Archiv Včelařské konference

"A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?"

_____________________________________________________

Určitě množstvím dovozu.
============================================

Nemyslím, protože doteď je stále v každém supermarketu a diskonta dostatečná nabídka laciných medů. Z hlediska maloobch.trhu kde prodáváme není žádná změna.

Pozitivní změnou je to, že je momentálně vyšší výkupní cena a není přebytek medu u včelařů a ti se nemusí cenově podbízet. Pokud by dneska někdo vylepil ceduli že má za 60 až 80 Kč kilo medu -jak jsme bývali kdysi svědky, tak bude asi do několika dnů vykoupen.

Z čehož se dá odvodit, že za nízké ceny při prodeji ze dvora jsme si v podstatě mohli sami, žádná "čína" ani EU.

Karel

Inzerované ceny nejsou špatné, ale o kousek dál např v Polsku výrazně vyšší a to se jedná o sudy a konve.Svaz vyvinul velké úsilí na propagaci našeho medu a situace je taková, že rozšiřujeme a nestíháme. Med prostě nebude v dostatečném množství. Vidím to tak do Vánoc. V této situaci přenechávat med výkupcům je hotový nesmysl, naopak je skvělá příležitost si na nedostatku vybudovat svojí obchodní síť. Po letech hubených přijdou zase tučná léta jak je v Bibli a výkupci opět provedou sražení cen na likvidační minimum jak už to několikrát předvedli. Kdo má svoje zákazníky tak je mu to srdečně jedno,kdo nemá zase zapláče. Zkuste se už konečně starat sami o sebe a nespoléhejte na pomoc odněkud. Byznys je byznys a umí dost tvrdě převálcovat! Tak ať to jde mimo Vás! Zdraví R. Stonjek.

jj neobvykly a zabavny. Vlastne jsem asi obvykly rok jeste nezazil -
cement, sucho, sucho, mokro :-)) Tato sezona bude nakonec mozna hojnejsi
nez lonska, minimalne ta nadeje je skvela.

Cekam ze drina teprve prijde ale nebudu predbihat abych to nezakrikl.
Lonske dva roky jsem uz davno krmil oddelky, letos nedelam nic a zasob maji
dost, i slabsi oddelky. Toto neznam ale zvyknul bych si, je krasne sledovat
vcely kdyz maji praci :-) I usazeny poroj da krom nastavku dila i med, kdo
by tomu veril bez pokrmeni...
Na jare jsem premyslel zda nespojit vypiplany oddelek co jsem od ledna
krmil, ta jeho vitalita me presvedcila, uz dal med a jeste da, zda se v
mnohem lepsim laufu nez nektera jina na jare silna vcelstva.
A pak ze to chce mit na jare silna vcelstva, je to mnohem slozitejsi,
hlavne je potreba aby to davalo, to se to pak keca a placa se po zadech :-))

T.H.


> Dokonce i vyrojená včelstva naplnily znova medník(2-3 NN),to se
> také nestává tak úplně často.
> Neobvyklý rok.
>
> Pavel
>

Myslím si, že je tu důležitější téma než cena medu, která je podle
mého názoru již nastavena.

podle Broňka Gruny tu je zmíněna hypotéza o cyklickém projevu
destrukce jednou za 4 roky. Máme tady konec cylku pokud dobře počítám.
2006/2007 - 2010/2011
Podle výkladu p. Čermáka tu jsou už velmi podezřelá množství roztočů v
trubčích buňkách, zatím sporadicky - jen u některých včelstev. Tím
míněno počet samiček/buňka/cca dm2 trubčí plodové plochy. Jde o
desítky až stovku ks samiček na takové ploše.

Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?

U mne jsou po prvních detekcích, možný rok s významnou destrukcí již
potvrzeny. Jde o některá stanoviště u některých včelstev.

Metoda:

Detekce podle trubčího prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.

--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

GP
"Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?"

----------------------------------------------------------

Slánsko,okr.Kladno.
Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).

Pavel

Dne Wednesday 30 of June 2010 10:52:31 Stonjek napsal(a):
> Inzerované ceny nejsou špatné, ale o kousek dál např v Polsku výrazně vyšší
> a to se jedná o sudy a konve.Svaz vyvinul velké úsilí na propagaci našeho
> medu a situace je taková, že rozšiřujeme a nestíháme. Med prostě nebude v
> dostatečném množství. Vidím to tak do Vánoc. V této situaci přenechávat med
> výkupcům je hotový nesmysl, naopak je skvělá příležitost si na nedostatku
> vybudovat svojí obchodní síť. Po letech hubených přijdou zase tučná léta
> jak je v Bibli a výkupci opět provedou sražení cen na likvidační minimum
> jak už to několikrát předvedli. Kdo má svoje zákazníky tak je mu to srdečně
> jedno,kdo nemá zase zapláče. Zkuste se už konečně starat sami o sebe a
> nespoléhejte na pomoc odněkud. Byznys je byznys a umí dost tvrdě
> převálcovat! Tak ať to jde mimo Vás! Zdraví R. Stonjek.

Presne jak pisete, " Byznys je byznys " , tedy zrovna ted, kdy je cena vysoka
a ja mam medu dost to navadi k " behu k vykupci" , jenze jak pisete, staly
zakaznik je staly zakaznik.

Zrovna ted mi volala pani, co bere kazdy rok 30-60 kg medu, necham ji ho za
lonskych 85, mozna se to nekomu bude zdat malo, ale tato cena pokryje me
naklady na chov (holt nekupuju hotove uly, ale odpadni drevo, ktere necham
vyschnout ..... ). Stare ceske prislovy rika, nemusi prset, hlavne kdyz kape.

Pokud bych ji rekl cenu rekneme 130 , ona si ho nebude moct dovolit.
Samozrejme ho ode mne nekoupi a ja prijdu do budoucna o jisty odbyt medu
(takovychto zakazniku mam vic). To same babicce od vedle, ktera ma nizky
duchod.

Pokud ho dam do vykupu (ted mam i dost tmavy z horcice a lipy, 17 % vody) za
90, nevydelam. Pristi rok mi jiz vykupce tuto cenu dat nemusi. K cemu mi bude
pul tuny doma, kdyz ji nebude mit kdo koupit. A letos jsem uz vytacel 2x a za
chvily budu potreti.

Umemi tedy je jak staly odbyt, tak ta racionalizace, ktera dovoli co nejnizsi
cenu pri co nejvyssim zisku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jj jsou tam. Pred 14dny jsem videl roztoce ve vcelstvu primo na vcelach -
trubcich... Nasledne v trubcine take dost.

Na dvou stanovistich spad temer nulovy, monituruju ted pravidelne druhy
tyden. Na tretim je to horsi i 8/den (ale pocital jsem s tim a monitoruju
tam uz cca mesic) a tam uz jsem formidoloval, spad cca 50ks tesne po
aplikaci bez obalu na 3ti N 39x24. Tezko rict jak to bylo ucinne, obcas se
tam mota i mravenec takze tezko neco tvdit, casu take nezbyva :-( Tam
vaham zda to neukoncit a neolecit cele...

Dotaz - kali kukla na dno bunky - bile vykaly? Nebo je to jen od roztocu?
Nekde jsem si toho obcas vsiml na dne bunky ale pak jsem nevidel na
kukle roztoce, dosud jsem si myslel, ze je to jedoznacne od roztoce ale
ted vaham.

A jak moc pomuze plodova prestavka u odrojenych vcelstev? Mohl by to byt
ozdravny faktor ci jen odlozeni problemu na pozdeji? Jsou kolegove co maji
temer 100pro uspesnost...
T.H.

2010/6/30 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Myslím si, že je tu důležitější téma než cena medu, která je podle
> mého názoru již nastavena.
>
> podle Broňka Gruny tu je zmíněna hypotéza o cyklickém projevu
> destrukce jednou za 4 roky. Máme tady konec cylku pokud dobře počítám.
> 2006/2007 - 2010/2011

GP:
Metoda:
Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
------------------
Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další vychtávky.

Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a občas vykuchám pár trubčích buněk.
Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v červenci.

Jestli to vypadá takhle http://dvorsky.leos.sweb.cz/VARROA/varroa.htm#TOP na obr. č. 15-17, tak ano.

>Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?<
------------------------------------------------------------
Odpovídám: Varroamonitoring - jediná červená v republice. Ostatní o tom svém patrně ještě nemají ani tušení. Před chvilkou jsem se vrátil od včel, nasadil jsem plošně kyselinu mravenčí.
Zdravím JK

Jde o desítky až stovku ks samiček na takové ploše.

Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní? G.P.
------------------------------------------------------------
Pred pár dňami som likvidoval trúdí plod z trúdicového-trubčicového včelstva na niekoľkých rámikoch. Stále sa zdôrazňuje, že na trúdom plode sú sústredné V.D., pretože vraj ich priťahujú feromóny a dlhší čas vývoja,preto som všetky bunky odviečkovacou vidličkou odobral.

Kontrola a robil som ju dôkladne, nepotvrdila tento predpoklad, pretože som nenašiel ani jednu samičku V.D. Samozrejme,že som mohol nejakého,jedinca prehliadnuť. Takúto kontrolu som raz robil u jedného včelára, kde na vytrhnutom plode (2krát 35 lariev) som presne napočítal až 51 samičiek, ale tu už bolo zamorené aj na robotníčom plode, pozdejšie toto včelstvo sa ledva podarilo zachrániť.
Túto kontrolu robím permanentne každý rok, len v jednom prípade som raz našiel 1 samičku a preto mám pochybnosti o tvrdení, že na trúdom plode sa dá dopredu určiť aká je zamorenosť včelstva V.D.

Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol. O svojom postupe s touto pliagou včiel som tu už písal už 9 rokov bežnom roku používam len amitraz vo forme fumigantu a to 20.8, 1.10 (odstránenie len klieštikov vegetujúcich na včelách (od 15 do 25%) a posledný krát v čase od 1.11 do 15.11, kedy u mňa sú včelstvá už bez plodu. Každoročný zber zasiahnutých roztočov je v priemere hlboko pod hranicou ohrozenia populácie zimných dlhovekých včiel.

Ak má niekto výhrady proti času tretej fumigácie, neodpovedajte, pretože teplota vzduchu v tomto chladnejšom čase nehrá žiadnu rolu,lebo ak do zimného chumáča-hrozen prenikne vzduch, tak tam prenikne aj fumigant. Na klieštika pôsobí cez prieduchy a tým klieštika zabíja.

Prodam vlastni med.Letos vytoceny. Info na tel.:731233166
Brno,Blansko.

Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie.
--------

Tvrda chemie je snad predevsim paskvil a ne odborny vyraz. Ale proc za to kritizovat chudaka vcelare kdyz oficialni veterinari v cesku pouzivaji jiny nesmysl jako je "vceli mor".
Cesko je pry ve vcelareni daleko. Ja bych rekl ze hodne daleko, az nekde v 19. stoleti Jaroslava Haska.

Pokud jde o kyselinu mravenci ani ta neni bez vedlejsich ucinku. Treba ty srouby co vam jejim castym pouzivanim v ule zezerzivy.

Zrovna ted mi volala pani, co bere kazdy rok 30-60 kg medu, necham ji ho za lonskych 85, mozna se to nekomu bude zdat malo, ale tato cena pokryje me naklady na chov
----
Pokud je to cena v konvi/kyblu/hoboku apod., cili velkoobchodni, pak je to jeste vporadku.

Zdravím vás,
Podle mě, začíná zdravá cena za jeden kilogram medu na 100 kč. To, že se domníváte, že si ten med lidé za 100 kč nebudou moci dovolit, to je mýlka. Pokud někdo chce med, koupí jej. Prodávají se květové medy i za 140 kč, a jak jdou včelařům kšefty, nestíhají plnit sklenice. Zákazník si koupí dražší med a v hospodě si dá o jedno pivo méně. Lidi peníze mají, jen je nechtějí dávat. Na mě to zákazníci také zkoušeli, ve vedlejší dědině měli med i za 75 kč, chtějí li zákazníci, smlouvat se mnou o ceně medu, říkám jim, vy nevíte, co je to za práci chodit kolem včel a starat se o ně, to není jen točit med, do včel se musí investovat a nejen do nich. Ukážu jim fotky včelnice, něco ze včelařské kuchyně a pokud i přesto smlouvají, řeknu" mé ceny jsou pevné a snížením neměnné, pokud tu práci kolem včel dělám poctivě, pořádně, řeknu si za to odpovídající peníz, pokud se vám to nelíbí, jděte jinam, já vás nenutím si kupovat můj med, zákazníků mám víc než dost. " Odejdou a druhý den si přijdou pro kilo medu a za 14 dnů berou deset kilo.

To stejné je to s řemeslníkem, ten má také pevnou sazbu a bez smlouvání.

Lidi mají peníze, jen je třeba na vyšší cenu lidi naučit. I důchodci ji zaplatí.

Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. Bez práce včelařů med mít zákazník nebude. To je třeba jim připomenout. Pokud zákazník med chce, koupí jej. Pokud ne, stejně se k vám později vrátí. Pokud poznají, že jste zásadový, budou si vás nakonec i více vážit, třebaže prodáváte dražší med.
Zdraví P.S

P.s - letos ceny budu ještě držet stejné, ale příští rok to již o 5 - 10 kč určitě zvednu.

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Pavel Streit:
Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. .....
-----------------

Paradoxně se to otočilo, a není otázka jakou cenu nasadit abych dosál nějaké rentability a pokud bych si to počítal, tak nějaké hodinovky. Pokud vydrží snůška, nebude to zas tak špatné.
Problém je, jak si udržet své zákazníky a podělit je medem.

Logicky v době určitého nedostatku, budou nakupovat i ti stálí zákazníci víc medu jak vloni, protože každý má nějaké známé, příbuzné atd. kterým vyschl zdroj.
A pokud bych držel cenu,kterou jsem si nastavil vloni, tak bych byl brzy vyprodán, i kdybych měl o 50% medu víc jak dlouhodobý průměr. Už teď se hlásí lidi, kteří ode mě nekoupili ještě ani skleničku.
Takže já osobně - pokud by medu nebylo dost, nebyl příliš nadšený, kdybych musel zvýšit cenu.



Ovšem nějaké lidi si hodlám vychutnávat, například jednu paní, která vždy komentovala moji cenu -jak je to drahé, že oni nakupují mad za 70. Ovšem nebyla ho schopna zajistit ostatním, ale pantem mlela. Kupovala ho od svého příbuzného co měl 4 včelstva a za symb. cenu podělil příbuzné. Letos prý nemá med, tak se těším. .-)

Karel

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Pletete se a nejen v procentech. Výskyt (umístění) roztoče na včele je závislé na několika důležitých momentech. Právě takto (na vámi uvedeném webu) je roztoč umístěn v určitém, konkrétním případě a rozhodně ho ani moc hledat nemusíte. Včela vám to často ukáže jasně sama. Roztoč na pancíři neukazuje stupeň napadení. To je další omyl. To jsou ale podle mne základní věci, týkající se varroázy a jejího šíření. Tak to nebudu rozvádět, abych nenosil dříví do lesa. Samozřejmě jen v případě, že mluvíme o stejném problému.

Jaké jsou předpisy a ceny pro zasílání matek poštou. Začínám a nemám zkušenosti. Dík

Co se týká pošty, někde na jejich stránkách nebo přímo na poště budou přepravní podmínky pro zásilky. Tam by to mělo být.

Buněk kontroluji hodně. Zajímá mne většina. Pozoruji množství
ojedinělých samiček ve velkém množství v jedné trubčí buňce.

Trubčí plocha je v mých úlech častá, takže je, speciální trubčí rámky
momentálně moc nemám.

Ano vychytávka, která možná nazvedne mnoho teoretiků a hlavně
praktiků že byly slepí a proč je to nenapadlo dříve. Jde oto ji
zdůvodnit, načemž hodně dělám. Zatím jsem někde v polovině sbírání dat
a hledání podobných ne-li přesně těch samých postupů a principů boje
proti VD. Data jsou základem k přesvěčení principu funkce mé
vychytávky.

Pro včelaře: Jde mi hlavně o user friendly - česky přátelskou metodu
boje proti VD bez rizik pro chovatele. Zatím je to ve vývoji, včelstev
nato mám dost, testuji druhým rokem. Výsledky slibné.

Vedle toho tu mám další nový projekt, který navazuje neoficiálně na
výsledky p. Veverky ml. Takže se bavím.

Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
_gp_



2010/6/30 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> Metoda:
> Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
> ------------------
> Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další
> vychtávky.
>
> Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a
> občas vykuchám pár trubčích buněk.
> Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v
> červenci.
>

Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.

Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
Pokud ano, proc tomu tak je?
Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove vlade ceska?

Zdravím vás,

Předpisy pro přepravu včel nemá. Vypadla tam klauzule o přepravě tohoto zboží. Ikyž tam chovatel napíše živé včely, mohou se k tomu chovat stejně jak k balíku, se kterým hrají fotbal, zvláštní přístup při doručování včel nemají. Je to jen na dobré vůli pracovníků pošty při převozu z místa na místo. Vím to od naší vedoucí pošty.
Zdraví P.S

Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare

"Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"

http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf

je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma" o velikosti 10 MB!

Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky, ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho opatstvi.

Tak to kdyby jste viděl předperoutkovskou redakční radu Včelařství,
tak to by Vás asi trefil šlak.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke
> svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se
> orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.
>
> Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi
> nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
> Pokud ano, proc tomu tak je?
> Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove
> vlade ceska?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Špatný SW. Nechápu kdo ho může používat, když se pořád chtěl
upgradovat a rostl jak z vody na disku, tak z nějakých 10 MB bych si
dělal špekáčky na ohýnku. Používám už cokoli jiného jen ne Adobe.Upně
vmzán a počíta mi už nejede jak zpomalený film. Rožlý Acrobat Reader
je dokonalý tak akorát pro Temelínské šéfy. Mám portable Sumatu a nic
japonského nechce. Na hledání v PC, jestli by byl požadavek hledat v
dokumentech nejen pdf je DocFetcher.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:

„A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce moderního amerického včelařství.“

Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
Discovery = objev, vynalez = invention

Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though this discovery had already been implemented in European hives.
In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries, from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May 1852).

Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s rozebiratelnym dilem.
Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s ideou ramku.

Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.

A co vlastne zacalo Langstrothem ?

Gusto,
ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy?? Promin
ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.

Diky T.H.


> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> _gp_
>
>

V české kotlině začaly odumírat borovice

Borové lesy na několika místech české kotliny začínají připomínat zpustlé Krušné hory z konce minulého století. Houbou napadené rezavé suché stromy ční ze strání zejména na Mělnicku, v údolích Labe a také na Nymbursku. Podle odborníků se nemoc borovic začíná ukazovat prakticky v celém středním Polabí a borovice tady začaly odumírat.

http://www.novinky.cz/domaci/204967-v-ceske-kotline-zacaly-odumirat-borovice.html

Ve vltavském údolí jsou suché borovice už řadu let.Píše se o epidemii,ale na slánsku odcházejí borovice už co pamatuju,stejně jako smrky,břízy,jilmy a další.Jen se to tempo poněkud zrychluje.Dokonce ani akátiny už nevypadají tak svěže.Něco takového si z východní moravy(kde jsem žil jako kluk)nepamatuji,tam prosychaly jen jedle bělokoré.

Zdraví Pavel

Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
dokonalejší objevný celek.

_gp_

2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
>  Gusto,
> ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??  Promin
> ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
>
> Diky  T.H.
>
>
>> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
>> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
>> _gp_
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

>>> a otce moderního amerického včelařství.“<<<
Také hlopost
Otcem byl nejen amerického moderního včelařství

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co zacalo Langstrothem ?
> Datum: 02.7.2010 08:00:34
> ----------------------------------------
> Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:
>
> „A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
> V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine
> Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce
> moderního amerického včelařství.“
>
> Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce
> byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli
> mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
> Discovery = objev, vynalez = invention
>
> Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si
> precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
> Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though
> this discovery had already been implemented in European hives.
> In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on
> side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and
> traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee
> space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries,
> from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May
> 1852).       
>
> Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s
> rozebiratelnym dilem.
> Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s
> ideou ramku.
>
> Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si
> to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.
>
> A co vlastne zacalo Langstrothem ?
>
>
>

Vyslo mi z prispevku, ze mas volnou stavbu ale to mi nesedi s tvou vyrobou
mezisten. I kdyz i tady si dokazu predstavit jak to skloubit. Proste si
napsal ze mas trubcinu na kazdem plastu a v dalsim odstavci jsi napsal ze
nejaka vychytavka (nevim jestli je to ta rovnomerne rozlozena trubcina nebo
neco jineho - a na toto se ptam) zpusobi ze budou cumet jak teoretici tak
praktici.

Moje nejasnost: trubcina vsude, stavebni ramky nepouzivas takze volna
stavba? Ci treba mluvis o trubcine mezi prostavenymi nastavky - dane
napriklad neprsnosti vyroby - sesychani nastavku? Neco jako ze odtrhnes
nastavek a ihned muzes hodnotit zamoreni trubcich larev ktere roztrhnutim
nastavku obnazis ?

T.H.



2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
> jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
> podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
> opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
> detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
> proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
> to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
> potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
> hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
> dokonalejší objevný celek.
>
> _gp_
>
> 2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> > Gusto,
> > ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??
> Promin
> > ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
> >
> > Diky T.H.
> >
> >
> >> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> >> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> >> _gp_
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Dobrý den!
Máte prosím někdo podrobnější informace o aktivitě uvedené na letáku
Včely brněnské:
Od září 2010 otvíráme Jihočeskou včelařskou školu. Již nyní
můžeme prozradit, že škola bude probíhat vždy jeden víkend
v měsíci a vyučovat budou přední lektoři PSNV-CZ. Na teoretické
přednášky v zimním období bude navazovat praktická
výuka v jarních a letních měsících. Zázemí na tuto akci nám
poskytne Střední odborné učiliště Blatná (okres Strakonice).
Podrobné informace v příštích číslech Moderního včelaře a
na webu www.n-vcelari.cz
-redakce
Na výše uvedených stránkách jsou informace z let 2007-2009. Děkuji. V. Čada
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

...že Řecké včelařství za starých dob vysokého stupně vývoje dosáhlo, můžeme soudit i z toho, že za času Perikla(429 př.Kr.) malá Attika měla 20.000 úlů. Diodor vypráví, že Aristeus vyučoval zhotovení úlů a včelstva na pastvu převážel, ano Řekové užívali v úlech louček a znali tudíš dílo včel rozborné. Jak ze Solomonova zákonodárství vyplývá, Řekové již na 600 let př.Kr. provozovali včelaření kočovné...medu hojně užívalo se a připravovali nápoj tak jemné chuti, že přirovnávali ho k nápojům bohů....(viz Dějiny českého včelařství, Praha 1922 sepsal mons. Josef Kebrle.) Takže kdy kdo co vynalezl??? Vašek Ducháč.

Nemám volnou stavbu, mám jen občas defektní dílo, protože byl v
minulých sériích výroby mezistěn u mne začátečnický problém. Osobně mi
malé plochy trubčin nevadí, mám tak ohraničená místa na souších v
úlech vedle dělničiny. Možná je tu hypotéza, že toto koncentruje
pravděpodobně samičky i na menší místo(a) v úlech pro vhodnější a
přesnější detekce. O nic ale mimořádného z mého pohledu ale nejde.

Zájem o jiné statě v příspěvcích mne těší. Jde vidět, že lidé jsou
ještě zvídaví a přemýšlí o problému.

_gp_

2.7.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> (nevim jestli je to ta rovnomerne rozlozena trubcina nebo
> neco jineho - a na toto se ptam)
>
> Moje nejasnost: trubcina vsude, stavebni ramky nepouzivas takze volna
> stavba? Ci treba mluvis o trubcine mezi prostavenymi nastavky - dane
> napriklad neprsnosti vyroby - sesychani nastavku? Neco jako ze odtrhnes
> nastavek a ihned muzes hodnotit zamoreni trubcich larev ktere roztrhnutim
> nastavku obnazis ?
>
> T.H.
>
>
>
> 2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
>> jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
>> podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
>> opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
>> detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
>> proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
>> to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
>> potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
>> hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
>> dokonalejší objevný celek.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
>> > Gusto,
>> > ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??
>> Promin
>> > ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
>> >
>> > Diky T.H.
>> >
>> >
>> >> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
>> >> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
>> >> _gp_
>> >>

....Mor včelího plodu, Histolysis infectiosa perniciosa larvae, Pestis apium americana , je
nebezpečné onemocnění včely medonosné...

Už v názvu je zakódováno, kde bylo toto onemocnění poprvé zjištěno - tedy v americe. A co k němu vedlo a vede víme dnes všichni - nedostatečná obnova díla, jinými slovy pokusy o vyšší zisky (intenzifikace). Tolik mé podklady.

-----------------------------------------------------------
Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař o českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás, měl určitě dostatek!

_gp_

To je sice nepopíratelné, ale p. Lorenzo byl a je veden jako
vynálezce, protože opravdoví vynálezci si podávají patenty a honosí se
jimi a jsou dohledatelní v seznamech patentových úřadů. Takže
pochybuji, že nějaký Aristeus nebo nějaký jiný Řek před 600-ti lety
př.Kr., je coby vynálezce veden v U.S. patentových věstnících. To jsou
nyní jen historické fragmenty a prameny.

_gp_

2.7.10, Vaek Ducháč <DuchacVaclav/=/seznam.cz>:
> ..že Řecké včelařství za starých dob vysokého stupně vývoje dosáhlo,
> můžeme soudit i z toho, že za času Perikla(429 př.Kr.) malá Attika měla
> 20.000 úlů. Diodor vypráví, že Aristeus vyučoval zhotovení úlů a včelstva
> na pastvu převážel, ano Řekové užívali v úlech louček a znali tudíš dílo
> včel rozborné. Jak ze Solomonova zákonodárství vyplývá, Řekové již na 600
> let př.Kr. provozovali včelaření kočovné...medu hojně užívalo se a
> připravovali nápoj tak jemné chuti, že přirovnávali ho k nápojům
> bohů....(viz Dějiny českého včelařství, Praha 1922 sepsal mons. Josef
> Kebrle.) Takže kdy kdo co vynalezl??? Vašek Ducháč.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Diky za vysvetleni,

ten defekt, zacatecnicky problem bych jako problem vubec nevidel, aspon ne v
plodisti, spise naopak. Rovnomerne odebirani materi kasicky muze byt mozna
velmi prospesne...
Byla by to sranda kdyby nam zacatecnicky problem pomohl... :-)

T.H.


2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Nemám volnou stavbu, mám jen občas defektní dílo, protože byl v
> minulých sériích výroby mezistěn u mne začátečnický problém. Osobně mi
> malé plochy trubčin nevadí, mám tak ohraničená místa na souších v
> úlech vedle dělničiny. Možná je tu hypotéza, že toto koncentruje
> pravděpodobně samičky i na menší místo(a) v úlech pro vhodnější a
> přesnější detekce. O nic ale mimořádného z mého pohledu ale nejde.
>
> Zájem o jiné statě v příspěvcích mne těší. Jde vidět, že lidé jsou
> ještě zvídaví a přemýšlí o problému.
>
> _gp_
>
>

No pane Jirko. Podle mého názoru a statistik, je poměr mezi malými a
velkými včelaři jak v Evropě, tak na americkém kontinentě shodný. Nebo
si snad myslíte, že v Americe jsou jen velkovčelaři, kteří mohou být
nositeli a šířiteli bakterií? V přístupu a řešení jsou tam včelaři
také hodně poučeni a mají své veterinární, tj. úřední postupy. Nemohou
si tam včelaři dělat co se jim zlíbí. Oheň tam samozřejmě také platí
na mor jako u nás v Evropě.

_gp_

2.7.10, Jirka <e-mail/=/nezadan>:
> ...Mor včelího plodu, Histolysis infectiosa perniciosa larvae, Pestis
> apium americana , je
> nebezpečné onemocnění včely medonosné...
>
> Už v názvu je zakódováno, kde bylo toto onemocnění poprvé zjištěno - tedy v
> americe. A co k němu vedlo a vede víme dnes všichni - nedostatečná obnova
> díla, jinými slovy pokusy o vyšší zisky (intenzifikace). Tolik mé podklady.
>
> -----------------------------------------------------------
> Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař o
> českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás, měl
> určitě dostatek!
>
> _gp_
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Toto tady loni řešil J. Danihlík (vcelimed.blogspot.com) ale z pohledu
povinosti pošty doručit zásilku do druhého dne. Mrkněte na jeho web, je
tam myslím více info.

petr j.



Streit Pavel napsal(a):
> Zdravím vás,
>
> Předpisy pro přepravu včel nemá. Vypadla tam klauzule o přepravě tohoto
> zboží. Ikyž tam chovatel napíše živé včely, mohou se k tomu chovat stejně
> jak k balíku, se kterým hrají fotbal, zvláštní přístup při doručování včel
> nemají. Je to jen na dobré vůli pracovníků pošty při převozu z místa na
> místo. Vím to od naší vedoucí pošty.
> Zdraví P.S
>
>

>Takže pochybuji, že nějaký Aristeus nebo nějaký jiný Řek před 600-ti lety př.Kr., je coby vynálezce veden v U.S. patentových věstnících. To jsou nyní jen historické fragmenty a prameny. _gp_<
------------------------------------------------------------
To je bohužel pravda. Mnoho kradených myšlenek je vedeno v U.S. a bohužel, nejen U.S. patentových věstnících. Který patentový úřad by se za peníze zabýval historií a skutečným duševním vlastnictvím ??? Holt, kdo dřív na patentový úřad přijde ten dřív mele. Ti kteří zemřeli dříve mají smůlu a nebo i z nás již srandu? Zaslouží však alespoň naši úctu.
JK

Chtěl bych se zeptat na zkušenosti, kdo skladoval voští v plastové nádobě a dostal se do ní a rozmnožil se tam zavíječ?
Zůstala ta plastová nádoba nepoškozená nebo byla pohryzaná zakuklujícími se larvami?
Nebo bude nutné ty zbytky ve vědru nějak sířit či chránit kyselinou mravenčí nebo octovou?
Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech, ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a kukel a tak by mohl to vědro poškodit.

Zdravím vás,
Pokud mi pošta vždy doručila matky F1, bylo to vždy do 2-4 dne od odeslání. Co by pošta měla dělat je jasné, otázka je realita.
Zdraví P.S

u borovic napadení houbou lidově název ohnivec

Je to takzvaná sypavka borovice
- karanténní choroba, při jejímž výskytu na množitelském materiálu se
nařizuje likvidace. Bohužel letos je pro houby rok velmi příznivý.

2010/7/2 petr <e-mail/=/nezadan>

> u borovic napadení houbou lidově název ohnivec
>

Co z usychání borovic plyne pro včelaře?
Když se tady o tom tak obsáhle diskutuje.
Je z borovic nějaká pravidelnější snůška , medovice?
Až tam ty nemocné borovice vykácejí, poroste na té holině hromadně nějaká kvetoucí buřeň, ze které bude nějaká snůška?
Až to potom znova zalesní, budou to jen borovice nebo tam bude nově i nějaký smíšený les, ve kterém přijdou na řadu i nějaké včelařské dřeviny? Či jako doplňující podrost omezující vysychání půdy nějaké včelařské keře?

Já na borovicích mšice viděl. I když to bylo v blízkosti mraveniště. To z nich nic není ?

No, mšic je u nás snad několik tisíc druhů. Haragsim, Medovice a včely uvádí jakési mšice dávající snůšku i na borovici, ale myslím, že tam uvádí, že medovice meduje zřídka. Je to ale už takových 40 let, dnes to možná je v praxi jinak.

A já se zeptám , kčemu to?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zav?je?i v plastu
> Datum: 02.7.2010 19:07:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na zkušenosti, kdo skladoval voští v plastové nádobě a
> dostal se do ní a rozmnožil se tam zavíječ?
> Zůstala ta plastová nádoba nepoškozená nebo byla pohryzaná zakuklujícími se
> larvami?
> Nebo bude nutné ty zbytky ve vědru nějak sířit či chránit kyselinou
> mravenčí nebo octovou?
> Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech,
> ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod
> střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš
> budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené
> nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a
> kukel a tak by mohl to vědro poškodit.
>
>
>

Pánové, víte někdo, kde se prodává, nebo vyrábí mřížka v provedení: http://leteckaposta.cz/978896560

Děkuji biki

http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/browse.php?album_id=111622
Bedna snadno skladovatelná a omyvatelná na 9 rámků.

Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat) nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec? Dík

Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj být matka?

"A já se zeptám , kčemu to?

Pepan"


Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech,
ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod
střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš
>budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené
nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a
>kukel a tak by mohl to vědro poškodit.

"http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/browse.php?album_id=111622
Bedna snadno skladovatelná a omyvatelná na 9 rámků."

Připadá mi, že to je obyčejná plastová bedna, do které byly dodatečně vložemy ty závitové tyče.
Bedna ze sololitu je lehčí, pevnější a pokud se do ní nenechají rámky s medem vytéct či jinak se nenechá znečistit, omyvatelnost zas tak moc potřebná není.
A lze ji udělat přesně na míru, zatímco plastová bedna se musí hledat, aby byla těch správných rozměrů a na obrázku je stejně o něco větší než by mohla být.

"Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj být matka?"

Uvádí se, že cca v jednou z tisíce nebo desetitisíce případů je to možné. Takže, pokud se tam dá trubčí plod, to bude ruleta 1 : 10000 nebo podobně.
Podle mých zkušeností včelky nad trubčí larvičkou, když nemají dělničí, matečník klidně vytvoří a larva se v něm vyvíjí stejně. Někdy ale v době tuším okolo zavíčkování matečníku to včely poznají a matečník zůstane prázdný. Včelař je tak po přidání trubčího plodu zmatený, protože matečník se vytvoří a všechno vypadá normálně, ale matka z toho nakonec není.
Když ve včelstvu nevzniknou trubčice, třeba v případě, že ve včelstvu je čistě trubcokladná matka, zachytil jsem, že včely se stále pokoušejí i z neoplozených vajíček o odchov matky, zřejmě pro tichou výměnu, takže soustavně pořád dokola vytvářejí matečníky s trubčím plodem, které ošetřují až do fáze zavíčkování, kdy plod z těch matečníků zmizí.....

Jinak ale obecně letos je už dost pozdě na vychovávání nové matky v osiřelci. Osiřelec by musel být silný a včely v něm v dobrém stavu, aby včelstvo přežilo po snůšce období slídění a nebylo vyloupeno a zničeno. Hlavně v nástavcích, v zadovácích síla osiřelce není tak podstatná, protože se dají efektivně zužovat přesně na počet obsazených rámků a česno se dá obvykle snadno zůžit až na průchod jedné včely.
Pokud se v této době do osiřelce nepřidá příslušným způsobem už hotová matka, ale kvůli něčemu si ten osiřelec tu matku musí vychovat, doporučuji zvážit rovnou zrušení osiřelce. V počtu včelstev to vyjde nejspíš nastejno a včelky se po ukončení snůšky vzájemně neničí loupením, ale teď posílí ostatní včelstva a ty lépe využijí snůšku, pokud je.

Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat) nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec?

---------------------------------------------------------

Také zdravím.Pokud už z těch oddělků neplánuješ vytáčet med nebo těžit propolis,tak ano.Teď už se začínají tvořit zimní včely,které budou zimovat,redukce roztočů včelstvu jen pomůže.
Ovšem také je dobré vědět,jak na tom s brouky včelstva(oddělky)jsou,je dobré kontrolovat spad.Do 5 spadlých samiček denně by stačil formidol,nad 5 už gabony,nad 10 už to signalizuje silné napadení a gabony nutností.Konec června je začátek populačního růstu VD a s každou generací včel se počty samiček VD násobí.

Pavel

Řekl bych, že Gabony je nutné aplikovat v souladu s postupy místní
SVS. To znamená mít přehled nad tím jaké Gabony (PF,PA) se případně
nasazují v té dané lokalitě. Také je dobré mít přehled nad frekvencí
předepisování a používání včelaři Gabonů z minulých let. (což je ve
skutečnosti nemožné) To kvůli riziku rezistence a selhání prostředku.

Gabony jsou podle jiných chovatelů dobré léčivo, ale mám, si myslím,
pokročilejší zkušenosti právě v tom, jak se Gabony ukážou jako totální
fiasko. K frekvenci. Fluvalinat (Gabon PF) je nutné alespoň na dva
roky vynechávat, kvůli díky Bohu rychlé rotaci genů u roztoče. Neměl
by být nasazován každý rok a pokud se jednou za čas nasadí, měl by se
použít v tom roce zároveň s dalším přípravkem s fluvalinatem jako
aerosol atp. a tak využít jeho síly. Pokud se zanedbá lokálně pauza v
používání fluvalinatu a bere se každoročně, s každou indikací
(vložením Gabonu do včelstva) se jde okamžitě do rizika zvýšené
roztočové rezistence a úhynu včelstva či oddělku na destrukci.

Acrinathrin (Gabon PA) mi nikdy neukázal za dobu mé praxe, že by měl
ten účinek, který by měl mít. Jde asi o účinný přípravek, ale nemám s
ním ani já a podle zkušenstí od druhých včelařů jak s malými tak
velkými chovy. Asi největší fiasko bylo, když se asi 8let opakovaně
stále objednával a opakoval co si pamatuji. Nyní je poud vím u nás
stop stav.

Obecně jsem Gabony po neustálých problémech odložil, protože jsem v
lokalitě, kde Gabony nefungují. Snad přijsou někdy na řadu, ale
pochybuji o výsledku. Loni byl naposledy použit známým včelařem co se
naněj spolíhal a došel o vše. Po radě se mnou, aby si Gabon ověřil a
zafumigoval když ho vytahoval, tak včelstva už byly po destrukci a
shazoval fumigací desítky tisíce ks roztočů z pár tisíc včel.

SVS se již k tomu postavila podobně jako já a to i zdejší OV. OV chtěl
řešení po p. Titěrovi, co tu přednášel, ten potvrdil rizika, ale
nepřinesl řešení. Mluvil o možnostech používání kyseliny šťavelové,
ale velmi nepřesně a spíše v teoriích.

Myslím si, že dnešním běžným řešení by měla být kyselina mravenčí v
odpařovači. Škoda, že někdo nedošel s nápadem jak takové odpařovače z
dostupných prostředků vyrobit. Preverze německého odpařovače byla
tuším podle OVP z odpadové trubky.

Asi nejvíce důležitý je fakt, že během měsíce začne reinvaze roztočů,
takže bych nasadil dlouhodobé a to s frekvencí doplnění cca 15 dnů,
odpařování KM. P Dvorský by určitě takovou indikaci upřesnil, já mám
jiné omezující postupy a KM zatím mám jako záložní krizové řešení.
Také sledovat spad, to je správná vyučovací metodika včelaře pro
zvládnutí principů základů boje proti VD.

_gp_

2010/7/4 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
> Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat)
> nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec?
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Také zdravím.Pokud už z těch oddělků neplánuješ vytáčet med nebo těžit
> propolis,tak ano.Teď už se začínají tvořit zimní včely,které budou
> zimovat,redukce roztočů včelstvu jen pomůže.
> Ovšem také je dobré vědět,jak na tom s brouky včelstva(oddělky)jsou,je
> dobré kontrolovat spad.Do 5 spadlých samiček denně by stačil formidol,nad 5
> už gabony,nad 10 už to signalizuje silné napadení a gabony nutností.Konec
> června je začátek populačního růstu VD a s každou generací včel se počty
> samiček VD násobí.
>
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ahoj kamaráde.
Haploidní matka určitě z takového plodu vychovat jde, ale nejlépe v
laboratorních podmínkách. (V.Veselý, VÚ Dol.) Řešení v praxi je úl
odnést opodál, otevřít, vyklepat a úl dát bokem a již nevracet na
původní místo dokud nezmizí problém s létavkami z trubcokladného
včelstva.


_gp_

2010/7/4 PetrM <e-mail/=/nezadan>:
> Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj
> být matka?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

V posledním Včelařství je docela k věci článek ing Veselého Z VUVČ k vzniku rezistence.
V podstatě říká, že zatímco u nárazových léčení je rychlost vzniku rezistence malá, u léčení s nosičem s dlouhodobým účinkem je ta rychlost mnohem větší.
Když pominu rozdíly v konkrétních použitých léčivech a koncentraci, je působení léčiva při fumigaci či aerosolu takových 20 minut plus potom nějaká hodinky působení zbytku léčiva.
Gabon je na 28 dní, to je nějak 700 hodin. Pokud léčivo při fumigaci neb aerosolu působí necelou hodinu, Gabon tedy "dělá" odolné roztoče cca 1000 x rychleji. Pokud se počítá s působením několika hodin, Gabon "dělá" odolné roztoče cca 100 x rychleji......

Takže bych doporučil neléčit Gabony nad léčení přikázané veterinou. Na rozdíl od fumigace nebo aerosolu - z hlediska vzniku rezistence roztočů, ne z hlediska zanášení reziduí do včelstev.
Nebo udělat opatření k snížení doby, ve které je během léčení ve včelstvu otevřený plod, například do smetence na mezistěny nebo do roje v rojáku by mělo stačit vložení Gabonu na 1 - 3 dny.

Sololit jsem zavrhl , neskladovatelnost- prázdné zabírají spoustu místa. Také pokud do nich vyteče trochu medu - je tu problém. Do tohohle rozměru se vejde 9 rámků a to ještě unesu. Nevýhoda je , že nejsou včelotěsné a poměrně křehké. Při pádu z 1,5m dojde k uražení některého z pantů.
Také cena cca 200 Kč za krabici je poměrně vysoká , ale sololitová nebude levnější. To , že je krabice větší je samozřejmě výhoda. Pokud třídíte plásty , nebo si je do bedny odkládáte , včely se nemačkají a mají kam uniknout.Protože mám nedostatek nástavků , žil jeden roj týden v bedně a zvládl to velmi dobře.

My používáme sololitové, tedy přesněji bedny z kombinace sololitu a tenkých prkének, co já pamatuji, takže nejméně 40 let. Přitom stále používám v podstatě tytéž kdysi dávno vyrobené bedny a to je nijak nešetřím. No, protože mám posledních cca 15 let znatelně méně včelstev, tak se dá říct, že tyto bedny vydrží minimálně 20 let při intenzívní práci a tvrdším zacházení. teprve teď to vypadá, že je budu muset postupně poopravovat.
Jsou na 15 rámků 39x24, takže když dám rámky střídavě mezerníky k sobě, vejde se tam 18 - 20 rámků a když ještě rámky střídavě vyzdvihnu, mohou se natlačit loučkami úplně k sobě a vejde se jich tam ještě víc. Běžně v nich na vytáčení převážím 18 rámků a celá bedna potom váží až ke 40 kilům.
Vytečení medu na dno není problém, pokud ho není moc a pokud se co nejdřív, do hodinky utře. Do hladké strany sololitu se nestačí nijak výrazně vsáknout.
Na odkládání rámků jsem tyto bedny používal kdysi dávno, brzo jsem ale přestal a zavedl pro tento účel bednu bez dna, kterou pokládám jen na něco rovného. Mnohem lépe se tak vymetají včely, které tam zůstanou. Později, jak jsem začal včelařit s nástavky, jsem taky pro odkládání rámků se včelami začal používat prostě prázdné nástavky.
U těch sololitových beden vidím jen jeden problém, horní hrany na rozdíl od víka nejsou chráněny plechem a tak se používáním odrolují a snižují. Případně za ty roky se občas bedny přes zimu nechají v dosahu myší a ty občas pohryzají díru do bedny, obvykle rozšíří mezírku pod víkem, takže bedny přestávají být včelotěsné.

Už když jsem měl ty bedny na 10 rámků , tak při přenášení od včel moje záda dost trpěla , takže na víc rámků je pro mne nemožné. S vymetáním včel není problém - bedna je hladká , takže je jen vyklepnu. Natlačit k sobě už vůbec nemá význam , pomačkalo by se víčkování a vyteklo by více medu ven. Co mi vadí - do kufru u 120 se vejde jen jedna bedna. Šest se jich pak vejde na zadní sklopené sedačky.
Jinak závidím ti tvoje záda.

Už když jsem měl ty bedny na 10 rámků , tak při přenášení od včel moje záda dost trpěla , takže na víc rámků je pro mne nemožné. S vymetáním včel není problém - bedna je hladká , takže je jen vyklepnu. Natlačit k sobě už vůbec nemá význam , pomačkalo by se víčkování a vyteklo by více medu ven. Co mi vadí - do kufru u 120 se vejde jen jedna bedna. Šest se jich pak vejde na zadní sklopené sedačky.
Jinak závidím ti tvoje záda.

Bedny nejsou problém. Se svou délkou cca 60 cm a uchy v kratších čelních stěnách jsou řešeny ergonometricky pro každou normální postavu, takže nést je v podstatě v závěsu někde nad koleny nic není, i když tam je těch 40 kilo. Dokonce jsem občas nosil dvě bedny na sobě, částečně plné.... Navíc se při nešení mohou částečně opřít o partii pasu a břicha.
Nejvíc mně dá zabrat medníkový nástavek jen s 10 rámky, když je někde v úrovni metr šedesát, musí se odtamtud zdvihnout a někde uložit, aby se dalo jít do včel a po ukončení práce zase s přesností na milimetry usadit zpátky. A přitom nerozzuřit včely a nepomačkat jich zbytečně moc. Nebo když stěhuju úly, celý úl opásat popruhem a potom za ten popruh celý úl zvednout, přenést půl metru a posadit do kolečka nebo na dvoukolák. A pak zase naopak na stojan.....
No, naštěstí těch včel není moc, takže se to dá. Mít jich pár desítek nebo ještě víc, nevím.... I když, každý, kdo trochu manuálně pracoval nárazově s většími břemeny umí při velké zátěži páteři ulehčit a tu práci tak "přežít" bez následků. Nejhůř na tom jsou lidi, co nevnímají signály těla, třeba svalů kolem páteře, že už toho mají dost a "rvou" padesátou těžkou bednu stejně jako kdyby to byla první. Pak musí nevyhnutně něco prasknout......

1. Obchodní balík: cena poštovného je 116 Kč s dobírkou, možno
zaslat i bez dobírky - cena 92 Kč. Česká pošta ručí, že balík
doručí do druhého dne.
2. Doporučený balík na dobírku: cena poštovného je od 70 Kč (dle
hmotnosti), Česká pošta však neručí, že zásilku dodá do druhého dne.
3. Obyčejné psaní: cena od 25 Kč (dle hmotnosti). Podmínky shodné
jako v bodu 2.







Pavel Streit napsal(a):
> Zdravím vás,
> Pokud mi pošta vždy doručila matky F1, bylo to vždy do 2-4 dne od odeslání.
> Co by pošta měla dělat je jasné, otázka je realita.
> Zdraví P.S
>
>

Nikdy

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Osi?elec
> Datum: 04.7.2010 08:36:57
> ----------------------------------------
> Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj
> být matka?
>
>
>

Gabon se vkládá do včelstva ihned po posledním medobraní do prostoru kde se nachází plod po 28 dnech se odstraní nebo je možné jej ještě na dva týdny přesunou do středu plodového tělesa Všady jinde je neúčinným a jen způsobuje právě tu obávanou rezistenci. Je nutností aby včely krmičky byli nuceny se kolem něj pohybovat a tak roznáší účinnou látku do buněk.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 04.7.2010 11:52:58
> ----------------------------------------
> V posledním Včelařství je docela k věci článek ing Veselého Z VUVČ k vzniku
> rezistence.
> V podstatě říká, že zatímco u nárazových léčení je rychlost vzniku
> rezistence malá, u léčení s nosičem s dlouhodobým účinkem je ta rychlost
> mnohem větší.
> Když pominu rozdíly v konkrétních použitých léčivech a koncentraci, je
> působení léčiva při fumigaci či aerosolu takových 20 minut plus potom
> nějaká hodinky působení zbytku léčiva.
> Gabon je na 28 dní, to je nějak 700 hodin. Pokud léčivo při fumigaci neb
> aerosolu působí necelou hodinu, Gabon tedy "dělá" odolné roztoče cca 1000 x
> rychleji. Pokud se počítá s působením několika hodin, Gabon "dělá" odolné
> roztoče cca 100 x rychleji......
>
> Takže bych doporučil neléčit Gabony nad léčení přikázané veterinou. Na
> rozdíl od fumigace nebo aerosolu - z hlediska vzniku rezistence roztočů, ne
> z hlediska zanášení reziduí do včelstev.
> Nebo udělat opatření k snížení doby, ve které je během léčení ve včelstvu
> otevřený plod, například do smetence na mezistěny nebo do roje v rojáku by
> mělo stačit vložení Gabonu na 1 - 3 dny.
>
>
>

Zdravím vás,
ano, obchodní podmínky jsou jasné, realita je ale někdy odlišná. Doba doručování matek je u mě od 2 - 4 dnů od odeslání. Tak to prostě je. Zdraví P.S

Dne Sunday 04 of July 2010 20:15:12 Pavel Streit napsal(a):
> Zdravím vás,
> ano, obchodní podmínky jsou jasné, realita je ale někdy odlišná. Doba
> doručování matek je u mě od 2 - 4 dnů od odeslání. Tak to prostě je. Zdraví
> P.S

pokud Vam to poslali jako obchodni balik a neprisel Vam do druheho dne a posta
nemela treba poruchu auta, tak to reklamujte, priste se to nestane, pokud jo,
budou pak mit jineho ridice, ktery si da pozor. Konkretne u nas vozi pouze
obchodni, normalni davaji na postu k vyzvednuti.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/view.php?album_id=111622&view_page=5&browse_page=0&PHPSESSID=0f28e4e1ad6378da1528e15f64ac5842#img
A tady je další pokračování , pro ty co rádi pracují s kovem a potřebují sklopku na plastové vědro s kohoutem na stáčení.

"pokud Vam to poslali jako obchodni balik a neprisel Vam do druheho dne a posta
nemela treba poruchu auta, tak to reklamujte, priste se to nestane, pokud jo,
budou pak mit jineho ridice, ktery si da pozor."

Souhlas, mám podobné zkušenosti, jak se člověk na poště neozve, tak se obvykle neobtěžují s dovezením balíku, protě hodí oznámení o zásilce do schránky, ať je někdo doma nebo není.
Jak tam člověk přijde a ztropí nějakou hlasitou stížnost, najednou zvoní a balíky doručují.
I když jsou i výjimky z tohoto pravidla.
Ale pošťáci jsou špatně placení a mají toho hodně, takže u těch balíků šetří čas tím rozhazováním lístků o zásilce místo přímého doručování zásilek....

U posílání matek jako balíku bych měl obavu z dvou věcí, jednak z toho, že balíkem budou házet a podobně, to by se ale mělo omezit označením jako křehkého zboží a jednak když tam už není speciální zásilka s označením živé včely, normální balík bez označení mohou hodit někde na spodek a zavalit jinými balíky nebo naopak nechat na horkém slunci v autě, takže včely by se mohly udusit nebo uhynout horkem nebo by se mohla roztéct zásoba medocukrového těsta.

Zdravím vás.
Jde o to, že problém není v řidiči, ale na hlavní poště. Mám zjištěno, že balíky hned ten den odjíždějí k adresátovi, problém je na hlavní poště v Brně. Tam jsou prasata. Kolega v práci, který dělal u pošty řidiče mi řekl, že je normální, že se nejméně 70% nákladu balíků vrací zpět na poštu ( nezastižen, oznámení a výdej na poště ) Pošta má málo lidí a hodně balíků - šetří. Také mám zkušenost, že při dodávce balíku nástavků si s ním na poště někdo hrál fotbal, otisky bot na palubkách, že mi jeden N rozbil. Dopadlo to tak, že jsem na to došel až doma. Zpravilo to 60 hřebíků. Reklamovat to nemělo cenu, musel bych platit poštovné a vrátit vše jako celek. Výrobce po zaslání mých fotek reagoval tak, že mi doveze nové zboží. Do dneška jsem jej neviděl. Totéž se mi stalo ale ve velkém měřítku letos. Také jsem musel zpravovat pomocí hřebíků, to už jsem se ale málem uklepal. Proto beru od jinud a je vše o.k.

Oni řidiči za to většinou nemohou, spíše se to zasekne někde na nějaké poště, než to přijde vám.
Zdraví P.S

No, když se domluví s odesílatelem a ten pošle třeba mailem číslo zásilky, dá se cesta zásilky , kde zrovna konkrétně je, sledovat na internetu. Takže v tom směru je to zasílání poštou docela průhledné a zdržení se ihned pozná.
Taky pokud zásilka vypadá poškozená, není na poště problém zásilku otevřít a udělat zápis o stavu toho zboží nebo rovnou zásilku odmítnout převzít, pokud je obal hodně rozbitý.
Takže příjemce zásilky zas tak bezbranný není.
Zbývá akorát to házení oznámení o zásilce místo vlastního dodání balíku, tam pošťáci spoléhají na to, že většina lidí to přijme a na tu poštu pro ten balík si bez reptání přijede. Možná dokonce už tak mají nadstaveny výkonové normy, že kdyby měli každý balík dovézt až adresátovi, čekat, než se tam dozvoní a on přijde, než se vyplní papíry a zaplatí.... , neměli by šanci ty normy vůbec splnit.....

A nástavky v balíku, třeba i rozložené, pokud jich tam je dost a balík je těžší než takových cca 20 - 30 kilo, nevyjde to levněji posílat kurýrní službou než poštou?

Dobrý večer zná někdo,cenu výkupní cenu medovicového medu 2010?Děkuji

PROTIVÍN 75 Kč vodivost => 90mS

LK

Dobrý den, pokud toho máte více než 200 kg a jde opravdu o med medovicový nabízím 90 Kč za kilo (v konvi). Pokud máte zájem můžete mi napsat na mibi007"zavináč"seznam.cz

P.S.
"Také mám zkušenost, že při dodávce balíku nástavků si s ním na poště někdo hrál fotbal, otisky bot na palubkách, že mi jeden N rozbil. Dopadlo to tak, že jsem na to došel až doma. Zpravilo to 60 hřebíků. Reklamovat to nemělo cenu, musel bych platit poštovné a vrátit vše jako celek. Výrobce po zaslání mých fotek reagoval tak, že mi doveze nové zboží. Do dneška jsem jej neviděl. Totéž se mi stalo ale ve velkém měřítku letos. Také jsem musel zpravovat pomocí hřebíků, to už jsem se ale málem uklepal"

=========================================================

Nechci se pošty nějak zastávat,také s ní mám zajímavé zkušenosti,ale neměly by ty nástavky něco vydržet?Pokud nepřežijí dopravu poštou,jak mají něco vydržet v provozu?Asi to něco napovídá o kvalitě provedení.
Nechci se chlubit,ale tenkostěné nástavky spojené na cink,které si vyrábím sám,zatím žádnou opravu nepotřebovaly,a to už se mi stalo při odebírání na kočovném přívěsu,že mi jeden sletěl i s plnými mednými plásty asi tak z výšky 3 metrů,nástavek i rámky vydržely,dílo ne.

Zdraví Pavel

""Také mám zkušenost, že při dodávce balíku nástavků si s ním na poště někdo hrál fotbal, otisky bot na palubkách, že mi jeden N rozbil."

Možná by bylo dobré pro upřesnění situace uvést, jestli ty nástavky byly v rozloženém nebo složeném stavu a kolik jich tam bylo, takže jak byl balík velký a těžký.

Tento problém je tu rozoberaný ad absurdum, ja som roky zasielal mladé matky odberateľom poštou a ani raz som nič mimoriadne nezaznamenal. Vždy boli na druhý deň u odberateľa, posielal som to ako dobierku ale listovou poštou-psaním, váha listu do 1 kg. Niekdy i 10 matiek, zasielacie klietky boli vyrobené z krabičiek na cukríky Tic tac, sú ľahké. A to je koniec-všetko-šmitec.

Přítelkyně a přátelé, dnes jsem narazil na knihu kterou jsem ihned zakoupil a přinesl domů. Je nádherná a děti mi ji ani nechtějí půjčit. Už aby šli spát a já si mohl počíst. Je to velmi vtipné, tak když na to někde narazíte neváhejte a polistujte si v ní.

Zdravím vás,
Nástavky byly ve složeném stavu, to 3 ks v jednom balíku.Vyzkoušel jsem i služeb PPL, mohu vám říci, že i přes excesi pošty říkám, zlatá pošta.
U PPL je to ještě horší. Uvedu příklad. Volal mi chlapík, že daný den dojede (3 - více dnů od odeslání )
Čekám doma celý den, nikdo nedojede, volám zpět, nic, nikdo nic nebere. Vzal jsem si na daný den volno. Ztráta. Ozvali se mi za další tři dny, že dojedou, proč nedojeli, neuměli vysvětlit. Tak se to opakovalo ještě dvakrát. Objednal jsem si u slezské firmy vast oil nějaké včelařské věci. Třikrát mi to ta firma poslala zpět. Pak jsem jim navrhl, poslat to poštou, došlo mi to domů. I přes slabé chvilky je pošta v doručování nejlepší, si myslím.
P.S

Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní důchodce.
Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk. Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S

bez obav do včel...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Mezist?ny a vosk
> Datum: 06.7.2010 20:11:03
> ----------------------------------------
> Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg
> vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní
> důchodce.
> Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale
> nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk.
> Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S
>
>
>

Dobrý den, nabízím větší množství medovicového medu.
Cenu nabídněte - 3500 kg.

Pavel Streit:
Nástavky byly ve složeném stavu, to 3 ks v jednom balíku.Vyzkoušel jsem i služeb PPL, mohu vám říci, že i přes excesi pošty říkám, zlatá pošta.
U PPL je to ještě horší.
___________________________________________________________

Naprosto souhlasím. PPL je hrůza a běs.

MV

"Nástavky byly ve složeném stavu, to 3 ks v jednom balíku."

No, to je ještě vcelku pro poštu rozumný balík hmotností i rozměry, s tím by na poště neměli mít problém.
Jinak je fakt, že až na to, že dost zásilek si vyzvedávám až na poště, i když jsem doma, tak je pošta vcelku funkční a její služby použitelné. Nechávám si v poslední době posílat tak přes 20 zásilek ročně. Třeba CRT monitor k počítači, "krávu" o hmotnosti skoro 20 kilo mně dovezli až do baráku a k plné spokojenosti.
S kurýrními službami mám dvě zkušenosti, naposledy před půl rokem. Pokaždé mám zkušenosti, že se to neobešlo bez několika kontaktů emailem a mobilem. 2 - 3 dny předem byl určen den, ten den ráno nebo předchozí večer se upřesnilo, kterou konkrétní půlhodinku se na mně dostane a potom bylo třeba být na mobilu, protože kurýr pak často ještě bloudil a potřeboval navést na konkrétní místo.... Pokaždé to potom bylo přesně v domluvený čas a bez problémů.

Nemá to nějaká rizika pro včely? Vystaví mi MZS? Není tam nějaká zhoršená kvalita čehokoliv po 8 letech?P.S

"Nemá to nějaká rizika pro včely? Vystaví mi MZS? Není tam nějaká zhoršená kvalita čehokoliv po 8 letech?P.S"

--------------------------------------------------------

Mezistěny ani vosk nejsou housky.Sám jsem již několikrát dostal mezistěny od lidí,u nichž kdysi kdosi choval včely,a nikdy si včelky nestěžovaly,žádný rozdíl v kvalitě díla nebyl vidět,a zpravidla byly starší než 8 let.Vosk je dlouhodobě chemicky stálý,dříve se např.hrdla různých lahví a nádob mimo jiné zalévala voskem,aby se obsah ani po desítkách let nezkazil(jednoduché těsnění).

Zdraví Pavel

>Nemá to nějaká rizika pro včely? Vystaví mi MZS? Není tam nějaká zhoršená kvalita čehokoliv po 8 letech?P.S<
------------------------------------------------------------
Do minulého roku jsem ještě používal mezistěny, které mi Stražisko dodalo roku 1992. Včely neříkali nic a klidně na nich stavěly. Mezistěny, jak jsem si v posledních letech všiml, měly slabý našedlý nádech, ten po nahřátí na cca 30°C zmizel. Pokud je vosk uskladněn v suchu a při nižší teplotě ( skladuji jej v suchém sklepě při teplotách 12 - 18°C), nemělo by se mu nic stát. Tak to je má zkušenost s delší dobu uloženými mezistěnami.
JK

Omlouvám se: Včely neříkaly nic... - ruka rychlejší myšlenky.
Hezký den JK

Mám přesně opačné zkušenosti. Z pošty mně přišly už několikrát poškozené věci, např. meteorolog. stanice, kuchyňský stůl dokonce dokonce dvakrát. Po opravě ho poslali a znovu byl poškozen. Přes PPL mám zasílaných daleko víc věcí a nikdy nebyly poškozené. Třeba led televizi. Je to tím, že se zbožím pracuje méně lidí. Pokud jde přes sklad, tak maximálně dva řidiči. Ti by se pak jednoduše při poškození dohledali. U pošty se to několikrát překládá a nikdo za to neručí. Matky ale chodí spolehlivě přes poštu a vždy je mám v pořádku druhý den doma.
Tonda
>Naprosto souhlasím. PPL je hrůza a běs.

Jinak připomínám, že ten našedlý povlak, který se tvoří na mezistěnách, jsou krystalky vosku (žádná plíseň). Už to tu kdysi vícekrát padlo, ale opakování matka moudrosti.

MV

Tak jsem se poprvé podíval na podložku pod zasíťovaným dnem a byla tam na všech podložkách vrstva rousků pylu. Docela by mě zajímalo, jestli je to tím, že po té mřížce chodí a ony jim spadnou, nebo je to spad z rámků který na pevném dnu seberou a využijí, nebo ho pouze vyhodí z úlu. Máte nějaké zkušenosti?

Koupím min. 500 kg á 90 Kč. Jestli máte zájem zavolejte mi na tel. 604 991 978

Zdravím,

prosím pana Michala, co nabízí medovicový med, ať mne kontaktuje na č. tel.: 776 189 667
nebo na e-Mail: jiri.cupl/=/zdas.cz

Děkuji,
Jirka

Asi, pokud mohou, je hodně seberou zpátky nebo naopak okamžitě vynesou ven, protože na pevném nízkém dnu v některých mých úlech se prakticky neobjevují. Na vysokém dnu, kde včely neobsazují nejspodnější nástavek, takže na dno se obvykle nedostávají, jich mívám poměrně dost, tak čtvrtinu, šestinu celkového množství smetí. Jsou po celé ploše dna rovnoměrně, takže asi včelám padají při zpracovávání.

Hodně rousků pylu se ztrácí, když včely procházejí zůženým česnem nebo když musí při průchodu do úlu procházet přes nějakou obtížnější krkolomnost, třeba nevhodně navržené česno zužované plechem nebo nějaká cizí překážka v česnu, třeba jen odštípnutá tříska ze dřeva.

Pak se taky víc rousků ztrácí, když nabídka pylu je velká a blízko úlu, takže včely ty rousky mají největší, jaké unesou, takže je častěji ztrácejí.

Ale pokud létají hodně spodním česnem ve dnu, je docela možné, že hodně pylu ztrácejí právě chůzí po včelařském pletivu dna, kde se rousky pylu mohou zaháknout do styku mezi drátky a spadnout. Potom by bylo mnohem víc rousků hned u česna, zatímco vzadu by jich bylo minimálně. Trošku by mělo pomoct nabarvení toho pletiva, kde barva zalepí právě křížení jednotlivých drátků pletiva a tím omezí zaháknutí rousek.
Ale asi vždycky nějaké pylové rousky včely ztratí .

Ahoj, dávám do včel mezistěny z r. 1980 a je to v pohodě.
P. Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Mezist?ny a vosk
> Datum: 06.7.2010 20:11:03
> ----------------------------------------
> Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg
> vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní
> důchodce.
> Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale
> nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk.
> Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S
>
>
>

Mezistěny staré několik desítek let lze použít bez problémů. 8 let nic neznamená, už jsem používal mnohem starší a včely stavěly bez problémů. Žlutá barva včelího vosku mizí zejména na světle, dříve se provádělo bělení vosku "pentlením" - vosk se lil tenkými praménky do studené vody, tím vznikly tenké proužky vosku, které se pak bělily na slunci podobně jako prádlo. Před lety jsem vyráběl svíce litím ze včelího vosku (na kšeft, samozřejmě), jednu mám doma jako vzor, ta strana otočená k oknu se po letech vybělila. Tak jsem ji vloni otočil, aby to bylo souměrné.
Je otázka, zda "to žluté ve vosku" je pro včely dobré či špatné, panenský vosk je bílý.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel Streit
Sent: Tuesday, July 06, 2010 8:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Mezistěny a vosk

Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní důchodce.
Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk.
Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S

Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a občas vykuchám pár trubčích buněk.
Letos jsem roztoče v buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v červenci.
---------------
A to se dneska změnilo. :-(
Při vytáčení jsem našel pár plástů s trubčinou, asi tak 5, ale v jednom byla pěkná roztočí mateřská školka. Asi tak v každé 3. až páté bu%nce jedna samička.
Na ostatních plástech nula. Škoda že neodhadnu, kde jsem ten nástavek sebral.
Takže si zítra přibaluji starou vidličku do nářadí, až pojedu pro další várku medu.

Karel

Ano, to pozoruji také a je nutné vědět odkud se to kumuluje a
zasáhnout. Podle mého názoru to má důležitost. Protože roztoči sam od
sebe nemizí, jen se kolováním více roznáší do dalších včelstev a
kumuluje se problém. Pokud se dá zabránit nějak tomuto, může se tak
zmírnit za určitých podmínek následný reinvazní tlak z okolních
stanvišť a tak se oddálí destrukce včelstev, u mne. Samozřejmě že z
okolí může jít o velký tlaky roztočů, takže nemusí to být zas takové
veni vidi vici jak to na první pohled vypadá.

_gp_

2010/7/7 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a
> občas vykuchám pár trubčích buněk.
> Letos jsem roztoče v buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v
> červenci.
> ---------------
> A to se dneska změnilo. :-(
> Při vytáčení jsem našel pár plástů s trubčinou, asi tak 5, ale v jednom
> byla pěkná roztočí mateřská školka. Asi tak v každé 3. až páté bu%nce jedna
> samička.
> Na ostatních plástech nula. Škoda že neodhadnu, kde jsem ten nástavek
> sebral.
> Takže si zítra přibaluji starou vidličku do nářadí, až pojedu pro další
> várku medu.
>
> Karel
>

Vložil jsem podložky pod sítovinu a zavřel dna (bílé A3 papíry) do 15ti včelstev z 25ti. ( oddělky nemonitoruji)
po 36ti hodinách jsem našel 3ks roztočů, celkem v 15ti včelsvech.To je v každém pátem včelstvu jsem našel jednoho roztoče.

Tuto kontrolu provádím počátkem července a při takovém to spadu, bez KM,Gabonu při první fumigaci pak mívám 15 roztočů na včelstvo průměrně (což odpovídá tak 0 až 100 roztočů na jedno včelstvo)

Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
J. Burgel

2010/7/8 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>

> Vložil jsem podložky pod sítovinu a zavřel dna (bílé A3 papíry) do 15ti
> včelstev z 25ti. ( oddělky nemonitoruji)
> po 36ti hodinách jsem našel 3ks roztočů, celkem v 15ti včelsvech.To je v
> každém pátem včelstvu jsem našel jednoho roztoče.
>
> Tuto kontrolu provádím počátkem července a při takovém to spadu, bez
> KM,Gabonu při první fumigaci pak mívám 15 roztočů na včelstvo průměrně (což
> odpovídá tak 0 až 100 roztočů na jedno včelstvo)
>
> Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
> J. Burgel
>

Kontroluju uz delsi dobu, zacal jsem monitorovat v 4dennich cyklech - to
jeste rychle a bez problemu dokazu roztoce spocitat primo na podlozce. Po 5
dnech uz je meli prilis a neni to ono a hrat si s flotaci nechci.

Na dvou stanovistich mam obcas nekde spad nula nula nic. Na tretim je to
trochu horsi, uz tam jsem dal KM.

T.H.



>
> Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
>

Už přes 2 týdny jsem neviděl ani jednoho roztoče. Už se začínám obávat, že mi roztoči emigrovali :-)

15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle roztoč a pak už do teď nic.

MV

Michale,
ještě stále platí nabídka na prodej medu?

Pokud ano, ozvěte se na: 776 189 667 nebo e-mail: jiri.cupl/=/zdas.cz

Díky,
Jirka

Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem ...

M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725)

15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle roztoč a pak už do teď nic.

MV

J. Matl napsal:

A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ...
..............................

Citace z návodu:
..."Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet
vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2
cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem
dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a
loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová
ulička."...

Celý návod:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/formidol-web.pdf

Z toho plyne, že desky byly původně dělané pro dvouprostorové úly, kde nějaká (cca 50%)účinnost byla vysledovaná i při aplikaci do podmetu těsně pod rámky.
Pokud by desky nebyly těsně pod rámky (a ve více nástavkových úlech) zřejmě není 50% účinnost při aplikaci zespodu zaručená.

Není tajamstvím, že někteří včelaři pro zvýšení účinnosti aplikují formidol ve vícenástavkových úlech zeshora hned bez obalu, ale to zase není podle návodu :)
Podle návodu je to ve vícenástavkových úlech potřeba dát nad plod s odstraňováním meziobalu

Tak si každý může vybrat, co s tímto jediným oficiálním léčivem na KM udělá :)

Já jsem místo toho zkoušel letos houbičky na jaře (50ml 65% kyseliny 2x a 3x po sobě, ošetřená včelstva doteď nevykazují spad) a mám nachystané Nassenheidery.

Tak hodně úspěchů v ochraně zimní generace.

Radek Krušina

U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
V odstavci 'JAK TEDY MiteGone™ PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.

Jinak si myslím, že při vhodném umístění nahoře, kdy je strůpek utěsněn
např. fólií se musí páry prodrat úlem ke spodnímu česnu, kde mohou být
teprve odvětrány.
MČ

Dne 8.7.2010 10:52, J. Matl napsal(a):
> Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz,
> ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je
> aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad
> hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by
> debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru
> okolo plástů s plodem ...
>
> M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
> Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723)
> (45724) (45725)
>
> 15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku
> pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné
> kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle
> roztoč a pak už do teď nic.
>
> MV
>
>
>

J. Matl:
Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem

___________________________________________________________

Čekal jsem, že se někdo na to zeptá.

Za prvé: Páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch. Sám jsem si to nedávno ověřil na vlastní oči. Za sklenici s medem se mému dědovi podařilo z lékařské fakulty propašovat litrovou láhev s 98% HCOOH čistoty PA (pro laboratorní účely (nejčistší verze)… taková se prodává po více jak 200 Kč za litr... no neber to, že? :-). Když jsem ji při ředění na 63% přeléval do odměrné nádoby, krásně bylo vidět, jak páry přímo klesají k zemi. Nicméně stoupavé proudy jsou stoupavé proudy a i nad nádobou byl cítit pronikavý štiplavý zápach kyseliny. Ještě intenzivnější situace nastává v úle, kde se vlivem větrání včel kyselina v poměrně vysoké intenzitě roznáší ze spodu i do výší pater. Včelařím s tzv. úlovými komíny (vlastní způsob stropního větrání), takže bez problémů kyselina projde celou věží nástavků. O tom se přesvědčím, když nasaji vzduch u stropního ventilačního průduchu. Ale člověk to zkusí jen jednou, protože po druhé mu za to ten záchvat kašle nestojí :-) Krásně cítím kyselinu i u stropu. Očka zavírám!

Za druhé: Byť u úlů s komíny kyselina bez problémů projde 6 a více NN, ještě to neznamená, že je v dostatečné koncentraci i mezi plodovými plásty. A tady se dostáváme k jádru věci. Nedělám si iluze, že tento postup má vysokou účinnost (za 50% bych byl zcela rád). Je to kompromis mezi jednoduchostí, účinností a především účelností. Při diagnostické léčbě není důležité zlikvidovat většinu roztočů, ale prokázat, zda tam případně není nebezpečné množství mladých vitálních jedinců, kteří přirozeně uhynou, a tak dostanou se do spadu až za několik dní či týdnů. Je známo, že přirozený spad neudává aktuální zamořenost včelstev roztočem. Pokud má včelař podezření na probíhající loupež a s ní spojenou reinvazi, či pokud má včelař pochybnosti kolem počtu spadlých roztočů v přirozeném spadu vzhledem k době nebo vzhledem k jarnímu či zimnímu spadu (můj případ), je velmi výhodné znát aktuální situaci. A tak se přikročí k diagnostické léčbě. Jenže vyplatí se kvůli tomu rozebírat včelstva? Já si myslím, že ne. Není nic jednoduššího, než ve varroa-dně pod síto na podložku položit libovolný nezávadný „saják“ nasáklý kyselinou (nemusí to být nutně použitý Formidol, stačí např. papírové kapesníky) a bez regulace nechat naráz vypařit celou dávku kyseliny (dávkuju 40-80 ml 85% kyseliny na včelstvo). I kdyby účinnost mé diagnostické léčby byla jen 10%, o čemž pochybuji, i tak by se v případě výskytu velkého počtu vitálních roztočů projevilo podstatné zvýšení spadu.

Přirozený spad má určité časové zpoždění a navíc je prokázáno, že u různých včelstev nabývá při stejném celkovém počtu roztočů na včelách různých hodnot. Nelze jednoznačně prohlásit, že když je ve včelstvu např. 100 roztočů, je spad takový a takový a naopak, když je spad např. 1 roztoč denně, nelze s jistotou tvrdit, že ve včelstvu je tolik a tolik roztočů. Proto si myslím, že čas od času neuškodí přirozený spad porovnat se spadem po ošetření, protože tím se získá obrázek o zdravotní situaci, který je nejen aktuální, ale i podstatně méně zkreslený individuálním charakterem včelstva a roztočů, což může být důležité (hlavně vzhledem k včasnému nasazení dlouhodobých odpařovačů).

Za třetí: Po zkušenostech s léčením pomocí nosičů HCOOH v podobě papírových kapesníků se jednoznačně kloním k dlouhodobým odpařovačům. Umístěných samozřejmě u plodu. Je to velmi významné, protože tím se jednak zajistí lepší zasažení plodu (kde zpravidla sídlí valná většina roztočů) a jednak se zaručí poměrně dost stálá teplota v místě odpařování, a tak i odpar nabývá stabilnějších hodnot (s poměrně malými výkyvy vzhledem k výkyvům počasí). Proto dlouhodobé odpařovače v kontaktu s plodem umožňují účinnější a bezpečnější léčbu. Odpařovače (Nassenheider) budu vkládat zásadně jen do středu plodové plochy (do stavebního rámku nebo do výřezu v tmavé souši umístěných mezi plodové rámky).

//\/\\//

"Páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch. Sám jsem si to nedávno ověřil na vlastní oči. "

Hmotnost kubíku vzduchu při 0 st C je asi 1,29 kg, hmotnost kubíku par kyseliny mravenčí je okolo 2 kg.

Diky Milane, jak na zavolanou, zrovna jsem to o vikendu hledal.

Ja osobne jsem dost za MG, uz jsem si vychytal plneni, ochranu desek pred
vcelama pro opakovane pouzivani, i zpusob zaveseni v ulu - vse banalni,
proste rychle.

Napustim si doma u zdroje vody desky kyselinou, dam do uzaviratelneho
kybliku a jedu na stanoviste kde uz s tim pracuju pomalu jako s gabonem s
tim ze nic nehledam jen sazim do nastavku....

Zbyva jen ziskat vice zkusenosti s umistenim desek v ulu, davam nahoru do
nastavku. (formidol do podmetu je divnost).

Prvni drobna zkusenost (zajimavost) je, ze par vcelstev osetrenych vhodne MG
ve vhodny cas (teple zari) vypada nyni na podlozce stejne jak okolni vcely,
tedy nula....

T.H.


U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
> Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
> http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
> V odstavci 'JAK TEDY MiteGone(tm) PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
> tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.
>
>

Doporučuji zúčastněným návštěvu těchto stránek.
JK
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57

Takže návod říká, že u vícenástavkových úlů shora. No právě, proto jsem se ptal, neboť v článku dr. Klímy, na nějž odkazuje níže i J. Křapka, je to ještě trochu jinak a možná přesněji formulováno, než je to v návodu ("Aplikaci do podmetu, u jiným úlových systémů, než u dvouprostorových úlů zásadně nedoporučuji, mají pouze zanedbatelnou účinnost. Nejlepší účinnost tohoto ošetření se dosahuje při aplikaci nahoru na rámky přímo nad plodové těleso nebo až na poslední nástavek."). A protože jde o to, abychom dosáhli co největší účinnosti, tak je dobrá metoda k nezaplacení. Jistě: kolega Václavek prováděl v podstatě diagnostiku, když dával odparné desky dolů, což je trochu jiný příběh a měl své důvody i metodu. Doufám, že jsme si to ujasnili a že z toho letos vyjdeme se štítem ... :-)

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 7. 2010
Re: (45730)

J. Matl napsal:

A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ...
..............................

Citace z návodu:
..."Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet
vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2
cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem
dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a
loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová
ulička."..

to jsou letos velké rozdíly ve snůšce, někde nestačí točit a hned vedle není nic...Vašek.

Jak chráníš MG před včelama?
Napouštění většího desek předem před převozem se podle uvedeného odkazu
nemá, protože hrozí jejich rozlámání.
To ošetření v září jsi dělal jen MG a potom nic? Nebo jak tomu mám
rozumět, že to porovnáváš s ostatníma?

Napadlo mě, že bych měl zkusit ošetření dlouhodobm odpařovačem s KM v
různých termínech vždy na náhodně vybraných včelstvech (každé v sezóně
pouze jednou ) - cca v měsíčním rozestupu a potom porovnat které
ošetření mělo nejlepší výsledky. Přivedlo mě na to loňské brzké použití
varidolu koncem září u 2 nejvíce napadených včelstev. Tato včelstva při
dalších ošetřeních již nevykazovala téměř žádný spad - oproti jiným,
léčeným později. Buď při pozdějším léčení padá po ošetření spousta
roztočů z louček apod., nebo mělo léčení koncem září velmi velkou
účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př.
Turčánymu a jeho brzkému použtí fumigace.

MČ

Dne 8.7.2010 15:25, Tomáš Heřman napsal(a):
> Diky Milane, jak na zavolanou, zrovna jsem to o vikendu hledal.
>
> Ja osobne jsem dost za MG, uz jsem si vychytal plneni, ochranu desek pred
> vcelama pro opakovane pouzivani, i zpusob zaveseni v ulu - vse banalni,
> proste rychle.
>
> Napustim si doma u zdroje vody desky kyselinou, dam do uzaviratelneho
> kybliku a jedu na stanoviste kde uz s tim pracuju pomalu jako s gabonem s
> tim ze nic nehledam jen sazim do nastavku....
>
> Zbyva jen ziskat vice zkusenosti s umistenim desek v ulu, davam nahoru do
> nastavku. (formidol do podmetu je divnost).
>
> Prvni drobna zkusenost (zajimavost) je, ze par vcelstev osetrenych vhodne MG
> ve vhodny cas (teple zari) vypada nyni na podlozce stejne jak okolni vcely,
> tedy nula....
>
> T.H.
>
>
> U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
>
>> Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
>> http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
>> V odstavci 'JAK TEDY MiteGone(tm) PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
>> tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.
>>
>>
>>
>
>

""""účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př. Turčánymu a jeho brzkému použití fumigace.""
BEZ PLODU - o tom to je, je třeba vědět, zda je přítomen plod, pokud nechci rozebírat včelstvo, řekne mi to průběh spadu, především spad světlých