- Ing. Arnošt Hrdina --- 20. 11. 2003
Re: Langstroth (4489) (4490)
Tohle je vcelku zajímavé tvrzení, ale zatím mně nikdo nepřesvědčil činem.
Proč by to tak mělo být? Ikdyby to někdo vyrobil za hubičku, tak to stejně obchodník na příslušném trhu prodá za cenu na příslušném trhu obvyklou. Byl by idiot kdyby udělal něco jiného.... Pro příklad nemusím chodit daleko. Jestliže se se u nás objevil med s antibiotiky, tak byl zřejmě nakoupen opravdu hodně výhodně aby se těm kšeftařům vyplatilo riziko postihu. Proč je tedy tento med na pultě za obvyklou cenu? Protože to za tuhle cenu obchodník prodá. Pokud bude velká firma vyrábět úly, bude to opět prodávat obchod, obchodní, řetězec a udělá si stejný marketingový průzkum a prodá za cenu na trhu obvyklou. Ptám se kam půjdou ceny po vstupu do unie? Nahoru? Dolu? Finanční experti uvádí, že zřejmě žádný finanční škod se vstupen nepřijde. Jestliže se dovážejí lisované polystyrenové úly a opět sestava stojí kolem 3000. Myslím, že je v ceně především cena materiálu a energií. V jakých mezích se může pohybovat rozdíl v tom, jestli bude výrobce samozásobitel? Asi by musel někdo kdo je skutečně vyrábí musel uvést nějakou člověkohodinu a sazbu na jeden úl. A pak bychom to mohli porovnat s tím, na kolik se tahle položka může snížit. To snad možná je položka, se kterou by se dalo kalkulovat, že by se tu dalo ušetřit. Ale kolik? Na jak moc se dá výroba tradičních dřevěných nástavků svěřit strojům, aby se snížily náklady na drahou lidskou práci. Předpokládám, že v tomhle směru zůstane ještě hodně lidské práce a nebude možné nějak extrémně snižovat tyhle náklady. Náklady na lidskou práci neustále rostou. Snad by se dalo počítat s levnou lidskou prací v nějakých rozvojových zemích. Ale nejsem si jistý, že se budou nacházet donekonečna země, kde jsou ochotni lidé pracovat za byt a stravu.
Pokud podle světových statistik je podíl výrobce na ceně finálního zboží na pultu obchodu pouze 40% a to je skutečně maximum a vyjímky. Spíš to bývá míň, a s tlakem obchodních řetězců je to stále menší procento. A pokud uvížíme, že v téhle republici pro tento specifický prodej nepoužívá mezičlánek velkoobchodu a logistických a marketingových velkofirem a i tak je cena 3000 a při tom systému jaký ovádíte se bude muset použít a do ceny se započítá, tak mi vysvětlete, kam se započítá ta sleva, aniž by se totálně snížila kvalita a měli bychom i přesto úly levnější než těch dnešních 3000 , nebo ekvivalentně v Euro.
Zatím jsem tenhle argument s levností úlu při velkých sériích slyšel jen lako vizi. Dokažte to někdo. Přivezte někdo krásný dřevěný úl za tisícovku. Dokažte to někdo nějakou reálnou podloženou kalkulací, že to není iluze. Dovezte někdo skutečně levný úl! Kolik stojí za hranicemi? Dá se ta cena nějak porovnat?
Zatím nevím, jestli se tomu argumentu skutečně dá věřit.
Hezký den.
Arnošt
----- Original Message ----- From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, November 20, 2003 2:03 PM Subject: Re: Langstroth
> Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm vidím > já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě má rozjetou > technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl vyrábět např. 2x > více (a k tomu má právě jejich propagace přispět), tak jejich cena světově > klesne třeba na 2/3. V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři ........................ ...................... > Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4491
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |