78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jan Čáp --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686)

> Nejde o to, že je brán výnos z jednoho včelstva minimálně 500, ale je do
> 40 včelstev považován za maximální a proto se vejde do příslušných 20
> tisíc Kč. Takže majitel do 40 včelstev neplatí z výnosu ze včel daň. To
> je hlavním důvodem proč to tam je. Takže to není pro včelaře ztížení ale
> naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
> práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.

Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na právnim
vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře) je
větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).

Honza Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

CSV --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686) (4752)

Jan Čáp napsal(a):

>
> A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře, že
> ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky nějakej
> je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).
>
> Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo
> ..
>
> Honza
>
>
Nejde o to, že je brán výnos z jednoho včelstva minimálně 500, ale je do
40 včelstev považován za maximální a proto se vejde do příslušných 20
tisíc Kč. Takže majitel do 40 včelstev neplatí z výnosu ze včel daň. To
je hlavním důvodem proč to tam je. Takže to není pro včelaře ztížení ale
naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.

S pozdravem

Lněnička


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

CSV --- 11. 12. 2003
Re: Prográmek (4737) (4740) (4744) (4750)

Josef Blinka napsal(a):

> OV
>
> Blinka
>
>
Tak to byl čistě jejich výmysl. Někteří lidé, pokud to není na
vytištěném formuláři a napsáno rukou, tak to neberou. Ze strany
Sekretariátu ÚV ČSV nejsou pochopitelně naprosto žádné námitky proti
použítí formulářů, pocházejících z programu ZOE. Nikomu ani nevadí
formuláře, které si někdo udělá v Excelu, pokud obsahují všechny údaje,
které jsou v originálních formulářích. Jediné problémy bývávaly v době,
když byl příspěvek na proces zazimování a dotace D1 a někteří chytří
funkcionáři si udělali vlastní formulář, který sdružoval obě částky a
nebylo jim možno vysvětlit, že formulář na podpisi pro dotaci je dílem
ministerstva a že u dotací platí "čí chleba jíš, toho píseň zpívej".

S podravem

Lněnička


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686)

S tím ovšem nelze nesouhlasit. Leda kdyby bylo možné zvolit alternativu :
paušál (500,- na včelstvo) nebo skutečnost. Podobně jako volba: skutečné
náklady nebo 50% příjmů u prokazování nákladů při příjmech ze zemědělské
činnosti. Což ale asi nepůjde, protože by to popíralo samotný účel nařízení
:-)!
PS.: To už vyšlo jako platný dokument, nebo to je dosud ve stavu jednání?

> > Aha! Tak si myslím, že se tedy asi plašíme zbytečně.
>
> Jak se to vezme. Problém není jestli se člověk vleze nebo nevleze do
> nějakého pásma, ale v principu zdanění. Kdyby se analogicky přistupovalo k
> ovoci, dejme tomu švestkám, tak by člověk co má na zahradě 3 švestky musel
> platit spotřební daň ze 3 litru slivovice, bez ohledu na to, jestli:
>
> * se urodilo nebo ne
> * sklidil úrodu nebo ne
> * pálil nebo ne
> * zvrhnul se mu kvas nebo ne
> * atd.
>
> Prostě princip je neprosto otřesný - zdanění ne skutečného, ale
> potenciálního teoretického příjmu!
>
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686)

> Aha! Tak si myslím, že se tedy asi plašíme zbytečně.

Jak se to vezme. Problém není jestli se člověk vleze nebo nevleze do
nějakého pásma, ale v principu zdanění. Kdyby se analogicky přistupovalo k
ovoci, dejme tomu švestkám, tak by člověk co má na zahradě 3 švestky musel
platit spotřební daň ze 3 litru slivovice, bez ohledu na to, jestli:

* se urodilo nebo ne
* sklidil úrodu nebo ne
* pálil nebo ne
* zvrhnul se mu kvas nebo ne
* atd.

Prostě princip je neprosto otřesný - zdanění ne skutečného, ale
potenciálního teoretického příjmu!

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686)

Aha! Tak si myslím, že se tedy asi plašíme zbytečně. Povinnost podat daňové
přiznání ještě neznamená daň také skutečně platit. Mívám kolem 30. včelstev.
Osobně podávám jako invalidní důchodce poctivě vypracovaná daňová přiznání
každý rok a ještě nikdy jsem ale daň platit nemusel, protože je rozdíl mezi
příjmem a ziskem a zisk se vždy vešel do výše nezdanitelných částek. A
příjmy byly vždy vyšší, než 500,- Kč na včelstvo, takže využití této "taxy"
by pro mne bylo výhodou. Daňové přiznání nakonec stejně tak jako tak
podávat musím - vždyť se do příjmů započítávají i státní dotace.
S pozdravem
Petr Lokvenc

lokvenc.petr/=/volny.cz
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2003 9:56 AM
Subject: Re: Stacirna medu - daně


> Ta informace je z Prava - rozhovoru s reditelem odboru dane z príjmu
> fyzických osob ministerstva financí (Petr Pelech) na téma Novela zákona o
> dani z príjmu.
>
> mimo jiné se tam píše:
>
> Napríklad se zvýsí cástka tzv. prílezitostných príjmu, které jsou
osvobozeny
> od dane, a to z dnesních 10 000 na 20 000 korun. Mezi ne patrí napríklad
> príjmy z prodeje ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky, odmena za pomoc
> sousedovi, z prílezitostného pronájmu movitých vecí. "Nemuze ale jít v
> zádném prípade o príjmy ze zivnosti, z pronájmu nemovitostí ci príjmy
> samostatne hospodarícího rolníka," upozornil Pelech.
> V této souvislosti novela nove ocenuje príjmy vcelare - jedno vcelstvo
> cástkou 500 korun. "Vcelar tedy nebude platit zádnou dan, jestlize má
> maximálne 40 vcelstev a nebude mít príjmy z jiné prílezitostné cinnosti."
>
> Honza
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686)

> Jako zisk, nebo jako příjem? Protože
> těch 500 představuje zhruba 5 kg medu a to zase tak mnoho není.

Asi jako příjem (viz předchozí citace). Když vemu v úvahu úřední logiku,
odpovídá to statisticky vykazovanému průměrnému výnosu ze včelstva (10 kg)
krát průměrná výkupní cena (50 Kč) - tedy snaha zdanit všechno o čem se může
úředník "oprávněně" domnívat že existuje. No a hlídat počet včelstev je
pochopitelně snažší než prodej medu.

Další viz můj příspěvek "Tak nám zdanili včely" z 22.11.2003, podrobnosti a
přesnou citaci zákona jsem zatím nehledal.

Honza



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686)

Ta informace je z Prava - rozhovoru s reditelem odboru dane z príjmu
fyzických osob ministerstva financí (Petr Pelech) na téma Novela zákona o
dani z príjmu.

mimo jiné se tam píše:

Napríklad se zvýsí cástka tzv. prílezitostných príjmu, které jsou osvobozeny
od dane, a to z dnesních 10 000 na 20 000 korun. Mezi ne patrí napríklad
príjmy z prodeje ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky, odmena za pomoc
sousedovi, z prílezitostného pronájmu movitých vecí. "Nemuze ale jít v
zádném prípade o príjmy ze zivnosti, z pronájmu nemovitostí ci príjmy
samostatne hospodarícího rolníka," upozornil Pelech.
V této souvislosti novela nove ocenuje príjmy vcelare - jedno vcelstvo
cástkou 500 korun. "Vcelar tedy nebude platit zádnou dan, jestlize má
maximálne 40 vcelstev a nebude mít príjmy z jiné prílezitostné cinnosti."

Honza


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686) (4752)

Dne čt 11. prosinec 2003 07:01 Jan Čáp napsal(a):

> A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře,
> že ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky
> nějakej je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).
>
> Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo

Dobry den,
mohl by jste byt presnejsi, primo v jakem zakonu, nebo vyhlasce se toto pise?
Je tam nejak definovan rozdil mezi produkcnim vcelstvem a oddelkem ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686)

Jak je to, prosím, formulováno přesně? Jako zisk, nebo jako příjem? Protože
těch 500 představuje zhruba 5 kg medu a to zase tak mnoho není.

...
> A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře,
že
> ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky nějakej
> je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).
>
> Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo
> ..
>
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 11. 12. 2003
Re: Stacirna medu - daně (4680) (4686)

> Svatá pravda, jedna paní mi povídala, že zdanění podléhají i naturální
zisky,
> tedy zřejmě i nepradaný med v konvích. Možná dokonce i nevytočený med
> v úlech - je to chyba včelaře, že ho nevytočí ne? Kdoví kam až
> daleko daňoví inspektoři v budoucnu půjdou?

A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře, že
ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky nějakej
je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).

Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo
..

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan jindra --- 10. 12. 2003
včelařské filmy na video-CD (4737) (4740) (4744) (4750)

Prvě jsem aktualizoval seznam filmů na www.sweb.cz/jjvcela:
LOM - seminář na téma zakládání komerčních včelařských farem.
Zdravím Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 10. 12. 2003
Re: Prográmek (4737) (4740) (4744)

OV

Blinka


> Předsednictvu čeho? OV nebo ÚV ?
>
> Pokud ÚV, tak se zeptám MVDr. Peroutky nebo RNDr. Šmieda o co šlo. Pokud
> se jedná o OV tak nevím.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 10. 12. 2003
Re: Stacirna medu (4680) (4686)

> To ještě nikde neuvádíte, žemed je sám osobě desinfekční prostředek. Dokáží
> vnšm pršžít jen bakterie způsobující choroby včel. Ty jsou zase neškodné pro
> člověka .

A co botulismus??? Pravda, ten zrovna s hygienou vytáčení nesouvisí...

> > Vidím v tom jen daňové důvody, aby veškerý prodej byl evidován a podléhal
Svatá pravda, jedna paní mi povídala, že zdanění podléhají i naturální zisky, tedy zřejmě i nepradaný med
v konvích. Možná dokonce i nevytočený med v úlech - je to chyba včelaře, že ho nevytočí ne? Kdoví kam až
daleko daňoví inspektoři v budoucnu půjdou?

Vita Vydra
home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra
----- Original Message -----
From: Mensik Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 10:59 PM
Subject: Re: Stacirna medu




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Hájek --- 10. 12. 2003
Re: Ruční výroba mezistěn odpověď. (4698)

Dík ze podrobný popis technologie, odzkoušel jsem to a funguje to, snat jen tlouštka mezistěn je trochu větší než bych si představoval, ale nejspíš to bude otázka určité praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 10. 12. 2003
Re: vcelari po povodnich

ze strany svazu jistě - můj dotaz směřoval na podporu státu - respektive ministerstva

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Frantisek Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Datum: středa, 10. prosince 2003 v 8:23 dop
Předmět: vcelari po povodnich

>
> Na poslednim zasedani UV CSV nas informovala
> mgr. Machova, ze vsechny pozadavky na
> svepomocny fod v souvislosti s povodnemi
> jsou v plne vysi vyrizeny.
> Frantisek Rousek
>
>
>
>
> ahoj,
>
> zda se mi to a nebo vcelari postizeni
> povodnemi byli ministerstvem v tichosti
> odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny
> od slova prach :-) ) supliku ?
> mate nekdo nejake informace ?
>
> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr --- 10. 12. 2003
Plebejský nepravidla držitele včel.(4727)

Jsem na rozpacích,co chtěl vlastně autot říci,i když se to závěrem článku snaží vysvětlit.
Používá-li slovo nepravidla,tak to znamená,že pravidla jsou to,co hlásají dle něho kapacity a tak proč je u toho slovo plebejské,když je zřejmé,že takovým spůsobem včelaří i on sám.Nebo snad chtěl autor oslovit sám sebe? Pokud by ale chtěl vyjádřit to,co asi myslel,tak by to muselo být napsáno jinak.Ale takhle to stačí.

Hezké svátky. V Banýr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek Rousek --- 10. 12. 2003
vcelari po povodnich (4743)


Na poslednim zasedani UV CSV nas informovala mgr. Machova, ze vsechny pozadavky na svepomocny fod v souvislosti s povodnemi jsou v plne vysi vyrizeny.
Frantisek Rousek




ahoj,

zda se mi to a nebo vcelari postizeni povodnemi byli ministerstvem v tichosti odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny od slova prach :-) ) supliku ?
mate nekdo nejake informace ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 10. 12. 2003
RE: Prográmek (4737) (4740)

>
> PS.: Na nedávném předsednictvu kritizovali našeho předsedu
> (a ještě další 2), že pro vyplacení dotací jsme použili
> seznamy vytištěné z programu ZOE, místo oficiálních
> tiskopisů, zaslaných s Oběžníkem z Prahy. Nevíte někdo něco
> bližšího? Jak to proběhlo u vás? Proč bych musel zdlouhavě
> ručně vypisovat nějaké seznamy, když mi to po několika
> kliknutích vyjede z tiskárny? Prozatím si nedělám žádné
> závěry, protože nevím nic konkrétního, ale když mi to
> předseda říkal, vzpomněl jsem si na debatu, která tady
> proběhla ohledně digitální podoby Včelařství.

Předsednictvu čeho? OV nebo ÚV ?

Pokud ÚV, tak se zeptám MVDr. Peroutky nebo RNDr. Šmieda o co šlo. Pokud
se jedná o OV tak nevím.

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 10. 12. 2003
vcelari po povodnich

ahoj,

zda se mi to a nebo vcelari postizeni povodnemi byli ministerstvem v tichosti odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny od slova prach :-) ) supliku ?
mate nekdo nejake informace ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polásek --- 10. 12. 2003
Re: Zimovat studen nebo teple? (4739) (4741)

Omlouvám se za předchozí příspěvek, uklepl jsem se.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 10. 12. 2003
Re: Zimovat studen nebo teple? (4739)


----- Original Message -----
From: "Olda" <olda.vancata/=/quickent.se>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 11:21 PM
Subject: Re: Zimovat studen nebo teple?


> > Mne toto reseni pripomina zimovani v izolovanem vcelniku. > Pokud bych
ho
> ale tam, kde vcelarim ja, nasadil drive nez > tak v lednu, stal by se i
> optimalnim mistem pro zimovani > mysi. A to by pro vcely nebylo zrovna
> optimalni.
>
> Neni to otazka spravny "protimysi" konstrukce?
>
> \vov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 10. 12. 2003
Re: Prográmek (4737)

To by bylo něco!
Přimlouval bych se ale, aby byla možnost zvolit buď všechno abecedně
nebo po obvodech.

PS.: Na nedávném předsednictvu kritizovali našeho předsedu (a ještě
další 2), že pro vyplacení dotací jsme použili seznamy vytištěné z programu
ZOE, místo oficiálních tiskopisů, zaslaných s Oběžníkem z Prahy.
Nevíte někdo něco bližšího? Jak to proběhlo u vás? Proč bych musel
zdlouhavě ručně vypisovat nějaké seznamy, když mi to po několika
kliknutích vyjede z tiskárny?
Prozatím si nedělám žádné závěry, protože nevím nic konkrétního, ale když
mi to předseda říkal, vzpomněl jsem si na debatu, která tady proběhla
ohledně digitální podoby Včelařství.

Zdraví Josef


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 10:03 PM
Subject: Prográmek


Pokud někoho z vás čeká vyplňování formulářů "Seznam včelařů žádajících o
podporu na obnovená včelstva ..." a uvítali byste prográmek, který to udělá
za vás, dejte mi vědět, dotvořil bych ho do podoby použitelné pro všechny a
dal na web.

Prográmek vytáhne databázi včelařů z programu ZOE a po doplnění počtu
obnovených včelstev vytiskne kompletní sestavu formulářů, rozdělenou po
obvodech.

Michal






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda --- 8. 12. 2003
Re: Zimovat studen nebo teple?

> Mne toto reseni pripomina zimovani v izolovanem vcelniku. > Pokud bych ho ale tam, kde vcelarim ja, nasadil drive nez > tak v lednu, stal by se i optimalnim mistem pro zimovani > mysi. A to by pro vcely nebylo zrovna optimalni.

Neni to otazka spravny "protimysi" konstrukce?

\vov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 8. 12. 2003
Re: Zimovat studen nebo teple? - pou enĄ z historie (4708) (4709)

Ty problémy s kondenzačními zónami jsou podobné u uteplených úlů i
uteplených bytů. V architektuře je takové řešení běžné, říká se tomu
odvětrávaná fasáda, odvětrávaná izolace apod.

Mně toto řešení připomíná zimování v izolovaném včelníku. Pokud bych ho ale
tam, kde včelařím já, nasadil dříve než tak v lednu, stal by se i optimálním
místem pro zimování myší. A to by pro včely nebylo zrovna optimální.

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 12:40 PM
Subject: Re: Zimovat studen nebo teple? - pou enĄ z historie


> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.
>
> Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
> nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
> do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
> protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
> padem jsem mel uly prikryty mravenistem.
>
> \vov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 8. 12. 2003
Prográmek

Pokud někoho z vás čeká vyplňování formulářů "Seznam včelařů žádajících o podporu na obnovená včelstva ..." a uvítali byste prográmek, který to udělá za vás, dejte mi vědět, dotvořil bych ho do podoby použitelné pro všechny a dal na web.

Prográmek vytáhne databázi včelařů z programu ZOE a po doplnění počtu obnovených včelstev vytiskne kompletní sestavu formulářů, rozdělenou po obvodech.

Michal


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 8. 12. 2003
Re: Ulova otazka (4708)

Na problematiku použití slámy ( především ve vztahu k ekologicky
akceptovatelnému stavebnictví ) považuji v současnosti za nejzkušenějšího
znalce Víťu Vydru ( škoda, že se už delší čas neozval ).
Z vlastní zkušenosti mohu sdělit pouze:
na výrobu úlů je vhodná pouze sláma ručně mlácená, nebo nemlácená, ale
především bez klasů. Z kombajnu je nepožitelná. Vodo a vlhkupropustnou
tepelnou izolaci tvoři rohož ze svazků dutých stébel a mezer mezi stébly ve
svazku. Nerozdrcená stébla nejsou hygroskopická, spíš vlhkost odpuzují.
Rohož musí být alespoň 5 cm tlustá.
Ze svazků slámy velikosti hrsti ( střídavě tlustší a tenčí konce ) se v lisu
šily speciální jehlou rohože. Podrobný postup je popsán např. na mých
bohužel a mou vinou dlouho spících ) http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
Nemyslím, že by to někdo hned uchopil jako návod pro výrobu. Je to jen
historie, ale možná by stálo za pokus to trochu inovovat. Možná. Ale
velkovýrobní postupy si moc představit neumím.
Ve Včelařství asi před rokem či dvěma opravdu někdo inzeroval, že vyrábí
slaměné rohože.

Při volném celoročním umístění " pod širákem " údajně vydrží sláma téměř
tolik, jako dřevo. Hmyz ( především mravenci ), ani hlodavci či ptáci si
slámy vůbec nevšímají, pokud v rohoži není zapomenutý byť jen zbytek klasu.
S venkovním umístěním však osobní zkušennost nemám. U nás i v rodině bývalé
manželky se vždy včelařilo ve včelínech. Dobře ušité rohože ze slámy vydrží
v provozu desítky let ( ty které dosud užívám pro své čejkováky si můj děda
šil ve druhé světové válce ). Mám jich ještě asi 30 ks, ale z některých už
přecejen opadává slaměná drť .

A poškozená slaměná rohož se dá slušně zkompostovat - tedy ekologicky
zlividovat.

Víc mne k tomuto tématu momentálně nenapadá.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 4:05 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
> technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
> hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
> nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v
rádiu.
> Staví se to snad někde u Blanska.
> Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
> steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
> Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> > Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle
něho
> > používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
> sklízená
> > ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
> >
> > Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
> kombajnem,
> > prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
> >
> > Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> > Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky
z
> > obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a
jsou
> > částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení
domů.
> > Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
> moc
> > použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
> >
> > Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou

> 2
> > metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> > uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> > tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
> >
> > R. Polášek.
> >
> > Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> > ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí
byl
> > na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> > dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> > Subject: Re: Ulova otazka
> >
> >
> > > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
> dal
> > > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> > venku
> > > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> > >
> > > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková
sláma
> > co
> > > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí
a
> > > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
> mlácená
> > > cepem a nikoli mlátičkou.
> > >
> > > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se
dnes
> > > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
> stéblo,
> > > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
> samo
> > o
> > > sobě.
> > > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> > :o)....
> > > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
> cepem
> > > :o)
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.©imko --- 8. 12. 2003
Re: Ulova otazka - kontrola spadu varroazi (4708) (4709) (4711)

Zdravím
Myslím, že můžu jedeno z přání vyřešit. Tady už ho vyřešili jiní přede mnou. Zasítujte si dno úlu po celém půdorysu a pod něj dejte podložku. Mám to takto u poloviny úlů a funguje to dobře. Spad se kontroluje bez otevření úlu. Vytáhnu podložku. Jinak souhlasím s tím, že žádný úl není ideální nebo nejlepší. Každý je jiný. Ale v některých bych nevčelařil ani za nic.

Ať to bzučí (na jaře)

Riči

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina --- 8. 12. 2003
Re: Ulova otazka (4708)

U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v rádiu.
Staví se to snad někde u Blanska.
Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
> používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
sklízená
> ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
>
> Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
kombajnem,
> prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
>
> Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
> obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
> částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
> Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
moc
> použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
>
> Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až
2
> metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
>
> R. Polášek.
>
> Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
> na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
dal
> > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> venku
> > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> >
> > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
> co
> > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
mlácená
> > cepem a nikoli mlátičkou.
> >
> > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
stéblo,
> > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
samo
> o
> > sobě.
> > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> :o)....
> > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
cepem
> > :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 8. 12. 2003
Re: Ulova otazka (4708)

Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně sklízená
ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.

Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za kombajnem,
prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.

Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly moc
použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.

Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až 2
metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.

R. Polášek.

Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
> vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
venku
> na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
>
> Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
co
> se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
> cepem a nikoli mlátičkou.
>
> Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
> pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo
o
> sobě.
> Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
:o)....
> Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
> :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 8. 12. 2003
Re: Zimovat studen nebo teple? - pou en z historie (4708) (4709) (4731)

> A jsou n jaké doporu ené rozm ry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí
> ?

1,5-2 cm

\vov




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 8. 12. 2003
Re: Zimovat studen nebo teple? - pou enĄ z historie (4708) (4709)

A jsou nějaké doporučené rozměry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí ? Atd.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík --- 8. 12. 2003
Re: Plebejské ne pravidla držitele včel (4726)

Já tomu stejně neporozuměl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 8. 12. 2003
Re: Ulova otazka (4708)

To se dělá tak, že po kombajnu, vyběhneš na pole Ty. S nůžkama v jedné ruce
a s pytlem v druhé ruce. A obilí, které polehlo tak, že ho už kombajn
nesebral, se tímto náčiním sklidí. Klasy do pytle a slámu na hromadu.

Marně dnes přemýšlím, proč to tak naši kdysi (před více než 1/4stoletím)
dělali. Možná byl problém v množství. Koupit míň než 50-ti kg pytel byl
problém. Možná byl problém v něčem jiném. Kdo si to má pamatovat. Zvláště
když mně to tehdy, coby malého kluka, nezajímalo.
Asi se musím zeptat.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Problém ale je, kde sehnat tu slámu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina --- 8. 12. 2003
Re: Ulova otazka (4708)

TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde venku
na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.

Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma co
se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
cepem a nikoli mlátičkou.

Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo o
sobě.
Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože :o)....
Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
:o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 12:28 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
> ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita
barvou,
> byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
> vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
> rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
> nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
> V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
> včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.
>
> Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky
izolované
> PS jsou u mne silně napadány mravenci .
>
> Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a
minimálně
> zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
> nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora
dolů
> a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky
pro
> intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
> pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
> včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
> zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 8. 12. 2003
Re: Ulova otazka (4708)

Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita barvou,
byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.

Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky izolované
PS jsou u mne silně napadány mravenci .

Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a minimálně
zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora dolů
a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky pro
intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
> gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. V zimě
neexistovala
> vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
> mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i
poroj) -
>
> Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
> včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
> sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa
podle
> návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen
jedním
> úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 8. 12. 2003
Plebejské ne pravidla držitele včel

Dlouhý rámek-dlouhá horizontalní cesta zimování i rozvoje včelastva.
jedna s podmínek úspěšného šetření s energii.

Zimní a jarní otvor česno v hraně stropu a čelní stěny úlu.

V prúběhu jarního rozvoje,kdy zaplodován je celý nástavek a další průběh by pokračoval vertikalně v dalším nástavku,chovatel:rozdělí plodové rámky do dvou nástavků,zbývanící volný prostor doplní předpokládaným počtem mezistěn a novými soušemi.

Při nasazení medníkového nástavku,je strop i otvor česna mezi plodištěm a stropem ponechán.Cesno je vytvořeno prostřednictvím dvou klínů vložených mezi plodištní a medníkovou přírubu,bočních stěn nástavku.

Zatím co úl ve vnitřním prostoru u přední česnové strany je vertkalně nepřerušen,od zadní strany přerušuje vnitřní prostor vsunutý mezistrop,který vytváří horizontalně orientované boxy.

Při nasazení druhého medníkového nástavku v probíhající snůšce,se vsunutý mezistrop zruší,medníkové rámky se od sebe více rozestaví/ztluštělé/.

V podletí-po snůšce,plodové těleso je vertikalně protažené zasahující mezi medníkové plásty.
Spodní díl nástavkového úlu je obsluhou postupně vyprazdnován pro potřeby vylehajících včel a pro rámky které budou určené k odebrání z úlu.

Nezastupitelná je výhoda možnosti jednotlivého vyjmutí či přístupu rámku do spodní části nástavkového úlu,i za cenu případného provizoria.

Při zazimovávání,protažené plodové těleso je výhodné srovnat do horizontalní roviny,aby ideální tvar zimního sediska nastal později,v době mrazů.
K obdobnému výsledku dospějí včely samy,vložíli se v podletí do úlu opět mezistropy.Boxy vymezující:plod zásoby prostor k vyklizení.

Nehlídaná česna jsou od nejspodnějších rušena.
Nakonec je ponechán jen stropní větrací otvor z česnem do čelní strany úlu.

Sluncem prohřívaná česnová stěny v době zimování néni pro včelstvo přínosem.Dostačujícím kompromisem je,že úly jsou pootočeny a česnová stěna,néni tou stranou která je sluncem prohřívaná nejvíce.

Teplo odešlé stropem v pravý čas je Krásnou ztrátou !

Pro případ nepochopení co autor vlastně chtěl vyjádřit? :
Opak toho co prezentují včelařské kapacity :
...biologicky výhodnýje vertikalně orientovaný a úzký ze stran zužený prostor...

v dobrém franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 8. 12. 2003
Re: Letní spad roztočů (4704)

Novinový papír je na podložku nejlepší.
Nemusí se pucovat, jen se vyhodí - nejlépe spálí.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zkusil jsem potom u pár úlů natřít ten papundekl olejem, aby varroy
zůstaly
> přilepené. To funguje, ale je to pak všechno ohnusené. Plánuji příště
> zkusit pečicí papír nebo tak něco, co by se pak snadno vyhodilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 7. 12. 2003
Re: Ulova otazka (4708)

Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. Byl na
úzkovysokou míru - 10 rámků 25 x 40 ( plodiště ). Na to se stavělo několik
medníčků s rámečky bez mezerníků r.m. 25 x 13 ( mohl sis zvolit, zda jich
tam dáš 10, nebo jen 9 i tak byly vždy plné zralého medu ). Včelí mezera
mezi plodištěm a medníkem byla asi 5cm, mřížka se nepoužívala, přesto matka
do medníků nikdy nenakladla. Byl to úl snad proti všem zásadám, o nichž si
tu vyprávíme. Ale medník se nasazoval často už v půli dubna pro snůšku z
pampelišky a ovocných stromů. Z toho úlu bylo každoročně nejvíc medu a
nejméně práce ( kdo to uměl se mohl dostat i na půl hodiny ročně na
včelstvo, když nebyl roj a běžně bylo 30 kg medu ). V zimě neexistovala
vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i poroj) -
tak bylo možno i jednoduše rozšiřovat včelstva - ono to sebrání roje nebylo
vždy jen trápení - je to vlastně už hotový oddělek i s matkou! Sebrat roj,
usadit a občas nahlédnout jak krásně staví - no prostě paráda - kdo nezažil
neví co je krása včelařiny. A úl sloužil desítky let bez nutnosti opravy. I
případná likvidace úlu by se obešla bez ekologických nejistot.
Dlouho jsem věřil, že modifikace tohoto úlu pro moderní matky plodařky by
byla řešením.
Se současnými matkami bych asi měl starostí s gerstungem víc, než užitku.
Takže přišlo řešení:
dosud mám v uteplených nástavcích 39x24 slušná včelstva ( téměř bez rojů ) s
výkonem nad 30kg ročně ( letos průměr asi 45 kg ). Ale už to nestačí - abych
mohl rozumně včelařit donutily mne okolnosti k tomu, že další včelstva už
půjdou do nízkých nástavků. Uvidím jak to spolu zvládneme. Budu porovnávat.
Dávám si tři roky na to, abych mohl soudit.

Nebo takový moravský univerzál - kdyby ho výrobce nezprznil polystyrénovou
izolací stěn, kdyby nebyl tak těžký medník, kdyby nebyl tak malý pro silná
včelstva, kdyby nebyl tak výrobně složitý. No třeba tenhle úl bych řadil
mezi úly špatné, ale stejně má řadu příznivců, kteří umí jeho několika
dobrých vlastností využít a ty špatné fikaně obelstít........

Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa podle
návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen jedním
úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.

A to mluvíme jen o úlech pro zdravé a mladé lidi. Je pravda, že ubývá těch,
kteří se těší na důchod ( stále se vzdalující ), kdy budou hledat úl pro
krásnou seberealizaci bez hrozby poškození páteře. ( zkouším Čejkův úl )

Kdybych měl vymyslet jakýsi vzorec pro celkovou celoroční spotřebu mé práce
(celkové náklady - protože i na úly, cukr a léčiva si musím vydělat ) na
výnos medu, asi bych jen u vyloženě špatných úlů pro zimování včel, nebo u
vyloženě špatných úlů pro letní práci včelaře došel k výrazně odlišnému
výsledku. Co vyjde líp - 20 včelstev po 40kg, nebo 40 včelstev po 20kg?

Vím - namítnete desítky argumentů proti a já budu souhlasit. Ideální úl je
něco jako hlasité ticho, či instantní voda, nebo největší trpaslík. Dnes by
ani takový gerstung ( můj milovaný :-)) neobstál. Ale nezmínit se o něm by
nebylo fér. Nenapsal jsem to proto, že bych nevěděl. Jen se rád na věci
dívám v širších souvislostech a bez předsudků.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 3:40 PM
Subject: Ulova otazka


> Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
> vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".
>
> Zadnej ul neni optimalni.
>
> Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
> je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.
>
> To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
> optimalni ani v zime a ani v lete.
>
> Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
> treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
> tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
> honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
> se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
> sbirat nektar.
>
> A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
> oteviral ul a rusily vcely.
>
> A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
> zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.
>
> Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
> dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
> vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
> zacit se divat na problematiku ulu.
>
> Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
> namlouvame.
>
> \vov
>
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 7. 12. 2003
Re: Letní spad roztočů (4704)

Souhlasím Ivane. Tvá reakce dobře doplnila a odpověděla můj dotaz. Že na ní
nebyl z konference ohlas je obvykle známkou souhlasného mručení :-) kdybych
napsal nějakou nehoráznost, tak se určitě hodně přátel ozve. To je to, co od
čtení příspěvků i vlastních reakcí a názorů očekávám.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2003 1:51 PM
Subject: Re: Letní spad roztočů




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarmila Kofronova --- 7. 12. 2003
Podekovani a PF (4652)

Dekuji Ceskemu svazu vcelaru za kladne vyrizeni moji zadosti o prispevek na
skodu zpusobenou vandaly na vceline. Preji vsem vcelarum hodne zdravi do
noveho roku.
At nam to bzuci!
Jarmila

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 7. 12. 2003
Re: srsne (4716)

Přes zimu přežívají jednotlivé sršní samičky ztuhlé někde ve škvíře. Ty se
vzbudí někdy v dubnu - květnu, najdou si vhodné místo a začnou stavět
hnízdo. Pokud je podkroví volně přístupné a dá se prohlédnout, dá se vždy co
několik dnů malé hnízdo shodit nějakou delší tyčí. Sršně to za čas přestane
bavit a odstěhují se. Pokud se usidlují v nějaké dutině, je tak do dubna čas
dutinu zaplnit nějakým materiálem. Živí sršni tam teď nebudou, maximálně
bude někde v rohu zalezlá ztuhlá sršní samička.
Velké hnízdo se dá zničit sprejem na hmyz, podrobněji jsem o tom psal někdy
v září. Je to ale škoda, sršni spotřebují pro výchovu plodu dost škodlivého
hmyzu.
Jinak, co já mám zkušenosti se sršni, tak to jsou dost klidní živočichové a
jen tak snadno nezaútočí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Frantisek" <pittnerfrantisek/=/dol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2003 5:32 PM
Subject: srsne


> Ako vyhubit srsne z podkrovia chaty? Mame s tym obrovske problemy hlavne
na
> jar a jesen

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny --- 7. 12. 2003
Re: Letní spad roztočů (4704) (4719)

Přátelé,
myslel jsem sice svůj předchozí příspěvek soukromě, ale když už jsem
klikl vedle, tak jsem na vaše názory a případně poučení zvědavý stejně
jako Pepa Kala.
S přáním klidného zimování
Ivan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny --- 7. 12. 2003
Re: Letní spad roztočů (4704)

Ahoj Pepo,
nemám k tomu moc co dodat. Sledování denního (u mně spíš 1 až 2
týdenního) spadu považuji dnes za nutnost. Vhodné úly s celoplošně
zasíťovaným dnem to udělají úplně jednoduché. Stav podložky je báječné
okno do úlu. Mám za sebou jednu sezónu zkušeností a zkusím shrnout:

- monitor celkové úrovně varroy. Dobré kritérium pro chov, spolu s
dalšími důležitými (tím myslím, že chcípáci sice mají málo VD, ale jen
proto, že jsou chcípáci a nic z nich není - na chov nebrat). Pokyn k
nasazení léčiva při vyšších úrovních. !Pozor, neřeší to nárazové
napadení při náletu trubců nebo loupeži. Nárůst se na podložce objeví,
až když už je pozdě a mladé (zimní) včely jsou poškozené.

- monitor stavu úlu. Podle měli je dobře vidět, co se dějě - jak a zda
nosí pyl, jestli staví, jestli naopak spotřebovávají zásoby...

- Pokyn k prohlídce úlu při objevení něčeho nestandardního.

- Past na zavíječe. Larvičky si v měli libují, nejsou tam obtěžovány
včelami. Ale pozor, když to nestihnu za čtrnáct dnů vyčistit, mám
místo pasti chovnou stanici.

Podložka se u mých úlů zasouvá asi 2 cm pod síť. Byl jsem překvapen,
že včely ji přesto považují za součást úlu a velmi se snaží tam
uklízet. Mám na tom papundeklu distanční síťku a pak síťku s menšími
oky, ale kdykoliv jsem se podíval, vždy se několik včel natahovalo
skrz oka a snažily se dosáhnout na dno. Jednou mezi síťky vlezla ze
strany vosa a zůstala tam - vykousaly a odnesly ji, kam až dosáhly.
Zkusil jsem potom u pár úlů natřít ten papundekl olejem, aby varroy zůstaly
přilepené. To funguje, ale je to pak všechno ohnusené. Plánuji příště
zkusit pečicí papír nebo tak něco, co by se pak snadno vyhodilo.
To je vše, co mě napadá.
Měj se a zdravím
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik Josef --- 6. 12. 2003
Re: Mor a jeho diagnostika (4657) (4688) (4691) (4694)

Podle mého se věci mají následovně
Včelstvo musíte brát jako jeden organismus!
Pak se vkaždém organismu dá najít tak zvaně podprahové množství
škodlivých činitelů Které není pro daný organismus škodlivé, ba naopak
vybudí tento ke smýšené obraně. Buduje se imunita, Pak jeli toto množství z
důvodů oslabení vyšší dochází k překročení této hranice a začíná propukat
choroba. A i v tomto počátečním stádiu se s touto chorobu může ještě sám
vypořádat, má-li k tomu vhodné podmínky. Tento model je platný pro včely
zvířata rostliny ,nebo i vaši angínu.
Z toho vyplívá poučení. Nejlépe se ubráníme chorobám vytvářením nevhodných
podmínek k jejich vzniku a staneli se tak musíme vytvořit vhodné podmínky k
potlačení nákazy.
Určitě nejsou vhodné přehnané desinfekce .Ty pak vedou k nepřipravenosti
organismu na zákeřný útok škodlivého činitele.
Pepan

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 10:13 AM
Subject: Mor a jeho diagnostika


> Toto je parketa ing. Titěry - doporučuji ptát se přímo jeho na to, co
přesně
> vás zajímá.
> Z toho co si pamatuji: Včelstvu s klinicky zjištěným morem plodu se v
> medných zásobách vždy našly spory původce, ale pokud byl diagnostikován
> původce moru v zásobách, neznamenalo to vždy, že se zjistil i ve včelstvu
> klinicky.
>
> K. Čermák
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 04, 2003 1:25 PM
> Subject: RE: Mor nielen na Preloucsku
>
> >Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek --- 6. 12. 2003
srsne

mam na zahrade srsne, ako na nich?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek --- 6. 12. 2003
srsne

Ako vyhubit srsne z podkrovia chaty? Mame s tym obrovske problemy hlavne na jar a jesen

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik Josef --- 5. 12. 2003
Re: Stacirna medu (4680) (4686)

To ještě nikde neuvádíte, žemed je sám osobě desinfekční prostředek. Dokáží
vnšm pršžít jen bakterie způsobující choroby včel. Ty jsou zase neškodné pro
člověka .

Pepan


----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 10:14 AM
Subject: Re: Stacirna medu


> >vzhledem k tomu ze mozna zrusi "prodej ze dvora", vec,
> > ktera by mela zajimat kazdeho vcelare (nebo aspon skorokazdeho,
> mimochodem
>
> Zrušení prodeje ze dvora je nesmysl. Zdůvodńovat zrušení hygienickými
> požadavky je další nesmysl. Tak vytáčet med mohu třeba na hnoji, ale
slévat
> ho do lahviček (což dokáže v čisté kuchyni spolehlivě každý) jen v
> certifikované stáčírně? Tak si to představte: Odvíčkuji a vytočím plásty
do
> čistých plastových věder s víky a kvůli "hygieně" nebudu moci prodat ten
> "nehygienický" med přímo. Ale budou mě nutit ho slít do nějakých konví a
> prodat pod cenou nějakému podnikateli. Ten nad ním asi udělá čáry máry a
> med bude rázem hygienický, schopen dalšího prodeje. Vždyť je to na první
> pohled nesmysl. Kdyby se to vzalo do důsledku, tak by musel mít každý
> včelař certifikovanu vytáčírnu medu i s medometem, síty a možná i s úly, s
> atesty na mor, nosemu atd.
>
> Vidím v tom jen daňové důvody, aby veškerý prodej byl evidován a podléhal
> dańové kontrole. S hygienou to nemá co dělat. Nebo mě to někdo vysvětlete.
> Eman
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R Stonjek --- 5. 12. 2003
stavba medárny.

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R Stonjek --- 5. 12. 2003
stavba medárny.

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R Stonjek --- 5. 12. 2003
stavba medárny.

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 5. 12. 2003
Ulova otazka (4708) (4709)

Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".

Zadnej ul neni optimalni.

Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.

To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
optimalni ani v zime a ani v lete.

Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
sbirat nektar.

A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
oteviral ul a rusily vcely.

A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.

Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
zacit se divat na problematiku ulu.

Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
namlouvame.

\vov




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 5. 12. 2003
Dotace a formuláře (4683) (4706)

Na základě žádostí některých funkcionářů jsem na www.beekeeping.cz/svaz
do podsekce formuláře umístil formuláře Seznam včelařů žádajících o
podporu na obnovená včelstva za včelstva uhynulá v zimním období roku
2003 a Návrh na udělení vyznamenání Českého svazu včelařů.

Oba jsou jako šablony pro MS Word a Open Office + k ručnímu vyplnění
jako soubor pro Adobe Acrobat.

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 5. 12. 2003
Re: Zimovat studen nebo teple? - pou ení z historie (4708)

> Po adu let se Mendel toti pot kal s vlhkostí a plísní v úlech po
> vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopat ením ponechal ve
> stébníku po celou zimu úl v ikmé poloze pod úhlem 30 ( esnem k
> zemi). K p ekvapení Mendelov toto v elstvo vyzimovalo na rozdíl od
> ostatních su e a pozd ji se velmi dob e rozvíjelo.

Ja uz jsem tady o tom psal pred lety, ale je mozna na miste to
zopakovat.

Vcely spotrebovavaj cukr a spalujou to na vodu a co2. cili voda v ule
je. je otazkou jak ji dostat pryc.

bylo tady mnoho zastancu pomocnyho vetrani pomoci ocek a nebo pomoci
polopropustnyho stopu.

Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
celni a zadni strane.

TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.

Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
padem jsem mel uly prikryty mravenistem.

\vov



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K . --- 5. 12. 2003
Zimovat studeně nebo teple? - poučení z historie

Jsou věci, k nimž najdeme poučení jinde anebo i v minulosti. Jako malý příspěvek k diskuzi o významu uteplení zde uvádím příklad z doby před asi 130 lety. Objevitel principů dědičnosti, Johann Gregor Mendel, se ve svém klášterním včelíně v Brně zabýval řadou paktických otázek včelaření. Ze zachovalých zpráv se o tom můžeme dozvědět:
"Mendelovo pojetí chovu silných včelstev obzvláště zajímavým způsobem zasahuje do jeho názorů na zimování včelstev. Mendel vyzkoušel nejrůznější způsoby zimování jak ve včelínu, tak v suchém sklepu s větráním na způsob stébníku. Zvláštního ocenění si zasluhuje Mendelova několikaletá práce na problémech tak zvaného studeného zimování. Po řadu let se Mendel totiž potýkal s vlhkostí a plísní v úlech po vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopatřením ponechal ve stébníku po celou zimu úl v šikmé poloze pod úhlem 30 ° (česnem k zemi). K překvapení Mendelově toto včelstvo vyzimovalo na rozdíl od ostatních suše a později se velmi dobře rozvíjelo. Mendel si tento úkaz správně vyložil zlepšenou ventilací v nakloněném úlu a začal zkoušet zimování se zvýšenou výměnou vzduchu a s menším uteplením. Zjistil, že silná včelstva takto upravená zimovala klidněji, suše a na jaře se dobře rozvíjela. Po několikaletých zkušenostech došel k závěru, že silná včelstva zimují nejlépe ve včelínu bez uteplení a s malou štěrbinou v horním česně... Ve Včele brněnské na str. 66-67 z roku 1876 čteme o Mendelových zkušenostech: 'Po těchto již po 3 léta vždy s dobrým výsledkem opakovaných zkouškách , důst. p. prelát nikdy jinak než 'chladně' včely zimovati nechce, vždy ale o to se postará, aby proti větrům a chladnému vzduchu chráněny byly...' "
Zdroj: Rozman, Veselý, Kühr: Johann Gregor Mendel a včelařství, Praha 1965.

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K . --- 5. 12. 2003
Mor a jeho diagnostika (4657) (4688) (4691) (4694)

Toto je parketa ing. Titěry - doporučuji ptát se přímo jeho na to, co přesně
vás zajímá.
Z toho co si pamatuji: Včelstvu s klinicky zjištěným morem plodu se v
medných zásobách vždy našly spory původce, ale pokud byl diagnostikován
původce moru v zásobách, neznamenalo to vždy, že se zjistil i ve včelstvu
klinicky.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 1:25 PM
Subject: RE: Mor nielen na Preloucsku

>Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 5. 12. 2003
Re: Film a včely (4683)

>----- Original Message -----
>From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Thursday, December 04, 2003 7:41 AM
>Subject: Re: Film a včely
>
>
>
>Jestli máte obavu z toho , že jste je natáčením nějak "uřknul", sebral
>jim duši, nebo něco jiného, buďte bez obav.
>Masivní slídění a loupeže byly průvodním jevem letošního podletí téměř
>všude. Letošní rok byl zvláštní z pohledu včelaření a takovéto příhody
>se stávají.
>
>Zdraví PP.



Teplé počasí bylo o 14 dní, měsíc déle, zatímco podzimní snůška z květů
proběhla a skončila až o měsíc rychleji než jindy. V druhé polovině září a
začátku října se již vytratilo hodně letních včel, kdo zimuje bez zužování,
u toho včely přestaly obsedat všechny rámky a uvolnily některé i s částí
zásob. Jiné roky již bylo dost zima, včely byly méně pohyblivé, loupež buď
neproběhla, nebo proběhla málo a nepozorovaně nebo loupily jen vosy a tyto
zásoby přispěly k rozvoji včelstva na jaře. Letos tyto uvolněné zásoby
podnítily hromadnou loupež. Zvláště, pokud bylo otevřené očko i hlavní
česno a ve stejné velikosti jako v létě.
Při krmení a snůšce je mnoho včel zaměstnáno v úlu zpracováním sladiny. Tu
zpracovávají ještě týden - 3 týdny po ukončení krmení, respektive snůšky.
Poté jsou všechny létavky, každopádně všechny letní včely a zřejmě i část
zimních včel, připraveny při prvním signálu vyletět ke zdroji sladiny. Jiné
roky, kdy bylo chladněji, u těchto včel převládl instinkt vytváření zimního
chumáče, letos převládl instinkt shánět zásoby.
V době, kdy jsem choval včely v baterii zadováků, se mi párkrát stalo, že
matky sestry, vychované z jedné násady vajíček a hlavně oplodněné ve stejnou
dobu zřejmě trubci ze stejných včelstev měly pravděpodobně podobnou vůni.
Pokud byly tyto včelstva umístěna vedle sebe, docházelo k většímu zalétávání
létavek než u jiných včelstev, snadněji se u těchto včelstev vyvinula loupež
atd. Dokonce docházelo k náznakům posilování jednoho včelstva na úkor
druhého. U nadstavkových úlů jsem zatím nic takového nezpozoroval, ale ty
obvykle nejsou přiraženy úplně k sobě. Pokud ale na stanovišti má většina
včelstev takové matky - sestry, mohlo to loupež podnítit.

Závěr.
Pokud nastanou takové podmínky jako letos, bude asi nutné provádět opatření
proti loupeži. Preventivně aspoň po zpracování zásob do ochlazení omezit
vletové otvory na jeden a ten zůžit asi tak, aby při největším letu včel
vznikla ještě akceptovatelná ( mírná) tlačenice.
Pokud již otevřená loupež probíhá, tak odebrat ze včelstva neobsednuté
rámky, respektive odebrat nadstavky a na pár dnů zúžit česno na průchod 1
včely, bez ohledu na to, jaká je na česnu tlačenice. Nadstavky se mohou po
fumigaci přidat zpátky a ušetří se aspoň na léčivu.
Loupež by mohlo taky omezit přesunutí zpracování části zásob, maximálně 1/3
na období okolo poloviny září. Tady ale oslabujeme zimní včely a pokud se
počasí obrátí opačně, budou včelstva tyto zásoby obtížně zpracovávat.
Nejlepší by bylo, kdyby na stanovišti v tuto dobu byla ještě mírná přirozená
květová snůška.

Kažkopádně podle různých článků se klima mění a takové počasí jako letos v
podletí bude častěji. Je třeba "mít v zásobě" taková opatření, aby k těmto
zbytečným ztrátám loupežemi při takovém teplém počasí nedocházelo.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Kašpar st. --- 4. 12. 2003
Re:Mor na Přeloučsku.

V osmdesátých letech jsem se podílel na prohlídkách na okrese Olomouc a Šumperk.V našich podmínkách i v zájmu našeho včelařství nelze než schvalovat náš veterinární zákon a stanovené postupy.Domnívám se,že nyní,po novelizaci zákona,není jasné,kdo zodpovídá,organizuje a provádí prohlídky v ochranném pásmu a od toho se odvíjí vlažný postoj některých OVZ a OV ČSV k novým ohniskům moru.Mám informace,že někde nebyly prohlídky prováděny vůbec.Tam je hlavní problém moru,včasné odhalení ohnisek a jejich neodkladná likvidace.Ostatní věci,chovatelské záležitosti,jsou dávno řečeny a známy a měly by být běžnou praxí.Na závěr chci dodat,že od oněch osmdesátých let byl na Šternbersku zjištěn mor včelího plodu až letos,kdy sem byl zavlečen novým včelařem,který nakoupil včelastva v bývalém ohnisku na opačném okraji okresu Olomouc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 4. 12. 2003
Letní spad roztočů

Při mém intenzivním způsobu včelaření, kdy se snažím pomocí všech získaných
vědomostí o co nejlepší výsledky s malým počtem včelstev, si nedokážu
představit, že bych se obešel bez inseminovaných matek.
S poměrně vysokou jistotou jsem se tím zbavil ( postupně, během několika
roků ) občasnému nenadálému propuknutí nosemy u včelstev, stejně jako
zvápenatění. Navíc meziroční nárůst výnosů mne donutil na dvou z mých třech
stanovišť uvažovat i o změně dosavadního úlového systému na nízkonástavkový.
( Dosud 39x24 uteplené nástavky jsou už ve čtyřech či pěti patrech dřina,
ale výnos je asi trojnásobný, proti mým včelařícím předkům na stejných
stanovištích ).
Takže aktuálně a vzhledem k téměř celorepublikově rozšířenému roztoči V.D.
se u svých včelstev hodlám více zabývat i selekcí a vyhledáváním takových
včelstev, která si sama ze své přirozené podstaty umí omezit posnůškové
reprodukční touhy svých parazitů. To patří mezi důvody, které mne vedly k
nákupu několika inseminovaných Vigorek. Srovnávací kritéria mezi
inseminovanými matkami jednotlivých chovatelů jsou neúplná a subjektivní.
Tak jsem volil podle toho, kde včelstva dobře prosperují i při vysoké
intezitě napadení roztočem ( podle údajů, které chovatelé zveřejnili ) a
popis vlastností jarní rozvojové fáze splňoval dlouhodobou znalost mých
stanovišť.

Domnívám se, že to je v dlouhodobé perspektivě mého včelaření nejúčinnější
cesta, jak získávat kvalitní med bez veterinárních a hygienických problémů,
a možná v konečném důsledku i méně pracná.

Abych získal údaje pro rozhodnutí, od kterých matek mám dál na konkrétním
stanovišti odchovávat volně pářené dcery pro produkční včelstva zaujala mne
možnost a vypovídací schopnost sledování letního spadu roztočů. Tomu jsem i
podřídil návrh konstrukce úlového dna. Dno téměř celoplošně zasíťované
včelotěsným pletivem tak, abych spad mohl orientačně porovnávat třeba každý
víkend a to bez kouře a vyrušování včelstva. Takové úlové dno má př. Čermák
účelně i z výrobního hlediska optimálně konstruováno.

Myslím, že to je i námět k zamyšlení pro výrobce úlových sestav ( bude-li o
takovou produkci zájem je však úzce spojeno s propagací uceleně řešených
metodik chovu - nebo dokonce technologií ( to mi hrůzně připomíná
průmyslovou výrobu pomocí živých tvorů, byť pouhého hmyzu )).

Nikomu nic nemám zapotřebí vnucovat, jen sděluji své úvahy proto, že bych
byl rád, kdyby nalezly v prostředí včelařské konference odezvu, z níž se
nejen já budu moci poučit.
Přeji všem hezký ( sice bez mrazu a sněhu ) předmikulášovský večer.
pepa.kala/=/volny.cz





---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 4. 12. 2003
Re: Mor nielen na Preloucsku (4657)

Nezůstává mi nic jiného než s Matějem souhlasit. Zúčastnil jsem se přednáškového dne v německém Donaueschingen - před 3 lety a tam angličané a HLAVNĚ američané hovořili stejně. Cesta je ve včelaření, ošetřování, způsobu vytáčení, desinfekci, obměně .... nedá se zkrátka kalkulovat, že úl vydrží 50 let už z hygienických důvodů. Právě dodělávám kalkulace včelařského provozu a závěry jsou velmi zajímavé, nad nimiž jsem byl překvapen i já.

Předem snad jen to, že zatím si troufnu říci, že 99 % včelařů, když poví že vydělává, tak je to založeno na tom, že vydělává sám na sobě, nemá prostě zaplacenu svoji práci a dlouhodobý majetek --- další složitá kapitola. atd...
Váš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K . --- 4. 12. 2003
Re: Film a včely (4683)

Je dost pravděpodobné, že ta vyloupená včelstva rychle slábla kvůli
přemnožení varroa roztočů a tak byla snadno vyloupena... Právě v době po
zakrmení se toto stává nejčastěji.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Sreň Zdeněk Ing." <bzuk/=/iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 03, 2003 10:04 PM
Subject: Film a včely


> Včely uletěly na křídlech filmu.
>
> Povím Vám pravdivý příběh, který se stal v roce 2003 ve Vamberku . Od
> zimy jsem začal sbírat jednotlivé záběry o včelách pro rodinný
dokument.
> Děda je totiž zkušený včelař, který převzal tuto činnost od svého táty a o
> včely se stará 50 roků. Má již 71 let a zatím nevychoval následovníka.
> Chtěl jsem vytvořit dokument o průběhu včelařova roku.
>
> Náhoda tomu však chtěla , že jsem v Potštejně potkal starého známého pana
> Jiřího Urbana. Vyprávěl mi o amatérské soutěži Rychnovská 8. Domluvili
> jsme se , že zkusíme štěstí a film připravíme společně pro soutěžní
> promítání. Děda s natáčením souhlasil a výborně spolupracoval. Léto bylo
> teplé a včelky pracovité . Vzhledem k brzké uzávěrce přihlášek jsme
> pozměnili téma a do soutěže jsme vstoupili se snímkem Rojení.
>
> Film byl přijat kladně . K naší velké radosti jsme za Rojení získali Cenu
> města Rychnova n.Kn. a kromě diplomu ještě krásný pohár. To co se stalo za
> další měsíc si dodnes nedokážu rozumně vysvětlit. Po nakrmení včel na zimu
> došlo k napadení včelstev cizími včelami a postupně v průběhu 10 dnů byla
> všechna 4 včelstva útočníky zdecimována a úplně vykradena. A já
nenatočil
> ani záběr , protože jsem byl na cestách.
>
> Ani si nedokážete představit, jak vypadá včelař, kterému uletěly včely.
> Celý měsíc děda málem s nikým nepromluvil. V literatuře jsem se dočetl,
že
> se to někdy výjimečně stane, ale takto masivní včelí loupež žádný
> pamětník v okolí nepamatuje. Dnes se již děda smířil s osudem, vyčistil
> úly , pěkně je natřel a příští rok si snad koupí nová včelstva.
>
> Pro mě však ve vzduchu visí nikdy nepoložené otázky. Neuletěly snad včely
> na křídlech našeho filmu? Co když se nějaká ta včelka dostala na veřejné
> promítání ? Spikly se včely proti nám, že jsme nahlíželi do jejich
> soukromí? Co všechno ještě nevíme o těchto pilných tvorech?
>
> Předkládám Vám, milovníkům včel snímek Rojení k posouzení. Odborná
> filmová porota doporučila snímek k výchovným účelům. Možná se bude líbit i
> laické či včelařské veřejnosti. Veškerý výtěžek z prodeje videokazet, CD
> a DVD bude předán dědovi - panu Zdeňku Černochovi ve Vamberku na nákup
> nových včel. Doporučená cena 250,- Kč včetně DPH.
>
> Ve Vamberku dne 1.12.2003
> Ing. Zdeněk Sršeň , Vamberk
> bzuk/=/iol.cz
> mobil 608 922 041

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78290 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 4702 do č. 4762)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu