Včelařská konference

Odborníci na virózy většinou zjistí, že jsou různé druhy virů ve včelstvech běžně přítomny. Podobně jako u Nosemy budou asi všude, ale většinou hluboko pod prahem škodlivosti. Včelatva mají účinné mechanizmy, jak udržovat nízké procento promoření různými druhy virů. Hlavní mechanizmus asi bude pud, který nutí nemocné včely opouštět úl. Pokud probíhá obnova včel líhnutím plodu, musí stejný počet včel opustit včelstvo. Můžeme oprávněně předpokládat, že to jsou včely především nemocné a staré.

Jiná situace nastane, pokud se ve včelstvu přemnoží kleštíci. Působí jednak oslabení mladých včel sáním hemolymfy, ale především působí jako účinný vektor (přenašeč) virů. Důsledkem pravděpodobně je, že promořenost včel virózami dramaticky narůstá a ze včelstva odchází nemocné mladé včely. Pokud takové slábnoucí včelstvo připojíme k silnému, které se jeví být zdravé, výrazně urychlíme jeho vývoj směrem ke kolapsu, protože přidáváme současně viry i jejich přenašeče - kleštíky. A obojí v množství, které logicky vede ke kolapsu. Osobně věřím v ozdravné mechanizmy včelstev, takže pokud zbyvíme včelstvo kleštíků, může včelstvo zregenerovat, pokud jsou v přírodě nebo v zásobách ještě dostatečné zdroje pro výživu plodu.

Diskutovala se zde početnost kleštíků, která vede ke kolapsu včelstva. Dle mých zkušeností kolabuje průměrné včelstvo při 5-10 tis. dospělých samiček kleštíka. V době kulminace dosahuje přirozený denní spad 200-300 kleštíků, což by monitorujícímu včelaři němělo uniknout, i kdyby měl na podložce mravence. Pokud však již na včelnici začnou první včelstva kolabovat, vývoj ostatních směrem ke kolapsu se urychlí, v důsledku rychlého šíření virů z kolabujících včelstev. Práh kolapsu se sníží, takže další vlna včelstev již kolabuje při početnosti kleštíka asi 3-5 tis. Osobně se domnívám, že úhyny na virózy při nízkém napadení kleštíkem (do 1000) budou jen výjimečné, resp. u zvláště náchylných včelstev.