Včelařská konference

Nasycený roztok cukru se dá odhadnout z medu, jak je v něm cca 20 % vody, už nekrystalizuje. To odpovídá koncentraci cukr voda zhruba 4:1 a do 40 litrů cukerného roztoku 3:2 se tak musí dát dalších asi 50 kilo cukru, protože by něm už mělo být asi 32 kilo cukru a asi 21 litrů vody. To je málem trojnásobné množství než původní roztok.....

Vidím to na prosté uskladnění toho roztoku 3:2 v co největším chladu v čisté vymyté nádobě , případně na preventivní převaření, 40 litrů třeba i na vícekrát, 10 - 20 litrový kastrol se doma určitě najde, a na přidání toho roztoku propolisu jako konzervaci. Případně, jestli bude hodně teplá zima, tak na další převaření v zimě....

Pokud vysloveně usilujete o zamezení plodování, neznám efektivnější, účinnější a zaručenější metodu než klíckování matek. Letos to dotahuji až do takového extrému, že nechám matky v klíckách do konce února či začátku března (dle počasí, respektive dle začátku předjaří). Když matky v klíckách vydrží 4 týdny bez "ztráty kytičky", snad vydrží i 5 měsíců. Úskalí je v tom, aby centrum chumáče neopustilo matku. Takže jsem moc zvědavý na předjaří, až budu vyhodnocovat výsledky.

Martin, z výsledku môžete byť sklamaný, poukazujete na na Váš ojedinelý prípad, ja som držal matku v IZO (nie v klietke) až 73 dní, ale v sezóne nie v zime, je to rozdiel.

Správne predpokladáte ohrozenie matky z jej nepokrytia klietky zimným chumáčom včiel, včely sa riadia uloženými zásobami a bez pardonu M opustia. Navyše by som rád vedel, pretože hovoríte o klietkach, či sú opatrené mater. mriežkou, aby mohli včely M navštevovať, je to dôležité pre jej prežitie alebo je to typická klietka do ktorej včely nemôžu voľne vchádzať. Pýtam sa preto, že ak M vložíte do typickej pridávacej klietky, včelstvo ak bude mať eštze vajíčka alebo mladý plod, na 100 % bude včelstvo robiť náhradný-nouzový chov M.

Ja som skúšal prezimovať M v IZO, ale pokus nevyšiel. Preto urobte pokus v max. 2-3 včelstvách, pretože nie jedno či včely do konca zimy budú bez M alebo s M. Mne po úhyne M prešli včely do stavu trúdic-trubčíc a na jar som mal problém im pridať M, navyše včelstvo bude zaostávať v jarnom raste.

Tento spôsob izolácie M som robil robil cca 15 rokov, prestal som pre 9 rokmi, pretože ošetrenie včelstiev proti V.d. robím oveľa jednoduchším spôsobom a s takým istým výsledkom ako pri 21 dňovej izolácii, ak nie lepším.

Po zime sa so skúsenosťami podeľte s nami.

>>>Věci mají mít tu skutečnou hodnotu, jakou mají mít, aby člověk měl
představu o hodnotách, aby byl schopen si jich vážit. <<<<
A proto si važ když ti někdo zaplatí za opylování i to málo. To je vlastně to nejdůležitější z tvé chovatelské práce a ten med je vlastně až druhořadá záležitost. Proto ber a važ si tak práce svých včeliček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 20.10.2010 15:45:05
> ----------------------------------------
> """"""Či je to něco jiného než česká závist?""""
>
> Jakápak závist? to jsou zase jen mé a Vaše peníze, ze kterých už někdo
> ukrad, voškubal, .... (oficiálně uplatnil náklady na přerozdělování) k čemu
> takové do nekonečna oblbování a rádoby darování, ale z cizího?
> Věci mají mít tu skutečnou hodnotu, jakou mají mít, aby člověk měl
> představu o hodnotách, aby byl schopen si jich vážit. Obyčejný včelař na
> tom nikdy nevydělal a nikdy nevydělá. Jestli se zvýší dotace na včelstvo o
> 100Kč/rok, sníží se cena medu o 5 Kč/kg. K čemu je to dobré?
> Někdo namítne, že si koupím levněji med ale není schopen domyslet, že na tu
> slevu si ze svých daní a DPH už dávno dvojnásobně předplatil, v tom je ten
> zásadní problém.
>
>
>

Mam napad roztok zahrat a nasypat do nej dalsi mnozstvi cukru, dukaldne rozmichat. Ma nekdo sajn, jak husty roztok by musel byt, aby se cukrem zakonzervoval. Jedna se jen o preziti zimy, na jare bych jim podnecoval. P.Z.

Cukrový roztok v pomere 3:2 je už teraz dostatočne koncentrovaný, preto netreba nič do neho pridávať. Ja by som roztok tak ako je zohrial na vyššiu teplotu 80-100°C, čím sa zničia prípadné kvasinky v ňom. Roztok nalial do 2 litr. PET fliaš, prípadne do 25 litr. Al nádob a pevne uzavrel, odložil do chladnejšej miestnosti.
Takto upravený a uložený roztok istotne vydrží v dobrom stave do IV. mesiaca, keď sú denné teploty nad 12°C.

Pokud vysloveně usilujete o zamezení plodování, neznám efektivnější, účinnější a zaručenější metodu než klíckování matek. Letos to dotahuji až do takového extrému, že nechám matky v klíckách do konce února či začátku března (dle počasí, respektive dle začátku předjaří). Když matky v klíckách vydrží 4 týdny bez "ztráty kytičky", snad vydrží i 5 měsíců. Úskalí je v tom, aby centrum chumáče neopustilo matku. Takže jsem moc zvědavý na předjaří, až budu vyhodnocovat výsledky. Reserv mám dost (50 % matek budu v předjaří při spojování včelstev vyřazovat, mimo to letos jsem byl chovatelsky dost pilný, takže mám spoustu matek v plemenáčích).

Všechny ostatní praktiky (prodyšný strop, prázdný nástavek nahoře, atd.) jsou jen pomocnými prostředky k omezení plodování, nikoliv skutečnými blokačními mechanismy. Jejich účinnost je úzce spojena s konkrétní situací (včela, včelař, prostředí), takže nelze prohlašovat, že např. prázdný nástavek nahoře, či komíny (viz můj článek v MV), či brzké zakrmení, či panenské dílo zaručeně zamezí podzimnímu (zimnímu) plodování. Při dané konkrétní kombinaci faktorů to může někomu fungovat, ale většinou převažují takové zkušenosti, že plodový cyklus mění jen velmi těžko. Třeba se tím znatelně omezí podzimní a zimní plodování, ale nedá se spolehnout na úplné zamezení (mimo jiné proto klíckuji). Jsou to spíš jen prostředky k navození určité nálady ve včelstvu (připomenutí blížící se zimy, vytvoření užšího kontaktu s okolím). Včelstva se pak snadněji a ochotněji dostávají do stavů, které chceme.

Taky jde o omezení vlhkosti v úle, respektive odvádění odpadní vlhkosti (ta, která uniká ze zimního chumáče).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Tomáš Skála (195.113.80.59) --- 20. 10. 2010
odstranění divokého včelstva

Dobrý den
Chtěl bych požádat o radu.
V domě po dědovi kde nyní částečně bydlím, už několik let žijí divoké včely, usadily se v dutinách stěny pod krovem, vlétavají tam spárami ve zdivu z venku, ze zahrady. mám podezření že je to snad i několik rojů. Ve stejném místě bude brzy nutné provést opravy střechy. Potřebuji je proto z místa odstranit, pokud je to možné, rád bych to proved, aniž bych je vyhubil.
xxxxxxxxxxxxxxxx
Píšete, že tam jsou někoik let ... to je velmi zajímavé ... Věděl bystem kolik přesně? Zdá se, že jsou to docela odolné včely. Mohlo by to být cenné pro ty, co se zabývají přirozenou rezistencí ... Já bych doporučil kontaktovat Ing. L. Dvorského. Kontakt je na jeho stránkách:
http://dvorsky.leos.sweb.cz/
nebo kolegy z Pracovní společnosti nástavkových včelařů.
Prosím, dejte pak vědět, jak to dopadlo.
Hodně štěstí.
Jiří

Posoudit ucelnost provadet v temze dni pri venkovni teplote nad 10 st.C -vyhledani plastu se zavickovanym plodem a jejich pripadne rozruseni - uzavreni cesna - ii vlozit nakapane pasky a jejich zapaleni- uvolnit cesno - -po 1 hod.kontrola shoreni pasku. To vse u ulu OPTIMAL 3NNMed

taky se mi radeji zamlouva konzervovat cukrem nez chemii.

dalsi cukr - otazka je kolik ?
V 10 l. roztoku je 8,3 kg cukru a 5,5 litru vody. Zkusim zahrat roztok a na 10 l. pridat dalsi 4 kg cukru , pak bude 12,3 kg versus 5 l. vody. Necham v chladu ve sklepe uzavrene a snad to da jara vydrzi. Snad se to podari za tepla rozmichat.

Pokud by nekdo nasel info o min pomeru cukr/voda aby se to pri teplote 10 st. neskazilo, tak bych byl vdecny.

P.

P.

vmíchat do něho další
cukr, aby vznikl nasycený cukerný roztok.


Cukr je stejně dobrý konzervační prostředek jako sůl.
Kandované ovoce se nekazí ani v létě.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Nespotrebovany roztok-uskladneni
Datum: 20.10.2010 - 9:29:49

> Záleží, na kolik včelstev to je. Podle mně do
> skutečné zimy určitě ještě
> bude teplé období, kolem poledne 15 st C, v noci
> jen pár stupňů pod nulou,
> za takových podmínek by se mohlo zkrmit v malých
> uteplených sklenicích nebo
> podobných uteplených krmítkách ještě litr dva
> litry na včelstvo během cca
> dvou týdnů bez jakýchkoliv problémů pro včely.
> Záleží i na uteplení, včely
> musí být hodně uteplené. Šlo by zkrmit i víc, ale
> pravděpodobně by to už
> včely oslabilo.
> V takovém případě by podle mně stačilo zbytky ze
> sklenic slít, pokud tam je
> ještě pevný cukr, roztok zahřát tak, aby se cukr
> všechen rozpustil a
> vmíchat na každý litr roztoku několik kapek
> koncentrovaného roztoku
> propolisu v lihu. Barel s cukrem dát potom někde k
> severní stěně baráku,
> kde nesvítí slunce a počkat na oteplení.
>
> Druhá možnost je počkat a cukr zkrmit opatrně na
> jaře. Tam si nejsem
> stoprocentně jistý výdrží roztoku, ale
> předpokládám, že by mělo stačit to
> slití zbytků do jednoho prakticky plného barelu,
> rozpuštění nerozpuštěných
> zbytků, konzervace propolisem a vystavení toho
> roztoku v chladu venku. Chce
> to asi nějakou občasnou kontrolu a pokud to vypadá
> podezřele, přidání
> dalšího propolisového roztoku. Podezřelý roztok je
> potom dobré před krmením
> podle mně krátce převařit, aby včelky nepřišly do
> kontaktu s živými
> bakteriemi z roztoku.
>
> Pokud by cukr měl vydržet až do teplého období, na
> třeba krmení oddělků v
> květnu a červnu nebo dokonce na krmení na zimu na
> příští rok, bylo by podle
> mně třeba roztok zahřát na takových 40 - 50 st C a
> vmíchat do něho další
> cukr, co se v něm rozpustí a ještě co silnější
> vrstva zůstane na dně, aby
> vznikl nasycený cukerný roztok. Takový
> koncentrovaný roztok cukru by se
> neměl nijak zvlášť kazit ani přes léto, zvláště
> když se tomu ještě pomůže
> propolisem. Aspoň co mně občas zůstaly ve flaškách
> nebo v kanystrech zbytky
> pevného cukru a roztoku, většinou jsou použitelné
> ke krmení další rok, buď
> je přímo přimíchávám k novému cukernému roztoku,
> naliji na ně vařící vodu
> nebo pokud vypadají podezřele, před přimícháním je
> rovnou převařuji. Pokud
> v zbytku roztoku není na dně žádný nerozpuštěný
> cukr, občas se stane, že
> veškerý rozpuštěný cukr je za ten necelý rok
> skladování jakýmisi
> potvůrkami přeměněn na něco jiného , rosol nebo
> jiný hnus, potom by to ani
> po převaření včely nebraly a takové zbytky se musí
> vylít.
>
> Síření nebo jiná konzervace je dobrý nápad, ale
> musí být jasné, že to
> nebude vadit včelám, doporučil bych konzultaci ve
> VUVČ v Dole.

Dobrý den
Chtěl bych požádat o radu.
V domě po dědovi kde nyní částečně bydlím, už několik let žijí divoké včely, usadily se v dutinách stěny pod krovem, vlétavají tam spárami ve zdivu z venku, ze zahrady. mám podezření že je to snad i několik rojů. Ve stejném místě bude brzy nutné provést opravy střechy. Potřebuji je proto z místa odstranit, pokud je to možné, rád bych to proved, aniž bych je vyhubil. Pokud myslíte, že je to možné budu rád za jakkoukoliv radu. Ptal jsem se už v obci místních včelařů, ti o včely kvůli možné nákaze nemají zájem, poradili mi je buď vystříkat vodou nebo vyhubit sirnými knoty. Už jsem se k tomu chystal, ale nakonec mi jich přišlo škoda, tak se chci zeptat, jestli by se nenašlo nějaké řešení. Třeba je umístit do nějakého úlu někde v zahradě (kterou máme poměrně rozlehlou), nebo je nějak odchytit a vypustit na odlehlém místě daleko od obce. Na jejich chov zatím nemám čas, ale alespoň by mohli opylovávat naše ovocné stromy.

Předem děkuji za Vaší odpověď


S pozdravem Tomáš Skála

Já kupuji disiřičitan ve vinařských potřebách tam je dávkování jednoduché 1ml na 10l, ale musí jít zasíření i plátkovou sírou knoty co používáme na síření souší. Mrkni se na internetu, ale 1 plátek bude až dost na Tvých 40l. Jinak koncentrace cukru podle mě taky stačí, ale musel bys to pasterizovat jako kompot.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Nespotrebovany roztok-uskladneni
> Datum: 20.10.2010 09:18:56
> ----------------------------------------
> Roztok jsem delal 3:2,
>
> nejsem vinar, jsem ze severu, mohl bys to prosim nejak rozvest- postup-
>
> Diky predem
>
> P.
>
>
>

Záleží, na kolik včelstev to je. Podle mně do skutečné zimy určitě ještě bude teplé období, kolem poledne 15 st C, v noci jen pár stupňů pod nulou, za takových podmínek by se mohlo zkrmit v malých uteplených sklenicích nebo podobných uteplených krmítkách ještě litr dva litry na včelstvo během cca dvou týdnů bez jakýchkoliv problémů pro včely. Záleží i na uteplení, včely musí být hodně uteplené. Šlo by zkrmit i víc, ale pravděpodobně by to už včely oslabilo.
V takovém případě by podle mně stačilo zbytky ze sklenic slít, pokud tam je ještě pevný cukr, roztok zahřát tak, aby se cukr všechen rozpustil a vmíchat na každý litr roztoku několik kapek koncentrovaného roztoku propolisu v lihu. Barel s cukrem dát potom někde k severní stěně baráku, kde nesvítí slunce a počkat na oteplení.

Druhá možnost je počkat a cukr zkrmit opatrně na jaře. Tam si nejsem stoprocentně jistý výdrží roztoku, ale předpokládám, že by mělo stačit to slití zbytků do jednoho prakticky plného barelu, rozpuštění nerozpuštěných zbytků, konzervace propolisem a vystavení toho roztoku v chladu venku. Chce to asi nějakou občasnou kontrolu a pokud to vypadá podezřele, přidání dalšího propolisového roztoku. Podezřelý roztok je potom dobré před krmením podle mně krátce převařit, aby včelky nepřišly do kontaktu s živými bakteriemi z roztoku.

Pokud by cukr měl vydržet až do teplého období, na třeba krmení oddělků v květnu a červnu nebo dokonce na krmení na zimu na příští rok, bylo by podle mně třeba roztok zahřát na takových 40 - 50 st C a vmíchat do něho další cukr, co se v něm rozpustí a ještě co silnější vrstva zůstane na dně, aby vznikl nasycený cukerný roztok. Takový koncentrovaný roztok cukru by se neměl nijak zvlášť kazit ani přes léto, zvláště když se tomu ještě pomůže propolisem. Aspoň co mně občas zůstaly ve flaškách nebo v kanystrech zbytky pevného cukru a roztoku, většinou jsou použitelné ke krmení další rok, buď je přímo přimíchávám k novému cukernému roztoku, naliji na ně vařící vodu nebo pokud vypadají podezřele, před přimícháním je rovnou převařuji. Pokud v zbytku roztoku není na dně žádný nerozpuštěný cukr, občas se stane, že veškerý rozpuštěný cukr je za ten necelý rok skladování jakýmisi potvůrkami přeměněn na něco jiného , rosol nebo jiný hnus, potom by to ani po převaření včely nebraly a takové zbytky se musí vylít.

Síření nebo jiná konzervace je dobrý nápad, ale musí být jasné, že to nebude vadit včelám, doporučil bych konzultaci ve VUVČ v Dole.

Roztok jsem delal 3:2,

nejsem vinar, jsem ze severu, mohl bys to prosim nejak rozvest- postup-

Diky predem

P.

Já osobně bych to neřešil cukrem, tedy zaleží jaký roztok jsi dělal jestli 3:2 nebo 1:1, ale roztok bych zasířil disiřičitanem jako víno..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Nespotrebovany roztok-uskladneni
> Datum: 20.10.2010 08:00:50
> ----------------------------------------
> Dobry den vespolek,
>
> minuly tyden melo byt hezky, hlasili 13-15 st. a slunce, diky mlze bylo
> vsak stupnu 4-5. Po letosni zkusenosti, kdyz oddelky na jare po zakrmeni 10
> kg cukru mely malo, tak jsem jim pridal jeste jednu flasku -3kg cukru. Diky
> pocasi vzali jen ctvrtinu- ted uz si asi nic dalsiho nevezmou. Otazka co se
> zbylym roztokem. Mam ho asi tak 40 litru. Mam napad roztok zahrat a nasypat
> do nej dalsi mnozstvi cukru, dukaldne rozmichat. Ma nekdo sajn, jak husty
> roztok by musel byt, aby se cukrem zakonzervoval. Jedna se jen o preziti
> zimy, na jare bych jim podnecoval.
>
> DIky predem za Vase nazory.
>
> P.
>
>
>

Dobry den vespolek,

minuly tyden melo byt hezky, hlasili 13-15 st. a slunce, diky mlze bylo vsak stupnu 4-5. Po letosni zkusenosti, kdyz oddelky na jare po zakrmeni 10 kg cukru mely malo, tak jsem jim pridal jeste jednu flasku -3kg cukru. Diky pocasi vzali jen ctvrtinu- ted uz si asi nic dalsiho nevezmou. Otazka co se zbylym roztokem. Mam ho asi tak 40 litru. Mam napad roztok zahrat a nasypat do nej dalsi mnozstvi cukru, dukaldne rozmichat. Ma nekdo sajn, jak husty roztok by musel byt, aby se cukrem zakonzervoval. Jedna se jen o preziti zimy, na jare bych jim podnecoval.

DIky predem za Vase nazory.

P.

ptá se cikán otca: Co je to ta demokracie?
"No ,to je když gadžo maká a cikán bere penize jen tak",pravil otec."A to jim nevadí??",opáčí synátor.
"Vadí ,ale to už je rasismus".

když slyším slovo zateplovat,už jen kroutím hlavou,proč asi hmyzu nenaroste kožich?

"Ale nemyslím, že jim protor nad vadil. Dnes lituji vynaložených nákladů na zateplování nejen úlů ale i stropů. U velkých úlů a silných včelstvech je to podle mě v našich podmínkách zbytečné.
A slabé včely na jaře, tam ani uteplený strop nepomůže."

No, já uznávám po zakrmení do zimy pro strůpek slabou izolaci, řekněme v síle 1 cm filcu. Přes zimu za mrazů větší zateplení, řekněme 2 - 3 cm filcu. Po proletu v předjaří, jak mají začít plodovat, do května, co největší zateplení, řekněme 5 - 10 cm filcu.
Pro malý počet včelstev na zahradě u domu není problém dát dohromady filce třeba z starých zadováků, všelijaké staré koberce nebo rohožky nebo dokonce nějaké "rozumné " hadry. Pro 20 - 40 včelstev a třeba někde v lese uznávám, že skladovat a tahat v zimě a v předjaří tašky plné tohoto materiálu je poněkud problém a pro nějakou stovku včelstev se spíš vyplatí mít jako strůpek po celý rok něco jako olaminovanou polystyrenouvou desku a na nějakou změnu uteplování strůpku prostě rezignovat.

Navíc patřím k těm línějším osobám a experimenty, ve svém pokročilém věku 35let, rád ponechávám jiným.
-------------
Pár posledních let mi to vznikalo samovolně, díky krmení s kontejnerem a slámou v horním nástavku.
Letos jsem to neprovozoval, zkoušel jsem rámková a stropní krmítka.

Nemyslím, že ponechání prostoru - to se stávalo z mé strany z ledabylosti a lenosti - mělo nějaký podestatný vliv na plodování. Domnívám se (!), že podtstanější vliv má stáři matky a stav včelstva, snůška a taky způsob zakrmení. Když zakrmím v srpnu včely a vše je OK, mám takový pocit jako kdyby to už pak měly na háku. Prostě hotovo a veget. Samozřejmě mluvím o produkčních včelstvech v rovnováze.

Ale nemyslím, že jim protor nad vadil. Dnes lituji vynaložených nákladů na zateplování nejen úlů ale i stropů. U velkých úlů a silných včelstvech je to podle mě v našich podmínkách zbytečné.
A slabé včely na jaře, tam ani uteplený strop nepomůže.
Ale to je asi nepřensoitelný názor, záleží na snůšce a taky filozofii. Jestli chci mít rozmazlené děti a včely.

Karel

Dobrý den.
Podařilo se mi sehnat historický medomet s dřevěným víkem.
Výrobcem je Jan Korkán z Příbrami.
Pokouším se odhadnout stáří tohoto výrobku.
Včelaři z Příbrami nemáte doma něco podobného od tohoto výrobce? Nevíte kdy v Příbrami působil?
Původní majitel určil rok výroby asi 1920.
Díky J.Chramosta.

Já to tak dělám taky, ale jen u včelstev, která zazimovávám na 3ech nástavkách 39 x 24.
P. Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin Olsak <martin/=/olsak.net>
> Předmět: podzimni sestava nastavkoveho ulu - prazdna bedna nahore
> Datum: 19.10.2010 12:38:09
> ----------------------------------------
> Pratele,
> zajima mne Vas nazor na nasledujici trik - zaznamenal jsem to u jednoho
> zkuseneho vcelare.
>
> Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze
> extra prostor
> nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek
> pak odstranuje
> pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli.
>
> Vedlejsi efekt je pak snazsi manipulace pri osetrovani fumigaci a
> aerosolem pri vyuziti
> horniho'manipulacniho' prostoru.
>
> Co kdo na to?
>
> Martin
>
>
>

Na třetí stranu, i přes zkušenosti mnohaletých praktiků si dovolím podotknout, že se tím včelám dělá "bordel" v prostoru. Je to jako byste si na zimu připravili třípatrovej barák, se všema těma patrama v duchu počítáte a pak Vám před zimou to jedno patro někdo sebere.....nevím....je to manipulace navíc - vyndat z nástavků rámky, někam je uskladnit, pak ten nástavek zase ze včel sundat....Navíc matka beztak přestává plodovat podle padajících teplot, podle místních poměrů. Ale proti gustu žádnej dišputát.
Pokud budu chtít sobě i včelám komplikovat život, jistě vymyslím spoustu dalších méně či více zbytečných pracovních úkonů. Ale soudím podle sebe, včely jsou v úlech o síle stěny 25mm, žádné zateplení. Navíc patřím k těm línějším osobám a experimenty, ve svém pokročilém věku 35let, rád ponechávám jiným. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
M.Olsak napsal:
Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze extra prostor nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli.

>Co kdo na to?<
------------------------------------------------------------
Přečtěte si v posledním čísle časopisu Moderní včelař (4/2010 - podzim)zajímavý příspěvek Martina Václavka.
JK

Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze extra prostor nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli. M.O.

Robil som pokus so 6-timi včelstvami s voľným nadrámikovým priestorom na dokázanie tejto deklamovanej pravdy "pravdy". Včelstvá so sledoval od polovici IX: mesiaca do skončenia zimy, zaznamenával som aj teplotu nadrámikového priestoru (včelstvá neboli zúžené) a porovnávané s včelstvami, ktoré boli do začiatku VIII. mesiaca už v najvyššom nadstavku. Tento pokus to nepotvrdil, odkrytý priestor nad zimujúcim včelstvom nemal vplyv na plodovanie, prípadne na neplodovanie! V skupine včiel bez horného uteplenia sa vyskytoval plod tak isto ako aj v zhora zateplených

Môj záver je takýto:
- matky vo včelstve kladú alebo nekladú vajíčka na základe ich rozhodnutia

- popud pre matku aby kládla vajíčka vždy vychádza z včelstva ako celku.

- včely ten pokyn "dávajú" vždy vtedy, keď vzniknú preto vhodné podmienky. Včely M vtedy pripravia, vyčistia bunky.
Ale to všetko sa deje na princípe vtedy, keď vonkajšia teplota je plusová a včely môžu prinášať peľ a vodu. Dokonca v zime túto zásadu dodržiavajú (ak majú na pláste v dosahu uložený peľ, vodu získajú v úli) pri výskyte plusovej dennej teploty aspoň 2-3 dni.

A to bez ohľadu, či je včelstvo uteplené alebo nie, samozrejme prázdny nadstavok je bežne uteplený, pretože zimujúce včelstvo sa udržuje primeranú teplotu v zimnom chumáči a priestor okolo chumáča ani nad ním nevyhrieva.
To všetko som zistil pri pokuse spomínanom na začiatku môjho komentára.

"Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze
extra prostor
nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek
pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli."

Je to jeden z mnoha možných způsobů regulace tepla v úlu na podzim. Proč ne? Šetří prostor, protože ty nástavky se potom do slunovratu nemusí skladovat jinde, na druhé straně o ty měsíce venku trochu sníží životnost nástavků.
Nástavek se po slunovratu vlastně ani nemusí odstraňovat, stačí do něho dát uteplení, třeba i takovými "exotickými" jednorázovými materiály, jako seno, sláma nebo suché listí v plátěných pytlících.
Já na regulaci používám různě silnou vrstvu uteplivek na strůpku, jen 1 cm filcové uteplivky úl taky docela ochladí.

Zajímavá myšlenka. Já to používám také, nasazuji po posledním medování, tedy
v době krmení, ale odstraňuji dříve, před fumigací, konec září - začátek
října. Uteplení stropu dávám před vánocemi. Vašek.

Pratele,
zajima mne Vas nazor na nasledujici trik - zaznamenal jsem to u jednoho
zkuseneho vcelare.

Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze
extra prostor
nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek
pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli.

Vedlejsi efekt je pak snazsi manipulace pri osetrovani fumigaci a
aerosolem pri vyuziti
horniho'manipulacniho' prostoru.

Co kdo na to?

Martin

Tak jsem začal uklízet a zjistil, kolik protoru zabírají sklenice kterými jsem dřív krmil.
Pokud má někdo zájem a nemá to daleko (Trutnovsko), tak jsou k mání.

Karel

všiml sem si ,že pro včely na celosítě je lepší česno jen max.menší polovinu šířky dna,zatím co na plném dně jim celá šířka vyhovuje,respektive si udělějte pokus s česnovou vložkou s polystyrenu,do kterýho naděláte na spodní stranu pravidelně žlábky velké akorat na včelu,touhle stranou dolů k letáku,takhle jim to celý ucpete,jak těma dírkama začnou lozit tak si to aj vykoušou podle potřeby,snůšky,narvěte jim to tam na jaře ať vidíte jak ta díra roste a kde,v kterým rohu, a jak to pak někdy zas ucpou propolisem, ...

Včely musí aktivitu na česnech řídit jakýmsi svým instinktivním kalendářem, tak v průměru za den bude aktivita zhruba stejná na česně obráceném k jihu a osluněném stejně jako na česně obráceném k severu a třeba do zastíněného lesa. Rozdíly budou akorát v průběhu dne, na osluněném česnu bude aktivita včel nejvyšší zhruba v době toho oslunění, na česnu obráceném k severu nebo do lesa bude aktivita největší v době největšího světla a tepla v okolí česna v kombinaci s denní dobou, kdy zdroj nejvíc meduje.
Pár let jsem kdysi zajížděl s kočovným včelínem na jedno letní stanoviště do kraje lesa, ( na louce byla pastvina s kravami, tak jsem chtěl, aby nad loukou byl let včel dostatečně vysoko a dostatečně "zředěný") kde jedna strana včelína byla obrácena česny na východ cca 5 metrů průsekem ven z lesa a dopoledne osluněna a druhá strana úlů měla česna na západ do listnatého lesa. Ve výnosech nebyly celkově žádné zvláštní rozdíly, jen včely česny obrácené na louku měly tendenci, pokud byla dobrá snůška, zřejmě mimo ten les, ji využít více, ale zase pokud byla slabá snůška, přinesly méně než včely česny obrácené do lesa. O včely obrácené ven z lesa bylo třeba se starat o trošku víc, o druhé včely o trošku méně....

Pro ty co nejsou v obraze a z příspěvků to jasně vyplývá: Na včelstvo a jedno ošetření se spotřebuje 1,2 ml oleje, který z části shoří, zčásti se odpaří. Z těchto par zůstanou v úle asi 2/3, ostatní odejdou úlovými otvory a netěstnostmi, ale to se při ošetřování neřeší. Takže výhody: Je to neskutečně rychlé jednoduché a pohodlné. Účinnost se zdá být přinejmenším stejně dobrá jako u fumigací. Nevýhody: Nemáte li masku, hodně se toho nadýcháte, velké nebezpečí požáru od rozpáleného krytu výměníku, který taháte suchou travou a proto noví majitelé Griffinů, dávejte si na to velký pozor a vozte sebou vodu, nebo velký hasičák. Jeden nikdy neví zvl. v lese. Zdraví R. Stonjek

Na stanovišti mám jeden kočovný vůz (i když neschopný kočování :-) ).
Polovina česen je orientovaná téměř na východ, druhá opačně. Která včelstva
ale mají lepší výnosy, to se rok od roku mění. Takže patrně ani tolik
nezáleží na orientaci česen, jako na venkovních podmínkách v tom kterém
roce. Stejné je to i s typem úlu. Když jsem ještě měl Gerstungovy "almárky"
(ty byly orientované na jiho-jihovýchod), také některý rok měly lepší
výnosy, než univerzály, a jiný rok tomu bylo naopak. S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: <nasepenze/=/volny.cz>
Sent: Saturday, October 16, 2010 10:22 AM
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cesna

> U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale
> jistě
> záležet na místních podmínkách.

Je to stejné, jako by si Bavorský zemský úřad pro životní prostředí objednal za státní peníze u firmy Bayer studii o nezávadnosti jejich, tedy vlastní produkce pesticidů. I kdyby to, co se ve studii uvádí, byla pravda, je to drahý ale bezcenný kus papíru.

Doporučuji diskutujícím přečíst si články na těchto adresách.
http://nasapravda.blogspot.com/2010/08/letne-parazitarne-vysetrenie-vcelstiev.html
http://eagri.cz/public/web/pub/fa/a3/9b/3717_4_Zpravaresidua_1_.pdf

Nejzajímavější je zpráva o reziduích jedů používaných ve včelařství z VÚ Dol, kde se mimo jiné píše, že amitraz se odbourá v horizontu několika desítek dní.
Já osobně již koncentraci amitrazu při fumigaci neřeším. Při dodržení doporučeného dávkování by nemělo být žádné hygienické riziko. Hlavně aby padali.
Ať se daří. Milan.

U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale
jistě
záležet na místních podmínkách.

Když dělám oddělky,tak mám česna na všechny světové strany a funguje
to výborně.Jenže to je venku teplo.
Pro produkční včelstva je zapotřebí,aby měla česna osluněná.Kvůli
teplu pro časné prolety včel.
Mě se osvědčilo nasměrování česna na jihozápad.
Při nasměrování na východ jsem měl také znatelně nižší množství
medu. Východní vítr vysušuje krajinu,a tak rostliny méně
medují.Aspoň tak si to vysvětluju já.
No a pak taky záleží na prostorových možnostech.
Tak ať to dobře dopadne!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cesna
Datum: 11.10.2010 - 19:32:47

> U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu
> na jih. Bude ale jistě
> záležet na místních podmínkách.

U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale
jistě
záležet na místních podmínkách.

Když dělám oddělky,tak mám česna na všechny světové strany a funguje
to výborně.Jenže to je venku teplo.
Pro produkční včelstva je zapotřebí,aby měla česna osluněná.Kvůli
teplu pro časné prolety včel.
Mě se osvědčilo nasměrování česna na jihozápad.
Při nasměrování na východ jsem měl také znatelně nižší množství
medu. Východní vítr vysušuje krajinu,a tak rostliny méně
medují.Aspoň tak si to vysvětluju já.
No a pak taky záleží na prostorových možnostech.
Tak ať to dobře dopadne!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cesna
Datum: 11.10.2010 - 19:32:47

> U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu
> na jih. Bude ale jistě
> záležet na místních podmínkách.

"Clo se sice vybere , ale pak se šupem posílá do Bruselu , protože to je příjem EU a ne ČR."
---------------
Ano, clo je náš příspěvek do společného rozpočtu EU.
Jen malá úvaha nad srovnáváním, kolik který stát do EU zaplatí a kolik z ní dostane:
Clo ze zboží určené do ČR může být zaplaceno v jakékoli zemi EU, která ho potom odvede do společné pokladny. Je naprostým nesmyslem porovnávat příspěvky odvedené jednotlivými státy. Nejvíc vždy odvedou státy, na jejichž území jsou přístavy s největším objemem dovezeného zboží.
Ale to už jsme od včel hodně daleko...

Clo se sice vybere , ale pak se šupem posílá do Bruselu , protože to je příjem EU a ne ČR. V rámci přerozdělování tak kritizovaném u lid. dem. režimů , pak dostaneme zpět řádově procento z vybraného cla. Vybraná DPH , případně SPD pak náleží té zemi , která si ho vybere. Hodně zestručněno.

"Tak olej dle mého názoru všechno omastí a zapatle."

V úlu je nejmíň 50 gramů propolisu a 2 - 3 kila vosku, do toho se olej vsákne , odhaduji během dnů.

Tak olej dle mého názoru všechno omastí a zapatle.Třeba uličky do kterých se budou včely pomalu v zimě přesouvat za potravou by mohly zůstat mastné, což by stížilo zimování.A že by je stihly v do zimy vyčistit od mastnoty se mi moc nezdá i když by to bylo při lepším počasí možné.No a po druhé fumigaci bývá ještě chladněji a včelky budou v chumáčích a maximálně si přesouvat potravu,jinak žádná velká aktivita.Zatím co voda je jim vlastní a normálně se odpařuje,jako jiná vlhkost z úlu.Jinak s vodou je to zatím jen má úvaha,třeba bude někde háček proč to nejde.Tipuji že výrobci určitě skusily vodu a pak až přešly na olej.
Zdraví papíno

----------------------------------
Albert Gross (95.103.157.11) --- 14. 10. 2010
Re: Fumigace (47622)

Je to absurdné. Vo vode, či v oleji - mne by vadil viac amitraz než olej...

Po vzájemné dohodě se Zdeňkem Brentnerem jsme se dohodli, že výsledky testů a další věci kolem Grifinu budou na Včelařském fóru, kde si je může kdokoliv přečíst.

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz

Je to absurdné. Vo vode, či v oleji - mne by vadil viac amitraz než olej...

Dobrý večer
Děkuji Vám všem za info ohledně grifinu i za upozornění že diskuze na tohle téma probíhá na jiných konferencích,protože nejde sledovat pořád všechno. O tom jestli by byla voda vhodná jako nosič varidolu je asi zatím málo zkušeností.Co mě ale více utvrzuje pro grifin 2, že má více využití, třeba menší úpravou je z něj cejchovačka na úly,nad kterou už taky chvíli uvažuji.
Jinak Zdeňku B. mohl by jste za těch 14 dní zveřejnit Vaše výsledky s použitím vody místo oleje?
Díky Pepíno

--------------------------------------------------
Zdeněk Brentner (e-mailem) --- 14. 10. 2010
Re: Fumigace (47622)

Dobrý večer.
Máte pravdu s olejem.Dovnitř úlu jde mastný kouř.Mastnota však je dána
mediciálním olejem,relativně zdravým olejem,používá se i v lékárenství,v
kosmetice a v potravinářství.Já také uvažuji o odzkoušení vody,i když mě od
toho zrazují.Údajně se může voda odpařit a nevezme sebou Varidol,který by se
vysrážel ve výměníku.Přesto jsem nevěřící Tomáš a chci to zkusit.S ing
Pavlem Holubem chceme otestovat kys.šťavelovou.Provozní zkoušky jsou již
hotové,teď jen zda to bude dost účinné.Protože nosnou látkou pro kys.je také
voda nechce se mi věřit,že by voda s Varidolem také nešla.První výsledky
budou do 14dní.Zároveň budu testovat i snížené dávkování Varidolu.S tím
acetonem,to mi také bylo hned jasné,jen jsem na to pomyslel.Protože jsme
dávkování přepočítávali podle fumigace s pásky a tam podle testů z Dolu se
armitraz dostane v množství,které zanechává minimum reziduí.ve vosku i
propolisu,nedomnívám se,že i "zaolejovaný" nástavek by překročil tuto
hranici.Přesto bych rád cpal co nejméně chemie do včel.Proto ty
alternativy.Nevím zda Vám toto vysvětlení bude stačit,jsem spíš praktik a
pro odborné otázky se také obracím na chytřejší.Z.Brentner

Zdravim vespolek,v lekarne mi nabidli 4 typy medicinalnich oleju, rostlinny, parafinovy a jeste nejaky. Ktery z nich je nejvhodnejsi.P.

Pavel najvhodnejší olej pre vykurovač je minerálny lekárnický olej, je farbou pripomína vodu. Tento olej využívajú niektorí včelári v boji proti klieštikovi, olejom napustia hrubší nasiakavý mäkký papier a umiestnia v plástovej uličke. Včely ho hryzú a vynášajú z úľa a to sa mi nepáči, ale ešte horšie je, že buničina zostáva na dne úľa. Minerálny olej sa z nasiakavej dosky dostáva na telo včely a vraj-prý sa preto nedokáže na včele udržať, ale podľa mňa skôr je pravdou, že olej upcháva vzduchové prieduchy Vd a tento hynie udusením. Tento spôsob praktizuje Jozef Toma (stará sa asi o 200 včelstiev)zo Spišskej Novej Vsi a úspešnosť si pochvaľuje.

Zdeněk Brentner

Dobrý den, taková smělá otázka, kde mohu Grifina objednat?
Petr B.

2010/10/14 Zdeněk Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>

> Dobrý večer.
> Máte pravdu s olejem.Dovnitř úlu jde mastný kouř.Mastnota však je dána
> mediciálním olejem,relativně zdravým olejem,používá se i v lékárenství,v
> kosmetice a v potravinářství.Já také uvažuji o odzkoušení vody,i když mě od
> toho zrazují.Údajně se může voda odpařit a nevezme sebou Varidol,který by se
> vysrážel ve výměníku.Přesto jsem nevěřící Tomáš a chci to zkusit.S ing
> Pavlem Holubem chceme otestovat kys.šťavelovou.Provozní zkoušky jsou již
> hotové,teď jen zda to bude dost účinné.Protože nosnou látkou pro kys.jetaké voda nechce se mi věřit,že by voda s Varidolem také nešla.První
> výsledky budou do 14dní.Zároveň budu testovat i snížené dávkování Varidolu.S
> tím acetonem,to mi také bylo hned jasné,jen jsem na to pomyslel.Protože jsme
> dávkování přepočítávali podle fumigace s pásky a tam podle testů z Dolu se
> armitraz dostane v množství,které zanechává minimum reziduí.ve vosku i
> propolisu,nedomnívám se,že i "zaolejovaný" nástavek by překročil tuto
> hranici.Přesto bych rád cpal co nejméně chemie do včel.Proto ty
> alternativy.Nevím zda Vám toto vysvětlení bude stačit,jsem spíš praktik a
> pro odborné otázky se také obracím na chytřejší.Z.Brentner
> ----- Original Message ----- From: "Pep?no" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, October 13, 2010 11:09 PM
> Subject: Fumigace
>
>
>
> Dobrý večer
>> Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale
>> nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.Jde mi o to, že po
>> "olejové páře" zůstane úl vevnitř celý mastný i se včelami a olej se do
>> všeho dřeveného navěky vpije i s amitrazem. Třeba při aerosolování se
>> používá voda která včelám nevadí,nebo aceton který se vypaří po odecpání
>> úlu. Co by se stalo kdybych dal do griffinu vodu? Včely se opaří? Přece
>> teplota vodní páry na výstupu z trysky by měla mít stéjnou teplotu jako
>> teplota olejové páry.Nebo se bude voda rychleji srážet a účinost léčení
>> bude slabá? S acetonem je to jasné,to bych byl nahoře dřív než nasa.
>> Děkuji za vysvětlení
>> Pepíno
>>
>
>


--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Dobrý den, taková smělá otázka, kde mohu Grifina objednat?
Petr B.


2010/10/14 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>

> Zdravim vespolek,
>
> v lekarne mi nabidli 4 typy medicinalnich oleju, rostlinny, parafinovy a
> jeste nejaky. Ktery z nich je nejvhodnejsi.
>
> P.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Zdravim vespolek,

v lekarne mi nabidli 4 typy medicinalnich oleju, rostlinny, parafinovy a jeste nejaky. Ktery z nich je nejvhodnejsi.

P.

Dovolím si jen přidat, že zajímavá debata o vykuřování Grifinem proběhla před pár dny na Včelařském foru. A také na Včelaření pod Přimdou.
Klidný den!
Jiří

Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.
---------------------
Jako mírný chemický laik si myslím, že amitraz je vždy rozpuštěn v nějaké olejovité lázni. I v té lahvičce co se z ní kape léčivo na knot.
Takže podle mě je to otázka množství spáleného oleje. Jestli dvě kapky + papírek celulozy, nebo cca 1ml oleje.

Do úlu nejde olej, ale kouř ze spáleného olej.

Osobně jsem po loňské zkušenosti dospěl k názoru, že plusy převažují mínusy, i když samozřejmě by bylo lepší do včel nic necpat a roztoče odstraňovat účinným zaříkávadlem, případně tancem před česny. :-)
K tomu 1ml oleje navíc si říkám, že to včelám vynahrazuji tím, že mám minimum natřených nástavků. A když vidím kolik barvy na svých nohách včely doslova odřou z okolí oček, tak mi ten kouř co proletí úlem nepřijde zas tak zásadní.

Na druhou stranu - loni jsem vyzkoušel dávkování 1kapka na včelstvo. Tedy 4x míň léčiva.
A tady vidím hlavní důvod proč to letos zkoušet dál. Je to velmi účinná forma aplikace, dým úl skutečně vyplní od rohu do rohu a je tam poměrně dlouho. Když to porovnám s dýmemem od knotu, tak je to podstatný rozdíl. U prostornějšího úlu s nějakými netěsnosti mezi nástavky jsem nemíval dřív dobrý pocit. A podle spadu se skutečně stávalo, že to někdy nezabralo. Nepočítám případy, kdy knot zhasnul.
Další plus je velmi rychlá aplikace. Umožní mi FUMIGOVAT (tohle není podle mě aerosol) i v listopadu a v prosinci, a účinně využít každého oteplení. Vloni jsme objeli 4 stanoviště s asi 50 včelstvy za cca 2 hodiny. Musel bych dohledat. A tak si můžu víc zariskovat a nechat léčení co nejpozději. Dřív bych na takové léčení potřeboval minimálně dva slunné půldny.

V porovnání účinnosti pronikání do skulin je z kombinace aerosol - dým prý účinnější dým.
Takže vbyvíječ aersolu mám v zásobě jen pro případ, že by nastala časná a vytrvalá zima asi jako cca před pěti lety.
Za chladných dní může být aerosol účinnější a je vyzkoušený. Ale dokud se to nevyzkouší, tak se neví.

Jen podotknu, že považuji za normální, že po každém léčení koukám na předem očištěné podložky a ohodnocuji napadení a spad a odhaduji účinnost. Bez toho je blbost experimentovat, ale v podstatě i normálně léčit.
Což jak tak z rozhovorů usuzuji, tak většina lidí nemá tušení, kolik roztočů jim spadlo, z nějakého důvodu považují za relevantní vyšetření zimních vzorků. Což podle mě moc nevypovídá.
Karel

P.S.
A ještě k těm všem obavám z chemie si neodpustím. Proč tedy přes ten všeobecný strach z chemie se natírají a impregnují úly? Vždyť to vadí včelám a dřevo v suchu a na větru vydrží pětiletky bez ochrany.

Dobrý večer.
Máte pravdu s olejem.Dovnitř úlu jde mastný kouř.Mastnota však je dána
mediciálním olejem,relativně zdravým olejem,používá se i v lékárenství,v
kosmetice a v potravinářství.Já také uvažuji o odzkoušení vody,i když mě od
toho zrazují.Údajně se může voda odpařit a nevezme sebou Varidol,který by se
vysrážel ve výměníku.Přesto jsem nevěřící Tomáš a chci to zkusit.S ing
Pavlem Holubem chceme otestovat kys.šťavelovou.Provozní zkoušky jsou již
hotové,teď jen zda to bude dost účinné.Protože nosnou látkou pro kys.je také
voda nechce se mi věřit,že by voda s Varidolem také nešla.První výsledky
budou do 14dní.Zároveň budu testovat i snížené dávkování Varidolu.S tím
acetonem,to mi také bylo hned jasné,jen jsem na to pomyslel.Protože jsme
dávkování přepočítávali podle fumigace s pásky a tam podle testů z Dolu se
armitraz dostane v množství,které zanechává minimum reziduí.ve vosku i
propolisu,nedomnívám se,že i "zaolejovaný" nástavek by překročil tuto
hranici.Přesto bych rád cpal co nejméně chemie do včel.Proto ty
alternativy.Nevím zda Vám toto vysvětlení bude stačit,jsem spíš praktik a
pro odborné otázky se také obracím na chytřejší.Z.Brentner
----- Original Message -----
From: "Pep?no" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 13, 2010 11:09 PM
Subject: Fumigace


> Dobrý večer
> Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale
> nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.Jde mi o to, že po
> "olejové páře" zůstane úl vevnitř celý mastný i se včelami a olej se do
> všeho dřeveného navěky vpije i s amitrazem. Třeba při aerosolování se
> používá voda která včelám nevadí,nebo aceton který se vypaří po odecpání
> úlu. Co by se stalo kdybych dal do griffinu vodu? Včely se opaří? Přece
> teplota vodní páry na výstupu z trysky by měla mít stéjnou teplotu jako
> teplota olejové páry.Nebo se bude voda rychleji srážet a účinost léčení
> bude slabá? S acetonem je to jasné,to bych byl nahoře dřív než nasa.
> Děkuji za vysvětlení
> Pepíno

Dobrý večer
Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.Jde mi o to, že po "olejové páře" zůstane úl vevnitř celý mastný i se včelami a olej se do všeho dřeveného navěky vpije i s amitrazem. Třeba při aerosolování se používá voda která včelám nevadí,nebo aceton který se vypaří po odecpání úlu. Co by se stalo kdybych dal do griffinu vodu? Včely se opaří? Přece teplota vodní páry na výstupu z trysky by měla mít stéjnou teplotu jako teplota olejové páry.Nebo se bude voda rychleji srážet a účinost léčení bude slabá? S acetonem je to jasné,to bych byl nahoře dřív než nasa.
Děkuji za vysvětlení
Pepíno

Fotografie z Dnů medu jsou na
http://pardubicti-vcelari.cz/stranka.php?stredni=fotogalerie
Pepa

Beru příspěvek D1 jako asi 140 kč= 1kg medu. na včelstvo.
je to kilo ale asi by nebyl problém zvýšit přínos toho včelstva o kterém se bavíme o 1 kg medu.
Proto vás žádám, věnujte tématu dotace přiměřenou pozornost.

Každý máme různý průměrný přínos, já mám letos 32 kg/1
tedy beru D1 = 140 kč jako jako 0,04 = 4%.
Nemám s homosexuály a s D1 problém.
J.B.

máš pravdu.

PN:
Tyhle cesty také hledám, spíš začínám. O dotacích jsem tady začal psát kvůli odmítavému postoji některých diskutérů. Prostě nějaké dotace jsou, neodmítejme je jako podfuk, ale snažme se je použít a pokud to jde, snažme se o vytvoření nových dotačních titulů. V tomto se nerozcházíme
------
A tady máš odpověď:
RH:
... a podle číel mně to od oka připadlo, že dostanem cca 1/3 místo poloviny.
===========

Abych řekl, je to víc než jsem čekal. Já odhadoval, že to dá tak leda na DPH.

A tím pádem se dá očekávat další pokles, protože letošní rok je pro šťastnější oblasti ekonomicky velmi dobrý.

Takže já nakoupím hlavně další nádobí a nádoby, protože tam je minimální přidaná hodnota a nevyplatí se to skládat po kusech.

Prostě lobby výrobců medometů nebylo tak vlivné jako lobby chovatelů matek a léčiv.

A taky si nechám někde vyrobit dna, když se to na druhý pokus povedlo dostat do dotací.
Takže snad jediné pozitivum, budou se prodávat úly s diagnostickmi dny.


Ovšem za tento stav nemůže EU, ale naši milí Češi.


Karel

Vidíte, socializmus je nesporným důkazem o tom, že je země kulatá. Prý jsme ho vyhnali na východ a on se nám potvora jedna vrací z Bruselu. Rozebírat to nebudu. To již udělali a ještě udělají jiní diskutující ve svých příspěvcích.

Vtipné. A ilustruje to všeobecné zmatení hodnot v našem koutě světa. Politologické rozdělení na pravici, levici, popřípadě ještě střed (a tam se vleze přece vše) kulhá na obě nohy. Naštěstí jsme ale opravdu ve svobodném prostoru a do svého světa, přestože je politikou vnějškově ovlivňován, už si nemusíme politiku tolik pouštět. Duch doby sice začíná připomínat 70. léta, ale my včelaři máme kam vnitřně emigrovat - přece ke svým včelkám!

To je prosté, zboží dovážené do jakékoli země EU může být propuštěno do vloného oběhu v kterékoli členské zemi. Zboží pak může být bez celního dohledu transportováno volně po unii.
Česká firma, pokud je plátcem DPH tak může zaplatit clo v jiném státě a DPH v ČR. Případně zboží přeprodat další firmě - plátci DPH v další členské zemi a DPH má odvést až tato třetí firma.

zboží ale cestou není pod dohledem a DPH se vyúčtovává po delším období, takže dochází i ke ztrátám na DPH ;-)

>Ale je to jak se socialismem - taky úspěšně řešil problémy,které by bez něho nenastaly.<
------------------------------------------------------------
Vidíte, socializmus je nesporným důkazem o tom, že je země kulatá. Prý jsme ho vyhnali na východ a on se nám potvora jedna vrací z Bruselu. Rozebírat to nebudu. To již udělali a ještě udělají jiní diskutující ve svých příspěvcích.
JK

Omlouvám se, samozřejmě v miliardách (mld) a ne (mil Kč). Vašek

----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 13, 2010 11:50 AM
Subject: Re: Dotace


> Zdravím, někdo tu zmiňoval clo, drobná informace: zdroj MFČR, tiskové
> zprávy, rozpočet 2009
>
> Clo: rok 2008 = 2,20 a rok 2009 = 1,40 (mil Kč)
>
> Na 1 Kč vybraného cla vychází 126 Kč vybraného DPH, 88,5 Kč spotřební daně
> a asi 180 Kč daní z příjmů. Asi nedovážíme, nebo clo vybírá někdo jiný a
> nebo nikdo.
>
> Vašek.
>
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5527
> (20101013) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Zdravím, někdo tu zmiňoval clo, drobná informace: zdroj MFČR, tiskové
zprávy, rozpočet 2009

Clo: rok 2008 = 2,20 a rok 2009 = 1,40 (mil Kč)

Na 1 Kč vybraného cla vychází 126 Kč vybraného DPH, 88,5 Kč spotřební daně a
asi 180 Kč daní z příjmů. Asi nedovážíme, nebo clo vybírá někdo jiný a nebo
nikdo.

Vašek.