Včelařská konference

Dobry den,

uvazuji o stacirne medu, zajimalo by mne, co vsechno musi tato splnit, aby
byla uznana hygienou, veterinou, ... netusim cim jeste. Zajimaji mne
predevsim rozmery, nutnost propojeni se skladem a dalsi. Doufam, ze se zde
tim uz nekdo zabyval a rad se o zkusenosti podeli. Nejradeji by jsem to
realizoval formou pojizdne stacirny ( neco takoveho jsem vydel ve filmu pr.
Jindry "Navsteva u pr. Kolomeho") kvuli moznosti odectu od dani ( pokud se
nepletu, podle stavajici upravy odpisu dani bych to v pripade nove stavby
odepisoval 30 (ma byt snad 50) let, nehlede na problemy se st. povolenim a
spol).Nevite co pojizdne stacirne rika EU ? Se stacirmou zatim nemam v umyslu
kocovat, stala by doma " na spalkach".Doufam, ze na rozdil od problemu s
polistyrenem to bude , vzhledem k tomu ze mozna zrusi "prodej ze dvora", vec,
ktera by mela zajimat kazdeho vcelare (nebo aspon skorokazdeho, mimochodem
tam muze byt jak drevo, tak izolace z polistyrenu).Co sem se koukal, tak
valnik na znackach ( podle platneho sil. zakona, pokud bude tazen traktorem,
nemusi mit zem. prives znacku) se da sehnat kolem 10-15 000, bez znacek mozna
i min. A naka unimobunka by se do 20000 urcite sehnala taky.Tekouci vodu
vyresi cisterna na strese, a elektrinu nuze zajistit elektrocentrala, nebo 12
V. No a naklad do 40000 je na svete ( odecita se okamzikem nakupu).


--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

>>> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
>>Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
>>zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
>>toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
>>úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
>>které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
>>úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
>>teplota než venku.
> Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv.
> "odpadní" teplo,

Dovolte otázku - proč tedy rozdíl mezi teplotou v neobsazené uličce
utepleného úlu a venkovní teplotou roste tím více, čím níže klesá
venkovní teplota. Z toho se zdá, že včelstvo má zájem aktivně
ovlivňovat teplotu v úle. Samozřejmě, v zimě nevytápí úl na plodovací
teplotu, ale zdá se, že existuje jakási teplota, která je pro zimování
chumáče včel optimální, a té se snaží včely aktivně dosáhnout - proto
uvolní více či méně tohoto "odpadního tepla".

> jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve
> velkém úle ne (je ho málo na ohřátí několikanás. většího prostoru).

Možná to není otázka ani tak velikosti prostoru, jako jeho tepelné
izolovanosti od vnějšího prostředí.

> Kdyby včelstvo úl v zimě potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i
> v prostorném a neutepleném úlu, ale to nečiní (není proč).

Možná se o to snaží, ale vzhledem k masivnímu úniku tepla očky a
tenkými stěnami nemůže na regulaci teploty stačit to "odpadní teplo" -
resp. to množství tepla, které na to včely chtějí věnovat.

Třeba mají včely své instinkty trochu propracovanější, než si myslíme.
Mají způsob, jak bez velké spotřeby zásob, přihřát prostor, ve kterém
zimují. Pokud kvůli absenci teplené izolace toto přihřívání nepřináší
žádný efekt, tak do přihřívání zimovacího prostoru další zdroje
neinvestují. V podnikatelském prostředí bychom tomu řekli investiční
limit. Kdyby se snažili přihřívat neizolovaný prostor, tak by na to
spotřebovali více zásob než když na přihřívání rezignují. Naopak - v
izolovaném prostředí jim přihřívání přinese efekt menší spotřeby
zásob.

> Je známo,
> že kousek od včel je v úlu v zimě mráz.

V neizolovaném úlu.

Zdravím

J. P. Baudiš

> Takže to prodyšné víko na strůpek je prostě dřevěný rámeček,dno a víko
> rámečku by mohlo být zakryto např. silonovou sítí

Nahoře stačí, ale dole se Vám bude všelijak prohýbat nebo vytrhávat -
chtělo by to něco pevnějšího.

> a prostor je vyplněný PS
> kuličkami?Když projde pára,neuteče mi s ní i teplo?

Myslím, že jen nepatrně. Voda se dostává ven přes prodyšný materiál
hlavně difúzí.

> Jak asi silné by takové
> víko mělo být?

Co jsem tak kde viděl, používá se síla od 5 do 10 cm. Asi spíše těch
10 cm.

J. P. Baudiš

> Co se týká oněch izolací z hoblin, tak to byla záležitost tak 50
> let, ale velice rychle se zjistily nedostatky této izolace a je to
> tak 40 let mrtvá záležitost.

Bohužel ne tak docela. Před deseti lety jsem zjistil, že jeden z mých
Budečáků, které jsem vzal od starého včelaře ve vsi, má tuto izolaci.
A ještě koncem 80. let jsem slýchal od včelařů, jak mají tuto izolaci.
Takže mezi používanými úly se tato izolace asi stále ještě vyskytuje.

> Ostatně ty úly jsou někdy z této doby a jestli se je rozhodnu
> ponechat, tak asi ještě 50 let vydrží.( v dobrém včelíně). Asi část
> zlikviduji a pár si jich nechám.

Já taky. Mám baterii osmi Budečáků pod stříškou a zatím si je nechávám
(spíše z romantiky).


> Co se týká oné klasické prostorné dutiny ve starém stromě, mám pocit, že
> dutina ve stromě bude buď prostorná nebo bude mít 30 cm silné stěny.

V dobách, kdy se včelám utvářely jejich instinkty, nerostly v lesech
jen taková párátka jako v dnešních průmyslových lesech. A vzhledem k
tomu, že dutiny se vyskytují hlavně u starých - a tudíž i mohutných -
stromů, je předpoklad prostorných dutin s nejméně 30 cm silnou stěnou,
myslím, dosti reálný...

> V přírodní dutině nikdy včelstvo v zimě neobsazuje celý prostor. Ale
> jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Nikdy jsem netvrdil, že jarní zužování je něco přirozeného. Jen jsem
si dovolil vyslovit úvahu, že dnešní tenkostěnné nástavkové úly nemají
s přirozeným životem včel mnoho společného.

Včely v přírodě nikdo nezužuje, ale také od nich nechce maximální
výnos z jarní snůšky.


> Takže zimování v dutém starém stromě se mně nezdá jako uteplené zimování.

Opět jen podotknu, že jsem netvrdil, že zimování ve starém stromě je
totožné s tím, čemu dnes říkáme "uteplené zimování". Napsal jsem jen:

>> Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
>> přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...



J. P. Baudiš

Mam kupene dosky na ule podla vsetkeho mam ostat pri starich uteplenich uloch.
Mali byt umiestnene v 650m n.m.

Stefan

Snad vás to bude zajímat:
Ptal se mě p. Podhájecký, jak je to s využitím inseminovaných matek v běžném chovu. Dosud měl tři inseminované matky a žádná mu nevydržela víc než rok. Potom ve Včelařství 8/2003 v rozhovoru p.Sedláček odpovídá, že včelař s 10 - 20 včelstvy a s jednou ins. matkou nedosáhne úspěchu. K tomu navíc p. Lněnička před časem zde v konferenci napsal, že je to škoda práce inseminátora, aby si ins. matky kupovali včelaři.
Je pochopitelné, že takto kterýkoliv včelař může pochybovat o užitečnosti inseminovaných matek ze šlechtitelských chovů. P. Lněnička nám snad napíše přesněji, jak to myslel. Pan Sedláček v uvedeném rozhovoru podle mého odhadu měl na mysli to, že jedna ins. matka ještě není automaticky zárukou toho, že její dcery budou lepší, než je třeba průměr včelnice u kupujícího včelaře. Dodal bych, že pokud ale má štěstí a dostane matku geneticky kvalitní, může s ní mít úspěch. V průměru je genetická kvalita inseminovaných matek určitě vyšší než matek nešlechtěných. Pokud má včelař možnost vybrat si ze 2-3 ins. matek, má už velkou pravděpodobnost, že najde kvalitní matku k rozchovu.
Jestliže ze tří ins. matek se žádná nedožije víc než jednoho roku, je to buď shodou okolností smůla anebo je někde chyba (ve fyzické kvalitě matek). Při dnešní technice inseminace se ins. matky skoro vyrovnají volně pářeným matkám co do dlouhověkosti. A co do výkonu jejich včelstev (plodnost a síla včelstev, medná užitkovost) se jim mohou i vyrovnat. Dokonce když jsem nedávno porovnával mednou produkci včelstev s volně pářenými matkami (dcerami od inseminovaných) se včelstvy s matkami inseminovanými - z údajů za několik let zpět, vychází mi v průměru, že ins. matky mají o 16 % lepší výnosy medu! Je to z dat jen z našeho pracoviště (Zubří) + od vlastních včelstev. K tomu je důležité uvést, že ins. matky jsou záměrně inseminovány tak, aby se předcházelo úzké příbuzenské plemenitbě a tím inbrední depresi.

K. Čermák

Před 5 lety, když jsem dělal uteplené nástavky pro pokus, jem organtýn
sháněl, ale bylo mi řečeno, že už se nevyrábí. Byla to taková řídká tkanina
jako gázovina, ale trochu drsnější - vlákna byla silnější a tvrdší. Použil
jsem jinou řídkou tkaninu, ale hůř se s ní pracovalo - špatně přiléhala při
lepení na polystyren (lepil jsem to Latexem). Zpevnění povrchu ale nebylo
dokonalé, ale vcelku postačující pro běžné zacházení. Perlinka by se asi
nehodila, lepší je savý materiál.
Lepší je obít zvenčí úl (nástavek) když ne dřevem (palubky) tak třeba
sololitem.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Václav Tomeš" <tomes/=/c-box.cz>
To: "včelaři K." <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 12:46 AM
Subject: organtýn

Zdravím,
Přítel Čermák se ve své knize o nástavkovém včelaření zmiňuje o výrobě
nástavků v kombinaci dřeva, sololitu a polystyrénu ,.o použití tkaniny
organtýn.Zajímalo by mne o co se jedná ? Je to běžná perlinka, která se
používá na zateplování fasád? Jakou mají životnost takto vyrobené
nástavky?.
Za odpovědi děkuji Vašek Tomeš

Omlouvám se, omylem jsem poslal odpověď dvakrát a jednou dokonce bez reakce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 9:11 PM
Subject: Re: Význam polystyrenu


>
> ----- Original Message -----
> From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
> Subject: Význam polystyrenu
>
>
> > >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku

A to je právě to intenzívní včelaření. Jak včely vychovají ve dvou - třech
nadstavcích zimní generaci a odejdou, včelař vezme nadstavky a zmenší plochu
úlu na míru zimního chumáče. A potom v předjaří a na jaře zase sleduje včely
a postupně přidává.
Podle"O Ing. Václavu Smělém: Včelaření v polystyrenových úlech (Včelařství
č. 4 / 1995) (článek - dvě stránky - barevně): vc95-4a.jpg (284 k),
vc95-4b.jpg (260 k) " zimuje př. Smělý v 1 nadstavku 39x24 nebo ve dvou
39x18.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 4:22 PM
Subject: Re: Re[2]: Uteplené vs. neuteplené


> > Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> > přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> > celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.
>
> Ve spravnym ulu vcely NIKDY nevytapej celej ul. Ty vytapej jenom
> zimni chumac a zimni chumac musi bejt zakonite mensi nez ul, protoze
> kdyby byl zimni chumac objemove velikej jako ul, tak by se tam ty
> vcely pred utvorenim chumace nevesly. A paklize by vcely vyhrejvaly
> celej ul, tak by se do toho chumace neztahly a behaly by kolem a
> spotrebovavaly zimni zasoby.
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Plný souhlas - intenzívní x extenzívní ošetřování včelstev.
Podobně jsem napsal do konference 26 11.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
Subject: Význam polystyrenu


> >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
> >tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
> >problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
> >ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
> >stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
> >že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
> >půli cesty.
> Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře
rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat
kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
> pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
> (vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
> polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
> konferenci.
>

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
Subject: Význam polystyrenu


> >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
> >tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
> >problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
> >ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
> >stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
> >že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
> >půli cesty.
> Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře
rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat
kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
> pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
> (vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
> polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
> konferenci.
>
> >>Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
> >>nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
> >Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
> >proti nasáknutí vodou?
> Natřený byl sololit vždy. V uteplených i jednostěnných úlech bývá v zimě v
> rozích vlhko, v některých úlech více, jinde méně. Když se takové působení
> vlhkosti opakuje několikrát (více let), sololit se poškodí. Dřevo vydrží
> mnohem více, přitom nebylo natíráno - včely si ho samy potáhly propolisem.
>
> >> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
> >Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
> >zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
> >toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
> >úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
> >které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
> >úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
> >teplota než venku.
> Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv.
"odpadní"
> teplo, jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve velkém úle ne (je ho
> málo na ohřátí několikanás. většího prostoru). Kdyby včelstvo úl v zimě
> potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i v prostorném a neutepleném úlu,
> ale to nečiní (není proč). Je známo, že kousek od včel je v úlu v zimě
mráz.
>
> >Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
> >v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
> >pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
> >celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
> >níže klesají venkovní teploty.
> Neřekl bych, že tu teplotu včelstvo reguluje - viz výše. V případě silného
> uteplení a malého česna může být teplo uvnitř
> úlu v zimě signálem nedostatečné výměny vzduchu, což může včelám škodit
víc
> než mráz blízko chomáče.
>
> K. Čermák
>

Mám v plánu tam jet. Pokud něco natočím, tak to zveřejním.
Zdravím Honza

Najde se dobrovolník, který by mi nahrál (audio nebo video) přednášku na téma Zakládání profesionálních včelích farem a účast kraje při rozvoji včelařství? Nemám možnost se zúčastnit.

Michal

>Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
>tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
>problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
>ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
>stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
>že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
>půli cesty.
Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře rozšiřování
po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
ty, kdo mají čas hrát si včelama.
2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat kvůli
rozšíření.
Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
(vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
konferenci.

>>Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
>>nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
>Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
>proti nasáknutí vodou?
Natřený byl sololit vždy. V uteplených i jednostěnných úlech bývá v zimě v
rozích vlhko, v některých úlech více, jinde méně. Když se takové působení
vlhkosti opakuje několikrát (více let), sololit se poškodí. Dřevo vydrží
mnohem více, přitom nebylo natíráno - včely si ho samy potáhly propolisem.

>> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
>Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
>zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
>toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
>úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
>které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
>úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
>teplota než venku.
Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv. "odpadní"
teplo, jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve velkém úle ne (je ho
málo na ohřátí několikanás. většího prostoru). Kdyby včelstvo úl v zimě
potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i v prostorném a neutepleném úlu,
ale to nečiní (není proč). Je známo, že kousek od včel je v úlu v zimě mráz.

>Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
>v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
>pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
>celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
>níže klesají venkovní teploty.
Neřekl bych, že tu teplotu včelstvo reguluje - viz výše. V případě silného
uteplení a malého česna může být teplo uvnitř
úlu v zimě signálem nedostatečné výměny vzduchu, což může včelám škodit víc
než mráz blízko chomáče.

K. Čermák

Základní poučka o statistice.STATISTIKA JE SOUŠET NEPŘESNÝCH ČÍSEL!!!

Pepan


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 28, 2003 11:52 AM
Subject: Re: ing.Smely


> Též můžou být i statistiky, které se tváří průkazně naprosto neprůkazné
> protože jsou nesprávná data nabo matoda, pomocí kreté se data získala,
> nebo je vadná statistická metoda.
>
> Metody tvoří lidi a ti jsou omylní.
>
> Hezký den
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 27, 2003 10:59 PM
> Subject: Re: ing.Smely
>
>
> > Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> > Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> > souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> > všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).
>
> Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
> přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
> průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.
>
> Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
> např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
> pravidla pro matematickou statistiku porušena.
>
> Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
> nebo na ni nějak konkrétně navázat...
>
> J. P. Baudiš
>
>

Takže to prodyšné víko na strůpek je prostě dřevěný rámeček,dno a víko rámečku by mohlo být zakryto např. silonovou sítí a prostor je vyplněný PS kuličkami?Když projde pára,neuteče mi s ní i teplo?Jak asi silné by takové víko mělo být?

> Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Ve spravnym ulu vcely NIKDY nevytapej celej ul. Ty vytapej jenom
zimni chumac a zimni chumac musi bejt zakonite mensi nez ul, protoze
kdyby byl zimni chumac objemove velikej jako ul, tak by se tam ty
vcely pred utvorenim chumace nevesly. A paklize by vcely vyhrejvaly
celej ul, tak by se do toho chumace neztahly a behaly by kolem a
spotrebovavaly zimni zasoby.

\vov

No nevím,
řekl bych, že včely moc nezajímá, jestli je zimujeme v zadováku nebo
nadstavkovém úlu, ale spíš jaké v tom úlu mají podmínky. A já si nemůžu
pomoct, uteplený zadovák v zimě se mně jeví stejný jako PS úl. Vidím jediné
dva rozdíly, za prvé v PS úlu vlhkost prochází prodyšným stropem, v zadováku
zadem kolem okének a prodyšnou zadní izolací a druhý rozdíl v tom, že
uvnitř zadováku je dřevo a ne natřený PS. Pokud Vám to dřevo uvnitř úlu
vadí, je třeba to napsat.
Co se týká oněch izolací z hoblin, tak to byla záležitost tak 50 let, ale
velice rychle se zjistily nedostatky této izolace a je to tak 40 let mrtvá
záležitost. Ostatně ty úly jsou někdy z této doby a jestli se je rozhodnu
ponechat, tak asi ještě 50 let vydrží.( v dobrém včelíně). Asi část
zlikviduji a pár si jich nechám.

Co se týká oné klasické prostorné dutiny ve starém stromě, mám pocit, že
dutina ve stromě bude buď prostorná nebo bude mít 30 cm silné stěny. ( V
tabulkách jsem si našel, že PS má 4 - 5 x lepší izolační schopnosti než
dřevo) Budiž. Ten troud, který topí ve stromě, si moc představit nedovedu.
Budiž Ale dovedu si představit, že ta dutina bude třeba dvakrát tak velká,
než včelstvo potřebuje. Potom včelstvo v létě obsadí polovinu dutiny, v zimě
to bude polovina až třetina z té poloviny, to je 1/4 až 1/6 objemu. Pokud
dutina bude přiměřená ve smyslu dnešních nadstavkových úlů. Pak bude
včelstvo obsedat v létě celou dutinu, v zimě1/3 - 1/2 objemu dutiny.
Pokud bude dutina malá, včelstvo se přizpůsobí v létě počtem včel a na
základě toho vychová i pro zimu menší počet včel. I v takové dutině včelstvo
neobsadí v zimě více než polovinu objemu dutiny. V přírodní dutině nikdy
včelstvo v zimě neobsazuje celý prostor.
Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je přizpůsobení
velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly celý prostor úlu a
tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Takže zimování v dutém starém stromě se mně nezdá jako uteplené zimování.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 1:23 PM
Subject: Re[2]: Uteplené vs. neuteplené


> Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

> Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
> uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
> nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
> spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují.

Důvěřoval bych instinktu včel, že si v úle budou udržovat takovou
teplotu, jaká je pro jejich zimovaní optimální (pokud jim takovou
regulaci tepla umožní izolace úlu).

Mnoho se nemluví o tom, že pokud se docílilo toho, aby včely
spotřebovaly méně cukru přes zimu a v časném jaře, tak je to nejen
úspora cukru pro včelaře, ale mohlo by to být i šetření zimujících
včel. Čím méně včela přes zimu musí strávit cukru a přeměnit to na
teplo - tím méně se opotřebovává, a proto by mohla na jaře déle
vydržet.


> Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve
> dne i v noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech.
> Obvykle je ale sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

> Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
> zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
> skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
> úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů,
mám
> tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
> předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.

Rozlišujme uteplené zadováky a nástavkové PS úly se stěnou pouze z PS.
V Budečáku (i když má ve dvojitých stěnách nějakých pár cm PS)
navlhnou přes zimu vnitřní dřevěné stěny. A pokud jsou ještě ke všemu
ve stěnách místo PS jako izolace - např. hobliny, pak navlhne i tato
izolace - a takový úl se na jaře vůbec nechová jako teplý a izolovaný
ale spíše jako lednička.

Zkušenosti se zimováním v klasických zadovácích asi nelze přenášet na
silnostěnném PS nástavky.

> Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty
> pro zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou
> nadstavené pro zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.


Nu, představme si klasickou prostornou dutinu ve starém stromu -
klasické přírodní obydlí divokých včel. Síla stěny - 30 cm dřeva (a
třeba i více). Do tohoto "úlu" je jako jediný vstup - jediný otvor (a
to dosti malý - pokud je díra do stromu větší, včely ji zalepují). Na
dně dutiny je tlející troud, který tlením vydává teplo. Při zimování
stéká kondenzovaná voda na troud, který tím více "topí".

Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...

J. P. Baudiš

> Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

> Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
> uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
> nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
> spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují.

Důvěřoval bych instinktu včel, že si v úle budou udržovat takovou
teplotu, jaká je pro jejich zimovaní optimální (pokud jim takovou
regulaci tepla umožní izolace úlu).

Mnoho se nemluví o tom, že pokud se docílilo toho, aby včely
spotřebovaly méně cukru přes zimu a v časném jaře, tak je to nejen
úspora cukru pro včelaře, ale mohlo by to být i šetření zimujících
včel. Čím méně včela přes zimu musí strávit cukru a přeměnit to na
teplo - tím méně se opotřebovává, a proto by mohla na jaře déle
vydržet.


> Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve
> dne i v noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech.
> Obvykle je ale sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

> Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
> zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
> skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
> úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů, mám
> tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
> předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.

Rozlišujme uteplené zadováky a nástavkové PS úly se stěnou pouze z PS.
V Budečáku (i když má ve dvojitých stěnách nějakých pár cm PS)
navlhnou přes zimu vnitřní dřevěné stěny. A pokud jsou ještě ke všemu
ve stěnách místo PS jako izolace - např. hobliny, pak navlhne i tato
izolace - a takový úl se na jaře vůbec nechová jako teplý a izolovaný
ale spíše jako lednička.

Zkušenosti se zimováním v klasických zadovácích asi nelze přenášet na
silnostěnném PS nástavky.

> Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty
> pro zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou
> nadstavené pro zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.


Nu, představme si klasickou prostornou dutinu ve starém stromu -
klasické přírodní obydlí divokých včel. Síla stěny - 30 cm dřeva (a
třeba i více). Do tohoto "úlu" je jako jediný vstup - jediný otvor (a
to dosti malý - pokud je díra do stromu větší, včely ji zalepují). Na
dně dutiny je tlející troud, který tlením vydává teplo. Při zimování
stéká kondenzovaná voda na troud, který tím více "topí".

Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...

J. P. Baudiš

Libor Jarolím napsal(a):

> Asi se utopili. :-)
Taky ze jo. Bez legrace.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Můj strýc - tesař vždycky říkal, že nejlepší je dřevo plavené, zbavené tímto
všech parazitů.
Asi se utopili. :-)
Libor Jarolím
Stará Bělá

Já na vliv měsíce nevěřím, ale vím, že od cca září do listopadu prožívají
stromy období klidu, kdy nerostou, nejsou aktivní a většinu živin a
zásobních látek stahují ze dřeva do kořenů. Konkrétní délka a termín tohoto
období závisí na druhu stromu, asi to je památka na prostředí, kde se ten
který druh stromů vyvinul a na konkrétním dlouhodobém vývoji počasí. Konec
tohoto období se prodlužuje o mrazy, jakmile mrazy v zimě a na jaře skončí,
stromy začnou rašit.
Pokud se pokácí dřevo v době klidu, obsahuje minimum živin a je pro hmyz a
dřevokazné houby dost nezajímavé. Pokud se kácí třeba v dubnu, obsahuje
množství živin a vůní láká hmyz z daleka. Ta atraktivita zůstane i po
vyschnutí dřeva.
Dříve každý, kdo se živil prací s dřevem, toto věděl. V boji o plnění plánu
a dnes v boji o výdělek tyto znalosti vymizely.

Ty usedlosti v Alpách byly podle mne ošetřeny přípravky typu volské žluči
nebo volské krve. Tyto přípravky hmyz pouze odpuzují. V kombinaci se
správnou dobou porážky dřeva, možná výběrem jednotlivých stromů podle
stanoviště atd to ale stačilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 9:22 AM
Subject: Méně známé zajímavosti o dřevě


>Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si
všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí >používají zásadně
neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod
takové životnosti dřeva uvadějí, že >je důležité porazit strom ve správný
čas.

>S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou
dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované >našimi předky.
>Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé
těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.


>Michal

Když jsem tak četl články př. Smělého za posledních 20 let ve včelařství,
jeví se mně jeho metoda intenzívního včelaření ještě pracnější, než
včelaření v zadovácích. Proto si myslím, že včelaření v zadovácích je jedna
z docela dobrých alternativ intenzívního včelaření s menším počtem včelstev.
Už taky proto, že zadovák umožňuje plynulé zmenšování a zvětšování úlového
prostoru po rámcích, př Smělý to provádí vytahováním rámků a vkládáním
uteplivek místo rámků. Podívejte se na první stranu Včelařství 12/03 (
12/2003/293), renomovaný včelař přešel k stáru z nadstavků na zadováky,
protože už nemohl přenášet nadstavky.

Nad podobnou sponkovačkou jsem taky uvažoval, ale já zas tolik úlů nedělám,
takže by se mně nevyplatila. Používám tak dva roky pérovou sponkovačku Novus
z Bauhausu, stála tehdy 1190 a umí sponky třídy A H D G 11 mm do délky 14 a
hřebíky E do délky 16. Sponky, co používám, vyjdou tak od 5 do 15 haléřů za
kus. Používám ji na 3 mm sololit a zdá se, že se bude hodit i na nízké
rámky.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 8:59 AM
Subject: Dotace - co s nimi


> Na poslední schůzi jsem do našich "staříků" hřímal aby dotaci použily na
> výměnu starých úlů za nástavkové. Alespoň na několik. Přesvědčoval jsem
je,
> že v těch jejich starých almárkách nikdo z jejich potomků včelařit nebude
a
> nikdo z "mladých" ani nebude sám do výměny tolik investovat. Nevím zdali
se
> mi je podařilo přesvědčit, aby peníze nepoužili na husu k objedu na
neděli.
> Sám jsem se rozhodl jinak. Na loňské výstavě Prago Agro mě nijak zvlášť
> nezaujalo použití sponkovačky pro sbíjení rámků rakouských vystavovatelů,
> ale letos když jsem měl začít sbíjet stovky rámků jsem se rozhodl. V
> Hornbachu jsem nalezl sponkovačku KN 26 od firmy Güde
> (http://www.unicore.cz) za slušných 3990,-Kč. Sponkovačka umí sponky 5x25
> mm a funguje báječně.
> Honza

... mam obavy ze ak by sa vysetrili glycidove zasoby vsetkych vcelstiev v
republike / CR aj SR / a pozitivne by sa likvidovali tak by asi vela
vcelstiev nezostalo.

Ak sme v minulosti liecili preventivne antibiotikami, tak to bolo podobne
zakryvanie oci ako ked sa tvarime ze teraz ten problem nie je.
Dopovanie vcelstiev antibiotikami je rovnaky nezmysel ako bezhlave palenie,
len preto ze glycidove zasoby obsahuju spory. Aj pri "prichode" kliestika
sa napadnute vcelstva palili a dnes sme sa snim naucili vcelku uspesne
spoluzit.

Myslim ze Mor vcelieho plodu / podobne aj hniloba / su casto strasiakom bez
riesenie, o ktorom mnohy ani nevedia ako vyzera. Ked tvrdime vcelarom ze
jedine riesenie je ohen, potom sa nedivme ze vcelari radsej budu chorobu
roky tajit nez by mali o vsetko prijst. Za dobu zatajenej choroby sa
samozrejme nakazi "vsetko" v okoli.
Tu by sa ziadalo viac osvety pre vcelarov o potrebe dezinfekcie ulov,
ramikov a ostatneho vcelarskeho naradia. Ak by sme dali vcelarom navod ako
moru ci hnilobe uspesne predchadzat, ako osetrovat / rozumej zachranit /
vcelstvo pri prvych priznakoch tak by sme dosiahli ovela lepsie vysledky
ako ked ich dnes drzime v nevedomosti a tvrdime ze jedine riesenie je ohen.
V zahranici su choroby a ich prevencia ci liecenie tema cislo 1, no nase
casopisy akoby poznali len kliestika.

Matej





Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list
<eman.v/=/email <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Mor na Pøelouèsku
02.12.2003
06:15
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Promińte mi nepříjemné téma. Nedaleko Přelouče se v září našel mor včelího
plodu. Klinický nález byl ve 2 včelstvech z 15 a měla být nejdřív
likvidována pouze tato 2. Pak ale někdo (moudrý) rozhodl vyšetřit od
každého včelstva rámek glycidových zásob (to se dříve nedělávalo!) a ejhle,
našel se mor ve většině včelstev.
Spálilo se tedy vše. Postižený včelař byl přitom velmi pečlivý, včelstva
měl v zánovních úlech a ve vzorném pořádku a čistotě (i barevně označené
rámky podle stáří). Odkud se to tam vzalo? Určitě by bylo nejlepší
laboratorně vyšetřit na mor vzorky zásob (nebo měli) všech včelstev v
okolí. Ale kdo to zaplatí? Na tyto akce by byla potřeba dotace! Je to
povinnost místních včelařů - komise "neodborníků" - hrabat se v podezřelých
včelstvech, nebo státem placených veterinářů? Bojím se, že to tu budeme mít
za pár roků zpátky.
Eman

Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí používají zásadně neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod takové životnosti dřeva uvadějí, že je důležité porazit strom ve správný čas.

S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované našimi předky.
Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.

Pro zajímavost některé termíny uvádím-

* Dřevo, aby nehnilo, má být těženo ve dvou posledních dnech v březnu (plovoucí stavby v Benátkách)

* Dřevo, které nehoří (např. na stavbu dřevěných krbů), se má těžit jenom jeden den v měsíci březnu, a to nejlépe po západu slunce 1. března

* Palivové dřevo, které naopak velmi dobře hoří, se má těžit v prvních sedmi dnech po říjnovém novoluní

* Těžit dřevo, aby nebylo rozpraskané a pukající (nábytkářství), se má před novoluním a v listopadu

* Těžit dřevo, aby se nelámalo, se má 24. června mezi 11. a 12. hodinou (topůrka)

* Vánoční stromečky - jedle, podřezaná tři dny před jedenáckým úplňkem roku, si podrží jehličí velmi dlouhou dobu (i 30 let)

* Blesk udeří vždy do levotočivého stromu. Pokud vás zastihne v lese bouřka, postavte se pod strom pravotočivý nebo rovně rostoucí.

-------
Pokud by to fungovalo, znamenalo by to pro včelaře možnost postavit si dřevěné úly s velmi dlouhou životností a nebylo by třeba je ani natírat :))

Michal

Na poslední schůzi jsem do našich "staříků" hřímal aby dotaci použily na výměnu starých úlů za nástavkové. Alespoň na několik. Přesvědčoval jsem je, že v těch jejich starých almárkách nikdo z jejich potomků včelařit nebude a nikdo z "mladých" ani nebude sám do výměny tolik investovat. Nevím zdali se mi je podařilo přesvědčit, aby peníze nepoužili na husu k objedu na neděli.
Sám jsem se rozhodl jinak. Na loňské výstavě Prago Agro mě nijak zvlášť nezaujalo použití sponkovačky pro sbíjení rámků rakouských vystavovatelů, ale letos když jsem měl začít sbíjet stovky rámků jsem se rozhodl. V Hornbachu jsem nalezl sponkovačku KN 26 od firmy Güde (http://www.unicore.cz) za slušných 3990,-Kč. Sponkovačka umí sponky 5x25 mm a funguje báječně.
Honza

V které obci to bylo? Jsme blízko a dva včelaři v našem katastru jsou z Přelouče.
Tonda.

Promińte mi nepříjemné téma. Nedaleko Přelouče se v září našel mor včelího plodu. Klinický nález byl ve 2 včelstvech z 15 a měla být nejdřív likvidována pouze tato 2. Pak ale někdo (moudrý) rozhodl vyšetřit od každého včelstva rámek glycidových zásob (to se dříve nedělávalo!) a ejhle, našel se mor ve většině včelstev.
Spálilo se tedy vše. Postižený včelař byl přitom velmi pečlivý, včelstva měl v zánovních úlech a ve vzorném pořádku a čistotě (i barevně označené rámky podle stáří). Odkud se to tam vzalo? Určitě by bylo nejlepší laboratorně vyšetřit na mor vzorky zásob (nebo měli) všech včelstev v okolí. Ale kdo to zaplatí? Na tyto akce by byla potřeba dotace! Je to povinnost místních včelařů - komise "neodborníků" - hrabat se v podezřelých včelstvech, nebo státem placených veterinářů? Bojím se, že to tu budeme mít za pár roků zpátky.
Eman

Zdravím,
Přítel Čermák se ve své knize o nástavkovém včelaření zmiňuje o výrobě nástavků v kombinaci dřeva, sololitu a polystyrénu ,.o použití tkaniny organtýn.Zajímalo by mne o co se jedná ? Je to běžná perlinka, která se používá na zateplování fasád? Jakou mají životnost takto vyrobené nástavky?.
Za odpovědi děkuji Vašek Tomeš

Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují. Byl to snad výsledek
nějakého výzkumu, snad ve VUVČ v Dole. Přirozeně tehdy ještě nechovají plod.
Pokud plod chovají, je otázka, jaká část včelstva je potřebná k výchově
plodu a jaká část včelstva nadále pouze zimuje. Podotýkám, že včely mohou
svými těly izolovat třeba jen jednu jedinou uličku , kde je plod..

Co se týká těch prvních jarních výletů, myslím si, že u tenkostěnných úlů
včely vyletují tehdy, když je venku více dnů po sobě přes poledne slunce a
teplota 5 - 10 st C. Potom je na přední stěně úlů teplota minimálně 30 st C,
která se dostane přes stěnu úlu dovnitř a "vyžene " včely ven. Nezáleží na
tom, jestli je třeba konec ledna nebo polovina dubna a jestli je v noci
mráz.
U uteplených úlů včely vyletují tehdy, když v noci ani ve dne není příliš
velký mráz a ve dne je světlo - svítí slunce. Vylétají více v dubnu než v
lednu, protože v dubnu svítí slunce déle.
Takže pokud se zima "zlomí" rychle, vyletí spíš včelstva v tenkostěnných
úlech. Sníh už ale obvykle není, takže včely v něm nehynou.
Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve dne i v
noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech. Obvykle je ale
sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů, mám
tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.
Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty pro
zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou nadstavené pro
zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.

R.Polášek


----- Original Message -----
From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 8:41 PM
Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené


> Poměr v počtu pokálených úlů byl umne asi tak stejný ale právě u
zateplených
> byly 2 tak pokálené že jsem je spálil.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 27, 2003 12:00 PM
> Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené
>
>
> > jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> > fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> > proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> > zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> > Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
>
> Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
> nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :
>
> 1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
> zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
> zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
> takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
> medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
> požadavek.
>
> 2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
> vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
> Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
> potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
> izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
> že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.
>
> Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
> v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
> proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
> úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
> nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
> protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
> zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
> jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
> je tam jsou spadlé včely atd.)
>
> Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
> prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
> při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
> stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
> tvrzení nějak schází.
>
> Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
> trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
> tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
> 2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
> vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
> člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
> melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
> dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
> přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
> pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
> určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
> tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
> většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.
>
> Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
> kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
> tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
> včelstev).
>
> Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
> melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
> zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
> tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
> zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
> většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
> izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
> proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
> údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>

Já této metodě výzkumu říkám česky metoda pokusů a omylů (jestli tomu dobře
rozumím)

pepan

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 9:10 AM
Subject: Re: Re[3]: O v?ela?sk? ideologii


> > >Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly uteplené těmi 8
> > >cm polystyrenu? V čem je problém?
>
> > Mohu odpovědět otázkou - proč bychom měli zvolit zrovna 8 cm PS?
>
> Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
> jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
> vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
> tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.
>
> Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
> steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
> tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
> sten.
>
> No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
> dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
> vnejsi teplota atd.
>
> To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
> vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
> trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
> eufemizmus.
>
> \vov
>
>
>
>
>

Ten se nemusí počítat na to jsou přístroje kteé jej umnějí prostě změřit a
toto by zase měl být námět pro výzkumák aby to změřil a hotová data předal
včelařské veřejnosti. Ale mám takový dojem že jsem to již někde viděl ,
nejspíše vnějakých stavebních tabulkách?

pepan

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 11:46 AM
Subject: Re[5]: O včelařské ideologii


Myslím, že to je dobrý nápad. Ale realizovat jej je asi možno jen v
prostředí Výzkumných ústavů. Třeba si tohoto námětu naši výzkumníci
všimnou a budou-li kapacity na tento výzkum, tak...

Já bych se na výsledky moc těšil (ať už budou jakékoliv).


> Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
> jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
> vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
> tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.

> Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
> steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
> tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
> sten.

> No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
> dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
> vnejsi teplota atd.

> To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
> vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
> trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
> eufemizmus.

> \vov

J. P. Baudiš

Poměr v počtu pokálených úlů byl umne asi tak stejný ale právě u zateplených
byly 2 tak pokálené že jsem je spálil.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 12:00 PM
Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené


> jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...

Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :

1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
požadavek.

2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.

Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
je tam jsou spadlé včely atd.)

Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
tvrzení nějak schází.

Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.

Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
včelstev).

Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.


J. P. Baudiš

I tento argument se mě nezdá na své smesici úlů to nepozoruji

pepan

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 11:03 AM
Subject: Uteplen? vs. neuteplen?


> Zdravíčko,
>
> snad ještě jednu věc (pak definitivně tento žabomyší spor ignoruji). Jsem
> zvědav, jestli a jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail",
> jako je fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla"
k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na zdravější
> "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném Langst. možnost
> se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
> (když výzkum, tak pořádně, ne?)
>

Jako zatím nezúčastněný sleduji Vaši diskuzi na téma silně uteplených úlů. Protože včelařím "víkendově" na stanovišti vzdáleném cca 80 km od místa bydliště a ještě takřka přes odpor rodiny, přešel jsem v letošním roce na chov z českých univerzálů na nástavkové tenkostěnné úly (20 mm) na rámkovou míru 39x30 plodiště+ medníky 39*15, s tím že úly mám umístěny ve čelíně. Protože většina popisů technologie včelaření se týká včelnicového včelaření, zajímal by mne Váš názor, na to, jak by se měla lišit technologie nástavkového včelaření ve včelíně. Ja vhodné pro zajistění jarního rozvoje mít uteplené úly, pokud ano, jak silné uteplení stěn nástavků, jak s velikostí česna, silné uteplení stropu, používání fólie? Díky za vaše názory.

Na stránkách PSNV-CZ www.n-vcelari.cz najdete seznam distributorů časopisu MODERNÍ VČELAŘ a také obsah ukázkového čísla.

Vojta Protivínský, redakce MV
www.modernivcelar.cz

Jenom pro zajímavost. Léčím včely aerosolem v celé naší ZO Ronov n.D. Náhodou jsem v sobotu narazil na včelaře z Prahy, který má umístěna včelstva v našem katastru a já jsem je léčil. Říkal, že má jeden úl zhotovený přesně podle př. Smělého, ale maximální výnos v něm měl 40 kg. Včelaří v něm již několik let. Celkem má 6 úlů. V ostatních pěti úlech má výnosy stejné. Chtěl na tyto úly přejít, ale po těchto zkušenostech ponechává původní. Má normální uteplené nástavkové úly.

Děkuji př. ing. Čermákovi za jeho slova.

> * Informace na webu PV Zubří "Pokus s uteplenými úly" není dle mě v
> rozporu s jejím obsahem. Pokud mám v provozu 100 úlů jednostěnných a
> potom zařadím 14 úlů uteplených pro srovnání, tak je ten název
> myslím výstižný.

Moje návrhy přejmenování názvu pokusu nebyly míněny jako útok na onen
pokus, ale jako demonstrace toho, jak mohou být z různých stran věci
viděny různě. Tolik věcí je záležitostí úzu nebo interpretace! I v
případě takové věci jako je uteplený úl.

Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
půli cesty.

Ale kdokoliv jiný to může vidět jinak... Kombinace uteplení s očky by
snad mohla mít nějaké opodstatnění při silné snůšce.

> Zdůrazňuji, že jde o stručnou informaci, detaily
> budou popsány jindy a jinde.

Těším se, upřímně.

> * Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
> nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit

Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
proti nasáknutí vodou?

Při 8 cm PS by mělo být vlhnutí vnitřních stěn omezeno na minimum, ale
to neplatí, jsou-li přítomna očka. A jestli na stěnách nějaká voda
kondenzuje, pak při nenasákavé stěně krůpěje vlhkosti stečou dolů.
Jenže jestli stěna nasaje vlhkost, pak ji včelstvo musí svým teplem
zase vysušit - pak taková voda ve stěně při vysychání spolkne
skupenské teplo (na přeměnu vody v páru) - pamatuji si to správně z
fyziky? (Efekt ledničky) A to je citelná tepelná ztráta. (U
tenkostěnného dřevěného nástavku je ještě naděje, že část vody ze
stěny se difúzí vytratí přes stěnu do okolí nebo že ji vysuší to
oblíbené jarní sluníčko. Tím by situace v tenkostěnném úlu mohla být v
tomto ohledu příznivější než situace úlu s vlhkou vnitřní dřevěnou
stěnou pod důkladnou izolací.)

> a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v Pekařově. Dno (v
> Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka stále v
> provozu.

to jsou důležité informace pro interperetaci naměřených výsledků. Díky
za ně!


> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí

Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
teplota než venku.

Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
níže klesají venkovní teploty.

> a na jaře si včely
> očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3
> včely.

Ano, ale podívejme se na začátky plodování v brzkém jaru. Včely se k
očku ještě nedostanou. Tím se v úlu stále větrá, efekt uteplení se tím
(částečně) ruší. Bez očka by včely možná už vyhřály vnitřek úlu a
rozvolnily chumáč = obsedly větší objem = zaplodovaly větší plochu.
Otevřené očko tento proces oddálí. Zvláště za větrného počasí. To je
hypotéza.

Budu sledovat příští rok na jaře, kdy včely začnou kontrolovat
procházení vzduchu očky.

> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj
> začíná v horním nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám
> sotva může vadit.

Úvaha: Když vezmeme v úvahu, jaká je plodovací teplota a jaké teploty
jsou v tu dobu venku, tak včely musejí vytvořit poměrně značnou
izolaci. I když je dno dosti vzdálené, včely musejí izolovat plod od
studeného dna vlastními těly, což může omezovat rozvolnění chumáče,
zmenšovat obsednutou plochu a tím i omezovat plodování. Exaktní
pozorování jsem na toto téma nevedl. Když jsem začal zkoušet 8 cm PS
úly, měl jsem tam původně 10 cm vysoký podmet, pak jsem ho zkusil
zrušit zasunutím laminované vysoké desky PS do prostoru dna (tím se
zároveň vytvořilo lomené česno), což jsem pak zavedl u všech těchto
úlů, protože jsem při jarní prohlídce došel k závěrů, že se tato
včelstva rozvíjejí znatelně rychleji. Smělý pozoroval, že včely při
utepleném a nízkém podmetu kontrolují jen linii oblasti česna, zbytek
utepleného dna nechávají být a uvolněné včely se mohou věnovat něčemu
jinému (např. péči o plod). Kdežto u vysokého studeného dna, včely
izolují zespoda každou meziplástovou uličku.

Ale pravdou je, že moje včely nebyly tak vysoko ode dna jako u Vás ve
třetím nízkém nástavku.

Díky všem za polemiku. Těším se na další příspěvky.


J. P. Baudiš

Emanuel Vesely napsal(a):

>>Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
>>Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního,
>
>
> Příteli Vodičko, pokud ti některá témata nic neříkají, prostě si jich
> nevšímej. To vzkazuji všem, kterým občas ujedou nervy a začnou tímto stylem
> mentorovat.
> Mě zase vůbec nezajímá problém dotací z EU (stejně jako asi většinu zde
> diskutujících). Já si svůj "včelařský provoz" dokážu dotovat z medu a
> medoviny. Ale otázky účinků a likvidace umělých hmot a životního prostředí
> by měly zajímat každého,... i velkovčelaře.

Měly zajímat každého - to už je podle mne mentorovani a neguje vše výše
uvedené. Odporuješ si na třech větách

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

> Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
> Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního,

Příteli Vodičko, pokud ti některá témata nic neříkají, prostě si jich nevšímej. To vzkazuji všem, kterým občas ujedou nervy a začnou tímto stylem mentorovat.
Mě zase vůbec nezajímá problém dotací z EU (stejně jako asi většinu zde diskutujících). Já si svůj "včelařský provoz" dokážu dotovat z medu a medoviny. Ale otázky účinků a likvidace umělých hmot a životního prostředí by měly zajímat každého,... i velkovčelaře.
Eman

Zajímám se o jednotlivé typy úlů. Rád bych měl i jejich plánky pro jejich výrobu. Nevím jestli je zpracována historie a vývoj jednotlivých typů úlů.
S pozdravem Květoslav Skála

Třeba toto:

zkoušel jsem se zeptat na možnost čerpání dotací pro budování včelařského provozu, zatím to nejde, je třeba vyčkat.

Zveřejňuji odpověď:

Dobrý den,

v souvislosti s Vaším dotazem konstatuji následující:
- v návaznosti na strukturální fond EU Evropský zemědělský záruční a
orientační fond (EAGGF), by bylo možné po schválení jeho implementace v ČR
pod názvem Operační program rozvoje zemědělství čerpat investiční dotace i
na Vámi zmiňovaný projekt.
- V současné době je obsahová stránka tohoto Operačního programu v
připomínkování Evropské komise.
- Doporučuji sledovat internetové stránky Ministerstva zemědělství
www.mze.cz kde naleznete po schválení tohoto operačního programu další
instrukce.

Nevím jesli jsem dokázal správně zodpovědět Váš dotaz, proto mě můžete
samozřejmě znovu kontaktovat.

S pozdravem

Jan Vavřina
MZe ČR
Regionální pracoviště Agentury SAPARD
Kotlářská 53
Brno

Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního, něco k užitku všem. Z tohoto světa, ať to má smysl.

Tady bych spis videl slavne
"Pecunia non olet", Novy Zeland sam to asi nezachrani, ale vlada
potrebuje prachy.

Zdravi PP.

Olda Vancata napsal(a):
> kazda zeme ma neco. na novym zelandu platej sedlaci dane za kravsky a
> ovci prdy protoze to jsou sklenikovy plyny (prevazne metan).

> Ať žije přírodní ekologický polystyren a syntetické včely.
> .... blbost kvete v každém věku.

kazda zeme ma neco. na novym zelandu platej sedlaci dane za kravsky a
ovci prdy protoze to jsou sklenikovy plyny (prevazne metan).

\vov

Příští týden budeme udit. Už se těším na to dioxinové uzené.Ten dřevný dioxin to musí být něco velice vzácného, když to uzené bývá tak dobré, že? Je pravdou, že na polystyrenu jsem udit ještě nikoho neviděl, ale vidím , že ve Švédsku jsou zřejmě mnohem dál. Možná se ,, švédské uzené ,, prodává i v supermarketech - proto je to takový hnus.

Ať žije přírodní ekologický polystyren a syntetické včely.
.... blbost kvete v každém věku.

(řešíme tu spoustu "nedůležitých" problémů)

Přesto chci poděkovat př. Poláškovi
je dobré to znát i když úly nepalíme každý den. Včelařina by měla být
šetrná a včelař taky. Topíme a pálíme skoro všichni.
Je z toho zřejmé co každý cítil ( intuitivně i nosem ) - co je přírodě
blízké je většinou k ní i šetrnější.



----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2003 11:45 AM
Subject: Re: Polystyren


> Přátelé,
> nezlobte se na mne, ale tahle debata mi připadne opravdu dost vytržená.
> Vy diskutujete, jakoby hlavní náplní včelaře bylo denně pálit hory
> styrenu, polystyrenu, PVC a jiných "ohavností".
>
> Přitom co okolo nás všechno hoří a emituje - auta, elektrárny všech
> druhů, krávy - metan, vypalované brazilské pralesy... . Co všechno chrlí
> průmysl jakéhokoliv typu. Kdybyste skutečně chtěli chránit životní
> prostředí od "škodlivin", museli byste se už ihned po narození vzdát
> veškeré činnosti a co nejrychleji zemřít. A stejně byste tím to
> prostředí zatížili. Takže já vidím jedinou cestu, odejít ze zeměkoule,
> ale kam a jak. Atd.
>
> Takže ty dva úly, řekněme ročně, natřené zvětralou fermeží s klidným
> svědomím spálím v kuchyni a uvařím si na nich kafe.
> Jen tak mimo, kdopak ví, co se uvolňuje pálením propolisu, vzhledem k
> jeho složení to asi nebude nic moc ekologicky čistého.
>
> Zdraví PP.
>
> > Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi
1000
> > st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC,
měly
> > by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
> > těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo
dřevu
> > přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
> > Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.
> >
> >>
> >>P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
> > 1000°C
> >
> >>i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
> >
> > prodávají
> >
> >>v OBI v akci ..
> >>>pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> >>>aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.544 / Virová báze: 338 - datum vydání: 25.11.2003

Přátelé,
nezlobte se na mne, ale tahle debata mi připadne opravdu dost vytržená.
Vy diskutujete, jakoby hlavní náplní včelaře bylo denně pálit hory
styrenu, polystyrenu, PVC a jiných "ohavností".

Přitom co okolo nás všechno hoří a emituje - auta, elektrárny všech
druhů, krávy - metan, vypalované brazilské pralesy... . Co všechno chrlí
průmysl jakéhokoliv typu. Kdybyste skutečně chtěli chránit životní
prostředí od "škodlivin", museli byste se už ihned po narození vzdát
veškeré činnosti a co nejrychleji zemřít. A stejně byste tím to
prostředí zatížili. Takže já vidím jedinou cestu, odejít ze zeměkoule,
ale kam a jak. Atd.

Takže ty dva úly, řekněme ročně, natřené zvětralou fermeží s klidným
svědomím spálím v kuchyni a uvařím si na nich kafe.
Jen tak mimo, kdopak ví, co se uvolňuje pálením propolisu, vzhledem k
jeho složení to asi nebude nic moc ekologicky čistého.

Zdraví PP.

> Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi 1000
> st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC, měly
> by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
> těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo dřevu
> přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
> Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.
>
>>
>>P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
> 1000°C
>
>>i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
>
> prodávají
>
>>v OBI v akci ..
>>>pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
>>>aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.

Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi 1000
st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC, měly
by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo dřevu
přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2003 2:20 AM
Subject: Re: Polystyren


> Honza
>
> P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
se
> hořáku na zemní plyn) lze po větší část doby hoření dosáznout při cca
1000°C
> i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
prodávají
> v OBI v akci ..
>
> ----- Original Message -----
> From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: 29. listopadu 2003 22:23
> Subject: Re: Polystyren
>
>
> > > Není uhlovodík jako uhlovodík
> >
> > pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> > aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
> >
> > podivej se na LD 50 dioxinu.
> >
> > \vov
> >
> >
> >
> >
> >
>

Pánové,
než tady vznikne podobná diskuze jako uteplené verzus neuteplené úly. tak
to trochu vyjasním.
Většina plastů obsahuje pouze uhlík, vodík a popřípadně kyslík. Takže při
dokonalém spálení by měla vznikat jen vodní pára a oxid uhličitý. Problém
je v tom, že v plastech je obvykle přebytek uhlíku oproti vodíku, takže při
spalování volně na vzduchu obsah kyslíku ve vzduchu nestačí a plasty hoří
nedokonale. Uhlík se uvolňuje jako saze a oxid uhelnatý a zároveň vzniká
řada různých rozkladných produktů, z nichž je většina zdraví škodlivých,
některé jsou karcinogenní atd. Ty jsou nejvíc naabsorbované v těch sazích.
Jaké látky to jsou, zálěží konkrétně na tom, jaký plast se pálí. Nejméně
škody při pálení nadělá polyetylén a polypropylen, respektive igelit ( ten
se už dávno nedělá z PVC). Ten obsahuje hlavně lineární polyolefinové
řetězce podobné třeba parafínu. Polystyren obsahuje velké množství uhlíku,
proto taky vytváří dost sazí. Monomer polystyrenu styren při spalování může
taky vznikat, ale kdo jednou pracoval s polyesterovými pryskyřicemi, kde se
používá jako rozpouštědlo, nadýchal se ho více, než se kdy nadýchá při
spalování polystyrenu. Při nedokonalém spalování polyuretanu nebo molitanu
vznikají silně páchnoucí látky a silně jedovaté látky na bázi kyanovodíků
atd. Škodlivost těchto látek při volném spalování na vzduchu je víceméně
srovnatelná se spalováním uhlí, asfaltu atd volně na vzduchu. ( nebo v
kouřícím kotli ). Pokud se už mají plasty spalovat volně na vzduchu, tak s
příměsí dřeva atd, tak aspoň na 1 kg polystyrenu 10 kg dřeva, tím by se měla
tvorba sazí omezit.
Něco jiného jsou dioxiny. Jsou to látky silně jedovaté, tuším jedovatější
než kyanovodík a zároveň mají v půdě velice dlouhý poločas rozpadu, tak od
15 do cca 90 let. Vznikají při tepelném rozkladu organických látek za
přítomnosti chloru, v rozmezí tak od 200 do cca 1000 st.C. ( Výroba
herbicidů ve Spolaně, výroba Agent Orange v USA atd )
Velké množství dioxinů vzniká při spalování PVC, to obsahuje jednotky až
desítky hmotnostních procent chlóru. ( z PVC se tuším vyrábí i takzvaný
nehořlavý polystyren ). Protože chlór je ale skoro ve všem, vznikají dioxiny
při spalování skoro všeho, ale v nepoměrně menším množství. V České
republice byly dioxiny objeveny i v prachu v komíně při zkouškách s
peletkami z energetických rostlin.( Ale řádově více vzniká dioxinů při
spalování obyčejného uhlí.)

Myslím si, že plasty bez obsahu chlóru jsou pro výrobu úlů relativně
použitelné. Pokud bude nutné tyto úly spálit, zatíží okolní prostředí
podobně jako třeba týden - měsíc topení uhlím. PVC pro výrobu úlů zásadně
nepoužívat!
U dřevěných úlů vybírat barvy, lepidla atd raději bez obsahu chlóru, protože
dřevěné úly stejně obvykle končí v peci.

R Polášek


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 29, 2003 4:35 PM
Subject: Re: polystyren ve v ela stvĄ


> Polystyrenova molekula se sestava s uhliku a vodiku, cili pri jeho
> spalovani (nehlede na prisady a plnidla) nemohou vznikat ekologicky
> katastrofy.
>
> Naopak pri spalovani dreva vznika dioxin a v mnoha okresech ve
> svedsku je zakazano topit v krbech protoze je to zamorovani zivotniho
> prostredi.
>
> \vov

Ona by Oldo asi byla lepší argumentace, kolik a jakých splodin dá spálení 1
kg polystyrenu a 1 kg dřeva 'táborákovým' způsobem. A taky kolik kg dřeva a
kolik kg polystyrenu představuje kterej typ úlu.

Když napíšeš, že polystyren je přece taky uhlovodík (jako vláknina ve
dřevě), vyvolává to onu známou pseudoekofobii z plastů, postavenou na
pocitu, že hořící dřevo 'voní', kdežto hořící polystyren 'smrdí'.

Pravda je, že ani dřevo (dokonce natřené kde čím), ani polystyren bychom,
pokud chceme být šetrní k prostředí, neměli spalovat na otevřeném ohni, ale
nějak zrecyklovat nebo odvézt do spalovny (která zaručuje vysokou teplotu,
má nějaký ty filtry a kde se také za likvidaci platí).

Honza

P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící se
hořáku na zemní plyn) lze po větší část doby hoření dosáznout při cca 1000°C
i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se prodávají
v OBI v akci ..

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 29. listopadu 2003 22:23
Subject: Re: Polystyren


> > Není uhlovodík jako uhlovodík
>
> pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
>
> podivej se na LD 50 dioxinu.
>
> \vov
>
>
>
>
>

> Není uhlovodík jako uhlovodík

pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.

podivej se na LD 50 dioxinu.

\vov

Pořád tu někdo tvrdí, že polystyren hoří za vzniku CO2 a H2O
Doporučuji se podívat do uč. chemie nebo stačí zde na netu - www.mvcr.cz popis jednoho z požárů "při hoření vznikají zejména oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a aldehydy." O pár řádek dál "nejnebezpečnější je styren, který působí dráždivě" Jinde je možno se dočíst že může vyvolat vážné neurologické potíže již v množstvích 250 a 500 ppm na m3. Aby shořel na neškodné součásti je třeba teplota 2200 až 2500C?????????

Není uhlovodík jako uhlovodík

Zdraví Richard

> Nedávno (mo ná dva i t i roky) likvidovali mor na Olomoucku spálením
> 456 v elstev. Te si p edstavte tu ekologickou bombu, a budete pálit
> na stanovi ti polystyrénové úly. Proto jsem p ijal zákon - polystyrén
> do v ela ství nepat í ! a dr ím se p írodních materiál .

Polystyrenova molekula se sestava s uhliku a vodiku, cili pri jeho
spalovani (nehlede na prisady a plnidla) nemohou vznikat ekologicky
katastrofy.

Naopak pri spalovani dreva vznika dioxin a v mnoha okresech ve
svedsku je zakazano topit v krbech protoze je to zamorovani zivotniho
prostredi.

\vov

Je mi 65 let a už jsem se mnohokrát v životě střetl s nádorovým onemocněním svých přátel a také těch nejbližších. Z této pozice mám k používání polystyrénu ve včelařství velmi negativní stanovisko:
Varoázy se v doohledné době nezbavíme. Je také všeobecně známo, že mor plodu se nejčastěji objevuje u včelstev zeslabených varoázou, čili nebezpečí moru je trvalé a mor může potkat každého. U nás měl mor na včelnici i veterinář. Nedávno (možná dva či tři roky) likvidovali mor na Olomoucku spálením 456 včelstev. Teď si představte tu ekologickou bombu, až budete pálit na stanovišti polystyrénové úly.
Proto jsem přijal zákon - polystyrén do včelařství nepatří ! a držím se přírodních materiálů.
Na závěr ještě jeden slogan - "nejlepší med je med prodaný". Chci tím říct, že při dobré technologii včelaření není problém med vyprodukovat, ale problémem zůstává med prodat za optimální cenu a nerozhoduje nějaký ten kilogram cukru navíc při zimním krmení.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.545 / Virová báze: 339 - datum vydání: 27.11.2003

Vazeny priteli
v minulem mesici jswm na Vas email objednal casopis Moderni vcelar. Vy
jste mi odpovedel, ze jakmile vyjde prvni cislo bude mi zaslano a
zaroven mi sdelite podminky predplatneho. Prve cislo
jiz vyslo, ale bohuzel jsem njej neobdrzel. Proto prosím,povazujte me
za predplatitele a zaslete me prve cislo Moderniho vcelare vcetne podminek predplatneho.

Opakuji moji adresu: Jaroslav Hykel
Mala strana 312
742 01 Suchdol n. O.

mailto:valsora/=/email.cz



VP> Zda se, ze ne vsichni ucastnici konference sleduji aktualni zpravy ve
VP> Vcelarskych novinach. Nekteri ani nemohou, protoze jsou na konferenci
VP> napojeni jen pres mobil.

VP> Pro vsechny tedy jeste jednou: Ukazkove cislo noveho casopisu MODERNI
VP> VCELAR vyslo 20.11.2003 v Brne. Vyzvednout si jej muzete ve sve vcelarske
VP> prodejne, u vykupce medu apod., nebo objednat na adrese MODERNI VCELAR,
VP> P.O.BOX 11, 691 03 Rakvice, casopis/=/n-vcelari.cz, tel.: 519 349 393.
VP> Zapujcit si jej muzete v knihovne CSV, Kremencova 8, Praha.

VP> Kontakt na redakci je uveden take na www.modernivcelar.cz a aktualni zpravy
VP> najdete, diky panu Cejkovi, ve Vcelarskych novinach -
VP> vcelarskenoviny.wz.cz.

VP> Pri teto prilezitosti mi, prosim, dovolte, abych se omluvil za chyby na
VP> titulni strane, vcetne nizke kvality fotografie. Vina je na strane
VP> tiskarny, ktera pri sazbe omylem znizila rozliseni z 200 dpi na 65. Nyni
VP> jedname o opatrenich, ktera by neco podobneho do budoucna vyloucila.

VP> Mgr. V. Protivinsky
VP> sefredaktor MV

MODERNÍ VČELAŘ - zima 2004, str. 13, pochopitelně nepřináší podrobné a úplné výsledky pokusu. To ani nebylo možné, protože první předběžné výsledky jsme získali 11.10.2003, tedy 6 dní po uzávěrce a 4 dny před předáním čísla do tisku.

Informovali jsme proto o hlavním výsledku pokusu: že neuteplené úly včelstva nijak neohrožují a že i v těchto úlech je možné na území ČR včelařit. Tomu totiž mnozí včelaři dosud nevěřili.

Na konci článku odkazujeme na příští číslo (jaro 2004), v němž přineseme informace podrobné a úplné (pokud nám je VÚVč poskytne - věříme, že ano).

Považuji za důležité sdělit, že redakce MODERNÍHO VČELAŘE má k výsledkům všech pokusů prováděných ve VÚVč Dol plnou důvěru. Obecný zájem redakce pak je informovat čtenáře o veškerém včelařském dění co nejobjektivněji.

V. Protivínský
šéfredaktor MV
casopis/=/n-vcelari.cz

> A na závěr opět opakuji svojí radu: Kdo
> si myslí že o hodně přišel ať si tři úly z 8 cm. polystyrenu vyrobí tři
> roky je testuje a s výsledky nás seznámí. Rozhodně to bude zajímavé čtení.
> S pozdravem: Stonjek Rudolf.

Na první pohled je to logické, ale je v tom háček.
Včely v PS úlech 8 cm je asi potřeba ošetřovat jinak (mnohem složitěji), než v klasických úlech. Kdyby to bylo tak prosté, tak to dávno někdo udělá jako ing.Smělý a podá svědectví o fantastických výsledcích. Vše se dá zlepšit! Zatím se jeho teorie ani nepotvrdila (jeho výpověď se u soudu neuznává) ani nevyvrátila. Proč? Myslím, že málokdo bude dělat 8cm úly a složitě ošetřovat supervčelstva, aby něco dokazoval. Nebo to možná zkusil a nestojí mu za to se s výsledky chlubit aby nevypadal jako packal proti svému "vzoru".

>a nad tím jeřáb nebo lépe řečeno kočka
> pevnostně dimenzovaná spíše na zdvihání autobusu.

A také velkovčelaři nemají čas na "nesmysly" a výzkumníci zkoumají to, co uznají za užitečné pro většinu včelařů (to je dobře). A ing.Smělý si osamoceně píše pseudovědecké články s originálním tématem, protože ho to baví, má dost času a polystyrenu a těmi výsledky mnohé z nás dráždí. Sám kdybych to udělal přesně podle jeho rad a měl takové výsledky, určitě bych se pochlubil a to mi tady chybí.
Eman

Též můžou být i statistiky, které se tváří průkazně naprosto neprůkazné
protože jsou nesprávná data nabo matoda, pomocí kreté se data získala,
nebo je vadná statistická metoda.

Metody tvoří lidi a ti jsou omylní.

Hezký den
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 10:59 PM
Subject: Re: ing.Smely


> Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).

Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.

Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
pravidla pro matematickou statistiku porušena.

Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
nebo na ni nějak konkrétně navázat...

J. P. Baudiš

> Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).

Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.

Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
pravidla pro matematickou statistiku porušena.

Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
nebo na ni nějak konkrétně navázat...

J. P. Baudiš

> A pak buď větrání funguje samo = podmetem a očky a nebo musí větrat
> včelky. Asi i proto jsou v PS úlech včely v zimě sraženy tak, aby
> mněly dost blízko k česnu. A včelař to musí hlídat.

Nevím nevím. Nikdy mne nenapadlo, že bych měl hlídat včely, jak a kde
zimují. A také - co by včelař při minus 10 dělal, kdyby zjistil, že se
chomáč odstěhoval někam, kam mu to jejich pán neschvaluje...? :-)
Neumím si představit, že bych v lednu honil zimující chomáč po úle na
vykázané místo :-)

> A z toho pro mně vyplynulo, že než dělat 3x týdně chyby v
> ošetřování, tak je raději budu dělat jen jednou za měsíc. Jsem
> zastáncem teorie, že se mají nechat včely v klidu a nestrkat do nich
> příliš často nos. :-) S čímž souvisí otázka: Kdo je největší škůdce
> včel? No přece včelař. :-))) ale to přece všichni víme :-))

To je jistě pravda. Dal jsem to před časem jako motto konference: "Za
určitých okolností mohou včelstva včelařovu péči přežít."

Zdravím

J. P. Baudiš