Včelařská konference

Opatrne, aby ste neprišli o zákazníkov: http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Letos jseme žádal Moravskoslezský kraj o dataci na úly a oddělky. Nechtěl jsem to přehánět s investicemi do včel, proto jsem žádal o cca 5000 Kč. tj 50% z 10 000 Kč. Stálo to docela běhání po úřadech např. finanční úřad - poplatek 300 Kč, sociální a zdravotní apod...+ další přílohy žádosti. Když si vezmu, že jsem si pořídil 3 úly a 3 oddělky, tak o příští dotaci už nemám zájem. Řekl bych, že cena oddělku 1500 Kč je pro mě vysoká. Udělat oddělek na tom nic složitého není. Kdyby opravdu dávali dotace jenom na úly a rámky, bylo by to zajímavější.

"Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer."

Já matky podněcuji v kladení přidáním plástu s cizím otevřeným plodem, ten by měl matku konkurenčním způsobem, přítomností plodu od cizí matky podnítit ke kladení. Letos podle mých záznamů se mi matky rozkladly po cca 5 až 15 dnech po vylíhnutí, a to bylo na začátku června v době s nepříznivým počasím. Časná matka, kterou si jedno včelstvo vychovalo po nešťastně zamáčknuté matce na jaře při nátěru plodu se líhla podle mých záznamů okolo 3 dubna a klást začala okolo 22 dubna.

Je otázka, jestli to, že se matka rozklade znatelně později není spojeno zároveň s nějakou vysokou pravděpodobností s nějakou nekvalitou matky či jejího potomstva, takže jestli by se nevyplatilo matku, která se hodně opozdí s kladením, hned zlikvidovat, to jsem zatím nesledoval. Tady by mně zajímalo, jestli třeba někdo mezi pozdním rozkladením a nekvalitou matky nepozoroval souvislost......

Možná se matka oplodnit nemůže, třeba nemůže letět nebo má vadu na dírce a po nějaké době začne klást trubčí vajíčka.....

Muj postup pro hoblovku je asi takto:

1) příprava hoblovky: na hoblovku je třeba za hoblovací válec umístit
klín (vyrobený ze dřeva, přichycený stolařskými svěrkami, stačí široký
cca 2cm, větší šířka je spíše na závadu). Na hoblovce se nastaví
příslušný úběr. Jak se při hoblování posunuje dřevo, za hoblovacím
válcem se začne po přidaném klínu přizvedávat, takže úběr dřeva je menší
a menší, až to přestane brát úplně - tím je vytvořen profil boční
loučky. Vzdálenost klínu od válce a jeho úhel je třeba vychytat,
napopáté už bude mít klín ten správný tvar.

2) samotné hoblování: je třeba si k hoblovce sednout na nízkou židličku
a pěkně v klidu ohoblovat již předem nachystané, nakrácené desky. Jde to
rychle, rychleji než natkoukat mezerníky. Pro nízké rámky je to docela
hazard, je lepší desky nakrátit na dvojnásobnou délku boční loučky
nízkého rámku (plus nějaký přídavek), tento kus pak na hoblovce
opracovat z obou stran a teprve potom ho na pile rozříznout napůlky.
Snažit se frézovat cca 15cm dlouhé kusy moc dobře nejde a je to oprsty,
proto ta finta. 30cm dlouhe kusy uz jsou v pohode.


Tak jako u veškeré práce, pozor na prsty a mít dobře naboušené nože.
Nabroušení dvou nožů stojí cca stovku a je to to nejlepší co můžete pro
hoblovku udělat.


petr j.


KaJi napsal(a):
> Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem
> se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.
>
> ---------------
> Dělával jawm ai rámky čepované.
> Neměl jsem hoblovku, tak jsem si vyrobil laťky tlusté asi 4mm - tedy zůžení
> hofmanovy loučky.
> Koutoč na cirkulce jsem spustil na tuto výšku, po straně kotouče- tedy
> vedle jeho vrcholu jsme přitloukl ty laťky aby po tom ohoblované jezdilo a
> za kotouč přitlouklů ještě laťku - doraz - mám desku na cirkulce dřevěnou.
>
> Vzal jsme fošny a pomalu je posouval ze strany do strany posouval dopředu
> až na ten doraz. Takže jsem to vlastně ofrézoval.
> Pak otočil a potom fošnu vzal z druhé strany. Pak je dobré mít pokosovku
> nebo jinou pilku a uříznout a fošny znovu ofrézovat. Aby se se pracně
> seřízená cirkulka nemusela přeštelovat. No a když z fošen nezbyde ani vajgl
> dlouhý 25cm je hotovo. Ale je dobré to mít vyměřeno, aby vyšel na konec
> dvojkus - tedy dlouhý alepoň 2x24cm - krátký kus takto frézovat je o prsty.
>
>
> Takto vyrobené špalky jsem na horné frézce upnuté do stolku - to se prodává
> za cca 3000 doplnil o drážky pro horní i dolní loučku.
>
> Na stejné hračce jsem udělal i drážky do horních a dolních louček.
>
> Osobně mám zkušenost že čepované - tak jak uvádí třeba výkres langstroth -
> rámky se vyplatí. Zvlášť když se lepí a ještě probije čep z boku.
>
> Ale viděl jsem nabídku přířezů 2/3Langstroth čepovaných za 10 Kč - takže
> nevidím důvod si to doma bastlit.
> Kdyby to tak ještě stloukali :-) Ale zase se to nemuí drátkovat, tak že to
> jde rychle.
>
>
> Kare
>
>

Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.

---------------
Dělával jawm ai rámky čepované.
Neměl jsem hoblovku, tak jsem si vyrobil laťky tlusté asi 4mm - tedy zůžení hofmanovy loučky.
Koutoč na cirkulce jsem spustil na tuto výšku, po straně kotouče- tedy vedle jeho vrcholu jsme přitloukl ty laťky aby po tom ohoblované jezdilo a za kotouč přitlouklů ještě laťku - doraz - mám desku na cirkulce dřevěnou.

Vzal jsme fošny a pomalu je posouval ze strany do strany posouval dopředu až na ten doraz. Takže jsem to vlastně ofrézoval.
Pak otočil a potom fošnu vzal z druhé strany. Pak je dobré mít pokosovku nebo jinou pilku a uříznout a fošny znovu ofrézovat. Aby se se pracně seřízená cirkulka nemusela přeštelovat. No a když z fošen nezbyde ani vajgl dlouhý 25cm je hotovo. Ale je dobré to mít vyměřeno, aby vyšel na konec dvojkus - tedy dlouhý alepoň 2x24cm - krátký kus takto frézovat je o prsty.


Takto vyrobené špalky jsem na horné frézce upnuté do stolku - to se prodává za cca 3000 doplnil o drážky pro horní i dolní loučku.

Na stejné hračce jsem udělal i drážky do horních a dolních louček.

Osobně mám zkušenost že čepované - tak jak uvádí třeba výkres langstroth - rámky se vyplatí. Zvlášť když se lepí a ještě probije čep z boku.

Ale viděl jsem nabídku přířezů 2/3Langstroth čepovaných za 10 Kč - takže nevidím důvod si to doma bastlit.
Kdyby to tak ještě stloukali :-) Ale zase se to nemuí drátkovat, tak že to jde rychle.


Kare

>původně sem to chtěl taky dělat na pile, ale nedokazal sem vymyslet jak jednoduse na to... :) petr j.<
------------------------------------------------------------
Váš problém může vyřešit kmitavá pila. Naši předkové to znali. Zkuste si vzpomenout.
JK

>Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;<
-----------------------------------------------------------
Také jsem měl minulý rok z druhého vytáčení med poněkud kyselejší. Použil jsem formidol na "hlavu " úlu. Tedy nad medníkové nástavky. To se ale během několika týdnů upravilo. Citrusové háje nám tady nikdo nezbaští. Nebudeme tedy s nimi oblbovat :o)). Dnes jsem vytáčel a v úlech mám odpařovače deset dnů - již bez kyseliny. Med má velmi příjemnou lehce nakyslou chuť. Kyselinu aplikujte pod medník (medné nástavky) do medu se dostane méně příchuti. Nemusíte mít obavy. Med kontaminovaný kyselinou mravečí je zdravotně nezávadný.
JK

Nabízím 5 sudů medu á 75 Kč. tel.720457223

původně sem to chtěl taky dělat na pile, ale nedokazal sem vymyslet jak
jednoduse na to... :)

petr j.


P.Krátký napsal(a):
> "pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky..."
>
> ===========================================================
>
> Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně
> nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile
> a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo
> nastavitelný stůl.
>
> Zdraví Pavel
>
>

Ježek:
.... osobne si myslim, ze cena dreva je tak nizka, ze nema cenu shanet nekde
nejaky odpadovy material.... kubik jiz ohoblovanych smrkovych prken me
stal necelych 5000,-

-------
To mě letos dovezli dva roky sušené dřevo ze štosu, ohoblované na mých 23mm - to je maximum které jsme ochoten zvedat :-), polovina byla dokonce ohraněná na požadovanou šíři, a z toho část na zkolušku nakrácená. Jen udělat drážku na ouška a vrtat očko a jen stloukat - chtěl jsme si ověřit jak přesně na pile pracují.
Za 4 kubíky 19 tisíc i s dopravou. Takže jsme vyzásoben dřevem na dost dlouho. Ale z masívu budu dělat jen NN.

Vysoké pokud bych je musel dodělávat ale doma z masívu dělat nebudu. (mám jich dost a až bude dost NN nad plodiště, budu je asi pálit)
Prostě konstrukce nástavku tzv. bednářská mi přijde v mých podmínkách jako bytelnější a naprosto neproblematická.

Co jsem slyšel stížností na kroucení nástavků atd.

Objednám palivové dřevo z výroby palet, když to házím do dřevníku tak mi to nedá a kousky cca +23cm dávám na stranu.

Minulá serie mě vyšla materiálově asi na 10Kč - oni ty sponky, hřebíky a lepidlo taky nejsou zadarmo:-) a časově jsem se vešel do půl hodiny na kus.

Ono stačí si stanovit nějakou hodinovku a tou poměřovat nákup X samovýroba.
Já počítám kolem 300Kř/hod. A tak si nástavky vyrábím, a třeba rámky nakupuji - nejlépe zkompletované a vydrátkované
Takže jsem vyzásoben dost rámky. Ale nástavky si taky koupím, když potřebuji přesné na kočovní a na 4dna - sekce.

Ale když vezmu do ruky nástavek z masívu 25mm a svůj zhruba ze 17mm dřeva, lenost vítězí nad precizností. Kdo by se s tím tahal, když zrovna nemusí? :-)

Takže u mě za tím není jen k dokonalosti dotažená šetrnost - tedy lakota, ale skloubí se i s leností.
A včely staví polovinu rámků volnou stavbou - taky stejná symbioza :-) A jsem ke všemu moderní.

Dobrou.

Karel

Nebojte se Formidol použít touto dobou, byť ještě před vytočením medu. Valná většina kyseliny se během pár dní po ukončení aplikace vytratí a ten nepatrný zbytek je spíše k dobru než ke škodě. Např. kyselina citrónová se běžně používá k ochucování, ale také k rozpouštění usazeniny v rychlovarné konvici.

//\/\\//

jezek.obecny:
pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky... nebudou mit
sice drazky (nevim jak moc jsou dulezite), ale na hoblovce jde lehce
vyrobit profilovane bocni loucky, horni a dolni latka se da natupo na
bocni loucky a je to.. mohu poslat nejake fotky jak nato, pokud chcete...

___________________________________________________________

Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.

//\/\\//

Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;
Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba nezavíčkovanou většinu. Ať se daří, Libor.

Mam tady takovou zajimavou vec, s kterou bych se chtel podelit a zaroven se dotazat zkusenych chovatelu matek.

Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer.
Kdyby alespon kladla neoplozene, tak ji zamacknu a ihned pridavam zavicokovany matecnik,kterych mam dost. Poradte, jak dlouho jeste cekat. Trubcice jeste ve vcelstvu nejsou, ale uz to je jen otazkou par dnu.

PZ

V půlce června jsem na 8 dní vložil podložky, přirozeným spadem nespadlo nic. V půli července se chystám v rámci diagnostiky vložit na pár dní formidol, tak uvidíme.
-------------------------------------------------------------
J.B. napsal:
Nechce se mi věřit že pouze 5 účastníků tohoto fora se zajímá o monitoring VD v této době.

V tom případě ať si své dotace severomoravský kraj strčí někam. Pokud uvedu přesné souřadnice stanoviště, přinese to pro mě riziko pro včely. Podle GPS budou po stanovištích jezdit tipaři a později z vašich stanovišť odjíždět i vaše úly a včely. U nás na jihu Moravy takový nesmysl nemáme. Pokud by jej chtěli, takovou cenu za pomoc od kraje bych nechtěl. Měl jsem tu čest přijít do kontaktu s naši koordinační r. přítel Holý... a úředníky kraje, nejsou to pitomci. Možná by u vás stálo za to popřemýšlet, proč ten váš krajský úřední šiml něco takového chce. Není to jen zástěrka, to zmapování? Zde na diskusi v zimě jeden včelař podal zprávu, že mu někdo ukradl 25 nejlepších včelstev. Není snad to tzv zmapování jen kricí manévr úředního šimlu pro budoucí dávání tipů zlodějům pro zcizení vašich včelstev?
Na rovinu. Čím méně lidí bude vědět, kde má kterýkoliv včelař vlastní včely, tím lépe. Budou více v klidu a bezpečí. Jsme zlodějský národ, a pokud se o něčem žádaném ví, co není přibetonované, není v minovém poli a není pod proudem, to se ukradne. To přece nikdo z nás nechce, přijít o včely. Takže nejlepší prevencí před nezvanými lidskými hosty je co největší anonimita

Zdravím vás,
tak to byste vyhořel jak papírový čert. Každý kraj má koordinační výbor a každý krajský úřad pokud vypíše dotace na kompletní sestavy úlů tak je to: podmet, dva nástavky víko, popřípadě strůpkové krmítko. Uředníky neodrbete, oni se totiž ptají včelařské rady u každého žadatele, jestli to co jste poslal profakturované je komletní sestava. Takže rada. Nic nešiďte, neodrbávejte, protože pokud by se to profláklo, už byste si na dotace od kraje ani neškrknul. Pokud má kraj vypsány nějaké dotace na něco, koukněte se přesně a podle toho sestavy nakupte, nic nešiďme, nakonec se to vždy obrátí proti tomu bídákovi včelaři, co chtěl nějaký kraj ošidit. Nedělám si žádné iluze, jsme Češi, zlodějský a podfukářský národ, ale uvědomme si, že pokud nějaký jedinec včelař bude chtít ošidit kraj o dotace, obrátí se to proti celé naší komunitě. To přece nikdo nechceme. Nakupujme to, jaké parametry a na co nám kraj podmínky nastavil. Pokud někoho ošidíme, nebudou žádné dotace, max. tak, pardon, nasráno od veverek. P.S

Je neuveritelne na co maji lide cas.

"pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky..."

===========================================================

Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo nastavitelný stůl.

Zdraví Pavel

"KaJi: Nahoře bude ještě plod? Nebo to jde bez plodu? Nemám s tím zkušenosti - nepotřeboval jsem to dosud dělat bez plodu.
Máte v nízkých NN očka - asi ano, ale která očka máte běžně otevřená?"

___________________________________________________________

Jak jsem psal,tento způsob teprve zkouším,na závěry je ještě brzy.Žádnou zvláštní přípravu jsem nedělal,někde plod byl,někde ne,očko jsem nechal otevřené jen v nejvyšším NN.Zatím to vypadá,že v medníku musí být hlavně dostatek včel,potom o vyběhlou matku pečují,byly případy,že se z takto izolovaného medníku vytratily včely i s matkou,jinde se ztratila jen matka(zalétla jinam),v jednom případě byly v medníku matky 2.V metodice pro langy se píše o tomto způsobu výměny matky s tím,že se izolované nástavky s mezidnem otočí očkem na druhou stranu,to jsem neudělal,ve včelíně to nejde.

Zdraví Pavel

Já bych jim bez problému naprosto jednoduše odpověděl unikátním
projektem, že by nedostal ani jeden krajský úředník výplatu, dokud by
na mapě s přesností GPS souřadnic neoznámily své majetky a to beze
jmen - osobních údajů a to vše přístupné veřejně z intenetu. Asi se
každý musí zamyslet, že co oko nevidí, tak se neukradne a jestli chcou
být úředníky na pravém místě, ať to také tak udělají aby se lépe
vyhledávalo v úředním. Úředníků je velká spousta a ještě bych to
barevně odlišil aby se vědělo, že ten je učitel, ten je policista, ten
na ministerstvu ten na kraji ...

_gp_

12.3.10, Alena Vítková <alihruba/=/seznam.cz>:
> Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad, který v loni i letos
> poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a stávající včelař v příštím
> roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To těm
> včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem včel .Všichni včelaři v
> kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
> přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami by
> byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký na to
> mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
> stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny i když z
> omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky... nebudou mit
sice drazky (nevim jak moc jsou dulezite), ale na hoblovce jde lehce
vyrobit profilovane bocni loucky, horni a dolni latka se da natupo na
bocni loucky a je to.. mohu poslat nejake fotky jak nato, pokud chcete...

osobne si myslim, ze cena dreva je tak nizka, ze nema cenu shanet nekde
nejaky odpadovy material.... kubik jiz ohoblovanych smrkovych prken me
stal necelych 5000,- z toho vyrobim tolik ramku a ulu, ze by me 50000,-
nestacilo, kdybych to kupoval hotove.... :)

petr j.


M. Václavek napsal(a):
> A co takhle dělat si nástavky z odpadového materiálu? Karel by o to mohl
> vyprávět. Profi-rámky jsou pak i více jak třikrát dražší než nástavky. Taky
> má zajímavě řešená dna (deska s latěmi). Přemýšlím, zda se mi za tu cenu (
> 400-500 Kč) vůbec varroadna vyplatí a zda nebude lepší obyčejné primitivní
> dno a podložka s krycími sítěmi. Vše si bez problému vyrobím sám doma za
> minimální cenu. Podložka bude chráněna před mravenci. Ušetřím tak peníze,
> které pak mohu produktivněji investovat do profi-rámků (při mém technickém
> zázemí si o vlastních Hoffmanech s drážkami mohu nechat jen zdát). Od té
> doby co včelařím s podsadami a s úlovými komíny, vysoký podmet a drátěné
> dno pro mě pozbývá na významu.
>
> MV
>
>

A co takhle dělat si nástavky z odpadového materiálu? Karel by o to mohl vyprávět. Profi-rámky jsou pak i více jak třikrát dražší než nástavky. Taky má zajímavě řešená dna (deska s latěmi). Přemýšlím, zda se mi za tu cenu ( 400-500 Kč) vůbec varroadna vyplatí a zda nebude lepší obyčejné primitivní dno a podložka s krycími sítěmi. Vše si bez problému vyrobím sám doma za minimální cenu. Podložka bude chráněna před mravenci. Ušetřím tak peníze, které pak mohu produktivněji investovat do profi-rámků (při mém technickém zázemí si o vlastních Hoffmanech s drážkami mohu nechat jen zdát). Od té doby co včelařím s podsadami a s úlovými komíny, vysoký podmet a drátěné dno pro mě pozbývá na významu.

MV

Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak párkrát po jednom.
Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.

Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady bývá nejvíc klíšťat a další drobné havěti.

Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a komárů je taky málo.
Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o nástavky a rámky připravené na letošní sezonu.

O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html

No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)

Karel

Nechce se mi věřit že pouze 5 účastníků tohoto fora se zajímá o monitoring VD v této době.

Myslím že počkat si až ve spadu bude roztočů dost je chyba.

V pondělí 12.7. bude naše ZO rozdávat,léčivo (asi gabon a objednaný KM)to je naopak u Gabonu podle mne brzo. Je to brzo proto že včelaři neví o současném stavu zamožení a těžko dobře zhodnotí co a kolik léčiva budou potřebovat.

Jsou někde vydána ohledně léčení nejaká nařízení nebo doporučení od veterinářů?
J.B.

No, já hotové matky přidávám velmi málo, preferuji vlastní odchov matky přímo ve včelstvu z přidaného plodu, takže v tomto směru neradím.
Ale o přidávání matky se diskutuje každý rok, myslím, že už byla nějaká diskuze v květnu a červnu, případně se podívej na předchozí roky.

Nejvetsi palky jsou za ramky, pokud si sam vyrobim ramky, usetrim mraky
penez....


Nevim jestli je nekde dano, kolik ma ul mit nastavku, aby na to sla
dotace vzit, mozna by stacilo koupit dno, jeden nastavek a viko, to
prohlasit za kompletni ul, ktery mi bohate staci a na to vzit dotaci.
Chybejici nastavky pak za levno dodelat doma. Nejpracnejsi a nejdrazsi
veci (dno a strecha) bych si s dotaci koupil a doma se s tim nemusim
delat, takze usetrim spousty času. Zalezi co na to vyrobce ulu a statni
dozor.....



petr j.


R. Poláek napsal(a):
> Podle mně to jde, ale oklikou. Vyrobit si sám úly a rámky, jako nové je
> hned prodat a za získané peníze koupit dotované úly od certifikovaného
> výrobce.
>
>

pokud mate nizke ramky, tak by radialni nebo poloradialni asi stacil, i
kdyz nejspise nebude medovicovy med tocit dosucha....

na vysoke ramky jedine zvratny medomet....

Nemam osobni zkusenost, ale taky se chystam vyrobit si poradny medomet a
k tomuto zaveru jsem dosel pro prozkoumani zdroju na netu. Mam vysoke
ramky, takze by to pro mne mohlo znamenat odstaveni noveho radilniho
medometu a navrat k triramkovemu a sichtu az do rana :)



KaJi napsal(a):
> A ještě k vytáčení - ke všem. Pár let jsem byl mez medu (tedy nebylo ho
> dost) a tak jsem si to nějak zidealizoval a mám pocit že mi to jde pomalu.
>
> Včera na 4rámkovém el. medometu nezvratném, s odvíčkováním vidličkou a
> plásty byly pěkně a hodně zavíčkované, tak od 21hod jsem až do 3hod makal
> na "pouhých" 2 metrákách.
>
> Med byl zavíčkovaný, pěkně hustý a občas tam byl zbytek zkrystalitované
> řepky. Takže to moc neodsýpalo.
>
> Protože po vyřešení nádob i cezení začínám přemýšlet o medometu, tak by mě
> zajímalo, jestli by takový hustý medovicový med šel točit na radiálním nebo
> tom "novém" paralaleněradiálním co se vyrábí. Říkám si, když jej vyvinul
> včelař z oblasti kde asi je medovice běžná, že by to snad mohlo jít. Máte
> někdo už nějaké zkušenosti?
>
> Díky,
>
> Karel
>
>

Zdravím vás, ptal jsem se jednoho velkého včelaře, zda a jak to jde. Odpověděl mi tak, že dotace na nové úly podléhají jen při nákupu úlů od akreditovaných výrobců. Kraje tím chtějí zabránit, aby český koumácký člověk nevyráběl šmejdy. Dotace jsou poskytovány pouze na certifikované zboží výrobců. Oni ručí za kvalitu a provedení prací při výrobě úlů. Vy bohužel nikoliv. V minulosti byl prý případ, že chtěl jeden včelař žádat o dotace na úly, které sbil z překližek, který kraj, to jsem se neptal. Proto taková přísnost....
Podle mě, pokud si pečlivě děláte úly sama, vychází to peněžně zhruba stejně(material, čas, peníze) Pokud bych si měl vyrobit vlastní úly, neprodával bych je. Podle mě je zprominutím postavené na hlavu vyrobit si příkladně tři N úly. Za týden je prodat a potom si koupit úly od certifikovaných výrobců. Člověk se s tím piplá, stráví nad tím mnoho času, byl by blázen, kdyby to prodával, tolik mu stejně nikdo za úly nedá. Úlové sestavy tenkostěnné se dají dnes koupit již od 1000 kč výše. Palubkové sestavy se kupují kolem 1500 kč. Je to levné, takže proč se s tím dělat. Já si nové úly zatím kupuji. Co jsem si vyrobil jsou 8-9 rámkové plemenáče pro oddělky. Ty bych neprodal nikomu. Jsou moc dobré a oddělky v nich valí, jak pominuté.
S úly od svého dodavatele jsem spokojen. Jinak pokud si včelař chce vlastní úly vyrobit sám, nemám nic proti tomu.
Zdraví P.S

a ted mam postupovat jak?

ano videl předtím tam matka žadna nebyla.

A ještě k vytáčení - ke všem. Pár let jsem byl mez medu (tedy nebylo ho dost) a tak jsem si to nějak zidealizoval a mám pocit že mi to jde pomalu.

Včera na 4rámkovém el. medometu nezvratném, s odvíčkováním vidličkou a plásty byly pěkně a hodně zavíčkované, tak od 21hod jsem až do 3hod makal na "pouhých" 2 metrákách.

Med byl zavíčkovaný, pěkně hustý a občas tam byl zbytek zkrystalitované řepky. Takže to moc neodsýpalo.

Protože po vyřešení nádob i cezení začínám přemýšlet o medometu, tak by mě zajímalo, jestli by takový hustý medovicový med šel točit na radiálním nebo tom "novém" paralaleněradiálním co se vyrábí. Říkám si, když jej vyvinul včelař z oblasti kde asi je medovice běžná, že by to snad mohlo jít. Máte někdo už nějaké zkušenosti?

Díky,

Karel

P.Krátký :
... Matky si chovám sám,většinou tak,že odstraním starou matku a vložím zralý matečník.Letos poprvé zkouším způsob,že vložím u dadantu mezidno mezi medník a plodiště,a nechávám vychovat novou matku v medníku,opět zralým matečníkem.Teď po snůšce se mi to jeví jako poměrně dobrý způsob výměny matky.

-------------------
Taky mě to tak vychází, když nestihnu v květnu, ale opakuji dotaz. Nahoře bude ještě plod? Nebo to jde bez plodu? Nemám s tím zkušenosti - nepotřeboval jsem to dosud dělat bez plodu.
Máte v nízkých NN očka - asi ano, ale která očka máte běžně otevřená?

Díky

Karel

"dobry den chtel byach radu před 14 dny sem vymenil matku ale ted sem zjistil že je trubcokladna jak mam postupovat dale?"

Viděl jsi tu matku teď ve včelstvu? Pokud ne, řekl bych, že nejpravděpodobnější je to, že v době přidání matky už byly ve včelstvu trubčice, ty matku zlikvidovaly už při přidání a ten plod je potom trubčic. Tuto verzi je třeba vyloučit, protože potom i přidání další matky nebude úspěšné, případně i kdyby bylo, včelstvo může být oslabeno tolik, že i s matkou bude zničeno v podletí vyloupením.

dobry den chtel byach radu před 14 dny sem vymenil matku ale ted sem zjistil že je trubcokladna jak mam postupovat dale?sem začatečnik z vyskumaku mi řekli že mi pošlou novou takže starou zamačknout a hned davat tu novou?díky za radu.a ete se chci zeptat kdy sundavate medníky už tedka?

Letošní jarní snůška byla už tradičně z vrb,ovocných stromů,řepky.To co jsem považoval za akát,byla pořád ještě dokvétající řepka.Další významná snůška byla letos z lip,proto byl z úlů cítit ten thymol,jak už jsem tu psal.Tento med má ostrou chuť,takže i medovice,což tady u nás není zdaleka pravidlem.
-----------------------------------------------------------
Zajímalo mě k čemu je thymol dobrý a našel jsem:
Thymol nachází užitečné uplatnění při likvidaci parazita způsobujícího varoázu u včelích kolonií. Používá se i knihařství: před novým svázání lze knihy poškozené plísní zatavit do pytlů s krystaly thymolu; vyhubí se tím spory. Thymol lze používat v alkoholových roztocích a v zásypech pro léčbu kožních mykóz (tinea, serpigo). Používá se i jako konzervant v halothanu (anestetiku) a jako antiseptikum v ústních vodách.

P.Krátký píše ..letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované včelstvo.
Výnos z roku 2010 a počet včelstev z roku 2009.Výsledek je co?
Mé počty výnosu :výnos z 2010 a počet vč. je počet před rozkvětem řepky schopných něco donést.Letos 16 včelstev z 20 zazimovaných.Letos v řepce 47.5kg.
A výnos stanoviště:do součtu nepužiji včelstva s nevyšším a nejnižším výnosem.Letos řepka 48kg.

LK

"KaJi: Z čeho to holky nanosily?"

____________________________________________________

Letošní jarní snůška byla už tradičně z vrb,ovocných stromů,řepky.To co jsem považoval za akát,byla pořád ještě dokvétající řepka.Další významná snůška byla letos z lip,proto byl z úlů cítit ten thymol,jak už jsem tu psal.Tento med má ostrou chuť,takže i medovice,což tady u nás není zdaleka pravidlem.

___________________________________________________________

"Kolik máte ve snušce NN nad plodištěm? TEdy kolik je maximum?."

___________________________________________________________

Nejlepší včelstva mají až 5 NN,dal bych i víc,ale zatím jich nemám dost.Popravdě,i já jsem letos ještě použil staré nástavky 39x24 u usazených rojů,většinou je také zanesly.

___________________________________________________________

"Jak měníte matky? Chováte ze zkladených NN rámků? nebo jinak?."

________________________________________________________

Matky si chovám sám,většinou tak,že odstraním starou matku a vložím zralý matečník.Letos poprvé zkouším způsob,že vložím u dadantu mezidno mezi medník a plodiště,a nechávám vychovat novou matku v medníku,opět zralým matečníkem.Teď po snůšce se mi to jeví jako poměrně dobrý způsob výměny matky.

Zdraví Pavel

PK:
....jinak letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované včelstvo,některá špičková včelstva se přiblížila výnosu 100 kg.

------------------- obdivuhodné, gratuluji. Z čeho to holky nanosily?
Já točím jen med černý jak bota,stěží teče. Leckdy i 15%.
O nějaký zkrystalizovaný květový jsem v plástech zatím nezavadil, takže asi moc květového nenanosily.

Pomalu se mi to začíná dařit dávat do kupy. K plástům ve vysokém plodišti začaly stavět NN, dosud jsme používal jako medníky v dadntu k 30cm 24cm nástavky. Ale cítím jak stárnu a ubývá sil:-)
Kolik máte ve snušce NN nad plodištěm? TEdy kolik je maximum?.

Jak měníte matky? Chováte ze zkladených NN rámků? nebo jinak?.

Díky.

Karel

P.S.
Tady u nás je u Labe stále medovice (a možná svazenka). Při návratu z koupání s klukama okukujeme a olizujeme :-) jednu lípu, stále tam medovice přibývá a je tekutá. Místy.

Dost lidí si snůšku pochvaluje. Dnes jsem byl loupit a krást (tak říkají včely medobraní) u Jičína, tam to není tak velký hukot, ale zdá se, že ještě něco nosí. Při oklepávání plástů byl celkem klid.

nebo mělo léčení koncem září velmi velkou
účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př. Turčánymu a jeho brzkému použtí fumigace.

Za tou pravdou si stále stojím. Ak deklarované tri termíny fumigácie dodržím, hlavne ten posledný a výsledok je stále dobrý. Lenže pri včelárení to nie je vždy jednoznačné a často sa to môže zmeniť.

Ahoj

MG chranim takovym stupidnim zpusobem. Ze site na mouchy a kancelarskych
sponek mam udelane pouzdra = sacky kam vkladam MG. Reznou plochu dat
dovnitr. Paratka ci spejle pak nepicham do MG ale zkrz musi sit a zavesuju
pres horni loucky ci hranu nastavku a loucku. Kdyz si udelas delsi pytlik
tak to hodis do medniku a odpar muze byt az skoro na louckach
nizsiho nastavku-plodiste (teorie nemam tak). Zatim jedu s deskama druhe
kolo a vypadaji stale cajk.

Me MG zatim hodne vyhovuje, mam doma par NH a nepouzivam je. S MG nic
nerozebiram, jen odkryju folii a kdyz neni misto vyndam ramek a vlozim.
Davam je ted ke stenam nastavku pze jsem si to precetl ale nejlepsi
zkusenost (pocitove) mam kdyz jsem ho dal do nastavku primo doprostred nad
plodove hnizdo.

Ze by se plne desky lamaly nepozoruju i kdyz tomu verim, samozrejme mam maly
kyblik cca na 20ks, a pekne je skladam na plocho. Ale dik za upozorneni,
budu ted peclivejsi.
Ano v zari dostaly davku KM a spadlo obdobne to co nasledne u jinych
fumigovanych, a spad pak ustal tak jsem to nechal a sleduju... O
porovnavani vysledku tu nemluvim, proste laicke pozorovani, subjektivni.

Problem je ta ucinnost, je treba si vyzkouset zda ma Zdenek K.
ve zminovanem claneku pravdu (kdyz zavzpominam na lonsky podzim tak
zdrejme ma) - 20°C a pod mrakem, vse doma - to pry je to prave pro leceni
KM.

A potreba si pripomenout ze vse muze byt hodne lokalni... Treba formidolu
ani bez foliie moc neverim - moc mi po nem nikdy nespadlo, ani pri opakovane
aplikaci. Ale zkusenost je kratka.

T.H.

2010/7/9 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> Jak chráníš MG před včelama?
> Napouštění většího desek předem před převozem se podle uvedeného odkazu
> nemá, protože hrozí jejich rozlámání.
> To ošetření v září jsi dělal jen MG a potom nic? Nebo jak tomu mám rozumět,
> že to porovnáváš s ostatníma?
>
>

U nás je květenství lip malolistých zničeno nějakou hobou není ani kvítek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sn?ka
> Datum: 09.7.2010 12:26:35
> ----------------------------------------
> U nás jsou lípy už druhý rýden v plném květu. Ještě pár dnů budou a pak
> budou ještě takový týden dokvétat.
> Ale květů je letos poměrně málo a jakoby málo medovaly, moc včel na ně
> nelétá a moc lipové vůně ze včel večer nejde. Spíš to vypadá na medovicovou
> snůšku.
>
>
>

Podle mně to jde, ale oklikou. Vyrobit si sám úly a rámky, jako nové je hned prodat a za získané peníze koupit dotované úly od certifikovaného výrobce.

Dobrý den,

chtěla bych se ještě zeptat, jak se můžou do žádosti o dotaci zapojit včelaři, kteří si úly vyrábí sami, vždyt na té práci stráví spoustu času, ale na to jim fakturu nikdo nevystaví.

Děkuji za odpověd.

U nás jsou lípy už druhý rýden v plném květu. Ještě pár dnů budou a pak budou ještě takový týden dokvétat.
Ale květů je letos poměrně málo a jakoby málo medovaly, moc včel na ně nelétá a moc lipové vůně ze včel večer nejde. Spíš to vypadá na medovicovou snůšku.

U mne po odkvětu lip,které kupodivu letos zamedovaly(polovina produkce je více či méně cítit lípou)konec snůšky,už vytáčím vše a připravuji včelstva na krmení(nechávám jen asi 6-10 kg v plodišti),další snůšku už očekávám jen u zakočovaných včelstev na světlici,jinak letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované včelstvo,některá špičková včelstva se přiblížila výnosu 100 kg.Takže letošní rok je u mne spíše podprůměrný(dlouhodobý průměr je u mne za posledních 5 let + -70 kg),leda že by to ještě dohnala vojtěška,počasí na ni je.

Já to mohu hodnotit jen podle mé praxe a mám ověřeno, že není-li žádný plod, je ošetření KM i fumigací amitrazem vysoce účinné. Např. první spad 500 a následný do 5 a při tom není jisté, zda se nejedná jen o "úklid" po rozrušení. To se pozná pod mikroskopem, "uklizený" má suché scvrklé "botičky" přísavky na konci končetin.
Plod se může objevit i v říjnu, to záleží na okolnostech a pak je i reprodukce a spad (světlí) a nízká účinnost ošetření.
KM je příčinou zvýšení RH úlového prostředí, což s výhodou omezuje (ne zastavuje) reprodukci roztoče na plodu. Je třeba mít těsné úly, asi tak, jak by si je včely samy propolisem utěsnily. Očka už dávno nepoužívám.

Je to tak, u me nosi vsechno co ma nohy a kridla. Tedy nosi i roje a vyrojeny, samozrejme to neni zadny zazrak, ale i tech 5-10kg na roj ci vyrojeny me tesi.
O 6 km dal pak malem musi krmit...

OK, potom ale proč u pozdějšího ošetření, když by plod již neměl být
byla účinnost menší? Já si to teď dokážu vysvětlit jen tím schozením již
dříve mrtvých roztočů, kteří někde uvízli. Na druhou tranu mám dojem, že
jsem viděl i po druhé fumigaci na podložce hýbající se roztoče..

MČ

Dne 9.7.2010 9:27, Pavel Holub napsal(a):
> """"účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu
> př. Turčánymu a jeho brzkému použití fumigace.""
> BEZ PLODU - o tom to je, je třeba vědět, zda je přítomen plod, pokud
> nechci rozebírat včelstvo, řekne mi to průběh spadu, především spad
> světlých
>
>
>

""""účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př. Turčánymu a jeho brzkému použití fumigace.""
BEZ PLODU - o tom to je, je třeba vědět, zda je přítomen plod, pokud nechci rozebírat včelstvo, řekne mi to průběh spadu, především spad světlých

Jak chráníš MG před včelama?
Napouštění většího desek předem před převozem se podle uvedeného odkazu
nemá, protože hrozí jejich rozlámání.
To ošetření v září jsi dělal jen MG a potom nic? Nebo jak tomu mám
rozumět, že to porovnáváš s ostatníma?

Napadlo mě, že bych měl zkusit ošetření dlouhodobm odpařovačem s KM v
různých termínech vždy na náhodně vybraných včelstvech (každé v sezóně
pouze jednou ) - cca v měsíčním rozestupu a potom porovnat které
ošetření mělo nejlepší výsledky. Přivedlo mě na to loňské brzké použití
varidolu koncem září u 2 nejvíce napadených včelstev. Tato včelstva při
dalších ošetřeních již nevykazovala téměř žádný spad - oproti jiným,
léčeným později. Buď při pozdějším léčení padá po ošetření spousta
roztočů z louček apod., nebo mělo léčení koncem září velmi velkou
účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př.
Turčánymu a jeho brzkému použtí fumigace.

MČ

Dne 8.7.2010 15:25, Tomáš Heřman napsal(a):
> Diky Milane, jak na zavolanou, zrovna jsem to o vikendu hledal.
>
> Ja osobne jsem dost za MG, uz jsem si vychytal plneni, ochranu desek pred
> vcelama pro opakovane pouzivani, i zpusob zaveseni v ulu - vse banalni,
> proste rychle.
>
> Napustim si doma u zdroje vody desky kyselinou, dam do uzaviratelneho
> kybliku a jedu na stanoviste kde uz s tim pracuju pomalu jako s gabonem s
> tim ze nic nehledam jen sazim do nastavku....
>
> Zbyva jen ziskat vice zkusenosti s umistenim desek v ulu, davam nahoru do
> nastavku. (formidol do podmetu je divnost).
>
> Prvni drobna zkusenost (zajimavost) je, ze par vcelstev osetrenych vhodne MG
> ve vhodny cas (teple zari) vypada nyni na podlozce stejne jak okolni vcely,
> tedy nula....
>
> T.H.
>
>
> U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
>
>> Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
>> http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
>> V odstavci 'JAK TEDY MiteGone(tm) PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
>> tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.
>>
>>
>>
>
>

to jsou letos velké rozdíly ve snůšce, někde nestačí točit a hned vedle není nic...Vašek.

Takže návod říká, že u vícenástavkových úlů shora. No právě, proto jsem se ptal, neboť v článku dr. Klímy, na nějž odkazuje níže i J. Křapka, je to ještě trochu jinak a možná přesněji formulováno, než je to v návodu ("Aplikaci do podmetu, u jiným úlových systémů, než u dvouprostorových úlů zásadně nedoporučuji, mají pouze zanedbatelnou účinnost. Nejlepší účinnost tohoto ošetření se dosahuje při aplikaci nahoru na rámky přímo nad plodové těleso nebo až na poslední nástavek."). A protože jde o to, abychom dosáhli co největší účinnosti, tak je dobrá metoda k nezaplacení. Jistě: kolega Václavek prováděl v podstatě diagnostiku, když dával odparné desky dolů, což je trochu jiný příběh a měl své důvody i metodu. Doufám, že jsme si to ujasnili a že z toho letos vyjdeme se štítem ... :-)

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 7. 2010
Re: (45730)

J. Matl napsal:

A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ...
..............................

Citace z návodu:
..."Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet
vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2
cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem
dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a
loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová
ulička."..

Doporučuji zúčastněným návštěvu těchto stránek.
JK
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57

Diky Milane, jak na zavolanou, zrovna jsem to o vikendu hledal.

Ja osobne jsem dost za MG, uz jsem si vychytal plneni, ochranu desek pred
vcelama pro opakovane pouzivani, i zpusob zaveseni v ulu - vse banalni,
proste rychle.

Napustim si doma u zdroje vody desky kyselinou, dam do uzaviratelneho
kybliku a jedu na stanoviste kde uz s tim pracuju pomalu jako s gabonem s
tim ze nic nehledam jen sazim do nastavku....

Zbyva jen ziskat vice zkusenosti s umistenim desek v ulu, davam nahoru do
nastavku. (formidol do podmetu je divnost).

Prvni drobna zkusenost (zajimavost) je, ze par vcelstev osetrenych vhodne MG
ve vhodny cas (teple zari) vypada nyni na podlozce stejne jak okolni vcely,
tedy nula....

T.H.


U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
> Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
> http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
> V odstavci 'JAK TEDY MiteGone(tm) PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
> tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.
>
>

"Páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch. Sám jsem si to nedávno ověřil na vlastní oči. "

Hmotnost kubíku vzduchu při 0 st C je asi 1,29 kg, hmotnost kubíku par kyseliny mravenčí je okolo 2 kg.

J. Matl:
Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem

___________________________________________________________

Čekal jsem, že se někdo na to zeptá.

Za prvé: Páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch. Sám jsem si to nedávno ověřil na vlastní oči. Za sklenici s medem se mému dědovi podařilo z lékařské fakulty propašovat litrovou láhev s 98% HCOOH čistoty PA (pro laboratorní účely (nejčistší verze)… taková se prodává po více jak 200 Kč za litr... no neber to, že? :-). Když jsem ji při ředění na 63% přeléval do odměrné nádoby, krásně bylo vidět, jak páry přímo klesají k zemi. Nicméně stoupavé proudy jsou stoupavé proudy a i nad nádobou byl cítit pronikavý štiplavý zápach kyseliny. Ještě intenzivnější situace nastává v úle, kde se vlivem větrání včel kyselina v poměrně vysoké intenzitě roznáší ze spodu i do výší pater. Včelařím s tzv. úlovými komíny (vlastní způsob stropního větrání), takže bez problémů kyselina projde celou věží nástavků. O tom se přesvědčím, když nasaji vzduch u stropního ventilačního průduchu. Ale člověk to zkusí jen jednou, protože po druhé mu za to ten záchvat kašle nestojí :-) Krásně cítím kyselinu i u stropu. Očka zavírám!

Za druhé: Byť u úlů s komíny kyselina bez problémů projde 6 a více NN, ještě to neznamená, že je v dostatečné koncentraci i mezi plodovými plásty. A tady se dostáváme k jádru věci. Nedělám si iluze, že tento postup má vysokou účinnost (za 50% bych byl zcela rád). Je to kompromis mezi jednoduchostí, účinností a především účelností. Při diagnostické léčbě není důležité zlikvidovat většinu roztočů, ale prokázat, zda tam případně není nebezpečné množství mladých vitálních jedinců, kteří přirozeně uhynou, a tak dostanou se do spadu až za několik dní či týdnů. Je známo, že přirozený spad neudává aktuální zamořenost včelstev roztočem. Pokud má včelař podezření na probíhající loupež a s ní spojenou reinvazi, či pokud má včelař pochybnosti kolem počtu spadlých roztočů v přirozeném spadu vzhledem k době nebo vzhledem k jarnímu či zimnímu spadu (můj případ), je velmi výhodné znát aktuální situaci. A tak se přikročí k diagnostické léčbě. Jenže vyplatí se kvůli tomu rozebírat včelstva? Já si myslím, že ne. Není nic jednoduššího, než ve varroa-dně pod síto na podložku položit libovolný nezávadný „saják“ nasáklý kyselinou (nemusí to být nutně použitý Formidol, stačí např. papírové kapesníky) a bez regulace nechat naráz vypařit celou dávku kyseliny (dávkuju 40-80 ml 85% kyseliny na včelstvo). I kdyby účinnost mé diagnostické léčby byla jen 10%, o čemž pochybuji, i tak by se v případě výskytu velkého počtu vitálních roztočů projevilo podstatné zvýšení spadu.

Přirozený spad má určité časové zpoždění a navíc je prokázáno, že u různých včelstev nabývá při stejném celkovém počtu roztočů na včelách různých hodnot. Nelze jednoznačně prohlásit, že když je ve včelstvu např. 100 roztočů, je spad takový a takový a naopak, když je spad např. 1 roztoč denně, nelze s jistotou tvrdit, že ve včelstvu je tolik a tolik roztočů. Proto si myslím, že čas od času neuškodí přirozený spad porovnat se spadem po ošetření, protože tím se získá obrázek o zdravotní situaci, který je nejen aktuální, ale i podstatně méně zkreslený individuálním charakterem včelstva a roztočů, což může být důležité (hlavně vzhledem k včasnému nasazení dlouhodobých odpařovačů).

Za třetí: Po zkušenostech s léčením pomocí nosičů HCOOH v podobě papírových kapesníků se jednoznačně kloním k dlouhodobým odpařovačům. Umístěných samozřejmě u plodu. Je to velmi významné, protože tím se jednak zajistí lepší zasažení plodu (kde zpravidla sídlí valná většina roztočů) a jednak se zaručí poměrně dost stálá teplota v místě odpařování, a tak i odpar nabývá stabilnějších hodnot (s poměrně malými výkyvy vzhledem k výkyvům počasí). Proto dlouhodobé odpařovače v kontaktu s plodem umožňují účinnější a bezpečnější léčbu. Odpařovače (Nassenheider) budu vkládat zásadně jen do středu plodové plochy (do stavebního rámku nebo do výřezu v tmavé souši umístěných mezi plodové rámky).

//\/\\//

U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
V odstavci 'JAK TEDY MiteGone™ PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.

Jinak si myslím, že při vhodném umístění nahoře, kdy je strůpek utěsněn
např. fólií se musí páry prodrat úlem ke spodnímu česnu, kde mohou být
teprve odvětrány.
MČ

Dne 8.7.2010 10:52, J. Matl napsal(a):
> Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz,
> ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je
> aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad
> hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by
> debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru
> okolo plástů s plodem ...
>
> M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
> Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723)
> (45724) (45725)
>
> 15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku
> pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné
> kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle
> roztoč a pak už do teď nic.
>
> MV
>
>
>

J. Matl napsal:

A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ...
..............................

Citace z návodu:
..."Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet
vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2
cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem
dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a
loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová
ulička."...

Celý návod:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/formidol-web.pdf

Z toho plyne, že desky byly původně dělané pro dvouprostorové úly, kde nějaká (cca 50%)účinnost byla vysledovaná i při aplikaci do podmetu těsně pod rámky.
Pokud by desky nebyly těsně pod rámky (a ve více nástavkových úlech) zřejmě není 50% účinnost při aplikaci zespodu zaručená.

Není tajamstvím, že někteří včelaři pro zvýšení účinnosti aplikují formidol ve vícenástavkových úlech zeshora hned bez obalu, ale to zase není podle návodu :)
Podle návodu je to ve vícenástavkových úlech potřeba dát nad plod s odstraňováním meziobalu

Tak si každý může vybrat, co s tímto jediným oficiálním léčivem na KM udělá :)

Já jsem místo toho zkoušel letos houbičky na jaře (50ml 65% kyseliny 2x a 3x po sobě, ošetřená včelstva doteď nevykazují spad) a mám nachystané Nassenheidery.

Tak hodně úspěchů v ochraně zimní generace.

Radek Krušina

Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem ...

M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725)

15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle roztoč a pak už do teď nic.

MV

Michale,
ještě stále platí nabídka na prodej medu?

Pokud ano, ozvěte se na: 776 189 667 nebo e-mail: jiri.cupl/=/zdas.cz

Díky,
Jirka