Včelařská konference

"Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
"chlazení" včelkama"

No, snůška v létě během dne se liší. Časně ráno je snůška na zdrojích, co medovaly přes noc a na potencionálně suchších místech, kde není chladno a mokro z rosy. Na stromech, na suchých místech na zemi.... Přes poledne tyto zdroje zasychají a snůška z nich klesá. Naopak začíná snůška z míst, kde dopoledne už uschla rosa a z vlhčích míst, snůška z zastíněných míst stromů a pod stromy nebo z míst v závětří atd. Odpoledne a k večeru se situace zase vrací k ránu, zastíněná vlhká místa jsou příliš studená a vlhká a naopak na místech otevřených slunci a větru díky nižší teplotě přestává sladina vysychat a včelky ji zase mohou sbírat...
A teď se k tomu přičítá vliv stanoviště a směr česna. Na stanovištích obrácených k východu včelky dříve začnou vylétávat, ale dříve taky skončí. Na západním stanovišti to je naopak. Takže jedny včely využijí lépe ranní snůšku, druhé zas pozdní podvečerní snůšku....
Přehřátí úlů na stanovišti je jen tehdy, pokud včelín nebo úly jsou v létě kolem poledne na přímém slunci a potom je podle mně téměř jedno, na jakou stranu jsou česna. Nekočovná stanoviště se ale spíš dělají pod stromy, ideálně listnatými. V létě, kdy je slunce vysoko, potom stromy stíní, v zimě, kdy je slunce nízko, svítí kolem poledne přímo na úly nebo včelín a ohřívá je. Platí potom taky ta podmínka, co jsem napsal dříve, že sice v létě jsou úly zastíněné před sluncem, ale zároveň z česen by mělo být přímo vidět co největší díl oblohy.
Staří praktici včelíny umísťovali buď přímo z jihu blízko ke kmeni velkého obvykle listnatého stromu nebo těsně vedle včelína na severní či severovýchodní nebo severozápadní straně zasadili nějakou rychlerostoucí nebo včelařskou dřevinu. Vrbu jívu, javor, třešeň ptačí, ovocný strom vysokokmen....