78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jarka (82.100.28.8) --- 24. 9. 2010

Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 24. 9. 2010
Re: úlová váha (47348)

Nějak to tam nemohu najít.Nebyl by bernarde přesnější odkaz?
Díky Míra.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 24. 9. 2010
úlová váha

Měl jsem kdysi tři včelstva na osobní váze ,protože jsem pokáždé musel pod úl kleknout a dnes mi to dělá problém, tak jsem to zrušil,dnes to obnovím podle viz;[www.bienen-schwarz.com]

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 23. 9. 2010
třtinový cukr

Třtinový cukr kupuji dosti draze,1kg kolem 60kč,protože má jiné vlastnosti než cukr řepný.Co by na to řekly včely nevím,ale rozhodně bych neriskovala krmení.A netroufnu si s jistotou tvrdit,že bych poznala hnědý cukr od třtinového bez ochutnání.Nechce vás někdo ošidit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 9. 2010
RE: Krmení včel na zimu (47335)

Když si objednáš teplé počasí a prolety na konec ledna - začátek února, tak můžeš krmit hnědým cukrem. Jinak máš smůlu, podle okolností uhynou buď slabší včelstva, nebo všechna. Já mívám první prolety často až koncem dubna a se sv. Petrem nemám žádné ujednání ohledně počasí, tak takové experimenty už nezkouším. Pokud je cukr dvakrát rafinovaný (=bílý), pak je jedno, kde vyrostl, jestli v řepě nebo ve třtině, je to již jen čistá chemikálie sacharóza C12H22O11 (číslice dolní index).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Zdeněk Srb
Sent: Tuesday, September 21, 2010 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Krmení včel na zimu

Dobrý den.
Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47341)

"Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal."

Nějaké menší texty byly k tomu někdy tuším okolo roku 1995 ve Včelařství. Tehdy bylo ještě funkční a nerozpadlé Zemědělské zásobování i se sklady, cukr v něm byl levnější než v běžném obchodě a vedle bílého cukru prodávali i ještě levnější afinovaný cukr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: Kříženci alpského a karpatského typu kraňky (47339)

"Dobrý den, četl jsem hrůzné zvěsti o bodavosti těchto kříženců, příští jaro chci osadit nové lesní stanoviště Vigorkami, jednu mám od př. Jindry. Od stávajícího stanoviště, kde se mi nejlíp osvědčila matka od př. Cimaly (podle jeho webu alpský typ, linii nevím) bude cca 2 km."

No, "hrůzná" bodavost u kříženců je tehdy, pokud včelař s nástavky a plásty se včelami zachází jak s dřevem, přehazuje a mlátí s nimi a podobně. Vícenásobní kříženci totiž dosáhnou určitého přirozeného rozvrstvení bodavosti, od těch, se kterým se obrazně ťukne nebo praští třeba 5x a potom začnou bodat až po ty, se kterými by se muselo praštit 50 x , aby se rozdivočily a začly bodat. Chovatelé matek často potom včely vybírají, aby společně s dobrým výnosem byly i málo bodavé, takže včely dcer od jejich chovné matky začínají bodat, když se s nimi ťukne třeba 20 a víc. Toho běžný včelař při běžné manipulaci se včelami od chovatele obvykle nedosáhne, takže potom včelař říká, že včely od toho chovatele nebodají a kříženci bodají, protože včelař ťukne se včelami při manipulaci třeba 10 x.

Já pracuji s kříženci už víc desítek let a takovou bodavost, která by mi bránila v práci, nepozoruji. Některé včely jsou více bodavé, některé méně, ty nejbodavější, pokud mají horší výnos, prostě nerozmnožím. Jednou se mi stalo, že jsem sebral roj ulétlý od kolegy včelaře, který je měl od klidné chovné matky. A opravdu byly mnohem klidnější. Jenže já jsem na jejich klid začal hřešit a povedlo se mi je rozzuřit, bodaly pak stejně jako moji rozzuření kříženci....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: Krmení včel na zimu (47335)

"Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk"

Už toto samotné je nějaké divné. Hnědý třtinový cukr se draze prodává jako "přírodní" a snad i poměrně chutné sladidlo, proč by ho tedy někdo levně nabízel na krmení včelám? Že by nějaká kontaminace, takže je cukr nevhodný pro prodej lidem? Třeba se po cukru promenádovali potkani a vydělali se do něho? Nebo byl skladován delší dobu, nasál vlhkost a silně zvlhnul v mokrou hmotu? Nebo to je obyčejný afinovaný řepný cukr, který někdo jen prohlásil za třtinový?
Jinak rafinovaný bílý třtinový nebo řepný cukr je chemicky totéž a oba se tedy hodí na krmení.
Hnědý cukr obsahuje pro včely nestravitelné příměsi, ale nedá se říct, že by byl pro krmení včel na zimu jednoznačně nevhodný. Zatímco krmení bílým cukrem zajistí, že včely bez proletu vydrží i několik měsíců souvislé zimy a sněhu, při krmení hnědým cukrem vyžadují pročišťovací prolet třeba jednou za měsíc nebo jednou za dva měsíce. V roce s tuhou zimou, tuším 2006, by včely nakrmené hnědým cukrem s jistotou zahynuly na zřejmě celém území republiky, v letech tuším 2007 a 2008, kdy zima byla velmi mírná, by včely nakrmené hnědým cukrem nejspíš na většině území přežily bez problémů, kromě hornatých hodně chladných stanovišť.

Myslím si, že průměr zim je takový, že v teplých oblastech, na jižní Moravě a v Polabí je docela dost velká pravděpodobnost častých proletů a tudíž dobrého přezimování i na hnědém cukru. Na většině zbylého území je ta pravděpodobnost podstatně menší. A na části území je prakticky jistota, že včely zimu na hnědém cukru nepřežijí.
Záleží tedy, kdo kde včelaří a jestli se mu ty ušetřené korunky na kilu vyplatí. Já jsem krmil afinovaným hnědým cukrem dva roky před více než 15 lety a vždycky jsem měl bobky, jestli zima nebude moc tuhá a včelky nepadnou.
Jinak pokud se jedná o přikrmování třeba na jaře nebo oddělků nebo jinak obecně v létě, to je jiná. U afinovaného cukru je taky problém se skladováním. Na rozdíl od bílého cukru velice rychle vlhne a to i na suchších místech, kde bílý cukr vydrží desetiletí. Dá se skladovat tak rok, dva v pytlích, déle jedině v plastových vědrech nebo něčem podobném.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: přezimování (47322) (47327) (47330) (47332) (47334)

Do začátku září mám včely všelijak, podle toho, jak jsem které ošetřoval. Mohou být klidně i na třech patrech 39x24 plus další postavené patro s vytočenými rámky, které mají vyčistit. Na začátku října to sjednocuji na dvě patra 39x24 včetně toho, že na dvě patra rozšiřuji silnější oddělky na jednom patru. V těch nástavcích, ve kterých letos mám včely, budu tedy zimovat v 5 nebo 6 polonástavcích. Ve čtyřech plásty plus horní jako víko plus další šestý spodní jako dno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 21. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338)

Dne Tuesday 21 of September 2010 12:58:03 Pavel Zajicek napsal(a):
> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> PZ

Otazka mozna zni - jedna se o rafinovany trtinovy cukr ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miso (85.71.93.60) --- 21. 9. 2010
Re: (47336)

To jsi si asi spletl fórum :-)))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš Novotný (195.39.77.138) --- 21. 9. 2010
Kříženci alpského a karpatského typu kraňky

Dobrý den, četl jsem hrůzné zvěsti o bodavosti těchto kříženců, příští jaro chci osadit nové lesní stanoviště Vigorkami, jednu mám od př. Jindry. Od stávajícího stanoviště, kde se mi nejlíp osvědčila matka od př. Cimaly (podle jeho webu alpský typ, linii nevím) bude cca 2 km. Matky plánuji rozchovat z původního materiálu na obou stanovištích. Bojím se že pro tuto nevelkou vzdálenost je možné, že na přesrok si "zavařím" oněmi kříženci. Máte s tím někdo zkušenosti?
MN

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 21. 9. 2010
Krmeni trtinovym cukrem

Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.

Diky predem za postrehy.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarda (80.82.146.134) --- 21. 9. 2010
Krmení včel na zimu

Da se sním krmit "ale jen jednou". Do včel bý měl jít jen bělený cukr který má munimum pro včely nestravitelných látek.
Jarda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ferucio (86.28.128.234) --- 21. 9. 2010

navod na vyrobu pervitinu SCHANIM !!!!!!!!!!!!! Piste domluvime se

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Srb (213.168.180.103) --- 21. 9. 2010
Krmení včel na zimu

Dobrý den.
Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 21. 9. 2010
Re: přezimování (47322) (47327) (47330) (47332)

Co máš na mysli?

Nástavky a nebo polonástavky
Samostatné dno a nástavek nebo nástavek se dnem a česnem.

Pavel

PS.: já osobně zimuji mometálně ve třech nástavcích 39x24 (po 11 rámcích).
5x samostané dno a nástavky a jeden úl nástavek se dnem a dva nástavky (po 9
rámcích).

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 21, 2010 7:44 AM
Subject: Re: přezimování


"v čem chováte včely - v nástavcích, jejich počet pak tvoří úl, ve kterém
"bydlí" jedno včelstvo, nebo v nádstavcích?"

Rozlišovat nadstavky a nastavky je v této diskuzi pod mou rozlišovací
úrovni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: borovice vejmutovka (47323) (47328) (47331)

No, je fakt že jehličnaté dřevo obsahuje pryskyřice a tak bývá proti hnilobě odolnější. Otázka je, o kolik, aby se vyplatilo shánět speciálně řezivo z vejmutovky a místo toho zajít k nejbližší pile nebo vybrat z množství nejlevnější nabídku smrku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: přezimování (47322) (47327) (47330)

"v čem chováte včely - v nástavcích, jejich počet pak tvoří úl, ve kterém "bydlí" jedno včelstvo, nebo v nádstavcích?"

Rozlišovat nadstavky a nastavky je v této diskuzi pod mou rozlišovací úrovni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 9. 2010
Re: borovice vejmutovka (47323) (47328)

RP:
No měl jsem v ruce nádstavek z borovice vejmutovky a nic zvláštního jsem na něm neviděl.
------
Majitel pily od kterého jsem kupoval řezivo vysoce hodnotil na vejmutovce odolnost - prý věděl o "věčném" plotu z vejmutovky co nebyl nikdy natřený.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.86.145.205) --- 20. 9. 2010
Re: přezimování (47322) (47327)

Pane Polášek,
v čem chováte včely - v nástavcích, jejich počet pak tvoří úl, ve kterém "bydlí" jedno včelstvo, nebo v nádstavcích?
Nepatří to druhé do ložnice nad původní skříně?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 9. 2010
Re: borovice vejmutovka (47323)

"Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef"

Stačí zadat do vyhledávače heslo "vejmutovka řezivo" a hned na první straně vyjedou dvě nabídky.... Ovšem převládá poptávka, asi vejmutovku používají na něco nejen včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 9. 2010
Re: borovice vejmutovka (47323)

"Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef"

No měl jsem v ruce nádstavek z borovice vejmutovky a nic zvláštního jsem na něm neviděl. Dřevo mně připadalo jako lepší jehličnatá lípa. Tím chci říct, že podle mně by se klidně vejmutovka dala lípou nahradit, lípy je všude dost v palivovém dřevě, chce to jen vybrat správné kusy.
Co se týká hmotnosti, klidně by šly použít další měkké listnáče, topol, vrba, osika, jilm, střemcha atd a jako extrémně měkké a lehké dřevo olše. Poměrně lehké dřevo má třeba i třešeň. Akorát že na rozdíl od lípy a kromě olše se většina těchto dřev špatně zpracovává, snadno se štípají a vyžadují ostré nástroje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 9. 2010
Re: přezimování (47322)

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel. Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5. září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi"

Včely si vždycky nadstaví příslušný počet zimních včel, hlavně podle volného prostoru ke konci července a v srpnu. Nepovedlo by se jim to jen tehdy, pokud by nastal nějaký extrém, třeba celý červenec a srpen bez zásob.
Upracování zimních včel krmením na zimu je stále dokola papouškovaný mýtus, nastalo by to zase jen v případě nějakého extrému. Něco takového jako kdyby těch 20 kilo musely zpracovat třeba od 1 do 5 září, kdy je už na takovou intenzitu krmení už hodně zima nebo třeba kdyby během srpna musely zpracovat zásoby ještě pro takové dvoje včelstva, 60 kilo cukru nebo tak nějak. Kromě toho, pokud byly včely zpracováním zásob nějak vyčerpány, stačí takových 14 dní s nabídkou pylu v přírodě a včely zregenerují. A dostatečná nabídky pylu pro regeneraci včel bude na většině stanovišť až do doby pravidelných nočních mrazíků a pravidelných denních teplot kolem nuly, takže tak dopoloviny až konce října.
Co se týká plodování, počasí je nyní o nějaký stupeň chladnější než je průměr, takže pokud není přínos zvenku, spousta včelstev bude v tuto dobu bez plodu. Je to v tuto dobu normální. Není to ale záruka, že ty včelstva budou bez plodu v době fumigace nebo dokonce na začátku prosince v době aerosolování, pokud bude teplý listopad.

jinak buď v klidu, včely jsou sice všelijak šlechtěné, ale na takové věci jako přípravu na zimování stále mají ten správný přírodní intinkt a prakticky vždy se připraví na zimu a přezimují správně. Kromě extrémů a ty tady nevidím. Kontroluj jen zběžně, třeba jen potěžkáním nádstavku nebo pohledem shora, jestli náhodou nebyla část nebo většina zásob vyloupena a případně později na začátku října, jestli nesedí na nějakém nevhodném místě, kde by za mrazů nedosáhly na zásoby, to, pokud neplánuješ na popdzim třeba měnit matyk, je asi všechno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 20. 9. 2010
Re: borovice vejmutovka (47323)

Záleží na tom odkud jsi .Teď zrovna se vozila do Štětí na papír, protože to nikdo nechce a tam jim je to jedno oni to rozemelou jestli je to vláknina nebo kulatina.
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosefF <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: borovice vejmutovka
> Datum: 19.9.2010 21:36:30
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé.
> Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem
> díky. Josef
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 9. 2010
Re: borovice vejmutovka (47323)

To se nedivím , včeských lesích se běžně nepěstuje. Dřevo z okrasných zahrad je sám suk.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosefF <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: borovice vejmutovka
> Datum: 19.9.2010 21:36:30
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé.
> Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem
> díky. Josef
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 9. 2010
Re: p?ezimov?n? (47322)

BUĎ BEZ OBAV


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pitrs <mustafa.p/=/seznam.cz>
> Předmět: p?ezimov?n?
> Datum: 19.9.2010 21:22:50
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na
> přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o
> zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm
> Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel.
> Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5.
> září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce
> srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer
> bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel
> nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak
> zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosefF (89.203.143.50) --- 19. 9. 2010
borovice vejmutovka

Zdravím přátelé.
Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pitrs (195.22.56.50) --- 19. 9. 2010
přezimování

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel. Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5. září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 9. 2010
Re: Prodej medoviny (47319) (47320)

Ovšem vinaři musí mít výjimku, víno ze dvora (sklepa) prodávají.
Jestli by nešlo zkusit zalobovat takhle i k prodeji medoviny? Vinaři jsou omezeni oblastmi pěstování hroznů, je třeba najít i nějaké rozumné omezení pro včelaře, které by bylo ještě pro včelaře snesitelné.
Úkol pro vedení ČSV!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 9. 2010
Re: Prodej medoviny (47319)

Snad postačí toto sdělení?

Prodej medoviny na stáncích - legislativa
29.01.2010 00:37


Pojem medovina definuje vyhláška č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. Medovinou se rozumí nápoj vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě - viz § 6 výše uvedené vyhlášky. Vyhláška stanoví také jakostní a technologické požadavky a požadavky na označování.

Všechny potraviny uváděné na trh v rámci ES musí splňovat obecné požadavky na označování dané směrnicí 2000/13/ES, v platném znění. (U nás byly požadavky směrnice zapracovány do zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a do vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků).


Podle ustanovení § 10 odst. 2 vyhl. č. 335/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být na výrobu 1000 litrů medoviny použito nejméně 280 kilogramů včelího medu. Podle stanoviska MZe není použití níže uvedených úprav: přídavek cukru, aromatických látek či dolihování, při výrobě medoviny v rozporu s vyhl. č. 335/1997 Sb.


Při výrobě medoviny by mělo být k zajištění bezpečnosti potravin dostačující splnění požadavků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.


S ohledem na skutečnost, že medovina je alkoholický nápoj a s ohledem na ust. § 10 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví podmínky prodeje a podávání alkoholických nápojů tak, že alkoholické nápoje lze prodávat pouze ve specializovaných prodejnách alkoholických nápojů, ve specializovaných odděleních velkoplošných prodejen určených k prodeji alkoholických nápojů, v prodejnách potravin a smíšených prodejnách, nebo v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti, v ubytovacích zařízeních a kulturních zařízeních (s výjimkou zařízení určených pro osoby mladší 18 let), v rámci příležitostného prodeje rozlévaných alkoholických nápojů při slavnostech, tradičních akcích, výročních trzích a jim podobných akcích, není možné prodávat medovinu „ze dvora“ přímo konečnému spotřebiteli.


Provozování potravinářského podniku je jakákoliv forma uvádění potravin do oběhu. V případě výroby a prodeje medoviny se na Vás váže povinnost registrace. Je to povinnost vyplývající z § 3 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Registrační formulář je přiložen v příloze. Vyplněný formulář se zasílá územně příslušnému inspektorátu SZPI v místě sídla Vaší firmy spolu s výpisem z obchodního rejstříku nebo kopií ŽL.

Územní působnost jednotlivých inspektorátů najdete v mapce na adrese: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001663&docType=ART&nid=11299&chnum=2

Kontakty najdete na adrese: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001663&docType=ART&nid=11299&chnum=1


Zasílám také seznam základních právních předpisů týkajících se uvádění potravin do oběhu.


Evropské předpisy (hygienické požadavky atp.):

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, v platném znění

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002/ES, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění


České předpisy:
- Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů (důležitý)

- Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů

- Vyhláška č. 335/1997., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů


Obaly:

- Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů


S pozdravem a přáním příjemného dne,


Petra Hoferková

Okopíroval JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Pácl (77.48.77.18) --- 19. 9. 2010
Prodej medoviny

Chtěl bych se zeptat jak je to s prodejem vlastní medoviny.Jestli je zde možné uplatnit princip "prodej ze dvora"jako u medu nebo jestli jsou tam nějaké podmínky.Dík za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaAu (78.136.141.168) --- 18. 9. 2010
umístění včel

letošní situace s medem-dobrý průměr.cca 33kg na včelstvo,s ohledem na počasí to jde.kočoval jsem k řepce a k svazence,jinak by bylo ještě míň.řepku využily včelky z 1/4,svazenku z 1/2.přikrmovat jsem nemusel.Spokojenost.včelky mám v Podkrkonoší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaAu (78.136.141.168) --- 18. 9. 2010
bioenergie včel

také jsem něco o tom četl,ale bylo to o lidech ,kteří denně pili vodu,která byla určitý čas v úle.A údajné zdravotní účinky se projevily.Samozřejmě,že ta voda musela mít určité vlastnosti ještě než se do úlu dala,musela tam být určitou dobu atd.atd.Mnozí léčitelé to berou jako praxí ověřenou věc.Zmínka o tom je např.v knize Apiterapie od J.A.Zentricha

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 18. 9. 2010
Re: BIOENERGIE VCEL (47315)

Článek o bionergii na netu:
http://www.dedekkorenar.cz/clanky/novomeditace/lecebne-meditace-a-bioenergie-v061212.html



----- Original Message -----
From: "Filip" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 18, 2010 5:59 PM
Subject: BIOENERGIE VCEL


Prátelé, čas od času se dočítáme o tzv.bioenergii včel. Občas se píše o
potravinách či nápojích, které mají údajně blahodárné účinky na lidský
organismus, když se po určitou dobu nechají tzv.nabít v prostoru úlu-blíže
plodu. Mnozí z nás pociťují kromě uspokojivé nálady při včelažení prý také
obnovení sil, které jsme pozbyli při každodenním pracovním nasazení a
stresu. Existuje prosím relevantní studie, která by něco jako bioenergii
včel podpořila, či naopak vyvracela? Jaké máte vlastní zkušenosti? Nejedná
se snad přeci jenom pouzev o jakousi víru v cosi, co bychom si jen přáli
aby fungovalo? Děkuji za vaše reakce? Filip Balabán

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Filip (88.103.1.94) --- 18. 9. 2010
BIOENERGIE VCEL

Prátelé, čas od času se dočítáme o tzv.bioenergii včel. Občas se píše o potravinách či nápojích, které mají údajně blahodárné účinky na lidský organismus, když se po určitou dobu nechají tzv.nabít v prostoru úlu-blíže plodu. Mnozí z nás pociťují kromě uspokojivé nálady při včelažení prý také obnovení sil, které jsme pozbyli při každodenním pracovním nasazení a stresu. Existuje prosím relevantní studie, která by něco jako bioenergii včel podpořila, či naopak vyvracela? Jaké máte vlastní zkušenosti? Nejedná se snad přeci jenom pouzev o jakousi víru v cosi, co bychom si jen přáli aby fungovalo? Děkuji za vaše reakce? Filip Balabán

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 18. 9. 2010
Re: Nezávadnost Českého medu (47302) (47306) (47307)

Omyl, můj omyl:-) zapletl jsem se do toho jodu. Jodová profilaxe je jodovaná sůl atd. S Cesiem to nemá nic společného, ten se ukládá v kostech podobně jako Stroncium, tedy funguje v těle jako Vápník.
Takže, až to zase bouchne, tak tu jodovanou sůl a rybičky, poločas rozpadu Jodu 131 je jen 8 dní, takže stačí držet měsíc tuto dietu :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 9. 2010
Re: umisteni včel (47312)

Nic zvláštního, letos jen 39x24 a jen v bezfalcových nástavcích a v zadovácích.
Ale nejvíc je to asi tím, že jsem letos hodně množil, protože jsem to předcházející roky zanedbával. Přišel jsem na to, že skutečně platí zásada, že kdo nemnoží, nakonec nevčelaří.
A pak taky to, že jsem dlouhodobě spíš včelařil pro všelijaká zkoušení než pro med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 18. 9. 2010
umisteni včel

a včem včelaříš?jake uly?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 9. 2010
Re: umísteni včel (47310)

Na severní Moravě jsem přikrmoval v druhé polovině května a v červenci.
Výnos byl mizerný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 18. 9. 2010
umísteni včel

v polabí to zelkem šlo mam prumer na včelstvo 38 kg sem teprv začatečnik tak to bylo dobry.přikrmovat sem vubec nemusel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (84.42.244.46) --- 17. 9. 2010
Re: umístení včel (47304) (47308)

No, polabská nížina je něco jiného než třeba beskydské podhůří, kde jsem já. Tam asi bude největší problém najít zdroje snůšky, kromě řepky a potom nějakých lužních listnatých lesů kolem Labe a jiných řek a nějakých borovic na píscích tam toho pro intenzívní včelaření asi moc nebude.
----------------------------------------------------------
Letošní sezóna byla celkově podprůměrná. Někde bylo medu dost, jinde med nebyl žádný. Jak to bylo tedy v polabské nížině a jak v podhůří Bezkyd? Museli jste přikrmovat a pokud ano, jak? Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 9. 2010
Re: umístení včel (47304)

"panove nerozebirejte tady jak se umístujou lesy jehličnate a listnate na to se neptam na jakou stranu,sem z polabi a všude okolo je jen rovina nejvetši kopec je hromada písku v pískovne"

No, polabská nížina je něco jiného než třeba beskydské podhůří, kde jsem já. Tam asi bude největší problém najít zdroje snůšky, kromě řepky a potom nějakých lužních listnatých lesů kolem Labe a jiných řek a nějakých borovic na píscích tam toho pro intenzívní včelaření asi moc nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 9. 2010
Re: Nezávadnost Českého medu (47302) (47306)

"Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic společného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 17. 9. 2010
Re: Nezávadnost Českého medu (47302)

To je stále ten Černobyl, tehdy tu byl dost významný spad, poločas rozpadu Cs137 je 30 let, to znamená, že zatím nejsme ani na té půlce. Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 9. 2010
Re: umístení včel (47304)

Tak se namáhejte číst, odpověď na Vaši otázku už tady padla a v podstatě jste ji předznamenal sám, ve svém dotazu. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 17. 9. 2010
umístení včel

panove nerozebirejte tady jak se umístujou lesy jehličnate a listnate na to se neptam na jakou stranu,sem z polabi a všude okolo je jen rovina nejvetši kopec je hromada písku v pískovne

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 9. 2010
Re: Nezávadnost Českého medu (47302)

"Přítomnost
izotopů radioaktivního cesia nebyla v medu prakticky změřitelná, s výjimkou dvou vzorků s velmi nízkou
aktivitou cesia (137Cs). "

Pozůstatek z Černobylu. Nebo možná z Bavorska, současně s Černobylem měl být nějaký závažný incident taky někde v bavorské jaderce a prokazatelné zamoření cesiem 137 v Bavorsku a v jeho blízkosti má být údajně mnohem víc z toho než z Černobylu. Údajně proto Bavoři blbnou ještě dnes s radioaktivními divokými prasaty a podobně.
Poločas rozpadu toho izotopu je 30 let, takže v roce 2016 bude to, co tehdy napadalo z ovzduší, rozloženo teprve z poloviny...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(77.237.138.233) --- 17. 9. 2010
Nezávadnost Českého medu

Jen pro zajímavost ze zprávy o vyhodnocení cizorodých látek v potravních řetězcích.
SVS ČR
Analyzované vzorky reprezentují suroviny a potraviny živočišného původu, především mléko kravské,
ovčí a kozí, čerstvé máslo a mléčné výrobky včetně sýrů, masné výrobky, dále vejce a vaječné výrobky, také
tuzemský med. Stanovován je obsah reziduí pesticidních látek, chemických prvků, mykotoxinů a zbytků
veterinárních léčivých přípravků a doplňkových látek, obsah polycyklických aromatických uhlovodíků.
Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu
reziduí a kontaminantů (cizorodých látek) jako příznivou. Průměrný obsah většiny sledovaných cizorodých
látek je hluboko pod přípustnými hygienickými limity a má snižující se tendenci.
3.1.5. Med
Vzorky tuzemského medu pro vyšetření obsahu cizorodých látek byly odebírány ve výkupnách medu
nebo v závodech na zpracování medu. Měřitelné koncentrace chlorovaných pesticidů a polychlorovaných
bifenylů (PCB), insekticidů, pyrethroidů a veterinárních léčiv, včetně zakázaných léčiv (chloramfenikol,
nitrofurany), nebyly prokázány. Je to stejně příznivý stav jako v loňském roce. Obsah chemických prvků
(těžkých kovů) byl velmi nízký. Všechny hodnoty ležely v intervalu do 50 % hygienických limitů. Přítomnost
izotopů radioaktivního cesia nebyla v medu prakticky změřitelná, s výjimkou dvou vzorků s velmi nízkou
aktivitou cesia (137Cs).
Vážení, kdo máte doma malou atomovou elektrárnu. Přiznejte se.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 9. 2010
Re: um?sten? v?el (47288) (47299) (47300)

"Jehličnaté lesy se sázejí spíše na severní stranu nebo zastíněnou stranu, kde je chladněji. Na jižní teplejší stranu kopce se sázejí spíš listnáče. V nízké a střední nadmořské výšce."
-------------------
Na to bych nevsázel. Asi záleží na tom, kdo zrovna o výsadbě rozhodoval a jaké stromky byly po ruce. V lesích v blízkosti mého rodiště(+-400mnm) to bývá naopak. Hodně listnatých lesů je na severních svazích. V mém současném bydlišti (200mnm) to nejde porovnat, protože největším kopcem je zde hromada kompostu. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 9. 2010
Re: um?sten? v?el (47288) (47299)

Jehličnaté lesy se sázejí spíše na severní stranu nebo zastíněnou stranu, kde je chladněji. Na jižní teplejší stranu kopce se sázejí spíš listnáče. V nízké a střední nadmořské výšce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2010
Re: um?sten? v?el (47288)

Jehličnaté lesy jsou svojí povahou chladnější

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: um?sten? v?el
> Datum: 16.9.2010 18:11:41
> ----------------------------------------
> čauky panove díky za radu ješte bych chtel jedno chci dat včely ze zahrady
> do lesa mam jich na zahrade už dost a chci rozšiřovat.chtel bych radu les
> mam 50 metru a znameho hajneho není problem umístit jen vybrat misto chci
> poradit jestli je dat do listnaču nebo do jehličnanu zaleži na tom?hlavne
> aby tamm asi šlo dost sluníčka???,
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2010
Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna (47264) (47268) (47274) (47284) (47287)

:-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 16.9.2010 15:42:05
> ----------------------------------------
> Přátelé zapomínáte?Dřív jsme měli okna i česna na východ a ted je jiná doba
> a kdo chce být in a jít s dobou musí to otočit na západ!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2010
Re: STAVBA V?EL?NA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47247) (47285)

Jestli v něm je zřízen obývák tak opravdu ne. Jeli je určen pro umýstění úlů a potřebného nářadí a zařízení tak ano.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: STAVBA V?EL?NA
> Datum: 16.9.2010 13:41:01
> ----------------------------------------
> Včelíny prý nejsou zemědělská stavba ve smyslu zákona.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264) (47266) (47291) (47294) (47295)

Souhlas s těmi včelíny. Dodal bych ještě, že ve včelínu neexistuje přerušit práci ve včelách kvůli loupeži, je to akorát větší nepohoda pro včelaře, protože se akorát všechno zavře. V létě na kočovném stanovišti nezastíněném stromy a s roztopeným kuřákem je to tak docela síla. Úly ze včelína se kradou méně podle mně proto, že bývají napevno spojeny se včelínem nebo dokonce v případě zadováků to byly úlové baterie.
Jinak já jsem ve včelíně pracoval ve včelách vždy od úl, protože se mně zdálo, že sousední včely jsou přes stěnu rušeny víc prací ve včelstvu a jsou tedy přechodné víc divočejší. A v zadovácích jsem si nemohl dovolit ani ve včelíně práci za deště.
A ve včelíně se v případě nějaké bouřky či přeháňky krásně čeká, až nepohoda přestane.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Kala (88.102.193.235) --- 17. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264) (47266) (47291) (47294)

Rozdílů v chovu včel mnoho není. Ale chování včel je v mnoha aspektech odlišné. To jsou odlišné pojmy. V uzavřených včelínech je např. odlišné reagování včelstev na změny počasí, zimování je klidnější, včely z protilehlých stran včelína se vzájemně nezaletávají, je sníženo riziko přenesení roztočů VD i případně některých dalších onemocnění. U včelnicově rozmístěných se stejnou orientací česen jsou zvýrazněny jiné vazby mezi jednotlivými úly.
V dobře postaveném včelínu ( osvětlení, okna s výkluzy, podlaha nepřenášející kroky včelaře na ostatní úly atd. atd.) je práce ve včelách pro mne pohodlnější, prakticky neexistuje, abych byl při otevření jednoho úlu atakován včelami ze sousedních úlů, dá se pracovat i dešti a pod. Ve včelstvech mohu pracovat vždy postupně po řadě, což u včelnicových zejména v bezsnůškovém období je obtížnější. Je výrazně nižší možnost vyvolání loupeže mezi včelstvy při krmení. Bodavější včelstva vysílají významnější část bránících se včel česnem před včelín.
A co se týče chovu: ze včelínů se obvykle kradou jen matky, nebo uložené zde nářadí. Včelnicová včelstva bývají zcizena komplet i s úly. Ale jak je známo: deset včelařů má na stejnou věc jedenáct obvykle protichůdných názorů, z nichž všechny, nebo ani jeden nemusí být pro včely ani pro ostatní včelaře optimální. Mnoho cizích rad je třeba na vlastní kůži prověřit.
J. Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (84.42.244.46) --- 16. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264) (47266) (47291)

Již mnoho roků tvrdím ( k nelibosti těch, co včelíny nemají), že včelstva ve včelínech se chovají jinak, než včelnicová.
-----------------------------------------------------------
Jaké jsou tedy rozdíly v chovu včelstev ve včelíně a včelstev včelnicových. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 9. 2010
Re: umístení včel (47288)

"čauky panove díky za radu ješte bych chtel jedno chci dat včely ze zahrady do lesa mam jich na zahrade už dost a chci rozšiřovat."

Souhlasím s př Kalou, jinak podobně jsem to popsal už ve svých předchozích příspěvcích k umístění česna. Nejobvyklejší je umístění pod listnáčem, aby v létě, kdy slunce kolem poledně svítí téměř kolmo, byly včely ve stínu a v zimě nic nebránilo slunečním paprskům svítit na úly. Někde na jižním, jihozápadním či jihovýchodním svahu kopce, kde je více sucho a teplo. A výlet včel do volného prostoru, takže by se mělo jednat o osamocený listnáč nebo okraj listnatého lesa. Ale zřejmě to není podmínkou.
Jinak na umístění v lese jsou ještě další hlediska. Třeba dopravní, neměl by být problém odvézt od včel plásty s medem a dovézt cukr, roje atd. Nebo bezpečnostní, úly by neměly být viditelné z asfaltových cest, zvlášť těch frekventovaných nebo lesních a polních pěšin, kterými chodí mládež na diskotéky a štamgasti do hospod a podobné "živly". Nebo hledisko převčelení, pokud několik let po sobě, i v lepších včelařských letech, včelkám přibývá med jen za opravdu velké snůšky a jinak evidentně neposbírají zásoby ani pro sebe a musí se přikrmovat nebo velkou část přineseného medu ze snůšky nevybírat. Nebo z hlediska bezpečnosti před přívalovou vodou, pokud jsou úly ve svahu nebo pod svahem, já včelín ve spodní polovině svahu mám a proti vodě tam mám příkop. A opravdu tak dvakrát ročně ten příkop funguje a odvádí vodu tekoucí po zemi i tekoucí pod zemí hrabošími chodbičkami mimo včelín.
Pak vítr, nesmí to být příliš na otevřeném místě na kopci. Pak vlhko, chlad skrz chladovou kotlinu, nesmí to být příliš nízko pod svahem nebo úplně dole v nějaké kotlině nebo v nějaké těsné stinné úžlabině....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 16. 9. 2010
Re: umístení včel (47288)

Dne Thursday 16 of September 2010 18:11:31 jirkaZ napsal(a):
> mam 50 metru a znameho hajneho není problem umístit jen vybrat misto chci
> poradit jestli je dat do listnaču nebo do jehličnanu zaleži na tom?

Dobry den,

osobne bych je dal na jizni okraj chraneny pred vetrem a ne v mrazove kotline
do listnacu. Na jare nebudou stinit, v lete naopak budou.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.102.193.235) --- 16. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264) (47266)

Nemám problém souhlasit s odpovědí P. Holuba.
Ale rád bych to doplnil.
V současné době část mých včelstev obývá 3 včelíny. Většina včelínů ( za cca 25 roků jich bylo 5 ) jsem měl s se včelstvy umístěnými oboustranně. Po těch dlouhodobých zkušennostech jsem při každé další stavbě včelína přestal řešit orientaci česen vůči světovým stranám.
Mám v současné době včelín, který má česna na jih a sever, jiný má česna na východ a západ, další na JV a SZ. Na výnos medu dle mého sledování nemá orientace česen vůči světovým stranám vliv. Podstatnější roli hraje celková orientace včelína v závislosti na několika jevech blízkého okolí ( tvorba mlh, vlhkost, orientace svahu, vzdálenost terénních překážek, průvan, letové koridory včel za zdroji snůšky a vodou). Nejvýznamnější však je genetická vloha matky a schopnost včelaře předjímat a adekvátně reagovat na aktuální potřeby včelatva. Moje dlouhodobá sledování rovněž ukazují, že včelstva ve včelínech s orientací česen na J, JV mají vyšší spad kleštíka. Ale nemám důkaz, že by to bylo jen orientací česna. Pravděpodobněji se k tomu přidává např. blízké umístění včelstev jiných včelařů. (Doložitelné nízkým počtem světlých, proti tmavým kleštíkům. Ze směru, kde jsou blízcí jiní včelaři je spad vyšší. Zejména od těch, kterým nic neříká VMS, nebo nemají touhu aktivně sledovat zdravotní stav svých včelstev a kvalifikovaně na něj reagovat). Již mnoho roků tvrdím ( k nelibosti těch, co včelíny nemají), že včelstva ve včelínech se chovají jinak, než včelnicová.
Proto si dovoluji sdělit názor, že orientace česen včelínově umístěných včelstev je druhořadou záležitostí.
Josef Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eliška (95.129.240.97) --- 16. 9. 2010
Medonosné rostliny a jak ovlivňují stavy včelstev (543) (555) (556)

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, zda je možné poznat na množství stavů včelstev, jak byl rok dobrý či špatný na výnos medonosných rostlin.
Také by mě zajímalo, jestli se vedou statistiky počtů včelstev
na jednotlivých územích v ČR a medonosných rostlin.

Děkuji za odpovědi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78252 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 47290 do č. 47350)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu