlatá šedá, vždy je to včela európska Apis mellifera L. Veľakrát tu zaznieva falošný tón odbornosti. A tak je to i s prípravkom na báze tymolu. Myslíme si, že je to ten pravý a opak môže byť pravdou, všetko môže mať svoje plusy a mínusy.


V ponuke včelárom obchod ponúka tymol pod obchodným názvom APIGUARD a APILIFE(tymol 75%, gáfor a mentol a výťažok z eukaliptu), učinnosť sa v niektorých štúdiách preceňuje, ale v serióznych pokusoch bola účiinnosť nižšia od KM 68 až 82%, takže z blata do kaluže. Chuť o vôňa prechádza do medu a zákazníkom nebude chutiť. Aj úmrtnosť včiel a lariev je preukazne vyššia ako pri použití bežných preparátov.
Zisťujem, že väčšina prispievateľov je alergická na pracovníkov z Dolu, hoci im môžu ďakovať za to, že ešte chovajú včelstvá.
Ja Gabun nepoužívam, ale je to stále dobrý prípravok, ak sa správne dodržuje technologický postup a čas (od 25.7 do 10.8) jeho vkladania do ošetrovaného včelstva.

Celkom zaujímavá téma. Aj ja prvý krát počujem, žeby kranka bola odolná voči roztočíkovi acarapis woodi. Na Slovensku sa pozitívne včelstvá vždy bez zľutovania zlikvidovali a včelstvá v okolí sa preliečovali befom. Od r. 1974 sa roztočíková nákaza na Slovensku nezaevidovala.
Hovorí sa, že prirodzene odolnú včelu proti roztočíkovi vyšľachtil brat Adam a je to všeobecne známa Buckfatská včela. Akým spôsobom sa bráni proti roztočíkovi neviem. Chcem sa opýtať či sa ešte v Čechách objavuje Acarapis woodi.

> Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik
> včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň
> zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u
> neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká
> aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil,
> není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.

Mě by zajímalo, kdo by takovou 6-ti místnou cifru uděloval, kdo by rozhodl, že toto je VT včela. Nejspíš někdo z ÚV nebo VÚ, což by mi přišlo divné, když od nich "nijaká aktivita nehrozí".

Nejspravedlivější odměnou chovatele (či jiného subjektu - o.s./s.r.o./a.s.), který přinese VT včelu bude poptávka včelařů po matkách. A ta by asi vyšroubovala cenu hodně vysoko. Pak by pár set vyprodukovaných matek mohlo přinést i více než šesticiferné "odměny". Tady by byl trh spravedlivý soudce.

Jenomže jsme v české kotlině a takový inzerát za matku za 2-4.000 Kč by z daného subjektu udělal největšího lichváře a šejdíře. Kam by se hrabaly pomluvy na zlé výkupce medu. Léta výzkumné práce šlechtitele by pak už nikdo neviděl...

A dovedu si pak představit aktivity, které by se snažili zavést maximální regulovanou cenu matky nebo něco podobného.

Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19 a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. Jednou se to určitě podaří ale do té doby nám zbývá jen opatrné a rozumné používání chemie. Ať chceme či ne.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 20:19:25
> ----------------------------------------
> > Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik
> > včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň
> > zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u
> > neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká
> > aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil,
> > není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> > který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> > vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> > lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.
>
> Mě by zajímalo, kdo by takovou 6-ti místnou cifru uděloval, kdo by rozhodl,
> že toto je VT včela. Nejspíš někdo z ÚV nebo VÚ, což by mi přišlo divné,
> když od nich "nijaká aktivita nehrozí".
>
> Nejspravedlivější odměnou chovatele (či jiného subjektu -
> o.s./s.r.o./a.s.), který přinese VT včelu bude poptávka včelařů po matkách.
> A ta by asi vyšroubovala cenu hodně vysoko. Pak by pár set vyprodukovaných
> matek mohlo přinést i více než šesticiferné "odměny". Tady by byl trh
> spravedlivý soudce.
>
> Jenomže jsme v české kotlině a takový inzerát za matku za 2-4.000 Kč by z
> daného subjektu udělal největšího lichváře a šejdíře. Kam by se hrabaly
> pomluvy na zlé výkupce medu. Léta výzkumné práce šlechtitele by pak už
> nikdo neviděl...
>
> A dovedu si pak představit aktivity, které by se snažili zavést maximální
> regulovanou cenu matky nebo něco podobného.
>
>
>

Není to tak jednoznačné. Podívejte se na lidi v Evropě. Jsme jedno indoevropské plemeno a podívejte se na rozdíly mezi národy a jakými kde trpí chorobami a jaké mají fiziologické a jiné vlastnosti. Ať jsou to turci, slováci .cikáni, židé, či germáni.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 17:39:57
> ----------------------------------------
> To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
> původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
> hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
> minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
> tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
> dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
> aplikaci Befu a flašky léčiva?
>
> Pán Polášek máte pravdu a navyše či je včela čierna, zlatá šedá, vždy je to
> včela európska Apis mellifera L. Veľakrát tu zaznieva falošný tón
> odbornosti. A tak je to i s prípravkom na báze tymolu. Myslíme si, že je to
> ten pravý a opak môže byť pravdou, všetko môže mať svoje plusy a mínusy.
>
>
> V ponuke včelárom obchod ponúka tymol pod obchodným názvom APIGUARD a
> APILIFE(tymol 75%, gáfor a mentol a výťažok z eukaliptu), učinnosť sa v
> niektorých štúdiách preceňuje, ale v serióznych pokusoch bola účiinnosť
> nižšia od KM 68 až 82%, takže z blata do kaluže. Chuť o vôňa prechádza do
> medu a zákazníkom nebude chutiť. Aj úmrtnosť včiel a lariev je preukazne
> vyššia ako pri použití bežných preparátov.
> Zisťujem, že väčšina prispievateľov je alergická na pracovníkov z Dolu,
> hoci im môžu ďakovať za to, že ešte chovajú včelstvá.
> Ja Gabun nepoužívam, ale je to stále dobrý prípravok, ak sa správne
> dodržuje technologický postup a čas (od 25.7 do 10.8) jeho vkladania do
> ošetrovaného včelstva.
>
>
>

Jaro, v Čechách roztočíková nákaza nebyla zjištěna od poloviny osmdesátých let. Přesto se pořád kontrolně vyšetřuje povinně u chovatelů matek. Je to Evropské nařízení o nebezpečných nákazách. Takže nejspíš jinde s tímto roztočem pořád problémy mají. A o té odměně za vyšlechtění včely, která bude odolávat roztoči varroa jsem také něco slyšel. Jde o celoevropskou výzvu a tím bych si vysvětlil iniciativu tímto směrem různých včelařských provozů. Spojit užitečné s příjemným. A něco málo o výskytu kraňky na našem území. Co mám vydání Včela moravská z let 1900 až 1905 tak zde vychází výzvy o zachování tradice chovu naší včely domácí oproti chovu včely kráňské, třebaže je to včela mírná a dobrá medařka. Takže, nejspíš včela kraňská už někde v té době získávala oblibu u chovatelů na účet včele tmavé.

na Slovensku testoval apiguard Mvdr Staron,v niektorom cisle Vcelara bol o tom clanok,vysledky boli take ako vravi p.Turcani,z blata do kaluze...

na Slovensku testoval apiguard Mvdr Staron,v niektorom cisle Vcelara bol o tom clanok,vysledky boli take ako vravi p.Turcani,z blata do kaluze...
-----------------------------------
Ale tady byla řeč o jiném přípravku.

:-)

A pokud měl u vás Apiguard alepoŇ 50% ÚČINNOST, TAKY DOBRÉ NA TO, ŽE JEJ MŮŽU POUŽÍT v podletí.

To je určitý rozdíl mezi SR a ČR. Tady byl (jestli mám správné informace) obchodník co jej dovezl udán a pokutován.

:-)

Karel

Také jsem na to narazil.
Jestli jsem to správně pochopil, základní myšlenka je najít nosič takový,
jako známe prach z pěnového polystyrenu. Ať děláme, co děláme, úplně se ho
zbavit nejde. Jedna včela to dostane na česno a nadruhou, co přiletěla, to
elektrostatickou silou přiskočí a ona to přinese do úlu zpět. Uvidíme.

http://www.research-in-germany.de/55876/2010-11-16-bayer-cropscience-acquires-varroa-mite-control-product-from-exosect.html

http://www.exosect.com/pest_solutions/exomite/exomite.asp

Vašek.

----- Original Message -----
Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás
počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .
Pepan

> Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]

PV:
Jedna včela to dostane na česno a nadruhou, co přiletěla, to
elektrostatickou silou přiskočí a ona to přinese do úlu zpět. Uvidíme.

-------------
Jestli je to co jsem nedávno četrl, tak to by se mělo sypat na horní loučky a včely by měly mít snahu to uklízet a při tom se to na ně má lepit. A občas potrefit roztoče.

Mám dojem, že je to už druhá zpráva od téhož koncernu - předtím už publikovali, že budou dělat něco s KM.

Taky už starý. Známe dávno. :-)

Karel

"Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19 a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "

Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby kraněk.
Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost, snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.

Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel, tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých uznaných chovů, pouze dovážíme.

Zdravím z Budapešti,
první hřebeny jsem nechal udělat pozink, jsou za polovic, ale kvůli kyselině mravenčí další várka už z nerezu, což je pro výrobce i složitější, nerez plech je o hodně tvrdší.
Pan Čermák měl zřejmě špatné hřebeny. Samozřejmě, že je mám vyrobené tak, abych mohl rámek nadzvednout a položit nahoru na zub, který normálně vymezuje vzdálenost sousedních rámků. V tépoloze samozřejmě mohou třeba během léčby Gabonem zůstat. To je odpověď na to, jak dát Gabon, přidávací klícku, nebo jak vyndat rámek, aby se nerolovali včely. Prostě si napřed vedlejší rámek mírně nadzvednu pokud je potřeba a udělám si víc místa. Pokud bydlíte blízko Pardubic, můžete se přijet podívat...
Ty kolíčky, nebo jiné vymezení dole u 24 rámků bude asi bohužel potřeba. Mám 17 a všechny rámky jsou perfektně rovné, ale stejně tu a tam ho zasunu blbě.... čímž netvrdím, že to vadí včelám, spíš mně se to nelíbí a myslím si, že u 24 by byl problém mnohem větší. Hlavní problém klasiky 24 je (měl jsem je dlouho taky), že nemají trny na spodní loučce, takže trpí rozjetím na kosočtverec,nebo se zkroutí do vrtule, musí se drátkovat... Mám včely 500km daleko a neumím si už představit, že bych dělal takové zbytečnosti... Pošlu Vám fotku svých rámků, ale musím ji doma stáhnout z mobilu. O přechodu na nízké rámky stojí vždy uvažovat.
Abych odpověděl na Váš dotaz úplně - matky přidávám nejraději v 10ml injekčních stříkačkách, do které jsou malou flexou z bohu udělané díry, ucpu medocukrovým těstem, dodržet mírný sklon, aby se matky netopily v těstě a zmáčknout mezi 2 rámky, je to asi za 2 koruny a hygienické, po pár použití likviduji. Taky časem můžu vyfotit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Černý <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Distanční hřebeny
> Datum: 25.11.2010 22:17:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Hubači,
> jsem víceméně včelařský začátečník, ale i za tu krátkou dobu jsem se rozhodl
> nahradit mezerníky v úlech. Rád bych se Vás zeptal na Vaše zkušenosti s
> distančními hřebeny. Psal jste pár příspěvků do včelařské diskuze, ale některé
> otázky mi zůstávají nejasné. Přidáváte matky v zasílací klícce? Ta má na
> tloušťku 12 mm a hřeben má mezery 1 cm, nebo víc? Nemáte také problém s tím, že
> při vytahování se včely o sebe "rolují", tím že nejde rámky roztáhnout od sebe a
> mít tak víc místa (aspoň o tom psal pan Čermák v jednom příspěvku)?
> Já mám naši klasiku 39x24, tak ještě chci mít ve spodní části nástavku asi
> dřevěné 1 cm kolíčky, aby se plásty dole nedotýkaly, což se mi občas stane právě
> u mezerníků. Ještě otázka, máte nerez provedení, nebo si myslíte, že stačí
> pozink (kvůli kyselině).
> Předem Vám moc děkuji za rady!
>
> S přátelským pozdravem
> Pavel Černý
>
>
>

Zdravím z Budapešti,
první hřebeny jsem nechal udělat pozink, jsou za polovic, ale kvůli kyselině mravenčí další várka už z nerezu, což je pro výrobce i složitější, nerez plech je o hodně tvrdší.
Pan Čermák měl zřejmě špatné hřebeny. Samozřejmě, že je mám vyrobené tak, abych mohl rámek nadzvednout a položit nahoru na zub, který normálně vymezuje vzdálenost sousedních rámků. V tépoloze samozřejmě mohou třeba během léčby Gabonem zůstat. To je odpověď na to, jak dát Gabon, přidávací klícku, nebo jak vyndat rámek, aby se nerolovali včely. Prostě si napřed vedlejší rámek mírně nadzvednu pokud je potřeba a udělám si víc místa. Pokud bydlíte blízko Pardubic, můžete se přijet podívat...
Ty kolíčky, nebo jiné vymezení dole u 24 rámků bude asi bohužel potřeba. Mám 17 a všechny rámky jsou perfektně rovné, ale stejně tu a tam ho zasunu blbě.... čímž netvrdím, že to vadí včelám, spíš mně se to nelíbí a myslím si, že u 24 by byl problém mnohem větší. Hlavní problém klasiky 24 je (měl jsem je dlouho taky), že nemají trny na spodní loučce, takže trpí rozjetím na kosočtverec,nebo se zkroutí do vrtule, musí se drátkovat... Mám včely 500km daleko a neumím si už představit, že bych dělal takové zbytečnosti... Pošlu Vám fotku svých rámků, ale musím ji doma stáhnout z mobilu. O přechodu na nízké rámky stojí vždy uvažovat.
Abych odpověděl na Váš dotaz úplně - matky přidávám nejraději v 10ml injekčních stříkačkách, do které jsou malou flexou z bohu udělané díry, ucpu medocukrovým těstem, dodržet mírný sklon, aby se matky netopily v těstě a zmáčknout mezi 2 rámky, je to asi za 2 koruny a hygienické, po pár použití likviduji. Taky časem můžu vyfotit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Černý <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Distanční hřebeny
> Datum: 25.11.2010 22:17:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Hubači,
> jsem víceméně včelařský začátečník, ale i za tu krátkou dobu jsem se rozhodl
> nahradit mezerníky v úlech. Rád bych se Vás zeptal na Vaše zkušenosti s
> distančními hřebeny. Psal jste pár příspěvků do včelařské diskuze, ale některé
> otázky mi zůstávají nejasné. Přidáváte matky v zasílací klícce? Ta má na
> tloušťku 12 mm a hřeben má mezery 1 cm, nebo víc? Nemáte také problém s tím, že
> při vytahování se včely o sebe "rolují", tím že nejde rámky roztáhnout od sebe a
> mít tak víc místa (aspoň o tom psal pan Čermák v jednom příspěvku)?
> Já mám naši klasiku 39x24, tak ještě chci mít ve spodní části nástavku asi
> dřevěné 1 cm kolíčky, aby se plásty dole nedotýkaly, což se mi občas stane právě
> u mezerníků. Ještě otázka, máte nerez provedení, nebo si myslíte, že stačí
> pozink (kvůli kyselině).
> Předem Vám moc děkuji za rady!
>
> S přátelským pozdravem
> Pavel Černý
>
>
>

Dobrý den,
potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva ) - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami, které jsou uložené pod nimi.
Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března - duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi nástavky je velká mezera....
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 10:04:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva )
> - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami
> původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích
> oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> které jsou uložené pod nimi.
> Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?
>
>
>

Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 26.11.2010 09:39:42
> ----------------------------------------
> "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19
> a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
>
> Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba
> padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla
> převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní
> plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> kraněk.
> Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od
> ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli
> zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných
> generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost,
> snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
>
> Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace
> vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy
> okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně
> takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to
> začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel,
> tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> uznaných chovů, pouze dovážíme.
>
>
>

"potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva ) - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami, které jsou uložené pod nimi.
Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Radu vidím trošku jako problematickou, protože bude záležet, jaká bude na tom stanovišti zima. Pokud bude aspoň jednou za každý měsíc pořádná obleva, takže včely dosáhnou dolů na původní zásoby, není vůbec žádný problém, stačí jen ten horní nástavek doplnit plásty, třeba i prázdnými. Někde u Znojma nebo u Mělníka by problém s vysokou pravděpodobností být vůbec nemusel, někde u Bruntálu nebo v Podkrkonoší asi ano.
Pokud ta zima bude bez přestávek, můžou se zásoby dole stát nedostupné a včely budou muset zkusit přežít tu zimu jen se zásobami z oddělku, pokud vystačí. Tam bude hodně záležet na té síle, ale i silné včelstvi se dokáže za mrazů mezi plásty docela stlačit a tím na zásoby dole nedosáhnout.
Prohození nástavků by bylo k věci, pokud by v tom nástavku se zásobami, co bude nahoře, byly nad včelami zásoby aspoň u 2 - 3 plástů blízko ke spodní loučce. Pokud tam budou mezery 5 - 10 cm prázdného voští, zase včelky za mrazů nemusí na ty zásoby přejít. Zvláště když mají dole ještě plod.

Je to takové radění jakoby do loterie, může to vyjít, i když se neudělá nic stejně tak se s tím může laborovat a stejně to dopadne špatně. Podle mně bylo třeba týden, 14 dní po přidání zkontrolovat, kde včely sedí a pokud by seděly v tom nástavku po oddělku, doplnit tam k jejich plodu plásty se zásobami ze spodního nástavku a byl by přes zimu pokoj. Teplé počasí v listopadu na to bylo.
Nebo dát oddělek dolů, aby včelky sedly rovnou nahoru k zásobám včelstva, to by ale znevýhodnilo novou matku proti staré matce.

dobře, opravuji tedy a přejmenovávám předmět diskuze.

"Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 26.11.2010 09:39:42
> ----------------------------------------
> "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19
> a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
>
> Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba
> padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla
> převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní
> plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> kraněk.
> Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od
> ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli
> zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných
> generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost,
> snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
>
> Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace
> vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy
> okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně
> takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to
> začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel,
> tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> uznaných chovů, pouze dovážíme."

Je to rozhodně riziková situace. Záleží na rámkové míře a množství zásob v horním nástavku (oddělku). Pokud je rámková výška 24 nebo vyšší a zásob méně než 5 kg, důrazně doporučuji přehodit nástavek zásob nahoru. S vyrušením i v mrazu si včely snadno poradí, zahřejí úlový prostor a postupně se zase stáhnou k plodu. Zásoby pak budou mít "nad hlavou", jak je přirozené. Záleží také, jaká bude zima, ale riziko úhynu je reálné. Hlavně v delším období mrazů v lednu a únoru. Broněk
------------
Radek Hubač: Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března - duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi nástavky je velká mezera....
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom?
> Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 10:04:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva )
> - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami
> původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích
> oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> které jsou uložené pod nimi.
> Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Četl jste někdo články na www.mojevcely.cz. Jaký je váš názor.
Díky Jarda

Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: lecht?n? nebo nelecht?n? v?el v dob? p?ed vara?zou.
> Datum: 26.11.2010 11:14:29
> ----------------------------------------
> dobře, opravuji tedy a přejmenovávám předmět diskuze.
>
> "Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se
> tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> > Datum: 26.11.2010 09:39:42
> > ----------------------------------------
> > "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu
> 19
> > a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> > vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> > pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> > vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> > šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
> >
> > Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta
> volba
> > padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> > klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby.
> Mohla
> > převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje
> místní
> > plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> > vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> > kraněk.
> > Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> > tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> > medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali
> od
> > ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a
> dovezli
> > zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> > naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix
> následných
> > generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry,
> divokost,
> > snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
> >
> > Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> > kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta
> populace
> > vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> > zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás
> někdy
> > okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to
> nejméně
> > takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> > včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele
> to
> > začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný
> chovatel,
> > tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> > uznaných chovů, pouze dovážíme."
>
>
>

Spolehlivě poznáš, že mají hlad když budou sedět až na horních loučkách Pokud budou mít zásoby dole tak při teplotě nad 0 přehoď nástavky nebo jim na rámky polož placku z medocukrového těsta.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 11:47:38
> ----------------------------------------
> Je to rozhodně riziková situace. Záleží na rámkové míře a množství zásob v
> horním nástavku (oddělku). Pokud je rámková výška 24 nebo vyšší a zásob
> méně než 5 kg, důrazně doporučuji přehodit nástavek zásob nahoru. S
> vyrušením i v mrazu si včely snadno poradí, zahřejí úlový prostor a
> postupně se zase stáhnou k plodu. Zásoby pak budou mít "nad hlavou", jak je
> přirozené. Záleží také, jaká bude zima, ale riziko úhynu je reálné. Hlavně
> v delším období mrazů v lednu a únoru. Broněk
> ------------
> Radek Hubač: Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim
> tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek
> se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do
> té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března -
> duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi
> nástavky je velká mezera....
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tom?
> > Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> > Datum: 26.11.2010 10:04:24
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den,
> > potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> > včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> > nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva
> )
> > - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod
> zásobami
> > původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5
> rámcích
> > oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> > vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> > které jsou uložené pod nimi.
> > Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> > prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> > samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?
>
>
>

Včela kranská je na Slovensku pôvodná (dokázal to pôvodný výskum), jej SV hranica je až po karpatský oblúk (aj Čermákova kraňka je odtiaľ) a na Z až po rieku Moravu,resp. Biele Karpat.

Ak chcete o nej vedieť niečo viac, vyhľadajte si na tejto stránke a nemusíte sa dohadovať či je pôvodná alebo introdukovaná a dozviete sa kedy ten proces začal:

www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/43

Přiložený odkaz nechodí. Správný odkaz je
http://www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/4391/
Milan Čáp

Dne 26.11.2010 14:34, a.turčáni napsal(a):
> Včela kranská je na Slovensku pôvodná (dokázal to pôvodný výskum), jej SV
> hranica je až po karpatský oblúk (aj Čermákova kraňka je odtiaľ) a na Z až
> po rieku Moravu,resp. Biele Karpat.
>
> Ak chcete o nej vedieť niečo viac, vyhľadajte si na tejto stránke a
> nemusíte sa dohadovať či je pôvodná alebo introdukovaná a dozviete sa kedy
> ten proces začal:
>
> www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/43
>
>

Prípadne si môžete prečítať článok na uvedenej adrese "Včela kraňská":

genzdrojehz.wz.cz/bees/metodika.doc

Planujem si cez zimu vyrobit vacsie mnozstvo nadstavkov,z vnutra sololit,zvonka palubky,medzi to namiesto polystyrenu vypenit pur penou..vie niekto poradit z coho je vyrobeny sololit,ci v nom nieje nejake skodlive pojivo,a ako sa taky nadstavok zachova v parafinovej lazni?Dakujem..

Sololit byl spolehlivě eko. Jestli dovážené dřevovláknité desky jsou vyrobeny stejnou technologií, tak také. Je to obdoba výroby papíru (toho pravého celulózového).

Chorvati hledí distributory v CR.
http://www.poptavka.net/Poptavka-19341-Hledame-distributory-medoveho-octa

"Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí."

No, já o tom vím jen to, co bylo zveřejněno kdysi ve Včelařství. Tak třeba okolo tuším roku 1850 byl dokonce oficiálním včelařským spolkem v Brně podporován dovoz kyperské včely (cyperky). Jejich kříženci s domácími včelami se ovšem tehdy ukázaly jako velice divoké (kdosi je tehdy dokonce nazýval luciperky) a už po nějakých 10 letech moravský včelařský spolek ve svém časopise o dovozu kyperek mluví jako o chybě. Dovážela se tehdy spousta vlašek, ty se podle mně u nás hodí do nížin, na jižní Moravu a do Polabí,tam se zužitkuje jejich plodování přes zimu a zimování proti kraňce v mnohem větším počtu, takže na jaře k využití prvních snůšek nemusí mít tak prudký rozvoj.
A byla, aspoň podle textů ve Včelařství, spousta všelijakých nehlášených černých dovozů, hlavně v rámci tehdejšího RakouskaUherska, takže hodně kraněk z Balkánu i dalších plemen.

Co se týká těch kyperek. Já chovám křížence a prakticky nikdy jsem je nebrakoval kvůli divokosti, protože mně nevadí, prakticky nikdy u mně nepřekročily tu hranici, kdy bych je brakoval...
Mně připadá, jako by včely měly někde snad v genech zakódovánu závislost roční doby a toho "správného" počasí. Od řekněme konce dubna po cca září až říjen jsou včely nejklidnější tehdy, když je takové průměrné počasí. přirozeně pěkně a slunce. Jsou znatelně divočejší, pokud je na tuto roční dobu příliš teplo stejně tak jako příliš zima. třeba na začátku května jsou klidné, když je okolo poledne za jasné oblohy okolo 20 st C. Když je v tuto dobu severní vítr a na slunci maximálně 15, jsou divoké. stejně tak, jako když v té době jde teplota k třicítce. V červnu se tyto teploty posunují o takových 10 stupňů výš.
Jestli ta teorie je jen trochu správná, tak ty kyperky v podstatě pořád potřebovaly tu teplotu o těch 10 - 15 st C vyšší než tady u nás byla, aby byly mírné...

"!Spolehlivě poznáš, že mají hlad když budou sedět až na horních loučkách "

To je zjednodušené a platilo by to pouze v případě hodně silných včelstev, případně kratší rámkové míry, kdy včely i za mrazů obsazují celé nebo téměř celé rámkové uličky.
Slabší včely začnou zimovat na místě posledního plodu, potom jedou po zásobách nahoru, dokud nedosáhnou na strůpek a potom jedou vodorovně po pruhu zásob. Se zásobami potom končí, až dojedou ke stěně úlu. A ještě potom mohou vegetovat o hladu 14 dní až měsíc, zvláště za teploty jen mírně pod nulou nebo kolem nuly, kdy nemusí tolik "topit".
Skutečně hladové včely potom reagují na vyrušení jinak než nasycené, mnohem slaběji a pomaleji.
Tyhlety věci se, pokud je potřeba, dají velice dobře sledovat, pokud se dá nahlížet na rámky shora, ideálně přes nějaký průhledný igelit. Ale za větších mrazů není problém, pokud je to předem připravené, strůpek opatrně odkrýt a na včely nahlédnou přímo, bez igelitu. vyrušování včel, pokud e to dělá opatrně, je v zimě minimální. Množství zavíčkovaných zásob se zkontroluje někdy na začátku zimy a potom se jen občas co týden, dva týdny kontroluje, kde se zimní chumáč posunul a jak je velký. Je tak krásně názorně vidět, jak se včely hýbou, případně kdy jim už zásoby docházejí a je potom nějaký týden čas na nějaká opatření. V případě, kdy je potřeba zachovat včelstvo, není ani nijak velký problém za mrazu vytáhnout z jiných dobře zakrmených včelstev nějaký neobsazený plást se zásobami a takové 2 - 3 plásty vložit do zimního chumáče, včely s krajních rámkových uliček střepat na zimní chumáč.... Za oblevy nebo v předjaří je asi lepší to medocukrové těsto.

Matela :Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.
J.Burgel:
někde jsem slyšel nebo četl že varroatolerance je nepřenosná= to znamená že jestliže někdo vyšlechtí, má varroatolerantní včely na svém stanovišti a vy si je koupíte na vašem stanovišti nemusí být tyto včely varroatolerantní.
J.B.

Tím přidáním oddělku jste to sezení zapříčinil.

Já mám negativní zkušenosti s tím že včely si u mne někdy nebo poměrně často sednou špatně nad zásoby a asi před 5 ti lety jsem měl ztrátu 50% = 13 včelstev.

Ve vašem případě bych radil včelstvo nebo včelstva přeorganizovat, přeložit. Dát zásoby zase nahoru.

Ačkoliv je již zima, opatrná práce s obsednutými i neobsednutými rámky je možná ( loni jsem v této době teplotě 5°C překládal 4 včelstva z ůlu do ůlu s úspěchem)
Opatrně odložit horní nástavek stranou na folii aby bylo možno včely z folie vsypat, vzít jiný nástavek a vybrat plné rámky uspořádat naplnit jej rámky se zásobami ,a pak uspořádat, naplnit rámky se včelami druhý od zvrchu.
J. Burgel

Včela kraňská je původní plemeno zhruba od našich hranic ze Slovenskem na východ a kousek jižní Moravy, jak už bylo psáno. A na doplnění, Včela kraňská má několik ekotypů a dva se vyskytují u nás, typ alpský a typ karpatský. Zástupce karpatského typu je Vučko a Vigor. Někteří včelaři u nás na Hané v minulosti zkoušeli Vučko, ale neosvědčila se jim na jarní snůšku a spíš to byla včela pro kočovníky až na les. Takže karpatský typ je svým vývojem podobný včele tmavé, aspoň podle zkušeností co mi někteří řekly. Ale alpský typ, což jsou ostatní linie, je právě ta kraňka s tím rychlejším jarním rozvojem, takže vhodnější do nížin. A mali se kraňka šlechtit, tak je dobré přihlédnout k rozdílným vlastnostem těchto dvou typů. Protože si myslím, že vyšlechtit univerzální kraňku asi nepůjde, každý typ má tu svoji biologii rozvoje nastavenou jinak. Já mám alpské typy, teď už nejvíc linii Sklenár, protože mi jednoduše vychází do všech požadavků nejlíp. A jak je to s karpatským typem Vučko nebo Vigor, by se spíš mohl vyjádřit nějaký chovatel zde, co má zkušenosti. Aleš

V diskuzi se mnohdy vyskytují odvážné články,které poukazují,že buď včelaří nebo se chystají sehnat linii,která má určitou odolnost vůči varoáze.Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde o obchodní trik.Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc prokázat disciplinovanost v jejich užití.Recepty nebo kritika mnohých,kteří začali včelařit včera a domnívají se,že obor čekal právě na ně,aby včelařinu zachránili,není nutná.

"Ve vašem případě bych radil včelstvo nebo včelstva přeorganizovat, přeložit. Dát zásoby zase nahoru.

Ačkoliv je již zima, opatrná práce s obsednutými i neobsednutými rámky je možná ( loni jsem v této době teplotě 5°C překládal 4 včelstva z ůlu do ůlu s úspěchem)
Opatrně odložit horní nástavek stranou na folii aby bylo možno včely z folie vsypat, vzít jiný nástavek a vybrat plné rámky uspořádat naplnit jej rámky se zásobami ,a pak uspořádat, naplnit rámky se včelami druhý od zvrchu."

Já mám poměrně dobré zkušenosti s manipulací se včelami za mrazů. Musí být teplota tak -5 až - 15 st C, za vyšší teploty moc včel při rozebírání plástů vzlétá a je v zimě ztraceno. Nižší teplota je omezena "zimovzdorností" včelaře, je vhodné pracovat bez rukavic nebo jen s nějakými tenkými. Dále by mělo být pokud možno bezvětří a jasno, ale spíše ne přímé slunce, tak pod mrakem. Potom se dá zimní sezení včel rozebrat opatrně na jednotlivé rámky a nevzlétne v ideálním případě ani včela. Pravděpodobně v nich nesmí být plod, včely by udržovaly vyšší teplotu a po otevření by vzlétaly. Včely sedící na plástu venku za takových mrazů vydrží nejméně 10 minut bez problémů. Je tedy možné víceméně takhle na sněhu včely rozebrat na plásty a zase složit, jak je třeba. Problém je akorát propolis, co je přilepené, plásty, nástavky atd, je vhodné tak den předem opatrně odlepit, studený propolis se už nespojí. Když se ty včely skládají, je to méně vhodné, zvláště pokud je propolisu hodně, protože studený propolis dost drží a včely se tak odlepováním přitmelených věcí dost rozruší,takže po rozebrání vzlétají.
Je to ale spíš "kusová" práce, maximálně 2 včelstva na stanovišti, další jsou už potom chozením víc rozrušená, takže spíš zvláštní kuriozita se zvláštní atmosférou kombinace mrazu, sněhu a včel, spíš pro zvláštní případy. Ale když se to pořádně připraví, tak to probíhá velice dobře a úspěšně.

Ahoj,
zběžně jsem je prohlédl, ale žádné články jsem nenašel, tedy alespoň ne o včelách, spíš politika. I fotogalerie, kterou vždy navštěvuji jako první, je defakto prázdná. Autor však slibuje sdělovat na stránkách včelařské zkušenosti, necháme se tedy překvapit. Libor V.
-------------
Jarda napsal:
Četl jste někdo články na www.mojevcely.cz. Jaký je váš názor.
Díky Jarda

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím? R.Polášek

Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.

Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to nestojí za reč.

Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny život.

"Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky."
Možná proto, že takových "ověřených zpráv" o využití a velké účinnosti nějakého přírodního prostředku typu šťávy z něčeho nebo listí z něčeho a podobně byly snad stovky. A vždy se potom při ověřování takových prostředků nezávislými včelaři či výzkumníky ukázalo, že buď to nefunguje vůbec nebo snad maximálně v rámci statistické chyby.
Navíc u přírodních prostředků je jeden velký problém a to sice jak zajistit, aby koncentrace účinné látky byla u přírodních prostředků z různých zdrojů stále konstatní. Protože v přírodních produktech koncentrace takhle použitých účinných látek zhusta kolísá, +- 50 % i ještě podstatně víc. Ve firmě příprava jedné velké hromadné dávky z přírodních prostředků není problém, v ceně mnoha jednotlivých dávek se těch pár chemických analýz či náklady na přípravu standartizovaného koncentrátu v pohodě rozpustí. Ale už třeba v případě těch kupovaných citrónů vůbec není jisté, jaký je obsah účiné látky třeba v utržených a čerstvě dovezených citrónech v jednom marketu a půl roku skladovaných zavadlých citronech v druhém marketu, o vlivu půdy, teploty vlhkosti na plantáži či rovnou odrůdy citroníku ani nemluvě.

"Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie. "
Co to znamená vnesl 20 ml zředěné šťávy do včelstva? Jak vnesl, kde vnesl? Vylil do rohu dna, doprostřed dna, polil tím včely, polil tím plod, polil tím horní loučky, polil tím česno, polil tím strůpek, aby to pomalu prosáklo do úlu? nebo nastříkal včely, nastříkal plod, nastříkal prázdné plásty?

Prostě na zprávy, že takový a takový přírodní prostředek likviduje roztoče už nikdo nereaguje, protože jich bylo plno. Jedině že byste to napsal trochu jinak:
Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....

Reakce na příspěvek
Ales Molcik --- 26. 11. 2010
" .....Já mám alpské typy, teď už nejvíc linii Sklenár..."

Vážený příteli, dovoluji si doporučit méně teoretizovat a o to více sbírat informace a zkušenosti. Limie Sklenar již dávno neexistuje.

S přátelským pozdravem M. Holý

Tak čo to do frasa nakupujú v tom Rakúsku?! Predsa nakupujú líniu SKlenár a aj tohto roku si kúpili chovatelia matiek na SLovensku SKlenárku z Rakúska! Takže kde neexistuje línia Sklenár??

Napsat, že není Sklenar mi připadá podobné jako napsat, že není Kraňka. Jestliže jste přítely Holý neměl na mysli opravit slovo linie na kmen a linii vycházející z kmene Sklenar označit číslem. Já mám teorii potom praxi a na konec mluvím. Pokud mám jen teorii, tak to vždy zdůrazňuji. A jestliže Vás moje nepřesnost termínu pohoršila tak se omlouvám. A jestli nejde o termín tak se nechám poučit. Aleš

Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....R.P.

Ale to nie je o tom, predsa, ja som len preložil do zrozumiteľnej reči článok, ktorý vyšiel z vedeckého ústavu. Pritom ak Ste článok pozorne čítal, aj ja mám k nemu určité výhrady, ale ak by Ste článok poctivo čítal. boli by ste sa dozvedeli, že ide o postrek včiel ručným postrekovačom, potom nie problém to dešifrovať, že musím včelstvo pri prehliadky roztokom postriekať včely.
Ja som v druhom vstupe len pripomenul, že ak sú výsledky účinnosti CŠ rovnocenné s KM, tak potom je tento spôsob pre včelára jednoduchší a to sa na ňom môže ceniť.

Něco podobného, jako postřik citrónovou šťávou, jsem četl teorii o postřiku octem. Teorie spočítala v tom, že včely postříkate octem jim to jednoduše vadí a začnou se vzájemně čistit a jako bonus při tom čištění odstraní i roztoče. Jde tedy o umělé zvýšení čistícího pudu, podobně jako při vložení KM. Aleš

> Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie
> neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde
> o obchodní trik.

Plně VT včelstva asi ne, ale řada praktiků poukazuje na významné rozdíly mezi stupni varroatolerance různých kmenů. Takže je dobře, že se lze při hledání varroatolerance o jistý základ opřít.


> Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že
> v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.

Domnívám se, že rychleji by bylo možné dojít k varroatoleranci.

> Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> prokázat disciplinovanost v jejich užití.

Už tu zaznělo (pokaždé trochu jinak), že právě disciplinovanost v použití dosavadních prostředků může výrazně prodloužit hledání rovnovážného a dlouhodobě stabilního stavu hostitel (včela) - parazit (kleštík).

Je dnes velmi nepopulární tvrdit (a včelaři si to většinou nechtějí připustit), že právě tou disciplinovanou chemoterapií jsme nechtěně "vyšlechtili" populace kleštíků, které (aby přežili) se musejí umět velmi rychle a velmi účinně množit, aby velmi účinnou podzimní-zimní-jarní... "léčbu" přežili alespoň jednotky, které založí další generace. Ty méně agresivní kmeny roztočů jsme vyhubili a přežili už jen ty "nejsilnější".

Takové kmeny roztočů by ale v přírodě nepřežili, protože se množí tak rychle, že dovedou zlikvidovat i vitální a jinak zdravé včelstvo a tím zlikvidovat i svého hostitele (a samozřejmě sám sebe).

No a s takovými populacemi kleštíků mohou mít i jinde ve světě dlouhodobě neléčená včelstva problém.

To je mé vysvětlení (amatérská hypotéza, založená na analogických a popsaných případech parazit-hostitel) proč by případné jinde fungující VT včely u nás nemuseli bez občasného tlumení varroózy přežít.



A ještě jedna reakce:
> Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> prokázat disciplinovanost v jejich užití.

Než se najde přirozený nepřítel V.D. může dojít dříve ke ztrátě účinnosti stávajících "léčiv". Velmi doporučuji článek odborníka světového formátu S. Martina - Odolnost vůči akaricidům (pyretroidům) u roztoče Varroa destructor, Bee World 2004, č. 12, který českým včelařům zprostředkoval ČSV v Odborných včelařských překladech.

Podobné články často procházejí bez povšimnutí včelařské veřejnosti.

PODLE MNE JE NAPROSTO SCESTNÉ , ŽE BY SE NAŠE VČELY NAUČILY ŽÍT s VD Důvodem Je naprosto odlišný způsob jejich života od původního hostitele parazita. Jeho přirozeným nepřítelem je právě stěhování včely květné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze
> Datum: 27.11.2010 21:01:06
> ----------------------------------------
> > Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie
> > neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde
> > o obchodní trik.
>
> Plně VT včelstva asi ne, ale řada praktiků poukazuje na *významné rozdíly*
> mezi stupni varroatolerance různých kmenů. Takže je dobře, že se lze při
> hledání varroatolerance o jistý základ opřít.
>
>
> > Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že
> > v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.
>
> Domnívám se, že rychleji by bylo možné dojít k varroatoleranci.
>
> > Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> > prokázat disciplinovanost v jejich užití.
>
> Už tu zaznělo (pokaždé trochu jinak), že právě disciplinovanost v použití
> dosavadních prostředků může výrazně prodloužit hledání rovnovážného a
> dlouhodobě stabilního stavu hostitel (včela) - parazit (kleštík).
>
> Je dnes velmi nepopulární tvrdit (a včelaři si to většinou nechtějí
> připustit), že právě tou disciplinovanou chemoterapií jsme *nechtěně
> "vyšlechtili"* populace kleštíků, které (aby přežili) se musejí umět velmi
> rychle a velmi účinně množit, aby velmi účinnou podzimní-zimní-jarní...
> "léčbu" přežili alespoň jednotky, které založí další generace. Ty méně
> agresivní kmeny roztočů jsme vyhubili a přežili už jen ty "nejsilnější".
>
> Takové kmeny roztočů by ale v přírodě nepřežili, protože se množí tak
> rychle, že dovedou zlikvidovat i vitální a jinak zdravé včelstvo a tím
> zlikvidovat i svého hostitele (a samozřejmě sám sebe).
>
> No a s takovými populacemi kleštíků mohou mít i jinde ve světě dlouhodobě
> neléčená včelstva problém.
>
> To je mé vysvětlení (amatérská hypotéza, založená na analogických a
> popsaných případech parazit-hostitel) proč by případné jinde fungující VT
> včely u nás nemuseli bez občasného tlumení varroózy přežít.
>
>
>
> A ještě jedna reakce:
> > Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> > prokázat disciplinovanost v jejich užití.
>
> Než se najde přirozený nepřítel V.D. může dojít dříve ke ztrátě účinnosti
> stávajících "léčiv". Velmi doporučuji článek odborníka světového formátu S.
> Martina - *_Odolnost vůči akaricidům (pyretroidům) u roztoče Varroa
> destructor_*, Bee World 2004, č. 12, který českým včelařům zprostředkoval
> ČSV v Odborných včelařských překladech.
>
> Podobné články často procházejí bez povšimnutí včelařské veřejnosti.
>
>
>

Nemusí jít nutně o tu kyselinu ale o aromatické silice obsažené v té štávě. Viz: thymolin.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Citr?nom proti Varroa destructor
> Datum: 27.11.2010 07:36:52
> ----------------------------------------
> Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud
> ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že
> spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře
> nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i
> když v malém množství.
> A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude
> velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou
> citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí
> působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než
> citrónová šťáva.
> Takže co s tím? R.Polášek
>
> Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu
> návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s
> výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to
> na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia
> (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak
> by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej
> šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.
>
> Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o
> citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez
> odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to
> nestojí za reč.
>
> Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny
> život.
>
>
>
>
>
>

Kupte si Moderního včelaře č4 a tam si počtěte jak je to s těmi liniemi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou.
> Datum: 27.11.2010 18:05:55
> ----------------------------------------
> Napsat, že není Sklenar mi připadá podobné jako napsat, že není Kraňka.
> Jestliže jste přítely Holý neměl na mysli opravit slovo linie na kmen a
> linii vycházející z kmene Sklenar označit číslem. Já mám teorii potom
> praxi a na konec mluvím. Pokud mám jen teorii, tak to vždy zdůrazňuji. A
> jestliže Vás moje nepřesnost termínu pohoršila tak se omlouvám. A jestli
> nejde o termín tak se nechám poučit. Aleš
>
>
>

Milý Pepan. V Modernom včelárovi sa nepíše o líniách ale o plemenách. Niektorí nemáte znalosti zo systematiky zvierat. Neviete čo je to druh, plemeno, línia /kmeň/. Nechce sa mi to tu vysvetľovať lebo so myslím, že keď niekto do toho kecá, tak to aj ovláda. Aj keď sa píše na str. 124 o SIngerke je to v súvislosti s plemenom Kranky. Ináč o líniách sa tam nepíše nič. Bude lepšie keď sa budeme vyjadrovať presne, lebo potom vznikajú nedorozumenia. Sklenár, singer......sú línie, kranka je plemeno, vč. medonosná je druh.

PODLE MNE JE NAPROSTO SCESTNÉ , ŽE BY SE NAŠE VČELY NAUČILY ŽÍT s VD Důvodem Je naprosto odlišný způsob jejich života od původního hostitele parazita. Jeho přirozeným nepřítelem je právě stěhování včely květné.

Pepan
-------------------
Proč by se to nenaučily, žijí s ním již 25 let a docela jim to jde.
:-)
Gaussova křivka je prý nejvyšší přírodní zákon.
Já osobně neznám vyjímku.
Takže vždy budou existovat včely, které budou potřebovat naši pomoc průměrně, nadprůměrně a podprůměrně.
Pokud jsou to schopnosti dědičné, tak výběrem těch na jednu stranu od průměru můžeme posunout průměr.
To je myslím již mnoho tisíciletí co se člověk zabývá zemědělstvím ověřeno.

Samozřejmě tady v ČR_včelařství je oficiálně zakázáno přemýšlet a nebo dokonce zkoušet něco, čemu není požehnáno nejvyššími orgány.
Je to naprosto logické, protože v historii se již mnohokrát prokázalo, že i když bylo všem jasné, že něco nejde, tak se našel někdo kdo to zkusil a ono to šlo. Takové jednání je ale nezodpovědné, protože ohrožuje stabilitu, zavedený řád, pořádek a úctu k moudrosti kmetů. Tedy základ naší civilizace.

ALe to je otázka času. Včera jsem třeba měl v ruce Včelařství. Když si tak vezmu situaci před pěti lety, tak to taky spoustě lidí tehdy přišlo nemožné, že by bylo několik kandidátů na předsedu a že by dokoce považovala za pravděpodobnou změna stanov.

Prostě situace která vypadá naprosto stabilně a neměně se z pohledu pár let může jevit jako naprosto jiná.
Když nechceme vidět změnu, nevidíme jí a to právě těm změnám nahrává. Ony si chystají půdu a nakonec se snáze prosadí, právě proto, že jim nikdo neškodil, jelikož si jich nevšiml. :-)

Je naprosto zbytečné diskutovat, zda něco jde, či nejde. Zajímavé je diskutovat jak by to mohlo jít.

V případě možností VD a naší včely - tady si podle mě nejde těch změn nevšímat, pokud si počtu něco ze zahraničí. A nebo si nalepit klapky a koukat jen na náš malý píseček.

Pokud alespoň čtu MV, tak nemůžu vážně tvrdit, že je SCESTNÉ něco čím se zabývá spousta poměrně inteligentních a vzdělaných lidí.

Karel

Skutečnost je ovšem taková, že ony se to včely naučit dovedou, ne ale hned, nýbrž cestou selekce po několik generací, hromaděním potřebných genů. Není to fantazírování, protože takové včely medonosné už na světě jsou. Pokud tomu někdo nevěří a věřit nechce, je to jeho věc.
Ve Vašem příspěvku jsou nepřesnosti: 1. původním hostitelem V.d. není včela květná, ale včela východní (Apis cerana), 2. hlavním mechanismem varroatolerance u A.cerana nejsou migrace, ale to, že se kleštík reprodukuje pouze na trubčím plodu (A. cerana také někdy migruje, ale ne pravidelně), navíc A. cerana umí mnohem lépe kleštíky ničit cestou groomingu a VSH, a část kleštíků doslova "pohřbívá" uvnitř trubčí buňky i s kuklou.
Bohužel u naší včely medonosné se kleštík množí i v dělničím plodu, proto tolerantní včely medonosné musí umět něco líp než původní hostitel A. cerana...

Snad možným příkladem může být včela Primorská, která snad pouze přirozenou selekcí trvající více než 50 let lépe odolává kleštíkovi. Naše včela je na tom hůře už jenom proto, že z ní každoročně odstraňujeme ty méně odolné línie roztočů.

Měl bych s dovolením dotaz týkající se množení roztoče varroa. Obecně při šlechtění, jeli požadavek posílení a udržení konkrétní vlastností, se za určitých podmínek používá příbuzenská plemenitba. Když se ovšem opakuje, tak výsledek šlechtění standartně končí degeneraci chovu. Otázka- jestli při výskytu několika kusů kleštíku v úlu, může dojít k podobnému efektu příbuzenské plemenitby? Za odpověď děkuji.

Snad možným příkladem může být včela Primorská, která snad pouze přirozenou selekcí trvající více než 50 let lépe odolává kleštíkovi. Naše včela je na tom hůře už jenom proto, že z ní každoročně odstraňujeme ty méně odolné línie roztočů. H.J

Ste presvedčený o tom, že je to pravda? V 90 rokoch som čítal v OVP o pokuse s touto primorskou včelou V USA. Pokus nepotvrdil relevatné výsledky s touto včelou, neboli o nič lepšie ako kontrolné včelstvá. Tak ako je to vlastne? Kde je pravda? Včelu dokážeme naučiť na potravu, lepšie na miesto kde jej ju podávame, ale to je pre ňu prirodzené. Učenie aj keď výberom je nemožné, genetická predispozícia- doplnenia génov, nie je možné. Ešte tak doplniť výbavu európskej včely, génmi, ktoré to zabezpečujú u Apis cerana. Aj táto veta je napísaná možno futuristicky a možno raz to vedci dokážu, ale v dohľadnej dobe to nebude! Stále ostávam varroatolerantný skeptik. Anton

Nedá se odpovědět jednoduše buď ano / ne. Lze se používat mírný inbríding (příbuzenská plemenitba) a při něm se dá chov držet několik generací po sobě, anebo velmi úzký inbríding na upevnění některých vlastností a ten je doprovázen inbrední depresí, jenže ta ale není cílem, nýbrž prostředkem k něčemu, a proto po jedné nebo dvou generacích se vybere připáření, které dá velmi nízký nebo nulový inbríding.
A k otázce na konci, pokud jsem ji dobře pochopil (není úplně jasné, jak je myšlená) - několik kleštíků v úlu nemusí vůbec znamenat, že je to výsledek schopnosti včelstva. Zvl. pokud se včelstva ošetřují varrocidy relativně často, sotva se stačí uplatnit geneticky dané schopnosti včel. Proto očekávat od inbrídingu, že malý počet kleštíků bude i v další generaci, může snadno přinést zklamání. Je třeba ověřovat si napřed, zdali jde o genetický vliv.

Moje otázka je směřována pouze směrem množení roztoče. Bez ohledu na to jakým způsobem k omezení počtu došlo a předpokladu, že další omezení nebude.

Kdysi jsem si podobným způsobem vyrobil několik nástavků a jejich životnost stále trvá(cca 20 let),jen místo parafínu jsou sololitové desky napuštěné napouštěcí fermeží.Ani po těch letech ve vlhku v podstatě nepracují.Jejich velká nevýhoda je ale ta,že jsou téměř neprodyšné a po impregnaci parafínem to bude asi platit tuplovaně.Pokud v takovém úle není vyřešeno jiné odvětrávání(očka,dno),tak hrozí v zimě značná vlhkost a plesnivění neobsazeného díla.Z toho důvodu už dnes nástavky ze sololitu nedělám.

Zdraví Pavel

U primorské včely to funguje pouze v "Přímořském kraji" Ruska. V Evropě ani v USA kupodivu ne, prostě jsou jiné přírodní podmínky, případně roztoči.

Ale byl to vynikající obchod, když chovatelé prodávali matky za 1.000 - 1.500 Euro za kus.

"Nedá se odpovědět jednoduše buď ano / ne. Lze se používat mírný inbríding (příbuzenská plemenitba) a při něm se dá chov držet několik generací po sobě, anebo velmi úzký inbríding na upevnění některých vlastností a ten je doprovázen inbrední depresí, jenže ta ale není cílem, nýbrž prostředkem k něčemu, a proto po jedné nebo dvou generacích se vybere připáření, které dá velmi nízký nebo nulový inbríding. "

Tyhlety věci třeba už dávno zvládli chovatelé zvířat. Snad ještě dříve, než vůbec byly objeveny zákony dědičnosti. vybírali zvířata podle nějaké jejich vlastnosti. Dokud nevyšlechtili rasu, třeba psa, kde měli žádanou vlastnost všichni z populace... A už dávno zjistili, že pokud vybírají příliš mezi sebou z malého počtu, tak ta populace časem zdegeneruje a musí tak v pravidelných intervalech "ozdravovat populaci" nějakým vybraným jedincem z nějaké jiné rasy či druhu.
Dokonce jsou speciální programy na záchranu ohroženého druhu či ohrožené rasy, která je v příliš malém počtu a jejíž rozmnožení a zvyšování počtu by tudíž bylo spojeno s příbuzenskou degenerací. Kdy se jedinci pokříží s příbuznou rasou nebo příbuzným druhem se kterým mají životaschopné potomstvo, počet jedinců se tak dostatečně zvýší, aby byl velký výběr a následně se při určitém zachování počtu zpátky podle vzhledu či dnes už možná podle genů šlechtí zpátky ohrožený druh či ohrožená rasa.....
U včel je to akorát kvůli způsobu, jakým se oplodňují matky, poněkud složitější....

Co se týká šlechtění na nějakou varoatolerantnost, v první řadě je to s velkou pravděpodobností soubor více vlastností.
Je to identifikace napadeného zavíčkovaného plodu a jeho likvidace včelami dříve, než roztoč v buňce dospěje, je to identifikace dospělých roztočů na včelách a jejich aktivní likvidace včelami, může to být klidně nějaká rozdílná atraktivita různých včelstev, která v některých včelstvech pudí roztoče se rychle množit a v jiných je třeba nechává nějakou dobu dospělé "lenošit" na včelách, může to být klidně nějaká změna na povrchu včely, drsnost, hladkost, ochlupení, nějaký enzym, které ovlivňují to, jestli se roztoč na včele udrží nebo z ní bude často padat.....
Může to být třebas to, že některá včelstva plodují souvisle a jiné okamžitě, jak přestane snůška, si třeba dají 14 dní přestávku......
A možná ještě existují další vlastnosti včelstva ovlivňující množení roztoče, které mě nenapadly a které počet roztočů ve včelstvu nějak výrazně ovlivňují.
Takže podle mně, pokud se mají včely na varoatolerantnost vybírat, musí se na každou takovou vlastnost najít nějaká hodnoticí rozumně složitá metoda a každou významnou vlastnost tak hodnotit přímo a zvlášť.
Sledování spadu roztočů je nepřesné, jednak kvůli tomu, že na něho má velký vliv předchozí stav vývoje včelstva, potom kvůli potencionálním hmyzím mrchožroutům, co se mrtvými roztoči živí a nakonec kvůli tomu, že to je číslo dané součtem více vlastností, minimálně těch výše uvedených.

Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou, tak aspoň dvakrát
natřít
lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako ředidlo olejových barev
na
obrazy.

Měl by být ohřátý a natírané dřevo by zrovna nemuselo být zmrzlé.Je
vyzkoušené,nechat nástavky na sluníčku a večer je natřít tím teplým
lněným olejem.Ale je třeba si dát pozor.Nepřehánět to s tou
teplotou,neboť horký olej se nesnáší s lidskou kůží.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ales Molcik" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: natreni nastavku
Datum: 23.11.2010 - 7:43:46

> Pokud má být nátěr trošku v souladu s přírodou,
> tak aspoň dvakrát natřít
> lněným olejem. Dá se koupit v drogerii jako
> ředidlo olejových barev na
> obrazy.

O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to
škoda.
L.D.

Rozhodně to hřích není!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Leo Dvorský" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
Datum: 23.11.2010 - 14:16:45

> "A každý sražený roztoč se počítá, protože je to
> matka nové generace".....
>
> Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce .
> Ani zde totiž vždy
> neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí
> definovat). Paušální přístupuk
> tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že
> cílené omezování roztoče
> je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se
> všude přechází na jemné
> chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím,
> hřích vůbec mluvit. Je to
> škoda.       
> L.D.

"Měl by být ohřátý a natírané dřevo by zrovna nemuselo být zmrzlé.Je
vyzkoušené,nechat nástavky na sluníčku a večer je natřít tím teplým
lněným olejem.Ale je třeba si dát pozor.Nepřehánět to s tou
teplotou,neboť horký olej se nesnáší s lidskou kůží. "

Návod říká natřít štětcem nebo možná i nastříkat stříkací pistolí, "co se do dřeva vejde" pak nechat stát půl hodiny a přebytek, který se do té doby nevsákl, něčím utřít. Fermež či lněný olej se sikativy nasáklý do dřeva potom uschne během dne, dvou dnů. Fermež, či lněný olej, co se nevsákne, schne cca týdny a to za vzniku poměrně ošklivého povrchu.
Čím je dřevo a fermež teplejší, tím hlouběji se vsakuje a tím je impregnace kvalitnější. Na nějaký cca milimetr do dřeva pro docela dobrou impregnaci by měla stačit teplota dobře vytopené dílny nebo teplota v létě někde na sluníčku. Natírat někde v zimě při venkovní teplotě kolem nuly dá jen hodně nekvalitní impregnaci.
Zahřívat lněný olej či fermež a natírat za horka nebo dokonce ponořením je pro dřevo v mokru, třeba položené na zem nebo pro nespodnější latičky zespodu dna úlu, které jsou při dešti vždy mokré....
Nebo za určitých podmínek je to jedna z možností pro dekorativní dřevěné šperky, samorosty....
Zajistit nižší viskozitu a tudíž hloubější vsakování do dřeva dělá i zředění komerční fermeže ředidlem, cca třetina ředidla k fermeži. Takže pokud se povrchová úprava dělá neředěným lněným olejem za trochu nižší teploty a je třeba to nechat vsáknout hlouběji, dá se toho dosáhnout naředěním.

Koukám, že server konference některé příspěvky vložené prostřednictvím webu posílá na maily a některé ne.

..mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu..

Dnes jsem zkousel cvicne sponkovat ramky-hofmann sponkama 40mm, ale moc mi to nejde, dratky mne v polovine pripadu vylezly na bocni loucce. Je chyba u mne, nebo jsou spony moc dlouhe?

Pur pěnu jsem nezkoušel, ale místo v parafínu to můžete vyzkoušet v oleji ohřátém na stejnou teplotu. Ročně namáčím několik stovek až tisíců nástavků, ale jakýkoliv sendvičový kus bych ani nezkoušel.
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.
Zastávám názor, že nasákavý úlový strůpek a nasákavé stěny úlu jsou horší řešení než přiměřeně větrané dno s dostatečnou vrstvou souší mezi dnem a chomáčem včel. K tomu ještě dodám, že tenkostěnné úly lépe fungují s delšími rámky.
Abych se vrátil k otázce zítra budu parafinovat 200 nástavků a trochu pěny taky najdu. Není nic jednoduššího než to zkusit. Ale stejně bych takovou kombinaci nedělal.
Tomáš Jaša

30 mm stačí. 40 mm víc udrží. Jakou máte sílu louček 8 nebo 10 mm? Do 10 mm to jde bez problémů. Kdyby jste nevěděl co roupama, tak se můžete stavit na trénink. 5-6000 (týden) rámků a budete to umět.
Tomáš Jaša

Po delší době si dovolím jeden příspěvek.
Ano, naše včela (kraňka) jako každý jiný živočišný druh reaguje na změnu podmínek. V tomto případě VD. Ale reakce může být zcela jiná, než chceme nebo očekáváme. My očekáváme variotoleranci. Dovolím si načrtnout, jak by přirozeně kraňka mohla reagovat:
- vyšší rojivost (větší pravděpodobnost zachování rodu)
- menší kolonie (včelstva) (VD se nenamnoží do velkých množství na daném území)
- vyšší agresivita proti jakémukoliv vetřelci
- vyšší čistící pud
- ...
- kombinace předešlých
Pokud včelstva budou reagovat prvními třemi způsoby (v přírodě běžné), tak se to nám včelařům nebudelíbit. Přece chceme nerojivá, velká a mírná včelstva. A budeme to my včelaři, kteří budeme bránit přirozené rovnováze mezi naší kraňkou a VD.

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..

Pavel:
....Pokud včelstva budou reagovat prvními třemi způsoby (v přírodě běžné), tak se to nám včelařům nebudelíbit. Přece chceme nerojivá, velká a mírná včelstva. A budeme to my včelaři, kteří budeme bránit přirozené rovnováze mezi naší kraňkou a VD.
------------------
Zajímavá úvaha - ale platí za předpokladu, že by se jednalo o přirozený vývoj, tedy bez zásahů člověka.

Mám takový dojem, že při šlechtění - nebo hledání VT včely jde v současné době o šlechtění - tedy výběr těch, které vyhovují určitým kritériím.

Například z přednášky Kefuse je zřejmé, že hledá v TOP TEN skupině na užitkovost a pak dál vybírá.

Druhá věc je, že se tady nikde nevidí dál jak do příštího zimy.
Mám dojem, že tyd někdo předpokládá, že někod navrhuje, že příští jaro budeme nakupovat jen VT matky, a na druhé straně předpokládá, že současné látky budou fungovat další století.

Tady asi nejde o to co bude příští podzim, ale o směr, kterým se včelařství v ČR vydá.
Jestli budeme nadále zyvšovat dávky chemikálií co včely vydrží a nebo se bude uvažovat nad alternativama.

Zatím mi to přijde, že když někdo začne nad věcí přemýšelt, tak je hned označen za "nepřítele Dolu" atd.
Perfektně je zde vidět, co dělá 97% organizovanost a "informovanost".

Naprostá většina je ovliňována tím co si přečte v členské výhodě a myslí si, že se vzdělává a má všestraný přehled a další zdroje informací nepotřebuje.

Karel

Ja súhlasím s Pavlom. Včely odolné voči chorobám majú dve vlastnosti. Sú agresívne /afrikanizované včely v AMerike alebo aj africké včely/ a veľmi rojivé /indická včela ale aj medonosná včela afrikanizovaná/. Všetci vieme, že vyrojením včesltva sa včelstvo ozdravuje. To čo odlieta, si predsa stavia nové čisté dielo a je určitú dobu bez akéhokoľvek plodu čo vplýva nepriaznivo na rozvoj klieštika a iných ochorení. Aj včelstvo, ktoré ostáva bude určitú dobu bez plodu. My šľachtíme včely na nerojivosť a nepichavosť-logicky, aby sa s nimi čo najlepšie manipulovalo. Takže šľachtíme včely na nižšiu odolnosť voči chorobám. Mierne včeličky, ktoré môžte hladkať asi ťažko budú mať vyvinutý nekompromisny hygienický zmysel a agresivitu voči nepriateľom aj parazitom. Aj to som si všimol, že včelstvá varroatolerantné /napr. vo Farncúzsku/ sú "žobráky". Z tých veľa medu nenatočíte. Proste v slabom včelstve je aj menej klieštika a včely do určitej miery vedia s ním prežiť. Moje včelstvá, ktoré sa nevyrojili, sú najsilnejšie, dali najviac medu a majú aj najviac spadu klieštika. Mal som včelstvo kde som mal denný spad 30 klieštikov v sept. aj oktobri. Prvý krát som ošetroval proti klieštikovi 7.oktobra. Včelstvo krásne žije aj keď mi viacerí predpovedali, že padne. Ja tvrdím, že vyšľachtiť varroatolerantnú včelu, ktorá donesie aj veľa medu aj bude mierna aj nerojivá aj odolná voči chorobám je v nedohľadne. Klieštik sa šľachtí rýchlejšie ako šľactíme my včelu. Včele by museli stvrdnúť poriadne hryzadlá načo sa klieštik prispôsobí ešte tvrdším pancierom. Počul som, že používaním kyselín, klieštik má tvrdší pancier aby mu výpary neprechádzali.

"Koukám, že server konference některé příspěvky vložené prostřednictvím webu posílá na maily a některé ne."

Tento se mi v mailu taky neobjjevil, poslední příspěvek nyní 30 11 v cca 10, 40 je příspěvěk př Turčaniho z 29 11 2010 v 16, 51 hodin.
Co se děje s konferencí?

".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem.

"".mna hlavne zaujimalo co ten horuci parafin urobi s pur penou,ktoru chcem pouzit do stien namiesto polystyrenu."

Co by dělala, nic zvláštního. Běžná PUR pěna má, podle technických podmínek, teplotní odolnost něco okolo 100 st C. Pokud se dovnitř stěny nástavku dostane vyšší teplota, pěna prostě vysublimuje za vzniku nějakých rozkladných produktů, případně směsných produktů s parafínem či olejem."

Pošle server ten příspěvek do mailu nebo nepošle??

Jaro:
...Počul som, že používaním kyselín, klieštik má tvrdší pancier aby mu výpary neprechádzali.

----------------

Nic ve zlém, ale když si přeberu úroveň jednotlivých argumentů které zde i jinde slyším, tak je to stále spíše otázka víry a v lepším případě zpráv z doslechu.

Kdo se měl možnost setkat v českém či slovenském jazyce s nějakým překladem některých článků co vychází venku.
Podívejte s ena Fascinovaného včelaře, když slyším zprávy z mez. konference, nakonec i konference 10.let PSNV.

Mě to připmíná naše teoretizování asi tak před třiceti lety jaké to je žít v na západě/v kapitalismu.
Naprosto zcestné úvahy na základě různých zpráv a mýtů.

A v případě VT včely v ČR mi to připadá, jaok že žiji ve stejném imformačním vakuu. Pkud vezmu českou včelařský mainstream. Tedy časopis a to co přednáší schválení odborníci.

To je zbytečné teoretizování, pokud všichni ví, že to nejde. :-)

Přitom Jaro uvádí včelstvo, které by mohlo být někým chápáno jako trochu VT - má spoustu roztočů, je vitální a má výnosy. VT /podle mě/neznamená neléčit, ale jen když je nejhůř.

Karel

Tak tomu není. Je fakt, že některá africká plemena si vyvinula varroatoleranci, a to i bez šlechtitelských zásahů člověka. Nelze ale tvrdit, že z toho plyne, že VT včely musí být agresivní. To je jako kdyby auto někoho srazilo a zabilo a tvrdil bych, že auta zde jezdí jen proto, aby zabíjela chodce. Hmatatelný praktický důkaz máme z Kalifornie, USA, kde na jihu velký chovatel matek Tom Glenn produkuje VSH matky a to jen matky inseminované (i svá včelstva udržuje jen s matkami inseminovanými), protože od sousedního Mexika ho ohrožují agresivní afrikanizované včely...
Agresivita včel při obraně hnízda moc nesouvisí s "agresivitou" vůči kleštíkovi, čímž se nejspíš myslí chování včel tzv. grooming. Touto schopností včely likvidují jen malou část kleštíků. Podstatou VT je především schopnost včel včas odstranit z plodového plástu živé kukly s množícími se kleštíky (VSH) a to vůbec není projev agresivity. Navíc je to schopnost včel, proti které se kleštík nemá jak bránit a vyvinout si nějakou schopnost cestou přizpůsobení se přirozenou selekcí.

T.J.:
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vždy jsem měl za to,že impregnace parafínem má chránit nástavky hlavně ptoti vlhkosti z venčí.Možná jsme si neporozuměli,ale já se bavil o sololitu jako vnitřní vrstvě,která nepropouští vlhkost ven.Když se vrátíme do minulosti,tak včelstvo,které zimovalo v dutině stromu,si vytvořilo samo podmínky vhodné pro život v tomto prostředí tím,že vnitřní stěny pokrylo vrstvou propolisu,který je v určité míře propustný.Naopak,pokud se jednalo o strom ještě živý(a většinou to tak bylo),tak z venčí ho chránila kůra,přes kterou se mnoho vlhkosti dovnitř opět nedostane.Vlhkost,kterou včelstvo vytváří metabolicky,se částečně vsákne do dřeva a je odebrána hmotou samotného stromu nebo i třeba dřevokaznými houbami,které obvykle ve dřevě takových stromů bývají,částečně se odpaří výletovým otvorem a zbytek odteče dolů,kde ho opět absorbuje dřevo,kořeny nebo práchnivina.
Podle tohoto mechanismu nejsou vnitřní neprodyšné stěny z minulosti pro včelstvo přirozené a vytvářejí podmínky,na něž se musí adaptovat.Ne,že by to včely nezvládly,ale zastávám názor,že když už chci mít ze včelstva užitek,tak se mu budu snažit pomoct,a ne mu škodit.

Zdraví Pavel

Také si myslím,že 40 je moc,existují 32,30,26 apod.Důležité je držet sponkovačku kolmo a nastavit si sílu úderu,příliš silný úder dokáže prošťouchnout se sponkou i loučku,pokud jde o měkké dřevo typu lípa,příliš slabý ji zase nedorazí úplně a nedoražené sponky se často špatně zatloukají.Boční loučky je lepší mít o síle 10 mm.
Nevýhoda sponek je ta,že ochotněji oproti hřebíkům vylézají.Ovšem produktivita práce je značně vyšší,nevýhodou je vyšší cena sponek proti hřebíkům.

Zdraví Pavel

Pokud to mohu doplnit, tak afircké plemeno neznamená automaticky agresivní včely, to nejsou zdaleka všechna. Obrana česna není totožná s agesivitou. Např. včely mírné ke včelaři často napadají slídilky a vosy již ve vzduchu. Myslím, že tolik podceňvaný grooming je veli důležitý hlavně v počátku infekce už jen proto, že jím jsou nadána prakticky všechna včelstva. To je možné si lehce ověřit. Otázka je intenzita a včasnost jeho použití včelami.
I když prokousunutí pancíře včelami není zas až tak neobvyklé, jsou hlavně k vidění roztoči s poraněnou hohou. To bohatě stačí k zahubení roztoče. Žel Bohu jen mirně nadpůrměrná úroveň groomingu, tj. cca 60% , není dostačující pro tzv. varroatoleranci a je třeba dalších mechanizmů a vlastností včel na podobné nebo vyšší úrovni.
K VSH mohu uvést to co jsem již zažil. Některá včelstva jsou schopna např. v polovině května vybít veškerý trubčí plod. Toto se událo během 10-15 minut a před úlem byla hromada trubčího plodu, z části počkozeného. Bylo to tedy v době, kdy by roztoči měli být podle předpokladů spousty včelařů převážně trubčím plodu. Možná to ale v tu dobu již bylo jinak. Přesto musím konstatovat, že i toto nebylo dostatečné. Jednalo se ale o varroázní rok. Na varroázu, kdy řešíme jen roztoče by to asi stačilo, ale ne na další fáze, varianty. Pespektiví cesta to ale je zvlátě ve spojení s groomingem a dalšími mechanizmy.

Šlechtění, obecně se dá nazvat zrychlená evoluce vývoje. Na šlechtění, je dnes založeno celé zemědělství agro i zoo. Takže i u včel to platí a jestli je nějaká vlastnost na potlačení roztoče, ať rooming nebo VSH, kterou včely mají dnes někde vzadu uloženou, tak šlechtěním je možné tu vlastnost potáhnout dopředu souběžně se zachováním současných tzv. doprovodných vlastností, selektuje člověk ne příroda. Jedinou neznámou, je jak moc dopředu VT vlastnosti potáhnout půjdou. To ukážou léta praxe a každý krok se počítá. Ale je tu také roztoč, který podstatně ovlivňuje procenta úspěchu šlechtění VT včely. A jak tu bylo napsáno tak je žádoucí, aby roztoč byl míň vitální co do množení. A používáním léčiv na tlumení varroázy se docílilo toho, že ve včelstvu zůstaly co do počtu potomků ty agresivnější roztoči. S tím mohu souhlasit. Ale nesmí se zapomenout na to, že roztoč se šlechtí sám, a šlechtí se podle stejných pravidel jako šlechtí člověk a to podle toho, která vlastnost je dominantní. A není li roztoč omezen naší včelou podobně jako u původní hostitelské včely, tak by během několika generací ti agresivnější roztoči tu svoji převahu stejně získaly. Takže tvrzení, že za víc plodné roztoče může používání léčiv, je naprosto nepodložené, to nejsou vitamíny. Jako student jsem se účastnil pokusu na myších. Bylo několik skupin myší s rozdílným počtem jedinců ve skupině. Myši měly stravu, čisto, nebyly predátoři, kteří by je omezovaly, myši se pářily pouze mezi sebou. Na začátku zdraví jedinci a na konci kromě fyziologických změn, byly hlavně pozorovány změny morfologické a to zejména zkrácení přirozené délky života a snížení počtu mláďat ve vrhu až o dvě třetiny. Přesně to co je potřeba dosáhnut u roztoče. A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.

>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
------------------------------------------------------------
Ano ano, vážený příteli. O to se snažíme již dvacetosm roků a jaký je výsledek? Aby bylo možno dosáhnout takového efektu i u roztočů, museli bychom izolovat i jednotlivá včelstva, abychom zamezili migraci roztočů. Vhodná by byla i jejich chemická kastrace. To je však zatím stejná pohádka.
JK

Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu. A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..
xxxxxxxxxxxxxxxxx

dobrý den,příliš jsem nepochopil Váš příspěvek,vykládám si ho tak,že Vám včely vyrábí ve slabostěných úlech med s vyšším
obsahem vody ?????

zajímalo by mě o kolik je obsah vody vyšší a kolik to zpravidla bývá procent a jestli nemá běkdo podobnou zkušenost

děkuji za odpovědi

Zdeněk

Presne tak,v tenkostennych uloch mam med s vyssym obsahom vody,cca o 2percenta,stanovisko vcelstiev nezmenene,15rokov klasicke palubkove ule,teraz 5r dadant,plodisko zateplene,medniky len 25mm drevo.Predtym voda 15 az 17,5percenta,teraz po prechode na tie neuteplene medniky 18 az 20 perc.Znasky repka,agat,slnecnica..Ked su zakaznici roky zvyknuti na med 16 az 17perc.tak po kupe medu 19 perc.sa viac ku mne nevracaju..a nechcel by som pocut tie nadavky za chrbtom..Inak na rozvoj vcelstiev v tychto uloch to nema negat.vplyv,aj vynosy su super,ale ten obsah vody je pruser..aspon u mna.

Z meho mereni je ten rozdil v mnozstvi vody do 1,5 % ve prospech izolovanych ulu bez zasitovaneho dna. Nastavky z masivu 25mm tloustky parafinovanych v lazni mi neumoznuji udelat kvetovy med s mensim obsahem vody jak 18,5 %, u medovice neni problem. To 1,5% vody je na hustote jiz trochu poznat. Zakaznikum je treba to vysvetlit. Ze ten husty kvetovy med se z nove propagovanych ulu - parafinovane nastavky s otevrenym zasitovanym dnem neda udelat.

PZ

Přemýšlím o koupi těchto dvou DVD. Kdo jste je viděl, můžete se prosím podělit o zkušenost? Stojí za to obětovat 600Kč? Díky.

Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

Zdraví Pavel

ALešM:
>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
-----------

Ani jej nemusíš trávit, on má zřejmě i z tohoto důvodu své cykly.
Po 2002/2003 nikdo nevyhlásil chem válku a stejně jsem jej na podzim na podložkách neviděl. Pak postupně přibýval.
Po 2007/8 zmizel i tam kde se nenatíralo.

Prý je to možná strategie parazitů. Není to z mé hlavy.

Kdyby se moc množily, tak by zlikvidovali hostitele.
Takhle v cyklech u nich dojde k příbuzenské plemenitbě v období, kdy je jich málo. Některé linie logicky zdegenerují a ty co přežijí protože mají lepší gen.fond se postupně rozrostou a pak jak je jich dost, tak začnou horizontálně přenášet a kříží se vyselektované linie a vzniká nám zase o něco lepší generace.

A tak je to perioda za periodou.
Právě tím léčením jim to usnadňuejeme.

Nikdy je nevyhubíš na nulu a včely se rojí, čas od času nějaký roj přežije i s roztoči a můžeš se stavět na hlavu, prostě ve tvém okolí na 1km daleko, je spousta volně žijících včelstev. A roztoči v nich mají dost času. :-)

No a jestli ten jeden co ti přežije u tebe zimu není zrovna odolnější na používané chemikálie je otázka.

Karel