Archiv Včelařské konference

"V těch krmivech by mělo být 20% vody a včely to stáhnou na 18%, aspoň tak to uvádí výrobce. A co při zpracování spotřebují, nevím to už mi nikdo neřek."

Podle starších výzkumů s cukerným roztokem včely roztok 1 : 1 jen zahušťují a zpracovávají, roztok 3 : 2 a ještě hustší nejdřív ředí přinesenou vodou, potom zpracovávají a znova zahušťují. Proto je taky vyšší spotřeba cukru včelami u krmení mačem, tuhým ovlhčeným cukrem atd.
Pokud má to připravené krmivo 20 % vody, asi se včelky budou chovat podobně.
Podle více zkušeností to jde poznat, když je suchší počasí a voda jen na napajedlech, návštěva napajedel včelami se po takovém zakrmení skokově zvýší.

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

dobrý den,zdravím všechny včelaře na téhle konferenci,chtěl bych si sám vytvořit vlastní internetové firemní stránky na kterých bych chtěl prezentovat prodej medu a výrobu včelařských potřeb atd. ,přiznám se že hledám něco opravdu
skoro zadarmo s dobrými šablonami ...

mohl by mě někdo prosím poradit
děkuji Zdenek

U některých včelstev se mi objevují v podmetu na podložce krystalky cukru. Včelstva byla dokrmena druhou dávkou 9 kg cukerného rotoku(3:2)v prvním týdnu září. Nedovedu si to vysvětlit. Zajímal by mě váš názor. Děkuji.

Protože mě čeká kompletace většího množství rámků, uvažuji nad pořízením sponkovačky. Máte někdo zkušenosti s jejím použitím pro tyto účely ? Jaká je lepší, elektrická nebo pneumatická, jak dlouhé spony používáte, jakou značku konkrétně si pořídit, jaké vychytávky pro rychlejší a snadnější aplikaci máte ? Na co si dát pozor ? Děkuji za rady a Vaše zkušenosti.

Jiří

Nejvhodnější je pneumatická a výběr je jednoznačně omezen na použité sponky. Sponky je lepší používat širší s délkou 22 a víc. A hlavně je dobré se zajímat o balení a cenu sponek. 5 tis. sponek za cca 250Kč + -. Značka sponkovačky je celkem jedno, tam kde to koupíte snad zajišťují i servis a sponkovačky se stejně ani nějaké závady nemají. Ale za špatný výběr sponek by jste mohl utratit nemalou částku, tak na to pozor. Aleš

Včelstva nemají vodu, ale neřešil bych to, zvládnou to sami, umí to líp, tak zbytečně je nevyrušovat. Aleš

Zdravím.
Rád bych opatřil své sklenice s medem etiketou která by nesla všechny náležitosti k prodeji ve stáncích a obchodech.
Nevím ale jek jí udělat,v jakém programu,jaký rozměr je běžný.
Moje představa je dát tam fotku třeba toho mého klátu buď napravo a nebo na celé pozadí.Poradíte mi někdo jak na to a nebo třeba kdo by mi to zpracoval? Měla by být samolepicí a jak je to kde u výrobců s cenou?
Díky za reakce.Míra

U některých včelstev se mi objevují v podmetu na podložce krystalky cukru. Včelstva byla dokrmena druhou dávkou 9 kg cukerného rotoku(3:2)v prvním týdnu září. Nedovedu si to vysvětlit. Zajímal by mě váš názor. Děkuji. Honza

Najľahšie sa tento jav vysvetľuje pričinením pôzdnej medovicovej znášky, ktorá zapríčiní kraštalizáciu zásob. Zdá sa to aj logické, ale nie vždy to korešponduje so skutočnosťou, pretože žiadna znáška sa neobjavila, ale kryštalky sa predsa na podložkách vyskytli. Tieto kryštalky často včely odnesú (ak môžu valetovať)a ani výskyt včelár naspozoruje. Pevné suché zbytky sú pre včely odpad, ak sú suché.

Z mojej praxe mám nejaké skúsenosti, že to môže byť aj inak. Práve pomer 3:2 môže byť príčinou toho, že nedokážeme cukor dokonale rozpustiť, pre nedostatočne teplú vodu, nedokonalé spustenie cukru. Tieto drobné mikročiastočky v roztoku vytvárajú možnosť sa nabaľovať ďalším cukrom z roztoku do podoby skryštalizovaných zásob. Videl som u včelára, keď po zime vyťahoval z úľa plásty so zaviečkovanými glycidmi a pritom skyrštalizovanými zásobmi. Včely pri priblíženie sa k týmto zásobám časť z nich spotrebujú, no pevné čiastočky vynosia z úľa a my o tom ani nevieme. Z ekonomického hľadiska je to strata.

Ja už roky radšej podávam cukrový roztok v pomere 1:1 s rozpustením cukru v horúcej vode, je v ňom dostatok vody, ale včely dokážu repný cukor dokonalejšie invertovať. Tento pomer je porovnateľný svojou hustotou s prirodzeným nektárom a včely nemajú problém ho nespracovať. Vyšší obsah vody nie je pre včely problémov, aspoň som to nikdy nespozoroval

vůbec na to není potřeba nějaký speciální program. Stačí úplně jakýkoliv kancelářský balík Jsou v nich programy na vytváření vizitek a štítků a dokonce by stačilo malování a WordPad ve windousích. Jen záleží jaké množství by toho bylo potřeba . Také se nabízejí již hotové nebo si je v tiskárně můžete nechat zpracovat grafikem i podle vlastního návrhu. Samolepící papír koupíte běžně v papírnictví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 07:01:19
> ----------------------------------------
> Zdravím.
> Rád bych opatřil své sklenice s medem etiketou která by nesla všechny
> náležitosti k prodeji ve stáncích a obchodech.
> Nevím ale jek jí udělat,v jakém programu,jaký rozměr je běžný.
> Moje představa je dát tam fotku třeba toho mého klátu buď napravo a nebo na
> celé pozadí.Poradíte mi někdo jak na to a nebo třeba kdo by mi to
> zpracoval? Měla by být samolepicí a jak je to kde u výrobců s cenou?
> Díky za reakce.Míra
>
>
>

Resil jsme to loni a pak jsem narazil na toto:

http://www.gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html

Mam ji presne rok a jsem zatim na 150% spokojen. Navic za ty penize....
T.H.

2010/11/17 Jiří <e-mail/=/nezadan>

> Protože mě čeká kompletace většího množství rámků, uvažuji nad pořízením
> sponkovačky. Máte někdo zkušenosti s jejím použitím pro tyto účely ? Jaká
> je lepší, elektrická nebo pneumatická, jak dlouhé spony používáte, jakou
> značku konkrétně si pořídit, jaké vychytávky pro rychlejší a snadnější
> aplikaci máte ? Na co si dát pozor ? Děkuji za rady a Vaše zkušenosti.
>
> Jiří
>

Dne Wednesday 17 of November 2010 22:18:32 Ales Molcik napsal(a):
> Nejvhodnější je pneumatická a výběr je jednoznačně omezen na použité
> sponky. Sponky je lepší používat širší s délkou 22 a víc. A hlavně je dobré
> se zajímat o balení a cenu sponek. 5 tis. sponek za cca 250Kč + -. Značka
> sponkovačky je celkem jedno, tam kde to koupíte snad zajišťují i servis a
> sponkovačky se stejně ani nějaké závady nemají. Ale za špatný výběr sponek
> by jste mohl utratit nemalou částku, tak na to pozor. Aleš

Dobry den,

22 je malo. pokud to vcely zatmely, tak se Vam rozpadnou ramecky.Chce to aspon
32 mm spony.
Mam 2 pneumaticke sponkovacky , jednu noname, z bazaru z doby, kdy staly
nejakych 5-15000 Kc, tak byla za 1500, bohuzel se do ni nedaji sehnat spony,
musel jsem ji trochu upravit a jde max. na 22 mm. ktere ovsem zatlouka az na
doraz. Pak jsem si koupil
http://aukro.cz/item1317971843_profi_sponkovacka_hrebikovacka_na_vzduch.html
tuhle, za ty penize neni co resit z 24 mesicu zarukou, ovsem ty 40 mm spony
nezatluce uplne az na uroven horni loucky, o cca 0.5-1 mm precniva, me je to
jedno, ale kamarad ji kvuli tomu nechtel (hrebiky zatlouka, ale to je pak
prace 2x vic). Ty 40 mm spony ustoji i pritmeleny ramecek.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nedávno tu prebiehala diskusia o ležanoch. Pri surfovaní som našiel túto
"záležitosť".
http://www.omlet.co.uk/products_services/products_services.php?cat=Beehaus&subcat=Bees+and+Honey
Zaujímavé je, že môže mať (alebo má?) aj medník.

Malá poznámka: v minulosti bol veľkým propagátorom ležanov na
Slovensku aj Ján Milla. V knižke "Kočovný voz a jeho využitie vo
včelárstve", strana 120, druhé vydanie r. 1983, vydavateľstvo Príroda,
je popis úľu ML-18 (Millov ležan?)

Vojto

Nedávno tu prebiehala diskusia o ležanoch. Pri surfovaní som našiel túto
"záležitosť".
http://www.omlet.co.uk/products_services/products_services.php?cat=Beehaus&subcat=Bees+and+Honey
Zaujímavé je, že môže mať (alebo má?) aj medník.

Poznal som včelára (už umrel), ktorý včeláril presne v takýchto ležanoch na teplú stavbu, s letáčom na kratšej strane. Dosahoval dobré výnosy, rovnocenné (typické drevené úle) ako aj v iných tradičných úľoch. Včelstvo sa rozmnožovalo smerom od letáča dozadu až na 20 plástov, v čase pred znáškou agátu, vložil materskú mriežku a matku "uväznil" na 6 plástov pri letáči. Ležany tohoto typu musia mať prístup z boku.

Pak jsem si koupil
http://aukro.cz/item1317971843_profi_sponkovacka_hrebikovacka_na_vzduch.html
tuhle, za ty penize neni co resit z 24 mesicu zarukou, ovsem ty 40 mm spony
nezatluce uplne az na uroven horni loucky, o cca 0.5-1 mm precniva, me je to
jedno, ale kamarad ji kvuli tomu nechtel (hrebiky zatlouka, ale to je pak
prace 2x vic). Ty 40 mm spony ustoji i pritmeleny ramecek.
-------------------
Já mám sponkovačku do 38mm, šíře 10mm. Přesto tam bouchám sponku i z boku, a ta to jistí. Pokud jsou rámky čepované, tak jsme dával i hřebíkovačkou příčně přes čep. Tedy jakoby na ležící rámek.

Ale proč to píšu. Nevím proč tamta sponkovačka nezatlouká - možná slabý výkon, ale je to taky možná možné seřídit. U mé sponkovačky se to seřizuje nastavením výšky opěrné "botky" co se s ní přitlačuje sponkovaný materiál.

Ale mám v ruce jeden rámek na ukázku s plastovými bočnicemi. A docela se mi to líbí. To nejde vyrvat, na plastu jsou navíc drážky, které by měly usnadnit uvolnění rámku. Tak jsem zvědav. :-) Pár si jich asi pořídím.

Karel

Na internetovém obchodě před 3 lety u fy. Gu"de jsem koupil kombinovanou s hřebíkovačkou v té nejnižší cenové kategorii. Sponky 32 zatlouká jak víno a zatím bez poruchy a těch rámků už bylo pár tisíc. Žel u dřeva je to jedno, ale sololit neumí, jen ho prosekává. Tam musí být dokonalá regulace síly úderů a to je cenově úplně jinde. Zdraví R. Stonjek

Hm, abych potřeboval rámky sbíjet sponkami 40 milimetrů, musel bych nástavkové úly nečistit od propolisu takových 5 - 6 let, zadováky takové 2 - 3 roky.
Jenže já ty úly čistím každý rok a tak mně bohatě stačí v nástavkových úlech hřebíky 20 milimetrů dlouhé. V zadovácích jsou lepší o něco delší, protože rámky jsou namáhány o něco víc. Horní loučky pojišťuji sponkami 8 milimetrů.

"vůbec na to není potřeba nějaký speciální program. Stačí úplně jakýkoliv kancelářský balík Jsou v nich programy na vytváření vizitek a štítků a dokonce by stačilo malování a WordPad ve windousích. Jen záleží jaké množství by toho bylo potřeba . Také se nabízejí již hotové nebo si je v tiskárně můžete nechat zpracovat grafikem i podle vlastního návrhu. Samolepící papír koupíte běžně v papírnictví."

Tvorba etikety je podobně jako včelaření další odbornost. A jako ve včelaření se někdo zběžně poinformuje, sbije úly z levného odpadu, do včelařského dědictví po dědovi zainvestuje do oprav nějakou tisícovku a včelaří a má výsledky, jiný kupuje vše nové, ale i kdyby měl medomet pozlacený a úly z nějaké supervejmutovky, nějak mu to nejde.
Je tedy třeba vyzkoušet, jestli použitelná etiketa půjde udělat nebo nepůjde.
Kancelářský balík se spíš hodí na nějaké malůvky nebo na použití předpřipravených obrázků a klipartů než na upravování fotografie z digitálu na etiketu. Jeho výhodou je, že je často zdarma, potom relativně jednoduché ovládání přizpůsobené i těm běžným lidem, ne nějakým superinteligentním a tím, že mají zaintegrovaný ten program ny výrobu vizitek, který se dá použít na tisk etiket. Pokud se v něm ale nedělá, stejně je třeba minimálně pár hodin se ho učit používat a pokud se výsledek udělaný kancelářským balíkem dává potom vytisknout profesionálním grafikům, mohou s tím mít problémy. Protože v kancelářském balíků je spousta ovládání přizpůsobena lidem bez jakýchkoliv znalostí počítače a věcí kolem, takže pokud se tam nějaké věci zamotají, profesionální grafici pak s tím mohou mít zbytečnou práci navíc.
Co se týká úpravy fotek z digitálu, králem volně šiřitelných grafických editorů je Gimp, docela dobrý je i Photo editor od českého Zoneru, ovšem pokud nestačí zkušební doba měsíc, je potom za peníze. To je ovšem další odbornost pracovat s takovým programem.
Trošku znalostí vyžaduje i tisk, aby to vypadalo, aby to bylo ve správné kvalitě a nakonec aby doma vytvořená etiketa nebyla nakonec znatelně dražší než profesionálně zadaná.
Jinak možnosti v zadávání výroby etiket jsou dneska už velké. Je možné si je zadat na klíč v nejbližší tiskárně, je možné zakoupit za 50 - 100 kč atd autorská práva na nějakou fotku z internetové fotobanky, je možné výrobu grafiky zadat přes internet někomu někde..., grafikovi, co nemá zakázky nebo studentovi, co si přivydělává, takže levně, je možné potom grafické řešení poslat internetem k vytištění někde do tiskárny na druhém konci republiky ( tam ale nevím, jak by se řešilo, kdyby tiskárna tiskla trochu jinak než to na obrazovce vypadá, to není zas tak neobvyklý případ, zvláště pokud se má tisknout levně)
Při výrobě etikety z vlastní nějaké dost vydařené fotografie je třeba , hlavně při zadávání na internetu, na druhé straně trochu hlídat autorská práva té fotografie, nesolidní grafik b mohl dát fotografii volně k dispozici na internet nebo dokonce za ni inkasovat peníze.
Na druhé straně by třeba někdo mohl být přístupný dohodě, že za právo vystavit tu fotku třeba na své webové stránce v určité velikosti, přirozeně s uvedením autora, by udělal grafický návrh té etikety zadara...

Pokud sponkovačka prosekává sololit apod. a nemá regulaci tak to jde vyřešit snížením tlaku. Většinou je na kompresoru u vypuště vzduchu a nebo jde dokoupit regulace tlaku např. jak je na konci vyvíječe aer. Aleš

Etikety jsem doma zkoušel, ale čas, cena barevného tisku a kvalita tisku, mě přesvědčilo, že lepší je to zadat na zakázku profikům. Aleš

Ce je to pořídit levně? Popisuješ tady problémy které běžný včelař s 10 úly není nucen vůbec řešit Ten svůj metráček medu to je100 etiket na běžné tiskárně udělá za 50 Kč, nebo koupí nabízené etikety za stovku a jen tam narazítkuje svoje údaje. Aby se mu to vyplatilo v tiskárně tak běžně požadují tisky alespoň 200 archů A4. To je cirka 2000 ks Což odpovídá 20 q medu. Neblázni.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 10:53:19
> ----------------------------------------
> "vůbec na to není potřeba nějaký speciální program. Stačí úplně jakýkoliv
> kancelářský balík Jsou v nich programy na vytváření vizitek a štítků a
> dokonce by stačilo malování a WordPad ve windousích. Jen záleží jaké
> množství by toho bylo potřeba . Také se nabízejí již hotové nebo si je v
> tiskárně můžete nechat zpracovat grafikem i podle vlastního návrhu.
> Samolepící papír koupíte běžně v papírnictví."
>
> Tvorba etikety je podobně jako včelaření další odbornost. A jako ve
> včelaření se někdo zběžně poinformuje, sbije úly z levného odpadu, do
> včelařského dědictví po dědovi zainvestuje do oprav nějakou tisícovku a
> včelaří a má výsledky, jiný kupuje vše nové, ale i kdyby měl medomet
> pozlacený a úly z nějaké supervejmutovky, nějak mu to nejde.
> Je tedy třeba vyzkoušet, jestli použitelná etiketa půjde udělat nebo
> nepůjde.
> Kancelářský balík se spíš hodí na nějaké malůvky nebo na použití
> předpřipravených obrázků a klipartů než na upravování fotografie z digitálu
> na etiketu. Jeho výhodou je, že je často zdarma, potom relativně
> jednoduché ovládání přizpůsobené i těm běžným lidem, ne nějakým
> superinteligentním a tím, že mají zaintegrovaný ten program ny výrobu
> vizitek, který se dá použít na tisk etiket. Pokud se v něm ale nedělá,
> stejně je třeba minimálně pár hodin se ho učit používat a pokud se výsledek
> udělaný kancelářským balíkem dává potom vytisknout profesionálním grafikům,
> mohou s tím mít problémy. Protože v kancelářském balíků je spousta
> ovládání přizpůsobena lidem bez jakýchkoliv znalostí počítače a věcí
> kolem, takže pokud se tam nějaké věci zamotají, profesionální grafici pak s
> tím mohou mít zbytečnou práci navíc.
> Co se týká úpravy fotek z digitálu, králem volně šiřitelných grafických
> editorů je Gimp, docela dobrý je i Photo editor od českého Zoneru, ovšem
> pokud nestačí zkušební doba měsíc, je potom za peníze. To je ovšem další
> odbornost pracovat s takovým programem.
> Trošku znalostí vyžaduje i tisk, aby to vypadalo, aby to bylo ve správné
> kvalitě a nakonec aby doma vytvořená etiketa nebyla nakonec znatelně dražší
> než profesionálně zadaná.
> Jinak možnosti v zadávání výroby etiket jsou dneska už velké. Je možné si
> je zadat na klíč v nejbližší tiskárně, je možné zakoupit za 50 - 100 kč atd
> autorská práva na nějakou fotku z internetové fotobanky, je možné výrobu
> grafiky zadat přes internet někomu někde..., grafikovi, co nemá zakázky
> nebo studentovi, co si přivydělává, takže levně, je možné potom grafické
> řešení poslat internetem k vytištění někde do tiskárny na druhém konci
> republiky ( tam ale nevím, jak by se řešilo, kdyby tiskárna tiskla trochu
> jinak než to na obrazovce vypadá, to není zas tak neobvyklý případ, zvláště
> pokud se má tisknout levně)
> Při výrobě etikety z vlastní nějaké dost vydařené fotografie je třeba ,
> hlavně při zadávání na internetu, na druhé straně trochu hlídat autorská
> práva té fotografie, nesolidní grafik b mohl dát fotografii volně k
> dispozici na internet nebo dokonce za ni inkasovat peníze.
> Na druhé straně by třeba někdo mohl být přístupný dohodě, že za právo
> vystavit tu fotku třeba na své webové stránce v určité velikosti, přirozeně
> s uvedením autora, by udělal grafický návrh té etikety zadara...
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 12:16:36
> ----------------------------------------
> Etikety jsem doma zkoušel, ale čas, cena barevného tisku a kvalita tisku,
> mě přesvědčilo, že lepší je to zadat na zakázku profikům. Aleš
>
>
>

Kdo na metrák medu na prodej, tak nějaké etikety nemusí řešit. Ale pokut med dává po vesnicích do obchodu, tak to dělám já, tak etiketa prodá víc než sebelepší med. A nějaká razítka a dopisování fixem není zrovna, pro kupující dámy na efekt košer. Mužský obaly moc neřeší, toho zajímá jestli je to uvnitř uzený nebo smažený a to med není. Chlap med kupuje jen když ho pošle ženská. Takže etiketa na medu musí mít kvalitu stylu. Co jsem vyděl různé sériové etikety, tak z toho je možná 10% použitelných. Takže při tvoření etikety přemýšlím, aby byla nejen prodejná, ale pro mě praktická tzn. několik let použitelná. Aleš

Etikety z tiskárny jako provozovny obvykle mají výrazné brilantní barvy nebo dokonce speciální kovové nebo reflexní barvy, aby upoutaly pozornost. Taky obecně jsou vytištěné ještě přelakovávány. takže víc vydrží a jsou pěknější. To všechno není na ofsetové lince v tiskárně problém.
Na běžných PC tiskárnách brilantní barvy moc dobře nejdou stejně tak jako na druhé straně slabě "barevné" béžové barvy. Podle toho, jaká tiskárna a papír je k dispozici, vyjde výsledný vzhled etikety, rozmyvatelnost vodou, odolnost UV záření, lesk či nelesk papíru a potištěné plochy.....
Kdysi se mi na tisk vizitek osvědčila výdrží tisku i cenou relativně levná barevná laserovka. Hodila by se podle mně na výrobu menších sérií etiket. Chce to tu tiskárnu, ať už je kdovíkde, nejdřív zkušebními tisky otestovat. které barvy tiskne dobře a které by na etiketě vypadaly špatně. Etiketu udělat podle toho, používat jen ty barvy, které vyjdou dobře. Nevím jistě, jak dobře se na tisk na laserovce dají sehnat samolepky, každopádně kvůli zapékání barvy musí bý ty samolepky hodně kvalitní a tím i drahé. Možná by bylo lepší tisknout na obyčejný papír a ten lepit na sklenici lepidlem.
Laserovkou na nějaký lepší lesklejší papír by tak mělo jít udělat na první pohled relativně kvalitní etikety a poměrně levně.

Ahoj Míro,
záleží, jak moc má být etiketa propracovaná, jaké jsou priority. Pokud chceš ušetřit a udělat si jí sám a pěknou, Gimp je dobrá volba, ale na rovinu, jestli nejsi s PC moc kamarád, budeš se s Gimpem desítky hodin učit, desítky hodin budeš tvořit etiketu. Druhou variantou jsou zmiňované Wordy, "malování" apod, ale taková etiketa nebude nic moc.
Třetí varianta je dát známému láhev rumu (v Tvém případě medu nebo medoviny (-:) a nechat si jí udělat.
Nebo návrh etikety prostě zadat profíkům (ceny za jejich práci neznám).
Co se týče tisku - rozhodně bych etikety netisknul doma, ať už na čemkoliv. Kdejaké kopírovací centrum je schopno relativně levně tisknout barevně i na samolepící papír. A opět - kolikrát není problém domluvit tisk za naturálie.
Ať se Ti daří, Libor.
---------------
Mira P. napsal:
Zdravím.
Rád bych opatřil své sklenice s medem etiketou která by nesla všechny náležitosti k prodeji ve stáncích a obchodech.
Nevím ale jek jí udělat,v jakém programu,jaký rozměr je běžný.
Moje představa je dát tam fotku třeba toho mého klátu buď napravo a nebo na celé pozadí.Poradíte mi někdo jak na to a nebo třeba kdo by mi to zpracoval? Měla by být samolepicí a jak je to kde u výrobců s cenou?
Díky za reakce.Míra

http://www.youtube.com/watch?v=sK5cpOh0xmQ

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 12:16:36
> ----------------------------------------
> Etikety jsem doma zkoušel, ale čas, cena barevného tisku a kvalita tisku,
> mě přesvědčilo, že lepší je to zadat na zakázku profikům. Aleš
>
>
>

....nenáročné a za pár minut hotové, třeba takto:

http://vcely.humlak.cz/MiraP2.jpg
http://vcely.humlak.cz/MiraP3.jpg

(texty se dají samozřejmě libovolně měnit, podle svých i byrokratických potřeb).
Libor V.

No seš dobrej Libore to se musí nechat.
I ten "asfaltovej" med mě dostal!chi chi chi.
Tohle jsi udělal konkrétně jak a kde?
Můžeš mi poradit? Tohle by mi bohatě stačilo.
Díky Míra

Nebo mohl bys mi to poslat na mejla v office abych to v něm mohl otevřít a následně doupravit podle sebe?
Půjde to?

Míro "asfaltovým" medem sis přece pojmenoval svůj "řepkovej/neřepkovej" med na stránkách (-:
Tohle je čmárnutý v Gimpu, do Officů tohle konkrétně už bohužel nacpat nejde.....ale pošli mi na libor/=/humlak.cz konkrétní texty které tam chceš mít, já Ti je tam umístím a pošlu hotovou věc. Email je libor/=/humlak.cz
Pokud by sis ale přece jenom chtěl lámat hlavu s Gimpem, zde ho stáhneš: http://www.gimp.cz/
Libor V.

čauky tak minulej tejden jsem si ji taky koupil vzduchovou od firmy gude v akci za 800 už sem sni nabouchal 500 ramku a sem sni nadmiru spokojenej.doporučuji si ji pořidit zaleži na tobe jestli vzduch nebo elektriku.jo a davam tam 2/5 sponky a zalejzaj tam paradne.jo a sponky nemusí byt od vyrobce o milimetr menší to veme taky za zkušenosti už mam

Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost ČSV je až na konci zájmu zatím!Až to bude upečené to co jsem zatím viděl tak to bude něco! Nejsem věřící,ale tady musím říct pan Bůh s námi a zlé pryč!Bohužel tady nám nikdo nepomůže poděláme si to sami.Už mnohokrát jsem tady psal o šoku,který jsem utrpěl na minulém sjezdu a ted jen doufám,že delegáti budou zastupovat své okresy a ZO a nenechají se zavést slepě do uličky která vede a vede a nikam nás nedovede.Nebo snad ano určitě ano.Kam? Na to necht si každý odpoví sám.Snad se nenaplní tento můj černý scénář.

Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost ČSV je až na konci zájmu zatím!
--------
Myslím, že ČSV, sjezd a další věci kolem se tady probíraly mnohokrát. Naposledy před 5 lety. Naprostá většina delegátůl sjezdu není na netu doma, takže je to mlácení prázdné slámy. Teď budou rozhodovat oni. Ne zdejší Konference. :-)

Většina je už rozumná a raději přemýšlí jak dobře zabalit med, sesponkovat rámky, a připravit se na jaro.

Prostě přízemní problémy obyčejných včelařů.

Karel

Pepíku Vy jste mě předběh. Právě po shlédnutí stránek Mgr. Sciskala, jsem se chystal něco k tématu. Jak dopadne sjezd? To je přece jasné, jako každá schůze, bude se mluvit, hodně mluvit, bude řečeno několik třeba i logických a praktických připomínek, k jejíž realizaci by to ovšem znamenal něco dělat jinak, takže pro jistotu se odhlasuje tak, aby se nic nezměnilo a ve vedení zůstane stará garda. Docela by mě překvapilo, kdyby to bylo jinak. Svaz totiž žije dvojím životem, jeden je na papíře, tak jak to má být a pak je tu praxe. Ta už tak slavná není. Samozřejmě, že ten druhý život se odvíjí od ZO a toho jak fungují a v tom je ten háček, že ryba smrdí od hlavy. Z toho mi jasně vychází, že beze změny Vedení svazu a hlavně vedení svazu a to jednoduchou metodou, medu a biče se nikam dál nedostanem. Vypisovat zde nějaké konkrétní záležitosti ze života ZO snad ani nemá zatím význam. Ale jen pro porovnání, bych nabídl srovnání úrovně dvou časopisů Moderního včelaře a Včelařství. Pro mě je zajímavější MV, obsahově je víc užitečnější pro praktického včelaře a jsem toho názoru, že PSNV je na takové úrovni, že kdyby přebrala agendu v rámci chovu a veterinárních předpisů na státní úrovni, což má teď dělat ČSV, tak svazu koupíme věnec s nápisem vzpomínáme. Aleš

Tak tady nastiň co by jsi pro včelaře dělal ty a kam je vedl to co tady píšeš je právě ta prázdná sláma.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 18.11.2010 20:56:39
> ----------------------------------------
> Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je
> sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost
> ČSV je až na konci zájmu zatím!Až to bude upečené to co jsem zatím viděl
> tak to bude něco! Nejsem věřící,ale tady musím říct pan Bůh s námi a zlé
> pryč!Bohužel tady nám nikdo nepomůže poděláme si to sami.Už mnohokrát jsem
> tady psal o šoku,který jsem utrpěl na minulém sjezdu a ted jen doufám,že
> delegáti budou zastupovat své okresy a ZO a nenechají se zavést slepě do
> uličky která vede a vede a nikam nás nedovede.Nebo snad ano určitě ano.Kam?
> Na to necht si každý odpoví sám.Snad se nenaplní tento můj černý scénář.
>
>
>

Aleši sám bych byl rád, kdyby to byla pravda. Ale sílu zatloukacího rázu tlak prakticky neovlivňuje. Sololit prosekne jak 2 atm tak 6. Se sololitem jsem skončil, tak mě to nevadí. Jinak čas od času to chce sponkovašku promazat nějakým řidčím olejem a pak je nezničitelná.
Zdraví R. Stonjek

Josefe, z organizace kde Vy jste členem, jsem Já vystoupil a vrátil jsem se do původní organizace kde jsem začal včelařit. Vaše ZO je zrovna taková organizace, která nefunguje, jako bývalý důvěrník ZO ČSV Prostějov vím o fungování této organizace docela detailně a Vy jelikož jste nepoznal nic jiného a žijete v tom dlouho, tak nemáte představu možné změny. Jako důvěrník jsem, nějaké změny v mém obvodu zavedl. A i po mém odchodu se mi ozývali včelaři z Vaší ZO jestli bych nemoh v některých věcech dál pokračovat. Takže zvolte nové vedení a můžeme něco probrat. Aleš

Aleši sám bych byl rád, kdyby to byla pravda. Ale sílu zatloukacího rázu tlak prakticky neovlivňuje. Sololit prosekne jak 2 atm tak 6. Se sololitem jsem skončil, tak mě to nevadí. Jinak čas od času to chce sponkovašku promazat nějakým řidčím olejem a pak je nezničitelná.
Zdraví R. Stonjek
----------------
Vzduch jsem zkoušel jako první. Nepomohlo:-)
Pak jsem ze zoufasltví četl návod - hloubka zaseknutí se štěluje relativní polohou opěrné botky a koncové polohy úderníku.
A při sponkování tiskařské folie na víka to řeším přizvednutím botky levým ukazováčkem mírně nad úroveň plechu a sponky doklepnu kladívkem. Je to rychlejší než shánět palcový imbus a rozladit si sponkovačku seřízenou na pořádnou ránu.
Slabší povahy mohou sponky před nabitím propláchnout nějakou desinfekcí, aby rána moc nehnisala. :-)

Karel

Zase prázdná sláma.

Mě to tlakem funguje, jiné nastavení nemám. Aleš

Ale sílu zatloukacího rázu tlak prakticky neovlivňuje
-------------------------------
tak to musím oponovat, tlak je totiž to jediné, čím můžete regulovat sílu, kterou bude sponka zaražena. Použití sponkovačky bez regulace tlaku si vůbec nedovedu představit. To je pak výsledkem proseknutí materiálu, nebo naopak nedoražená sponka.

Vzduch jsem zkoušel jako první. Nepomohlo:-)
Pak jsem ze zoufasltví četl návod - hloubka zaseknutí se štěluje relativní polohou opěrné botky a koncové polohy úderníku.
----------------------------------------------
to jsou dvě různé věci. Tlak určuje, jak rychle se bude pohybovat úderník - tedy sílu úderu. Koncová poloha určí, kdy se zastaví. Pokud není sponkovaný materiál pevný, je změna koncové polohy řešením, protože potřebujete větší tlak na zaražení spony a současně dřív zastavit úderník, aby nestihl prorazit sponkovaný materiál. Výsledkem je, že přisponkovat nějaký nepevný materiál dlouhou sponkou je problém.

Sponky natřete propolisem - dobrá desinfekce a zároveň lepí ;-)

Klubouk dolů, před Vaší odvahou ;-) levý ukazováček není moc důležitý, ale stejně bych ho tam nedával ... no abych se přiznal, můj levý ukazováček už před pár lety okousala hoblovka. Každý prostě na něčem ujíždíme :-D

Jojo, taky mam kombi-set od GUDE a je super - 40mm sponky tluče jak nic,
nastavením tlaku se dá regulovat síla úderu, takže třeba to prosekávání
sololitu se dá vychytat....

sponky se bezproblémů dají objednat na eshopu gude, takže ani shánění
sponek není problém...

jen pozor, pneumatická zařízení by měla dostávat vzduch s olejovou mlhou
- používají se různé přimazávače vzduchu - já mám tento úplně
nejlevnější, našroubuje se přímo na sponkovačku...

http://gude.cz/naradi/filtry-odlucovace-vody-maznice/olejovac-mini-gude.html

a ještě toto, ke sponkovačce nějaký olej je, ale je ho málo....

http://gude.cz/naradi/prislusenstvi-2/pneumaticky-olej-pro-pneu-naradi-gude.html

sponkovačka je ted v akci za 800,- :) tak kdo zaváhá, tluče rámky
kladívkem :)

http://gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html

petr j.


Tomáš Heřman napsal(a):
> Resil jsme to loni a pak jsem narazil na toto:
>
> http://www.gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
> Mam ji presne rok a jsem zatim na 150% spokojen. Navic za ty penize....
> T.H.
>
> 2010/11/17 Jiří <e-mail/=/nezadan>
>
>
>> Protože mě čeká kompletace většího množství rámků, uvažuji nad pořízením
>> sponkovačky. Máte někdo zkušenosti s jejím použitím pro tyto účely ? Jaká
>> je lepší, elektrická nebo pneumatická, jak dlouhé spony používáte, jakou
>> značku konkrétně si pořídit, jaké vychytávky pro rychlejší a snadnější
>> aplikaci máte ? Na co si dát pozor ? Děkuji za rady a Vaše zkušenosti.
>>
>> Jiří
>>
>>
>
>

jen pozor, pneumatická zařízení by měla dostávat vzduch s olejovou mlhou
- používají se různé přimazávače vzduchu - já mám tento úplně
nejlevnější, našroubuje se přímo na sponkovačku...
------------------------
dobré řešení. Já jsem dal na radu prodejce - po každých cca 200 sponkách sundat hadici a stříknout dovnitř silikonový olej.

Mazání řeším olejem ve spreji, do koncovky na vzduch u sponkovačky trochu nastříkat, nasadit hadici a naprázdno několikrát procvakat. A sleduji, že ty ukazováky jsou na úrazy nejhorší prsty, v mém případě, mi kousek vzala pila. Aleš

AM:
Mazání řeším olejem ve spreji, do koncovky na vzduch u sponkovačky trochu nastříkat, nasadit hadici a naprázdno několikrát procvakat. A sleduji, že ty ukazováky jsou na úrazy nejhorší prsty, v mém případě, mi kousek vzala pila.
-------
Mně prodejce řekl, že častěji řeší závady způsobené přílišným mazáním vzduchunež naopak.

Tady je třeba uvážit, zda jde o kompresor tzv. olejový, nebo bezolejový. Za mých maldých let byl spíš problém z pneumatiky odstranit olej, než mazat.

Já jsem bez mazání zatloukl několik velkých krabic sponek -- cca 0.5kg a stále tluče.

A úrazy - od držení botky nehtem zatím žádné, ale bacha při obyčejném sponkování - dlouhá sponka dokáže po nárazu do suku, jiné sponky atd. změnit směr i o 180st. A překvapí vás kdekoli máte plaec nebo ukazovák. :-)

Ale na rozdíl od cirkulek, hoblovek atd. se jedná o "čistý průstřel" - ale bolí to taky. :-)

Karel

Aleši jestli, že základním posláním svazu je zajišťovat odbornou pomoc a vzdělávání včelařů? Mi tak alespoň trochu nastiň co lze mimo tak ve svazu profláknuté činnosti jako jsou; Odborné zájezdy, různé přednášky i s předváděním postupů přímo na včelnicích ještě tak převratného dělat. Já to jsem ochoten okamžitě navrhnout. Samozřejmě k tomu patří ještě povinná spolková agenda. Právě ta špatná prostějovská ZO dokázala sehnat Peníze na Placené vyšetření na mor pro celý okres. Jak se zdá snad se podařilo to jeho lavinovité šíření po 8 letech zarazit.
pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 08:07:35
> ----------------------------------------
> Josefe, z organizace kde Vy jste členem, jsem Já vystoupil a vrátil jsem se
> do původní organizace kde jsem začal včelařit. Vaše ZO je zrovna taková
> organizace, která nefunguje, jako bývalý důvěrník ZO ČSV Prostějov vím o
> fungování této organizace docela detailně a Vy jelikož jste nepoznal nic
> jiného a žijete v tom dlouho, tak nemáte představu možné změny. Jako
> důvěrník jsem, nějaké změny v mém obvodu zavedl. A i po mém odchodu se mi
> ozývali včelaři z Vaší ZO jestli bych nemoh v některých věcech dál
> pokračovat. Takže zvolte nové vedení a můžeme něco probrat. Aleš
>
>
>

Ve Vaší ZO můžete Josefe navrhovat a odhlasovat co chcete, protože stejně se to ztratí v praxi do prázdna a věci zůstanou při starém. Nějakou zkušenost v tomto směru s Prostějovem mám. Na schůze a přednášky chodí tak třetina a u některých ta osvěta a vzdělávání moc nezabírá, když slyšíte jak si vyměňují zkušenosti jak nejlépe natřít na jaře plod VARIDOLEM. Snížení ohnisek moru na Prostějovsku je způsobeno tím, že v některých katastrech obcí nejsou včely. Takže jestli chcete něco na schůzi navrhnout, tak jedině nové vedení, ale to už jsem jednou napsal. A rozepisovat se zde, teď v tento moment o konkrétních věcech co by bylo aby bylo, dělat nebudu, protože to by bylo právě ono mlácení prázdné slámy. Vše má svůj čas a musí přijít by když to na význam. Mě teď stačí pouze vyjádření nespokojenosti se současným stavem. Aleš

Uražená ješitnos je cítit na dálku, avšak nemáš asi jediný rozumný nápad jak dál. Návštěva 30 % na akcích které pořádá ZO je v dnešní době opravdu vinikjící úspěch, tomu věř. S nízkou aktivitou se potýkají všechny spolky. Je bláhové si myslet že to někdy bude lepší. někteří jsou již hodně staří, Ti mladí zase musí být v zaměstnání, nebo to prostě mají daleko. Dalším to zase nedovolí zdravotní stav. Pokud jde o práci ve svazu ti kteří tvrdí jak je nutné to změnit pak nechtějí nic proto udělat. Jen frflají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 12:21:40
> ----------------------------------------
> Ve Vaší ZO můžete Josefe navrhovat a odhlasovat co chcete, protože stejně
> se to ztratí v praxi do prázdna a věci zůstanou při starém. Nějakou
> zkušenost v tomto směru s Prostějovem mám. Na schůze a přednášky chodí tak
> třetina a u některých ta osvěta a vzdělávání moc nezabírá, když slyšíte jak
> si vyměňují zkušenosti jak nejlépe natřít na jaře plod VARIDOLEM. Snížení
> ohnisek moru na Prostějovsku je způsobeno tím,       že v některých katastrech
> obcí nejsou včely. Takže jestli chcete něco na schůzi navrhnout, tak jedině
> nové vedení, ale to už jsem jednou napsal. A rozepisovat se zde, teď v
> tento moment o konkrétních věcech co by bylo aby bylo, dělat nebudu,
> protože to by bylo právě ono mlácení prázdné slámy. Vše má svůj čas a musí
> přijít by když to na význam. Mě teď stačí pouze vyjádření nespokojenosti se
> současným stavem. Aleš
>
>
>

http://www.medova.cz/?kulat%E9,108

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tvorba etikety
> Datum: 18.11.2010 19:59:08
> ----------------------------------------
> No seš dobrej Libore to se musí nechat.
> I ten "asfaltovej" med mě dostal!chi chi chi.
> Tohle jsi udělal konkrétně jak a kde?
> Můžeš mi poradit? Tohle by mi bohatě stačilo.
> Díky Míra
>
>
>

Mě Josefe nikdo neurazil, neměl čím, já říkám pouze svůj názor vycházející ze zkušenosti. A dál bych se už jen opakoval. Čekám jen jak dopadnou volby a potom přijde čas něco řešit. Aleš

http://www.youtube.com/results?search_query=varo%C3%A1za&aq=f

Měl jste zůstat a aktivně se podílet na volbách, nejen vyčkávat.

Kapoun:
Měl jste zůstat a aktivně se podílet na volbách, nejen vyčkávat.
-----------------
Jen technický dotaz.

Jak se dá aktivně podílet na volbách, kdy se hlasuje veřejně aklamací spokojenou většinou u guláše o předem v zákulisí připravených návrzích stávajících zvolených.
Většina to chce mít za sebou a věnovat se bavení o včeličkách a ani neví na co zvedá ruku.

Karel

Na volbách toho moc aktivně nevyřešíte. To jednoduše nejde, protože funkce v ZO jsou rozhodnuté už před volbama a základna odsouhlasí všechno a dokud někdo se nerozhodne sám odejít, tak v tý funkci zapustí kořeny. Změny se vždy provádí až po volbách a to přímým hovorem s funkcionáři o konkrétních věcech a vždy s nabídkou co udělám a zařídím já jinak se k ničemu nedostanete. A názory členů, tak na to je nejlepší se s každým bavit soukromně dovím se mnohem víc než na nějaké schůzi. A je i možnost lecos přímo u konkrétního včelaře buď ovlivnit nebo pochopit. Aleš

http://www.janka-aroma.cz/janka-aroma-cz/eshop/10-1-CUKRY/0/5/121-Invertni-cukrovy-krem-umely-med-pevny-baleni-12-5-Kg

Podle Všeho příspěvku to vypadá, jako kdyby byl o funkce v ZO zájem, že se tam nikdo nový nedostane. Sám píšete, že jednáte se včelaři mimo schůzi. Tak proč předem nezískáte podporu a nenavrhne Vás někdo na VČS do výboru? To je aktivní přístup, pokud něco chcete změnit. Navrhněte tajné volby (ve stanovách to není zakázáno) a jestli neuspějete, tak to musíte "demokraticky" přijmout.

Já jsem ve výboru ZO. A do věcí, které se točí kolem organizace nejen mluvím, ale hlavně je důležité se na nich podílet, nejde po někom chtít něco co bych sám z nějakého důvodu nedělal. Aleš

Tak asi to děláš blbě když si naříkáš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 17:10:49
> ----------------------------------------
> Já jsem ve výboru ZO. A do věcí, které se točí kolem organizace nejen
> mluvím, ale hlavně je důležité se na nich podílet, nejde po někom chtít
> něco co bych sám z nějakého důvodu nedělal. Aleš
>
>
>

Nestěžuji si na činost naší ZO, kde jsem členem, máme jedny z nejlepších výsledků v léčení, provádíme společně léčení na každých sto včelstev jeden člověk s aerosolem, dokonce i na schůzích máme přes 90% účast, celá organizace dává měl vyšetřovat na mor a nejsme v pásmu a každý si to platí sám, což beru jako čin solidarity našich členů, když dostanu mor já, tak ať se to ví co nejdřív a nedostanou to druzí. A každý případný problém se neřeší pokrčením ramen předsedy, ale řeší se. A když to jde u nás, tak proč nejsou některé organizace schopny fungovat podle mě tímto standartem. A čím jsem členem svazu díl, a na různých akcí mluvím se včelaři z různých oblastí tak se nedivím, že nákazová situace je čím dál horší, protože vládne v organizacích anarchie. A jedna perlička na závěr pro Vás Josefe, máte jako Prostějovaci na Jesenicku vroubek, protože pásmo které tam vzniklo má údajně na svědomí kočovník od vás. A další komentář už bych jen opakoval. Aleš

Ono je to tak typické, ve světě se šlechtí, u nás děláme jako, že to není možné a hádáme se zatím o název :-)

A coz teprve takova AFB

Aleš, prepáčte, mne to pripadá ako v židovskej komúne alebo komunistickej totalite, ráno rozcvička, potom desaťminútovky, prebrať politickú situáciu, podávať hrdinské údernícke výkony, tých najlepších dať na tabuľu cti a tých lajdákov na tabuľu hanby, zjazdy vybraných najvernejších a najlepších členov strany alias s členmi zväzu, so 100%-nou účasťou atď.
Som mysliacim tvorom a preto viem čo mám robiť, pretože viem čítať, tak si to osvojím a keďže chcem mať zo svojej práce i úžitok, budem robiť preto všetko to najlepšie, čo mi pomôže využiť dary prírody, v našom prípade cez chov včiel.

Spíš je to o zvyku než o nějaké nástěnce.

"Nestěžuji si na činost naší ZO, kde jsem členem, máme jedny z nejlepších výsledků v léčení, provádíme společně léčení na každých sto včelstev jeden člověk s aerosolem, dokonce i na schůzích máme přes 90% účast, celá organizace dává měl vyšetřovat na mor a nejsme v pásmu a každý si to platí sám, což beru jako čin solidarity našich členů, když dostanu mor já, tak ať se to ví co nejdřív a nedostanou to druzí. A každý případný problém se neřeší pokrčením ramen předsedy, ale řeší se. A když to jde u nás, tak proč nejsou některé organizace schopny fungovat podle mě tímto standartem. A čím jsem členem svazu díl, a na různých akcí mluvím se včelaři z různých oblastí tak se nedivím, že nákazová situace je čím dál horší, protože vládne v organizacích anarchie. A jedna perlička na závěr pro Vás Josefe, máte jako Prostějovaci na Jesenicku vroubek, protože pásmo které tam vzniklo má údajně na svědomí kočovník od vás."

Když jsem vstupoval do místní ZO, v 80 letech minulého století, tak hlavní náplň práce výboru ZO byla sdružovat včelaře a taky jejich sympatizanty z nevčelařů, dělat pro ně zájezdy, přednášky, v zimě včelařský ples, na svátky pečení perníků a jeho prodej u stánku lidem.... Včelaři byli jednou z odnoží místního společenského života. Teprve kdesi vzadu byla nějaká nákazová situace, nějaké organizační věci kolem včelařů a další.
Dneska je hlavní náplň výboru léčení, rozdělování dotací, starost o to, aby pokud možno všichni včelaři byli ve Svazu, aby včelaři z výboru byli k ruce veterině, když je příslušná nákazová situace a další "povinnosti" . Přesně tam, kam to vedení Svazu za těch posledních 20 let zakormidlovalo, tam jste.
Podívejte se, o co se tady hádáte, o s prominutím blbosti, které má dělat placený státní aparát nebo které jsou soukromou záležitostí včelařů či které jsou v zájmu výhradně větších včelařů, aby se o nic nemuseli starat kromě co největšího vytěžování medu ze svých včelstev a jeho co největšího finančního zhodnocení.
Divíte se, že nikdo nechce dělat dobrovolného funkcionáře ZO, bodejť, kdo by taky chtěl dělat nudnou úředničinu a to ještě ne za peníze jako "kolegové" ve státním aparátu, ale zadarmo nebo maximálně za nějaké směšné náhrady. Kromě těch větších včelařů, kteří funkcionařením v místní ZO vytvářejí podmínky pro svou živnost.
Divíte se, že mladí se nezajímají o včelaření, no bodejť by se zajímali, když skoro v každé ZO veškerou energii dobrovolných funkcionářů sežere ta nesmyslná úředničina a na nějaké společenské zviditelnění, běžné u místních ZO dříve, dneska ta energie nezbývá. Čest výjimkám, kdy zbývá.

Dnes je na prvním místě nákazová situace, protože je jiná, horší, než v 80 letech a nebudu řešit kdo měl, nebo co měl, to je minulost. Z nákazové situace dnes vyplívají povinosti, jsou takoví co si je plní, jsou takový co je neplní a nebo je plní z části, protože to po nich nikdo nechce, těch je většina, a pak jsou absolutní ignoranti a těch je naštěstí nejmíň. Ale všichni mají jedno společné a to, že využívají svá práva na různé dotace. Dotace a léčení =papírování. Ale k něčemu to papírování je dobré. Na jednom stole máte údaje od různých ZO a veteriny. Od ZO vyčtete čím léčí, jak léčí a z veteriny máte údaje o výsledku. Tam kde, neřeší společné léčení aerosolem a nechává se to na dobré vůli, mají vždy horší výsledek spadu v zimní měli a když přijde mor tak jsou i na tom hůř. To je pravidlo, ne výjimka. Ptal jsem se Ing. Titěry ,jestly vyšší výskyt varroázy má vliv na mor. A bylo mi řečeno, že "jestliže roztoč od krmné kasičky má na sosáku spory a bodne je larvě pod kůži, tak k nákaze stačí mnohem míň spor než standartní cestou přes trávicí soustavu". I to by mohlo být jedno z vysvětlení proč je dnes nákazová situace horší. A důvod proč plnit povinosti když všichni požadují svá práva. Nevím kdo si může myslet, že žije v izolaci a do toho jak se chová nikomu nic není. Takže na to má tu být ZO a potažmo celý svaz a jestly to tu začíná zavánět, tak je nejvyšší čas něco začít dělat, třeba držet partu a plnit své povinosti bez místní úpravy, dokut máme včely. Aleš

Zlatá slova do kamene vytesat pane Polášku, když k tomu přidáme pracovní/mentální vytížení v zaměstnání, chutě, síly a nálada k dalším aktivitám podobného ražení prostě nejsou. U nás se minulý rok "hledal" nový předseda.....hádejte jak dlouhá byla fronta zájemců?
Libor V.
-----------------
p.Polášek napsal:
Divíte se, že mladí se nezajímají o včelaření, no bodejť by se zajímali, když skoro v každé ZO veškerou energii dobrovolných funkcionářů sežere ta nesmyslná úředničina a na nějaké společenské zviditelnění, běžné u místních ZO dříve, dneska ta energie nezbývá. Čest výjimkám, kdy zbývá.

Myslivci se sdružují, aby mohli chodit s flintou po lese, rybáři se sdružují, aby mohli chodit s prutem okolo vody, zahrádkáři se sdružují, aby se mohli rýpat v hlíně, jen včelaři, soudě podle činnosti spousty ZO, se sdružují, aby mohli chodit s lahvičkou a léčit nebo aby mohli rozdělovat dotace.
Aspoň tak mně to připadá.
Jistě že by se včelaři měli starat o léčení, nebo o to, jak členové využívají dotace, neměli by to ale dělat přímo. Ať to dělají ti, co to mají za povinnost nebo co jsou za to placeni a dobrovolní funkcionáři ZO ať to jen sledují, a usměrňují.

Zlatá slova do kamene vytesat pane Polášku, když k tomu přidáme pracovní/mentální vytížení v zaměstnání, chutě, síly a nálada k dalším aktivitám podobného ražení prostě nejsou. U nás se minulý rok "hledal" nový předseda.....hádejte jak dlouhá byla fronta zájemců?
Libor V.
-----------------
Jo, jo. A jednoho co to nevzal mám na svědomí já. :-)
Ptal se mě co na to, zda by to měl vzít. Tak jsem mu doporočil ke studiu vyhlášku o tlumenívaroázy a jaké by mu z jeho titulu předsedy polynuly povinnosti.
Dočetl se, že musí zajistit 3-4x ročně komisionélní léčení, sledování nákazové situace v sezoně, hlášení SVS těch co neléčí 3x komisionálně, ....

Byl z toho docela překvapen, jaké povinnosti ukládá naše vyhláška předsedovi zájmového spolku. :-)

A protože se přeci jen pohyboval ve světě, kde se nařízení dodržují, nebo jsou z toho občas potíže, tak se podivil, že to vůbec někdo dělá, když z toho může mít docela slušný průser.

Karel

"http://gude.cz/naradi/filtry-odlucovace-vody-maznice/olejovac-mini-gude.html

a ještě toto, ke sponkovačce nějaký olej je, ale je ho málo....

http://gude.cz/naradi/prislusenstvi-2/pneumaticky-olej-pro-pneu-naradi-gude.html

sponkovačka je ted v akci za 800,- :) tak kdo zaváhá, tluče rámky
kladívkem :)

http://gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html

petr j."

Díky za tento příspěvek, žádná "prázná sláma" ale přesné údaje. Pro mě tento příspěvek znamená mnohem víc než desítky jiných. Už jsem vše objednal.

jirka

Sport na amaterske bazi , chovatele drobneho zvirectva a dalsi spolky jako rybarstvi , myslivectvi a vcelarstvi staly vzdy a zrejme tomu bude i nadale na aktivite par zapalenych lidi pro vec. Verim ze naprosta vetsina to dela dle sveho presvedceni jak nejlepe umi a na co staci. Okolo se najde cela rada lidi kteri vi nejlepe jak by se to melo delat ale na tom to konci. Mnohdy zneprijemnujou praci tem kteri tvori. Myslim ze ve vetsine pripadu organizace ma ve svem stredu natolik soudnych lidi aby tyto radoby reformatory nepustila k destrukcni cinnosti. Do vyboru se velmi tezko ziskavaji kvalini clenove , tech kteri umeji a hlavne chteji je bohuzel malo. Nektere veci jiste dle ohlasu jde delat jinak a casty problem , leceni velmi radi vyresi veterinari a teprve pak se bude kazdy divit jak hluboko bude treba sahnout do kapsy. Stejne problemy maji chovatele kraliku , holubu , nemoci jsou mezi lesni zveri i zahradkari musi pouzivat fungicidy i pesticidy aby uchranili sve urody ovoce ci okrasne kvetiny.
Tak jak vcelar vybira tu njkvalitnejsi matku a testuje nez zacne rozchovavat , tak i dobra organizace sleduje kvalitu svych clenu a do vyboru zaradi jen ty schopne a osvedcene.
Vcelar i produktivnou matku vyradi kdyz je vcelstvo bodave a neda se z nim pracovat . Josef

Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí, třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo tahat sirky. Aleš

>tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři...<
-----------------------------------------------------------
Tak toho bych se nebál. Nejsou lidi. A potom, tato činnost je pracná a není lukrativní ;o)).
JK

Kacířská myšlenka:
Co kdyby se těch 15 Kč x 200.000 včelstev (je jich asi v ČR více) vrhlo do "výzkumu" a zorganizovaly by se 2-3 subjekty, které by se pokusili najít varroatolerantní včelu (třeba podle návodu Dr. Kefusse, který už neléčí - www.n-vcelari.cz). Pokud by výzkum dopadl dobře, ušetří včelaři peníze, funkcion85i spoustu času, stát rozpočet, včely si oddychnou a nebude hrozit kontaminace vosku (nebo medu) akaricidy...

A další případný přínos: Kdyby se to podařilo, tak by třeba ti nenávidění Rakušáci jezdili kupovat matky k nám...

No možná jsem snílek ;-)

Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí, třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo tahat sirky. Aleš
-----
U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo. :-)

Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil. Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze fumigoval. :-)
A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
:-)
Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
Kdy třeba u vás léčíte?

Karel

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:18:02
> ----------------------------------------
> Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za
> přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč
> léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá
> za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani
> koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají
> až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí
> 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí,
> třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát,
> že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že
> ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v
> tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré
> uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo
> tahat sirky. Aleš
> -----
> U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo.
> :-)
>
> Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil.
> Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze
> fumigoval. :-)
> A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace
> náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
> :-)
> Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
> Kdy třeba u vás léčíte?
>
> Karel
>
>
>

Při 30 včelstvech potřebuji ročně obměnit nejvýše tak 20 rámků. Pak 5 let práce se sbíjením rámků Mě ta práce na 1 rámku bude stát 8 Kč. To je mi to kladívko mnohem milejší! Hotový i s výpletem stojí 15.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 20.11.2010 12:38:15
> ----------------------------------------
> "http://gude.cz/naradi/filtry-odlucovace-vody-maznice/olejovac-mini-gude.ht
> ml
>
> a ještě toto, ke sponkovačce nějaký olej je, ale je ho málo....
>
> http://gude.cz/naradi/prislusenstvi-2/pneumaticky-olej-pro-pneu-naradi-gude
> .html
>
> sponkovačka je ted v akci za 800,- :) tak kdo zaváhá, tluče rámky
> kladívkem :)
>
> http://gude.cz/naradi/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hreb
> ikovacka-kombi-set.html
>
> petr j."
>
> Díky za tento příspěvek, žádná "prázná sláma" ale přesné údaje. Pro mě
> tento příspěvek znamená mnohem víc než desítky jiných. Už jsem vše
> objednal.
>
> jirka
>
>
>

Zlatá slova
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 13:00:27
> ----------------------------------------
> Sport na amaterske bazi , chovatele drobneho zvirectva a dalsi spolky jako
> rybarstvi , myslivectvi a vcelarstvi staly vzdy a zrejme tomu bude i nadale
> na aktivite par zapalenych lidi pro vec. Verim ze naprosta vetsina to dela
> dle sveho presvedceni jak nejlepe umi a na co staci. Okolo se najde cela
> rada lidi kteri vi nejlepe jak by se to melo delat ale na tom to konci.
> Mnohdy zneprijemnujou praci tem kteri tvori. Myslim ze ve vetsine pripadu
> organizace ma ve svem stredu natolik soudnych lidi aby tyto radoby
> reformatory nepustila k destrukcni cinnosti. Do vyboru se velmi tezko
> ziskavaji kvalini clenove , tech kteri umeji a hlavne chteji je bohuzel
> malo. Nektere veci jiste dle ohlasu jde delat jinak a casty problem ,
> leceni velmi radi vyresi veterinari a teprve pak se bude kazdy divit jak
> hluboko bude treba sahnout do kapsy. Stejne problemy maji chovatele kraliku
> , holubu , nemoci jsou mezi lesni zveri i zahradkari musi pouzivat
> fungicidy i pesticidy aby uchranili sve urody ovoce ci okrasne kvetiny.
> Tak jak vcelar vybira tu njkvalitnejsi matku a testuje nez zacne
> rozchovavat , tak i dobra organizace sleduje kvalitu svych clenu a do
> vyboru zaradi jen ty schopne a osvedcene.
> Vcelar i produktivnou matku vyradi kdyz je vcelstvo bodave a neda se z nim
> pracovat . Josef
>
>
>

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
----------------
No mě se neptej, to tvrdí kolega Aleš.
A ani nezahrnul do kalkulace dotaci včelaři 10Kč za plošné aerosolování. I kdyby ji ve svých kalkulacích zahrnul jako příjem ZO, tak já bych si to u nich objednal.

Doma u baráku mám menšinu včelstev, většinu mimo zastavěnou část obce, tak do 15 na stanovišti.

Proto to taky za tu cenu beru, a hned třikrát. :-)

Hloupý kdo dává, ještě hloupější kdo nebere. :-)
Karel

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, peníze se vysází na stůl udělá se hromádka za léčení a je to. No a druhý aerosol proběhl dnes, další bude za dva nebo tři týdny, podle počasí, to se dovíme sms. No a s těma dobrovolníkama na léčení to zas takový problém není. Nikde není dáno, že to musí dělat včelař. Stačí i třeba soused od naproti nebo kdokoliv kdo je trošku zodpovědný a když udělá za den aspoň stovku, tak má tisíc korun takže i přilepšení k důchodu by to mohlo být. Lukáši jak zde se můžete dočíst, tak se včelaři za celé roky co trvá varroa ještě nenaučily organizovaně léčiv natož šlechtit na cokoliv. Ale přece, co vyšlechtit včelu odolnou proti smrti, to by bylo něco. Aleš

Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:10:50
> ----------------------------------------
> Kacířská myšlenka:
> Co kdyby se těch 15 Kč x 200.000 včelstev (je jich asi v ČR více) vrhlo do
> "výzkumu" a zorganizovaly by se 2-3 subjekty, které by se pokusili najít
> varroatolerantní včelu (třeba podle návodu Dr. Kefusse, který už neléčí -
> [odkaz] www.n-vcelari.cz). Pokud by výzkum dopadl dobře, ušetří včelaři
> peníze, funkcion85i spoustu času, stát rozpočet, včely si oddychnou a
> nebude hrozit kontaminace vosku (nebo medu) akaricidy...
>
> A další případný přínos: Kdyby se to podařilo, tak by třeba ti nenávidění
> Rakušáci jezdili kupovat matky k nám...
>
> No možná jsem snílek ;-)
>
>
>

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, .....
------
Očky neočkujeme, ani neléříme, ale stříkáme "biolitem".
Když natírám psa nebo kočku proti roztočům (klíšťatům" tak nepotřebuji veterináře.
A nenazývám to léčení, stejně jako odčervování.
Prostě hubím parazity.
Děti netahám k doktoru aby mi je natřel repelentem proti klíšťatům.
Takže pojem "léčení" je nesmyl. Jedná se o trávení parazitů. Takže na to veterináři nemusí chodit ani domácí zvířata.

Samozřejmě pokud se včelaři sdružují a odhlasují si že si budou breberky odstraňovat komisionélně, ať si to odhlasují.

Já bych se radši o své včely staral sám.
Dnes jsem dokončil 2. kolo, třetí o Vánocích - už vidím jak mi to někod léčí. Většina ZO končí s léčením na Mikuláše. Pokud už nemají hotovo.

Uniká ti jedna věc - včely nejsou ovce, krávy, kozy - na rozdíl od těch je jich spousta v přírodě. A ty neléčí nikdo a ani to nejde.

Takže samozřejmě souhlasím, že by se mělo co nejvíc VD zlikvidovat v zimě.
A pokud budu mít těsně vedle sebe souseda co mu padají na jaře nebo v létě včely, tak bych asi byl nerad.
Ale není rozdíl, jestli mi padne v okolí divoké včelstvo, nebo sousedovo včely. Prostě s tím musím počítat.
A celoročně koukat na stav včelstev a to za mě ždáná komise neudělá. To je na každém z nás.

Z některých včelstev spadlo VD nepočítaně. Je to velmi různé. Ale spady s hustotou 1cm od sebe a víc nejsou vyjímkou. Vedle včelstev, která mají spad v řádu do sta.
A pokud jsou někde poblíž roje, tak mají asi stejné napadení a letošní výborné léto a podzim pro roje, to vše zadělavá na problém.
A v tvém "totalitním" systému nevidím, že by ten problém řešil.

Jinak tvé nadšení chápu, jako bych se viděl mladý. :-)
Proto tady ztrácím čas.

Ale jediné řešení je, nechat včelaře přčesvědčit se, že je zde malý problém zvaný VD. A že stojí za jejich pozornost.

Bohužel, dokud budou ukazovat v televizi funkcionáře, kterému někdo ukradl včely a nechal mu tam plásty, tak to tak bude. Jsem zvědav co tehdy policie vyšetřila:-)
V demokratickém systému prostě takový předseda dál bude předsedou.

Dokud tady budou běhat dobrovolní hasiči po polích s vyvíječi, ničit si zdraví a hasit zadělávané požáry, tak to tak bude.
No a až nebudou, tak se lidi přesvědčí, že se sirkami se ve stodole nehraje. I kdyby to dneska museli každý den stokrát napsat, Nepomůže to, dokud se nespálí.

Za své včely si zodpovídá každý sám. A pokud je neudrží ve zdraví, měla by působit inspekce. Kdyby se současné peníze co se dávají na toto hašení daly do funkčnmí státní správy - třeba něco jako certifikovaný prohlížitel včel, je to vyřešené.

Karel

Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na: http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&catid=34:oznamni&Itemid=80

Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří Danihlík.

To, že včela není kráva a roztoč není nemoc je jasné. Ale problém je v termínech, které jsou oficiální ve veter. zákoně o ochraně zdraví hospodářských zvýřat. A nepůjde o to léčení, ale o způsob jak dostat další peníze do státní veteriny a ta kapacitně když nestíhá, tak to řeší smluvně se soukrom. veterináři. Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami. Podle známé, která na SVS pracuje a od které mám informace z první ruky, mají letos škrty v rozpočtu a vymýšlí z koho vytáhnout peníze. Aleš

Tak jsem si počtl, a musím jen souhlasit. Ovšem je to v naprostém rosporu s tím co tady právě diskutujeme. problém vidím v ve zkoušení nových a nových matek místo hledání doma. dokonce si myslím, že těh 10% ztrát které se uvádějí jako normální je prostě málo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 20:51:26
> ----------------------------------------
> Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď
> titulek článku
>
> V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na:
> [odkaz]
> http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&ca
> tid=34:oznamni&Itemid=80
>
> Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří
> Danihlík.
>
>
>

Aleš:
Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami.
------
Koukám na vyhlášku Moravsko-slwzakého kraje.
Takže vy taky musíte léčit 3x komisionálně.

A vy opravdu jezdíte s kompresorem 3x léčit? (i když by dle vyhlášky stačila fumigace)

Pokud ano, sledujete spady po léčení?
Máte tam spady nad 500 po prvním léčení?

Díky za info.

Karel

První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém, není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max. a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem. Aleš

Ten spad, co uvádíte je jaký spad, kdy?
Milan Čáp

Dne 21.11.2010 08:03, Ales Molcik napsal(a):
> První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař
> dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je
> plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik
> set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije
> je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře
> natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se
> mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik
> samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a
> komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se
> aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které
> vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření
> zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory
> přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby
> nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém,
> není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se
> nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to
> je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max.
> a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco
> organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem.
> Aleš
>
>

Aleš:
První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu...
------
Ty spady mi nejsou jasné? Po prvním či jakém léčení.

Jinak jak vidíš, i ty žiješ v bludu.
Vy taky nedodržujete vyhlášku, to by si včelař nesměl léčit sám ani poprvé. !!!!
A ve vyhlášce nemáte nic o povinném aerosolování. Jen o komisionálním léčení.
Proč si myslíš, že fumigací dosáhneš horších výsledků než aerosolem. To záleží na konkrétním počasí a myslím, že podzimy za posledních pět let byly dostatečně teplé aby se dalo jen fumigovat. Proč ničit přírodu, lidi, benzín a včely acetonem, když to není nutné a stačí knot a zapalovač?

Proč si myslíš, že ty můžeš obcházet vyhlášku jen tam kde ti to vyhovuje a kde ne tak ji ignorovat a ohánět se právě touto vyhláškou a nutit ostatní k tomu co si myslíš že je správné i když v ní ani není?

Karel

Páni ponúkam vám novú tému na diskusiu, je to môj preklad možno nie celkom presný ale podstata je zachovaná. Anton

Citrónom proti Varroa destructor vo včelárstve

Výskum viedli M.F. Abdel Rahman1 a S.H. Rateb 2, z výskumného poľnohospodárskeho výskumu ústavu v Dokki, Giza, Univerzita Assiut, z oddelenia ochrany rastlín, Poľnohospodárska fakulta, Univerzita Assiut Egypt.

Abstrakt
tento poklus bol robený v sektore včelárstva v Assiut, v doben od 8.12.2007 do 3.1.2008. Cieľom bolo zistiť účinnosť citrónového roztoku na roztoča Varroa destructor vo včelstvách včely medonosnej Apis mellifica L s menšou rozlohou plodu, za účelom zníženia Vd populácii na prípustnej úrovne. Použilo sa päť rôznych koncentrácii 10%, 25%,50%,75% citrónovej šťavy s cukrovým roztok v (pomer 1:1 voda:cukor). Zmes šťavy a roztoku cukru boli aplikované proti Vd vo včelstvách v piatich rôznych pomeroch. Do piatich včelstiev bol aplikovaný postrek v uvedených pomeroch.
Cieľom pokusu bolo zistiť percento odpadnutých dospelých foretických roztočov, počet mŕtvych včiel a zníženie percenta Vd v testovaných včelstvách.
Výsledky ukázali, že percento zníženia foretických,(voľne na včelách) roztočov bolo pre uvedených pomeroch o 32,14%, 40,58%, 82,88%, 84,41%, a 86,61% v ošetrených včelstvách. V posledných troch pomeroch, ten rozdiel nebol až taký značný.
Možné použitie citrónovej šťavy ako alternatíva ku každej chemickej ochrany je diskutovateľná. Použitie tejto stratégie umožňuje včelárom, aby napadnutie včiel parazitom pod prahom ich ohrozenia s rozumnou aplikáciou (pokiaľ Vd nie je premnožený), táto elternatíva zaisťuje vysokú kvalitu včelích produktov.

Niekoľko myšlienok zo správy autorov: Varroa destructor (Anderson,Trueman), pretým nesprávne Varroa jacobson Oudemans, je potencionálny parazit, ktorý môže spôsobiť kolaps včelstva bez zásahu včelára počas 3 rokoch. Kolaps včelstva pôsobením parazita vo včelstve aj za spoluúčasti vírusov, baktérií a plesňami . Ovládanie roztočom je absolútne nevyhnutné pre udržanie populácie včelstiev vo väčšine včelárskych oblastí po celom svete.
Niekoľko chemických látok bolo úspešne použitých pri ochrane včelstiev, ich úspešnosť je až 99% v zamorených včelstvách, V posledných rokoch odolnosť proti akaracídom sa stala vo svete problémom, pri udržaní rovnováhy v populáciách včelstiev. Zvýšená odolnosť proti najrozšírenejšej syntetickej účinnej látky bolo pozorované u taufluvalinát, flumetrin, coumafos a amitraz ?. Tiež by sa mal minimalizovať výskyt akaracídov a ich ich rozkladných zložiek v mede a vosku.

Problémy spojené s používaním akaracídov je dostatočný dôvodom na vývoj nových prípravkov a postupov a skríningov na nové akaricídne prípravka, ktoré minimalizujú poškodenie včelstiev na minimum.Prírodné produkty, ktorých obsahové látky rôznymi spôsobmi môžu poskytovať účinné riešeniu problému s varoázou. Tieto prírodné produkty, ako sú éterické oleje s ich obsahom alebo sú to organické kyseliny, predovšetkým kyselina mravčia, šťaveľová, tiež grepfruitový olej za jadierok, citronelový olej, kyselina citónová sú menej toxické ako kyselina šťaveľová. K nim sa priraďuje olej s citónovej trávy.
Selekčný tlak na odolnosť proti typickým akaricídom je v súčasnosti nízka . K akumulácii do vosku nedochádza , rezíduá v mede sú nízke a toxicky sú bezvýznamné. Pre včelára nie sú žiadnym rizikom pri zásahu vo včelstvá s organickými kyselinami, ak sa vzťahujú na bezpečnostné opatrenia.

Poznámka
Táto práca prezentuje výsledky o účinnosti proti Vd v čase s nízkym výskytom plodu v XII a I. mesiaci v egyptských podmienkach, s cieľom vyhodnotiť účinnosť citrónovej ťavy proti Vd. Ďalej správa popisuje práce a technologický postup prevedenia výskumu, preto sa zameriam len na záver správy.

Diskusia o výsledku pokusu

Ak sme chceli vybrať bezpečné alternatívy pre použitie v praxi, hodnotili sme použitie citrónovej šťavy (CŠ) v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinky v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinnosť na roztoče a včely a zároveň určiť ako aplikovať rztok CŠ na do včelstva, ktoré chránili produkty v úli pred prípadnou kontamináciou.
Účinok CŠ na Vd načrtnuté v tab. 1,2,3 (ja ich neuvádzam). Tab.č.1 ukazuje priemerný počet odpadnutých roztočov z úľov po postrekoch CŠ, Vo včelstvách s rôznymi koncentráciami, maximálny priemerný počet mŕtvych roztočov bol pozorovaný po prvom ošetrení, potom ako účinok roztok CŠ klesal z prvého až po piaty postrek (ukončenie pokusu).
Autori uvdzajú, že počet mŕtvych roztočov klesol najviac po prvom ošetrení a zbere po 24 hod., po 48 a 72 hod. Bol stále nižší. V porovnaní s prvými tromi koncentráciami boli postreky účinnejšie, ako ak v v skupine kontrolných včelstvách bez postrekov CŠ. Pokus dokázal , že už pri koncentrácia 50%, 75% a 100% sú skoro rovnocenné.

Použitá CŠ pri postrekoch nespôsobila vyššiu úmrtnosť včiel s porovnaním úmrtnosti v kontrolných úľoch.
Iní autori npr. Kraus a Page uvádzajú takú účinnosť aj u iných prírodných rastlinných produktov a to až 50 až 80 % u koriandru dokonca až 75 až 98%, pri použití cesnaku, tabaku, orechových listov, paradajky, paliny, borovici, tuji, vratiči a mnohé ďalšie.
Hoci je mechanizmus CŠ nie celkom známy, je možné získané výsledky považovať v dôsledku pôsobeniu chemickým účinkom CŠ proti Vd, pôsobením kyseliny citrónovej, citral citronellaland Limonén v nej obsiahnuté.

Moja poznámka
Tento roztok cukrový roztok s CŠ v pomere 1:1 na jedno včelstvo 10ml:10ml, je bezpečný a môže sa používať v hociktorom čase teda i cez znášku. Či to prospeje včelstvu a zníži sa Vd vo včelstve natoľko, ukážu len kontrolné fumigácie. Ak tak nebude, nebude to mať pre včelstvo také prínos ako ho autori predkladajú. Tak to by nám
povedal taký ľudový výsku na našich včelniciach, vytvorením skupiny 5-tich včelstiev do ktorých budeme vná roztok s CŠ a kontrolnú skupiny 5 včel. Bez aplikácii roztoku s následným chemických ošetrení fumigantom a vyhodnotiť.

U nás se léčí v říjnu dvakrát fumigací a potom potřetí kolem Mikuláše aerosolem. podle toho, jak v listopadu a prosinci vyjde počasí. Počet spadlých roztočů není sledován, pokud se důvěrník ptal na počet spadlých roztočů jen ze zvědavosti. Letos to bylo po první fumigaci u horších včelstev tak 200 - 400, u lepších tak 50.
Co se týká komisionálního léčení, podle zápisů na formulářích bezesporu komisionálně prováděno je, tak jako v předchozích 20 letech. Pokud je mi známo, konkrétní předpis , jak má vypadat ta komis a jak konkrétně má být komisionálně léčení prováděno, není.

Ono jinak ještě existují organizace, kde není aerosolový vyvíječ? Co jsem se ptal já důverníka nějak před třemi roky, v naší organizaci byly 3 nebo 4 vyvíječe, různě staré a v různém technickém stavu, takže jeden vyvíječ na nějak 15 včelařů a nějak 120 - 140 včelstev.

A to je právě ten problém. Už samotný takový vyvíječ a kompresor u něho jsou žrouti času ještě dříve, než se s nimi vyrazí ke včelařům. Ono se to musí někde skladovat u někoho v garáži, dávat na to pozor, nejpozději den před aerosolem se to musí vzít, vyčistit, promazat motor a kompresor, uvést do funkčního stavu,okalibrovat nebo aspoň ověřit množství vznikajícího aerosolu, jeden přístroj s kompresorem tak může znamenat i půl den, možná i den práce na přípravu, pokud se musí nějak opravovat. Nic takového ten dobrovolný funkcionář nedostane zaplaceno, takže to dělá "zadarmo" neboli na úkor času, který je ochoten věnovat spolku. Pokud na tyto práce věnuje všechne čas, který je jako dobrovolný funkcionář ochoten spolku věnovat, tak prostě jinak v ZO nedělá už nic, nedělá to, co by měl jako dobrovolný funkcionář místních včelařů dělat. A takhle je to se všema, co léčí nebo co vyřizují dotace. Když se to dělá takzvaně zadarmo, prostě o to méně se potom dělá skutečná práce ve spolku. A pokud je ta práce "zadarmo" takového rozsahu, že zabere všechen čas, který jsou dobrovolní funkcionáři místní ZO ochotni věnovat, je z vnějšího pohledu tamních nevčelařů taková základní organizace vysloveně nefunkční. Prostě nic nedělá a nijak není vidět. Možná kromě nějaké nástěnky nebo soukromých prodejů medů místních včelařů. Za cenu toho, že včelaři zaplatí za celé léčení na jedno včelstvo 15 Kč a ne třeba 150 nebo 300, kdyby to dělal někdo na komerčním základě, je tak velké množství základních organizací prostě paralyzováno, je nefunkčních.
Jinak je to jen logický výsledek politiky vedení svazu, snahy mít pod kontrolou léčení i dotace.

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím?

Srovnavat vcely z kockama ci jinymi domacima mazlickama je ponekud nepresne. Tvrdit ze potirame pouze parazity s tim lze souhlasit jen do te doby kdy si uvedomime ze produktem vcel je med . Psy ani kocky v nasi kulture bezne nekonzumujeme a ani nevytvari jinou srovnatelnou s medem potravinu. To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi. Pokud bude opora v zakone cenu si pak urci dle zkusenosti sami.

"To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi."

Pokud vím, žádný zákon neříká, že včelaři mají své včely léčit sami. To je jen nějaká dohoda mezi veterinou či úředníky státní správy a vedením ČSV.
Prostě se dohodli, že Svaz ze svých řad zajistí speciálně vyškolené léčitele, kteří budou to léčení provádět. A speciálně vyškolení být musí, protože chemická léčiva na varaózu nejsou určena pro použití nevyškolenými laiky jako třeba aspiríny.
Všechno tedy záleží na vedení ČSV.
Jestliže v ČR je dneska střelím 500 tisíc včelstev, na léčení jednoho včelstva se dnes sráží zhruba těch 15 Kč, zatímci skutečná komerční cena léčení je, ať se to dobře počítá, 115 Kč na včelstvo, což bude asi ještě podhodnoceno. Potom vyjádřeno v penězích, Svaz doplácí na léčení včelstev skrytými náklady (bezplatná dobrovolná práce funkcionářů Svazu kolem léčení) 50 miliónů ročně. Komerční cena ale může být i 215 Kč na včelstvo, potom by to bylo už 100 miliónů.
Což je podstatně víc než kolika penězi stát dotuje včelařům dotaci D1 na opylování.....

Srovnavat vcely z kockama ci jinymi domacima mazlickama je ponekud nepresne. Tvrdit ze potirame pouze parazity s tim lze souhlasit jen do te doby kdy si uvedomime ze produktem vcel je med . Psy ani kocky v nasi kulture bezne nekonzumujeme a ani nevytvari jinou srovnatelnou s medem potravinu. To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi. Pokud bude opora v zakone cenu si pak urci dle zkusenosti sami.
---------------------
Ta představ je v neděli po obědě dobrá a veselá.
Doktor který sedí v klidu v ordinaci a v čekárně má frontu majitelů psů, koček, a dalších miláčků, kteří jim jen v krámě nakupují tolik dobrot, že by to dalo včelaři na úl každý rok - což samozřejmě málokterý včřelař je ochoten do svých včel investovat jednou za dvacet let. :-)
Včelař na léčivo musí mít dotace, jiak by si láhvičku Varidolu kdysi za 20, nyní s dotacemi za 30 nekoupil.
Jaký rozdíl oproti chovateli mazlíčka, který mu každý týden kupuje vitamínové tyčinky za desetikoruny.

A teď si představuji toho chudáka veterináře jak se vydá ze své ordinace plné vděčných a solventních pacientů objíždět v blátě včely a lakomé a nevděčné včelaře, tahat se s kompresorem a dýchat smrad z benzínu, acetonu a amitrázu. A dokonce to dělat třikrát za podzim u každého včelstva.

Pokud by to skutečně začal dělat a spočítal si cenu, odpisy offroad auta dostal by se někam na 1000Kč na stanoviště plus stovku za včelstvo. A byl asi tak na těch penězích, které vydělá v ordinacích prodejem odčervovacích pilulek.

No a pokud někomu vadí přirovnání s kočkami a psy, tak ať si tam dosadí králíky, ovce, kozy a taky děti.

Neznám ředitele žádné školy, který by napsal do žákovských knížek dětem, že nařizuje komisionální odvšivení dětí, o hygienicích nemluvě. I děti odvšivují jejich majitelé sami a bez komise a jde přímo o lidské dětské životy. Zkuste si nechat děti odvšivit u dětského doktora. :-) Asi by vás hnal.

Je někde v Evropě země, kde včely mohou léčit jen veterináři?
Nevím. Vím, že jsou země, kde se už nesmí trávit roztoči. Tedy trávit je tím, co se tady nazývá "léčivo".

Prostě to berte tak, že hubíme roztoče a neléčíme včely.

Hubíme ho třicet let a on se tady pravidelně ve vlnách znova objeví. Jedna je před náma.
Bez ohledu na úspěchy v plošném kobercovém bombardování, které jsme minulé tři roky halasně provozovali. Jedině chybělo použít defolianty na lesy, protže v nich se skrývají neléčená včelstva a v nich roztoči.

Po letošních roce, kde v mnoha oblastech byla dobrá a pozdní snůška přežije spousta nových rojů i starých divokých včelstev.
A pokud je ten VD tak nebezpečený, tak po dvou letech neošetřování jsou tato včelstva na spadnutí.

A teď bych prosil všechny zastánce plošných postřiků, aby mi vysvětlili, co s tím jimi opěvovaný unikátní systém co nám svět závidí udělá.

Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.

Tak sem s nápady.

Karel

RP:
Pokud vím, žádný zákon neříká, že včelaři mají své včely léčit sami.
----------------
Zapomeň na komunismus, co ti zákon nezakazuje můžeš dělat.

Nemusí být zákon, že můžeš psát na internet.

Stačí že to není zatím zakázáno.

Osobně si mylsím, že vyhláška o výhradním komisionálním léčení nějakým spolkem je protiústavní.
Nemá oporu v zákonu.

Občan může být na svých právech omezován pouze zákonem.

Já žádný takový neznám, který by dával klukovi, co si vloni koupil včely chodit kontrolvat jak léčím.

A těch důvěrníků z řad začátečníků je spousta, kdo jiný by to dělal. Má to někde logiku?

Karel

Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den. Většina včelařů při vyslovení komisionální léčení, si z toho vytáhne to slovo komise a vydí jak mu nějaká delegace chodí po včelnici a kontroluje. Já jim to nemám za zlé, je to bubák z minulosti. Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín. Nikde není psáno, že léčení může provádět pouze někdo vyvolený a už vůbec ne nějaká komise. Na společném léčení, při první fumigaci, se můžou podílet všichni členové. Jestliže rozdám léčivo v pátek večer a vyvednu ho v neděli večer. Tak během jediného víkendu je celá organizace přeléčená ve stejném termínu a stejnou metodikou. A nejsem policajt ani komise, abych někoho podezíral jestli opravdu léčil nebo ne. A s aerosolem je to podobně. Jestliže je příklad deset přístrojů mezi členy a dva v ZO, tak těch deset si udělá své včelnice a ti dva udělají ostatní včelstva. A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení. A není nic obcházeno. U metodiky podzimního ošetření je psáno Varidolem fumigaci nebo aerosolem třikrát, v návodu Varidolu je uvedeno, nad deset stupňů fumigace pod deset aerosol, a druhé a třetí ošetření, s rozestupem 2-3 týdnů, včelstva mají být bez plodu kdy třetí ošetření je doporučeno na prosinec. Rozdíl mezi fumigaci a aerosolem, třebaže je použito stejné léčivo, je v rozdílu že jde o dva různé nosiče léčiva za různých teplot. Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál. A když je třeba sedm stupňů tak jako aerosol se může použít voda namísto acetonu. A v praxi to mám potvrzené rovněž, vlastními zkušenostmi když jsem se dostal do situace kdy se nebylo možné dostat k vyvíječi. A kontroloval jsem si spad na jaře. Aleš

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

"""""A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení.""""""""
"""""""""" Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál.""""""
Tato dvě dogmata jsou úplně blbá a nezničitelná.
1) V pozdním podzimu k horizontálnímu přenosu kleštíka včelího nedochází, tudíž hromadný jednodenní chemický útok nemá smysl.
2) Aerosolové kapénky jsou řádově větší, než částice dýmu (krystalická či amorfní forma zchlazené ztuhlé látky po odpaření) a par. Dým má větší šanci se dostat do středu chomáče ale působí krátkodobě. Tím nezpochybňuji, že aerosol je účinnější. Aerosol ulpí na plástech do kterých se s nosnou látkou rozpustí a dále ulpí na včelách a včely účinnou látku postupně roznesou, obdobně jako u gabonu. Větší účinnost je dána dlouhodobým účinkem. Horší způsob aplikace především na jaře neznám.

Zdá se, že si pleteš pojmy s dojmy - tomu co uvádíš se říká manifestační. A je to stejná hovadina jako komisionální.
Ještě si pamatuješ heslo "ve vzduchu i na moři porazíme agresoři"?
zdenek

>Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín.

Aleš:
Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den.
--------------
To jako u tvých včel, nebo v celé ZO.

Vy tam v celé ZO nemáte jediné včelstvo, ze kterého by po prvním léčení spadlo víc jak stovka roztočů?

Díky za info.

Karel

Jak jsem napsal do padesáti ks na včelstvo, dlouhodobě, je standard v celé ZO. Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic. A podobné výsledky jsem neměl letos sám. Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš

KaJi: Prostě to berte tak, že hubíme roztoče a neléčíme včely.
Hubíme ho třicet let a on se tady pravidelně ve vlnách znova objeví.

A ještě si přisadím:
to hubení velmi účinnými prostředky přežijí jen ti s opravdu nejagresivnější strategií množení, ti kteří dovedou velmi rychle zlikvidovat svého hostitele aniž by se stihli významně přesunout na jiného. Evoluce by je takto vyprofilovat nedovolila, protože tím by si roztoči pod sebou podřezávali větev a takto agresivní populace by zanikly.

Jinými slovy - tím systematickým léčením jsme si vyšlechtili velmi životaschopné populace roztočů

Ale je to jen moje osobní hypotéza, nejsem odborník evoluci, jen se snažím používat "selský" rozum a jiné paralely hostitel-parazit. Teprve čas ukáže...

Děkuji všem za jejich příspěvky k tématu sponkovačka. Dnes jsem objednal sponkovačku Gude, kombi set. Jak dlouhé spony je třeba použít ? 22 mm, 32 mm nebo 40mm ? Domnívám se, že 32 mm je dostačující, Kolik spon (1 nebo 2) dáváte na jeden spoj?

Díky Jiří

Hřebíčky se tradičně používaly s délkou 25, sponky mám 11 šířka a 22 délka. Dávám u horní loučky jednu shora a s nějakým vytahováním loučky problém nemám. Takže jestli Ti někdo bude tvrdit, že je to málo tak na jeho adresu se hodí jedno lidové přirovnání, že má v rukou cit jak svině v rypáku. A nevím jakým způsobem včelstva v nastavku rozebírá když mu loučky zůstávají v ruce. Takže délka 32 jak Jirko píšete, postačí bohatě. Aleš

""""""Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic"""
Tak opravdu nevím, proč takové nadšení do boje. Stačí jen ta jedna fumigace a víc včely netrápit.

Takže délka 32 jak Jirko píšete, postačí bohatě. Aleš
--------------

Nezazněly tady dvě informace.
Jedná se o rámky s mezerníky nebo "hofmany"?
A jak velký - vysoký to je rámek?

Karel

Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš
---------------

Já jsem, i když to asi taky nevypadá, taky praktik.

Kromě roku 2007 a 2003 nevím co je to úhyn. V 2003 to u nás byla ale melecitóza. Na VD jsem doplatil až v 2007. To jsem neměl zkušenost s viry. Takže jsem se poučil, ve skříni mám Gabon, Nassenheidery, Mitegon a kanystry KM a nemusím v případě potřeby čekat až je tady v srpnu začnou rozdávat. V 2007 jsem zachytil zvýšený spad už v červenci, ale nebyly zkušenosti tak jsem to podcenil.
SPad po léčení sleduji asi tak od 1997.
Takže jsem schopen posoudit jestli už tady takové spady co mám nbyní byly.
Jo byly a několikrát. Bohužel tohle se nesleduje, je to překryto tanečky kolem výsledků vyšetření zimní měly.
průměrný včelař a i nadprůměrný včelař - tedy funkcionář mi většinjou není schopen říct kolik má spad po léčení - prostě to neřeší a jsou v klidu.

Samozřejmě se mohu letos mýlit a špatně vyzimuji, ale nemyslím, že stovkové či až do tisíce vysoké spady by měly po letošním příznivém létě ohrozit včely. Včely měly dobrou výživu a jsou v kupě.
Důležité je mít dobré včely.

Ovšem příští sezonu budu připraven. Nikoli na podzim, ale v sezoně.
Už třetím rokem tady úzkou příbuzenskou plemenitbou šlechtíme odolné linie VD - jak píše i LM - a až se nám VD v rojích a volně žijících včelstvech rozmnoží a překříží, tak nás čeká nový a námi zocelený roztoč. Dobře nám tak.
Pak nám zase nafackuje, přemnoží, zase bude pokračovat ve svém vývoji. Pár let selekce a pak heterozní efekt.

Roztoč má čas. Stejně jak včely je tu už pár milionů let.

Hodně optimismu a víry v zázračnou chemii. Bude jí třeba. :-)

Karel

Používám rámky hoffman langstrothovy délky dadant. U standartních rámku s tím také problémy nejsou i s těmi mám nějaké zkušenosti.

že je to málo tak na jeho adresu se hodí jedno lidové přirovnání, že má v rukou cit jak svině v rypáku. A.M.

Tak ste na omyle, tá sviňa má taký citlivý rypák, že ju hubári používajú na hľadanie podzemných hľuzoviek a to je už čo povedať o ich citlivosti v rypáku. Ak včelár pri výplete rámiky použije vodorovné vedenie drôtu, tak potrebná sila môže hornú latku vytrhnúť zo sedla, hlavne pri ťažších a vyšších rámikov.

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není. A celý můj postup vychází z toho, že předpokládám že ona metodika tlumení varroázy nebyla sestavena pacientem ústavu pro slabomyslné. A píšete, že tím trápím včely? Samozřejmě že je tím minimálně obtěžuji, o tom nemám pochybnost. Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? Podle mě tohle je trápení včel a ne na to rezignovat a uklidňovat sám sebe, přestože normální je, že naše včela roztoče nemá. Já jsem chovatel a mám zodpovědnost vůči svým svěřencům a to je nejvyšší zásada každého chovu. A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš

Tak ještě jedno lidové rčení " spravil to jak svině branku" a lidé mají toho s prasaty víc společného a některá prasata jsou i užitečnější než někteří lidé, ale nemyslím tím nikoho zde konkrétního, jen zdůrazňuji, že všechna čest prasatum. A já vodorovné drátkování používám a jiné jsem nikdy neměl. Aleš

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není
.........
Je správné používat pojem tlumení nákazy. O nic jiného nejde.
-----------------
A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš
-------
To je velké nepochopení, já ten arzenál mám ve skříni a připravený k použití. Ale co jej tam mám, jsme jej nepoužil. Nechci již být nikdy závislý na "akceschopnosti" ZO a celého systému. Vysokou cenu jsem zaplatil v 2007/2008. To jsem na ZO hlásil spady VD už v červenci.

Ale zatím mi stačilo vždycky třikrát v zimě fumigovat tak jak vyhláška stanoví. A kdyby tam nebyl ten relikt dávné minulosti - vyšetření zimní měli, tak bych měl teprve první léčení za sebou. Prostě bych léčil ještě na Silvestra místo 28.října, pokud by spad byl takový, že by to bylo třeba.

Kompresory má naše ZO od 80tých let. Když se někdy po 2000 přestalo léčit, tak po jednom podzimu, kdy přišly mrazy už v listopadu a nepolevily jsme si pořídil za vlastní prachy a za plnou cenu vyvíječ a el. kompresor. Dokonce jsem je jendou půjčil ZO, když si opět pořídili kompresory.
A ještě před tím, asi tak 2004 jsem s ním, bubnem ale.kabelu a sousedem objížděli okolní včelaře, protože jsem se domníval, že situaci bez VD, která po 2003 nastala musíme dlouho udržet. Podzim 2006 jsem dokonce léčil 3x aerosoloem, dvakrát vodou, protože jsem naletěl na ty kecy o vyšší účinnosti než fumigace. A v 2007 jsme taky jseště používal kompresor 3x a ještě někde po 4. protože pořád padali.

Přesto jsem rok na to, na některých stanovištích musel dávat Gabon, ale to nebyl problém mého léčení, ale prostě v okolí dál padaly včelstva.

Takže to neber nějak že bych byl apriori proti, ale když nejméně dva roky před 2007 léčím jen kompresorem a přesto to nepomůže, tak jsem skeptický.
Já jsem pro pořádnou zimní léčbu, ale odmítám nadšení funkcionářů, kteří myslí že tím že odešlou kelímky a na výročce přečtou výsledky mají až do příští zimy vystaráno.
Oni, stejně jako mnoho dalších čte v té vyhlášce jen to chtějí číst.
Ona je tam jedna kapitolka, která říká, že včelař má monitorovat stav svých včelstev po celou sezonu.
Zimní kampaň neznamená žádnou jistotu. Je to jen předpoklad.

Komisionální aerosolování je určitým pokrokem pouze u těch členů, kteří by bez takových hurá akcí už dávno byly bez včel. Tam si trochu pomůžeme. Ale podle mě to rozhodně nestojí za tu námahu a omezování ostatních co se přiměřeně starají o včely.

A pokud jde ještě o mě, kouknu po druhé na podložky a letos rozhodně léčím třikrát všude. A pokud i po třetím bude spad, dojde klidně i na vyvíječ. Nejsem dogmatik, ale než to do včel naperu, tak přemýšlím nad fakty. M.j. nad spadem na podložce.

A pokud se podívám na výsledky svých stanovišť tak tisícový spad mám i na stanovišti kde mi místní ZO vloni léčila aerosolem a letos zase bude.
Ale mám tam jedno krajní včelstvo co má posetou podložku a o kus dál včelstvo co je na desítkách.
A o tom tady povídám, to že je někde v okolí neléčené včelstvo beru jako fakt a počítám s tím, že na jaře může padnout a moje včely si pár stovek VD mohou přinést. I kdybych je celou zimu natíral amitrázem.
Prostě jsem vyvalený, jak všichni teď vyčerpají všechnu energii a na jaře budou tančit kolem měli jak domorodci kolem ohně a vzývat své božstvo. Protože to není jiného, než víra. Fakt lze z toho vyšetření vyčíst asi tak desetinu, oproti pohledu na léčení po podložce.

A to je na tom veselé - běžní funkcionářoi - to není proti Svazu - ale představují snad to lepší ze včelařů - nevědí kolik jim toho padá. To je trága, oni spoléhají na nějaká čísla co někdo někde v rychlosti naplácá na papír.

Já spoléhám hlavně na fakta a sebe. Hlavně po 2007.


Jinak vaše plošné vyšetření spr na mor oceňuji a závidím.
Karel

> KaJi:
> Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.
> Tak sem s nápady.

Nejsem chemik a vím že tu je pár lidí co do toho vidí.
Amitraz je sloučenina, produkt chemické výroby.
Dotaz: pokud to neupečou správně vznikne něco jiného?
Používáme jej rozpuštěný v oleji.
Kacířský dotaz: co když někdo "ušetří", tedy rozpustí méně?

Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Máte někdo nějakou statistiku, jak vypadaly úhyny v jiných státech v těchto
letech a u nich používaných léčiv?

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
50-ti % výsledek.

Neberte to jako nařčení někoho z něčeho. Neumím to zkonrolovat, amitraz
nevidím. Když jsem natakoval vodu a benzin 1:3, auto nejelo a voda byla
vidět. Nemělo se to stát, ale stalo.

Vasek.

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám 50-ti % výsledek. P.V.

Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:

- ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere 120 ks Vd.

- vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 22.11.2010 14:39:55
> ----------------------------------------
> Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
> varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
> 50-ti % výsledek. P.V.
>
> Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:
>
> - ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je
> všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere
> 120 ks Vd.
>
> - vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s
> obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako
> účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
> Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.
>
>
>

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde. A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007.

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně.

Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.

To úsloví "přežije na amitrazu" berte prosím jako nadsázku.

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 22. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48386)

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)
xxxxxxxxxxxxxx
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kandidati-na-predsedu-CSV

Tam jsou aspoň ty informace, které někteří z kandidátů chtěli zveřejnit. Něco je i na svazových stránkách. Jestli to tu čtou samotní kandidáti, mohli by se k tomu sami vyjádřit. Bylo by to cenné aspoň pro lid obecný ...Dobrá a zásadní tedy otázka ...;-)
Jiří