Archiv Včelařské konference

Máte někdo zkušenost v chovu matek systémen Nikot.

"To všetko viem, ale larvička zo zriedenej kvapky materskej kašičky, medu či čistej vody, nič neskonzumuje (a to je fakt). Včely rýchlo pridanú tekutinu rýchlo vylížu a začnú ju ošetrovať, ale ako som napísal, nie MK ale kŕmnou kašičkou určenou pre včely robotnice"

Zase budu oponovat.Když už si založím chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,čili ve stáří okolo těch 12 hodin(larvička je malinká,téměř rovná,v kapičce krmné kašičky),a půjdu tam dejme tomu za 24 hodin(třeba si někdo přijde pro otevřené matečníky),tak už ta 36 hodinová larvička plave v bohatě nakrmeném načatém matečníku mateří kašičkou.Producenti mateří kašičky vědí,že nejvíc mateří kašičky je v otevřeném matečníku ve stáří larvy 2,5 až 3 dny,potom už ji včely tolik nekrmí a larva také víc vyroste a spotřebuje ji,aby ten matečník postupně vyplnila sama sebou.
Takže ano,ze začátku ji včely krmí krmnou kašičkou,ale jen v řádu několika hodin,potom tuto KM nahradí mateří kašičkou,a 1,5 denní larvička už je jí bohatě zásobena,proto ta větší jistota.
Zdraví Pavel.

a.turčáni:
Pri pokusoch boli produkované vajíčka vážené na začiatku a priebežne 4 dni, už prvé položené vajíčka boli ťažšie o 30-35%, čo sa prejavilo v robustnosti produkovaných matiek. Ja nemám možnosť vážiť oplodnené M, ale vizuálne to dokážem posúdiť, ťažká M má mohutnú hruď.

___________________________________________________________

Větší matka znamená automaticky vetší počet vaječných rourek (ovariol) ve vaječnících? Jsou známy případy, že i málo robustní matky kladou stejně dobře jako ty robustní. Škoda, že tyto zdroje většinou zároveň neuvádějí původ těchto matek (z jak staré larvičky se vyvinuly).

Osobně se domnívám, že na hmotnosti vajíčka moc nezáleží. Dělnice se také rodí stejné na vrcholu rozvoje jako na začátku plodování, i když jsou z vajíček různé hmotnosti. Daleko důležitější je množství a kvalita kašičky v posledních 2-3 dnech larválního vývoje a velikost dna buňky. Ale je to jen můj názor, který nemám podložený ani konkrétní vědeckou prací, ani vlastní praxí. Proto by mě zajímalo vyjádření nějakého včelařského odborníka, který to má podložené konkrétními daty, nikoliv jen vizuálním pozorováním (sugesce může být velká).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

>Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek <

>K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy). <
------------------------------------------------------------
Skoro ani nechápu o čem je zde řeč. Podle mých zkušeností a možná i trochu díky mé "nešikovnosti", jsem udělal poznatek. Že do kapky vody (ať již zředěného medu nebo zředěné mateří kašičky a nebo jen čisté vody) se nejmenší larvičky pokládají lépe a bez případného mechanického poškzení než (při přešmudlávání)do buněk na sucho. Avšak to, že by larvičky tuto mokrou postýlku ausgerechnet tak nutně potřebovaly, to jsem nepzoroval. Pokud včely vyměňují (v některých případech) větší množství larviček položených do suchých buněk, může být způsobeno jejich mechanickým poškozením při manipulaci (přelarvení).
JK

Původně se tady jen kdosi ptal, jak udělat oddělek.....

Zdravím všechny, dnes bylo vskutku pěkně! Létalo se o stošest! Vrby jsou už skoro pryč, ale už určitě kvete něco jiného, jen jsem slepota. (-: max teplota u nás dnes 17°, slabý vítr, 500mnm.
2 vídea k prohlédnutí zde:
http://www.youtube.com/watch?v=RO0jae36rlE
http://www.youtube.com/watch?v=-8GKdw94kCM
Ať se daří, Libor.

Také zdravím, u mě též včelí frmol, kvetou hodně třešně, dokvítají meruňky a chystají se pomalu jabloně. Dnes jsem zasadil již v pořadí sedmou třešeň vysokokmen. Uvidíme, co se z toho letos ujme. Zdraví P.S

nerozpouštíš víčka ale děláš jen dírky,které se jak kdyby zatáhnou do kraje ,med to už prolomí,jak u odvíčkovacího ježka,ale ne toho plastovýho ale profi a ten jen made in swiss pokud se nepletu....??

navíc zdroj fakt musí mět výkon,správnou úzkou koncovku....

čauky panove kdy je podle vas lepší menit matky ted co budou nebo až po krmení.matky budou v klickach koupene.a jak to mam provest diky za radu?a doporučujete 3 rokem od založení oddelku?diky jirka

Na webu SVS jsem zjistil na:
http://www.svscr.cz/index.php?art=2099
zajímavou a překvapivou informaci. K 17.4.2010 máme oficiálně jen 10, slovy deset aktivních ohnisek moru včelího plodu.
Počet nových ohnisek 4. Zdolaných 0.Jaký máte na práci SVS názor?

S pozdravem

Jirka Přeslička

Hmm. Zajímalo by mě, jak se zvýší HMF medu.
Vzduch je nejspíš o hodně vyšší, než 50°C.
To si radši koupím od pana Sapáka pořádnou širokou vidličku :-) ...

Arnošt

Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff. Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S pozdravem Michal Říha

a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí??????????????? Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

Aj mňa zaujímalo HMF a preto som si dal urobiť rozbor odviečkovaného medu horko vzdušnou pištoľou. Žiadne HMF nepribudlo. Pri odviečkovaní sa len malá časť medu nahreje a práve tú som poslal na rozbor.

Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc pěkně, ale je to trochu hazard.

1. Morové nebezpečí tu je, ale nejde o jediný nebezpečí jak chytit,
roznést si mor, takže prrr.
2. SVS píše jasně a má teplotní požadavky pro dezinfekci, jestli někdo
investuje cca 35 tisíc do 40 kil kovu, tak snad si může pořídit i
lepší fritovací hrnec na hranolky s výpustí, nějakou malou kopyst
kuchyňským časovačem.
3. Je doba taková, že jsou možnosti se dobře "ostrovně" vybavit i na
malý provoz, inteligenci se meze nekladou a stará totalitní škola by
se měla zamyslet, co vlastně tvrdí. Investice to je s delší finanční
návratností, ale je to stále kus stroje, o který je zájem. Být
soběstačný a místo klábosení dělat v zimě mezistěny, je rozhodně
racionální prvek.
4. Výroba mezistěn není až tak jednoduchá. Je ale jednodušší, než číst
litanie okolo jiných prkotin jako přidávání matek, rámková míra,
rámek, ... rozhodně je lepší než vypisovat moudra, nová praktická
moudra nabýt. Být za mlaťhubu a odborný kafemlenek na baterky, bez
možnosti alternativního myšlení, je projevem určitého zkratu.
5. Kdo je schopný si vyrobit úl, rámek, naučí se špičkově chovat
včely, tak výroba mezistěn je opravdová smetana na dortu. Schválně,
kdo umí vyrábět mezistěny na těchto malých strojcích? V nějakém 80
roce se ukončila odborná debata ve Včelařství a od té doby už malí
výrobci mezistěn nejsou. Dobře nám tak. Patří to ke včelařství také.

_gp_

............
a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí???????????????
Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

2010/4/25 NitraM <e-mail/=/nezadan>:
> Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla
> neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá
> krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale
> můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází
> dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl
> neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru
> roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se
> nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak
> by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc
> pěkně, ale je to trochu hazard.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Máte tam pro stroj na trubčí mezistěny nějaké divné rozteče. Jde o chybu?

_gp_

2010/4/25 Michal Říha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>:
> Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn
> je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff.
> Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a
> ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České
> zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na
> mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a
> jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se
> rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v
> Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich
> internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na
> e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S
> pozdravem Michal Říha
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím Michale, tak sis už nahodil reklamu? Přeju ti to. Jdi do toho. Pokud budeš vyrábět MS pořádně, jako že ano, je dobře, že bude tebou trh o něco opět bohatší. Konkurence je dobrá věc a kvalita je to největší. Cena za takovou kvalitní mezistěnu nerozhoduje. Aspoň pro mě ne.

čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Také se mi to honí v hlavě a v určitém pořadí investic to je. Teď asi bude na řadě vlek a palety. Co píše Gustimilián to je naprosto přesně. Takové zařízení předpokládá ale velikost prostoru na délku na ohřívání apod a určitě to nejde cmuchtit v nějakém pidiopokojíku v podkroví. Také náročnost na energii je značná. Chtělo by to spíš pevná paliva nebo plyn. Vosk se několikrát ropzehřívá a tak bych mohl pokračovat. Koupit válce to je asi 1/5 problému. Rovněž cenová relace 20 - 40 Kč za kilo mezistěn, to je asi jen tak za náklady a nepatrnou odměnu, která má daleko k seriozní mzdě. Teď mi má přivézt můj nový výrobce pár mezistěn na zkoušku. Jsou protahovány klasickou liho medovou polevou, tak dám vědět. Budu je strkat oproti těm starým na nevýhodnější místa a porovnávat. Zdraví R. Stonjek

Zdravím vás,
Nevím odkud jste ale u Brna v želešicích je zahradnictví a tam mají vysokokmenů, kolik chcete. Jabka, hrušky, třešně, prostě vše. Taky jsou tam polokmeny, čtvrtkmeny a zákrsky. Mají tam vlastní školku. Nyní je již ale s výsadbou pozdě. V pátek měli doprodej. Já tam postupně kupoval na jaře 7 vysokokmenů, třešní. Jinak musíte počkat až do poloviny října, to budou podzimní prodeje. V květnu sázet stromy moc dobré není, takže přs léto sežeňte kontakty a na podzim hurá na nákupy stromků, já budu na podzim kupovat ještě 3. Příští rok 10 meruňek. Zdraví P.S

to snad budu muset vyrazit na moravu. jinak konec dubna ještě není pozdě, alespoň ne na šumavě. na severních stráních ještě leží zbytky sněhu, před měsícem bych pomalu jámu nevykopal :-) ale děkuji za typ. možná pověřím příbuzný, aby něco dovezli.

Zde na jihu Moravy je to asi tak. Na jaře se prodávají ovocné stromy od 15.3 - 23.4. Zbytky se potom likvidují, sází se a už neprodají. Přímo tam mají školky. Tady je už hodně teplo, z prodejem je tu šmitec. Podzimní prodeje se provádí od 20.9 - 10.11.
U nás v Rosicích u Brna se stromy budou prodávat do konce dubna. Je tu už dost teplo a to jsem už na Vysočině.Květen je tu divoký a dole u Brna se tak pozdě stromy nevysazují. Zahradnictví se tu přizpůsobují místním podmínkám. Třešně, jabloně a hrušky je lépe kupovat a sázet na podzim, meruňky, broskve, švestky, nektarinky se zase lépe vysazují na jaře. Ke každému druhu ovocného stromu musíš koupit jiný kmen stejného druhu stromu, který kvete přesně ve stejný týden na jaře. Pokud koupíš ovocné stromy, třeba třešně, které kvetou ne zároveň, ale třeba ob týden po sobě, s opylením je problém a dávají i méně pylu. Pokud kvetou zároveň, včely nestíhají nosit pyl, jsou jej kvanta. P.S

" Je ale jednodušší, než číst
litanie okolo jiných prkotin jako přidávání matek, rámková míra,
rámek, ... rozhodně je lepší než vypisovat moudra, nová praktická
moudra nabýt. Být za mlaťhubu a odborný kafemlenek na baterky, bez
možnosti alternativního myšlení, je projevem určitého zkratu."

Je pravda,že se zde vyskytuje dost informací,které jsou pro praxi nevyužitelné,někdy jsou zde přímo žvásty.Ale občas se tu vyskytne informace k nezaplacení,přímo zásadní.Jeden příklad za všechny-až tady na konferenci se mi potvrdila pro mě zásadní věc,totiž to,že i když mám nízké rámky v medníku a měl bych relativně získávat jednodruhový med s nízkým obsahem vody,často tomu tak není z toho důvodu,že tam mám takzvaně ztluštělé plásty(rozteče rámků dál od sebe a tím pádem jejich menší počet v nástavku),a já proč musím sebou vozit při každém vytáčení refraktometr,z každým plástem trhat,jestli necáká čerstvá sladina a měřit si obsah vody v každé nádobě....(?),i když prakticky veškerá literatura mě přesvědčuje o opaku.Aspoň vím,kam bude směřovat další investice,abych snížil obsah vody v medu.....
Ne všechny"moudra"tady jsou jen prkotiny.
Zdraví Pavel.

Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího. Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
Zdraví R. Stonjek

Mám včely pod kontrolou, snad počasí vydrží. Tak je třeba toho využít. Nevíme jak to bude dál.
http://leteckaposta.cz/967041656
B.V.

Hlavně to poslat na tu ZO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: dotace
> Datum: 25.4.2010 18:56:52
> ----------------------------------------
> čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil
> ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo
> razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky
>
>
>

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 25.4.2010 19:11:47
> ----------------------------------------
> kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
> čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(
>
>
>

"Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího. Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
Zdraví R. Stonjek"
___________________________________________________________

Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?Já to nevím.
Zdraví Pavel.

"kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :("

Označení ve školce nic moc neříká o maximální výšce, na jakou lze daný stromek vypěstovat. Je to prostě jen o tom, že někde ty stromky pěstují o rok kratší dobu a vyrostou méně, než je prodají jako čtvrtkmen a někde nebo nějaký neprodané klidně nechají ještě jeden roky a prodávají vyšší jako vysokokmen.
Ovocný stromek je jinak složenina dvou rostlin, podnože a vlastní odrůdy a o tom, jak vysoko ho lze zapěstovat, rozhoduje součet vzrůstností obou rostlin. Slabě vzrůstná podnož a na ní naroubovaná slabě nebo středně rostoucí odrůda, třeba u jablek podnož M9 nikdy nevyroste ve vysoký strom, takový stromek puštěný do výšky vyroste tak do 3 - 6 metrů, pak růst zarazí a dál nejde, jen plodí. Naopak silně až středně vzrůstná podnož, třeba u jabloní semenáč jaderničky nebo podnož A2 se může v nesolidních zahradnictvích klidně prodávat jako zákrsek, ale pokud se nepustí do výšky aspoň 4 - 6 metrů, neplodí a jenom produkuje každý rok obrovské, až metr a půl dlouhé šlahouny.
Je třeba tedy shánět nejen konkrétní odrůdu, ale i stromek naroubovaný na konkrétní podnož. Nebo zakoupit odrůdu či od souseda sehnat roub a potom to naroubovat na semenáč třeba té jaderničky, ideálně nepřesazovaný, přímo vyrostlý ze semena na místě. To je vhodné na hodně tvrdá stanoviště, na nějaké málo udržované přirozeně rostoucí vysokokmenné sady, třeba nějaká přírodní nehnojená kamenitá podhorská louka, a taková jabloň se potom růstem prosadí i v nějakých přirozeným náletem zarostlých plochách. Nebo na jeden vysokomen třeba někde na kamenitém dvorku....
Různé podnože jsou nejvíc propracované v jabloních, ale u jiných ovocných stromů je to totéž, jen není v podnožích takový výběr...

V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až k 23% vody Jen značka český med je 18%.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:03:15
> ----------------------------------------
> "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> Zdraví R. Stonjek"
> ___________________________________________________________
>
> Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> OBSAHU VODY?Já to nevím.
> Zdraví Pavel.
>
>
>

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

To není dobrá rada.
Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.

Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
Nejlepší přímo ze školky na podzim,
J.B.

ja je nakupuju ve skolnim statku Decin - Libverda
ale je to vzdycky na objednavku, cili minimalne pul roku dopredu
honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jirka
Sent: Sunday, April 25, 2010 7:12 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: A zase lítáme (-:

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Mám taky bohužel problém s jarními medy, které často (více posledních let) mívají z plně zavíčkovaných plástů i 21% což v praxi pak znamená, že se časem rozkvasí. Zajímavé je, že vloni úplně první med měl pouze asi 17% vody a po 14 dnech druhý ke 20%...Velcí včelaři si postupně pořizují sušičky na med, takže bohužel je to asi realita. Sám takového medu nemívám moc, pokud začne nakvašovat dám ho do medoviny. Každopádně je dobré mít refraktometr a měřit každou konev.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:51:23
> ----------------------------------------
> V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až
> k 23% vody Jen značka český med je 18%.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:
> > Datum: 26.4.2010 08:03:15
> > ----------------------------------------
> > "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> > tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> > vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> > ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> > Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> > sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> > připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> > Zdraví R. Stonjek"
> > ___________________________________________________________
> >
> > Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> > předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> > snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> > dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> > Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> > nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> > hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> > je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> > OBSAHU VODY?Já to nevím.
> > Zdraví Pavel.
> >
> >
> >
>
>
>

"JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

Já předpokládal že bude vědět něco o podnoži na které je to naroubováno. On takový polokmen je výška od 120 cm do 180 a vysokokmen 180 až 250 cm. Podnože na čtvrtkmeny se v pohodě dají podle vzrůstnosti odrůdy použít i na výšku 180cm. z otázky také nebylo zřejmé zda mu jde o ovocné nebo okrasné stromy. Tam by ještě přibyl alejový vysokokmen, ten je 2 až 3 m délka kmene.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 26.4.2010 08:54:53
> ----------------------------------------
> Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš
> větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.
>
> Pepan
>
> To není dobrá rada.
> Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože
> tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.
>
> Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
> Nejlepší přímo ze školky na podzim,
> J.B.
>
>
>

Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev,
můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás
uspokojím
i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen
vigor,
takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S


A roztoč bude jako koření?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 12:29:09

> Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš
> s ní nic dělat.Je na kost
> tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není
> na kost zmrzlá, je foremější,
> jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací
> vidličkou zmrzlé dílo
> neodvíčkuješ.
>
> Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50%
> neoplozená matka a Z 50%
> TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu
> dává stejnou míru
> vlastností matka a trubec, nebo ne?
> Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců
> z vlastních včelstev,
> můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev
> a jistě vás uspokojím
> i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní
> je ale kmen vigor,
> takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

Kdo zas co potvrzuje.
Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
své matky a jejich předků?

_gp_


16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když již jsme u
> toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými
> trubci, je jak
> > se zdá lichá
>
> pepan

Ale pánové!
Johana Gregora na Vás.




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 20:26:40

> Kdo zas co potvrzuje.
> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> genetické informace od
> své matky a jejich předků?
>
> _gp_
>
>
> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když již jsme u
> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny
> > bodavými trubci, je jak
> > > se zdá lichá
> >
> > pepan

JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

--------------------
zařízení vypadá fakt dobře,ale přemýšlím obráceně. co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje, protože jak je popsáno na vebu tak z 26 konví medu to vyždíme
celé dvě konve vody ,to by se ji vyplatilo prodávat ,že by medová voda

Zdenek

Co se
týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.

Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
můžu požádat,tak se podělte
o zkušenosti.Díky.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 18.4.2010 - 19:47:52

> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> příklad. Máme zrovna
> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> se zničeho nic
> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> vím pramálo, ale
> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> by si měli alespoň
> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> od p. Čermáka. Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> nebo i snížit přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> jara, odpověď na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> mnohé osvětlí.
>
> _gp_
>
> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > nebo sklony k chorobám a
> > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > dalších generací nepřenáší.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> ----------------------------------------
> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> >> genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >>
> >> _gp_
> >>
> >>
> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> >> > je matka a ne trubci.
> >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> >> > oplodněny bodavými trubci, je
> >> > >> > jak
> >> > se zdá lichá
> >> >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|

"co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje"
------------------------
Proč špatně? Já v tom vidím dobrou pomůcku pro získávání druhových medů. V době intenzivní smůšky můžete také ušetřit včelám práci s dosoušením pár poslednícch procent vody a sobě s přidáváním dalšího nástavku se soušemi.

A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych tam ty langstroty dával
napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
Karel


Jo,JO,JO!!!
To je pěkné!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Prosba o radu
Datum: 18.4.2010 - 22:16:08

> Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil
> čtyři včelstva dobře
> vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou
> ale v dezolátním stavu,
> navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem
> je přikrmil, matky plodí. Mám
> zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez
> souší. Myslíte, že v době
> květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký
> nástavek postavit jako
> medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu
> nebo v době květu
> udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
> Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.
>
>
> Jura
> ---------------
> No snad po dědovi zůstaly i nějaké souše. Kdby
> ne, stejně.
> Vzal bych rámky, mezistěny a stloukl bych nějaké
> bedny na původní rozměr a
> včelařil dál na této rámkové míře.
> A až bych měl zkušenosti, tak bych si přidělal
> nějaké jiné, pokud by mi to
> jo nevyhovalo.
>
> V úlu to není - pokud je dost velký a je nástavkový,
> je to ve včelaři a v
> ve včelách. :-)
>
> Já bych zůstal na původní míře, někde bych sehnal
> pár suchých prken, nebo
> laťky a styrodur a maximálně bych uvažoval o polomednících.
> Nebo bych na ně
> použil ty 3/4 langstrothy.
>
> A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych
> tam ty langstroty dával
> napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
> Karel

Rozdivočit je může cokoliv Jednou pro mne přijela jedna rodina nejmenovaného včelaře který se dal do práce ve včelách v silně podnapilém stavu. co s nimi vyváděl jsem se dodnes nedozvěděl, ale takový cirkus jsem jaktěživ nezažil.
Ale to z genetikou nemá nic společného. Jinak mně stačí vědět ,že od bodavých včel namohu vychovávat nové matky i kdyby včelstvo doneslo každý rok 2q medu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 26.4.2010 14:02:48
> ----------------------------------------
> Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
> přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
> na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>
> Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
> ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
> ,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
> můžu požádat,tak se podělte
> o zkušenosti.Díky.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 - 19:47:52
>
> > Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> > příklad. Máme zrovna
> > dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> > se zničeho nic
> > objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> > vím pramálo, ale
> > řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> > by si měli alespoň
> > přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> > od p. Čermáka. Co se
> > týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> > poznatků, které mi
> > potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> > nebo i snížit přes
> > potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> > jara, odpověď na jednu
> > historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> > a také ověřil, kvůli
> > jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> > mnohé osvětlí.
> >
> > _gp_
> >
> > 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > > nebo sklony k chorobám a
> > > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > > dalších generací nepřenáší.
> > >
> > > pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> > >> Předmět: Re: P.K.
> > >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> > >> ----------------------------------------
> > >> Kdo zas co potvrzuje.
> > >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> > >> genetické informace od
> > >> >> své matky a jejich předků?
> > >>
> > >> _gp_
> > >>
> > >>
> > >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > >> >> > Když již jsme u
> > >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > >> > je matka a ne trubci.
> > >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> > >> > oplodněny bodavými trubci, je
> > >> > >> > jak
> > >> > se zdá lichá
> > >> >
> > >> > pepan
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> > --
> > ___
> > / __| _ _
> > | (_ || || |
> > \___|\___/
> > ____
> > | _ \ __ _
> > | |_) / _\ |
> > | _ /\__/_|
> > |_|
>
>
>
>
>

Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště
5 m od
jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě
jste do
lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé
přírody? Jinak
platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem
fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.


Jak zde již bylo uvedeno.Nejúčinější je likvidovat jejich "dálnice",které
si značkují feromony,či co to je.Mě se osvědčilo jakýmkoliv spůsobem
narušit ty "dálnice".Mechanicky-železnými hrabičkami,případně
březovým koštětem.Tam kde nebyla tráva.Na pevných površích zatím
vždy stačil macerát z ořechového či křenového listí.(namočíte
do vody na 24h.)A to všechno v dostatečné délce.
(10m)Jistě existují i další "babské" rady. Výluh ze slepičinců
atd.Takže s chutí do toho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HI" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mravenci
Datum: 19.4.2010 - 19:37:10

> Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí
> stanoviště tvrdou chemií
> (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko
> se jich budete zbavovat,
> tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat
> znova. Jinak u nás jsou
> chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna
> ne v té nejvyšší kategorii.
> Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana
> trochu o ničem.
> Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální
> systém a způsob života,
> jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války
> mezi koloniemi, nebo naopak
> jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny
> matek atd.
>
> Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí.
> Když budou dost velké,
> věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout.
> Ne vždycky je nejlepší
> řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus
> za každou cenu ;). Méně a
> jednodušeji je někdy více.
>
> Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba
> vystříkáním roundupem je úplně
> mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou
> přes velké plochy betonu
> a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu
> vegetaci, vůbec je to
> nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté
> půdě začít libovat ;)
>
> Honza Indra
>
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si
> udělal stanoviště 5 m od
> jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš
> postup. A jistě jste do
> lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou
> přátelé přírody? Jinak
> platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů
> v nádobkách s olejem fungují.
> Klidný den! Jiří
> Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Dotaz

Co mám mohu očekávat od informací získaných od váhy
včelstva na váze?

Vlastní hodnocení:
Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní život, přínosy
a spotřebu
včelstev.
Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý na mnoha faktorech
(průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti půdy, vzduchu, proudění
vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos velice různé
intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva jej dovedou
ekonomicky
zvládnout. Domnívám se že vlastně za celý rok existuje jen děkolik
dní v
roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo je schopno
přinést
dobrý denní přínos nektaru.
Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro ty se tyto
informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan B?rgel" <janburgel/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: vcelstvo na vaze
Datum: 19.4.2010 - 20:06:44

> Dotaz
>
> Co mám mohu očekávat od informací získaných od
> váhy
> včelstva na váze?
>
> Vlastní hodnocení:
> Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní
> život, přínosy a spotřebu
> včelstev.
> Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý
> na mnoha faktorech
> (průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti
> půdy, vzduchu, proudění
> vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos
> velice různé
> intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva
> jej dovedou ekonomicky
> zvládnout. Domnívám se       že vlastně za celý rok
> existuje jen děkolik dní v
> roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo
> je schopno přinést
> dobrý denní přínos nektaru.
> Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo
> na váze.
> J.B.

Ahoj Pavle,

pouzivas celozasitovane dno u svych vcelstev ? Pokud ano, muze to byt tim, uz jsem o tom slysel z vyzkumneho ustavu Kyvalka, na jihu Moravy se srovnavaly vcelstva s pevnym dnem a celozasitovanym otevrenym. Jedna vcelnice a dva typy ulu, stejne snuskove podminky. Vcelstva s plnym dnem, zavickovano drive a obsah vody do 18 % -kvetovy med. Vcelstva se zasitovanym dnem otevrenym vickovaly med i s 20 % obsahu vody. Kdyz pak vcelstva ,,zacpali,, vsadili podlozku a zucili cesno, vcely med dohustili, jinak pry to bylo bez sance.
P.

Používám dna se zasíťovaným dnem,ale přes sezonu mám pod ním podložku(typ varroadna podle Neumanna),takže síto je uzavřené,některá dna jsou z upravených Tachováků na 11 rámků(ty jsem ještě nestačil vyměnit za nová).Obsah vody se pohyboval např,loni od cca 17% až někam hodně přes 20%,ty mi ředily med.Kde to šlo,jsem si rámky označil a vybral je později.Jinak díky za poznatek,opět něco nového,asi se tomu maturizátoru opravdu nevyhnu(ten od Honzy Jindry vůbec nevypadá špatně,otázka je,kdy bych se na jeho výrobu dostal,ne,že bych to nezvládl,ale ten čas..).
Zdraví Pavel.

Těch konví nebylo 24 ale 70. To co vyteče z vysoušeče je destilka bez chuti ani zápachu, ale kdo ví zda tam není stopově obsažena nějaká cenná těkavá látka. Úbytek 2 konve představuje 1 litr z konve medu což jsou nějaké 3% snížení vlhkosti medu. Nechával jsem to běžet celých 24 hodin, i když by stačilo bohatě jen 12. Důvodem bylo, že jsem tou dobou dělal na česačce chmelu dvánáctky a byl jsem rád, že můžu zalízt do kanafasu. To uzavřené dno je možná dobrý nápad, ale při kočování je velkou překážkou.
Honza

Gustimilian Pazderka dobrou věc určitě neporadí, proč taky. Něco ho to stálo a jak se ví, ani kuře zadarmo nehrabe.

biki

Těch konví nebylo 24 ale 70.
------------------------------
Panu Jindrovi se omlouvám za tu nepřesnost v konvích,jinak
moc pěkný web

s medem s vysokým obsahem vody se včelaři zrovna asi rádi nechlubí je to celkem pochopitelné,osobně si taky myslím
že celozasítovaná dna ,česna jako vrata taky možná tenkostěnné
úly možná nejsou to pravé ořechové, co se pamatuju tak nehustší
med byl vždy z pěkně zateplených univerzálů s česínkem tak malým že ho nebylo skoro ani vidět/25 roku zkušeností/

protože mám včelstev hodně tak dodávám do výkupu,loni
to bylo všechno do 18 procent ,ale vím od výkupčího, že řídké
medy ve výkupu spíš přibývají proto si myslím že je někde něco špatně

Zdeněk

Dobry den,

bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych den).

Za Vase tipy dekuji.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem. Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy (zdarma) = levné řešení.
Honza

zjistíš že když hodně dobrej rok tak je snůškových dní 28 max.ty první většinou nevyužijem nebo nemáme včelstvo v síle,můžeš zjistit že jde včelstvo pod hranici odhadnutých kritických zásob avůbec krmení,zimní spotřeba ,zapisujte si ranní udaje večerní jsou skrz vodu k ničemu,pokud to bláznivě přibývá na váze bláznivě i staví,melicitozní podzimní snůšky prozradí ,čím víc dat tím víc informaci tím víc let....
nevím jestli něco někdo nějak zásadního přidá a vzpomene,váha prostě váží, limit je ve vás ,k čemu je to pro vás ve všem dobrý...pokud máte zapisovač uvidíte jak vám tam přistávaj myši a lezou ptáci,ve skutečnosti pro obyčejného včelaře váha udává doplňující informace ,neboť nezkoumá a neporovnává vlastnosti jednotlivých linii apod. (což je trochu jinej level..)

jo a taky asi zjistíš že toho medu dost sežerou než ho usuší jak za časů Bludečáků....a tam je taky asi zakopanej pes u dnešních extra silných včelstev a medu z vyšším obsahem vody - medu co jde na byznys do výkupu! i mezi lidi....

kolik je třeba kilo denně za týden u sto včelstev,ale pánové krát tři snůšky,klobouk dolů,něco se ředí něco ani nezahustí

jo nechal sem letos přes zimu nějaké nástavky jen z osb desek,kde bylo síto tak se ta černota no nedala!,u oddělků bez sít to byl fakt hnus ,k ničemu vůbec to nedýchá a ještě se to časem nacucá,na medník přes léto to se dá ,ale zima?hrůza a děs....

Vyrabi nekdo na zakazku dadant ramky 43,5 x 30 cm?

Dne Monday 26 of April 2010 20:12:30 Honza Jindra napsal(a):
> Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem
> (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem.
> Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy
> (zdarma) = levné řešení.
> Honza

odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou
filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?

dekuji


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Monday 26 of April 2010 21:24:18 Pavlik napsal(a):
> Vyrabi nekdo na zakazku dadant ramky 43,5 x 30 cm?

kazdy truhlar,ovsem je lepsi mit vlastni vysusene drevo, cena hotoveho Vas
muze prekvapit. Mam Langstroth a drive, nez byly i tyto ramky bezne, jsem
marne poptaval vyrobce.





S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravim,

uz druhy rok pouzivam dna a vika z OSB a jsem naprosto spokojen, nic se nekrouti, vse je OK, uly jsou venku a na vikach mam vlneny eternit. Jinak letos bylo dosti vlhkosti a u slabsich vcelstev- oddelku jsem mel dosti plisne i ve drevenych nastavkach. Ikdyz ocko bylo tevreno.

PZ

Dobrý den,

fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje. Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2.

Vlasta
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Sololit - ochrana pred vlhkosti
> Datum: 26.4.2010 19:03:59
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Pokud má někdo zájem o starý medomet, ozvěte se na nonameov/zav/seznam.cz.

Je funkční, stabilní, použitelný na 39x24. Vnitřek natřený Bisilem.

mp

Ještě fotka:

http://vcely.ic.cz/www/Medomet.jpg

"kazdy truhlar,ovsem je lepsi mit vlastni vysusene drevo, cena hotoveho Vas
muze prekvapit. Mam Langstroth a drive, nez byly i tyto ramky bezne, jsem
marne poptaval vyrobce."

-----------------------------------------------------------

Přesně tak,sám jsem se výrobce ani nesnažil shánět,už od začátku mého včelaření si úly i rámky vyrábím sám.
Na rámky už jsem vyzkoušel různé druhy dřeva,od lípy,smrku,topolu,až po dnešní odřezky z vejmutovky na horní a spodní loučky a profilované boční loučky z olše.Všechny tyto druhy dřeva se na výrobu rámků hodí,jen např. smrk se více štípe.Řezivo nebo kulatinu je vhodné nechat nějakou dobu sušit,nejlépe aspoň rok.
Zdraví Pavel.

Dne Tuesday 27 of April 2010 07:50:08 Vlastimil Netušil napsal(a):
> Dobrý den,
>
> fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje.
> Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2.
>
> Vlasta

plechovka litrova ?

dekuji

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 08:00:00 P.Krátký napsal(a):

> smrk se více štípe.Řezivo nebo kulatinu je vhodné nechat nějakou dobu
> sušit,nejlépe aspoň rok.
> Zdraví Pavel.

podle truhlare - coulova prkna susim rok, fosny 4-5 cm na boky 2 roky.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje. Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2."

Souhlas, fermež napouštěcí je asi tak o třetinu přiředěná ředidlem. To si může člověk udělat i sám a levnějším ředidlem než za kolik je fermež.
Taky spotřeba zhruba odpovídá mým zkušenostem.
Teoreticky by se fermež měla ředit pro první napouštění, naředěná fermež pronikne do materiálu hlouběji a po zaschnutí prvního nátěru druhý nátěr fermeží vytvoří uvnitř dřeva nebo sololitu kvalitnější ochranu než nátěr jenom neředěnou fermeží. Nevsáklá fermež se přirozeně stírá nějakým hadrem.
Já se takhle snažím dělat dna, možná bych to taky udělal, kdybych natíral fermeží nástavky při nižší teplotě někdy přes zimu. Normálně nástavky natírám na půdě přes den za teploty 30 i vyšší, 30 st C je na půdě za pěkného počasí už v dubnua kdy fermež je nahřátá a do dřeva nebo sololitu proniká hluboko.
U fermeže rozhodně doporučuji prozkoumat nabídky, poptat se po internetu a podobně, protože fermež ve vícelitrovém balení se dá sehnat výrazně levněji než fermež v prodejnách rozvážená po malých plechovkách. Svého času jsem kupoval fermež v jedné prodejně původně Řempa za cenu asi 95 Kč za litr, zatímco fermež v místní drogerii stála plechovka 600 gramů nějak 145 Kč.....
Co se týká včelího vosku, vzhledem k výkupní ceně vosku to bude v první řadě levnější. Hodně bude záležet na výběru ředidla, ve kterém se vosk bude rozpouštět, při nevhodném ředidle bude rozpuštěný vosk hodně viskózní a nepronikne do hloubky. Taky na teplotě při natírání bude záležet víc než u fermeže. Taky se může použít vosk ze zbytků nebo nějaký horší vosk než čistý vytavený vosk.

Jan Cervenka
odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?

To přesně nevím. Fermež používám stále jako přídavek do vosku pro natírání střech. Zpomaluje zaschnutí vosku a ten se na slunci hlouběji vsákne do sololitu. Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření.
Honza

"Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření. "

Přesně tak.

R.Polášek napsal: Taky se může použít vosk ze zbytků nebo nějaký horší vosk než čistý vytavený vosk.

A já se ptám co je to horší vosk, než vytavený?
Včely přece produkují jen jeden vosk, to je včelí!

biki

Pane Červenko, poučte se raději z odborné literatury. Takových knížeček za soudruhů vycházelo tak jak nyní kuchařek. Najdete je v každé knihovně. Tady někdy radí radilové přímo věci neskutečné a matoucí.

biki

Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro ty se tyto
informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
Standa.

Vysvětlení poznámky:
Zdá se mi že na tomto foru diskutují i včelaři kteří o diskutovaném tématu mnoho neví (jmenovitě ti kteří si pletou demokracii a pravovis, nevadí jim když myslivec sem tam střelí poštolku atd)
Máme svobodu projevu tak si mohu oslovovat koho chci a toto je svobodné forum a může zde diskutovat i neoslovený.
Z průběhu sledování váhy:
konečně se některé přínosy pohybují nad 0.5kg denně, ale to je vidět i na česně že včely větrají. Denní úbytky byly až 2 kg za 24 hodin, ve včelatvech je hodně otevřeného plodu.
J.B.
Oslovuji přímo vás Stando, chcete si pořídit váhu a jakou a proč?

"A já se ptám co je to horší vosk, než vytavený?
Včely přece produkují jen jeden vosk, to je včelí! "

Já třeba zaznamenávám docela velké rozdíly v barvě vosku. Prostě když dávka do mého hrnce na vyvařování vosku parou činí jen 1 - 2 kg vosku, můžu voští a zbytky na vyvařování všelijak třídit a dělit, můžu dokonce voští z jednoho rámku tmavé dát do jedné dávky společně s odpady, voskovými zbytky či voštím požraným od zavíječů, světlé zpod horní loučky s víčky z medobraní a z zbytky panenských plástů a podobně do druhé dávky..... Tím dostanu výrazně odlišné vosky, hlavně barvou, trochu snad i vlastnostmi. Takže takový ten tmavší vosk spíše z různých odpadů, měli a zbytků, které postupně schraňuji, používám na takové věci - na štěpařský vosk, na impregnaci na boty....
Hodně světlý nejlepší vosk spíš schovávám, možná časem použiji na domácí mezistěny....
Vosk mezi tím prodávám a měním za mezistěny...
Mohl by to být dále i vosk poškozený stykem se železem nebo zinkem....
Mohlo by jít taky o vosk vyloužený ze zbytků, když se dnes vosk vyvařuje prostým působením páry a nelisuje nebo neodstřeďuje, zbývá toho vosku ve zbytcích hodně. Takže hodit ty usušené zbytky do ředidla, případně opatrně venku zahřát, aby se vosk rozpustil, zbytky odfiltrovat přes nějaké síto a roztok vosku v ředidle na nátěr je hotový. Toto jsem ale nedělal, možná to ale letos zkusím.

Nevím z jakých,, cituji: "zatím neúplných údajů" vychází ing.Kamler(včelařství 5-147),když můžu naprosto zodpovědně prohlásit i se za to podepsat,že v širokém okolí mého stanoviště nepřežilo zimu 50-75% včelstev.Někde je to i horší a to co mnohým zůstalo bych si v některých případech ani za včelstva netroufal považovat.Důkazy map a hezkých barevných tabulek a vyobrazení mě připadají sice hezké,ale naprosto zavádějící a neobjektivní.Připadá mě,že autor si lebedí v samolibosti.Vím,že problém je složitý a lehce se to tu píše,ale myslím si,že se situace dostala do takové fáze,že je nutné ji radikálně řešit a vážně se jí zabývat.
Jako jeden z návrhů řešení považuji radikální snížení zatěžování včelstav chem.preparáty,zrušení používat málo účinný aeros.vyvýječ v zimním období, totální likvidace spolu se složkama SVS, OV ČSV a obecních úřadú zanedbávaná včelstva.Zanedbané včelstvo považuji takové,ve kterém v letním období se nachází více zavíječů než včel a i s takovým případem jsem se již na vlastní oči setkal.
Petr Zpěvák
Uh.Hradiště

Na stránkách
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/
je i rubrika pro soukromou včelařskou inzerci, samozřejmě pro kohokoliv.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Tuesday, April 27, 2010 7:55 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Inzerce - medomet


Pokud má někdo zájem o starý medomet, ozvěte se na nonameov/zav/seznam.cz.

Je funkční, stabilní, použitelný na 39x24. Vnitřek natřený Bisilem.

mp

"podle truhlare - coulova prkna susim rok, fosny 4-5 cm na boky 2 roky."

___________________________________________________________


Nejsem truhlář,ale s dřevem pracuji už drahně let.Uvedená doba sušení platí pro nábytek,stavební konstrukce apod.Pro využití ve včelařině rok bohatě stačí bez rozměrových a objemových změn,však v úle si včely udržují samy určitou vlhkost,naopak přesušený materiál může způsobovat problémy(kroucení,vlnění apod).A u rámků zejména nemusí být dřevo perfektně vysušené,sám,když nemám zrovna dostatek suchého řeziva,tak ho přes zimu vysouším ve vytápěné dílně v regále,za měsíc je vyschlé.
Zdraví Pavel.

Když se takovéto vosky převaří v dešťové vodě - u nás stejně prší slabá kyselina - a nechají vychladnou v plastové nádobě po poklopem z polystyrenu - je třeba se připravit nato, že to bude podle hmotnosti chladnout i více než 48 hodin - získá se materiál barvy kuřátka, nebo housátka - samozřejmě, že po bílých rodičích. No a pak si z toho udělejte cokoliv. Nemáme žádný jiný, nebo horší vosk!!! Jiný, nebo horší vosk můž být jen v tom případě, že do něj něco přidám - to zn. že ho pokřtím nějakým sajrajtem - a nedej bože, aby se to dostalo do výrobny mezistěn!!! Samozřejmě se vyhýbám oprýskaným smalťákům a jiným. Používám na toto jen nerez a plast. Žádné otlučence z kuchyně, i když netečou, nebo dokonce ze skládky.

biki

Opravdu muzeální kus

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Inzerce - medomet
> Datum: 27.4.2010 07:55:47
> ----------------------------------------
> Ještě fotka:
>
> http://vcely.ic.cz/www/Medomet.jpg
>
>
>

.....Co jsem měl možnost vidět v dubnu, na některých stanovištích je situace stejná nebo ještě horší než v r. 2007. Navíc je to umocněno někde nosematozou. .....

I toto jsem si mohl přečíst na internetu
Na štěstí já takové vlastní a z okolí poznatky nemám.

J.B.

Myslím, že i jiné by zajímalo, co je příčinou těchto brutálních úhynů? Varroa, nosema, hlad, nebo jiný fujtajbl??Oznámili jste to Dolu a co ten na to?? U nás Varraoza prakticky není. U mě 2 včelnice bez , třetí 6 na včelstvo a to je asi 3 nejhorší výsledek na okrese. Přitom jsem všechny podložky prohlédl lupou a řekl bych se značnou jistotou, že tohle tam nebylo. Vysvětlení nemám. Zdraví R. Stonjek

Dne Tuesday 27 of April 2010 10:01:05 bikper/=/seznam.cz napsal(a):
> Pane Červenko, poučte se raději z odborné literatury. Takových knížeček za
> soudruhů vycházelo tak jak nyní kuchařek. Najdete je v každé knihovně. Tady
> někdy radí radilové přímo věci neskutečné a matoucí.
>
> biki

no a co by jste poradil Vy ?
Nak se jaro ozvalo a ja nemam, co odpovedet ......
Repka uz ma 2-5 kvetu a do tydne to zacne a nerad bych, aby to TO byla
rojovka ......


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 08:47:45 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Jan Cervenka
> odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
> Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou
> filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?
>
> To přesně nevím. Fermež používám stále jako přídavek do vosku pro natírání
> střech. Zpomaluje zaschnutí vosku a ten se na slunci hlouběji vsákne do
> sololitu. Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření.
> Honza

Vim, ze jste takovy vyzkumnik, nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi.
Nebo je to blbost ?


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 11:17:02 P.Krátký napsal(a):
> "podle truhlare - coulova prkna susim rok, fosny 4-5 cm na boky 2 roky."
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Nejsem truhlář,ale s dřevem pracuji už drahně let.Uvedená doba sušení platí
> pro nábytek,stavební konstrukce apod.Pro využití ve včelařině rok bohatě
> stačí bez rozměrových a objemových změn,však v úle si včely udržují samy
> určitou vlhkost,naopak přesušený materiál může způsobovat
> problémy(kroucení,vlnění apod).A u rámků zejména nemusí být dřevo perfektně
> vysušené,sám,když nemám zrovna dostatek suchého řeziva,tak ho přes zimu
> vysouším ve vytápěné dílně v regále,za měsíc je vyschlé.
> Zdraví Pavel.

no ve svych zacatcich jsem take delal z nevyschleho dreva a na vysku se mi
seschly i o 4 mm pri 159 mm. Nebyly to uplne cerstva prkna , ale ted delam
radeji 172 mm - holt radeji skrabu mustky, nez trham zapropolisovane
nastavky.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Když se takovéto vosky převaří v dešťové vodě - u nás stejně prší slabá kyselina - a nechají vychladnou v plastové nádobě po poklopem z polystyrenu - je třeba se připravit nato, že to bude podle hmotnosti chladnout i více než 48 hodin - získá se materiál barvy kuřátka, nebo housátka - samozřejmě, že po bílých rodičích."

Kdysi jsem si taky s voskem hrál a převařoval ho, jenže změna byla minimální i po více převařeních, nehledě na ztrátu času a zasviněné podlahy a další věci. Ale to bylo taky v době, kdy za 25 kilo vosku daného do výkupu byl průměrný měsíční plat. Dneska by toho vosku musel být plný přívěsný vozík za auto, aby z toho byl průměrný měsíční plat.....
Dneska akorát nacpu vyřezané voští do vyvařovacího hrnce a na konci vytavený vosk s vodou vleju do plastové krabice a nechám ztuhnout. Hliníkový hrnec, to, že vosk přijde do styku pouze s kondenzovanou vodou z páry a to, že voda s voskem nevaří a nakonec pomalé tuhnutí v krabici způsobí, že se voda a vosk oddělí stoprocentně a na ostrém rozhraní. Z kvádříku vosku akorát pod studenou vodou okartáčuji tak dva milimetry volných nečistot a nožem oškrábu tak další dva milimetry vosku s nečistotami a mám hotovo, prakticky stoprocentní vosk. Kvádřík můžu uložit nebo jich několik svázat, obalit papírem a mám balík na zaslání poštou pro výměnu na mezistěny.
A všechny tyto vosky jsou "barvy kuřátek po bílých rodičích"
Barva, jakou mají čerstvé mezistěny, kupuji ty ze Stražiska, mají u mně ty moje nejtmavší vosky.....
Maximálně, kdy je v jednom cyklu malá výtěžnost a kvádřík vosku je tenký, i když hrnec je už plný, spíš u různých zbytků, dám ho na přetavení znova do hrnce při příští várce, takže některé vosky přetavuji dvakrát.
Zesvětlit by jinak asi vosk šel docela snadno, buď oxidačními činidly, jak se to dělalo donedávna, nebo absorbcí do aktivního uhlí či jílovitých látek, jenže pro obyčejný výkup není důvod to dělat.

Já jsem si zprávu o úhynech přečetl na příbuzném včelařském foru od ing Dvorského.

Na varroamonitoringu je klid a vše vypadá dobře.

Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
J.B.

Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
J.B.
-------
jj vypadá to, že zavlečené viry dokáží ve včelstvu přežívat hezky dlouho bez roztočů a dokáží jej nakonec zlikvidovat. A trvá jim to i dva roky, ale povede se jim to.

Je to asi pěkné svinstvo. Nepomůže ani posílení oddělkem.

Karel

> Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče
> mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme
> neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
> J.B.

Uz jsem letos videl mladusku bez kridel (nejsem sam) - s nejvetsi pravdepodobnosti vir deformovanych kridel.
Tento vir by mel jit udajne olecit km...

Tvrdit, ze roztoci ve vcelstvu nejsou z rozboru zimni meli (mel jsem nulu) bych si netroufnul...
T.H.

plíseň tam nebyla,pokud to nebyl ten černej hnus....,ale asi spíš ano ....
dřevěný úly byly jak netknutý ,jak od truhláře...

Jan Bűrgel napsal:

>Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry.
>Roztoče mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
.............

Podle všeho je potřeba vliv virů mít na zřeteli, ale vstupní brána pro škody na včelách způsobené viry je zřejmě roztoč.
Měl o tom přednášku na setkání VMS v Brně letos Jiří Danihilík
http://www.mojevcely.eu/news/vliv-klestika-vceliho-na-sireni-dwv/

Potvrzují to i přísěvky do diskuse z Optimal klubu. Zřejmě není vyloučen i jarní úhyn na viry, když včelstvo jde do zimy poškozené řádově tisícovkami roztočů (kteří mohou být fumigací zabiti a v zimním vzorku může být i 0).

Takže vyvarovat se překvapení s viry mi vychází jako vyrovnat se s roztoči.
Docela moudré podle mě mi přijde využít zkušeností, které presentoval na optimal klubu přítel Křapka a po opadnutí zimní uklízecí vlny spadu roztočů ještě nejvyšší čas využít tuto dobu k monitorování spadu a přeléčit kyselinou včelstva s průměrným spadem více než 1ks za den (nebo 0,5ks za den podle toho co si kdo troufne).
Další monitorovací akce v červnu kolem slunovratu.

Ti kdo mají včely zimované ve více než 1 nástavku by si měli uvědomit, že zimní vzorky opravdu jsou zkreslené a ve včelstvech mohlo přežít víc roztočů než si myslí podle spadu v zimních vzorcích.
Třeba na jednom mém stanovišti byl zimní průměrný nález 1ks na včelstvo v zimním vzorku (tj za cca 30dnů). No a u některých včelstev na tomto stanovišti jsem zaznamenal spad nyní až kolem 2ks za den. (v březnové uklízecí vlně až 7ks za den).

Radek Krušina

Řekl bych, že ty viry jsou vzhledem ke včelám zhruba asi stejně tak závažné jako chřipka u člověka. Kde jsou včely oslabené plus zároveň kde jsou vystaveny masívní nákaze, obojí dnes obvykle kvůli přemnožení roztočů, teprve potom je nákaza smrtící. Někdy stačí jen oslabení bez roztočů. Ať už třeba po zimě nebo třeba metodami včelaře.
Třeba jsou ve spoustě včelstev nějaké viry stále v nějaké skryté podobě.
Jak včelař třeba přidá příliš brzo na jaře nástavek plný mezistěn, viry přestanou být skryté a včely oslabí......

V souvislosti s tímto příspěvkem bych ještě položil otázku:
Není to tak trochu nápověda přírody, že toho už bylo dost? Že to, co tvrdošíjně a bezohledně rozchováváme sem nepatří? Že odjakživa tu fungoval přírodní výběr a nyní je tu výběr člověčí, vyšší moc, produktivita.... Mám dojem, že děláme všechno pro to, aby nám to příroda pěkně spočítala.

Pavel Holub napsal:

>Není to tak trochu nápověda přírody, že toho už bylo dost? Že to, co tvrdošíjně a bezohledně rozchováváme sem nepatří?
>Že odjakživa tu fungoval přírodní výběr a nyní je tu výběr člověčí, vyšší moc, produktivita....
>Mám dojem, že děláme všechno pro to, aby nám to příroda pěkně spočítala.
...........

Dojmy máme asi dost podobné. :)
A příroda už nám to postupně počítá, jen v některých oblastech asi víc. :)

Je to ale těžké.
docela jednoduchá myšlenka - vybírat ta včelstva, která si s roztočem nejpépe poradí. Tak to dělá příroda.
Jen je tu otázka víry zhruba ve smyslu: já na varroatoleranci nevěřím - tak nějak to zaznělo i u nás na schůzi. :)

Včera přišlo včelařství - poměrně dost informací o kmenech kraňky, které jsou v ČR rozchovávány a jak je ČR důležitá genová rezezva - ale ani zmínka o vigor (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).
Dost informací o vlastnostech rozchovávaného chovného materiálu v ČR, ale ani zmínka o sledování varroatolerance (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).

Jako by to byla zakázaná slova.

Radek Krušina

Pane Červenko, já sice nejsem natěrač, ale pokusím se. Fermež jako taková, samotná neni až tak vhodná jako isolant proti vhkosti. K napouštění - chceteli : penetraci - se zásadně používá napouštěcí fermež. Nátěry se mohou provést dva i tři, podle savosti podkladu a pokud možno za tepla. Samotné napuštění jen částečně bude bránít navlhání. Aby to mělo nějaký význam a trvanlivost je třeba takovýto povrch ještě ošetřit dobrým vodovzdorným nátěrem. Toto je ovšem při použití kvalitních a drahých nátěrových hmot náročné na čas a finance. Mám za to, že se dá docílit stejného efektu rychleji a levněji. Napuštění savých ploch bych provedl PROLUXem a na nátěr vnějších ploch - třeba i vnitřních - bych použil kvalitnich fasádních barev, které by se nanášely válečkem. Tyto barvy se prodávají v supermarketch - např.: OBI, HORNBACH - v baleních, tuším od dvou kilogramů. Navíc Vám je natónují na jakýkoliv odstín. Pokud neztratíte doklad, tak i poletech jsou schopni totéž namíchat. Pokud budete mít dobře očištěné těsnicí plochy obalů, nějaký roček to vydrží ve sklepě. Toť vše, volbu musíte provést sám. Celá akce byse dala provést během jdnohoapůl dne za prříhodných povětrnostních podmínek - to je sucho a sluníčko. A ať se vede a nestačejí konve!!


biki

R.Krušina:

Včera přišlo včelařství - poměrně dost informací o kmenech kraňky, které jsou v ČR rozchovávány a jak je ČR důležitá genová rezezva - ale ani zmínka o vigor (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).

Přehlédnul!! Protože Vigorka neni echt, tak bude ZUBERKA.

biki

A ještě na jeden údaj jsem zapoměl - medomet je V Březové u Vítkova (severní Morava)

Nedá mi to se pochlubit.
20 března se mi "podařilo" při nátěru plodu díky spadlému rámku z kleští zamáčknout matku. Naštěstí stihla ještě předtím naklást asi 3 plásty vajíček. Okolo 3 dubna se líhla, viděl jsem vylíhlý matečník, vykousané matečníky i ještě nevykousané matečníky. Nyní má nakladeno 1 - 2 dm vajíček a 1 - 2 denních larviček.... Ještě budu čekat tak týden, jestli to přece jen nebude trubcokladná matka.... Nemusela by to být, trubci byli.
Akorát že je drobná s malým zadečkem, i když bude oplozená. asi ji včelky budou v květnu menit tichou výměnou, to se ale dalo při tak brzkém "chovu" čekat......

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."

Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v něm nechá nějaký měsíc stát nafta s příměsí bionafty z řepky, ale na zasychání v suchou tvrdou hmotu ve stylu fermeže ne.
Polymeruje tuším ještě makový olej, ten ale je ještě dražší než lněný.

http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/zpravy/vedci-zjistili-ze-sloni-utikaji-pred-vcelami/469253

Závěry vědců z oxfordské univerzity mohu potvrdit. Za ty roky co mám
včely sem nikdy nepotkal v okolí včelnice žádného slona.

petr j.

Biki, túto Vašu radu úpravy povrchu úľa už prekoná len plastová odpadová rúra priemeru 500 mm. Skúste drevený úl nenatierať - ušetríte čas aj peníze.

Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
(1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

_gp_

26.4.10, Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>:
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych
> den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

ušetřete si s tím sololitem práci, kvalitní natřené dřevěné dno s nerez sítí se bude po vás dědit...

Dno to byl dlouho pro mě háček,chtěl jsem s ním být spokojenej,maj kde přistát,otvor na stranně jen třetina šířky cca 14x2,šoupací zavírání česna,přístup zezadu po celé šířce na síť otvorem cca 43x4,drážky pro uzavření síta varoa podložkou ale i pro sušení(ventilaci)...,

s divočinou počítám v rámcích v nástavku nad dnem,respektive pod plodištěm,velice významné opomíjené protirojové opatření je stavba pod plodištěm!!!,dejte jim nástavek rámků mezistěn nebo jen s pásky mezistěn na horních loučkách,klidně už teď a nechejte ho tam do té doby dokud se dá předpokládat že budou stavět,pokud jej vystavý tak další rámky nebo nástavek,tak vám nebudou vynášet žádný vosk a tlumí to přívaly nektaru v řepce ,v lípě...,a ti trubci ,když má matka chuť určitě vám tam zabloudí ,tam dole mezi trubci tam je ona ráda...máte někdo nějaký vychytávky?budu teď nějaky dělat,tak že by nějakej upgrade...

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
---------------------
na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám vadí/
na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to celkem nevadí vetšinou jdou
nástavky za dva dny po natření na stanoviště


http://leteckaposta.cz/954980380

Zdenek

biki napsal:

>Přehlédnul!! Protože Vigorka neni echt, tak bude ZUBERKA.
biki
.................

To jsem nepřehlédnul, ale bohužel z toho vyplývá, jak píšete, že s vigorkou se jaksi oficiálně nepočítá. :)

A opět budu rád když mě někdo opraví, ale Ing. Čermák je zatím jediný šlechtitel, který se zabývá varroatolerancí u svých matek. Alespoň podle informací, ke kterým jsem se já dostal. Kdo jiný u jiných kmenů než vigor ještě hodlá šlechtit na varroatoleranci?

Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.

Radek Krušina

Ze sololitu máme vnitřní stěny nástavků (cca 200ks, nejstarší více než 10 let), v posledních pár letech z něho dělám i dna a víka. Původně jsem používal parafinovanou vodovzdornou překližku, ale funkčně to není oproti sololitu velký rozdíl (cenově značný). Vnitřní stěny nástavků nejsou nijak ošetřené nebo jsou parafinované, dna a víka jsou parafinované. U nástavků jsem nezaznamenal jediný problém (vykusování, bobtnání), dna a víka budu muset odhadem po 5-10 letech vyměnit, což je pro mě přijatelné.

Dne Tuesday 27 of April 2010 23:41:58 zdenek napsal(a):
> "nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
> fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
> ---------------------
> na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového
> oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám
> vadí/
> na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře
> přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to
> nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to
> celkem nevadí vetšinou jdou
> nástavky za dva dny po natření na stanoviště

Dekuji, jestli se jeste mohu zeptat, v jakem pomeru byla ta smes fermez -
repka ? A co slunecnice ? Primarne mi nejde o natirani nastavku - tam to
delam luxolem v "akci", ale o ta dna ze sololitu - mam Langstroth , takze
obdelnik sololitu a bud na oddelky takove U z centimetrovych latek, nebo 2 U
(dole, nahore) z lati 2x3 cm pro vcelstva.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 18:47:50 R. Poláek napsal(a):

> Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství
> nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ
> a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový
> film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně
> na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v

Dobry den,

primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Sololit je hodně kompromisní materiál. Pokud se má použít jako pevnostní materiál, musí být stoprocentně v suchu. Pak je lehký, pevný, dobře se spojuje a dobře se z něho dělá. třeba bedny na rámky, skříně na včelařské věci do pracovny, konstrukce na víka úlů pod plech, věci dovnitř včelína.
Pokud se má občas dostat do mokra, nesmí být na místě nosného materiálu, může být jen jako výplň nebo obití třeba dřevěných rámů. Nátěr štětcem nějakou impregnací jeho vlastnosti na takovém místě zlepšuje, ale nátěr štětcem nikdy nepronikne do celé hmoty sololitu, takže jádro sololitu stejně vlhne a celý sololit se potom kroutí. Sololit víceméně úplně odolný vlhkosti by se dal doma vyrobit, kdyby se nařezané kusy sololitu namočily do příslušné barvy nebo laku a nechaly tam nějakou hodinku, dokud by to neprosáklo úplně skrz. Potom by to byl ale materiál podobný vlastnostmi spíše kusu plastu než přirozenému dřevěnému materiálu a taky pokud by měl být kvalitní, muselo by se na napouštění použít kvalitní barva nebo napouštěcí prostředek, který je po zaschnutí pevný, ne vosk nebo parafín. Spotřeba na impregnaci sololitu v celé hmotě by byla velká a levný sololit by se tak pěkně prodražil.
Levně a dostetčně kvalitně by sololit šel naimpregnovat polystyrenem. Polystyrenové zbytky třeba nástavků rozpustit v technickém benzínu nebo jiném levném rozpouštědle a sololit do toho ponořit.

Dne Tuesday 27 of April 2010 22:30:53 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
> podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
> nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
> (1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
> běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
> sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
> vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
> a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
> test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
> nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
> toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
> parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
> potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.
>
> _gp_

Dekuji,

ohledne sololitu - zas tak spatny material to neni,
mam ho cca 7 let na dnech, ale neosetrene a nektere se trochu krouti - funkci
dna to nijak nevadi a v mem vcelareni vetsinou vcely letaji ocky. Samozrejme
nejaka levna plastova hmota , mozna primo lisovana jako plastove ramky z
takoveho toho cerneho materialu, jako se delaji plastova vedra by byla ve
finale levnejsi a rychlejsi. Zase je tu problem s formou (cena).....

Nebo na stabilni stanoviste delat dna z zelezobetonu - mozna by i misto
vibracniho motoru stacilo nejake udelatko na "brneni".

Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
obratit a je vycisteno.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

Pouzivam bily sololit (bily z jedne strany) - sololak ci jak se to jmenuje, je drazsi, pouziva se na nabytek (zdelavam zbytky). Problemy zatim nepozoruju (4 rok v provozu 40N) nevim co je vykusovani sololaku, nenatiram ho ani nenapoustim.... A ze v sololitakach je na jare hooodne vlhko...

Drevene nastavky uz take prestavam natirat pze tyto nenatrene po prvnim roce v provozu vypadaji skvele tak proc si pridelavat praci, navic to ze to vice dycha nenatrene je zdrejme ku prospechu veci.

Dna mam z prken, ale asi bych se nebal ani sololitu, je to myslim o tom na cem dna stoji. Pokud temer na zemi tak je to jasny, tam sololit neuspeje. Pokud ve vysce na konstrukci z tramu, zeleznych trubkek apod tak bych se nebal - mam obcas nejakou podlozku ze sololaku ci sololitu natreneho na bilo a je to v pohode i pres obcasnou vodu na podlozce... Nejvetsi problem s moji konstukci podlozek mam kdyz primrznou, pravidelne koncem ledna :-)

T.H.

Než Sololit je lepší Solodur (sololit s melaminovou folií), kdo má zájem, může si koupit za babku výřezy z dveří v Solodoor Sušice. To se na dnech kroutit nebude.

Kdysi jsme - cca před 25 lety postavily dětem na zahradě chatičku. Natřeno jednou asi syntetikou. Chatička se pak rozdělala a desky už opršené jsme zpracoval na dna.
Rám z latěk a sololit. Nenatřené. Je to přes pět let co je používám včelnicově. Bez problému.

Sololit, pokud je olaťovaný a neleží ve vlhku je podle mě ideální materiál. A ten dobrý se ani nemusí natírat.
V zimě jsem rozřezával nástavky vyráběné v 70.letech. Z hlediska pevnosti atd by klidně mohly ještě pár pětiletek sloužit.

Karel

"primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne."

Dna úlů, tedy aspoň ty moje jsou vlhkosti vystavena docela dost. Při každém delším dešti s větrem dno navlne, protože šikmý déšť dopadá na nástavky a po nich stéká dolů, v zimě od sněhu, který napadne kolem úlů a od vody, která uvnitř úlu kondenzuje. Sololit na dna nepoužívám, jen dřevo.
Nevidím v tom ale zas tak velký problém. Dřevěná kostra dna se prostě musí udělat znatelně masivněji, aby samotná bez sololitu držela těch až 100 kilo nástavkového úlu nad sebou a to i za vlhka a případně i za vlhka při kočování. Sololit se tam musí vložit nebo obít takovým způsobem, aby pokud možno nevyčuhoval ven a netahal coby knot na sebe vodu stékající zvnějšku po nástavcích. A aby přímo neležel na stojanu nebo desce, ale byl nad ním ve vzduchu. Sololit se potom uřeže na patřičný rozměr a ještě před natlučením do dna důkladně napajcuje nějakou impregnací, raději na rozpouštědlové bázi než vodouředitelné a štětcem z obou stran, napoprvé zředěnou impregnací, napodruhé neředěnou. Stejně se i takhle naimpregnovaný sololit bude časem kroutit, prohne se o nějaký centimetr ven nebo dovnitř a je třeba s tím počítat, aby to nějak zásadně nevadilo. Naimpregnovaný ale vydrží podstatně déle, co znám o sololitu, nenaimpregnovaný ve dnu úlu takový druhý čtvrtý rok nejspíš chytne nějakou rozkladnou houbu a prostě se začne rozpadat.

> Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
> odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
> 2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
> nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
> listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
> 40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.

Njn, ale preci nechcete porovnavat dno zasitovane s dnem ktere se sklada ze ctyr list a ctverce sololitu :-)) Jsem si ale vedom, ze truhlari to maji pojate jako nabytek coz je zbytecne a drahe...
Kdybych nechtel pohodlne sledovat roztoce tak mam nizka dna jako ty vase - loni jsem jich par vyzkousel pro oddelky - jaro se zeptalo a ja odpovedel, ze na slozitejsi konstrukci zasitovaneho dna neni cas :-)) ctyri prkna pet cm vysoka 8 hrebiku a dolu ctverec sololitu... Prez zimu jsem udelal upgrade - zasitoval a pridelal drevene L-profily pro podlozky.

T.H.

U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.
-------------
taky to tak vyzeralo, ale ... :-)

kroutilo se to, a tak dole dělám obdélník a čelo (česno) k tomu sponkuji. Takže dno slouží buď jako dno, nebo jako víko, nebo jako mezidno.

U některých mám vzadu pruh síta cca 10cm. Nevyšel mi sololit a tohle řešení se mi docela osvědčilo. Na větrání to stačí. Dna mám na paletách, takže uzavření laťkama z boku nevadí, větrám ze sklepa z pod palety. Myslím, že včelám to v zimě vyhovuje víc jak extrémní změny teploty při větrání česny a očky.

Karel

Karel

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek

Plochá miska z plechu, nebo případně starý velký plech z trouby, na rozměr těch sololitů, na to nějaký těsný plechový poklop.... Aby se z toho neodpařovalo ředidlo.... Do misky se nalije tak centimetr vysoká hladina impregnace, cca litr, dva litry - fermež, barva, luxol, polystyren rozpuštěný v technickém benzínu...... Položí se jeden sololit, nechá hodinu nasáknout, pak obrátí na druhou stranu na půl hodiny, vyndá, nechá okapat a je naimpregnovaný.........

"Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek"

___________________________________________________________

Velmi rozumný názor.Sololit už jsem za dobu svého včelaření vyzkoušel při výrobě úlů také,měl jsem ho jak na víku,tak jako vnitřní opláštění nástavků,ale dát ho na dna?
To mě opravdu ještě nenapadlo,vzhledem k tomu,že si nedovedu představit desinfekci a také skutečnost,že bych po několika letech všechna dna ze sololitu musel vyrábět nová pro nefunkčnost těch starých.
Sololit na nástavky jsem napouštěl teplou napouštěcí fermeží(co teplou,vyloženě horkou,také sál jedna radost,plechovka byla pryč v cuku letu)a musím říct,že v úlovém prostředí prakticky nepracuje,jen ta příšerná vlhkost na jaře....Dnes už sololit prakticky nepoužívám,lepší materiál s dlouhou trvanlivostí je pro mě klasický masiv-na nástavky vejmutovka,na víka modřín,na dna modřín a dub,nemám totiž v úmyslu po několika letech dělat vše znova a klasické dřevo při správném ošetřování nějaké to desetiletí vydrží.

Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla stačit u silného a dostatečně zásobeného včelstva (přes zimu). Máte někdo zkušenosti s touto sílou stěny?