Archiv Včelařské konference

Dobrý den Františku Hazrdo mám radost že ti ometač funguje a těší mě že se kartáče podařily letos sem už dvakrát vytáčel a kartáče se nezanášejí i když medu je málo s pozdravem
Dědek

Vím, a proto jsme musel skz kasu 13x. A ještě mi pomáhali :-)).
Pavel

----- Original Message -----
From: "Lubo" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 21, 2010 9:58 AM
Subject: Re: cukr 9.90


Mají ho stále, ale dávají jen 12kg.

Vím, a proto jsem musel skz kasu 13x.

-------
Proto taky letos objednávám na zkoušku tekutý krmení. Raději si trochu připlatím, než abych místo včelaření pořád překládal po kile cukr. .-)

Karel

Zdravim,

mohu se zeptat, kde objednavate tekute krmeni.
Taky nam domu resp. me zene prisla nejaka nabidka od Nemcu, na tekute krmeni. Prijde mi to ale dosti drahe, ten typ ktery je vyrobeny z cukrove repy, ten ze psenice je o dost levnejsi, ale tam zatim nemam reference od vcelaru, jak jsou spokojeni. Papir snese vsechno.

PZ

mohu se zeptat, kde objednavate tekute krmeni.
Taky nam domu resp. me zene prisla nejaka nabidka od Nemcu, na tekute krmeni. Prijde mi to ale dosti drahe, ten typ ktery je vyrobeny z cukrove repy, ten ze psenice je o dost levnejsi, ale tam zatim nemam reference od vcelaru, jak jsou spokojeni.
-------------------------

Momentálně přemýšlím nad tímto:
http://www.kellmann-vertrieb.de/bienenfutter/api-royal-bienenfutter/?lang=cs


V cisterně za 15,70 s dopravou až na místo, nebo

http://www.kellmann-vertrieb.de/bienenfutter/api-premium-bienenfutter/?lang=cs

A tady je to za 20.

Reference budou asi zajímavé, ale nejlepší to bude, když si to na pár včelstvech odzkouším.

Na druhou stranu, vyrábět něco, abych s tím napálil pár Čechů, to si myslím, že se nevyplatí. Takže se to asi prodává a podle všeho pár let.
V MV vloni psala včelařka že dělala na farmě v NSR a tam něco takového používali a prodávali. Takže to asi technologicky zvládnuté je.

Karel

"Na druhou stranu, vyrábět něco, abych s tím napálil pár Čechů, to si myslím, že se nevyplatí."
----------------------------
Přesně tak, je to německá firma, ne česká.

Bylo by ale fajn vidět nějaké srovnání s krmením cukrem, co se týče množství. Kolik sirupu a kolik cukru spotřebuji na 10 kg uložených zásob.

To je presna ta nemecka firma, co jsme od nich dostali prospekty na vysoce kvalitnim papire. Pro nas je to zajimave zhlediska pripadneho dokrmeni vcel v EKO rezimu, maji v nabidce i BIO produkt s certifikatem. Oproti cene BIO cukru a dalsiho michani, to nevychazi spatne.Cena je okolo 45 CZK, pak se vyplati, vybrat vsechen med BIO a doplnit na zimu sirupem. Ikdyz je to zakazane, zimovat v EKo se ma zasadne na medu, ale v pripade nutnosti lze pouzit i tento BIO sirup.

Take by me zajimalo srovnani 1kg medu x 1 kg sirupu x 1kg cukru. Co se tyce vyuzitelne energie.

PZ

Letos na Techagru ve včelařské expozici vystavovala firma Novobyt z
Litomyšle.
Vystavovali cukrový pudr (Apipuder), těsto (Apifonda) a krmný sirup s
fruktózou (Apiinvert).
Ceny v letáčku nejsou - ale byly dost vysoké. Co vím, tak vyzdvihovali,
že mají cukr z kvalitního cukrovaru z cukrové řepy.
Ale je to asi prodejce firmy Südzucker - tedy Němci - je možné, že ti,
jejichž inzerci popisujete.

Co mě překvapuje, že firma evidentně se zabývající správou bytů prodává
krmivo pro včelaře :-).
No byznys je byznys , že jo :-))

Kontakt:
Novobyt s.r.o.
Vidlatá Seč 58
570 01 Litomyšl
novobyt/=/lit.cz
M.Smíšek
Tel: 731 487407


Dne 21.6.2010 14:02, Pavel Zajicek napsal(a):
> Zdravim,
>
> mohu se zeptat, kde objednavate tekute krmeni.
> Taky nam domu resp. me zene prisla nejaka nabidka od Nemcu, na tekute
> krmeni. Prijde mi to ale dosti drahe, ten typ ktery je vyrobeny z cukrove
> repy, ten ze psenice je o dost levnejsi, ale tam zatim nemam reference od
> vcelaru, jak jsou spokojeni. Papir snese vsechno.
>
> PZ
>

Tak to je jinak. Nejprve jako ekochovatel musíš zažádat o vyjímku.
Důvod je počasí. Můžeš krmit i mezi snůškou, ale jestli to poznáš, ne
v rozmezí 14 dnů před snůškou. Musíš dodat na papíru, i proč si krmil
z jakého důvodu a tím je nepříznivé klima potvrzené ČHMÚ. Potom k
biocukru. U nás jej pro Rakousko zpracovávaly podle různých zdrojů v
r. 2008 Hrušovany. Problémem je, že to nikdo nechce kopat, protože
cukrovka zarůstá jako potvora. Také se musí specificky obdělávat
kultura, má dokonce jiný požadavky než krmná řepa, protože nemá jen
jedno zakončení hlavního kořene.

V ceně u němců: za 45 je cca 60% roztok. Zbytek voda z německého
vodovodu - asi. ;-) Také je tu otázkou jak němci cukr hydrolyzují.
Jestli kyselinou, tak se s tou kvalitou a reklamním papírem na bio
mohou jít pást. Pochybuji, že používají ke štěpení něco jiného. Je tu
ještě jeden brňák co nabízí na biocukr.cz také něco podobného. Ten to
má raženo kyselinou. Asi je blíž a kvůli papíru bych to zkusil nejprve
tam. Papír toho snese hodně.

_gp_



2010/6/21 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> To je presna ta nemecka firma, co jsme od nich dostali prospekty na vysoce
> kvalitnim papire. Pro nas je to zajimave zhlediska pripadneho dokrmeni vcel
> v EKO rezimu, maji v nabidce i BIO produkt s certifikatem. Oproti cene BIO
> cukru a dalsiho michani, to nevychazi spatne.Cena je okolo 45 CZK, pak se
> vyplati, vybrat vsechen med BIO a doplnit na zimu sirupem. Ikdyz je to
> zakazane, zimovat v EKo se ma zasadne na medu, ale v pripade nutnosti lze
> pouzit i tento BIO sirup.
>
> Take by me zajimalo srovnani 1kg medu x 1 kg sirupu x 1kg cukru. Co se tyce
> vyuzitelne energie.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Hm, ruční okopáváni řepy (krmné) ještě pamatuji z JZD i z pěstování doma na zahradě pro králíky a kozu. Zarůstání nebylo nijak zvlášť tragické, podstatné bylo v první řadě, jak byla půda připravena před setím, kolik měla v sobě semen a oddenků plevelů. A docela bych to přál dnešním bionadšencům, aby taky vzali do ruky motyku a zamakali si stejně jako my kdysi....
Co se týká štěpení cukrů, řekl bych, že dneska by už měly být dostupné na štěpení enzymy. U kyseliny je velké nebezpečí vzniku vysoké hladiny HMF, záleží hodně na konkrétních podmínkách, jak se štěpení provádí. Pokusy invertovat cukr coby krmivo pro včely byly už podstatně dříve, před 20 i více lety, co si pamatuji, končívalo to tím, že po nějakém roce zřejmě výrobci začali šetřit nebo jim něco ujelo a vytvořili krmení s vysokým obsahem HMF a možná i dalších zplodin. To už včelky nevydýchaly a byly zimní úhyny....
Díval bych se po zárukách, aby se i teď nestalo něco podobného....

Vidim Gusto,

ze jsi dale nez my. Ony se ty pozadavky na Eko dosti lisi podle certifikacni firmy. Dostali jsme informaci od Kezu,ze je treba vest denik s udaji o leceni, kdy lecilo, cim se licilo, jake mnozstvi ucinne latky a proti cemu to bylo. Dale v pripade hroziciho kolapsu vcelstva moznost dokrmeni BIO-produktem. Datum, mnozstvi a dolozeni certifikatu BIO ( nejlepe i faktura jakoduveryhodny zdroj).
Kazdopadne diky za ten kontakt na BIOcukr. Mam michaci zarizeni na roztok, takze platit nemeckou vodu a jeji dovoz k nam se mi nechce.

P.

Zdravím,
no tak já jsem na jinotaje nikdy moc nebyl (-; a tak k bodu č.1 znalecky pokývám hlavou a budu dělat jakože vím, na co se chtěl básník vlastně zeptat. (-;
K bodu č 2.: Nevím jak kdo, ale já (velkou) řadu mezistěn v kuse ještě nikdy nepřidal. Do plodiště mezistěny strkám vždycky na přeskáčku. Medníky letos včely neměly, musely si je udělat. Dal jsem tedy do středu medníku vždy 3 až 4 hotové plásty z plodiště, zbytek okolo mezistěny. Velkým fofrem během pár dní je zmákly, skoro jsem jim snad ani nemusel ty krajový přestrkávat doprostřed.
No ale jak říkám, na jinotaje já moc nejsem a tak tady třeba melu něco, co nepatřilo mě, případně to bylo myšleno jinak. (-:
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
GP napsal:
1) Mateří mřížka je v tomto případě nepodstatná, i když chybí jaksi lenošící mlaďušky, prostě chybí tam generace včel. Mlaďušky doufám se poznají a to i kolik je jich v odlehlém místě také.
2)Pokud někdo přidává řadu mezistěn při rozšiřování, tak asi k čemu dochází??

zdroj mého sdělení:

http://www.vhpress.cz/clanky/bio1002_vyjimky2010e.pdf

21.6.10, Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>:
> Vidim Gusto,
>
> ze jsi dale nez my. Ony se ty pozadavky na Eko dosti lisi podle
> certifikacni firmy. Dostali jsme informaci od Kezu,ze je treba vest denik s
> udaji o leceni, kdy lecilo, cim se licilo, jake mnozstvi ucinne latky a
> proti cemu to bylo. Dale v pripade hroziciho kolapsu vcelstva moznost
> dokrmeni BIO-produktem. Datum, mnozstvi a dolozeni certifikatu BIO (
> nejlepe i faktura jakoduveryhodny zdroj).
> Kazdopadne diky za ten kontakt na BIOcukr. Mam michaci zarizeni na roztok,
> takze platit nemeckou vodu a jeji dovoz k nam se mi nechce.
>
> P.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Néé patřilo, ... ale jinak. Nemá tu asi smysl diskuze, ta je při
vložení videa nežádoucí, protože někdo s kometářem potom kouká moc do
koulí a nebo si vykládá jinotaje. Tak ať se Ti daří.

_gp_


21.6.10, Libor <libor/=/humlak.cz>:
> Zdravím,
> no tak já jsem na jinotaje nikdy moc nebyl (-; a tak k bodu č.1 znalecky
> pokývám hlavou a budu dělat jakože vím, na co se chtěl básník vlastně
> zeptat. (-;
> K bodu č 2.: Nevím jak kdo, ale já (velkou) řadu mezistěn v kuse ještě
> nikdy nepřidal. Do plodiště mezistěny strkám vždycky na přeskáčku. Medníky
> letos včely neměly, musely si je udělat. Dal jsem tedy do středu medníku
> vždy 3 až 4 hotové plásty z plodiště, zbytek okolo mezistěny. Velkým fofrem
> během pár dní je zmákly, skoro jsem jim snad ani nemusel ty krajový
> přestrkávat doprostřed.
> No ale jak říkám, na jinotaje já moc nejsem a tak tady třeba melu něco, co
> nepatřilo mě, případně to bylo myšleno jinak. (-:
> Ať se daří, Libor.
> ------------------------------------------------------------
> GP napsal:
> 1) Mateří mřížka je v tomto případě nepodstatná, i když chybí jaksi
> lenošící mlaďušky, prostě chybí tam generace včel. Mlaďušky doufám se
> poznají a to i kolik je jich v odlehlém místě také.
> 2)Pokud někdo přidává řadu mezistěn při rozšiřování, tak asi k čemu
> dochází??
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pan Kučero,
ještě jednou Vám chci poděkovat, že jste na konfereci s ometačem včel začal
a zejména, že jste zajistil v kartáčovně v Kolovči výrobu vhodného kartáče
do ometače. Já jsem ani netušil, že takovéto zařízení existuje, ale ta idea
se mě zaujala, a tak jsem se z Vaší pomocí do toho pustil. Dost jsem si užil
namáhavé práce při ometání včel a jejich značného rozrušení při ometání.
Nyní při práci pohoda a včely ani nevědí, že se jim bere med. Jsem zvědav,
jak to bude probíhat v podletí, kdy je zvýšená slídivost včel. Jinak si
myslím, že se asi málo včelařů pustilo do stavby ometače, protože se o tom
na konferenci praticky nediskutuje. A když nějaká diskuse je, tak to jsou
většinou nějaké výhrady. Nepoužívám mřížku, tak jsem při prvním vytáčení
vybíral pouze vhodné plásty a nyní čekám na vyběhnutí zbytku plodu. Vše
nejlepší přeje Haf.
----- Original Message -----
From: "J.kučera" <jokubr/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 21, 2010 11:04 AM
Subject: Odvíčkování plástů


> Dobrý den Františku Hazrdo mám radost že ti ometač funguje a těší mě že se
> kartáče podařily letos sem už dvakrát vytáčel a kartáče se nezanášejí i
> když medu je málo s pozdravem
> Dědek
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5214
> (20100621) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"V Kauflandu je taky cukr za 9,90, dávají ale jen 10 kilo na den. Zřejmě by ale nebyl problém zajít si vícekrát a po deseti kilech zaplnit auto"

---------------------------------------------------------

Zkoušel jste to????Myslím kupovat cukr pro několik desítek včelstev?Pokaždé si vystát pořádnou frontu(a po několika proběhnutími zjistit,že levný cukr už"došel")?

Ty hodiny proběhané po prodejně Vám nikdo nemůže zaplatit,takže ve finále je ten cukr dražší,než třeba z velkoskladu.

Zdraví Pavel

to jsem zažil před lety. Navíc mi ještě chtěla pokladní na pokladně celý balík rozbalit aby si mihla načíst z jedné kilovky čárový kód. takže nakonec měli na každé pokladně po 1 kg cukru, protože mi jednak 11 kg dát nemohli, a navíc jsem to kilo kvůli snažšší manipulaci ani nechtěl. Lini jsem něco podobného zažil v Lidlu, ale tam mi to nakonec po velkých dohadech a vyhrožováním obchodní inspekcí rozepasali na víc účtenek. Tak přeji hodně úspěchů.

Odvčelení považuji za menší problém než odvíčkování, Jednak lze použít výkluzů a pak také např. zahradní foukač. V podletí jsem loni sice ometal ručně, ale přes smyk do 50 litrovéhol barelu, a ometené rámky v nástavku přiklýval mokrým plátnem. Slídivost byla nulová.Ale používím v medníku nízké rámky, takže u větších rámků to může mít svůj efekt.

Nééé já to myslel ve vtipu, bez urážky, naopak, to já jsem občas nechápající, a tak pokud by ještě nějaký komentář byl, rád si poslechnu. Jinak ty včely jsou na pěti nástavích r.m.448x185, na vysokém dně s trochou podvěšení, plemeno Singer, matky jednoleté. Vyzimovaly moc dobře. Můj dosavadní a možná zásadní postřeh je, že pokud celý den neprší nebo není pod 10 stupňů, je na česně aktivita a "něco" se nosí, a včely si jsou schopné donést alespoň "něco" pro sebe. Pokud se v deštivém dni udělá na půl hodiny na hodinu nedeštivo, využijí ten čas. Jsou přímo na slunci, reagují střelhbitě (úly bez barvy, nepřehřívají se). Pocitově soudím, že množství jejich zásob od počátku snůškového období v průběhu času neklesá, nýbrž více či méně jen stoupá. Jasně, musí být z čeho brát. Teď už je kolem posekáno, a tak se uvidí, co v nich je. (-; Ale to jsem se rozkecal, musím teď utéct. Zatím, Libor.

Je to o lidech - o pokladni... Zazil jsem uz nekolikrat, ze jsem platil na
petkrat a vicekrat behem jedne fronty... Opruz ale uspora par tisic za rok
se mi vyplati i kdyz jsem v ten moment za blbce :-)

Mam kliku, kaufac je pred firmou, takze pres obed vemu kolegy a jde se pro
cukr, nakupuju celej rok, normalne bych bral rodinu...

T.H.



>
> Zkoušel jste to????Myslím kupovat cukr pro několik desítek včelstev?

Cena času je ovšem zcela jiná u komerčního včelaře, nebo u důchodce,
věnujícího se zájmovému včelaření :-).
S pozdravem ten druhý :-)
Petr
--------------------------------------------------
> Zkoušel jste to????Myslím kupovat cukr pro několik desítek
> včelstev?Pokaždé
> si vystát pořádnou frontu(a po několika proběhnutími zjistit,že levný cukr
> už"došel")?
>
> Ty hodiny proběhané po prodejně Vám nikdo nemůže zaplatit,takže ve finále
> je ten cukr dražší,než třeba z velkoskladu.
>
> Zdraví Pavel
>

Dne Tuesday 22 of June 2010 07:40:09 Tomáš Heřman napsal(a):
moment za blbce :-)
>
> Mam kliku, kaufac je pred firmou, takze pres obed vemu kolegy a jde se pro
> cukr, nakupuju celej rok, normalne bych bral rodinu...

presne tak,

cely rok je kazda akce moje.
co nestihnu, koupim za normalni ceny.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"cely rok je kazda akce moje.
co nestihnu, koupim za normaln"

Taky to tak dělám. Byly ale doby, kdy nejvyšší povolené množství bylo 40 - 60 kilo cukru, ne 10.
Zřejmě včelaři nebo možná cukráři a jiní podnikatelé byli takhle moc vidět.
Já vždycky beru celé balíky po 10 kilech plus k tomu jednu kilovku na markování na pokladně. Pokud se to pokladním nelíbí, tak prostě kilovka zůstane na pokladně a ony tam pak cukr vrací zpátky.

V Praze je casto akce bez omezeni mnozstvi....
V mensich mestech v mem okoli jsem vetsinou narazil na akci kde ta jedna
paleta co meli pro akci urcenou, byla prazdna kdyz jsem se dostavil :-))
T.H.


> Taky to tak dělám. Byly ale doby, kdy nejvyšší povolené množství bylo 40 -
> 60 kilo cukru, ne 10.

Dá se to formou dvou vozíků....
Pavel

----- Original Message -----
From: "P.Krátký" <Beeforman/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 22, 2010 5:28 AM
Subject: Re: cukr 9.90


"V Kauflandu je taky cukr za 9,90, dávají ale jen 10 kilo na den. Zřejmě by
ale nebyl problém zajít si vícekrát a po deseti kilech zaplnit auto"

---------------------------------------------------------

Zkoušel jste to????Myslím kupovat cukr pro několik desítek včelstev?Pokaždé
si vystát pořádnou frontu(a po několika proběhnutími zjistit,že levný cukr
už"došel")?

Ty hodiny proběhané po prodejně Vám nikdo nemůže zaplatit,takže ve finále
je ten cukr dražší,než třeba z velkoskladu.

Zdraví Pavel

http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of P.Krátký
Sent: Tuesday, June 22, 2010 5:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: cukr 9.90

"V Kauflandu je taky cukr za 9,90, dávají ale jen 10 kilo na den. Zřejmě by ale nebyl problém zajít si vícekrát a po deseti kilech zaplnit auto"

---------------------------------------------------------

Zkoušel jste to????Myslím kupovat cukr pro několik desítek včelstev?Pokaždé si vystát pořádnou frontu(a po několika proběhnutími zjistit,že levný cukr už"došel")?

Ty hodiny proběhané po prodejně Vám nikdo nemůže zaplatit,takže ve finále je ten cukr dražší,než třeba z velkoskladu.

Zdraví Pavel

.... to je asi důvod, proč jsem se při počtu přes 10 tis. nepřečtených příspěvků odhlásil ... po 3 letech koukám, že se toho moc nezměnilo - jen se mi počet nepřečtených příspěvků rozšířil na 12 tis.

JP

______________________________________________________________
> Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Datum: 22.06.2010 00:24
> Předmět: Re: Medobraní
>
>Néé patřilo, ... ale jinak. Nemá tu asi smysl diskuze, ta je při
>vložení videa nežádoucí, protože někdo s kometářem potom kouká moc do
>koulí a nebo si vykládá jinotaje. Tak ať se Ti daří.
>
>_gp_
>
>
>21.6.10, Libor <libor/=/humlak.cz>:
>> Zdravím,
>> no tak já jsem na jinotaje nikdy moc nebyl (-; a tak k bodu č.1 znalecky
>> pokývám hlavou a budu dělat jakože vím, na co se chtěl básník vlastně
>> zeptat. (-;
>> K bodu č 2.: Nevím jak kdo, ale já (velkou) řadu mezistěn v kuse ještě
>> nikdy nepřidal. Do plodiště mezistěny strkám vždycky na přeskáčku. Medníky
>> letos včely neměly, musely si je udělat. Dal jsem tedy do středu medníku
>> vždy 3 až 4 hotové plásty z plodiště, zbytek okolo mezistěny. Velkým fofrem
>> během pár dní je zmákly, skoro jsem jim snad ani nemusel ty krajový
>> přestrkávat doprostřed.
>> No ale jak říkám, na jinotaje já moc nejsem a tak tady třeba melu něco, co
>> nepatřilo mě, případně to bylo myšleno jinak. (-:
>> Ať se daří, Libor.
>> ------------------------------------------------------------
>> GP napsal:
>> 1) Mateří mřížka je v tomto případě nepodstatná, i když chybí jaksi
>> lenošící mlaďušky, prostě chybí tam generace včel. Mlaďušky doufám se
>> poznají a to i kolik je jich v odlehlém místě také.
>> 2)Pokud někdo přidává řadu mezistěn při rozšiřování, tak asi k čemu
>> dochází??
>>
>
>
>--
> ___
> / __| _ _
>| (_ || || |
> ___|___/
> ____
>| _ __ _
>| |_) / _ |
>| _ /__/_|
>|_|
>

Zkuste googlovsky mail - gmail.com

Prispevky zobrazuje prehledneji, lze rychle doklikat historii prispevku a
tim se rychleji zorientovat co cist a co vypustit.

T.H.


> .... to je asi důvod, proč jsem se při počtu přes 10 tis. nepřečtených
> příspěvků odhlásil ... po 3 letech koukám, že se toho moc nezměnilo - jen se
> mi počet nepřečtených příspěvků rozšířil na 12 tis.
>
> JP
>
>

"Mam kliku, kaufac je pred firmou, takze pres obed vemu kolegy a jde se pro
cukr, nakupuju celej rok, normalne bych bral rodinu..."

Takovou kliku nemám,do nejbližšího"supráku" to mám hezkých pár kilometrů-nevýhoda bydlení a včelaření na vesnici(také ty správné letáky vidím zřídkakdy-většinou mám ve schránce takové,které mi jsou v podstatě k .......).

Zdraví Pavel

kde sa da objednat alebo kupit sirup na krmenie -dakujem Stano

Zdravím vás,
zkusil jsem si loni kupovat cukr v akci pro 15 včelstev. Pokaždé vystát s balíkem frontu. Pokud jsem chtěl naráz odvést dva metráky, musel jsem to jet 20 krát. Po chvíli si jednoho kolegy včelaře všimla v globusu ochranka a vyhodila jej s tím, že je překupník cukru. Co jsme se i vedoucímu navysvětlovali, že je to pro včely. Nepochopil, mají směrnice. V lídlu vás vezmou jednou a po druhé se stejným balíkem už ne. Pokladní vám to nenamarkuje a vy tam stojíte, vysvětlujete. Potom vám nadávají zákazníci u kasy za vámi a musíte se poroučet s nepořízenou. Penny vám to také nedá. V kauflandu v Brně jsem také nepochodil. Takže jsem se naučil kupovat cukr ne v akci, třeba za 16 korun a je to bez problémů. Nemám nervy na to se s někým dohadovat, socialismus zkončil. Kupuji za tu cenu, kdy to není v akci, je to třeba za 16 kč a hned naráz mě odvezou k autu paletu cukru. Můj čas je drahý, jsem pracující člověk a čas ztrávený navíc jsou vyhozené peníze. Nedovedu si představit, že až budu mít třeba 100 včelstev a každému budu muset dát na zimu 25 kilo cukru, to je 2,5 tuny a po balíkách bych musel jet 250 krát. To je pakárna a tak na týden dovolené navíc, abych se z toho zotavil. Pro lidi, co mají hodně práce a méně času je lepší nekupovat v akcích, pro důchodce, kteří na to mají po celý rok času dost, se vyplatí udělat nájezdy pro cukr. Nedávno jsem v Hypernově viděl, jak se důchodci mlátili vozíkama o sebe narážením, to prosím pěkně o tužkové baterky. Za to mi cukr nestojí. Nebo snad velcí včelaři točí takto košíky s cukrem dokola? Koupí za normální cenu. Vždyť ty včely nám vydělávají dost, a pokud to nepropijeme v hospodě, klidně si můžeme dovolit koupit cukr dražší. To je můj názor.
Zdraví P.S

pekny den - nema niekto informaciu o slnecnom tavidle na 10 ramkov ktore sa vyraba v Polskom Tesine kolko je cena a kde to dostanem kupit dakujem Stano

Pre asi tromi rokmi si toto slenčné tavidlo kúpil priateľ v Poľsku, stál vtedy asi 6 500 Sk, pod plástami je kôš na zachytenie košieľok. Plásty sa doňho vkladajú zvisle, čím je zabezpečená vysoká účinnosť, videl som ho, ale jeho dennú kapacitu nepoznám. V tavidle môže včelár sušiť npr. aj peľ a zdá sa mi, že i skryštalizovaný med. Je vyrobený z tenkého antikórového plechu.

Po týdení nepřítomnosti jsem zjistil,že mi několik včelstev dělá totéž jako Tobě.Otevřel jsem je a tisková mluvčí mi sdělila,že jim na zavíčkovaných plástech studí nohy,že jdou radeji na sluníčko.

LK

Výkupci stále 70 ovšem sráží na vodu, takže je to okolo 65. Severní výkupce max 68 a taktéž srážky. Zatím včelaři dávaji omezeně a jen zpufalci. Ceny ze dvora květový 90 se skenicí 100, smíšený do 120, a medovicový do 150. Omlouvám se za narušení . Felix

Spočítejte si kolik včelstev je v české republice včelstev.Proč český svaz včelařů nezajistí včelařům cukr ? Kdyby se svaz dal do nějákého jednání s cukrovarem asi by to trošku pro včelaře bylo lepší.Ale zatím jak to vidím tak ten nás Pražský svaz včelařů nic zvlaštního pro nás členy nic nedělá.Ono schanět cukr po akcích je vcelku pěkná pakárna.Člověk ze sebe dělá úplného blbce.

Dnes jsem zjistil u dvou malých rojů v plemenáčích že je tam zřejmě trubčice a klade jen trubčinu a to klidně i po třech vajíčkách do jedné komůrky.
Mohu takovýto roj spojit s jiným kde je pěkná matka s dobrým rozvojem přes novinový papír?Nestane se té dobré matce nic?
Vypudí pak včelky sami tu trubčici ven z úlu?
Jsou to takový dva mrzáčci ale je mi jich líto vysypat je někam do trávy.Raději bych je někam přidal.Jak na to?
Díky Míra
Jinak z některých ostatních rojů budu asi za týden vytáčet med.Jsou v perfektní kondici a medu tam je dost.Listy u nás pořád medují.

Co taky lze čekat po takových lidech v UV? To už včelaři nejsou. Připadají mi jako byrokrati, kteří rozhodují od svého stolu a s realitou již nemají nic společného. Co čekat od tak zkostnatělého starého vedení. Vyházet je od stolu. Dal bych do čela svazu čerstvé mladé lidi, plné elánu. Snad se po sjezdu posuneme konečně dopředu. Nic proti staré generaci nemám. Jen se mi zdá, že už nemají sílu dál, myslím v UV. Vedení svazu mi připadá jako nemastný neslaný polotovar z MC Donaldu, který se nedá jíst. Není nad poctivé jídlo. V předsjezdové diskusi napsal přítel Kolomý body usnesení CECHU. Ač mám k CECHU i nějaké výhrady, většinu jejich schválených bodů podporuji. Myslím si, že včelaře nejvíce podporují kraje s CECHem a svaz moc ne. Je nás 50 tisíc a máte pravdu, pokud bychom měli schopné vedení, jistě by pro včelaře byl k mání levnější cukr. V republice je cca 500 000 včelstev, to vynásobte X 25 kg na včelstvo, to by jistě zajímalo cukrovary. Takový stálý odběr cukru. Rozhodně by to bylo lepší, jak dělat Pepina v obchodech po balíkách. Pokud by bylo vedení akceschopné, rozumné, dojednalo by s cukrovarem slušné podmínky, udělalo by pro včelaře víc práce, jak než nás reprezentovat po všech čertech v zahraničí.

Závěr: Ač naše vedení svazu reprezentuje nás v zahraničí, občas na nás jako na řadové včelaře zapomíná. To je třeba změnit.
Zdraví P.S

Nejhorší je na tom to že jsou placení za naše peníze nás včelařů a nejsou schopni vyjednat levnější cukr a solidní podmínky s cukrovarem ? Já si taky myslím že by vedení chtělo trošku osvěžit jinou krví.Platíme si lidi ve vedení svazu co nejsou pro včelaře něco zařídit ? No pane bože to je jako v kocourkové ne ?

A proč by to ty cukrovary dělaly? Myslím, že k tomu postrádají jakoukoliv motivaci. Je zde určité množství včelařů s příslušným počtem včelstev, kteří musejí cukr ve výsledku nakoupit tak jako tak. Tedy, co by v tom bylo pro ně za výhodu? Veškerá jejich snaha musí být podle mého názoru směřována k tomu, prosadit se vůči konkurenci v síti těch několika málo velkých obchodních sítí po republice... Kdyby to bylo jinak, myslím, že by již spousta včelařů i na úrovni větších ZO dokázala realizovat ony výhodné nákupy s množstevními slevami...

Dne Wednesday 23 of June 2010 00:11:42 NitraM napsal(a):

nevim, jestli si to pamatuji presne, ale tusim ze uredne nejnizsi cena cukru v
EU je cca 18 kc. Ty ceny v marketech jsou dotovany - proto take nechteji dat
vic, nez 10 kg / os/ den.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zájem o med v Evropě je značný a momentálně není. Prognóza velmi špatná - med zřejmě bude velmi nedostatkovým zbožím. Nyní ceny ze dvora: květový 135-150 Kč medovicový 200 Kč. Cena není definitivní, řada včelařů zatím neprodává. I při takovém nárůstu cen budou muset včelaři ztráty nést na svých bedrech. Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: Felix PeXenka
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Tuesday, June 22, 2010 8:51 PM
Subject: Ceny medu - informativnX mimo poXadX


Výkupci stále 70 ovšem sráží na vodu, takže je to okolo 65. Severní
výkupce max 68 a taktéž srážky. Zatím včelaři dávaji omezeně a jen
zpufalci. Ceny ze dvora květový 90 se skenicí 100, smíšený do 120, a
medovicový do 150. Omlouvám se za narušení . Felix

Medu bude méně to je jisté a možná že se přiblížíme k cenám v okolních zemích EU. Co však nechápu, proč Svaz na příští rok má vyčleněnu nějakou 6 místnou částku na jeho propagaci, jak oznámil Mgr Sojka na okresní konferenci. Když jsem začal reptat, dozvěděl jsem se, že mám být profesionál. Inu také odpověď! Každopádně je tedy propagováno něco co není a ani vloni nebylo, natož letos a jsme tak trochu za neschopné blbce. Co se týká nákupu levného cukru, nesmíte nasírat pokladní u kasy, ale s taškou vašich produktů navštívit vedoucího směny a večer těsně před zavřením máte paletu na rampě. Také to chce od podzimka hlídat ceny a mít zásoby na rok dopředu. Jen kdyby ty kilovky někdo vysypal za mě! Takhle už mi to vychází 3tí rok. Zdraví R. Stonjek

Nechci se vedení svazu zastávat,ani nemám proč,jsem jen řadový funkcionář na úrovni ZO,ale...

Cukrovary mají určitě zájem o odbyt,při nákupu cukru v dnes už zrušeném cukrovaru v Lovosicích mi to vedoucí řekl sám od sebe.

Kdyby dejme tomu svaz takovou akci zorganizoval,kdo by cukr po republice rozvezl,kdo by zaplatil fakturu za hromadnou objednávku od včelařů(která by už činila řádově desítky milionů),následně by se musely peníze od včelařů vybrat,obráceně by to šlo ještě hůř(neochota spolupráce u některých problémových jedinců,kteří ze zásady nevěří nikomu a ničemu,popř.na to zrovna"nemají").Kdo by tu hromadnou objednávku za včelaře dal dohromady,a na úrovni ZO ještě k tomu téměř nebo zcela zdarma,protože případná odměna organizátorům a úhrada za dopravu už by se promítla do ceny objednaného cukru,takže ve finále by nemusel být ani od výrobce už tak levný.

Je to jen můj osobní názor,který nemusí být směrodatný,řídím se jen selským rozumem,(pravda může být trochu jiná),ale myslím,že taková akce by při stávající organizační struktuře zájmové organizace nebyla lehce realizovatelná,koneckonců doba reálného socialismu už je pryč a tržní mechanismy fungují trochu jinak.

Zdraví Pavel

Dne Wednesday 23 of June 2010 07:45:02 P.Krátký napsal(a):

> Kdyby dejme tomu svaz takovou akci zorganizoval,kdo by cukr po republice
> rozvezl,kdo by zaplatil fakturu za hromadnou objednávku od včelařů(která by
> už činila řádově desítky milionů),následně by se musely peníze od včelařů
> vybrat,obráceně by to šlo ještě hůř(neochota spolupráce u některých
> problémových jedinců,kteří ze zásady nevěří nikomu a ničemu,popř.na to
> zrovna"nemají").Kdo by tu hromadnou objednávku za včelaře dal dohromady,a
> na úrovni ZO ještě k tomu téměř nebo zcela zdarma,protože případná odměna
> organizátorům a úhrada za dopravu už by se promítla do ceny objednaného
> cukru,takže ve finále by nemusel být ani od výrobce už tak levný.


No a kdyby se to udelalo podobne, jako se sklenicema,
tedy dohodl by se celkovy odber a minimalni odber rekneme 50 Kg,
vcelar by si ho pisemne zavazne objednal a pak si bud dojel sam,
nebo by se dohodlo vic na nakladaku.
Placeni by vyridil kazdy sam. Smysl by to melo v pripade vice vcelstev, na
mene je tu ten market.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Co se týká nákupu levného cukru, nesmíte nasírat pokladní u kasy, ale s taškou vašich produktů navštívit vedoucího směny a večer těsně před zavřením máte paletu na rampě."
__________________________

Ano, nesmíte dodržovat pravidla, ale musíte korumpovat. To je taková milá praktická zásada, pro život jak dělaná... :o) A nejlepší je to hned doplnit, že jsou v téhle zemi všichni úplatní. Docela by mě pak zajímalo, jestli ten vedoucí směny do rána sedí u pokladny a projíždí ty desetikilovky na jednotlivé účty, nebo jak to řeší?

Jojo, obchodníci nyní mají až 200% marži oprotu cenám vloni. Pro
neznalé, obchodník je ten poslední co nabízí do rukou spotřebiteli.
(tj i každý včelař ze dvora) A mazže je jinak řečeno hrubý zisk -+.

Balič a včelaři jsou na jiné etáži. Jinak pěkné, asi budu levný když
nasadím med v barelu za 100. Důchod u mne bude brzy s takovou cenou
medu. ;-)

Ukrajina hlásí výtečné vlhké klima a počasí, Polsko také a Lounsko
také. Během dvou dnů nastartuje snůška možná i zde na JM, medu je ve
skladě dost, takže ... pěkné.

_gp_

2010/6/23 Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>:
> Zájem o med v Evropě je značný a momentálně není. Prognóza velmi špatná - med zřejmě bude velmi nedostatkovým zbožím. Nyní ceny ze dvora: květový 135-150 Kč medovicový 200 Kč. Cena není definitivní, řada včelařů zatím neprodává. I při takovém nárůstu cen budou muset včelaři ztráty nést na svých bedrech. Antonín Přidal
>  ----- Original Message -----
>  From: Felix PeXenka
>  To: VXelaXskX mailing list
>  Sent: Tuesday, June 22, 2010 8:51 PM
>  Subject: Ceny medu - informativnX mimo poXadX
>
>
>  Výkupci stále 70 ovšem sráží na vodu, takže je to  okolo 65. Severní
>  výkupce max 68 a taktéž srážky. Zatím včelaři dávaji omezeně a jen
>  zpufalci. Ceny ze dvora květový 90 se skenicí 100, smíšený  do 120, a
>  medovicový do 150. Omlouvám se za narušení . Felix
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Trubčice nespojuj!
Lepší by bylo je vysířit.
Mám zkušenost že když jsem je vysypal na zahradě vžebraly se a já přišel o matku ve včelstvu vedle kam se vžebraly. Nemám to ale potvrzené.
J.Burgel

Když jsem v roce 1960 začínal včelařit, dostávali jsme poukázky na zlevněný cukr. Byly to kartičky velikosti papírové tříkoruny (tehdejší). Asi s tím měly obchody dost úřadování, protože to bylo později změněno tak, že včelaři začali dostávat hotové peníze, později přejmenované na "příspěvek na zazimování", za které si kupovali cukr jako každý druhý. Příspěvek se vyplácí v určité formě dodnes. Ovšem už několik let EU tlačí na jeho zrušení, protože prý je podpora včelaření hotovými penězi neefektivní a peníze se mají vrazit do školení a podobně, kde to má prý lepší návratnost.
Pepa

To včelstvo s trubčicí bych prostě vysypal nějakých padesát metrů na podložku, na slunné místo. Ještě nikdy se mi nestalo, že by takové včelstvo způsobilo škodu na včelstvu sousedním. Určitě se mi to zdá jako citlivější řešení, než včely hned sířit (čím si to zasloužily?).

Ano,potvrzuji J.B. že vysypání trubčic / asi záleží na tom,jak staré ty trubčice jsou,dožívají se vyššího věku nežli normální včely / je pitomost na entou,v minulosti jsem se taky o to několikrát snažil,ometl jsem je do trávy nejméně 50m daleko a stejně to odnesla vedlejší matka,buď vlevo či vpravo. Tak jsem od toho už dávno upustil,když máte více včel,tak to přijde samo,přirovnal bych to ke gajům,či lesbám,ti se také nedají napravit ať děláte co děláte,takže bez milosti vysířit a máte po starosti,ahoj...

A kdo vytumeloval naší včelu Předboj panové včelaři ?

http://www.novinky.cz/veda-skoly/203886-proc-slabne-bzukot-vcel-podle-studie-jde-o-soubeh-nepriznivych-okolnosti.html

Včera v jednom větším obchodě med květový smíšený,původ EU,cena za 950gr 69,90.Záměrně neuvádím kde kvůli chytrákům..............

"Ano,potvrzuji J.B. že vysypání trubčic / asi záleží na tom,jak staré ty trubčice jsou,dožívají se vyššího věku nežli normální včely / je pitomost na entou,v minulosti jsem se taky o to několikrát snažil,ometl jsem je do trávy nejméně 50m daleko a stejně to odnesla vedlejší matka,buď vlevo či vpravo. Tak jsem od toho už dávno upustil,když máte více včel,tak to přijde samo,přirovnal bych to ke gajům,či lesbám,ti se také nedají napravit ať děláte co děláte,takže bez milosti vysířit a máte po starosti,ahoj..."

Když jsem vytřepával trubčice do trávy já, žádnou likvidaci matky jsem nezaznamenal. Teorie je taková, že pokud má úl dobře hlídané česno, tudíž spíš menší, trubčice se do něho buď nedostanou nebo skrz vícenásobné pokusy se do takových úlů dostat absolvují takový šok, že až se jim to povede, v cizím úlu se přestanou chovat jako trubčice. ( Nebo dostanou cejch cizích včel ve včelstvu, které mohou pro to včelstvo létat ven a donášet zásoby nebo třeba uvnitř čistit plást nebo strážit česno, ale do přímého kontaktu s matkou, aby ji mohly případně zlikvidovat, se nikdy už nedostanou. )
To odpovídá i poměrně spolehlivému způsobu nápravy trubcokladného včelstva, kdy se z úlu vyberou všechny plásty, vymetou všechny původní včely, úl se vyčistí, oškrábe zevnit, klidně i opálí, u nástavků vymění nástavky za jiné...., zavře se česno a do úlu hned k česnu se vloží životaschopný oddělek s matkou. Česno se pak otevře na šířku 1 včely, případně se ještě průchod do česna ztiží travou nebo klacíky a obsah trubcokladného úlu se potom vysype do trávy. Zalétané létavky trubcokladného včelstva potom se musí zpátky do úlu prodrat a v úlu najdou potom cizí včelstvo s cizí vůní, to má způsobit šok, kterým potom takové zalétané včely ztratí choutky zlikvidovat matku toho oddělku a začnou fungovat jen jako létavky toho oddělku. Tím ho posílí a urychlí jeho rozvoj.
Předpokládám, že pokud se vytřepané létavky z trubčic pokusí dostat do cizího včelstva a to včelstvo má široce otevřené nehlídané česno, přes které se dostanou napoprvé, tak tyto včely si zachovají choutky trubčic a pokusí se proniknout k matce toho včelstva a zabít ji.
Já jinak používám k řekněme konsolidaci trubcokladného včelstva plod. Mladý plod přidávám cca 1 rámek týdně, nejpozději při třetím rámku trubčice přestanou být trubčice a na plodu založí matečníky a z nich odchovají zdárně matku.

Je to ale o tom, že to trubcokladné včelstvo musí být tak silné, aby přežilo 2 - 3 týdny do doby, než narazí na plodu matečníky a potom další cca měsíc, než se plod nové matky začne líhnout. Jinak jsou investice v podobě plodu, času a případně i pokrmování vyhozeny oknem. Včelstvo je pak výhodnější rovnou vytřepat do trávy.
Víceméně to platí i pro předchozí případ přidání oddělku, původní trubčí včelstvo musí mít dostatek včel létavek, aby znatelně posílily oddělek, stejně nebo víc, než kolik létá létavek pro oddělek na původním místě. Většina původních létavek totiž za oddělkem do nového úlu nepůjde, takže pokud by mělo trubčí včelstvo znatelně méně létavek, vývoj oddělku se zpomalí a včelař je na tom potom hůře než kdyby s oddělkem nepohnul a trubčí včely zase jen vytřepal do trávy......

Fakt je ale, že zas tak moc velké zkušenosti s trubčími včelstvy nemám. Jen z toho, že občas, jednou za nějaké roky nějaké trubčí včelstvo v různém stupni rozvoje trubčic objevím....

Takže moje rada je zhodnotit sílu trubčic, jestlí stojí za to je napravovat a jestli vůbec ty trubcokladné včely v dostatečném počtu přežijí dobu, než se nová matka chytne a rozploduje ( co třeba využít slabý oddělek s nedávno vylíhlou kladoucí matkou, který by stejně mohl být snadno zničen už v červenci po ukončení snůšky loupeží? ).
A pokud stojí za to, tak napravovat, pokud ne, vytřepat do trávy , vyčistit úly, zpracovat plásty.....

Co se týká supermarketů, tak ono zlevňují cukr hlavně proto, aby nalákali zákazníky. Může být tak levnější než za kolik ho nakupují, protože to zpátky dostanou na maržích za něco ostatní, co přilákaní zákazníci nakoupí. V tom smyslu je jasné, že nákupy čistě jen velkého množství cukru bez nějakého jiného zboží je pro ně nevýhodné. Dokonce si dovedu představit, že jednotlivé nákupy na pokladně jsou archivovány v softwaru a že nadřízení kontrolují, kolik nákupů je takových, že je namarkovám jen cukr a žádné jiné zboží a že pokud je takových nákupů moc, konkrétní obchod a pokladní mohou být vedením obchodního řetězce potrestány.

Co se týká zajištění cukru funkcionáři Svazu, asi se nepovede dostat na tak výrazně nízkou cenu, jakou mají supermarkety. Buď s tím bude spousta práce zadarmo, stejně se nějaká nafta a za dopravu bude muset zaplatit, případně i za nějaké skladování a cukr bude pro včelaře stejně proti cukru v akcích drahý. Nebo pokud bude všechna práce placená, Svaz to nedokáže udělat levněji než profesionálové v těch marketech nebo profesionálové živící se obecně nákupem a prodejem zboží.

Cena cukru by se ale mohla srazit dolů, kdyby se nenakupoval v kilovém balení, ale třeba ve velkém balení, jak se cukr mohl koupit kdysi, ve velkoobjemovém balení. Třeba v pytlích po 50 kilech. Ale zase jen pokud se v takovém balení už cukr ve velkém balí. Napytlovat v lince 50 kilo cukru do jednoho pytle by mělo být znatelně levnější než nasáčkovat 50 sáčků po kilu a po 10 zavařit do fólie..... Nebo možná by bylo použitelné velké balení v násobcích 100 kil, které by se jednotlivým včelařům rozvažovalo do dovezených pytlů ???
Jako v místním družstvu sypou zrní do přinesených pytlů, když člověk za pronájem pole chce zrní pro drůbež a ne peníze.....
Všechno by se ale muselo předem zjistit a propočítat....

"Ano, nesmíte dodržovat pravidla, ale musíte korumpovat. To je taková milá praktická zásada, pro život jak dělaná... :o) A nejlepší je to hned doplnit, že jsou v téhle zemi všichni úplatní. Docela by mě pak zajímalo, jestli ten vedoucí směny do rána sedí u pokladny a projíždí ty desetikilovky na jednotlivé účty, nebo jak to řeší?"
------------------------------------------------
Korumpovat? ;-) :-),
Také jsem se dříve podobným praktikám podivoval, ale dnes to je normální obchodní jednání. Takhle funguje tržní hospodářství. Pokud se dokážu pro dodavatele udělat něčím zajímavý (odebrané množství, dohozený obchod, nějaký benefit navíc), hravě se dostávám pod původní ceny, nebo přes nějaké omezující podmínky. Jak si to dotčný pak zařídí, to je na něm. Mnohdy v tom mívá od firmy volnost.

R. Polášek: "Cena cukru by se ale mohla srazit dolů, kdyby se nenakupoval v kilovém balení, ale třeba ve velkém balení, jak se cukr mohl koupit kdysi, ve velkoobjemovém balení. Třeba v pytlích po 50 kilech."
____________________

Taky bych si to tak myslel, ale namísto toho se mi zdá být situace opačná (viz třeba nabízený cukr u Sedláčka: http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?id=1204302383&cat=cukr-a-potreby-pro-krmeni). Paradoxně pak cukr po kilovkách i mimo akce vychází levněji, než ve větším balení... Očekával bych, že by si člověk takto mohl v padesátikolvých baleních nechat přivézt tunu a dostal by se aspoň třeba někam ke 13Kč. Ale nezdá se mi, že by to takto fungovalo. Opravdu mi to připadá, že cukrovary dobře vědí, že včelaři stejně ten cukr nakoupit musí...

PavelN: "...dnes to je normální obchodní jednání. Takhle funguje tržní hospodářství."
_____________________

Zde je jeden základní problém: Vy se podobným jednáním snažíte získat neoprávněnou výhodu na trhu. Přičemž fungující tržní prostředí je v teoriích definováno důležitou zásadou: každý účastník tržní směny vstupuje do tohoto vztahu za předem známých podmínek, které jsou (a to je důležité) stejné pro všechny. Existuje vždy transparentní cenová nabídka a transparentní poptávka, obojí jako výsledek racionální kalkulace, které se v tržním prostředí setkávájí (a utvářejí cenu). Tneto prvek je tím, co nás odlišuje od různých "bazarů" v jiných částech světa, kde výsledná cena vzniká dohadováním a smlouváním.
Problém tedy nastává nyní, kdy se člověk takto snaží obcházet předem nastavená pravidla obchodu (která je ovšem výrazně pokřivena již tím, že prodávající se paradoxně nesnaží prodat co nejvíce svého zboží a brání kupujícímu v nákupu, což teoreticky není možné), ovšem nikoli s majitelem dotyčného zboží (tedy s majitelem onoho obchodu, kterého by dotyčný včelař měl obdarovat, chce-li tedy získat onu výhodu. Přitom ale dobře ví, že majitel by tratil ve výsledku na dotovaném cukru mnohem více, než by od včelaře mohl získat za darované produkty), ale pouze s někým, kdo není vlastníkem toho cukru, ale je skrze něj nyní možno dobrat se výhody (který přitom nic netratí, stejně jako zákazník, ale pouze získává - ovšem na úkor vlastníka). Zde je to prkotina, ale pak to funguje v celé společnosti, stejně jako to fungovalo v nedostatkovém plánovaném hospodářství, v oblasti přidělování bytů, úřednických potvrzení atd. Normální stav to není, to mi nikdo nenamluví...

"Zde je jeden základní problém: Vy se podobným jednáním snažíte získat neoprávněnou výhodu na trhu. Přičemž fungující tržní prostředí je v teoriích definováno důležitou zásadou: každý účastník tržní směny vstupuje do tohoto vztahu za předem známých podmínek, které jsou (a to je důležité) stejné pro všechny. Existuje vždy transparentní cenová nabídka a transparentní poptávka, obojí jako výsledek racionální kalkulace, které se v tržním prostředí setkávájí (a utvářejí cenu). Tneto prvek je tím, co nás odlišuje od různých "bazarů" v jiných částech světa, kde výsledná cena vzniká dohadováním a smlouváním. "
------------------------
teoreticky to tak být nemá, já vím, ale v praxi to tak funguje. A ne jen s cukrem. Logickým závěrem pak může být, že to co nazýváme trhem je ve skuteřnosti jen nějaký ten bazar bez pravidel.

Ty kilovky jsou dobré. Kdo se má s padesátikilovými pytli tahat. To jsem si
vyzkoušl, když jsem cukr kupoval u podnikatele. Mě prozatím nákup většího
množství cukru pokladní v marketu vždy nějak vyřešila.
Haf
----- Original Message -----
From: "NitraM" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 23, 2010 11:29 AM
Subject: Re: cukr 9.90


> R. Polášek: "Cena cukru by se ale mohla srazit dolů, kdyby se nenakupoval
> v
> kilovém balení, ale třeba ve velkém balení, jak se cukr mohl koupit kdysi,
> ve velkoobjemovém balení. Třeba v pytlích po 50 kilech."
> ____________________
>
> Taky bych si to tak myslel, ale namísto toho se mi zdá být situace opačná
> (viz třeba nabízený cukr u Sedláčka:
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?id=1204302383&cat=cuk
> r-a-potreby-pro-krmeni). Paradoxně pak cukr po kilovkách i mimo akce
> vychází levněji, než ve větším balení... Očekával bych, že by si člověk
> takto mohl v padesátikolvých baleních nechat přivézt tunu a dostal by se
> aspoň třeba někam ke 13Kč. Ale nezdá se mi, že by to takto fungovalo.
> Opravdu mi to připadá, že cukrovary dobře vědí, že včelaři stejně ten cukr
> nakoupit musí...
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5221
> (20100623) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

F. Hazdra: "Ty kilovky jsou dobré. Kdo se má s padesátikilovými pytli tahat."
_________________________

To je taky pravda. Každá mince má prostě dvě strany - včelař s menším počtem včelstev a včelař vyššího věku je spokojen s kilovkami, a naopak včelař, který připravuje cukerný roztok pro hodně včelstev, toho kilovky mohou vážně dost zdržovat. Já jsem zatím s kilovkami taky spokojený (i když nepopírám, že za nižší nákupní cenu bych se byl ochoten srdnatě poprat i s těmi "padesátikilovkami" :o).

Také jsem slyšel, že tam, kam se pro med moc nechodí, jsou ceny kvůli podbízivosti velmi nízké. Ostatní je mimo zájem slušných včelařů. Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: elev
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Wednesday, June 23, 2010 9:15 AM
Subject: cena medu


Včera v jednom větším obchodě med květový smíšený,původ EU,cena za 950gr
69,90.Záměrně neuvádím kde kvůli chytrákům..............

Kdysi jsem nakupoval cukr v 50 kilových pytlích v Zemědělském zásobování. Afinovaný cukr stál střelím 12 - 13 kg za kilo, bílý cukr takových 15 za kilo a kilovky cukru v obchodech tehdy takových 18 za kilo.
Jenže v Zemědělských zásobováních v okolí cukr přestali prodávat, z celostátní firmy se rozpadli a zbavili se skladů, staly se z nich prodejny pro chovatele a zemědělce. A já taky jsem přestal potřebovat stovky kilo cukru každý rok, stačí mně desítky ( letos to zase trochu stoupne ) a ty nejlépe získám z těch akci v supermarketech.

Co se týká levného balení, neznám dnešní situaci, ale obávám se, že 50 kilové pytle s cukrem patří víceméně minulosti. Dříve totiž, jak přijel kamión, naklusali 2 - 4 svalnatci, kamión s pytli vyložili a pytle na zádech odnesli někde do skladu. Tudíž zásobování 50 kilovými pytli bylo rychlé a flexibilní, stačilo ty lidi vzít do kabiny a mohlo se vykládat kdekoliv.
Dneska místo svalovců je tam sušinka s vysokozdvižným vozíkem. I jeden jediný 50kilový pytel nedonese, ale s vypětím sil ho navalí na paletu a tu s pytlem přiveze tím vysokozdvižným vozíkem.....
Ale stejně rychle může tím vysokozdvižným vozíkem dovézt nádobu či vak s tunou nebo dvěma tunami cukru....
Odhaduji, že 50 kilové pytle s cukrem jsou minulost a kdo je požaduje, připlatí si. Navíc když velkovčelař nebo včelařská prodejna prodává cukr na krmení, je to další článek a aby z toho něco měli, musí na každé kilo nějakou korunku ještě navíc přirazit.

Levný cukr tedy musí být nakupovaný bez zbytečných prostředníků buď přímo v cukrovaru nebo ve velkoskladě a v balení, které je ve velkoskladech obvyklé, za které není přirážka. Odhaduji, že by to mohl být ten jedno, dvou nebo více tunový vak s cukrem, který by se někde uložil pod střechu a tam pytloval do pytlů a pytle odvažovaly na decimálce......Nezjišťoval jsem ale konkrétní věci kolem toho......
Teoreticky je možnost levný cukr získat taky, když nějaká železná rezerva skladovaného cukru překročí povolenou dobu skladování a takový cukr, kterému jinak nic není je tak použitelný jen omezeně. Jenže dneska se tyhlety věci prakticky stoprocentně sledují počítači a mnohem dříve, než nějaká povolená doba skladování bude překročena, se cukr prodá právě jako zlevněný v nějaké akci.....

Poděbradsko 200m n/m před 14 dny jsem vytočil hodně tmavý med přitom v okolí jen řepka, kaštan, lucen (vojtěška) a les.
Má někdo podobné zkušenosti nebo je to už medovice
děkuji za info

Ted prave to resime s kamosem zacatecnikem, ma pred cesny pole horcice a
pritom tvrdi, ze med ma tmavy - zdrejme medovice. Jak vypada med z
horcice?

Diky T.H.

2010/6/23 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>

> Poděbradsko 200m n/m před 14 dny jsem vytočil hodně tmavý med přitom v
> okolí jen řepka, kaštan, lucen (vojtěška) a les.
> Má někdo podobné zkušenosti nebo je to už medovice
> děkuji za info
>

"Poděbradsko 200m n/m před 14 dny jsem vytočil hodně tmavý med přitom v okolí jen řepka, kaštan, lucen (vojtěška) a les.
Má někdo podobné zkušenosti nebo je to už medovice
děkuji za info "
-----------------------------------------
Mám úplně stejné zkušenosti. Z řepky toho moc nebylo, protože týden po rozkvětu se zkazilo počasí a zkažené vydrželo téměř po celou dobu květu (navíc řepka 3km) a na akáty létaly jen málo(podle informací okolních včelařů). Zato mšic je všude plno. Takže asi nosí medovici, a možná hořčici.

Hodně tmavý med bývá z mšic na listnatých stromech. Pokud se mšice místně přemnoží, může malé množství stromů na malé ploše vydat mnohem větší množství sladiny než kvetoucí stromy z květů, třeba lip, takže takový zdroj může být prakticky bodový někde "uschovaný" uprostřed lesa nebo naopak může být na nějakém nenápadném břehovém porostu olší, vrb jív a podobných méně nápadných zdrojů.

"Co se týká levného balení, neznám dnešní situaci, ale obávám se, že 50 kilové pytle s cukrem patří víceméně minulosti."

--------------------------------------------------------

Zas taková minulost to není,loni jsem koupil cukr v padesátkách a dnes jsem si je zase objednal(12 Kč 1 kg).Když jsem krmil kilovkama,tak než jsem nakrmil stanoviště,tak byla okolo mě hromada prázdných pytlíků-stačilo,aby zadulo ze strnišť,a lítaly kolem mne do okolí(myslivcům se to ohromě líbilo-případ lesního stanoviště v honitbě).

Zdraví Pavel

jabloň

cukru je nadbytek a za cenu za jakou ho prodávají ho můžou prodat jen s tím debilním omezením(pro nás...jinak si tim samozřejmě jenom kryjou záda....) koncovým spotřebitelům,kdyby to valily za tu cenu včelařům měli by na krku ČOI z antidumpingovým zákonem,když tam ten den neměli kontorolu spí klidně v počítači se to porovná rychle....

dělám něco napůl , vysypuje, počkám, a ty co se tam zastanou motat zašlapu ,no neměl jsem víc potíží....

Díky všem za rady.
No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zástane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
Co vy na to?

Zdravím vás,
tady nejde o schopnost něco udělat, nějakou tu schopnost UV jistě má. Jde ale o ochotu vyjednat rozumné podmínky s cukrovary. Nemusí dojednat cukr za 10 kč, může to být klidně více. Pro mě je důležitá úspora času a čas jsou peníze. Jde o to vůbec ve svazu na toto téma nastolit přinejmenším diskusi a potom vybrat realné návrhy. O to raději vedení svazu nemá zájem. Raději z našich kapes tahá peníze, plat má předseda svazu jistě přes 50 000 měsíčně- Vedení svazu mi připadá jako naši poslanci. BuĎ sedí u novin, nebo spí, občas někam zajdou a jakmile je volební rok, mohou opět slibovat hory doly. Po volbách na sliby zapomenou. Svaz si myslím tlačí před sebou problémů víc než dost, je třeba je řešit. Ne je obcházet jak kocour kolem horké kaše.
Ve vedení svazu je potřeba nová čerstvá krev, která to vezme pořádně do ruky a koštětem ty neduhy a problémy vymete. Toto vedení jen a jen přežívá. Troufám si tvrdit, že kdyby ČSV PŘESTAL EXISTOVAT, vůbec by mi to nevadilo. Jeho místo zaujme daleko hodnověrnější včelařská organizace - PSNV - pracovní společnost nástavkových včelařů.

Je to daleko lepší organizace, lepší vedení, časopos "Moderní včelař" mají na daleko lepší úrovni. Zkrátka všech 5P. čLenství ve svazu přináší 2 výhody. Levnější léčiva a 1D dotace.

Jeden vsoudní znalec v oboru včelařství mi řekl, že už se těší, až skončí dotace na cukr, dotace od EU, na krajské dotace se spolehnout navždy nedá, krajské kasy nejsou bezedné. Náš včelař je zvyklý jen s nataženou rukou brát, ale už ne dávat. Potom nás tu bude třeba jen třetina, oddělí se zrno od plev a zůstanou zde jen lidi, kteří se tomuto oboru odevzdají. Potom bude v tomto oboru dobře.

Bohužel má pravdu.
Zdraví P.S

Demagogický blbec jako vždy.Nezpronevěřil se.

Omyl.Bylo mě řečeno,že nedávají více cukru pro,že jistá část taky obchodníků z jiných zeměpisných šířek tonto cukr zkupují a v menších městech s prodávají se ziskem,což je podle mě obyčejná šmelina.To sané se odehrává s rohlíky za 0,90 hal. a oni je pak suverénně prodávají lidem ,kteří nemaji možnost se do supermarketu jak dopravit,klidně za 2,50 Kč.A stát to dovolí,ba klidně neodsouhlasí ani částečnou kontrolu přes registrační pokladny,natož aby někdo kontroloval nabytí zboží jeho registraci.Komu to vyhovuje a kolik zato dostal bakšiš.

Omyl.Bylo mě řečeno,že nedávají více cukru pro,že jistá část taky obchodníků z jiných zeměpisných šířek tonto cukr zkupují a v menších městech s prodávají se ziskem,což je podle mě obyčejná šmelina.To sané se odehrává s rohlíky za 0,90 hal. a oni je pak suverénně prodávají lidem ,kteří nemaji možnost se do supermarketu jak dopravit,klidně za 2,50 Kč.A stát to dovolí,ba klidně neodsouhlasí ani částečnou kontrolu přes registrační pokladny,natož aby někdo kontroloval nabytí zboží jeho registraci.Komu to vyhovuje a kolik zato dostal bakšiš.

Zas taková minulost to není,loni jsem koupil cukr v padesátkách a dnes jsem si je zase objednal(12 Kč 1 kg).Když jsem krmil kilovkama,tak než jsem nakrmil stanoviště,tak byla okolo mě hromada prázdných pytlíků-stačilo,aby zadulo ze strnišť,a lítaly kolem mne do okolí(myslivcům se to ohromě líbilo-případ lesního stanoviště v honitbě).

Zdraví Pavel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
dobrý den pane Krátký ,ta cena je velice dobrá, potřebuju tak dvě tuny ,pokud je to možné mohl by jste mě na mejl zdnovotny/=/seznam.cz poslat kontakt včetně vaší provize děkuji předem
Zdeněk

Možná to mnohým uniklo.

Tady skutečně nejde o trh ale opravdu o korupci a vydírání. Pokud tak chcete nazvat vysapávání zemědělských produktů na silnice, blokace dopravy. (Demonstrace a stávky v této souvislosti považuji za legitimní způsob hájení zájmu různých skupin.)

Takže v EU neexistruje trh s cukrem, ale je zakázáno cukrovarům a zemědělcům prodávat pod nějakou cenu.

Že si supermarkety dokáží svou vahou zase prosadit porušování pravidel a monopolu těmi, co si ten monopol prosadili, je další paradox.
Supermarket v podstatě prodává "pod" minimální cenou, protože si k vysoké nákupní ceně od cukrovaru dá protifaktury za cokoli - co si zatím vymysleli - za letáky, regálné, skladné.

Takže představa, že by včelaři měli stejnou váhu a vyjednávací sílu jako nějaký obchodní řetězec je naivní.

Jednak by s enespojili, protože pro spoustu včelařů by i padesátník ve prospěch supremarketu byl důvodem se nezapojit a raději stát frontu.

Na druhé straně by včelaři jako zemědělci stáli proti pořádku výhodném pro zemědělce.

Jak moc je to výhodné, je otázka, já si myslím, že by i pro české zemědělce nakonec byl výhodný nmaprostý zákaz subvencí. Které ale paradoxně zavedla snad vláda "liberální" USA. Ani do USA se nedá dovážet volně cukr.
Takže proti tomu můžeme jako Jára Cimrman protestovat,..... a to je asi tak všechno. Dokud budou mít zemědělci volební právo, tak se to nezmění:-)

Na druhou stranu, včera jsem náhodou viděl v Penny volně prodejný cukr za +-15 a ptal jsem se, jestli je volně prodejný. Protože to nebyla akční cena - tak bez omezení.

Nejlepší cena cukru v pytlích před vstupem do EU byla asi 18Kč. Takže nevím co řešit, zvlášť když dnešní ceny medu mně dávají dostatečný prostor i když nakoupím cukr v pytlích za 17 včetně dopravy, tak mni stačí necelá dvě kila medu ze včelstva, abych měl na krmení. Nehledě na to, že dotace 1D vydá na samostatných cca 8 kilo cukru.

Karel

Na ukázce je vidět rozdíl mezi prvním a druhým točeným medem.

http://nd03.jxs.cz/703/940/3f3ff36a1c_66192823_o2.jpg

http://nd03.jxs.cz/286/514/5a84b5160a_66288984_o2.jpg

B.V.

Omyl.Bylo mě řečeno,že nedávají více cukru pro,že jistá část taky obchodníků z jiných zeměpisných šířek tonto cukr zkupují a v menších městech s prodávají se ziskem,což je podle mě obyčejná šmelina.To sané se odehrává s rohlíky za 0,90 hal. a oni je pak suverénně prodávají lidem ,kteří nemaji možnost se do supermarketu jak dopravit,klidně za 2,50 Kč.A stát to dovolí,ba klidně neodsouhlasí ani částečnou kontrolu přes registrační pokladny,natož aby někdo kontroloval nabytí zboží jeho registraci.Komu to vyhovuje a kolik zato dostal bakšiš.
----------------------
Doteď jsem se domníval, že obchod žije z toho že laciněji nakupuje než prodává.

Trestný čin spekulace - spočívající v tom, že někdo něco nakoupil aby to dráže prodal byl zrušen v roce 1990. Podle něho byla souzena babička, která v důchodu jezdila do jedné pekárny, kde se prodával ještě křupavý chleba. Ve svém okolí jej pak prdávala sousedům, kteří když večer dortazily z práce, tak na ně koukaly v Pramenu prázdné regály s pečivem. SAmozřejmě se každý rád revanšoval, nějakou tou korunou navíc.
Babka spekulantka narušující plynulé zásobování obyvatelstva byla pro právu shledánba vinnou. :-(


U nás nakupují rohlíky v Penny Vietnamci, provozující Večerku. Když mezitím většina českých obchodníků to vzdala a raději šla makat do fabriky, kde se nemusí tak honit, jako ve kšeftě.
Doufám že s vydrží "šmelit" i nadále, dokud budou mít zákazníky.
Já sobně nemám tolik času, abych jej trávil v diskontu nákupem 5 rohlíků. Takže jsem rád, že nejen Vietrnamci drží dál krámy a je logické že tam musí na něčem vydělávat.
A protože větší nákupy dělám stejně jako většina lidí v supermarketech, diskotech a jinde, kde je levněji, nezbývá jim, než aby vydělávaly na těch drobnostech, coi se tam kupují.
Na rohlíku mají dejme tomu 1korunu. Kolik jich musí za hodinu prodat, aby si vydělala prodavačka na průměrnou hodinovou mzdu v oboru.
Karel

No, pokud je mi známo, majitelé malých krámků, ať už večerek ve městě nebo krámků v vesnických barácích nemají zákonem zakázáno nakupovat své zboží v supermarketech vedle koncových zákazníků.
Takže něco jakožto držitelé živnosťáku nakoupí v Makru, něco možná přímo nakoupí od dodavatelů a zbytek v nejbližším nejlevnějším supermarketu. Jenom pokud to má být legální, tak musí mít od všeho nákupní doklady a musí to zavést do účetnictví...
Bavil jsem se s jedním provozovatelem takového malého krámku, pečivo, jako jsou třeba rohlíky a podobně, mu v takovém malém množství, jaké je schopný za den prodat, prodají v pekařství za mnohem vyšší cenu než je normální cena v supermarketu.....

Asi je pravda, že snažit se nakoupit za každou cenu co nejlevnější cukr je zbytečné.
Když se to povede skrz akce v supermarketech nebo po maximálně půlhodinovém nebo hodinovém pátrání a zkoumání na internetu, tak jsou takhle ušetřené peníze vítané.
Ale když se to nepovede, nic se neděje, cukr v plné ceně pro jedno včelstvo na zimu se rovná ceně zhruba tří kil medu. Taky Svaz asi nemá smysl do toho zatahovat, těch pár korun ušetřených na kilu, které by mohli dobrovolní funkcionáři svým zapojením zajistit, za tu jejich dobrovolnou práci nestojí.

Dne Wednesday 23 of June 2010 23:06:23 R. Poláek napsal(a):

> Bavil jsem se s jedním provozovatelem takového malého krámku, pečivo, jako
> jsou třeba rohlíky a podobně, mu v takovém malém množství, jaké je schopný
> za den prodat, prodají v pekařství za mnohem vyšší cenu než je normální
> cena v supermarketu.....

a nejen to, musi koupit alespon 1 velkou prepravku, pokud neproda, musi se
rohliku a housek zbavit. Neni to legrace, je to nebezpecny odpad, takze do
popelnice ne.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Wednesday 23 of June 2010 21:11:14 Míra.P napsal(a):
> Díky všem za rady.
> No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří
> mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno
> co zástane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
> Co vy na to?

trubci ne, ale trubcice jsou "normalni" vcely.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zástane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny. "

Trubci neprojdou, trubčice ano. Dokonce i matka, zvláště ta nekvalitní, údajně v některých málo případech může být tak malá, že běžnou mateří mřížkou projde.
Vysypání na česno chráněné mateří mřížkou nedoporučuji, s velkou pravděpodobností trubčice projdou dovnitř a matku zlikvidují.

Bojím se takových mladých lidí, plných elánu jako je Pavel Streit. A to zdaleka nejsem stařec. Zatím se mi jeví, jako neřízená strela, náhodně vystřelená.

Pokud chcete při likvidaci trubčic opravdu maximálně ušetřit včely, je tady možnost matku z oddělku či plemenáče dát do klícky se včelami, aby tam vydržela pár dnů a včely s trubčicemi stejně tak jao včely z oddělku setřepat do rojáku coby smetenec. Plus případně přimést další včely aspoň do hmotnosti 1 kilogramu. Trubčice by měly vlivem šoku přestat býrt trubčicemi a potom by tam stačilo přidat matku v klícce a po zcelení v temnu a klidu včely usadit do nového úlu na mezistěny jako umělý roj.
Problém je v tom, že nevím, kdy ty trubčice přestanou být trubčicemi, jestli po půlhodině nebo třeba po dni a kdy tedy je ta správná doba tam přidat tu matku, nemám s tím zkušenosti. Já jsem trubčice buď vytřepával do trávy nebo do jejich úlu dával oddělek nebo plást s plodem.

U nás to samé, před 14 dny jsem vytočil medovicový (vodivost asi 110) a
to jsem měl včely měsíc u pole s řepkou :) Jenže to bylo pořád hnusně,
včely seděly doma a alespon neco donesly v tom týdnu kdy zde byly tak
trosku tropy - a to byla ta medovice. Ted mam vcely u horčice a
svazenky, tak sem zvedavy, zatim mi letos priroda hazi klacky pod nohy :/

blanensko, cca 500m n.m.

petr j.


Tomáš Heřman napsal(a):
> Ted prave to resime s kamosem zacatecnikem, ma pred cesny pole horcice a
> pritom tvrdi, ze med ma tmavy - zdrejme medovice. Jak vypada med z
> horcice?
>
> Diky T.H.
>
> 2010/6/23 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>
>
>
>> Poděbradsko 200m n/m před 14 dny jsem vytočil hodně tmavý med přitom v
>> okolí jen řepka, kaštan, lucen (vojtěška) a les.
>> Má někdo podobné zkušenosti nebo je to už medovice
>> děkuji za info
>>
>>
>
>

Také u nás přínos(ale z čeho?)Na stanovišti,kde už zdánlivě nic nekvete,střední snůška tmavšího medu,řekl bych lípa,ale nemá takovou tu typickou lipovou vůni(a navíc v té vesnici jsou asi 4 lípy,ostatní poměrně daleko),na tomhle stanovišti už jsem se pomalu chtěl dělat uzávěrku,nečekal jsem ještě přínos.Budu se muset podívat na lesní stanoviště,jestli už nemají třeba plné medníky medovice(už jsem tam 14 dní nebyl).

Med z hořčice je jeden rok našedlý,v tekutém stavu jakoby vodnatý,druhý rok světlý,trochu tmavší,než řepka,třetí rok hnědožlutý.Nejspíš dost záleží,co k tomu ještě kvete nebo který producent medovice má zrovna hody.

Zdraví Pavel

No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zustane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
Co vy na to?

Miro, nepochopili Ste podstatu trúdic-trubčic, preto vymýšľate neuskutočiteľné. Trúdice su fyziologicky zmenené včely, ktorým sa chýbajúcou materskou látkou v úli rozvinú zakrpatené vaječníky, ktoré dokážu produkovať len neoplodnenené vajíčka. Preto ani vysýpanie ani materská mrižka na letáčoch tieto postihnuté včely nevrátite do prirodzeného stavu. Zmena včiel prebieha postupne, až do smutného konca, pokiaľ je vo včelstve ešte polovica včiel nepostihnutých, tak sa niekdy podarí pridať takémuto včelstvu matku, ale keď ten stav je na svojom vrchole, ani v žobranie do iných včelstiev, sa tieto už nedokážu zaradiť do normálneho života.
Práve v rojoch po strate M (nemajú šancu si vychovať mladú, nemajú plod!), sú včely fyziologicky zmenené -zdurené vaječníky, rýchlo prichádzajú do stavu plodujúcich falošných matiek-trúdic-trubčic.
Preto je naozaj niekedy lepšie použiť radikálny postup, tak ako to radia niektorí glosátori.
Mám ale skúsenosť so záchranou takéhoto včelstva (kmeňového) a to pridaním otvorenej materskej bunky, ktorú trubčice príjmu (tento pokus som robil niekoľkokrát a vždy úspešne), MB ošetrujú a vždy sa oplodnila. Nové trúdice už nevznikajú, existujúce ešte položia nejaké vajíčko, ale vládu od falošných matiek -trúdic preberie nová M. Je dobré dodatočne takto zachránené včelstvo posilniť aspoň jedným plástom s plodom a včelami na ňom. V nasledujúcom roku, to boli dobré včelstvá, čo je povzbudením pre včelára, že jeho práca nebola zbytočná.

Trubčice by měly vlivem šoku přestat býrt trubčicemi a potom by tam stačilo přidat matku v klícce a po zcelení v temnu a klidu včely usadit do nového úlu na mezistěny jako umělý roj.

Na trúdice žiaden šok neplatí, postihnutá včela je fyziologicky zmenená a ako tvrdia výskumníci tento stav je nzvratný, zo včelstva vymiznú až pri svojej smrti. Jedna (čítal som to raz v OVP), kde výskumníčka tvrdí, že takto postihnutá včela syndrómom kladenia vajíčok po ich položí do buniek niečo cez 30.
Istým upozornením, že včelstvo či včelstvíčko už dopredu signalizuje neprítomnosť matky v osadenstve, stavbou materských misiek nad peľom!, kde často aj trúdice často položia vajíčko. Tam je zbytočne hľadať M, ale skúsenému včelárovi naznačí, že mám urobiť korekciu v takomto včelstve a pridať aj oplodnenú M v umelej materskej bunke.

Strajtoviny jsou pozoruhodné : Toto vedení jen a jen přežívá. Troufám si tvrdit, že kdyby ČSV PŘESTAL EXISTOVAT, vůbec by mi to nevadilo. Jeho místo zaujme daleko hodnověrnější včelařská organizace - PSNV - pracovní společnost nástavkových včelařů.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Kolik asi těch nástavkových včelařů zde píše? Odhaduji že nanejvýš 3 a z jejich příspěvků je to patrné. Jednak jdou k věci a nepíší bláboly jako někteří dlouholetí přispěvovatelé,ti se ale již nezmění a budou mít ty své bláboly i nadále.Tato konference není pro ně a je pro zkušené včelaře docela úsměvná,ti si to přečtou,pousmějí se a myslí si své a zjistí,že tam něco psát nemá pro ně cenu,protože ti 2 - 3 se vždy ozvou jako oponenti i když mají doma jen pár včelstev,které si pořídili nedávno.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Strajtovi jako patologickému revolucionáři v oboru včelařství je třeba doporučit,aby tedy mu ti nástavkoví dali místo ve svém časopise,protože si myslím,že u redakce Čes.Včelaře nadobro skončil. U nástavkářů třeba bude mít úspěch ale skončí stejně v propadlišti včelařských dějin jako mnozí jeho typu v minulosti a bude to dobře.Je to prostě strajtovina a třeba se u těch nástavkářů ujme,již pro něj chystají funkci,již mu shánějí taktovku...

ahoj, ten odkaz je nefunkční

Tady v Pardubicích je medovice (rostlinná) na lípách. Začala minulý týden, viděna na jedné lípe u nádraží - ostatní byly suché. Včera večer na většině z nich (lípa srdčitá, nikoliv americká), zcela konkrétně Kulturní dům Dukla - přilehlá krčma - před ní parkoviště. Bleděmodré autíčko vtipně zaparkované pod lípou, aby mu sluneční žár neubližoval, nádherně oslizlé kapající medovicí, která na bocích tvořila stékající proužky. A všechen poletující sajrajt pěkně nalepený na lak.
Ovšem včely na to moc nelétají (ani ve dne).
Pepa

Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.

Ten odkaz mi funguje, ale u mne doma. Jinak je to dost profi, žádné
udělátko. Ten odkaz s 506105 byl to původní web p. Nováka a jeho
farmy. Dnes jsem se díval, nemá to na aktuálním webu. Když tak kontakt
k oslovení kvůli fotce bude na jeho aktuálních stránkách na ic.cz (ty
občas také padaj) -
www.med-novak.tym.cz

_gp_

2010/6/24 Roman <e-mail/=/nezadan>:
> ahoj, ten odkaz je nefunkční
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Medovicový med zajišťuje podle mých pozorování 3/4 z celkové produkce
medu u nás v ČR. Důkazem byl loňský bouřkově abnormální klima, kdy
producenti byly eliminováni a výnos medu tak byl jen na 1/4, tedy
převážně čistě květového. Jako zdroje informací bych volil práce p.
Haragsima, který tento "skrytý svět zdrojů medu" včelařům ukázal.

_gp_

2010/6/24 Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako
> z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.
>

Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je to tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu vlastností medovicového medu z listů a jehličí...

Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.
--------------
no, já si mylsím, že je to právě naopak. Moc nekrystalizuje.

Nebezpečný - no jak pro koho. Pokud je myšleno zimování, tak má větší množství nestravitelných látek.

Ale nemyslím, že je to zas tak nebezpečné silnému včelstvu, jak se leckdy tvrdí.

Karel

u mně taky medovicový med z snůškového období nekrystalizuje nebo krystalizuje pomalu a jemně, většinou mnohem jemněji než květové medy žádné cementové krystaly s melecitózou. To dělá až medovice pozdě v létě a v září a u mně taky v malém množství.

Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
krystalizaci, atp, jak sme už psal.

_gp_

24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
> podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je to
> tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
> vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Gusto, dobry, ale myslim, ze pro vetsinu z nas k nicemu :-) Co treba tva
zkusenost s medovici? Sledovat nekolik let stovky vcel snad neco da? Chapu,
ze o par metru dal muze byt vse jinak, ale pro nas s kratsi praxi jsou to
cenne informace jak poznat zda to v plastech zatuhne nebo ne.

Mam velmi tmavy med, takovy pamatuju cca pred 5ti lety kdyz pote prisel i
cement. Pri vytaceni mi to slo hure ven, ten nejtmavsi mi zustava v
bunkach. S trochou nesikovnosti neni problem zbortit panensky plast.
Jestli to muze jeste vice zatuhnout v plastech v mednicich bohuzel nevim.

Vcera jsem si konecne udelal radost a koupil si refraktometr a tak jsem si
meril co jsem vytocil o vikendu a nameril jsem i lehce pres 15%. Med toceny
z malo zavickovanych plastu o tyden driv ma 18,5%.
Vahal jsem zda muzu ci nemuzu tocit nezavickovanou medovici, ted vidim ze
jsem mohl sobe i vcelam usetrit praci...

T.Herman

2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
> Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
> že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
> dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
> které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
> by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
> se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
> odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
> klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
> tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
> ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
> nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
> zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
> krystalizaci, atp, jak sme už psal.
>
> _gp_
>
> 24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> > Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
> > podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je
> to
> > tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
> > vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Jako že vem si sloučeninu č1, dej do ní určitý množství medu a jestli
se to zabarví, tak jsi v tom? To by neměl být problém, u cemenťáku jde
o zjištění určitého cukru. To ale nemá s popisem producentů medovic
moc co dělat, to je úplně jiná kniha.

_gp_

24.6.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> Gusto, dobry, ale myslim, ze pro vetsinu z nas k nicemu :-) Co treba tva
> zkusenost s medovici? Sledovat nekolik let stovky vcel snad neco da? Chapu,
> ze o par metru dal muze byt vse jinak, ale pro nas s kratsi praxi jsou to
> cenne informace jak poznat zda to v plastech zatuhne nebo ne.
>
> Mam velmi tmavy med, takovy pamatuju cca pred 5ti lety kdyz pote prisel i
> cement. Pri vytaceni mi to slo hure ven, ten nejtmavsi mi zustava v
> bunkach. S trochou nesikovnosti neni problem zbortit panensky plast.
> Jestli to muze jeste vice zatuhnout v plastech v mednicich bohuzel nevim.
>
> Vcera jsem si konecne udelal radost a koupil si refraktometr a tak jsem si
> meril co jsem vytocil o vikendu a nameril jsem i lehce pres 15%. Med toceny
> z malo zavickovanych plastu o tyden driv ma 18,5%.
> Vahal jsem zda muzu ci nemuzu tocit nezavickovanou medovici, ted vidim ze
> jsem mohl sobe i vcelam usetrit praci...
>
> T.Herman
>
> 2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
>> Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
>> že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
>> dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
>> které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
>> by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
>> se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
>> odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
>> klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
>> tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
>> ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
>> nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
>> zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
>> krystalizaci, atp, jak sme už psal.
>>
>> _gp_
>>
>> 24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
>> > Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
>> > podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je
>> to
>> > tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
>> > vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Jo tak neco :-) Zvlaste u vcel je dobre s odkazovat na knihy :-))

Uz jsem skoro veril, ze se tento tyden neco krom toho jak koupit cukr
dozvim...

T.H.

2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Jako že vem si sloučeninu č1, dej do ní určitý množství medu a jestli
> se to zabarví, tak jsi v tom? To by neměl být problém, u cemenťáku jde
> o zjištění určitého cukru. To ale nemá s popisem producentů medovic
> moc co dělat, to je úplně jiná kniha.
>
> _gp_

Vážený pane Streite,
zaujal mě Váš příspěvek a protože urudovaně píšete o svazu, odpovězte nám o jakých problémech hovoříte, když píšete, že : "Svaz si myslím tlačí před sebou problémů víc než dost, je třeba je řešit. Ne je obcházet jak kocour kolem horké kaše."
Ve vedení svazu je potřeba nová čerstvá krev, která to vezme pořádně do ruky a koštětem ty neduhy a problémy vymete- jaké neduhy a problémy máte na mysli a co známená pořádně?
Dále uvádáte, že :"Je to daleko lepší organizace, lepší vedení, časopos "Moderní včelař" mají na daleko lepší úrovni. Zkrátka všech 5P. čLenství ve svazu přináší 2 výhody. Levnější léčiva a 1D dotace." V čem myslíte, že je lepší PSNV?

Pokud tvrdíte, že víte jen o dvou přínosech členství v ČSV (levnější léčiva a 1D dotace), tak toho moc o ČSV nevíte.

Nespornou výhodou je jistě i možnost bezplatného právního poradenství a zastoupení včelařů, svépomocný fond, pojištění, vyjednávání ve věcech tzv. evropské dotace, poskytnutí fin. podpor ZO (např. kompresory).

Posezení na včelnici dne 9.7.2010 od 15 hodiny ,zve člen PSNV v Kobeřicích, bližší informace na mobil; 608 941 057
Na včelnici je 75 včelstev,včelnice je umistěna mezi obcemi Kobeřice a Hněvošicemi.Dojezd autem je dobrý.

Nechtěl jsem nějákou odbornou studii ale zkušenosti z praxe. Je mi jasné že to nelze paušalizovat, ale mohu třeba říct že med z akátů, řepky, jedlí .. má určitou vlastnost. Myslím že mnohdy poznám jaká rostlina ve snůškovém spektru v určitou dobu převládá a tak mohu odhadovat vlastnost medu. Pak jsem se tedy ptal zda někdo nemá zkušeností s medovicí a zda nevypozoroval rozdíly ve vlastnostech medovicových medů....

Dnes jsem se dokopal se podivat po listech na lipe, je ulepena radost
pohledet.
Snuska opet je, makaj casne rano i pozde vecer a tudiz je i nadeje, jak
pekne oproti lonsku kdy uz bylo po. O vikendu jsem ubral par plastu a uz se
zacinaji opet plnit - to neznam :-)

Ale nebudu predbihat...

Med v plastech se nyni zda svetlejsi nez ten predchozi.
T.H.

TH:....makaj casne rano i pozde vecer a tudiz je i nadeje ....

-----------
pěkně létají, vytrvale a úly voní i pět metrů po svahu.
Snad nepřijdou velká vedra a bouřky.

Karel

jen tak pro zpestření pátečního dopoledne

http://www.vuvuzela-time.co.uk/www.vcely.or.cz/konference.pl

trochu si ztlumte reproduktory ;-)

Dobrý den,
tak si po dlouhé až velmi dlouhé době otevřu včelařskou konferenci, abych se podíval co se děje ...
Bod 1)
Tak cukr přes svaz jsme řešili snad stokrát v konferenci a jednou já osobně. To mi náš dnes už
neexistující cukrovar nabídl cenu 10t jako bych byl obchodník co obebere 100t ... prý má včelaře
rád. Světe div se byla výrazně vyšší než v Tescu. Obchod ve velkém je prostě specifický a socializmus
už dávno dávno není.
Bod 2) zvaný pan Streit
Stále a stále ten "nejmoudřejší a nejprozíravější" včelař pod sluncem.
Nevím co vlasně zatím dokázal, kromě toho, že ho "všichni obdivují a uznávají".
Asi je ten nejlepší z nás. Pravděpodobně nám tu také naznačuje,
že ideální nová krev na UV by byl on. Nevím jak dalece se zatím zapojil do činnosti
svazu a jestli ví co to obnáší, ale nechápu proč prostě nezačne, prostor jistě má.
Pokud se ovšem nechce zdržovat trapnou prací například jednatele OV a neočekává
post předsedy svazu nejlépe ihned :-)

No už jsem byl jízlivý dost

Tak si myslím, že troška pokory, ohleduplnosti a více práce by tu neškodila

Přeju Vám krásný den



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 24.6.2010 16:33:58
> ----------------------------------------
> Vážený pane Streite,
> zaujal mě Váš příspěvek a protože urudovaně píšete o svazu, odpovězte nám o
> jakých problémech hovoříte, když píšete, že : "Svaz si myslím tlačí před
> sebou problémů víc než dost, je třeba je řešit. Ne je obcházet jak kocour
> kolem horké kaše."
> Ve vedení svazu je potřeba nová čerstvá krev, která to vezme pořádně do
> ruky a koštětem ty neduhy a problémy vymete- jaké neduhy a problémy máte na
> mysli a co známená pořádně?
> Dále uvádáte, že :"Je to daleko lepší organizace, lepší vedení, časopos
> "Moderní včelař" mají na daleko lepší úrovni. Zkrátka všech 5P. čLenství ve
> svazu přináší 2 výhody. Levnější léčiva a 1D dotace." V čem myslíte, že je
> lepší PSNV?
>
> Pokud tvrdíte, že víte jen o dvou přínosech členství v ČSV (levnější léčiva
> a 1D dotace), tak toho moc o ČSV nevíte.
>
> Nespornou výhodou je jistě i možnost bezplatného právního poradenství a
> zastoupení včelařů, svépomocný fond, pojištění, vyjednávání ve věcech tzv.
> evropské dotace, poskytnutí fin. podpor ZO (např. kompresory).
>

Tak si tak říkám, jestli se velmi nemýlíte ...
Možná pan Streit nezmizí v propadlišti ... možná po něm zůstane nesmazatelná stopa
- pojem "streitovina" štrajt nebo něco podobného a každému hned bude jasné o co jde. :-)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Strajtoviny a jiné ptákoviny
> Datum: 24.6.2010 09:00:41
> ----------------------------------------
> Strajtoviny jsou pozoruhodné : Toto vedení jen a jen přežívá. Troufám si tvrdit,
> že kdyby ČSV PŘESTAL EXISTOVAT, vůbec by mi to nevadilo. Jeho místo zaujme
> daleko hodnověrnější včelařská organizace - PSNV - pracovní společnost
> nástavkových včelařů.
> -------------------------------------------------------------------------------------------------
> Kolik asi těch nástavkových včelařů zde píše? Odhaduji že nanejvýš 3 a z jejich
> příspěvků je to patrné. Jednak jdou k věci a nepíší bláboly jako někteří
> dlouholetí přispěvovatelé,ti se ale již nezmění a budou mít ty své bláboly i
> nadále.Tato konference není pro ně a je pro zkušené včelaře docela úsměvná,ti si
> to přečtou,pousmějí se a myslí si své a zjistí,že tam něco psát nemá pro ně
> cenu,protože ti 2 - 3 se vždy ozvou jako oponenti i když mají doma jen pár
> včelstev,které si pořídili nedávno.
> -------------------------------------------------------------------------------------------------
> Strajtovi jako patologickému revolucionáři v oboru včelařství je třeba
> doporučit,aby tedy mu ti nástavkoví dali místo ve svém časopise,protože si
> myslím,že u redakce Čes.Včelaře nadobro skončil. U nástavkářů třeba bude mít
> úspěch ale skončí stejně v propadlišti včelařských dějin jako mnozí jeho typu v
> minulosti a bude to dobře.Je to prostě strajtovina a třeba se u těch nástavkářů
> ujme,již pro něj chystají funkci,již mu shánějí taktovku...
>
>
>

Medalo mi to a přestože včelařím krátce tak pár poznámek k příspěvku pana Streita:

„ .... O to raději vedení svazu nemá zájem. Raději z našich kapes tahá peníze, plat má předseda svazu jistě přes 50 000 měsíčně...“

Pokud vím, tak členem svazu nejste, proto z Vás osobně nikdo peníze netahá. Protože vím co obnáší práce jednatele a jak ji dokáží někteří jedinci znepříjemnit, nikdy bych práci ČSV neodsuzoval. Zkuste vstoupit do ČSV a dělat 10let jednatele. To místo Vám jistě ochotně pustí. A kdyby ne u Vás, tak u nás určitě ano!

“Jeden vsoudní znalec v oboru včelařství mi řekl, že už se těší, až skončí dotace na cukr, dotace od EU, na krajské dotace se spolehnout navždy nedá, krajské kasy nejsou bezedné. Náš včelař je zvyklý jen s nataženou rukou brát, ale už ne dávat. Potom nás tu bude třeba jen třetina, oddělí se zrno od plev a zůstanou zde jen lidi, kteří se tomuto oboru odevzdají. Potom bude v tomto oboru dobře. „

Letos na jaře jsem byl na kurzu u učitele včelařství a také soudního znalce. Možná je to ten samý, kterého znáte, máte to k němu kousek. A teprve na tomto kurzu jsem pochopil, že konkrétně jeho neživí produkce medu, ale spíše to kolem. Výroba a prodej úlů, vybavení, učitelství, soudní znalectví.... Když rapidně klesne počet včelařů, bude se muset více zaměřit na produkci medu. Nebude mít koho školit, komu prodávat, komu dělat soudní odhady... Nevím, jestli by si tím nepohoršil.... Když tak o tom uvažuji, tak ta věta co jste uvedl, že se těší na konec dotací, je asi vytržená ze souvislostí. Dotace vždy něco deformují, to je pravda, ale na druhou stranu může med bez dotací výrazně podražit nebo zlikvidovat většinu drobných včelařů, jejichž místo časem zaplní velkovčelaři časem také žádající o dotace, protože je med neuživí, nebo se med prostě doveze z Číny, kde již zvládli používání antibiotik v kmenových včelstvech a v produkčních ho nemají (to o Číně jsou slova z kurzu).

Bude-li nejhůř začnu si pro sebe vařit med z pampelišek...

Jirka

No, jedná se o to, jak už tady někdo napsal, že zdroj květového medu je obvykle snadno identifikovatelný. Kvetoucí rostliny, stromy jsou viditelné zdaleka a jejich potřebná plocha pro dobrou snůšku je větší.
Na zdroje medovice se obvykle musí přímo narazit podle ulepených listů a na dobrou snůšku desítek včelstev stačí i méně než hektar stromů intenzívně napadených mšicemi. Přitom náskok mšic před svými predátory bývají jen dny, přemnoží se někde mšice a za týden, 14 dnů jsou na tomto místě přemnožení či z dálky slétnutí jejich predátoři a mšice končí. Zase na jiném hektaru lesního porostu se o týden, 14 dní později přemnoží mšice, klidně i jiný druh a cyklus mšic pokračuje. Včelař vidí dlouhodobou nepřerušenou snůšku jakoby z jednoho zdroje, přitom těch zdrojů může být víc i medujících druhů může být víc.
A do toho ješte zapadá místní počasí....
Třebas tady na severní Moravě před cca 2 týdny těch několik tropických dní po tom vlhkém období vypadalo velice nadějně.... Dokud se po většinu této doby neobjevil silný vysušující vítr, který omezil případnou medovicovou snůšku jen na porosty v hlubších údolích v silném závětří, takže mohlo medovat jen zlomek celkové plochy.... Za dva dny toho větru vyschla blátivá půda na úplné sucho a prach. Další den, jak vítr přestal, půda nasála vodu zespoda a stala se opět mokrou a téměř blátivou.....
Podle Haragsima jsou druhy mšic medujících na listnatých stromech spíše ty, které se přemnožují rychle a zase jejich přemnožení rychle mizí, druhy mšic medující na jehličnatých stromech, smrku, jedli se přemnožují méně, jejich snůška trvá déle a dají se snadněji předpovídat.
Tomu odpovídají i mé dřívější zkušenosti. Na lesním stanovišti s větší plochou smrků bývala první medovicová snůška v červnu. Pravděpodobně to byla snůška z smrku kombinovaná malinami a lučními květinami. Med měl intenzívní světle hnědou až téměř rezavou barvu. Pak byla v červenci snůška z lip malolistých, kde byla jen občas příměs medovice, pravděpodobně z lip, kde mšice za vhodných podmínek nejvíc medují v době jejich květu.
Po lipách pak byla na začátku srpna poslední snůška, pravdpodobně zase ze smrků, kdy med měl intenzívní tmavě hnědou barvu.
Tyto medovicové medy, zřejmě z těch smrků, byly velice kvalitní, za prvé byly velice chutné, takovým sladkokyselkavým způsobem, za druhé vůbec nepotřebovaly po vytočení nijakou úpravu, tuhly velice pomalu až několik měsíců a ztuhlé byly stále měkké prakticky stejně jako čerstvě pastovaný květový med. Vlastně dříve jen tyto medy byly považovány za skutečně kvalitní med, vedle některých květových, třeba medů z malin nebo javorů klenů, které taky samy o sobě tuhly bez jakéhokoliv upravování v měkký dobře upotřebitelný med. Med se mohl ihned po vytočení nalít do flašek a okamžitě uskladnit a i za rok byl sice ztuhlý, ale jinak stále měkký. Nebo se mohl vytočený nalít do velkých sklenic nebo plechovek a hned uložit a v zimě jenom vzít a jak byl měkký,v teplé místnosti snadno předělat do přinesených sklenic. Na rozdíl od třeba řepkového, který se musel rozehřívat, jinak byl ztuhlý jak kámen.....
Na tomto stanovišti občas vypadla poslední snůška z smrků a občas byla nahrazena jinou medovicocu snůškou, z nějakých listnáčů, nepovedlo se zjistit, z jakých. Takový med byl spíš do černa. Někdy až intenzívně do černa, bez hnědých či dokonce rezavých odstínů. Podobné medy se objevovaly potom na stanovišti v místním lužním lese, kde v doletu jehličnany prakticky nebyly a taky při kočování na jetel v srpnu, kde pole s jetelem na semeno byly v nížině, kde v lesících byly jen všelijaké listnáče.
Tyto medy byly vzájemně dost odlišné, někdy byla jejich chuť docela dobrá a tuhnuly pomalu a v jemnou hmotu, obvykle ale byla jejich chuť horší a tuhnuly všelijak, nejčastěji se rozdělily, v dolní polovině se vytvořily velké tvrdé krystaly, v horní polovině zůstal řidký tekutý med.
Podle toho, co jsem se dočetl o složení medu, ty medovicové medy, co tuhnou v celé hmotě pomalu a jemně, takže se nemusí vůbec ošetřovat pastováním a podobně, obsahují vysoké množství bílkovinných složek, až několik procent, které by právě měly být zodpovědné za to pomalé jemnozrnné tuhnutí.
Jinak v posledních 20 letech mně připadalo, že kvalitního medovicového medu je postupně čím dál méně a čím dále více je toho nekvalitního medovicového medu zřejmě z těch listnáčů. Údajně snad proto, že šíření některých mšic napomáhalo znečištěné ovzduší, hlavně na jehličnanech.

"Letos na jaře jsem byl na kurzu u učitele včelařství a také soudního znalce. Možná je to ten samý, kterého znáte, máte to k němu kousek. A teprve na tomto kurzu jsem pochopil, že konkrétně jeho neživí produkce medu, ale spíše to kolem. Výroba a prodej úlů, vybavení, učitelství, soudní znalectví.... Když rapidně klesne počet včelařů, bude se muset více zaměřit na produkci medu. Nebude mít koho školit, komu prodávat, komu dělat soudní odhady..."

Myslím, že jste přišel na jeden z hlavních důvodů, proč Svaz se snaží zuby nehty udržet počet těchto drobných a středních včelařů a proč potlačuje, někdy až podpásovým způsobem , velkovčelaře plus i obchodníky s medem. Proč protlačuje dotace na včelaření od státu, pokud možno přímo přes Svaz, proč totéž dělá s léčením včelstev....
Tito lidé jako ten učitel včelařství jsou buď přímo funkcionáři Svazu nebo svými názory funkcionáře přímo ovlivňují. A drobní a střední včelaři jsou jejich zákazníky. Velcí včelaři ne, protože ti si tyto věci zajišťují obvykle sami.
Tak prostě ovlivňují politiku Svazu tak, aby těch drobnýcha středních včelařů bylo stále co nejvíc...
A nejnižší dobrovolní funkcionáři v ZO jim to žerou a z určitého pohledu tak pro ně vlastně pracují. Zadarmo nebo v případě léčení varaózy za malou odměnu......
I tak se dá pohlížet na ČSV.....

"Tak prostě ovlivňují politiku Svazu tak, aby těch drobnýcha středních včelařů bylo stále co nejvíc...
A nejnižší dobrovolní funkcionáři v ZO jim to žerou a z určitého pohledu tak pro ně vlastně pracují. Zadarmo nebo v případě léčení varaózy za malou odměnu......"

---------------------------------------------------------

Rozumím,i se svými 70 včelstvy jsem stále jen pěšák s prémií za kvantitu(dotace D1),která mi vlastně má nahradit plat funkcionáře,tj.práci a zlobení s kolegy včelaři kolem mě.
Na druhou stranu,daňové přiznání za příjmy ze včel mi zase stanoví,kolik mám tomuto státu naopak vrátit,abych si zas tolik nevyskakoval,když už jsem se opovážil...

I tak by se dal stanovit rozdíl mezi malo a velkovčelaři.

Zdraví Pavel

Ahoj kamarádi,
chtěl bych provést přesun včel z jedné obce do druhé, z chaty do místa bydliště /v jednom okresu , ale do jiné ZO/. Chtěl bych se zeptat, jak si obstarat veterinární osvědčení pro přemístění včel a co ještě zařídit a obstarat a nahlásit. Předem dík za rady popř. vlastní zkušenosti. Petr

Nevím, jak je to u jiných, ale mě nikdy nenapadlo odvozovat počet svých
včelstev od jakékoliv politiky, včetně svazové :-D ....
Jsem-li už přihlášen jako zájmový včelař v nějaké organizaci, pak případnou
práci pro tu organizaci beru jako naplnění svého zájmu, a ne jako
zneužívání. Jinak bych možná včelařil jako nečlen svazu - v současné době
prakticky dosáhne na všechny výhody i on.
S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: "P.Krátký" <Beeforman/=/seznam.cz>
Sent: Friday, June 25, 2010 10:39 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cukr a svaz

> "Tak prostě ovlivňují politiku Svazu tak, aby těch drobnýcha středních
> včelařů bylo stále co nejvíc...
> A nejnižší dobrovolní funkcionáři v ZO jim to žerou a z určitého pohledu
> tak pro ně vlastně pracují. Zadarmo nebo v případě léčení varaózy za malou
> odměnu......"
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Rozumím,i se svými 70 včelstvy jsem stále jen pěšák s prémií za
> kvantitu(dotace D1),která mi vlastně má nahradit plat funkcionáře,tj.práci
> a zlobení s kolegy včelaři kolem mě.
> Na druhou stranu,daňové přiznání za příjmy ze včel mi zase stanoví,kolik
> mám tomuto státu naopak vrátit,abych si zas tolik nevyskakoval,když už
> jsem
> se opovážil...
>
> I tak by se dal stanovit rozdíl mezi malo a velkovčelaři.
>
> Zdraví Pavel
>

čistá květová lípa je žlutá jak světlej rostlinej olej tak aromatická že mi ji i nechtěli...fakt ostrá,měl jsem to loni ,no ale většinou je řízlá medovicí s lípy tak se to dá.....

"Nevím, jak je to u jiných, ale mě nikdy nenapadlo odvozovat počet svých
včelstev od jakékoliv politiky, včetně svazové :-D ....
Jsem-li už přihlášen jako zájmový včelař v nějaké organizaci, pak případnou
práci pro tu organizaci beru jako naplnění svého zájmu, a ne jako
zneužívání. Jinak bych možná včelařil jako nečlen svazu - v současné době
prakticky dosáhne na všechny výhody i on."

----------------------------------------------------------

Víte,kdo jiný by měl mít větší zájem na spolupráci s okolními včelaři,než právě ten větší chovatel,který už má více stanovišť na území více ZO,minimálně už proto,že má přehled o včelstvech a členech okolo sebe,tohle má se svazovou politikou málo společného.Pokud budu mít na zahradě 3 včelstva,jejich zdravotní stav už si po určité době praxe pohlídám sám a nebudu se(zpravidla)angažovat v léčení těch ostatních,naopak jako členu mi nebude vadit,když s aerosolem přijede někdo jiný a za hubičku mi to tam foukne,mě jen stačí zvednout telefon,potom ho doprovodit ke svým úlům a podepsat mu lejstro.
Nevím,jak jinde,ale neznám důvěrníka ani zdravotního referenta,který by měl jen 1-3 včelstva(a to je jen příklad z léčení).
Když se budu cítit zneužívaný,tak mohu funkci položit,nikdo mě nenutí to dělat,je přece dobrovolná,jen jsem chtěl rozvinout myšlenku p.Poláška po stránce ekonomické,tak mě hned nemusíte napadat.

S přátelským pozdravem Pavel

Zdravim,
nevim, jestli nad touto samou veci uz nekdo premyslel, ale tak mne napadlo
a sam to tak trochu pouzivam. Jde o sledovani poskozeni mladych trubcu VD a
to asi jako nejznamejsi poskozeni kridel pri nadmernem napadeni trubce VD v
bunce. Pokud budeme vychazet z toho, ze vyvoj trubce trva dele nez vcely,
tudiz je tam vetsi destrukce, a ze VD uprednostnuje trubci plod ( je to
vubec pravda?) tak potom po zpozorovani takoveho trubce bez kridel, je
akorat cas na lecbu VD? Nejlepe KM s dlouhou dobou ucinosti. Nebo uz je na
zachranu vcelstva pozde? Musime take samozrejme toto sledovani provadet
pouze pri rustu populace trubcu, protoze pri rapidnim ubytku trubciho plodu
by bzl zaroven poskozen i delnici plod. Co na to rikate? Dekuji. Roman
Pavlica