Archiv Včelařské konference

Ano, to pozoruji také a je nutné vědět odkud se to kumuluje a
zasáhnout. Podle mého názoru to má důležitost. Protože roztoči sam od
sebe nemizí, jen se kolováním více roznáší do dalších včelstev a
kumuluje se problém. Pokud se dá zabránit nějak tomuto, může se tak
zmírnit za určitých podmínek následný reinvazní tlak z okolních
stanvišť a tak se oddálí destrukce včelstev, u mne. Samozřejmě že z
okolí může jít o velký tlaky roztočů, takže nemusí to být zas takové
veni vidi vici jak to na první pohled vypadá.

_gp_

2010/7/7 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a
> občas vykuchám pár trubčích buněk.
> Letos jsem roztoče v buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v
> červenci.
> ---------------
> A to se dneska změnilo. :-(
> Při vytáčení jsem našel pár plástů s trubčinou, asi tak 5, ale v jednom
> byla pěkná roztočí mateřská školka. Asi tak v každé 3. až páté bu%nce jedna
> samička.
> Na ostatních plástech nula. Škoda že neodhadnu, kde jsem ten nástavek
> sebral.
> Takže si zítra přibaluji starou vidličku do nářadí, až pojedu pro další
> várku medu.
>
> Karel
>

Vložil jsem podložky pod sítovinu a zavřel dna (bílé A3 papíry) do 15ti včelstev z 25ti. ( oddělky nemonitoruji)
po 36ti hodinách jsem našel 3ks roztočů, celkem v 15ti včelsvech.To je v každém pátem včelstvu jsem našel jednoho roztoče.

Tuto kontrolu provádím počátkem července a při takovém to spadu, bez KM,Gabonu při první fumigaci pak mívám 15 roztočů na včelstvo průměrně (což odpovídá tak 0 až 100 roztočů na jedno včelstvo)

Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
J. Burgel

2010/7/8 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>

> Vložil jsem podložky pod sítovinu a zavřel dna (bílé A3 papíry) do 15ti
> včelstev z 25ti. ( oddělky nemonitoruji)
> po 36ti hodinách jsem našel 3ks roztočů, celkem v 15ti včelsvech.To je v
> každém pátem včelstvu jsem našel jednoho roztoče.
>
> Tuto kontrolu provádím počátkem července a při takovém to spadu, bez
> KM,Gabonu při první fumigaci pak mívám 15 roztočů na včelstvo průměrně (což
> odpovídá tak 0 až 100 roztočů na jedno včelstvo)
>
> Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
> J. Burgel
>

Kontroluju uz delsi dobu, zacal jsem monitorovat v 4dennich cyklech - to
jeste rychle a bez problemu dokazu roztoce spocitat primo na podlozce. Po 5
dnech uz je meli prilis a neni to ono a hrat si s flotaci nechci.

Na dvou stanovistich mam obcas nekde spad nula nula nic. Na tretim je to
trochu horsi, uz tam jsem dal KM.

T.H.



>
> Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
>

Už přes 2 týdny jsem neviděl ani jednoho roztoče. Už se začínám obávat, že mi roztoči emigrovali :-)

15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle roztoč a pak už do teď nic.

MV

Michale,
ještě stále platí nabídka na prodej medu?

Pokud ano, ozvěte se na: 776 189 667 nebo e-mail: jiri.cupl/=/zdas.cz

Díky,
Jirka

Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem ...

M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725)

15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle roztoč a pak už do teď nic.

MV

J. Matl napsal:

A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ...
..............................

Citace z návodu:
..."Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet
vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2
cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem
dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a
loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová
ulička."...

Celý návod:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/formidol-web.pdf

Z toho plyne, že desky byly původně dělané pro dvouprostorové úly, kde nějaká (cca 50%)účinnost byla vysledovaná i při aplikaci do podmetu těsně pod rámky.
Pokud by desky nebyly těsně pod rámky (a ve více nástavkových úlech) zřejmě není 50% účinnost při aplikaci zespodu zaručená.

Není tajamstvím, že někteří včelaři pro zvýšení účinnosti aplikují formidol ve vícenástavkových úlech zeshora hned bez obalu, ale to zase není podle návodu :)
Podle návodu je to ve vícenástavkových úlech potřeba dát nad plod s odstraňováním meziobalu

Tak si každý může vybrat, co s tímto jediným oficiálním léčivem na KM udělá :)

Já jsem místo toho zkoušel letos houbičky na jaře (50ml 65% kyseliny 2x a 3x po sobě, ošetřená včelstva doteď nevykazují spad) a mám nachystané Nassenheidery.

Tak hodně úspěchů v ochraně zimní generace.

Radek Krušina

U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
V odstavci 'JAK TEDY MiteGone™ PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.

Jinak si myslím, že při vhodném umístění nahoře, kdy je strůpek utěsněn
např. fólií se musí páry prodrat úlem ke spodnímu česnu, kde mohou být
teprve odvětrány.
MČ

Dne 8.7.2010 10:52, J. Matl napsal(a):
> Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz,
> ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je
> aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad
> hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by
> debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru
> okolo plástů s plodem ...
>
> M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
> Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723)
> (45724) (45725)
>
> 15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku
> pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné
> kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle
> roztoč a pak už do teď nic.
>
> MV
>
>
>

J. Matl:
Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem

___________________________________________________________

Čekal jsem, že se někdo na to zeptá.

Za prvé: Páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch. Sám jsem si to nedávno ověřil na vlastní oči. Za sklenici s medem se mému dědovi podařilo z lékařské fakulty propašovat litrovou láhev s 98% HCOOH čistoty PA (pro laboratorní účely (nejčistší verze)… taková se prodává po více jak 200 Kč za litr... no neber to, že? :-). Když jsem ji při ředění na 63% přeléval do odměrné nádoby, krásně bylo vidět, jak páry přímo klesají k zemi. Nicméně stoupavé proudy jsou stoupavé proudy a i nad nádobou byl cítit pronikavý štiplavý zápach kyseliny. Ještě intenzivnější situace nastává v úle, kde se vlivem větrání včel kyselina v poměrně vysoké intenzitě roznáší ze spodu i do výší pater. Včelařím s tzv. úlovými komíny (vlastní způsob stropního větrání), takže bez problémů kyselina projde celou věží nástavků. O tom se přesvědčím, když nasaji vzduch u stropního ventilačního průduchu. Ale člověk to zkusí jen jednou, protože po druhé mu za to ten záchvat kašle nestojí :-) Krásně cítím kyselinu i u stropu. Očka zavírám!

Za druhé: Byť u úlů s komíny kyselina bez problémů projde 6 a více NN, ještě to neznamená, že je v dostatečné koncentraci i mezi plodovými plásty. A tady se dostáváme k jádru věci. Nedělám si iluze, že tento postup má vysokou účinnost (za 50% bych byl zcela rád). Je to kompromis mezi jednoduchostí, účinností a především účelností. Při diagnostické léčbě není důležité zlikvidovat většinu roztočů, ale prokázat, zda tam případně není nebezpečné množství mladých vitálních jedinců, kteří přirozeně uhynou, a tak dostanou se do spadu až za několik dní či týdnů. Je známo, že přirozený spad neudává aktuální zamořenost včelstev roztočem. Pokud má včelař podezření na probíhající loupež a s ní spojenou reinvazi, či pokud má včelař pochybnosti kolem počtu spadlých roztočů v přirozeném spadu vzhledem k době nebo vzhledem k jarnímu či zimnímu spadu (můj případ), je velmi výhodné znát aktuální situaci. A tak se přikročí k diagnostické léčbě. Jenže vyplatí se kvůli tomu rozebírat včelstva? Já si myslím, že ne. Není nic jednoduššího, než ve varroa-dně pod síto na podložku položit libovolný nezávadný „saják“ nasáklý kyselinou (nemusí to být nutně použitý Formidol, stačí např. papírové kapesníky) a bez regulace nechat naráz vypařit celou dávku kyseliny (dávkuju 40-80 ml 85% kyseliny na včelstvo). I kdyby účinnost mé diagnostické léčby byla jen 10%, o čemž pochybuji, i tak by se v případě výskytu velkého počtu vitálních roztočů projevilo podstatné zvýšení spadu.

Přirozený spad má určité časové zpoždění a navíc je prokázáno, že u různých včelstev nabývá při stejném celkovém počtu roztočů na včelách různých hodnot. Nelze jednoznačně prohlásit, že když je ve včelstvu např. 100 roztočů, je spad takový a takový a naopak, když je spad např. 1 roztoč denně, nelze s jistotou tvrdit, že ve včelstvu je tolik a tolik roztočů. Proto si myslím, že čas od času neuškodí přirozený spad porovnat se spadem po ošetření, protože tím se získá obrázek o zdravotní situaci, který je nejen aktuální, ale i podstatně méně zkreslený individuálním charakterem včelstva a roztočů, což může být důležité (hlavně vzhledem k včasnému nasazení dlouhodobých odpařovačů).

Za třetí: Po zkušenostech s léčením pomocí nosičů HCOOH v podobě papírových kapesníků se jednoznačně kloním k dlouhodobým odpařovačům. Umístěných samozřejmě u plodu. Je to velmi významné, protože tím se jednak zajistí lepší zasažení plodu (kde zpravidla sídlí valná většina roztočů) a jednak se zaručí poměrně dost stálá teplota v místě odpařování, a tak i odpar nabývá stabilnějších hodnot (s poměrně malými výkyvy vzhledem k výkyvům počasí). Proto dlouhodobé odpařovače v kontaktu s plodem umožňují účinnější a bezpečnější léčbu. Odpařovače (Nassenheider) budu vkládat zásadně jen do středu plodové plochy (do stavebního rámku nebo do výřezu v tmavé souši umístěných mezi plodové rámky).

//\/\\//

"Páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch. Sám jsem si to nedávno ověřil na vlastní oči. "

Hmotnost kubíku vzduchu při 0 st C je asi 1,29 kg, hmotnost kubíku par kyseliny mravenčí je okolo 2 kg.

Diky Milane, jak na zavolanou, zrovna jsem to o vikendu hledal.

Ja osobne jsem dost za MG, uz jsem si vychytal plneni, ochranu desek pred
vcelama pro opakovane pouzivani, i zpusob zaveseni v ulu - vse banalni,
proste rychle.

Napustim si doma u zdroje vody desky kyselinou, dam do uzaviratelneho
kybliku a jedu na stanoviste kde uz s tim pracuju pomalu jako s gabonem s
tim ze nic nehledam jen sazim do nastavku....

Zbyva jen ziskat vice zkusenosti s umistenim desek v ulu, davam nahoru do
nastavku. (formidol do podmetu je divnost).

Prvni drobna zkusenost (zajimavost) je, ze par vcelstev osetrenych vhodne MG
ve vhodny cas (teple zari) vypada nyni na podlozce stejne jak okolni vcely,
tedy nula....

T.H.


U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
> Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
> http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
> V odstavci 'JAK TEDY MiteGone(tm) PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
> tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.
>
>

Doporučuji zúčastněným návštěvu těchto stránek.
JK
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57

Takže návod říká, že u vícenástavkových úlů shora. No právě, proto jsem se ptal, neboť v článku dr. Klímy, na nějž odkazuje níže i J. Křapka, je to ještě trochu jinak a možná přesněji formulováno, než je to v návodu ("Aplikaci do podmetu, u jiným úlových systémů, než u dvouprostorových úlů zásadně nedoporučuji, mají pouze zanedbatelnou účinnost. Nejlepší účinnost tohoto ošetření se dosahuje při aplikaci nahoru na rámky přímo nad plodové těleso nebo až na poslední nástavek."). A protože jde o to, abychom dosáhli co největší účinnosti, tak je dobrá metoda k nezaplacení. Jistě: kolega Václavek prováděl v podstatě diagnostiku, když dával odparné desky dolů, což je trochu jiný příběh a měl své důvody i metodu. Doufám, že jsme si to ujasnili a že z toho letos vyjdeme se štítem ... :-)

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 7. 2010
Re: (45730)

J. Matl napsal:

A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ...
..............................

Citace z návodu:
..."Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet
vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2
cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem
dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a
loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová
ulička."..

to jsou letos velké rozdíly ve snůšce, někde nestačí točit a hned vedle není nic...Vašek.

Jak chráníš MG před včelama?
Napouštění většího desek předem před převozem se podle uvedeného odkazu
nemá, protože hrozí jejich rozlámání.
To ošetření v září jsi dělal jen MG a potom nic? Nebo jak tomu mám
rozumět, že to porovnáváš s ostatníma?

Napadlo mě, že bych měl zkusit ošetření dlouhodobm odpařovačem s KM v
různých termínech vždy na náhodně vybraných včelstvech (každé v sezóně
pouze jednou ) - cca v měsíčním rozestupu a potom porovnat které
ošetření mělo nejlepší výsledky. Přivedlo mě na to loňské brzké použití
varidolu koncem září u 2 nejvíce napadených včelstev. Tato včelstva při
dalších ošetřeních již nevykazovala téměř žádný spad - oproti jiným,
léčeným později. Buď při pozdějším léčení padá po ošetření spousta
roztočů z louček apod., nebo mělo léčení koncem září velmi velkou
účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př.
Turčánymu a jeho brzkému použtí fumigace.

MČ

Dne 8.7.2010 15:25, Tomáš Heřman napsal(a):
> Diky Milane, jak na zavolanou, zrovna jsem to o vikendu hledal.
>
> Ja osobne jsem dost za MG, uz jsem si vychytal plneni, ochranu desek pred
> vcelama pro opakovane pouzivani, i zpusob zaveseni v ulu - vse banalni,
> proste rychle.
>
> Napustim si doma u zdroje vody desky kyselinou, dam do uzaviratelneho
> kybliku a jedu na stanoviste kde uz s tim pracuju pomalu jako s gabonem s
> tim ze nic nehledam jen sazim do nastavku....
>
> Zbyva jen ziskat vice zkusenosti s umistenim desek v ulu, davam nahoru do
> nastavku. (formidol do podmetu je divnost).
>
> Prvni drobna zkusenost (zajimavost) je, ze par vcelstev osetrenych vhodne MG
> ve vhodny cas (teple zari) vypada nyni na podlozce stejne jak okolni vcely,
> tedy nula....
>
> T.H.
>
>
> U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
>
>> Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
>> http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
>> V odstavci 'JAK TEDY MiteGone(tm) PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
>> tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.
>>
>>
>>
>
>

""""účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př. Turčánymu a jeho brzkému použití fumigace.""
BEZ PLODU - o tom to je, je třeba vědět, zda je přítomen plod, pokud nechci rozebírat včelstvo, řekne mi to průběh spadu, především spad světlých

OK, potom ale proč u pozdějšího ošetření, když by plod již neměl být
byla účinnost menší? Já si to teď dokážu vysvětlit jen tím schozením již
dříve mrtvých roztočů, kteří někde uvízli. Na druhou tranu mám dojem, že
jsem viděl i po druhé fumigaci na podložce hýbající se roztoče..

MČ

Dne 9.7.2010 9:27, Pavel Holub napsal(a):
> """"účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu
> př. Turčánymu a jeho brzkému použití fumigace.""
> BEZ PLODU - o tom to je, je třeba vědět, zda je přítomen plod, pokud
> nechci rozebírat včelstvo, řekne mi to průběh spadu, především spad
> světlých
>
>
>

Je to tak, u me nosi vsechno co ma nohy a kridla. Tedy nosi i roje a vyrojeny, samozrejme to neni zadny zazrak, ale i tech 5-10kg na roj ci vyrojeny me tesi.
O 6 km dal pak malem musi krmit...

Já to mohu hodnotit jen podle mé praxe a mám ověřeno, že není-li žádný plod, je ošetření KM i fumigací amitrazem vysoce účinné. Např. první spad 500 a následný do 5 a při tom není jisté, zda se nejedná jen o "úklid" po rozrušení. To se pozná pod mikroskopem, "uklizený" má suché scvrklé "botičky" přísavky na konci končetin.
Plod se může objevit i v říjnu, to záleží na okolnostech a pak je i reprodukce a spad (světlí) a nízká účinnost ošetření.
KM je příčinou zvýšení RH úlového prostředí, což s výhodou omezuje (ne zastavuje) reprodukci roztoče na plodu. Je třeba mít těsné úly, asi tak, jak by si je včely samy propolisem utěsnily. Očka už dávno nepoužívám.

U mne po odkvětu lip,které kupodivu letos zamedovaly(polovina produkce je více či méně cítit lípou)konec snůšky,už vytáčím vše a připravuji včelstva na krmení(nechávám jen asi 6-10 kg v plodišti),další snůšku už očekávám jen u zakočovaných včelstev na světlici,jinak letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované včelstvo,některá špičková včelstva se přiblížila výnosu 100 kg.Takže letošní rok je u mne spíše podprůměrný(dlouhodobý průměr je u mne za posledních 5 let + -70 kg),leda že by to ještě dohnala vojtěška,počasí na ni je.

U nás jsou lípy už druhý rýden v plném květu. Ještě pár dnů budou a pak budou ještě takový týden dokvétat.
Ale květů je letos poměrně málo a jakoby málo medovaly, moc včel na ně nelétá a moc lipové vůně ze včel večer nejde. Spíš to vypadá na medovicovou snůšku.

Dobrý den,

chtěla bych se ještě zeptat, jak se můžou do žádosti o dotaci zapojit včelaři, kteří si úly vyrábí sami, vždyt na té práci stráví spoustu času, ale na to jim fakturu nikdo nevystaví.

Děkuji za odpověd.

Podle mně to jde, ale oklikou. Vyrobit si sám úly a rámky, jako nové je hned prodat a za získané peníze koupit dotované úly od certifikovaného výrobce.

U nás je květenství lip malolistých zničeno nějakou hobou není ani kvítek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sn?ka
> Datum: 09.7.2010 12:26:35
> ----------------------------------------
> U nás jsou lípy už druhý rýden v plném květu. Ještě pár dnů budou a pak
> budou ještě takový týden dokvétat.
> Ale květů je letos poměrně málo a jakoby málo medovaly, moc včel na ně
> nelétá a moc lipové vůně ze včel večer nejde. Spíš to vypadá na medovicovou
> snůšku.
>
>
>

Ahoj

MG chranim takovym stupidnim zpusobem. Ze site na mouchy a kancelarskych
sponek mam udelane pouzdra = sacky kam vkladam MG. Reznou plochu dat
dovnitr. Paratka ci spejle pak nepicham do MG ale zkrz musi sit a zavesuju
pres horni loucky ci hranu nastavku a loucku. Kdyz si udelas delsi pytlik
tak to hodis do medniku a odpar muze byt az skoro na louckach
nizsiho nastavku-plodiste (teorie nemam tak). Zatim jedu s deskama druhe
kolo a vypadaji stale cajk.

Me MG zatim hodne vyhovuje, mam doma par NH a nepouzivam je. S MG nic
nerozebiram, jen odkryju folii a kdyz neni misto vyndam ramek a vlozim.
Davam je ted ke stenam nastavku pze jsem si to precetl ale nejlepsi
zkusenost (pocitove) mam kdyz jsem ho dal do nastavku primo doprostred nad
plodove hnizdo.

Ze by se plne desky lamaly nepozoruju i kdyz tomu verim, samozrejme mam maly
kyblik cca na 20ks, a pekne je skladam na plocho. Ale dik za upozorneni,
budu ted peclivejsi.
Ano v zari dostaly davku KM a spadlo obdobne to co nasledne u jinych
fumigovanych, a spad pak ustal tak jsem to nechal a sleduju... O
porovnavani vysledku tu nemluvim, proste laicke pozorovani, subjektivni.

Problem je ta ucinnost, je treba si vyzkouset zda ma Zdenek K.
ve zminovanem claneku pravdu (kdyz zavzpominam na lonsky podzim tak
zdrejme ma) - 20°C a pod mrakem, vse doma - to pry je to prave pro leceni
KM.

A potreba si pripomenout ze vse muze byt hodne lokalni... Treba formidolu
ani bez foliie moc neverim - moc mi po nem nikdy nespadlo, ani pri opakovane
aplikaci. Ale zkusenost je kratka.

T.H.

2010/7/9 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> Jak chráníš MG před včelama?
> Napouštění většího desek předem před převozem se podle uvedeného odkazu
> nemá, protože hrozí jejich rozlámání.
> To ošetření v září jsi dělal jen MG a potom nic? Nebo jak tomu mám rozumět,
> že to porovnáváš s ostatníma?
>
>

nebo mělo léčení koncem září velmi velkou
účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př. Turčánymu a jeho brzkému použtí fumigace.

Za tou pravdou si stále stojím. Ak deklarované tri termíny fumigácie dodržím, hlavne ten posledný a výsledok je stále dobrý. Lenže pri včelárení to nie je vždy jednoznačné a často sa to môže zmeniť.

PK:
....jinak letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované včelstvo,některá špičková včelstva se přiblížila výnosu 100 kg.

------------------- obdivuhodné, gratuluji. Z čeho to holky nanosily?
Já točím jen med černý jak bota,stěží teče. Leckdy i 15%.
O nějaký zkrystalizovaný květový jsem v plástech zatím nezavadil, takže asi moc květového nenanosily.

Pomalu se mi to začíná dařit dávat do kupy. K plástům ve vysokém plodišti začaly stavět NN, dosud jsme používal jako medníky v dadntu k 30cm 24cm nástavky. Ale cítím jak stárnu a ubývá sil:-)
Kolik máte ve snušce NN nad plodištěm? TEdy kolik je maximum?.

Jak měníte matky? Chováte ze zkladených NN rámků? nebo jinak?.

Díky.

Karel

P.S.
Tady u nás je u Labe stále medovice (a možná svazenka). Při návratu z koupání s klukama okukujeme a olizujeme :-) jednu lípu, stále tam medovice přibývá a je tekutá. Místy.

Dost lidí si snůšku pochvaluje. Dnes jsem byl loupit a krást (tak říkají včely medobraní) u Jičína, tam to není tak velký hukot, ale zdá se, že ještě něco nosí. Při oklepávání plástů byl celkem klid.

"KaJi: Z čeho to holky nanosily?"

____________________________________________________

Letošní jarní snůška byla už tradičně z vrb,ovocných stromů,řepky.To co jsem považoval za akát,byla pořád ještě dokvétající řepka.Další významná snůška byla letos z lip,proto byl z úlů cítit ten thymol,jak už jsem tu psal.Tento med má ostrou chuť,takže i medovice,což tady u nás není zdaleka pravidlem.

___________________________________________________________

"Kolik máte ve snušce NN nad plodištěm? TEdy kolik je maximum?."

___________________________________________________________

Nejlepší včelstva mají až 5 NN,dal bych i víc,ale zatím jich nemám dost.Popravdě,i já jsem letos ještě použil staré nástavky 39x24 u usazených rojů,většinou je také zanesly.

___________________________________________________________

"Jak měníte matky? Chováte ze zkladených NN rámků? nebo jinak?."

________________________________________________________

Matky si chovám sám,většinou tak,že odstraním starou matku a vložím zralý matečník.Letos poprvé zkouším způsob,že vložím u dadantu mezidno mezi medník a plodiště,a nechávám vychovat novou matku v medníku,opět zralým matečníkem.Teď po snůšce se mi to jeví jako poměrně dobrý způsob výměny matky.

Zdraví Pavel

P.Krátký píše ..letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované včelstvo.
Výnos z roku 2010 a počet včelstev z roku 2009.Výsledek je co?
Mé počty výnosu :výnos z 2010 a počet vč. je počet před rozkvětem řepky schopných něco donést.Letos 16 včelstev z 20 zazimovaných.Letos v řepce 47.5kg.
A výnos stanoviště:do součtu nepužiji včelstva s nevyšším a nejnižším výnosem.Letos řepka 48kg.

LK

Letošní jarní snůška byla už tradičně z vrb,ovocných stromů,řepky.To co jsem považoval za akát,byla pořád ještě dokvétající řepka.Další významná snůška byla letos z lip,proto byl z úlů cítit ten thymol,jak už jsem tu psal.Tento med má ostrou chuť,takže i medovice,což tady u nás není zdaleka pravidlem.
-----------------------------------------------------------
Zajímalo mě k čemu je thymol dobrý a našel jsem:
Thymol nachází užitečné uplatnění při likvidaci parazita způsobujícího varoázu u včelích kolonií. Používá se i knihařství: před novým svázání lze knihy poškozené plísní zatavit do pytlů s krystaly thymolu; vyhubí se tím spory. Thymol lze používat v alkoholových roztocích a v zásypech pro léčbu kožních mykóz (tinea, serpigo). Používá se i jako konzervant v halothanu (anestetiku) a jako antiseptikum v ústních vodách.

dobry den chtel byach radu před 14 dny sem vymenil matku ale ted sem zjistil že je trubcokladna jak mam postupovat dale?sem začatečnik z vyskumaku mi řekli že mi pošlou novou takže starou zamačknout a hned davat tu novou?díky za radu.a ete se chci zeptat kdy sundavate medníky už tedka?

"dobry den chtel byach radu před 14 dny sem vymenil matku ale ted sem zjistil že je trubcokladna jak mam postupovat dale?"

Viděl jsi tu matku teď ve včelstvu? Pokud ne, řekl bych, že nejpravděpodobnější je to, že v době přidání matky už byly ve včelstvu trubčice, ty matku zlikvidovaly už při přidání a ten plod je potom trubčic. Tuto verzi je třeba vyloučit, protože potom i přidání další matky nebude úspěšné, případně i kdyby bylo, včelstvo může být oslabeno tolik, že i s matkou bude zničeno v podletí vyloupením.

P.Krátký :
... Matky si chovám sám,většinou tak,že odstraním starou matku a vložím zralý matečník.Letos poprvé zkouším způsob,že vložím u dadantu mezidno mezi medník a plodiště,a nechávám vychovat novou matku v medníku,opět zralým matečníkem.Teď po snůšce se mi to jeví jako poměrně dobrý způsob výměny matky.

-------------------
Taky mě to tak vychází, když nestihnu v květnu, ale opakuji dotaz. Nahoře bude ještě plod? Nebo to jde bez plodu? Nemám s tím zkušenosti - nepotřeboval jsem to dosud dělat bez plodu.
Máte v nízkých NN očka - asi ano, ale která očka máte běžně otevřená?

Díky

Karel

A ještě k vytáčení - ke všem. Pár let jsem byl mez medu (tedy nebylo ho dost) a tak jsem si to nějak zidealizoval a mám pocit že mi to jde pomalu.

Včera na 4rámkovém el. medometu nezvratném, s odvíčkováním vidličkou a plásty byly pěkně a hodně zavíčkované, tak od 21hod jsem až do 3hod makal na "pouhých" 2 metrákách.

Med byl zavíčkovaný, pěkně hustý a občas tam byl zbytek zkrystalitované řepky. Takže to moc neodsýpalo.

Protože po vyřešení nádob i cezení začínám přemýšlet o medometu, tak by mě zajímalo, jestli by takový hustý medovicový med šel točit na radiálním nebo tom "novém" paralaleněradiálním co se vyrábí. Říkám si, když jej vyvinul včelař z oblasti kde asi je medovice běžná, že by to snad mohlo jít. Máte někdo už nějaké zkušenosti?

Díky,

Karel

ano videl předtím tam matka žadna nebyla.

a ted mam postupovat jak?

Zdravím vás, ptal jsem se jednoho velkého včelaře, zda a jak to jde. Odpověděl mi tak, že dotace na nové úly podléhají jen při nákupu úlů od akreditovaných výrobců. Kraje tím chtějí zabránit, aby český koumácký člověk nevyráběl šmejdy. Dotace jsou poskytovány pouze na certifikované zboží výrobců. Oni ručí za kvalitu a provedení prací při výrobě úlů. Vy bohužel nikoliv. V minulosti byl prý případ, že chtěl jeden včelař žádat o dotace na úly, které sbil z překližek, který kraj, to jsem se neptal. Proto taková přísnost....
Podle mě, pokud si pečlivě děláte úly sama, vychází to peněžně zhruba stejně(material, čas, peníze) Pokud bych si měl vyrobit vlastní úly, neprodával bych je. Podle mě je zprominutím postavené na hlavu vyrobit si příkladně tři N úly. Za týden je prodat a potom si koupit úly od certifikovaných výrobců. Člověk se s tím piplá, stráví nad tím mnoho času, byl by blázen, kdyby to prodával, tolik mu stejně nikdo za úly nedá. Úlové sestavy tenkostěnné se dají dnes koupit již od 1000 kč výše. Palubkové sestavy se kupují kolem 1500 kč. Je to levné, takže proč se s tím dělat. Já si nové úly zatím kupuji. Co jsem si vyrobil jsou 8-9 rámkové plemenáče pro oddělky. Ty bych neprodal nikomu. Jsou moc dobré a oddělky v nich valí, jak pominuté.
S úly od svého dodavatele jsem spokojen. Jinak pokud si včelař chce vlastní úly vyrobit sám, nemám nic proti tomu.
Zdraví P.S

pokud mate nizke ramky, tak by radialni nebo poloradialni asi stacil, i
kdyz nejspise nebude medovicovy med tocit dosucha....

na vysoke ramky jedine zvratny medomet....

Nemam osobni zkusenost, ale taky se chystam vyrobit si poradny medomet a
k tomuto zaveru jsem dosel pro prozkoumani zdroju na netu. Mam vysoke
ramky, takze by to pro mne mohlo znamenat odstaveni noveho radilniho
medometu a navrat k triramkovemu a sichtu az do rana :)



KaJi napsal(a):
> A ještě k vytáčení - ke všem. Pár let jsem byl mez medu (tedy nebylo ho
> dost) a tak jsem si to nějak zidealizoval a mám pocit že mi to jde pomalu.
>
> Včera na 4rámkovém el. medometu nezvratném, s odvíčkováním vidličkou a
> plásty byly pěkně a hodně zavíčkované, tak od 21hod jsem až do 3hod makal
> na "pouhých" 2 metrákách.
>
> Med byl zavíčkovaný, pěkně hustý a občas tam byl zbytek zkrystalitované
> řepky. Takže to moc neodsýpalo.
>
> Protože po vyřešení nádob i cezení začínám přemýšlet o medometu, tak by mě
> zajímalo, jestli by takový hustý medovicový med šel točit na radiálním nebo
> tom "novém" paralaleněradiálním co se vyrábí. Říkám si, když jej vyvinul
> včelař z oblasti kde asi je medovice běžná, že by to snad mohlo jít. Máte
> někdo už nějaké zkušenosti?
>
> Díky,
>
> Karel
>
>

Nejvetsi palky jsou za ramky, pokud si sam vyrobim ramky, usetrim mraky
penez....


Nevim jestli je nekde dano, kolik ma ul mit nastavku, aby na to sla
dotace vzit, mozna by stacilo koupit dno, jeden nastavek a viko, to
prohlasit za kompletni ul, ktery mi bohate staci a na to vzit dotaci.
Chybejici nastavky pak za levno dodelat doma. Nejpracnejsi a nejdrazsi
veci (dno a strecha) bych si s dotaci koupil a doma se s tim nemusim
delat, takze usetrim spousty času. Zalezi co na to vyrobce ulu a statni
dozor.....



petr j.


R. Poláek napsal(a):
> Podle mně to jde, ale oklikou. Vyrobit si sám úly a rámky, jako nové je
> hned prodat a za získané peníze koupit dotované úly od certifikovaného
> výrobce.
>
>

No, já hotové matky přidávám velmi málo, preferuji vlastní odchov matky přímo ve včelstvu z přidaného plodu, takže v tomto směru neradím.
Ale o přidávání matky se diskutuje každý rok, myslím, že už byla nějaká diskuze v květnu a červnu, případně se podívej na předchozí roky.

Nechce se mi věřit že pouze 5 účastníků tohoto fora se zajímá o monitoring VD v této době.

Myslím že počkat si až ve spadu bude roztočů dost je chyba.

V pondělí 12.7. bude naše ZO rozdávat,léčivo (asi gabon a objednaný KM)to je naopak u Gabonu podle mne brzo. Je to brzo proto že včelaři neví o současném stavu zamožení a těžko dobře zhodnotí co a kolik léčiva budou potřebovat.

Jsou někde vydána ohledně léčení nejaká nařízení nebo doporučení od veterinářů?
J.B.

Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak párkrát po jednom.
Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.

Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady bývá nejvíc klíšťat a další drobné havěti.

Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a komárů je taky málo.
Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o nástavky a rámky připravené na letošní sezonu.

O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html

No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)

Karel

A co takhle dělat si nástavky z odpadového materiálu? Karel by o to mohl vyprávět. Profi-rámky jsou pak i více jak třikrát dražší než nástavky. Taky má zajímavě řešená dna (deska s latěmi). Přemýšlím, zda se mi za tu cenu ( 400-500 Kč) vůbec varroadna vyplatí a zda nebude lepší obyčejné primitivní dno a podložka s krycími sítěmi. Vše si bez problému vyrobím sám doma za minimální cenu. Podložka bude chráněna před mravenci. Ušetřím tak peníze, které pak mohu produktivněji investovat do profi-rámků (při mém technickém zázemí si o vlastních Hoffmanech s drážkami mohu nechat jen zdát). Od té doby co včelařím s podsadami a s úlovými komíny, vysoký podmet a drátěné dno pro mě pozbývá na významu.

MV

pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky... nebudou mit
sice drazky (nevim jak moc jsou dulezite), ale na hoblovce jde lehce
vyrobit profilovane bocni loucky, horni a dolni latka se da natupo na
bocni loucky a je to.. mohu poslat nejake fotky jak nato, pokud chcete...

osobne si myslim, ze cena dreva je tak nizka, ze nema cenu shanet nekde
nejaky odpadovy material.... kubik jiz ohoblovanych smrkovych prken me
stal necelych 5000,- z toho vyrobim tolik ramku a ulu, ze by me 50000,-
nestacilo, kdybych to kupoval hotove.... :)

petr j.


M. Václavek napsal(a):
> A co takhle dělat si nástavky z odpadového materiálu? Karel by o to mohl
> vyprávět. Profi-rámky jsou pak i více jak třikrát dražší než nástavky. Taky
> má zajímavě řešená dna (deska s latěmi). Přemýšlím, zda se mi za tu cenu (
> 400-500 Kč) vůbec varroadna vyplatí a zda nebude lepší obyčejné primitivní
> dno a podložka s krycími sítěmi. Vše si bez problému vyrobím sám doma za
> minimální cenu. Podložka bude chráněna před mravenci. Ušetřím tak peníze,
> které pak mohu produktivněji investovat do profi-rámků (při mém technickém
> zázemí si o vlastních Hoffmanech s drážkami mohu nechat jen zdát). Od té
> doby co včelařím s podsadami a s úlovými komíny, vysoký podmet a drátěné
> dno pro mě pozbývá na významu.
>
> MV
>
>

Já bych jim bez problému naprosto jednoduše odpověděl unikátním
projektem, že by nedostal ani jeden krajský úředník výplatu, dokud by
na mapě s přesností GPS souřadnic neoznámily své majetky a to beze
jmen - osobních údajů a to vše přístupné veřejně z intenetu. Asi se
každý musí zamyslet, že co oko nevidí, tak se neukradne a jestli chcou
být úředníky na pravém místě, ať to také tak udělají aby se lépe
vyhledávalo v úředním. Úředníků je velká spousta a ještě bych to
barevně odlišil aby se vědělo, že ten je učitel, ten je policista, ten
na ministerstvu ten na kraji ...

_gp_

12.3.10, Alena Vítková <alihruba/=/seznam.cz>:
> Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad, který v loni i letos
> poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a stávající včelař v příštím
> roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To těm
> včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem včel .Všichni včelaři v
> kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
> přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami by
> byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký na to
> mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
> stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny i když z
> omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

"KaJi: Nahoře bude ještě plod? Nebo to jde bez plodu? Nemám s tím zkušenosti - nepotřeboval jsem to dosud dělat bez plodu.
Máte v nízkých NN očka - asi ano, ale která očka máte běžně otevřená?"

___________________________________________________________

Jak jsem psal,tento způsob teprve zkouším,na závěry je ještě brzy.Žádnou zvláštní přípravu jsem nedělal,někde plod byl,někde ne,očko jsem nechal otevřené jen v nejvyšším NN.Zatím to vypadá,že v medníku musí být hlavně dostatek včel,potom o vyběhlou matku pečují,byly případy,že se z takto izolovaného medníku vytratily včely i s matkou,jinde se ztratila jen matka(zalétla jinam),v jednom případě byly v medníku matky 2.V metodice pro langy se píše o tomto způsobu výměny matky s tím,že se izolované nástavky s mezidnem otočí očkem na druhou stranu,to jsem neudělal,ve včelíně to nejde.

Zdraví Pavel

"pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky..."

===========================================================

Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo nastavitelný stůl.

Zdraví Pavel

Je neuveritelne na co maji lide cas.

Zdravím vás,
tak to byste vyhořel jak papírový čert. Každý kraj má koordinační výbor a každý krajský úřad pokud vypíše dotace na kompletní sestavy úlů tak je to: podmet, dva nástavky víko, popřípadě strůpkové krmítko. Uředníky neodrbete, oni se totiž ptají včelařské rady u každého žadatele, jestli to co jste poslal profakturované je komletní sestava. Takže rada. Nic nešiďte, neodrbávejte, protože pokud by se to profláklo, už byste si na dotace od kraje ani neškrknul. Pokud má kraj vypsány nějaké dotace na něco, koukněte se přesně a podle toho sestavy nakupte, nic nešiďme, nakonec se to vždy obrátí proti tomu bídákovi včelaři, co chtěl nějaký kraj ošidit. Nedělám si žádné iluze, jsme Češi, zlodějský a podfukářský národ, ale uvědomme si, že pokud nějaký jedinec včelař bude chtít ošidit kraj o dotace, obrátí se to proti celé naší komunitě. To přece nikdo nechceme. Nakupujme to, jaké parametry a na co nám kraj podmínky nastavil. Pokud někoho ošidíme, nebudou žádné dotace, max. tak, pardon, nasráno od veverek. P.S

V tom případě ať si své dotace severomoravský kraj strčí někam. Pokud uvedu přesné souřadnice stanoviště, přinese to pro mě riziko pro včely. Podle GPS budou po stanovištích jezdit tipaři a později z vašich stanovišť odjíždět i vaše úly a včely. U nás na jihu Moravy takový nesmysl nemáme. Pokud by jej chtěli, takovou cenu za pomoc od kraje bych nechtěl. Měl jsem tu čest přijít do kontaktu s naši koordinační r. přítel Holý... a úředníky kraje, nejsou to pitomci. Možná by u vás stálo za to popřemýšlet, proč ten váš krajský úřední šiml něco takového chce. Není to jen zástěrka, to zmapování? Zde na diskusi v zimě jeden včelař podal zprávu, že mu někdo ukradl 25 nejlepších včelstev. Není snad to tzv zmapování jen kricí manévr úředního šimlu pro budoucí dávání tipů zlodějům pro zcizení vašich včelstev?
Na rovinu. Čím méně lidí bude vědět, kde má kterýkoliv včelař vlastní včely, tím lépe. Budou více v klidu a bezpečí. Jsme zlodějský národ, a pokud se o něčem žádaném ví, co není přibetonované, není v minovém poli a není pod proudem, to se ukradne. To přece nikdo z nás nechce, přijít o včely. Takže nejlepší prevencí před nezvanými lidskými hosty je co největší anonimita

V půlce června jsem na 8 dní vložil podložky, přirozeným spadem nespadlo nic. V půli července se chystám v rámci diagnostiky vložit na pár dní formidol, tak uvidíme.
-------------------------------------------------------------
J.B. napsal:
Nechce se mi věřit že pouze 5 účastníků tohoto fora se zajímá o monitoring VD v této době.

Mam tady takovou zajimavou vec, s kterou bych se chtel podelit a zaroven se dotazat zkusenych chovatelu matek.

Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer.
Kdyby alespon kladla neoplozene, tak ji zamacknu a ihned pridavam zavicokovany matecnik,kterych mam dost. Poradte, jak dlouho jeste cekat. Trubcice jeste ve vcelstvu nejsou, ale uz to je jen otazkou par dnu.

PZ

Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;
Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba nezavíčkovanou většinu. Ať se daří, Libor.

jezek.obecny:
pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky... nebudou mit
sice drazky (nevim jak moc jsou dulezite), ale na hoblovce jde lehce
vyrobit profilovane bocni loucky, horni a dolni latka se da natupo na
bocni loucky a je to.. mohu poslat nejake fotky jak nato, pokud chcete...

___________________________________________________________

Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.

//\/\\//

Nebojte se Formidol použít touto dobou, byť ještě před vytočením medu. Valná většina kyseliny se během pár dní po ukončení aplikace vytratí a ten nepatrný zbytek je spíše k dobru než ke škodě. Např. kyselina citrónová se běžně používá k ochucování, ale také k rozpouštění usazeniny v rychlovarné konvici.

//\/\\//

Ježek:
.... osobne si myslim, ze cena dreva je tak nizka, ze nema cenu shanet nekde
nejaky odpadovy material.... kubik jiz ohoblovanych smrkovych prken me
stal necelych 5000,-

-------
To mě letos dovezli dva roky sušené dřevo ze štosu, ohoblované na mých 23mm - to je maximum které jsme ochoten zvedat :-), polovina byla dokonce ohraněná na požadovanou šíři, a z toho část na zkolušku nakrácená. Jen udělat drážku na ouška a vrtat očko a jen stloukat - chtěl jsme si ověřit jak přesně na pile pracují.
Za 4 kubíky 19 tisíc i s dopravou. Takže jsme vyzásoben dřevem na dost dlouho. Ale z masívu budu dělat jen NN.

Vysoké pokud bych je musel dodělávat ale doma z masívu dělat nebudu. (mám jich dost a až bude dost NN nad plodiště, budu je asi pálit)
Prostě konstrukce nástavku tzv. bednářská mi přijde v mých podmínkách jako bytelnější a naprosto neproblematická.

Co jsem slyšel stížností na kroucení nástavků atd.

Objednám palivové dřevo z výroby palet, když to házím do dřevníku tak mi to nedá a kousky cca +23cm dávám na stranu.

Minulá serie mě vyšla materiálově asi na 10Kč - oni ty sponky, hřebíky a lepidlo taky nejsou zadarmo:-) a časově jsem se vešel do půl hodiny na kus.

Ono stačí si stanovit nějakou hodinovku a tou poměřovat nákup X samovýroba.
Já počítám kolem 300Kř/hod. A tak si nástavky vyrábím, a třeba rámky nakupuji - nejlépe zkompletované a vydrátkované
Takže jsem vyzásoben dost rámky. Ale nástavky si taky koupím, když potřebuji přesné na kočovní a na 4dna - sekce.

Ale když vezmu do ruky nástavek z masívu 25mm a svůj zhruba ze 17mm dřeva, lenost vítězí nad precizností. Kdo by se s tím tahal, když zrovna nemusí? :-)

Takže u mě za tím není jen k dokonalosti dotažená šetrnost - tedy lakota, ale skloubí se i s leností.
A včely staví polovinu rámků volnou stavbou - taky stejná symbioza :-) A jsem ke všemu moderní.

Dobrou.

Karel

původně sem to chtěl taky dělat na pile, ale nedokazal sem vymyslet jak
jednoduse na to... :)

petr j.


P.Krátký napsal(a):
> "pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky..."
>
> ===========================================================
>
> Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně
> nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile
> a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo
> nastavitelný stůl.
>
> Zdraví Pavel
>
>

Nabízím 5 sudů medu á 75 Kč. tel.720457223

>Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;<
-----------------------------------------------------------
Také jsem měl minulý rok z druhého vytáčení med poněkud kyselejší. Použil jsem formidol na "hlavu " úlu. Tedy nad medníkové nástavky. To se ale během několika týdnů upravilo. Citrusové háje nám tady nikdo nezbaští. Nebudeme tedy s nimi oblbovat :o)). Dnes jsem vytáčel a v úlech mám odpařovače deset dnů - již bez kyseliny. Med má velmi příjemnou lehce nakyslou chuť. Kyselinu aplikujte pod medník (medné nástavky) do medu se dostane méně příchuti. Nemusíte mít obavy. Med kontaminovaný kyselinou mravečí je zdravotně nezávadný.
JK

>původně sem to chtěl taky dělat na pile, ale nedokazal sem vymyslet jak jednoduse na to... :) petr j.<
------------------------------------------------------------
Váš problém může vyřešit kmitavá pila. Naši předkové to znali. Zkuste si vzpomenout.
JK

Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.

---------------
Dělával jawm ai rámky čepované.
Neměl jsem hoblovku, tak jsem si vyrobil laťky tlusté asi 4mm - tedy zůžení hofmanovy loučky.
Koutoč na cirkulce jsem spustil na tuto výšku, po straně kotouče- tedy vedle jeho vrcholu jsme přitloukl ty laťky aby po tom ohoblované jezdilo a za kotouč přitlouklů ještě laťku - doraz - mám desku na cirkulce dřevěnou.

Vzal jsme fošny a pomalu je posouval ze strany do strany posouval dopředu až na ten doraz. Takže jsem to vlastně ofrézoval.
Pak otočil a potom fošnu vzal z druhé strany. Pak je dobré mít pokosovku nebo jinou pilku a uříznout a fošny znovu ofrézovat. Aby se se pracně seřízená cirkulka nemusela přeštelovat. No a když z fošen nezbyde ani vajgl dlouhý 25cm je hotovo. Ale je dobré to mít vyměřeno, aby vyšel na konec dvojkus - tedy dlouhý alepoň 2x24cm - krátký kus takto frézovat je o prsty.


Takto vyrobené špalky jsem na horné frézce upnuté do stolku - to se prodává za cca 3000 doplnil o drážky pro horní i dolní loučku.

Na stejné hračce jsem udělal i drážky do horních a dolních louček.

Osobně mám zkušenost že čepované - tak jak uvádí třeba výkres langstroth - rámky se vyplatí. Zvlášť když se lepí a ještě probije čep z boku.

Ale viděl jsem nabídku přířezů 2/3Langstroth čepovaných za 10 Kč - takže nevidím důvod si to doma bastlit.
Kdyby to tak ještě stloukali :-) Ale zase se to nemuí drátkovat, tak že to jde rychle.


Kare

Muj postup pro hoblovku je asi takto:

1) příprava hoblovky: na hoblovku je třeba za hoblovací válec umístit
klín (vyrobený ze dřeva, přichycený stolařskými svěrkami, stačí široký
cca 2cm, větší šířka je spíše na závadu). Na hoblovce se nastaví
příslušný úběr. Jak se při hoblování posunuje dřevo, za hoblovacím
válcem se začne po přidaném klínu přizvedávat, takže úběr dřeva je menší
a menší, až to přestane brát úplně - tím je vytvořen profil boční
loučky. Vzdálenost klínu od válce a jeho úhel je třeba vychytat,
napopáté už bude mít klín ten správný tvar.

2) samotné hoblování: je třeba si k hoblovce sednout na nízkou židličku
a pěkně v klidu ohoblovat již předem nachystané, nakrácené desky. Jde to
rychle, rychleji než natkoukat mezerníky. Pro nízké rámky je to docela
hazard, je lepší desky nakrátit na dvojnásobnou délku boční loučky
nízkého rámku (plus nějaký přídavek), tento kus pak na hoblovce
opracovat z obou stran a teprve potom ho na pile rozříznout napůlky.
Snažit se frézovat cca 15cm dlouhé kusy moc dobře nejde a je to oprsty,
proto ta finta. 30cm dlouhe kusy uz jsou v pohode.


Tak jako u veškeré práce, pozor na prsty a mít dobře naboušené nože.
Nabroušení dvou nožů stojí cca stovku a je to to nejlepší co můžete pro
hoblovku udělat.


petr j.


KaJi napsal(a):
> Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem
> se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.
>
> ---------------
> Dělával jawm ai rámky čepované.
> Neměl jsem hoblovku, tak jsem si vyrobil laťky tlusté asi 4mm - tedy zůžení
> hofmanovy loučky.
> Koutoč na cirkulce jsem spustil na tuto výšku, po straně kotouče- tedy
> vedle jeho vrcholu jsme přitloukl ty laťky aby po tom ohoblované jezdilo a
> za kotouč přitlouklů ještě laťku - doraz - mám desku na cirkulce dřevěnou.
>
> Vzal jsme fošny a pomalu je posouval ze strany do strany posouval dopředu
> až na ten doraz. Takže jsem to vlastně ofrézoval.
> Pak otočil a potom fošnu vzal z druhé strany. Pak je dobré mít pokosovku
> nebo jinou pilku a uříznout a fošny znovu ofrézovat. Aby se se pracně
> seřízená cirkulka nemusela přeštelovat. No a když z fošen nezbyde ani vajgl
> dlouhý 25cm je hotovo. Ale je dobré to mít vyměřeno, aby vyšel na konec
> dvojkus - tedy dlouhý alepoň 2x24cm - krátký kus takto frézovat je o prsty.
>
>
> Takto vyrobené špalky jsem na horné frézce upnuté do stolku - to se prodává
> za cca 3000 doplnil o drážky pro horní i dolní loučku.
>
> Na stejné hračce jsem udělal i drážky do horních a dolních louček.
>
> Osobně mám zkušenost že čepované - tak jak uvádí třeba výkres langstroth -
> rámky se vyplatí. Zvlášť když se lepí a ještě probije čep z boku.
>
> Ale viděl jsem nabídku přířezů 2/3Langstroth čepovaných za 10 Kč - takže
> nevidím důvod si to doma bastlit.
> Kdyby to tak ještě stloukali :-) Ale zase se to nemuí drátkovat, tak že to
> jde rychle.
>
>
> Kare
>
>

"Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer."

Já matky podněcuji v kladení přidáním plástu s cizím otevřeným plodem, ten by měl matku konkurenčním způsobem, přítomností plodu od cizí matky podnítit ke kladení. Letos podle mých záznamů se mi matky rozkladly po cca 5 až 15 dnech po vylíhnutí, a to bylo na začátku června v době s nepříznivým počasím. Časná matka, kterou si jedno včelstvo vychovalo po nešťastně zamáčknuté matce na jaře při nátěru plodu se líhla podle mých záznamů okolo 3 dubna a klást začala okolo 22 dubna.

Je otázka, jestli to, že se matka rozklade znatelně později není spojeno zároveň s nějakou vysokou pravděpodobností s nějakou nekvalitou matky či jejího potomstva, takže jestli by se nevyplatilo matku, která se hodně opozdí s kladením, hned zlikvidovat, to jsem zatím nesledoval. Tady by mně zajímalo, jestli třeba někdo mezi pozdním rozkladením a nekvalitou matky nepozoroval souvislost......

Možná se matka oplodnit nemůže, třeba nemůže letět nebo má vadu na dírce a po nějaké době začne klást trubčí vajíčka.....

Letos jseme žádal Moravskoslezský kraj o dataci na úly a oddělky. Nechtěl jsem to přehánět s investicemi do včel, proto jsem žádal o cca 5000 Kč. tj 50% z 10 000 Kč. Stálo to docela běhání po úřadech např. finanční úřad - poplatek 300 Kč, sociální a zdravotní apod...+ další přílohy žádosti. Když si vezmu, že jsem si pořídil 3 úly a 3 oddělky, tak o příští dotaci už nemám zájem. Řekl bych, že cena oddělku 1500 Kč je pro mě vysoká. Udělat oddělek na tom nic složitého není. Kdyby opravdu dávali dotace jenom na úly a rámky, bylo by to zajímavější.

Opatrne, aby ste neprišli o zákazníkov: http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Libor napsal:

>V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;
>Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba nezavíčkovanou většinu.
......................

Myslím, že logické vysvětlení v souladu s návodem je - med který chci vytočit, vytočím před podáním formidolu, ne těsně po aplikaci.
Jinak řečeno - chci dát formidol, potom med, co je zralý, vytočím a dám formidol. Do dalšího případného vytáčení je potřeba co nejdelší pauza pro vyvětrání kyseliny mravenčí.
Podobně je zřejmě potřeba postupovat i při jiných způsobech léčení kyselinou mravenčí.
Alespoň tak jsem to pochopil z návodu i dalších zdrojů informací.

Ještě je také na zvážení, zda není možné s podáním kyseliny počkat až po vytočení všeho medu, popřípadě mezi snůškami (ale nejen mezi snůškami) léčit jen včelstva, která to potřebují. Ale k tomu je potřeba znát situaci s roztočem ve vlastních včelstvech.
No a to znamená buď sledovat přirozený spad, nebo mít důvěru k nějaké jiné metodě letního monitorování výskytu roztoče v jednotlivých včelstvech, a potom můžu léčit jen včelstva, která to potřebují a ne pro jistotu lít kyselinu i tam, kde je to zbytečné.
A to je oblast, kde se zkušení včelaři, kteří tomu rozumí, velice těžce hledají.

Když už to dáváme do souvislosti s kyselostí medu - pokud léčím jen včely, které to potřebují a hrozí jim přemnožení kleštíka, potom třeba většinu včelstev nemusíme léčit, a při vytočení se med ze včelstev ošetřených KM smíchá a "naředí" s medem od neošetřených včelstev.
:)

Radek Krušina

Zdravim,

take jsme to behani absolvovali lonsky rok, takze vim o cem pisete. Ty dotace z kraje jsou ve sve podstate castecne zajimave jen pro zacinajici vcelare, nebot tam je dotace 75 % , pak se to jeste vyplati platit predrazene oddelky atd. S dotaci 50 % pro stavajici vcelare, to neni nijak podnecujici. Osobne jste prvni stavajici vcelar, ktereho znam, jez do toho sel.
V pristich letech to bude uz asi dosti jine s podminkama dotaci z Moravskoslezskeho kraje pro nas vcelare.

PZ

PZ

Tak jsem taky doma něco točil, oddělek 4NN na váze +13kg za 14 dní, což u nás v téhle době nebývá. V maringotce 2 km od domácího stanoviště tmavá medobvice, nevím z čeho, okolo je pár lip, hodně borovic a dubů, ale na nich jsem medovici neviděl. Na lípách medovice je. Jak se vždy říkalo, že medovice nejde za horka, tak nevím, při odebírání plástů včely neslídili, v plástech kolem půl desáté bylo hodně sladiny. Hlavně, aby to nějaký déšť důkladně neumyl...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sn?ka
> Datum: 09.7.2010 17:34:19
> ----------------------------------------
> PK:
> ...jinak letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované
> včelstvo,některá špičková včelstva se přiblížila výnosu 100 kg.
>
> ------------------- obdivuhodné, gratuluji. Z čeho to holky nanosily?
> Já točím jen med černý jak bota,stěží teče. Leckdy i 15%.
> O nějaký zkrystalizovaný květový jsem v plástech zatím nezavadil, takže asi
> moc květového nenanosily.
>
> Pomalu se mi to začíná dařit dávat do kupy. K plástům ve vysokém plodišti
> začaly stavět NN, dosud jsme používal jako medníky v dadntu k 30cm 24cm
> nástavky. Ale cítím jak stárnu a ubývá sil:-)
> Kolik máte ve snušce NN nad plodištěm? TEdy kolik je maximum?.
>
> Jak měníte matky? Chováte ze zkladených NN rámků? nebo jinak?.
>
> Díky.
>
> Karel
>
> P.S.
> Tady u nás je u Labe stále medovice (a možná svazenka). Při návratu z
> koupání s klukama okukujeme a olizujeme :-) jednu lípu, stále tam medovice
> přibývá a je tekutá. Místy.
>
> Dost lidí si snůšku pochvaluje. Dnes jsem byl loupit a krást (tak říkají
> včely medobraní) u Jičína, tam to není tak velký hukot, ale zdá se, že
> ještě něco nosí. Při oklepávání plástů byl celkem klid.
>
>
>

Řekl bych, že cena oddělku 1500 Kč je pro mě vysoká. Udělat oddělek na tom nic složitého není.
-------
Příteli, pokud je budete prodávat za pár stovek a s dobrou matkou, dejte vědět, pár si jich vždycky koupím, než abych se stím dřel sám. :-)

A rychle, než začnmete počítat: rámky, mezistěny, zásoby, matka,rozbor na mor,...


Diskuze by snad byla o tom, co kdo považuje za oddělek, já bych se s oddělky pod 1500 asi nedělal. Tedy s něčím, co má šanci se dostat do síly a dát příští rok užitek. Prvních 15 kilo medu zaplatí oddělek i cukr. Na co kurňa potřebuje někdo dotace při takovýchto cenách :-)

Karel

Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer.

Pravdepodobne je táto matka pre chovateľa stratená. Dôležitá je poznámka chovateľa "velikost matky je spise nadprumer", čo môže byť znakom choroby a keď aj je oplodnená, vajíčka klásť nebude.

Vychádzam z obdobného prípadu, keď sa v chove vyskytla nadpriemerne veľká matka a tešil som sa na jej začiatok plodovania, ten sa nedostavil. Ešte som ju pozoroval niekoľko dní, ale zvrat sa nedostavil, preto som ju odstránil.
Podľa všetkých príznakov matka trela neozematózou alebo hubovitou chorobou vaječníkov, čo som vyčítal z literatúry.

Doporučenie: matka má ešte šancu začať klásť, pretože rujnosť M trvá i viac ako 30 dní, preto ju vložte do malého chovného včelstva a do včelstva v ktorom bola pridajte kladúcu M.

To je dobry napad, puvodne jsem ji chtel zamacknout a pridat zavickovany matecnik, ktery se bude lihnout kolem stredy. Mam doma jeste oplodnacky, ktere nepouzivam ( plemanac je holt plemenac), tak tam tu matku zkusim dat a pozorovat, jestli nedostane rozum.
P.

Trochu se nam ta debata stocila jinam.

1,My jsme loni na ty dotace museli pro vcely az do Svojanova k chovateli panu Vydrovi, ktereho asi mnozi znate. Skutecny oddelek 6 ramkovy, z ktereho je letos uz slusny uzitek , cena 1000 CZK/ks. Kupovali jsme je jen diky tomu, abychom mohli nakoupit uly, nebot na jeden oddelek bylo mozno poridit jeden ul.Na severu Moravy ty ceny byli diky dotacim vyssi a oddelky 5 ramkove a rekl bych celkem ubohe, videl jsem u rodinneho prislusnika, ktery je na severu Moravy kupoval.

2, Oddelek drina - prijde mi to, co se tyce pomeru drina / zisk, jako podstatne lepsi byznys nez med ( i pres letosni vyrazne vyssi cenu medu). Pokud si clovek makne, tak za den udelate 40 i vice oddelku - materialove naklady na 5 ramkovy jsou do 100. Cisty zisk je 750-800 na jeden, postupne pridani dvou mezisten a oznaceni matky je skutecne leharo.

PZ

Ahoj, trubčice poznáš podle toho, že najdeš více než 1 vajíčko v buňce (v průměru 3-6) neuspořádaně jak klacky na hromadě. Obdobně se to může jevit u mladé, právě rozkladené matky, ale tam to nikdy není ve velkém rozsahu. Řešení jak jsem opakovaně psal - k večeru odnést úl aslespoň 10-15m od původního stanoviště, omést všechny včely do trávy (Václav Jakš psal ve své učebnici z roku 1903, že trubčice jsou dámy, které přeci nebudou lítat) a úl vrátit, přidat plod, matku jak je libo (osobně doporučuji na původní místo dát oddělek s rozkladenou matkou, který bude posílený včelami z trubcokladného včelstva, trubčice s nejbližší svitou ráno najdeš jako klubíčko v trávě.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: matka
> Datum: 10.7.2010 19:20:39
> ----------------------------------------
> a ted mam postupovat jak?
>
>
>

>>>Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.<<<
Na tom není nic zajímavého. Jejich čas teprv přijde asi tak za měsíc to se začne líhnout generace samíček které budou zimovat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 11.7.2010 08:24:49
> ----------------------------------------
> Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
> Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl
> desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak párkrát
> po jednom.
> Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.
>
> Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To
> nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady bývá
> nejvíc klíšťat a další drobné havěti.
>
> Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a komárů
> je taky málo.
> Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
> Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam
> mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel
> hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o nástavky
> a rámky připravené na letošní sezonu.
>
> O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
> http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html
>
> No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)
>
> Karel
>
>
>

Nesouhlasim, spis je to letosnim jarem.

2010/7/12 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> >>>Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.<<<
> Na tom není nic zajímavého. Jejich čas teprv přijde asi tak za měsíc to se
> začne líhnout generace samíček které budou zimovat.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 11.7.2010 08:24:49
> > ----------------------------------------
> > Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
> > Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl
> > desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak
> párkrát
> > po jednom.
> > Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.
> >
> > Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To
> > nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady
> bývá
> > nejvíc klíšťat a další drobné havěti.
> >
> > Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a
> komárů
> > je taky málo.
> > Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
> > Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam
> > mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel
> > hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o
> nástavky
> > a rámky připravené na letošní sezonu.
> >
> > O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
> >
> http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html
> >
> > No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>

Teď klidně vytáčej i nezavíčkovaný má 15% vody
V létě to není nutné brát tak doslovně zato při řepce je zavíčkovaný i při 21% vody Med je zralý když ti při setřepávání včel nestříká ven.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Formidol a med
> Datum: 11.7.2010 22:45:53
> ----------------------------------------
> Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a
> medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak
> ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být
> kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a
> hájů (-;
> Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba
> nezavíčkovanou většinu. Ať se daří, Libor.
>
>
>

Hoffmany na hoblovce bych nedelal, na to mam sve prsty rad, staci rezat
prirezy....

Hoffman jde udelat na pile i kdyz neni potapeci (podelny a pak pricny rez -
jde to i v kuse, tj. pred rozeraznim na jednotlive loucky....). Akorat to
nema radius a je tam o dva rezy vice coz ale mozna za prsty stoji :-)
Vcelam to nevadi a vcelari pukud mu nevadi si udelat na ramek misto take
ne. Jsou veci co clovek co si vse vyrabi sam casem predelava ale tohle me
rozhodne nelimituje ani jinak nedrazdi...

T.H.

>
>
> Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně
> nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile
> a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo
> nastavitelný stůl.
>
> Zdraví Pavel
>

Ahoj, trubčice poznáš podle toho, že najdeš více než 1 vajíčko v buňce (v průměru 3-6) neuspořádaně jak klacky na hromadě. Obdobně se to může jevit u mladé, právě rozkladené matky, ale tam to nikdy není ve velkém rozsahu.R.H.

Radku nie je celá pravda, popíšem prečo.
Raz som osadil do včelstva matku vychovanú v chovnej jednotke na mojej včelnice. Prvá kontrola potvrdila, že M včlestvo prijala, bolo položné okoloé 50 vaj., ďalšia kontrola potvrdila že M kladie viac vajíčok do jednej bunky (podozrenie, že nie je s ňou všetko v poriadku), tretie konrola vyniesla na povrch, že v stred plodového kruhu je normámly zaviečkovaný robot. plod a okolo neho larvička a plno buniek s niekoľkými vaj. (až 6 ks).A takto to pokračovalo ďalej, plod. kruh zaviečk. plodu sa
rozširoval,ale sakramentsky pomaly.

Skrátka, hľadal som som príčinu a našiel som ju, že M v čase liahnutia prišla o oboje tykadlá a keďže, bez nich nemohla kontrolovať obsah buniek, plodovala pudove okolo zaviečkovaného plodu a lariev asi 4-5 krát pomalšie, vymenil som ju.

Ešte ako spoznáte že vo včelstve začnú alebo začali vyčínať trúdice-trubčice, včely v snahe zabrániť katastrofe včelstva sa snažia nahradiť chýbajúcu matku a preto sa snažia pudove postaviť mater. bunku. Stavbu materskej kolísky-kolébky vždy stavajú nad peľom v bunke v ktorej väčšinou nájdete aj položené vajíčko, z ktorého sa môže vyvinúť len trúd.

Tam zbytočne hľadáte M, proste jej niet a už dlhšiu dobu vo včelstve chýba materská látka, preto nemá čo blokovať rozvoj zakrpatených vaječníkou (nie je to len požieraním kŕmnej kašičky, ako sa to často tvrdí).

Občasné neúspechy pridania M do včelstva bez M sú zapríčinené práve vzmáhajúcou sa biologickou zmenou robotníc na falošné M trúdice. Preto neprítomnosť vajíčok môže oklamať kontrolujúceho, no pridanú M už včely neprijmú.

Nesouhlasim, spis je to letosnim jarem. Paprna

Ani to nemusí byť celkom pravda (jar bola vynikajúca), skôr je dôležité koľko samičiek prezimuje a koľko hniezd založia. Súhlasím v tom, že časté dažde mohli zasiahnuť do života osích hniezd, vytrvalé dažde.

Najpravdepodobnejšie je, že (aj keď sa intenzita náletov ôs môže zvýšiť), že sršne a osy sú na dolnej krivke prirodzeného vyvoja týchto škodcov. Vždy je najskôr progres- vzostup populácie, po niekoľkých rokoch nastáva regres-ústup populácie a teraz je pravdepodne na ústupe.
Pri ich silnom výskyte vždy hrá potrava a to nie len potrava glycidová, ale hlavne proteínová npr. svalovina našich včiel, hlavne pri mohutných letných úhynoch pri negatívnom pôsobení Vd. Osy veľmi často v plnom lete patrolujú na ihliciach borovíc, smrekov a tují, na ktorých zbierajú vhodný druh vošiek-mšic.

Mam doma jeste oplodnacky, ktere nepouzivam ( plemanac je holt plemenac), tak tam tu matku zkusim dat a pozorovat, jestli nedostane rozum.

Pavle, to je jediný spôsob , ako sa dozvedieť pravdu. Jeeto obvyklý spôsob aj výskumákov, "pokus-omyl, pokus- dozvedieť sa pravdu". Tak do toho!

Ak je nevyhnutné z dôvodu liečenia včelstiev súrne použiť KM, môžete preložiť plásty z medom na menej napadnuté včelstvá, nechať ho dozrieť, vytočiť a preliečiť štandartne podľa miesneho zvyku. Postihnuté včelstvá bez medu tak môžete preliečiť ihned - zachránite aj včelstvá aj med.

Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí. Kvalitnější matky se rozkladou dříve, méně kvalitní později. Neplatí to ale bez výjimky. Toleruji rozkladení do 10. dne, ostatní brakuju. To ale platí jen za ideálního počasí k oplození. Pokud matka neklade ani za 2 týdny, téměř jistě je vadná.
Broněk Gruna

-----------
"Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer."

-----
Je otázka, jestli to, že se matka rozklade znatelně později není spojeno zároveň s nějakou vysokou pravděpodobností s nějakou nekvalitou matky či jejího potomstva, takže jestli by se nevyplatilo matku, která se hodně opozdí s kladením, hned zlikvidovat, to jsem zatím nesledoval. Tady by mně zajímalo, jestli třeba někdo mezi pozdním rozkladením a nekvalitou matky nepozoroval souvislost......

Diky,

jsem take zvedav, dam vedet, jak to dopadlo

P.

Trochu se oddělkařinou zabývám, a mohu vám sdělit, že takové leháro to není, zvláště v takovém jaru, jako bylo letos.
Materiálové náklady 100 Kč stačí snad na těch 5 rámků (přířez, mezistěna, drátek . . .). Možná jsou pro vás v květnu včely přebytkem bez nákladů, já je musím nakrmit, oléčit, přezimovat. Pokud nemáte náklady na plemenáče, podstavce, střechy, pak zcela jistě i vaše práce nic nestojí. Také chov matek možná umíte bez nákladů. Vše se oplodní stoprocentně a i když pořád prší, vaše oddělky si samy donesou zásoby. V takovém případě brzy zaplavíte trh levnými oddělky za tři stovky i s přiměřeným ziskem. Já si je rád koupím.

Pavel Zajíček:
2, Oddelek drina - prijde mi to, co se tyce pomeru drina / zisk, jako podstatne lepsi byznys nez med ( i pres letosni vyrazne vyssi cenu medu). Pokud si clovek makne, tak za den udelate 40 i vice oddelku - materialove naklady na 5 ramkovy jsou do 100. Cisty zisk je 750-800 na jeden, postupne pridani dvou mezisten a oznaceni matky je skutecne leharo.

Ahoj Antone,
snažil jsem se začátečníkovi poskytnout jednoduchý návod, to že vždy neznamená vždy pokud se bavíme o včelách ví každý zkušenější včelař a Ty sám jsi přispěl řadou zdokumentovaných výjimek. Doufám, že pro klid duše tazatele-začátečníka schválíš můj zjednodušený postup, když to náhodou nevyjde, může mi třeba i vynadat, časem pozná, že matička příroda není robot chrlící součástky s přesností 0,000001mm.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka
> Datum: 12.7.2010 13:21:19
> ----------------------------------------
> Ahoj, trubčice poznáš podle toho, že najdeš více než 1 vajíčko v buňce (v
> průměru 3-6) neuspořádaně jak klacky na hromadě. Obdobně se to může jevit u
> mladé, právě rozkladené matky, ale tam to nikdy není ve velkém rozsahu.R.H.
>
> Radku nie je celá pravda, popíšem prečo.
> Raz som osadil do včelstva matku vychovanú v chovnej jednotke na mojej
> včelnice. Prvá kontrola potvrdila, že M včlestvo prijala, bolo položné
> okoloé 50 vaj., ďalšia kontrola potvrdila že M kladie viac vajíčok do
> jednej bunky (podozrenie, že nie je s ňou všetko v poriadku), tretie
> konrola vyniesla na povrch, že v stred plodového kruhu je normámly
> zaviečkovaný robot. plod a okolo neho larvička a plno buniek s niekoľkými
> vaj. (až 6 ks).A takto to pokračovalo ďalej, plod. kruh zaviečk. plodu sa
> rozširoval,ale sakramentsky pomaly.
>
> Skrátka, hľadal som som príčinu a našiel som ju, že M v čase liahnutia
> prišla o oboje tykadlá a keďže, bez nich nemohla kontrolovať obsah buniek,
> plodovala pudove okolo zaviečkovaného plodu a lariev asi 4-5 krát pomalšie,
> vymenil som ju.
>
> Ešte ako spoznáte že vo včelstve začnú alebo začali vyčínať
> trúdice-trubčice, včely v snahe zabrániť katastrofe včelstva sa snažia
> nahradiť chýbajúcu matku a preto sa snažia pudove postaviť mater. bunku.
> Stavbu materskej kolísky-kolébky vždy stavajú nad peľom v bunke v ktorej
> väčšinou nájdete aj položené vajíčko, z ktorého sa môže vyvinúť len trúd.
>
> Tam zbytočne hľadáte M, proste jej niet a už dlhšiu dobu vo včelstve chýba
> materská látka, preto nemá čo blokovať rozvoj zakrpatených vaječníkou (nie
> je to len požieraním kŕmnej kašičky, ako sa to často tvrdí).
>
> Občasné neúspechy pridania M do včelstva bez M sú zapríčinené práve
> vzmáhajúcou sa biologickou zmenou robotníc na falošné M trúdice. Preto
> neprítomnosť vajíčok môže oklamať kontrolujúceho, no pridanú M už včely
> neprijmú.
>
>
>

Nedostatečně jsem se vyjádřil; chtěl bych formidol do včel vrazit v půli července a to na pár dní vyloženě jen proto abych viděl, zdali se budou sypat a případně kolik, a podle toho pak jednat nebo nejednat....tzn, je řeč o preventivní diagnostice, ne o léčení samotném. Podložky v půli června vložené ukázaly nulu.
Za osvětu ohledně formidolou a medu každopádně díky, ať se daří, Libor.

--------------------------------------------------------------
Radek Krušina nasal:
Ale k tomu je potřeba znát situaci s roztočem ve vlastních včelstvech.

Celá VELKA PRAHA bude z nařízení Městské Veterinární správy ošetřována Gabonem, gabon již byl distribuován.

Loni zde Gabon nebyl proto a .. letos bude.
Měl bych ošetřovat i když moje nízké denní přirozené spady 0.2 roztoče na včelstvo ošetření neodpovídají.

Když jsem detalněji prohlédl hustotu Varroamonitoringu, došel jsem k názoru že 444 monitorovaných stanic : přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť.
Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
Tak dobře budeme se raději bavit o vosách, sršních a jiných běžných problémech.
J.B.

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 12. 7. 2010
Re: Nekladouci matka (45776) (45787)
Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí.

J.B.
Opravdu jste se setkal s matkou která kladla za 7 dnů po narození.

Já ne
J.B.

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.

Možná je škoda, že detailní spad uvidí jen zaregistrovaní (potom to možná někoho přiměje se zaregistrovat i když nepřispívá a počty monitorovacích stanic jsou zkreslené).

Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.

Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
:)

Radek Krušina

Libor napsal:

>Nedostatečně jsem se vyjádřil; chtěl bych formidol do včel vrazit v půli července a to na pár dní vyloženě jen proto abych viděl, zdali se budou sypat a případně kolik, a podle toho pak jednat nebo nejednat....tzn, je řeč o preventivní diagnostice, ne o léčení samotném. Podložky v půli června vložené ukázaly nulu.
..................

Osobně bych místo diagnostického léčení radi udělal odečet přirozeného spadu a do včel nedával kyselinu, když to není potřeba.

Ale možné to je.
Otázka jak moc průkazné?
Po kyselině nespadnou všichni roztoči hned a někteří jsou zřejmě neschopní reprodukce, i když přežívají.

Podle vyhlášky veteriny kdo chová včely v ekologickém chovu, nemusí léčit, když nemá přirozený spad vyšší než 3 rozotče za dn, pokud si to dobře pamatuji.
Možná je to jakési vodítko.
Nebo zahraniční grafy které se snaží zachytit jakýsi vztah mezi přirozeným spadem a rizikem možného poškození včelstva.
Taky je asi dobré včelstva pozorovat, jestli se chovají na tuto dobu normálně, nebo mají nějaký problém, a na ta problémová se kdyžtak víc zaměřit.
Máme toho před sebou dost. :)

Radek Krušina

Dne 13.7.2010 6:53, Radek Kruina napsal(a):
>
> Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu
> při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na
> jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.
>
> Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
> :)
>
> Radek Krušina
>
>
Zkusím to uvést na pravou míru. Spad přirozený a při léčení je
samozřejmě rozlišen (vidíte to např. v tabulce zamoření u Vaší stanice).
Jen se obojí zadává zvlášť - jak zamoření (spad), tak léčení - obojí na
samostatných formulářích. Spady zadané v době léčení potom systém
zpracovává jako spady při léčení.
Jak na to teď koukám, tak v popisu práce se systémem není nic o tabulce
zamoření. Pokusím se to napravit.

Díky za reakci.
Milan Čáp

Díval jsem se na internetu na cenu oddělků a nenašel jsem vyšší než 1000 Kč. Kdo vlastně prodává v Moravskoslezském kraji ty oddělky za 1500?
Neznám podmínky dotace v Moravskoslezském kraji, je v podmínkách, že ten oddělek musí být zase tady z kraje, takže vzniká určitý monopol? Jinak se mně totiž zdá nemožné, aby včelaři za tak vysokou cenu oddělek udali, když jsou nabídky odjinud za 800 nebo 1000 Kč. Fakt je, že asi před dvěma roky jsem se na oddělky díval a třeba pro mě dopravně nejdosažitelnější nebyly oddělky tady v Moravskoslezském, ale níže od včelaře kdesi u Valašského Meziříčí. Ty z pod Pradědu nebo ty z Bruntálska od Kolomého byly pro mě dopravně dál a kolem Ostravy jsem výrobce oddělků nenašel....
Jinak náklady na oddělek mně vycházejí do takových 400 Kč. 100 - 150 Kč je na odebrané rámky s plodem a zásobami plus další rámky do těch 6 -10 plástů, do stovky se musí vejít přepravní bednička pro oddělek, další 50 - 100 Kč je na amortizaci nástavku, dna, víka, stojanu či obecně chovného zařízení a dalších věcí nezbytných pro oddělek, které jsou tím hlavní část roku zablokovány pro hlavní včelstva no a zbytek do 400 je na vyřizování povolení a dalších administrativních nákladů.
Takže to, co dostanu za prodaný oddělek navíc nad 400 je čistý zisk.
Fakt je, že o produkci odělků, když vidím tu cenu v budoucnu docela vážně uvažuji, výroba a prodej oddělků by mě docela i bavilo. Zadováky jsem nezlikvidoval jako mnozí jiní, ale skladuji je a v každém zadováku dvojáku by bylo v pohodě místo na 4 oddělky, takže kapacitu na hezkých pár desítek oddělků za rok bych měl..... ty úly by mohly ještě docela dost vydělat.
V pásmu moru nejsme a nikdy jsme nebyli, varaóza se vyřeší zvýšeným úsilím, test na mor plodu v zimě udělá a to by myslím mělo k povolení prodeje stačit.....

Zdravim pane Gruno,

je pravdou, ze oddelku delam jiste mene nez Vy. Zadny zisk neni bez nejake namahy. Regoval jsem na Karla a vyjadril svuj pocit, ze je mene namahave ( fyzicky - drina) vydelat penize medem oproti oddelkum. Zatim si stojim. Vim, ze nekteri delaji oddelky triramkove, tam to jede jako na bezicim pase. matky z oplodnacku, k tomu jeden az dva plasty s plodem a rychle pryc.

P.

Podminky dotaci z Moravskolezskeho kraje:

oddelek musi byt nejmene 5 ramkovy- musi byt z vyssiho chovu, takze registrovany chov nestaci, musi byt slechtitelsky- na stesti si jej muzete poridit z cele CT, neni ohraniceno jen MS kraj.
Farma Kolomy ma status slechtitelsky chov- oddelky 5 ramkove prodava do 30.6 za 1200 CZK po 10.7 za 1300 CZK/ks. Tyto ceny zjitite jsou bez DPH, takze + 20 % a jste na tech 1500 CZK vcetne DPH.

Vzhledem k tomu, ze jsem jiz 100 % presel na nastavky a tech cca 40-50 ks univerzalu mi zustalo a protoze byly v dobrem stavu, tak jsem si je nechal a pouzivam je na oddelky. Jsou tlustotene dobre izolovane, coz je pro oddelky optimalni.

PZ

Kolomý se mi neobjevil ve vyhledávači, asi na webu nepoužívá klasické html, ale nějaké "vylepšení" které roboti vyhledávače nepřečtou.
Ale Kolomý je podnikatel, určitě si to dobře propočítal, tak asi potom si lidi kupují i ty oddělky za 1500.

Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší. Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny. Jiří

xxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811)

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.


:)

Radek Krušina

Kupuji,

pokud vim, tak loni, uz od konce cervna byl stopstav, vse vyprodano.

My jsme jich brali 15, takze jsme museli sice dojet az do Svojanova ( u Sviatav), ale meli jsme 6 ramkove, misto 5 ramkovych a uspora, nepocitaje plyn do auta byla 7 500 CZK.

P.

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. >Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. >Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší.
>Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny.
............

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

"B.G.:Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí. Kvalitnější matky se rozkladou dříve, méně kvalitní později. Neplatí to ale bez výjimky. Toleruji rozkladení do 10. dne, ostatní brakuju. To ale platí jen za ideálního počasí k oplození. Pokud matka neklade ani za 2 týdny, téměř jistě je vadná."

========================================================

Zažil jsem vskutku neobvyklý případ,kdy ve vyšším chovu se nám INSEMINOVANÁ matka rozkladla teprve asi po 35 dnech.Matky inseminované se dvakrát narkotizují CO2 právě kvůli rozkladení po umělém oplození.Protože byla"vyřazená",tak jsem si ji vzal domů.Kladla normálně a co je nejlepší,že u mě vydržela plných 5 sezón a celou dobu jsem od ní odebíral plemenivo(jinak perfektní materiál,mimo jiné dodnes chodím do včel jen v kraťasech,absolutně mírné).Teprve letos na jaře už v úlu nebyla,někdy na podzim si musely vychovat novou.
Uvedený případ nelze brát jako vodítko,je to jen příklad,co všechno je možné.

Poslední 3 roky toto cíleně sleduji. Přesně sleduji dobu líhnutí a počátek rozkladení. Po letošní sezóně budu mít tato data od téměř tisícovky matek. Biologická hranice pro počátek kladení je 6. den. Toho ale dosahují jen některé matky a za ideálních podmínek. 7. den rozkladení je v květnu běžný. Později se průměrná doba rozkladení asi o den prodlužuje. Mám v úmyslu materiál publikovat v Moderním včelaři. Snad se k tomu přes zimu přinutím :-).
Broněk Gruna
---------
J.B.
Opravdu jste se setkal s matkou která kladla za 7 dnů po narození.

Radku, když to vezmete takhle, tak je "těžko říct" vlastně cokoli. Ta otevřená možnost sdílet informace je dobrá a cenná a stála jistě spoustu práce. Ale máte pravdu, že to nejde bez těch, co tam ta data dají ... Takže naprostý souhlas. Vidím to tak, že pokud se do systému přihlásím, tak je to především proto, že chci výsledky svého monitoringu sdílet s ostatními ku prospěchu mnohých dalších kolegů a sám se cosi dozvětět o tom, jak jsou na tomi ostatní. Ano, počítání roztočů je pracné (mám výhodu v tom, že mám včelky na zahradě a každé ráno k nim zajdu, vezmu podložku, odnesu domů a s lupou do ní moudře zírám). Bere to čas, ale je to čas pro včely i pro budoucno, řekněme, jakkoli to zní jako fráze, a já si to tak nastavil. Chápu, že pro jiné kolegy to může být mnohem složitější. Zadat data do VMS je pak již jen otázkou pár minut, nanejvýš. A v tom je ten problém, asi, ne? Mě trochu deptá, že i řada kolegů, kteří propagují tento systém a vlastně ho svým způsobem "representují", data do něho neposílá. Myslím by měli jít (trochu demagogicky řečeno, samozřejmě) jaksi příkladem, ne? Je to zajisté jen na každém účastníku projektu. Ale když už jsem se přihlásil ... Omouvám se, nechci být za jakéhosi novodobého svazáka, ale já prostě ten systém tak pochopil. Samozřejmě: je to osobní volba, zda se přihlásím, čili nic ... Rád dám k dispozici svá data, ale také bych se rád dozvěděl, jak jsou na tom ostatní koegové, zejména v okolí. A tu vidím prostě problém, který ale chápu jako podstatný vzhledem k cíli projektu ... a tu šedou barvu koleček tak nějak nechápu ... Takže: komu "šťouch" patří? Inu, snad se to časem dozvíme pohledem na mapu VMS. Je zrovna ten pravý čas, myslím. Vše dobré a co nejméně roztočů všem přeje J. Matl.
xxxxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820)

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod.
xxx
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

Je normálne, že všielky už teraz vynášajú trubcov? Nie je to zavčasu?

Pokud na stanovišti snůška náhle skončila, už by i mohl být na vyhánění trubců čas.

Regoval jsem na Karla a vyjadril svuj pocit, ze je mene namahave ( fyzicky - drina) vydelat penize medem oproti oddelkum.-
------
Pokud si pamatuji, tak já reagoval na tvrzení že oddělek za 1500 je předražený.

Nevím, oddělek pod 1000 bych komerčně v ČR bez dotací asi nedělal. Při individuálním prodeji.
Druhá věc je, že je tam zřejmě nějaká dotace na matku pokud je producent oddělků chovatel matek ČSV. Takže ta cena není jen těch 1500.
Takže je to zase o podmínkách trhu.
K těm dotacím se dostává zase jen určitá skupina. A peníze se točí a daně platíme. :-)

Karel

Co když někdo loni do včel pral léčiva přes normu a pro jistotu ještě na jaře natíral, teď do varoamonitoringu hlásí minimální spady a přitom přes dvě tři stanoviště dál pouhých 2 kilometry daleko je roztočů ve včelstvu namnoženy na blízký kolaps?

je to tak,

na jedne strane sebrat, na druhe strane rozdat.

Uvidime, jak dlouho to tak pujde.

P.

Jinak oblíbenou praxí kdysi u některých včelařů bylo udělat v tuto dobu nový silnější oddělek či zrovna výměnu matky s osiřením, trubci se potom shromáždili tam. A jak pominulo vyhánění trubců, po takovém cca týdnu, mohli se potom do ostatích včelstev i vracet. Pamatuji si na pokusy dělat pozdní odchov matek ke konci července až v srpnu, kde se tady tím zajišťovali trubci.

Pokud na stanovišti snůška náhle skončila, už by i mohl být na vyhánění trubců čas.

Nechcem vám brať vlastné presvedčenie, ale vyháňanie trubcov je biologický jav vždy závislý od jediného momentu, skončenie rozmnožovania (myslím tým zmnoženie včelstva rojením). Ak tento moment vo včelstve pominie, včelstvo je s matkou (môže byť mladá alebo i dvoj a trojročná)spokojné, trúdov ako takých (trúd je samčieho rodu), začnú ich najskôr vymedzovať na jedno miesto v úli (obyčajne na jednu bočnú stenu) a postupne po vyhladovení ich vyháňajú a dokonca nasilu odstraňujú. Vyháňanie nemusí preto spadať do jedného termínu.

Robia to bez ohľadu na to či skončí znáška alebo pokračuje. Výnimku tvorí obdobie, keď včelstvo v tomto čase robí tichú výmenu TV, v takom čase v predstihu vždy!, ošetruje trúdí plod, aby si zabezpečilo samčí faktor, bez ohľadu že sú to bratia budúcej matky.

Pán Turčani, ak to možem zhrnúť, tak včelstvo má matku, nemá znášku a nepripravuje sa na tichú výmenu. Tzn, že ešte skontrolovať a zobrať medik , zakrmiť , preliečiť a znova čakať jar?

"Nechcem vám brať vlastné presvedčenie, ale vyháňanie trubcov je biologický jav vždy závislý od jediného momentu, skončenie rozmnožovania (myslím tým zmnoženie včelstva rojením). Ak tento moment vo včelstve pominie, včelstvo je s matkou (môže byť mladá alebo i dvoj a trojročná)spokojné, trúdov ako takých (trúd je samčieho rodu), začnú ich najskôr vymedzovať na jedno miesto v úli (obyčajne na jednu bočnú stenu) a postupne po vyhladovení ich vyháňajú a dokonca nasilu odstraňujú. Vyháňanie nemusí preto spadať do jedného termínu. "
No, já zas teorii tam moc nestuduji. Ale co vím, vyhánění trubců nastává skutečně obvykle u všech včelstev na stanovišti najednou a obvykle se kryje s prudkým ukončením snůšky nebo se snůškovou přestávkou. Nejlíp to asi je vidět tam, kde je dobrá snůška z lip malolistých, protože tam často po lipách následuje prudký pokles nabídky sladiny, někdy i prakticky na nulu. Nepopírám, že je to s ukončením rozmnožování těch včelstev, ( pamatuji kdysi rojení běžné ještě v červenci za květů lip) jenže podle mého názoru je právě to ukončení rozmnožování spojeno s ukončením snůšky v červenci, takže na stanovišti to bývá v podstatě najednou u všech včelstev.
Zkušenosti potom ukazují, že pokud se obnoví snůška nebo se krmí na zimu, tak se trubci po nějakém týdnu začnou ve včelách objevovat ojediněle znova a jsou tam ještě v srpnu. A zkušenosti taky ukazují, že pokud v té době je na stanovišti oddělek nebo včelstvo bez matky, trubci se do určité míry v něm shromáždí a potom po nějakém týdnu se zase rozlétávají po těch včeltvech, která je předtím vyháněla, takže těch trubců je potom na stanovišti znatelně víc než v předchozím případě.

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

OK, Karle, mě Tvá poznámka inspirovala k dotazu o metodě. Protože pokud bys monitoring zvládl na jisté základní úrovni spolehlivosti i bez podložek, pak je to, myslím, věc hodná širší debaty. Sám - jsa elévem - zkouším vše, od podložek přes zkoumání trubčích larev až po flotaci, kterou jsem začal dělat od července. Také mám už dost velké procento volné stavby a v ní, jelikož jsem s ní letos začal, logicky vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout. Jen si říkám, že masivní spad bych asi jistě zachytil. Dnes jsem našel 1. roztoče na podložce. Odstranil jsem zábrany proti stavění v podmetu, aby to spad teď nekomplikovalo. Ale dle dosavadních (jakkoli malých) zkušeností si to bez podložek nedovedu představit, ačkoli je i tato metoda u nástavků občas problematická. Šlo by to pro začátečníka ještě rozvést? Myslím to helfne i ostatním. Přece jen se to teď láme a kdo ví, co se z toho letos vyvyne ... Díky a ať se daří! Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

Vyvine, pardon, vedro ... :-)
xxx
kdo ví, co se z toho letos vyvyne ...

Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji

kde koupit skenice na med jsem z UL

kde koupit skenice na med jsem z UL

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.

Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.

Tady se vyvinul druhý extrém, a někdo má za to, že když vidí VD, je to jako kdyby vypuknul tyfus.

Problém je, podle všeho,když je blbý rok, včely jsou slabé nic nevydrží a na Vd se nabalí virozy. Bez viroz vydrží včelstvo v pohodě spad 1-2tisíce po prvním léčení. A to je asi napadení, kdy to padá při normálůním vývoji ve včelstvu už červenci.

Keine Panik :-)

Karel

>KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :) <
-----------------------------------------------------------
Myslím si, že všichni včelaři v celé republice mohou být v naprostém klidu. Roztoče mít již jistě nebudou. Všichni roztoči i kleštíci :o)) z celé střední evropy si totiž udělali potlach na mé včelnici :o)). Alespoň tak mi to při pohledu na mapu spadů v monitoringu připadá. Nechci při tom sahat nikomu do svědomí. Ono udělat ze sebe blbce, který má mnoho roztočů, to chce již skutečně náturu. Ti kteří spad sledují a jsou klidní nízkou úrovní počtů spadlých roztočů, by skutečně měli nasadit Formidol. Formidol je jako diagnostika vynikající. Možná, že budou překvapeni náhlým spadem, ale také zavčasu varováni. Ano ano přátelé, nepřítel, "ale čo to tárám", roztoč a pro zatvrzelé kleštík, ten nikdy nespí. To se ukázalo v minulosti již několikrát. Výhodou kyseliny mravenčí je to, že nám po aplikaci ukáže jak na tom vlasně jsme, zda můžeme být klidni, "oder nicht". Pro léčebné účely má však kyselina mravečí mnohá obtížně zvládnutelná úskalí. Rozdílná síla včelstev, náhlé změny venkovních teplot, správné umístění aplikované látky v úlech, různá vlhkost vně i uvnitř úlů... Zkrátka, zde neexistuje jednotná a vždy stoprocentně fungující metodika. Formidol, popřípadě i jiná aplikace nám ale velmi rychle ukáže, zda roztoči jsou či ne. A to je deviza se kterou bychom měli počítat.
Vše dobré a bez roztočů ... JK

>kde koupit skenice na med jsem z UL<
Zkuste to v Dubí. Tam se vyrábí. Musíte ale vzít celou paletu. Já je jinak kupuji na včelí farmě v Lomu u Litvínova jako kusovku.
JK

J. Matl :počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.
J. Burgel to pro mne je časově nenáročné počítání roztočů.

Čím počítám častěji v intervalu 12 a 24 hodin to je jednodušší a rychlejší.
Natrhám A3 papíry večer,dojdu ke včelaám, vytáhnu podložku, položím papír a zasunu. ráno dojde ke včelám vytáhnu podložku i s papírem a dám si ji k očím počítám, poklepávám na podložku, je tam trochu měli a většínou žádný roztoč. nakonec do podložky silněji klepnu a všechna měl spadne na zem, ve včelíně s tím musím ke dveřím a klepnu to ven.
Za 10 minut projdu asi 15 až 25 podložek. Píši si počet mravenců a roztočů na A3 papír

Roztoči tam nejsou protože je brzy , oni přibudou.
J.B.