Včelařská konference

"vedení účetnictví a výpočet daní není o umění sčítat a odčítat, stejně jako práce automechanika není o utahování a povolování šroubků. Podstatné je vědět co, kde, kdy a jak - v případě daní odečíst."

To je trochu o citu, kdy stačí prostudovat jen sám tu přílohu k přiznání, případně najít i nějaký zákon na internetu a kdy se obrátit na profesionála. Já jsem zatím, aspoň co se týkalo včel, vždy vystačil jen se svépomocným studiem.
U běžného včelaření, kde se přiznávají příjmy jako ostatní příjmy podle paragrafu 10 a není víc než těch 40 včelstev, případně víc peněz než těch 20 tisíc se asi nejvíc uplatní to prajednoduché sčítání a odčítání.

http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/pridavani_matek.htm

To víš ,že jsem podnikal ji za socialismu. Pěstoval jsem pro socialistický sektor okrasné dřeviny po tisících.Takových nás tady v okolí bylo mnoho. Již tehdá platilo , máš-li příjem z více zdrojů musíš si to vyplnit sám. A kontrol jsem za ta léta měl několik. To výš ,že nervy jsou to vždycky. A chybu mi tam našly jen tu jednu a to ještě v můj neprospěch. Také asi na ně nesmíš s nějakými habaďůrami, když nevlastníš milióny. A také to za nějakou tu stokorunu nestojí. To se pak opravdu začnou pak vrtat ve všem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: da?ov? povinnost z prodeje ze dvora
> Datum: 30.8.2010 12:59:15
> ----------------------------------------
> >Nepapouškuj názory druhých a zastračování dańových poradců Jednoduše si
> sežeň daňové přiznání a zkus ho vyplnit. Zjistíš že se tě týkají tři
> stránky nejvýše čtyry a když si k tomu uvaříš kafe a než ti zchládne jsi
> hotov. Zvláště když dnes jsou na netu volně přistupné přiznání i s výpočty.
> Stačí zadat příslušná data a poslat na tiskárnu nebo finančnímu úřadu
> PŘIZNÁNÍ PODÁVÁM ZA SEBE JIŽ NEJMÉNĚ 25 LET A JEN JEDINKRÁT JSEM SE SPLET
> úřad mě upozornil na chybu v odpočtech a v můj neprospěch. Málem jsen
> pr¨řišel svojí nepozorností o pár stovek Pepan<
> ------------------------------------------------------------
> Vážený příteli, ač tomu zřejmě nevěříš, ale jsou to skutečně mé vlastní
> zkušenosti a nikoli názory druhých. Buď také tak laskav a přečti si po sobě
> co jsi napsal. Je to poněkud nesrozumitelné. To zřejmě není po kafi ale po
> slivovici ;o). Myslím si, že daňoví poradci se       zastrašování neobávají. Za
> další, vyplnění daňového přiznání zvláště po kafi zvládne i naprostý blb a
> většinou správně. Skutečně podáváš daňová přiznání nejméně 25 let? Tak to
> jsi zřejmě podnikal i za komunistů. No, prý tací i byli. Nebo se Ti
> předchází kalendář nejméně o pět roků ;o). Můj příspěvek je ale o tom, co
> vyplnění daňového přiznání předchází. Tedy o tom co předchází kafe a tužku
> ;o). Mimochodem, máš už zkušenost s daňovou kontrolou?
> Ale nic ve zlém. To bys teprve viděl ty hrátky s čertem.
> JK
>
>
>

vedení účetnictví a výpočet daní není o umění sčítat a odčítat, stejně jako práce automechanika není o utahování a povolování šroubků. Podstatné je vědět co, kde, kdy a jak - v případě daní odečíst.
Ale každý má nějaké koníčky, někoho baví včelařit, někdo po večerech látá účetnictví a daňové přiznání.

Kdysi jsem byla taky pozván na kontrolu. Nebyl problém, měl jsem knihu a v ní byly přehledně všechny příjmy a výdaje v několika kolonkách, jak jsem je sečítal pro daňové přiznání. Tak akorát ta úřednice vzala kalkulačku a sama si je sečetla.... A zjistila, že sčítat umím.... prošla daňové přiznání a v pohodě.
Co se týká daňového přiznání, asi záleží na konkrétní skladbě příjmů, jak to kdo má složité, případně jak kdo zrovna má příjem z něčeho, co se vykládá problematicky. Na obvyklé jednoduché případy asi bude stačit prostudovat tu přílohu, ono to tam zas tak moc složitě a nelogicky není.
Na jednoduchý dotaz, ve smyslu zeptám se, získám jednum dvě čtyři věty odpovědi a to stačí obvykle stačí vyhledat solidnějšího daňového poradce a zavolat mu, obvykle to zdarma po telefonu zodpoví.
Jedině potom nějaký složitější rozbor nebo vysvětlení je třeba zaplatit, ale zase solidní daňový odborník dává první konzultaci nebo prvních 15 - 30 minut zdarma...

Chtěl bych vyměnit matky. Matky chci přidat samostatně, ne s oddělkem. Výměna koncem září. Má někdo skušenost s měněním v tuto dobu? Dík.

Dneska není otázka, kde sehnat něco na převážení roztoku, ale jak sehnat co nejvýhodněji.

20 litrové nové kanystry v potravinářském provedení jsem viděl za 60 kč, tedy dva za cca kilo medu. A k tomu široký výber plastových sudů a dalších plastových obalů, potravinářských i nepotravinářských...
Kbelíky s víkem jsem třeba viděl prodávat jako nové v Kauflandu. Ale víka neměly těsnění, takže s cukerným roztokem by byl trochu problém...

T Heřman napsal:
>Zarazi me vysoke spady 12dni po KM, bud mam velky problem nebo to jeste pada po leceni. Tezko se stanovuje doby kdy uz je to zase prirozeny spad...
...................

Je docele známé (četl jsem to na více místech), že spad po KM ještě doznívá delší dobu (cca 2 až 3 týdny).
Problém by možná byl, kdyby padalo stále veké množství světlých roztočů). Potom by to chtělo znovu přeléčit a zaměřit se na dodržní pomínek účinnosti toho kterého léčení.

T Heřman napsal:
>Verit tomu, ze se po KM nemuze vetsina mnozit je mozna dost odvazne...

Je otázka co je odvážné.
Já jsem loni v létě léčil již jen kyselinou mravenčí. A to pouze jednou dávkou v odpařovačích Nassenheider. Nezaznamenal jsem podstatné snížení spadu světlých roztočů, při fumigaci mi napadalo ve sledovaných včelstvech od cca 450 do cca 2500 KS roztočů.
Ale ani jedny včely mi neuhynuly.
To se nedá říct o některých přátelích, kteří loni v létě léčili gabonem.
Úhyny začali u nich už v létě a nějaké byly ještě na jaře.
Nebylo těch úhynů takové celkové procento jako v r. 2007, ale byly.

Podle mě je v případě dlouhodobých odpařovačů potřeba důsledně zabezpečit stálou potřebnou koncentraci KM (viz návody výrobců odpařovačů). V případě formidolu a houbiček apod. pokud nechci jen odlehčit včelstvu, opakovat ošetření po cca 5 až 7 dnech, aby včely dostaly po sobě 2 až 3 dávky. Teprve potom je možné u krátkodobých odpařovačů mluvit o léčení kyselinou (viz práce třeba MVDr. Klímy - účinnost přes 80%).

Osobně bych kyselinu za gabon už nevyměnil.

Radek Krušina

Taky jsem si dříve vedl sám účetnictví a podával přiznání - než přišla první komtrola;-). Pak jsem začal hledat někoho, kdo těm číslům opravdu rozumí. Pánové, když se rozhlédnete v okruhu pár km od svého bydliště, zjistíte, že je tam minimélně 5 lidí, kteří vedou firmám účetnictví, nebo jsou přímo daňovými poradci. Nechte si o jejich práci poreferovat, někoho z nich zvolte a nechte ho čarovat s čísly za Vás. Věřím tomu, že když se nebude jednat o zpracování účtů za celou včelí farmu, dohodnete se na odměně ve formě naturálií, budete mít klid a dozvíte se i pár fíglů, co se dá kde odepsat ze základu daně.
Kdybych se měl rozhodovat, zda budu mít třeba 70 včelstev a starat se o daně, nebo jich mít 71 a na daně mít účetního, zvolil bych druhou možnost.

mám 25 litrů plastové kanystry s cca 4-5 cm uzávěrem, původně od rumu :-). Dávkuji do nich 10 kg cukru + cca 7 l vody z boileru, což je naplní ani ne do poloviny. po naplnění je zašroubuji, chytnu na ležato do obou rukou a protřepu pohybem zleva do prava. Protřepání stačí s několikaminutovými přestávkami zopakovat asi 5X a je rozpuštěno. Kanystry nejsou nijak těžké a v pohodě z nich jde nalívat přímo do krmítek. při transportu vůbec nehrozí žádné rozlití, na včelnici mám otevřený vždy jen jeden a slídilky si nikdy nestačily v šimnout - hrdlo je malé a vůně cukru se šíří jen pomalu.

>Nepapouškuj názory druhých a zastračování dańových poradců Jednoduše si sežeň daňové přiznání a zkus ho vyplnit. Zjistíš že se tě týkají tři stránky nejvýše čtyry a když si k tomu uvaříš kafe a než ti zchládne jsi hotov. Zvláště když dnes jsou na netu volně přistupné přiznání i s výpočty. Stačí zadat příslušná data a poslat na tiskárnu nebo finančnímu úřadu
PŘIZNÁNÍ PODÁVÁM ZA SEBE JIŽ NEJMÉNĚ 25 LET A JEN JEDINKRÁT JSEM SE SPLET úřad mě upozornil na chybu v odpočtech a v můj neprospěch. Málem jsen pr¨řišel svojí nepozorností o pár stovek Pepan<
------------------------------------------------------------
Vážený příteli, ač tomu zřejmě nevěříš, ale jsou to skutečně mé vlastní zkušenosti a nikoli názory druhých. Buď také tak laskav a přečti si po sobě co jsi napsal. Je to poněkud nesrozumitelné. To zřejmě není po kafi ale po slivovici ;o). Myslím si, že daňoví poradci se zastrašování neobávají. Za další, vyplnění daňového přiznání zvláště po kafi zvládne i naprostý blb a většinou správně. Skutečně podáváš daňová přiznání nejméně 25 let? Tak to jsi zřejmě podnikal i za komunistů. No, prý tací i byli. Nebo se Ti předchází kalendář nejméně o pět roků ;o). Můj příspěvek je ale o tom, co vyplnění daňového přiznání předchází. Tedy o tom co předchází kafe a tužku ;o). Mimochodem, máš už zkušenost s daňovou kontrolou?
Ale nic ve zlém. To bys teprve viděl ty hrátky s čertem.
JK

Takový problém, že padali roztoči celý loňský podzim jsem měl taky i přes jakékoliv léčení. Letos po té, co kvůli moru skončil jeden "včelař" který měl v létě cca 20 hladových neléčených včelstev je letos úplný klid. Z toho vyvozuji, že bych se v Tvém případě obával reinvaze spíš než rezistence.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: rezistence V.d. na KM
> Datum: 30.8.2010 10:23:48
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> o vikendu jsem prohledl nekolik desitek larev (delnici i trubci) ve trech
> docela dost zamorenych vcelstvech, ktere dostaly pred 10-14 dny KM.
>
> Obcas jsem nasel mrtve roztoce v bunce (nekdy i dva, asi sestry, samecka
> jsem nevidel) ale hned vedle byli zivi. Logiku jsem v tom nenasel...
> Cekal jsem neco jako, ze u hornich loucek budou mrtvi kuli vyssi koncentraci
> KM, ale to se nepotvrdilo. P. Titera mi po jedne prednasce rikal ze takto
> to funguje, ze to zkousel....
>
> Zarazi me vysoke spady 12dni po KM, bud mam velky problem nebo to jeste pada
> po leceni. Tezko se stanovuje doby kdy uz je to zase prirozeny spad...
> Verit tomu, ze se po KM nemuze vetsina mnozit je mozna dost odvazne...
>
> T.H.
>
> 2010/8/28 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>
>
> > Takže co vlastně víme? Sosáčky, tlapičky, dýchací systém? To poslední asi
> > vychází jako nejpravděpodobnější. Ale kdo to ví? Diskutujeme zde i o tom,
> > zda kyselina mravenčí roztoče v buňkách pod víčky zabíjí? Nestačilo by
> > například jejich nevratné poškození? Proč roztoči padají ve zvýšené míře
> > ještě nějaký čas po ukončení aplikace této léčebné látky?
> > JK
> >
> >
>
>
>

To vypadá dobře.

kybliky z pekaren na tvaroh, povidla maj i viko.... To funguje...

T.H.

2010/8/28 kozlík <e-mail/=/nezadan>

> Ale nedá se uzavírat. Já potřebuji vědra co do nich namíchám , uzavřu ,
> odvezu na včelnici , když mají spapáno -vyměním , když ne tak nechám v
> boudě do dalšího dne. Prázdný kbelík opět víkem uzavřu , aby vosy a
> zlodějky neotravovaly. tj. Žádně přelévání- přečerpávání.Maximálně ze
> starého kbelíku odeberu slámu a přesypu cukr ze dna a rozmíchám laťkou.
>

Nechceš se podělit o konstrukční řešení, nebo dát k dispozici svojí E-mailovou adresu? Díky, R. Stonjek

Stránky o medu
Doporucuji

Zdravim,
o vikendu jsem prohledl nekolik desitek larev (delnici i trubci) ve trech
docela dost zamorenych vcelstvech, ktere dostaly pred 10-14 dny KM.

Obcas jsem nasel mrtve roztoce v bunce (nekdy i dva, asi sestry, samecka
jsem nevidel) ale hned vedle byli zivi. Logiku jsem v tom nenasel...
Cekal jsem neco jako, ze u hornich loucek budou mrtvi kuli vyssi koncentraci
KM, ale to se nepotvrdilo. P. Titera mi po jedne prednasce rikal ze takto
to funguje, ze to zkousel....

Zarazi me vysoke spady 12dni po KM, bud mam velky problem nebo to jeste pada
po leceni. Tezko se stanovuje doby kdy uz je to zase prirozeny spad...
Verit tomu, ze se po KM nemuze vetsina mnozit je mozna dost odvazne...

T.H.

2010/8/28 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> Takže co vlastně víme? Sosáčky, tlapičky, dýchací systém? To poslední asi
> vychází jako nejpravděpodobnější. Ale kdo to ví? Diskutujeme zde i o tom,
> zda kyselina mravenčí roztoče v buňkách pod víčky zabíjí? Nestačilo by
> například jejich nevratné poškození? Proč roztoči padají ve zvýšené míře
> ještě nějaký čas po ukončení aplikace této léčebné látky?
> JK
>
>

Chci se podělit o šestiletou zkušenost kterou mám s provozem kalovým čerpadlem vlastní výroby na 12 V a 20-ceti metrovou 3/4 colovou hadici. Na konci dvaceti metrové hadice je vypínač který ovladá relatko vypínáni a zapinání motorku,až není ztráta napětí mezi baterii a motorem. Do 200 l sudu rozpouštím 150 kg cukru a čerpu sirup do stropních krmítek, dva sudy trvají dvě hodiny než sirup přečerpu do 66-68 včelstev. Když přidám o 10kg cukru víc, pak je už problém s čerpáním, sirup teče velice pomalu. Na videu je pouze šestimetrová hadice kterou jsem škrtil a tím jsem si zničil hřídelové těsnění. Pro můj provoz je toto dostatečné udělatko.

Příkladně mě pak hodně vrací-

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: da?ov? povinnost z prodeje ze dvora
> Datum: 29.8.2010 12:29:42
> ----------------------------------------
> "podnikání... Totéž se týká i zájmové činnosti. Co se daní týče, jde o
> "ostatní příjem" a celkovým příjmem se zde patrně bude myslet celkový
> příjem
> z této kategorie příjmů. Příjmy ze zaměstnání již přece dostávám zdaněné."
>
> Pokud se to za poslední roky, co jsem nedával přiznání nezměnilo, tak se
> všechno při příjmu ze včel přepočítává znova. K příjmu z práce se připočte
> příjem ze včel a případné ostatní příjmy a získá se tak celkový příjem a z
> toho se nově vypočte daň. Od daně se odečte to, co zdanil zaměstnavatel v
> práci a doplatí se rozdíl.
>
>
>

Nepapouškuj názory druhých a zastračování dańových poradců Jednoduše si sežeň daňové přiznání a zkus ho vyplnit. Zjistíš že se tě týkají tři stránky nejvýše čtyry a když si k tomu uvaříš kafe a než ti zchládne jsi hotov. Zvláště když dnes jsou na netu volně přistupné přiznání i s výpočty. Stačí zadat příslušná data a poslat na tiskárnu nebo finančnímu úřadu
PŘIZNÁNÍ PODÁVÁM ZA SEBE JIŽ NEJMÉNĚ 25 LET A JEN JEDINKRÁT JSEM SE SPLET úřad mě upozornil na chybu v odpočtech a v můj neprospěch. Málem jsen pr¨řišel svojí nepozorností o pár stovek

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: da?ov? povinnost z prodeje ze dvora
> Datum: 29.8.2010 10:27:30
> ----------------------------------------
> >Pokud tady šířím bludy - tak ať to experti korigují.<
> ------------------------------------------------------------
> Za své dlouholeté praxe v oblasti daní jsem dospěl k názoru, světe div se,
> že daňová problematika v tomto státě je zbytečně složitá. Není dělána pro
> poplatníky a plátce, pro které by měla být srozumitelná především, nýbrž
> je vytvořena pro daňové poradce a osoby s právním vzděláním a jiné na
> daňových poplatnících a plátcích, parazitující příživníky a známé. Ti
> především se na tvorbě těchto zákonů podílejí. (Viz Komora daňových
> poradců). A protože kapři si přece nevypustí svůj rybník, není možné
> zákonnou normu paušalizovat nebo vytvořit jednotný vzorec pro takové či
> jiné chování. Ono okřídlené rčení Marie Terezie cituji: "Zákon, kterému
> nerozumí můj podkoní je zákonem špatným" již bohužel neplatí. Díky našim
> zákonodárcům si můžeme být jisti, že si nemůžeme být jisti vůbec ničím.
> Proto je nutno u každého poplatníka i plátce postupovat diferencovaně podle
> podmínek za kterých provozuje svoji činnost. Tuto porovnat s jednotlivými
> právními normami i jinými než daňovými (např. obč. zákoníkem, obch.
> zákoníkem,..) a také s přechodnými ustanoveními k jednotlivým zákonům. To
> proto, že není u nás v zákonných normách neobvyklá retroaktivita v průběhu
> jednotlivých zdaňovacích obdobích. (Co platí na počátku zdaňovacího období,
> nemusí již platit v době podání příslušného daňového přiznání). Proto vám
> všem, každý daňový expert, může sdělit názor pouze v rámci zde řečeného
> dotazu. Avšak při osobním pohovoru, podrobným seznámením se s případem a
> přihlédnutí k okolnostem a jejich zhodnocením by však odpověď na otázku
> zdanění mohla být i odlišná. Je to jako s čertem si hrát.
> JK
>
>
>

Nejlépe ve vlastní dílně Dobrý včelař zvládá i jednoduché bednářké práce

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mrkvi?aka Jan <ja.mrkvicka/=/tiscali.cz>
> Předmět: Dotaz
> Datum: 29.8.2010 09:55:42
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> včelářím druhým rokem v Dadant úlech. Může mi prosím někdo poradit kde
> bych mohl pořídit naříklad roják, plemenáč atd. prostě výrobky na rámkouvou
> míru 448x295, 448x159. Moc děkuji za odpověď
>
>
>

Ono by to nevadilo, kdyby stát jen dodatečně bral skrz daň z příjmu podíl z toho, co se skutečně vydělá.
Bohužel za určitých podmínek může být jakákoliv výdělečná činnost mimo zaměstnanecký poměr považována za obživu neboli za hlavní výdělečnou činnost a potom stát bez ohledu na skutečné výdělky bude chtít aspoň minimální sociální a zdravotní, to je v současné době dohromady nějak 3200 za měsíc.

Takže ti cikáni co stojí před sběrným dvorem a vytahují lidem železo,nebo jinde kradou,přitom berou podpory,by měli platit daně,nebo jim odebrat podpory.
Shrnu,kdo se ptá moc se doví.Štourat se pořád do daní, co se už toho tu napsalo i jiné roky,je vykoledovat si maximální pozornost,začít je platit,aby bylo právě na cikány.Nejlépe je platit to co se musí-stejně se to rozkrade.

"podnikání... Totéž se týká i zájmové činnosti. Co se daní týče, jde o
"ostatní příjem" a celkovým příjmem se zde patrně bude myslet celkový příjem
z této kategorie příjmů. Příjmy ze zaměstnání již přece dostávám zdaněné."

Pokud se to za poslední roky, co jsem nedával přiznání nezměnilo, tak se všechno při příjmu ze včel přepočítává znova. K příjmu z práce se připočte příjem ze včel a případné ostatní příjmy a získá se tak celkový příjem a z toho se nově vypočte daň. Od daně se odečte to, co zdanil zaměstnavatel v práci a doplatí se rozdíl.

Nevím, ale "jakási práce" je i to, když si doma zatopím v kamnech - ve
smyslu zákonů se ale nejedná o pracovní poměr, ani o práci dohodou, natož o
podnikání... Totéž se týká i zájmové činnosti. Co se daní týče, jde o
"ostatní příjem" a celkovým příjmem se zde patrně bude myslet celkový příjem
z této kategorie příjmů. Příjmy ze zaměstnání již přece dostávám zdaněné.
(Tedy - dostával jsem, než jsem se stal důchodcem ... :-) ).
S pozdravem a omluvou, pokud kážu bludy
Petr.
--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Sunday, August 29, 2010 8:34 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: da?ov? povinnost z prodeje ze dvora

> "Celkový příjem rozhoduje o povinnosti podat daň. přiznání - a tam je těch
> 20000Kč (nebo těch 40 včelstev). "
>
> Nejsem taky expert, ale co si pamatuji, povinnost odevzdat daňové přiznání
> je už dříve, už tehdy, kdy z příjmu třeba ze včel ještě nevyplývá navýšení
> základu a tudíž placení nějaké daně, třeba z těch včel.
>
> Potom by se asi nemělo mluvit o příjmu ze včel jako o celkovém příjmu,
> protože většina včelařů se živí něčím jiným a tak příjmy ze včel jen
> navyšují daňový základ z toho, co je hlavní výdělečná činnost toho
> včelaře.
> Jen málo včelařů jsou důchodci nebo studující nebo v jiném režimu, kdy
> nemají příjem a zároveň mají ze včel nějakou desítku tisíc Kč příjmu,
> kterou musí zdanit.
> Docela zajímavé mně v té souvislosti připadá, co se stane, když je včelař
> třeba na úřadě práce na podpoře a přitom ze včelek vydělá třeba 30 tisíc,
> které by měl zdanit, protože tím defakto přizná jakousi práci. A souběh
> práce za pár tisíc a existence na podpoře se má zakázat.
>

>Pokud tady šířím bludy - tak ať to experti korigují.<
------------------------------------------------------------
Za své dlouholeté praxe v oblasti daní jsem dospěl k názoru, světe div se, že daňová problematika v tomto státě je zbytečně složitá. Není dělána pro poplatníky a plátce, pro které by měla být srozumitelná především, nýbrž je vytvořena pro daňové poradce a osoby s právním vzděláním a jiné na daňových poplatnících a plátcích, parazitující příživníky a známé. Ti především se na tvorbě těchto zákonů podílejí. (Viz Komora daňových poradců). A protože kapři si přece nevypustí svůj rybník, není možné zákonnou normu paušalizovat nebo vytvořit jednotný vzorec pro takové či jiné chování. Ono okřídlené rčení Marie Terezie cituji: "Zákon, kterému nerozumí můj podkoní je zákonem špatným" již bohužel neplatí. Díky našim zákonodárcům si můžeme být jisti, že si nemůžeme být jisti vůbec ničím. Proto je nutno u každého poplatníka i plátce postupovat diferencovaně podle podmínek za kterých provozuje svoji činnost. Tuto porovnat s jednotlivými právními normami i jinými než daňovými (např. obč. zákoníkem, obch. zákoníkem,..) a také s přechodnými ustanoveními k jednotlivým zákonům. To proto, že není u nás v zákonných normách neobvyklá retroaktivita v průběhu jednotlivých zdaňovacích obdobích. (Co platí na počátku zdaňovacího období, nemusí již platit v době podání příslušného daňového přiznání). Proto vám všem, každý daňový expert, může sdělit názor pouze v rámci zde řečeného dotazu. Avšak při osobním pohovoru, podrobným seznámením se s případem a přihlédnutí k okolnostem a jejich zhodnocením by však odpověď na otázku zdanění mohla být i odlišná. Je to jako s čertem si hrát.
JK

Dobrý den,
včelářím druhým rokem v Dadant úlech. Může mi prosím někdo poradit kde bych mohl pořídit naříklad roják, plemenáč atd. prostě výrobky na rámkouvou míru 448x295, 448x159. Moc děkuji za odpověď

"Celkový příjem rozhoduje o povinnosti podat daň. přiznání - a tam je těch 20000Kč (nebo těch 40 včelstev). "

Nejsem taky expert, ale co si pamatuji, povinnost odevzdat daňové přiznání je už dříve, už tehdy, kdy z příjmu třeba ze včel ještě nevyplývá navýšení základu a tudíž placení nějaké daně, třeba z těch včel.

Potom by se asi nemělo mluvit o příjmu ze včel jako o celkovém příjmu, protože většina včelařů se živí něčím jiným a tak příjmy ze včel jen navyšují daňový základ z toho, co je hlavní výdělečná činnost toho včelaře.
Jen málo včelařů jsou důchodci nebo studující nebo v jiném režimu, kdy nemají příjem a zároveň mají ze včel nějakou desítku tisíc Kč příjmu, kterou musí zdanit.
Docela zajímavé mně v té souvislosti připadá, co se stane, když je včelař třeba na úřadě práce na podpoře a přitom ze včelek vydělá třeba 30 tisíc, které by měl zdanit, protože tím defakto přizná jakousi práci. A souběh práce za pár tisíc a existence na podpoře se má zakázat.

Když nejsi expert, tak neraď. Zapomněl jsi na odpočty

Pepan
-----------------
Taky nejsem expert, jen dvacet let odevzdávám daňové přiznání. :-)

Ale mám dojem, že se směšují dvě věci. Kdy dávám daňové přiznání (mám povinnnost je podat)a co je základem výpočtu daně.

Celkový příjem rozhoduje o povinnosti podat daň. přiznání - a tam je těch 20000Kč (nebo těch 40 včelstev).

A pak teprve u druhého jsou odpočty atd.

Pokud tady šířím bludy - tak ať to experti korigují.

Jentak mimochodem, nikdo se nezaobírá situací, když včelař s 35 včelstvy vystaví účetní doklady na prodej medu v prodejnách, ve výkupu medu atd třeba za 40000Kč.

Já to nikdy neřešil, prostě daň přiznání vyplnit musím, tak tam do jiných příjmů uvedu včely a daň vyjde stejně skoro mizivá a mám od všech klid. To dělám od té doby co jsou podle mě možné paušální výdaje ze zem. činnosti -80%. Platí to od některé vlády soc dem. Pušály mají u mě k dobru, Topolánek zase paušál na cesťáky. :-)
Jen se děsím, kdy se na to vrhne pták kalous.

Karel

Na odlehčení uvádím článek:
http://hobby.idnes.cz/pes-ktery-si-pochutnal-na-vcelim-ulu-prezil-a-vyhral-cenu-pojistovny-1jn-/hobby-zahrada.asp?c=A100824_231106_hobby-mazlicci_mce

Píšou tam něco, co mně nesedí, že pes po zničení úlu zvracel stovky včel a ještě potom dlouhodou dobu z něho tím zadním otvorem vycházely další tisíce včel.
Mně totiž připadá, že ty "včely" nebyly včely, ale že to byly košilky z tmavých plástů, které pes rozkousal a sežral, zatímco včely stihly většinou uletět. A košilky jaksi prošly psem nestráveny a rozměrově potom připomínaly polostrávené včely. Předpokládám, že kdyby pes ty včely sežral, že by ho většina sežraných včel stihla bodnout a pokud je pes stejně citlivý na včelí bodnutí jako člověk, muselo by to být vzhledem k jeho nižší hmotnosti pouze maximálně takových 200 - 400 včel, což je objemově docela zanedbatelné.

Když nejsi expert, tak neraď. Zapomněl jsi na odpočty

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: da?ov? povinnost z prodeje ze dvora
> Datum: 28.8.2010 22:22:40
> ----------------------------------------
> Vaše otázka je položena špatně.
> Daně se neplatí ze dvora ale z počtu včel a následně hodnoty příjmu. a
> sčítají se : med z 40 včelstev + 1kg jablek =....40x 500 + 5 kč= 20005x
> 0,15=dan 3000 kč
> Když neprodáte, nepřiznáte to 1kg jablek tak z 40 včelstev se dan neplati i
> když to prodáte jakkoli komukoli.
> nejsem ale expert
> J.B.
>
>
>

Vaše otázka je položena špatně.
Daně se neplatí ze dvora ale z počtu včel a následně hodnoty příjmu. a sčítají se : med z 40 včelstev + 1kg jablek =....40x 500 + 5 kč= 20005x 0,15=dan 3000 kč
Když neprodáte, nepřiznáte to 1kg jablek tak z 40 včelstev se dan neplati i když to prodáte jakkoli komukoli.
nejsem ale expert
J.B.

Aha,

tak to jsem nevedel. Ja micham michacim zarienim ve dvou 200 l sudech primo na voziku za autem. Vleze do nich po rysku 100 l vody a pak 150 kg cukru. Po zamichani uzavru, prevezu na misto a pak uz jen kybluju. Do budoucna bych chtel i to kyblovani nahradit cerpadlem a jen plnit postavene kyble ve ve vrchnich nastavcich.

P.

Vážení,
prosím o lasvé sdělení podmínek prodeje včelařských produktů ze dvora a na regionálních výstavách.
Děkuji
V.Zeman

Vážení,
prosím o lasvé sdělení podmínek prodeje včelařských produktů ze dvora a na regionálních výstavách.
Děkuji
V.Zeman

Lukáš Matela napsal:

Tu houbičku vzhledem ke krátkému působení a velkému nárazu vidím jako zbytečný nápor na včely. Možná bych se místo houbičky osobně přiklonil raději k Formidolu, ale zkušenosti s ní nemám...
..............

To je zřejmě na polemiku.
V houbičce 50ml je zřejmě stejně účinné látky jako ve formidolu.
Jen je ve formidolu koncentrovanější, což může možná být větší problém pro matku, když se nachází blízko místa aplikace, zase naopak to možná může zvětšovat šanci kyseliny dostat se pod víčka při dostatečné koncentraci.
Pokud při vícenástavkovém úle je potřeba, aby se denně odpařilo 20 ml KM (viz metodika mite gone), potom to při formidolu nedosáhneme a zase je tu otázka účinnosti, takže někdo to řeší rychlejším uvolněním, nebo přímo částečným vytažením z druhého obalu.
Houbička je asi pecka, ale pokud si s tím včely poradí a zabije roztoče, potom je to velice levné a jednoduché.

RK

Libor V. : "Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami? "

R. Polášek: "Fyzikální zákony říkají, že první hodiny odpařování se odpaří většina kyseliny z houbičky a koncentrace par kyseliny v úlu prudce stoupne. Potom začne koncentrace par kyseliny prudce klesat dolů na zlomek původní hodnoty.....
Právě proto se vymyslely všelijaké ty odpařovače, kde je relativně malý knot, do kterého kyselina vzlíná z nějakého zásobníku."


V jedněch starších OVP (odborné včelařské překlady - výborný zdroj informací) jsem narazil na článek, kde se polemizovalo nad "týráním včel kyselinou mravenčí". Závěr vyzněl nějak tak, že šetrnější ke včelám a přitom účinné na V.d. jsou právě dlouhodobé odpařovače. Takže bych také doporučil něco dlouhodobějšího:
- Nassenheider (nutno vlést do plodiště v tuto dobu)
- Liebigův - bez rozebírání včelstev
no a na jaře (časném) je možná vhodnější MiteGone.

Tu houbičku vzhledem ke krátkému působení a velkému nárazu vidím jako zbytečný nápor na včely. Možná bych se místo houbičky osobně přiklonil raději k Formidolu, ale zkušenosti s ní nemám...

Zkusím najít konkrétní vydání OVP. Jinak nejšetrnější ke včelám je samozřejmě šlechtění na varroatoleranci ;-).

PS: Už nějaký pátek se uvažuje o tom, že informace o zajívých článcích (i s nějakou stručnou anotací) z OVP budou vycházet v e-Věstnících.

Takže co vlastně víme? Sosáčky, tlapičky, dýchací systém? To poslední asi vychází jako nejpravděpodobnější. Ale kdo to ví? Diskutujeme zde i o tom, zda kyselina mravenčí roztoče v buňkách pod víčky zabíjí? Nestačilo by například jejich nevratné poškození? Proč roztoči padají ve zvýšené míře ještě nějaký čas po ukončení aplikace této léčebné látky?
JK

Ale nedá se uzavírat. Já potřebuji vědra co do nich namíchám , uzavřu , odvezu na včelnici , když mají spapáno -vyměním , když ne tak nechám v boudě do dalšího dne. Prázdný kbelík opět víkem uzavřu , aby vosy a zlodějky neotravovaly. tj. Žádně přelévání- přečerpávání.Maximálně ze starého kbelíku odeberu slámu a přesypu cukr ze dna a rozmíchám laťkou.

"To já vím jen upozorňuji ty co si myslí jak jsou ekolgičtí ,že to tak zrovna být nemusí. A je naprosto správě tvá poslední věta.
Oni ti ekologové dokázali také napáchad v přírodě škod, až to pěkné není."

No, nejekologičtější je vůbec neléčit, to by ale znamenalo nechat poklesnout stavy včelstev, odhaduji na několik procent po dobu 5 - 20 let a potom hodně pomalý vzestup....

To já vím jen upozorňuji ty co si myslí jak jsou ekolgičtí ,že to tak zrovna být nemusí. A je naprosto správě tvá poslední věta.
Oni ti ekologové dokázali také napáchad v přírodě škod, až to pěkné není.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klietik v?el? ekologicky pod kontrolou.
> Datum: 28.8.2010 11:07:37
> ----------------------------------------
> "Mluvit o ekologigii při ošetřování Kys. mrav. je hodně ošidné. Tato
> kyselina se vyrábí v chemičkách a ne zrovna ekologických. To že se jí do
> životního prostředí dostává více než v přírodě vznikáje také na pováženou.
> Příkladně uhlíkaté sloučeniny se na zemi vyskytují již od jejího vzniku a
> přesto jejich nadměrná produkce dělá problémy."
>
> Kyselina mravenčí je v podstatě poslední mezistupeň, konec řetězce rozkladu
> - oxidace organických látek. Další oxidací kyseliny mravenčí už vznikne jen
> voda a oxid uhličitý. Z tohoto titulu je kyselina mravenčí poslední
> mezistupeň přeměny spousty různých organických látek v metabolismu včetně
> těch běžných, takže organismus je na přítomnost kyseliny mravenčí v
> podstatě připraven a kyselina tak v organismu nedělá žádné větší problémy.
> Včetně léčení KM, kdy se ta kyselina dostává do organismu ve zvýšeném
> množství.
> Jiná léčiva, amitraz, fluvalinat, cypermetrin a podobně jsou na začátku
> řetězce, v organismu se rozkládají na oxid uhličitý a vodu přes množství
> mezipoduktů 10 ? 50 ? možná i víc , přitom každý z těch meziproduktů
> dosahuje určité koncentrace a má svou konkrétní toxicitu odlišnou od
> toxicity původní látky nebo jiného meziproduktu rozkladu. Případně u
> člověka jsou některé meziprodukty ukládány do organismu natrvalo nebo na
> roky a desetiletí....
> Z tohoto důvodu je kyselina mravenčí podstatně ekologičtější, i když
> intenzívně smrdí a leptá.
>
>
>

"Mluvit o ekologigii při ošetřování Kys. mrav. je hodně ošidné. Tato kyselina se vyrábí v chemičkách a ne zrovna ekologických. To že se jí do životního prostředí dostává více než v přírodě vznikáje také na pováženou. Příkladně uhlíkaté sloučeniny se na zemi vyskytují již od jejího vzniku a přesto jejich nadměrná produkce dělá problémy."

Kyselina mravenčí je v podstatě poslední mezistupeň, konec řetězce rozkladu - oxidace organických látek. Další oxidací kyseliny mravenčí už vznikne jen voda a oxid uhličitý. Z tohoto titulu je kyselina mravenčí poslední mezistupeň přeměny spousty různých organických látek v metabolismu včetně těch běžných, takže organismus je na přítomnost kyseliny mravenčí v podstatě připraven a kyselina tak v organismu nedělá žádné větší problémy. Včetně léčení KM, kdy se ta kyselina dostává do organismu ve zvýšeném množství.
Jiná léčiva, amitraz, fluvalinat, cypermetrin a podobně jsou na začátku řetězce, v organismu se rozkládají na oxid uhličitý a vodu přes množství mezipoduktů 10 ? 50 ? možná i víc , přitom každý z těch meziproduktů dosahuje určité koncentrace a má svou konkrétní toxicitu odlišnou od toxicity původní látky nebo jiného meziproduktu rozkladu. Případně u člověka jsou některé meziprodukty ukládány do organismu natrvalo nebo na roky a desetiletí....
Z tohoto důvodu je kyselina mravenčí podstatně ekologičtější, i když intenzívně smrdí a leptá.

"Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem. Z konfer se dočítám na takovou houbičku nakapat 15-30ml KM 65%, na PSNV p.Klíma píše 60ml KM 65% najednou - doba odparu dva dny. Strategická otázka zní: bude se těch 60ml fakt odpařovat dva dny, nebo může nastat problém a odpar 60ml proběhne třeba za 24hodin (což by se včelám asi nelíbilo....nebo líbilo?). Předpokládejme ideální venkovní teplotu max do 25°.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami? "

Fyzikální zákony říkají, že první hodiny odpařování se odpaří většina kyseliny z houbičky a koncentrace par kyseliny v úlu prudce stoupne. Potom začne koncentrace par kyseliny prudce klesat dolů na zlomek původní hodnoty. Intenzita odpařování, pokud se nemění teplota ani vlhkost, klesá totiž zhruba s druhou mocninou koncentrace kyseliny. A fyzikální zákony se ošidit ani okecat nedají. Právě proto se vymyslely všelijaké ty odpařovače, kde je relativně malý knot, do kterého kyselina vzlíná z nějakého zásobníku. Anebo taky formidol. U obyčejné houbičky bude třeba buď minimálně použít ten fígl s teplotou, kdy se kyselina dává pozdě večer a díky nízké noční teplote se ze začátku odpařuje pomalu nebo pravidelně co pár hodiny kyselinu obnovovat.

Mluvit o ekologigii při ošetřování Kys. mrav. je hodně ošidné. Tato kyselina se vyrábí v chemičkách a ne zrovna ekologických. To že se jí do životního prostředí dostává více než v přírodě vznikáje také na pováženou. Příkladně uhlíkaté sloučeniny se na zemi vyskytují již od jejího vzniku a přesto jejich nadměrná produkce dělá problémy.

pepan

R.Krušina napsal:
.........
Mě letos padají v některých včelstvech docela "pěkně".
Do plodu už se teď nechystám, ale myslím, že je docela jisté, že pod víčky někteří roztoči přežívají.
V dlouhodobých odpařovačích při léčení (i po něm) padali vždy nějací světlí.
U houbiček po druhé dávce světlí docela poklesli, ale po dalším počítání před třetí dávkou zase nějací napadali. (dal jsem 3 dávky po 7 dnech)
........
Dobrý postřeh. Je nutné si poznatky ověřovat a konfrontovat, to nás posouvá od hypotéz k realitě.
Díky.

Odpoved Radka Krušinu je kompletná, len by som ešte doplnil, že ja podávam dávku KM pred večerom a pri nižšej nočnej teplote sa počiatočná intezita odparovania zmierni a matka aj včelstvo si na zmenu prostredia zvykne aj bez zadymenia. Pri jesenom liečení v oktobri /10/pri teplote 10-15°C som použil 85% KM. V priebehu 24 hod sa z utierky podla môjho úsudku odparí asi 70% KM, takže další deň je už len postupné privykanie včelstva na čerstvý vzduch. KM sa odparuje v úli, ktorý ma takmer stabilnú teplotu a teplota vonkajšieho vzduchu len obmedzuje prirodzenú difúziu úľových plynov, takže odparovanie by malo byť rovnomerné. Väčší vplyv by na odparovanie mohlo mať priame slnečné žiarenie, ak mu je tenkostený úľ celodenne vystavený.

Tomáš Heřman: http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY170.html

Tomáši díky za informaci, ten "sosáček" beru zpět. Nedovedu říct, kde jsem k němu přišel.

Teď ale trvá dotaz, zda při daném zdůvodnění je možná taková mutace V.d., aby vznikla rezistence. Příroda dovede někdy dost překvapit...

fungovat to bude když to tu houbičku nestráví,mám otestovaný 100 ml ne jeden nástavek 10 r.10x24 vcely si to daly

Libor V.napsal:
Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem. Z konfer se dočítám na takovou houbičku nakapat 15-30ml KM 65%, na PSNV p.Klíma píše 60ml KM 65% najednou - doba odparu dva dny. Strategická otázka zní: bude se těch 60ml fakt odpařovat dva dny, nebo může nastat problém a odpar 60ml proběhne třeba za 24hodin (což by se včelám asi nelíbilo....nebo líbilo?). Předpokládejme ideální venkovní teplotu max do 25°.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami?
Děkuji, Libor V
...........

Ne že bych měl nějaké velké zkušenosti s houbičkami (zatím letos poprvé), ale z toho co jsem vyčetl není asi až tak důležité pro poškození včelstva, jak dlouho se dávka odpařuje, ale spíš použitá koncentrace (houbička je vymyšlena na 65% KM ne na 85%) a jaká je velikost dávky - určí se podle velikosti prostoru (někde tuším udávali 2ml na jeden obsednutý rámek). Potom je dávka dána maximálním množstvím, které se do houbičky vsákne.
(takže nad 30 rámků vždy už plná houbička)
MVDr Klíma uvádí 60 ml, já jsem dával 50ml (potom se mi už zdálo, že může kyselina z houbičky někde vykapávat, že je už nasycená).
Taky někde uváděli, že je potřeba před aplikací kyseliny shora do otevřeného včelstva silně zadýmit, aby se matka nenacházela blízko pod kyselinou a mohla se stáhnout do bezpečí.

něco o houbičkách je na PSNV něco i tady:
http://www.pv.sk/vcely/index.asp
v článku Klieštik včelí ekologicky pod kontrolou.

RK

P. Holub napsal:
Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.
..............
Mě letos padají v některých včelstvek docela "pěkně".
Do plodu už se teď nechystám, ale myslím, že je docela jisté, že pod víčky někteří roztoči přežívají.
V dlouhodobých odpařovačích při léčení (i po něm) padali vždy nějací světlí.
U houbiček po druhé dávce světlí docela poklesli, ale po dalším počítání před třetí dávkou zase nějací napadali. (dal jsem 3 dávky po 7 dnech)

RK

Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem. Z konfer se dočítám na takovou houbičku nakapat 15-30ml KM 65%, na PSNV p.Klíma píše 60ml KM 65% najednou - doba odparu dva dny. Strategická otázka zní: bude se těch 60ml fakt odpařovat dva dny, nebo může nastat problém a odpar 60ml proběhne třeba za 24hodin (což by se včelám asi nelíbilo....nebo líbilo?). Předpokládejme ideální venkovní teplotu max do 25°.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami?
Děkuji, Libor V.

Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.

Metodu jak sledovat trubce k tomuto účelu v kritickém období se mi podařilo vytvořit, ale roztoče tam nemám. Ve včelstvu spadlo zatím 5 roztočů, ale trubcům se nějak vyhýbají, asi trubčí metoda někdy pokulhává.
http://leteckaposta.cz/145888713
http://www.youtube.com/watch?v=gMs2YyihUXc
B.V.

Vyšlechtil jsem "nezničitelné včely", tvrdí Angličan
Devětasedmdesátiletý britský včelař Ron Hoskins ztratil v roce 1992 desetitisíce včel. Stejně jako u ostatních včelařů, i v jeho úlech udeřil roztoč kleštík včelí. Tento parazit představuje obrovskou hrozbu pro celé lidstvo. Po celém světě zabíjí miliardy včel.
Ron Hoskins se celých 18 zabýval výzkumem svých včelích kolonií. Tvrdí, že se mu podařilo izolovat skupinu včel, které si navzájem pomáhají a parazita se zbavují. Včelař nyní odebírá těmto včelám sperma a uměle oplodňuje královny z ostatních úlů. Doufá, že se mu podaří vychovat nový druh včel, který se postupně rozšíří po celé Velké Británii.
Britská včelařská asociace, která zastupuje 18 000 včelařů, označila v tomto týdnu Hoskinsovu práci jako vzrušující.
Hoskins popsal situaci včelařů jako "vážnou" a varoval: "Pokud zemřou včely, zemřeme i my. Snažím se obnovit britské včelstvo takovým způsobem, aby se dokázalo proti těm parazitům samo bránit. Kdyby zemřely všechny včely na světě, vymřeli bychom. Opravdu je to tak vážné."
"Lidé jsou na včelách zcela závislí. Kdyby totiž včely neopilovávaly rostliny a plodiny, tak by nebylo co jíst, stejně tak jako dýchat. Rostlinná produkce kyslíku je pro člověka zcela nenahraditelná. Můj projekt není jednoduchý a rychlý, zabere ještě hodně práce. Může být však naší jedinou nadějí pro záchranu světových včelstev," dodal Hoskins.

Sleduji-li spady, tak to napovídá tomu, že KM roztoče v bunkách pravděpodobně neusmrtí. P.H.

No k tejto hypotéze sa prikláňam i ja, ak by to bolo inak, potom by nebolo treba pristupovať následne k ďalším zásahom, Veď po KM robíte ešte fumigácie a nakoniec keď by včely mali mať pokoj, tak ich kropíte aerosolom. A mne niektorí vytýkajú, že robím "len" tri fumigácie a včelstvá mi nepadajú, ani v kritickom roku 2007 moje včelstvá neboli ohrozené!

Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.

Tuším, že zde nebo na FV to komentoval myslím Ing. Dvorský s tím, že se mu poškodí nebo jen podráždí přísavky na nožičkách. To patrně způsobí to že je vypuzen ze svého bezpečí pod sternitem a je vydán v šanc včelám. Možná má i potíže s přilnavostí podobně jako u cukru. To je můj pohled na věc. Kdyby tomu bylo jinak, tak ustane vývoj v bunkách, kam kyselina také pronikne. Sleduji-li spady, tak to napovídá tomu, že KM roztoče v bunkách pravděpodobně neusmrtí.

Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu
s
> rozebiratelnym dilem.
> Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první
> prisel s
> > ideou ramku.

A nesmíme zapomínat na Janiše!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Co zacalo Langstrothem ?
Datum: 2.7.2010 - 9:39:23

> >>> a otce moderního amerického včelařství.“<<<
> Také hlopost
> Otcem byl nejen amerického moderního včelařství
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Co zacalo Langstrothem ?
> > Datum: 02.7.2010 08:00:34
> > ----------------------------------------
> > Jeste par kritickych vet k avizu clanku
> > Moderniho vcelare 1/2010:
> > >
> > „A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing.
> > Ivan Černý]
> > > V prosinci letošního roku uplyne 200 let od
> > narození Lorenzo Lorraine
> > > Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s
> > rozebíratelným dílem a otce
> > > moderního amerického včelařství.“
> >
> > Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere
> > jako o vynalezu. Vynalezce
> > > byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem
> > byla jeho zarovka. Vceli
> > > mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena,
> > ale je to objev.
> > > Discovery = objev, vynalez = invention
> >
> > Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli
> > mezera sporna, kdyz si
> > > precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
> > Langstroth was popularly credited with
> > discovering the "bee space," though
> > > this discovery had already been implemented in
> > European hives.
> > > In Europe, both Jan Dzierżon and August von
> > Berlepsch had been focused on
> > > side-opened hives. Land resources in Europe had
> > been limited, and
> > > traditionally bees were kept in beehouses. The
> > presently so-called “bee
> > > space” had been incorporated by Berlepsch
> > following Dzierzon’s discoveries,
> > > from the years 1845-1848, into his frame
> > arrangement (Bienen-Zeitung, May
> > > 1852).       
> >
> > Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade
> > nebyl vynalezcem ulu s
> > > rozebiratelnym dilem.
> > Jak znamo tato zasluha patri baronu von
> > Berlepsch, který první prisel s
> > > ideou ramku.
> >
> > Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich
> > tolik nesmyslu, radeji si
> > > to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal
> > ani cent.
> > >
> > A co vlastne zacalo Langstrothem ?
> >
> >
> >

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY170.html


Přestože kyselina mravenčí je vysoce cy­totoxická, polární složky
nepronikají snad­no skrz lipoproteinový krunýř včel, vyztu­žený
polysacharidovým chitinem. Proto ani mravenci, ani včely, které mají
chitinový exoskeleton po celém těle, nehynou v pro­středí, obsahujícím páry
kyseliny mraven­čí. Ale plod, nebo čerstvě vylíhlé včely s měkkou a světlou
pokožkou jsou citlivěj­ší. Vysoká úmrtnost v prostředí par kyseliny mravenčí
však byla pozorována u včel na­padených roztočíkem, které měly od para­zita
poraněné tracheální trubice.

Roztoči jsou také členovci, jako mra­venci nebo včely. Mají tedy také
exoske­leton, který by je měl obdobně chránit před působením kyseliny.
Přesto páry kyseliny roztoče ničí. Jaký je mechanismus tohoto účinku
kyseliny na roztoče přesně nevíme. Jedno vysvětlení bylo spíše mechanické,
kdy porovnáním velikostí včely i roztoče by­lo vydedukováno, že tito malí
členovci ma­jí i slabší kutikulu. Tak jednoduché to však asi nebude. Určitý
rozdíl se však mezi vče­lou a roztočem rýsuje v úpravě vodního re­žimu těla
během dýchání. Včela se vodou zásobuje sama, donáší si ji zvenčí. Roztoč
tuto možnost nemá. V dýchacím systému roztoče jsou ihned za průduchy na
pokraji dýchacích trubic pozorovány řasy, které vystýlají vnitřek těchto
trubic. Zdá se, tyto řasy jsou hygroskopické, nasávají z ovzduší vodu a tím
upravují ztráty vody vzniklé při dýchání roztoče. Ve vzdušném prostředí,
které obsahuje mimo vodních par i páry kyseliny dojde ke zvýšenému nasávání
par kyseliny do těchto řas. Ve vodném prostředí dochází k disociaci
kyseliny, přičemž jsou uvolňovány vodíkové ionty. Účinek těchto iontů může
souviset s průnikem kyseliny buněčnou membránou a s reakcí kyseliny s jejími
složkami, což už je vlastně cytotoxické působení kyseliny na tkáň parazita.
Podobný účinek, tj. poškození membrán mají vodíkové ionty disociované
kyseliny pravděpodobně i na spory Nosema apis. Stejně tak i antimikrobní
účinnost kyseliny mravenči se přisuzuje reakcím se složkami buněčné blány
mikrobů a konkurenční inhibici endoenzymů.

2010/8/27 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> >Lukáš Matela napsal:
> Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře
> pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček".
> Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
> ------------------------------------------------------------
> "Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak
> patrně nebude.
> JK
>

>Lukáš Matela napsal:
Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
------------------------------------------------------------
"Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak patrně nebude.
JK

Ahoj,

nevim jakou pouzivate ramkovou miru, me nejlepe pasuje stavebni vedro 12 l. ( 9 kg cukru) ma na vysku 220-225 mm , vyska vcten ousek je 245 mm, krasne vleze do prazdneho nastavku 39x24. Cena je za kus 24 CZK, daji se dat do sebe a nezabiraji pak misto, popr. behem roku pouzivat na cokoliv.

P.

A. Turčány napsal:
"Tomáš, ale som napísal aj to, že to je dobrým a správnym záverom odľahčovacej či diagnostickej fumigácii, ktorá mi ukáže, ako som to ktoré včelstvo pripravil do zimy. Neviem prečo vám vŕta v hlave chrobák, že padá tak málo klieštikov. Veď o tom je boj proti Vd, aby ho bolo vo včelstve čím menej a to všetko len z troch fumigácií (bez KM, bez aerosolovania!
Pýtam sa, prečo Vás to tak dráždi? Veď čím menej zásahov do života včelstva, tým preň je lepšie....

Zavlečenie z vonkajšieho prostredia nikdy nie je vylúčené, to asi nemusím zdôrazňovať. Veď prevencia aj humánnej medicíne funguje a nik sa nad tým nepohoršuje...."

Proč nás to dráždí?
Třeba proto že pokud spadne po "odlehčující" fumigaci málo roztočů, pak byla zbytečná a působí nelogicky.
Třeba proto, že fumigant neproniká skrz víčka, tudíž je lepší použít v tuto dobu jiné prostředky.
Třeba proto, že na Vašem stanovišti nejspíš není velký tlak z venčí a ani dobré podmínky pro množení kleštíka, zatímco jinde je to jinak.
Po zkušenostech z roku 2007 jsem již zavrhl spoléhání se pouze na zimní ošetření. V tento rok byste u nás s "odlehčující" fumigací neuspěl - bylo na ní příliš pozdě. Sázím spíše na celoroční přehled o stavu napadení, s případným adekvátním zásahem v případě problému.

Pod slovem prevence si nepředstavuji valení léčiva do organismu. V tomto případě za prevenci považuji sledování stavu a podnikání kroků pro přirozené omezení množení kleštíka.

Milan Čáp