Včelařská konference

Jak tak sleduji ty "alergické reakce na Smělého bodnutí" do vosího
hnízda úlové otázky, získávám dojem, že bychom se měli více zamýšlet
nad psychologickou stránkou tohoto problému: odlišný názor vyvolává
odmítavou reakci (a následně se hledají argumenty, které to mají
podepřít). (Někdy jsou odpovědi na bodnutí přímo alergické.) Těmto
psychologickým jevům podléháme všichni. S tím těžko co naděláme.

Krátké komentáře k námitkám na článek ve Vč. 2003/8

Prosím, aby níže uvedené nikdo nechápal jako osobní útok či něco
podobného. Jde mi o věcnou polemiku s autorem citovaných a mnou
komentovaných tezí. Věřím, že to je z mých komentářů (alespoň místy)
znát. Autora, jemuž oponuji, si vážím a nejde mi o nic jiného, než si
vyjasnit, proč je jeho přístup k citovanému Smělého článku takový,
jaký je.

> Nejdříve v čem dělá př. Smělý chyby, pár příkladů: Vezměme si třeba
> jeho článek ve Včelařství č. 10/2003, str. 244-245, o zimní spotřebě
> zásob v polystyrenových úlech. Jen zmínkou uvádím, že v části
> "Rozbor výsledků" je několik bodů, které z předchozího textu vůbec
> nijak nevyplývají (body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12) - jde tudíž o
> prezentaci jeho názorů (chybí tu důkazy)

Ten článek není vědeckou studií na 30 stran, ale časopiseckým
(krátkým) článkem. Není, myslím, fér hodnotit tento článeček podle
kritérií pro vědeckou práci. Navíc - autor píšící do časopisu má
určité právo předpokládat, že čtenáři znají jeho předchozí články ve
stejném časopise již zveřejněné. Obávám se, že pod tímto přísným
světlem (nároky na článek jako na vědeckou studii) by neobstála ani
řada článků př. Boháče a dalších autorů publikujících ve včelařství.

Kapitola "rozbor výsledků" vcelku přináší to, co svým názvem slibuje
(byť v trochu širším rámci; já - být autorem - volil bych jiný název
této kapitoly). V podstatě však platí, že autor v ní rozebírá to, k
čemu se svým pozorováním dobral. Asi těžko možno očekávat od
populárního časopisu, že bude uveřejňovat podrobnou studii... Je pro
mne však otázkou, jaké důkazy si př. ing. Čermák představuje v rámci
krátkého časopiseckého sdělení uveřejnit.

Např. k bodu 4, který př. Čermák kritizuje pro nepřítomnost důkazu -
zkráceně obsah tohoto bodu: "za dobu 30 let mi přes zimu neuhynulo
jediné včelstvo". Jaký důkaz si př. Čermák představuje? Výpovědi
svědků se seznamem jejich jmen, adres, a rodných čísel...? Bez ironie
- opravdu by mne to zajímalo. Anebo - jak má k tomu bodu Smělý uvádět,
jak se k němu dobral? Anebo - jak má tento bod vyplývat z předchozího
obsahu článku? A jak je možno napsat o tom bodu, že "jde tudíž o
prezentaci jeho názorů" - jestli je Smělého názorem, že mu včelstvo
neuhynulo, tak my mu budeme tvrdit, že je to jen jeho názor, že to
včelstvo ve skutečnosti uhynulo? Nevím, nevím.

Jaký důkaz máme chtít k bodu č. 5 - to už je mi úplnou záhadou. Anebo
jak to má vyplývat z předchozího obsahu článku?

K bodu č. 6 - s tímto tvrzením snad budou souhlasit i tenkonástavkoví
včelaři, protože oni dělají ve svých úlech to samé. Tak jaký důkaz je
možné chtít pro všeobecně prováděnou praxi?

K bodu č. 7 - opět - jaký důkaz k tomuto závěru, týkajícímu se otázky
síly zazimovávaných včelstev, si kdo představuje. Důvod k tomuto
názoru je nabíledni.

K bodu č. 8 - nebudu se opakovat s tázáním se ohledně důkazu. Nevím
ani, jestli by měl dle požadavků ing. Čermáka (nechci mu nic
podsouvat, tak to formuluji jako otázku) být obsahem Smělého článku
také výčet těch jednotlivých doporučení pro tenkostěnné úly od pánů
Liebiga, Boháče, Kolomého či Protivínského, které by byly v PS úlech
kontraproduktivní. Neslučitelnost některých jejich doporučení (jistě
dobrých a plně opodstatněných pro tenkostěnné nástavky) se včelařením
v silně uteplených úlech je přece nasnadě. (např. doporučovaná
otevřená zasíťovaná dna by - hlavně na jaře - vyrušila efekt uteplení
úlu - takže aplikace tohoto doporučení by byla pro včelaření v PS úlu
škodlivá atd.)

Přibližně to samé platí pro ostatní zmiňované body.

> a hodily by se pro článek s úplně jiným názvem!

Článek se jmenuje "Zimní spotřeba zásob v polystyrenových úlech". K
tomu je v článku uvedena tabulka, která na toto téma exaktně vypovídá.
Tak nevím, proč by měl být článek přejmenováván...

V rámci pokusu o hledání nadhledu bych mohl jako antitezi (k výroku
př. Čermáka o názvu Smělého článku) uvést, že na mne naopak působí
matoucím způsobem název článku ing. Čermáka: "POKUS S UTEPLENÝMI ÚLY"
(na webu). Jedná se tam o pokus s Optimalem, jehož stěny byly asi
obaleny polystyrenem (a zesílena izolace víka). Jak vyplývá z článku,
tak vše ostatní zůstalo jako u normálního Optimalu - i technologie
obsluhy - tj. včetně oček, vysokého podmetu s otevřeným pletivem atd.
Z mého pohledu se ve skutečnosti o žádný uteplený úl nejednalo - o
jakém uteplení může být řeč, když teplo uniká otevřeným očkem? A to
nemluvím o problematice dna, ve kterém hvízdá meluzína. A nazývat to
dokonce silně utepleným úlem? Navíc, popis toho "utepleného" úlu je
tam dosti nedokonalý (na to, že má jít o vědeckou zprávu...), takže
není jasné, jestli pod polystyrenem zůstalo dřevo anebo jestli jsou
stěny čistě polystyrenové (což jistě hraje roli kvůli mokrým dřevěným
stěnám). Za těchto okolností se divím, že měly takto "uteplené" úly
vůbec nějaký zaznamenatelný vyšší výnos.

Pro jistotu opakuji, že nezpochybňuji výsledky pokusu ani způsob jeho
provedení, ale domnívám se, že měl být nazván jinak než jako "pokus s
uteplenými úly". Přesnější název pokusu by měl být např.: "Jaký efekt
přinese obalení Optimalu polystyrenem?" anebo "Uteče očkem a sítem
(skrze vysoký podmet) z úlu všechno teplo, které bylo zadrženo
polystyrenovými stěnami?"

Prosím čtenáře, aby to nechápali jako osobní útok, protože to není
ničím takovým. Píši to jen abych naznačil, jak mohou být z různých
stran viděny věci odlišně.

> 1. příklad - v bodu 2) uvádí "Výsledek ukazuje,
> že doporučené množství zásob (12 kg) naprosto dostačuje." Takto
> napsané to vyznívá jako zevšeobecnění, správně by věta měla
> pokračovat "... v daných podmínkách, s časnou - jarní snůškou."

Opět - k tomu, co bylo řečeno výše. Je to časopisecký článek a určité
věci se navíc pokládají, že si je čtenář odvodí nebo se zeptá (autor
článku však jasně poznamenává na začátku, že včelaří "na stanovišti s
velice dobrými snůškovými poměry"). Ostatně ani ing. Čermák ve své
vlastní zprávě (na webu) o svém srovnávacím pokusu, kterou jsem tady
citoval někdy minule, výslovně neupozorňuje, že "vše, co bylo
zjištěno, je platné v podmínkách daných pro ty a ty dva pokusné
včelíny v těch a těch dvou lokalitách." A tedy, že to neplatí pro
stanoviště, kde je od března bohatá snůška. (Článek v časopisu přece
není právní dokument, ve kterém musejí být ošetřeny všechny možnosti
výkladu a všechny možné i nemožné okolnosti a situace, které si kdo
může vymyslet.)

> 2.
> příklad - bod 3) zní "Výsledky dokazují, že je možné chovem včel v
> PS úlech významně snížit spotřebu cukru." Totéž jako v předchozím -
> platí pro dané či podobné podmínky. Je u nás spoustu (asi převaha)
> stanovišť, kde v březnu a dubnu včely nemají možnost přínosů nektaru
> takovou, aby nahradily spotřebu a přesto se rozvíjejí (že se snaží,
> poznáme na intenzívním přínosu pylu), k tomu spotřebují zásoby z
> minulého roku.

Jestli tomu správně rozumím, tak se tady předpokládá, že posune-li se
první snůška až na rozkvět ovocných stromů (jak je to vcelku obvyklé
pro většinu stanovišť), tak se spotřeba včelstva i v polystyrenovém
úlu zvýší z 8,8 kg (jak uvádí spotřebu do 10.3. Smělý) na těch 20-30
kg kg (takové zimní zásoby vyžadují propagátoři tenkonástavkového
včelaření). Je to tak?


> 4. příklad - bod 12) "Vyskytují se, bohužel, i zarytí odpůrci PS
> úlů. ... " Tato věta sama o sobě hodně říká o autorově uvažování.
> Slovo "...bohužel..." evokuje asi to, že ten, kdo polystyrenové úly
> nepoužívá, dělá velkou chybu a připravuje se o vysoké výnosy medu.

Tady se zcela zřetelně pohybujeme na půdě výše zmiňované psychologie.
Takto vykládají tuto větu odpůrci Smělého. Já jsem to "bohužel" vnímal
jako vyjádření smutku nad těmi odpůrci, kteří pevně zavírají oči před
všemi naměřenými hodnotami a za každou cenu hledají argumenty proti
silně utepleným úlů. (Myslím, že pokračování odstavce článku Smělého,
z něhož ing. Čermák citoval, potvrzuje spíše moje vnímání kontextu
toho slůvka "bohužel", ale i to může být jen má domněnka.)

> Též nálepkování zastánců určitých názorů (nesouhlasíš bezvýhradně se
> mnou - tak jsi proti mně) odmítám.

Je mi líto, že takto někdo vnímá. Jde nám snad o diskusi. Copak se
někomu jedná nějaký o bezvýhradný souhlas? Anebo o osobní střety (viz:
"tak jsi proti mně")? Já jsem to ve Smělého článcích nikdy nečetl. A
domnívám se, že ani já tady takto nevystupuji. Ale možná to u někoho
ten dojem vyvolává - co já vím?

> To nemá nic společného s
> odborností - hledáním vhodných řešení.

Pravda pravdoucí.

> Př. Smělý hodně věcí zjednodušuje - kategoricky vyhlásí, že je to
> tak a ne jinak a zobecňuje to, co obecně neplatí.

To by se dalo říci o tolika autorech publikujících ve Včelařství...
(Nechci jmenovat jména drahá zastáncům tenkých nástavků.) Opět - je to
věc psychologická. Když nějaká autor hlásá to, co se mi líbí, pak mi
většinou nevadí, když to hlásá kategoricky. Ale běda, když je to
naopak.

Zajímavé je, že když je potřeba z někoho učinit "příliš kategorického"
a tmářsky odsuzujícího všechny ostatní (prezentovat ho jakoby hlásal:
"nesouhlasíš bezvýhradně se mnou - tak jsi proti mně"), pak jsou při
tomto "křižáckém tažení" přehlíženy jeho výroky, které "se nehodí do
krámu". V daném Smělého článku např. bod č. 9. - zkráceně: odlišné
způsoby zimování... není možné zavrhovat... (I to patří k naší
psychologii a možná bychom si na to měli dávat větší pozor. Jinak nám
naše psychologie zabraňuje dobrat se kloudné diskuse.)

Já vnímám ing. Smělého jako včelaře, který v praxi naplňuje to, co
hlásá ing. Kamler v teorii - viz již citovaný výrok ing. Kamlera: "U
včel se všechno točí kolem tepla."

Základní tezi Smělého praxe lze, myslím, docela dobře zevšeobecnit:
Včely vyrábějí teplo pro své životní potřeby. Čím více toho tepla
zbytečně unikne skrze studené stěny, tím více jej musí vyrobit. Čím
více jej musí vyrobit, tím více na to spotřebují medu nebo cukru apod.
(Tak alespoň chápu Smělého praxi já. Je to zjednodušeně podané,
protože nepostihuji rozdíl mezi zimou bez plodu a jarem, kdy se
ploduje atd.) Vím, že tato teze je v mnoha ohledech zjednodušená, ale
její podstata, myslím, docela funguje.

> Ale taková
> zjednodušení mohou snadno vést k chybám v praktickém včelaření a
> neúspěchu tam, kde jsou jiné podmínky než má on.

Každý přece musí učebnicové poučky, i vědecké návody a obecné
včelařské teze přizpůsobit svým vlastním podmínkám. To je přece
samozřejmé a v tom spočívá podstatný díl kouzla včelaření.

To by si měli uvědomit propagátoři Langstrothu, kteří často básní asi
ve smyslu: Jeden úl a k němu jeden návod na včelaření (společné
vyzkoušené praktiky, jednotné doporučené úkony, toť skýtá úspěch pro
začínajícího včelaře). Mne však spíše baví ty pokusy.

J. P. Baudiš