Včelařská konference

"Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte"

Když jsem lepil opalitové značky, dělal jsem to skoro přesně tak. Akorát já mám na matku poklopku, takže matku nedržím v ruce, ale přitlačuji k podložce. A zápalky nijak nepřistříhávám, jejich konce nechávám tak, jak jsou. Barvu míchám pozinkovaným drátkem nebo tenkým šroubovákem, z tohoto "nářadí" ji teprve nanáším na zápalku, takže na zápalce mám přesně správné množství pro označení matky. Zápalky používám vždy tytéž, nespotřebovanou barvu z konců otírám.
Hlavní je natrénovat, jak moc nabrat barvu na sirku a jak moc ji nechat zavadnout, aby byla správně hustá a přesto lepila a jak moc naslinit druhou sirku pro přenášení značky. Dále pak je podstatné zavést nějaký stálý systém, na co a kde na stole odložit jednu sirku, druhou, kde bude poklopka s matkou, kde barva.... Mělo by to být vždy podobné, aby na to člověk nemusel myslet a aby se soustředil vždy jen na vlastní kvalitu toho značkování....