Včelařská konference

U nás ještě včera v poledne bylo většinou pár centimetrů sněhu a 3 - 4 st C teplota přes poledne. Takže taky nic nesthlo vyrašit, nyní v poledne je na slunci + 14 st C, včely mohutně létají, ale zatím jsou to jen orientační prolety.
Jedině při oblevě před cca 3 týdny u nás vyrašily sněženky a bledule a z nich jsem dnes zachytil řídce včelky s oranžovým pylem. A napotřetí, (poprvé v polovině prosince) rozkvétá lýkovec.
Ale při takových teplotách i u nás to rozkvete explozivně. Lísky, kočičky na klonu S021 jsou narašené a možná už zítra budou dávat pyl, petrklíče se rozjíždějí, narcisy,krokusy, tulipány jedou nahoru....

"V ČR je cca 50 000 včelařů a každý z nich má průměrně okolo 10 včelstev. Nebude tedy vždy zájem o celá balení, bylo by potřeba léčivo nějak rozdělovat. nevím, jak si představujete společné objenávky více včelařů, ale 5 lidí se těžko dohodne na společné objednávce. Jaký bude průměrný počet včelařů, kteří se takto sdruží? 3? 4? V každém případě to znamená, že distribuce léčiv by obnášela vyřízení více než 10 000 objenávek během 3 týdnů v červenci. to je 650 ojednávek za den(pracovní). Rozpočítat, zabalit, zkontrolovat platbu, odeslat. takové malé obchodní oddělení najaté na měsíc a opět propuštěné. "

Argument to je, ale já bych to neviděl tak černě. V případě trojnásobné fumigace vyjde jedna lahvička na takových 10 - 20 včelstev plus oddělky. Když včelaři zbude půlka lahvičky, je to podle ceníku VUVČ 15 nebo 20 korun, to je úplně zanedbatelné. Jinak, jak už jsem napsal dříve, když včelař objedná sám pro sebe všechno najednou, není ta cena pro dopravu nijak zvlášť velká. Bude pak záležet na tom, jestli ten konkrétní objednávající včelař má kolem sebe kolegy a ti se domluví, mezi sousedy to je domluveno hned a po dodání rozneseno během jednoho večera nebo jestli včelař bydlí na samotě nebo není společenský a potom by to léčivo kupoval jen sám pro sebe. Když jiné internetové obchody v třeba vánoční sezóně zvládají přes brigádníky a všelijak zasílání nakoupených zásilek, nevidím důvod, proč by totéž nezvládli ve VUVČ. Navíc, když by v takovém případě určitě část zákazníků kupovala léčivo ve včelařských obchodech, nebo když už, tak ve veterinárních lékárnách či přes veterináře.

přesně tak, každý včelař má povinnost léčit, tak na to dostane dotaci podle počtu zazimovaných včelstev a je hotovo při jednom úřadu.
Tahle myšlenka se ale dá napdnout s tím, že někdo léčí (musí léčit) víc, někdo léčil oddělky které pak spojil a podobně. To je pak klasický český problém - hledat ve všem zádrhel. Pak by nezbylo, než mít dvojí úřad.

Když už ta dotace musí být, tak alespoň efektivně využitá. Proč se veškerá podpora neshrne pod jednu dotaci? Víte, že vyřízení dotace na jednu lahvičku Varidolu stojí víc než stojí sama?.Tenhle stupidní systém prostě živí úředníky a účetní a ještě je nepružný.
To nechápu, proč není prostě příděl na včelstvo (včetně opylení, léčiva, obnovy úlú a nevím čeho ještě?) Tím stávajícím systémem pak dochází k nespravedlnostem, někomu ano jinému ne....

"To je mýtus, že poštovní poplatky dopravu příliš prodražují. Nejlevnější je zaplatit bankovním převodem, mně to stojí 3 koruny, potom balík vyjde střelím na takových 60 Kč, Gabonové pásky by šly posílat jako obyčejné psaní, to je okolo 20 Kč. plus nějakých 40 Kč za balné a cena za dopravu by se tak mohla vejít pod 100 Kč. Zvláště u Gabonů by to nebyl žádný problém, jedno balení 50 Gabonů stojí nějak 420 Kč, na 20 - 30 včelstev plus nějaké oddělky by se spotřebovaly dva balíky, takže cena nějak 840 plus stovka dopravné. To je přijatelné.
U lahviček by to bylo horší, balené by bylo dražší a lahvička je celkově léčivo na jedno včelstvo podstatně levnější, takže cena za dopravu by vycházela k poměru k ceně léčiva hůř. Tam by asi se včelaři dávali odspodu spontáně víc dohromady, aby se podělili na tom poštovném. V krajním případě objednávka dohromady na jeden rok Gabonu plus lahviček na fumigaci a aerosol plus pásky na fumigaci a za to všechno přirážka za dopravu cca 100 Kč je pořád i pro jednoho včelaře přijatelná."
-------------------------
Uvědomte si, že gabon a formidol jsou sezónní léčiva, která jsou nejvíce potřeba v době dovolených. pro distributora to znamená optření pracovní síly navíc v době, kdy je to problém.
V ČR je cca 50 000 včelařů a každý z nich má průměrně okolo 10 včelstev. Nebude tedy vždy zájem o celá balení, bylo by potřeba léčivo nějak rozdělovat. nevím, jak si představujete společné objenávky více včelařů, ale 5 lidí se těžko dohodne na společné objednávce. Jaký bude průměrný počet včelařů, kteří se takto sdruží? 3? 4? V každém případě to znamená, že distribuce léčiv by obnášela vyřízení více než 10 000 objenávek během 3 týdnů v červenci. to je 650 ojednávek za den(pracovní). Rozpočítat, zabalit, zkontrolovat platbu, odeslat. takové malé obchodní oddělení najaté na měsíc a opět propuštěné.
A v září znovu. A to nemluví mo tom, jak výrobce během 3 týdnů dokáže zareagovat na jinou poptávku než očekával.
Reálnější způsob je nakoupit léčivo ve včelařské prodejně, a případnou dotaci "spláchnout" spolu s dotací na zazimování nějakým paušálem.

To je mýtus, že poštovní poplatky dopravu příliš prodražují. Nejlevnější je zaplatit bankovním převodem, mně to stojí 3 koruny, potom balík vyjde střelím na takových 60 Kč, Gabonové pásky by šly posílat jako obyčejné psaní, to je okolo 20 Kč. plus nějakých 40 Kč za balné a cena za dopravu by se tak mohla vejít pod 100 Kč. Zvláště u Gabonů by to nebyl žádný problém, jedno balení 50 Gabonů stojí nějak 420 Kč, na 20 - 30 včelstev plus nějaké oddělky by se spotřebovaly dva balíky, takže cena nějak 840 plus stovka dopravné. To je přijatelné.
U lahviček by to bylo horší, balené by bylo dražší a lahvička je celkově léčivo na jedno včelstvo podstatně levnější, takže cena za dopravu by vycházela k poměru k ceně léčiva hůř. Tam by asi se včelaři dávali odspodu spontáně víc dohromady, aby se podělili na tom poštovném. V krajním případě objednávka dohromady na jeden rok Gabonu plus lahviček na fumigaci a aerosol plus pásky na fumigaci a za to všechno přirážka za dopravu cca 100 Kč je pořád i pro jednoho včelaře přijatelná.

Položme si otázku,proč je systém léčiva a dotace nastaven,tak jak je.Proč i dotace za vyšetření měli,dostanem
jedině,když je vyšetří Dol.Proč by tohle vše nemohlo fungovat přes KVS a akreditované laboratoře.Dolu by tím práce nepřibyla,ostatní by bylo na uvážení včelařů a ZO.Vždyť podobně funguje dotace za léčení aerosolem.

U nás by ani nemuseli - podmínkou pro přiznání dotací na léčiva je jejich
objednávka přes OV ČSV (- i pro nečleny svazu, ale takové naštěstí
nemáme...).
S pozdravem
Petr Lokvenc
-------------------
No možná to nějaký nečlen i člen marně zkoušel, ale nepodařilo se mu to přes ZO a OV objednat. Tak si to museli objednat u veterináře. :-)

Karel

Létají a nosí pyl! Světle žlutý. Málo, ale nosí. Už je to tady! Vzhledem k tomu, že prakticky se vše teprve probouzí, co to může být? Vrby (ty už to rozbalily), jilm? Na lískách jsem je ještě neviděl, ale ten je, tuším, tmavší ... (Dobřichovice, dolní Mže (tradičně, leč mylně Berounka), 200 - 300 m.n.m.)
Jaru blíž! Jiří

"No, VUVČ Dol je komerční firma a Gabony má na skladě. Být to čistě na rozhodnutí včelaře, včelař si Gabon objedná, třeba rovnou zaplatí převodem, za dva dny peníze na konto VUVČ přijdou, tak VUVČ dá Gabony na poštu a za další tři dny je má včelař doma. Od zjištění, že je třeba léčit, drží včelař fyzicky léčivo v ruce do týdne..... O kolik je ještě přijatelné zdržení, když to vyřizují funkcionáři, když takzvaně šetři a místo poštou, aby ušetřili poštovné, to sami objíždějí a sami vyřizují?"
---------------------------
Pokud by VUVč Dol posílal léčivo přímo včelařům, bylo by to rychlé, ale každého by to stálo peníze za dobírku navíc a jak by to proběhlo s dotací, protože vůbec netuším jak ten mechanismus proplácení funguje. Předpokládáme ale, že Dol bude mít zásoby, aby nenastala situace podobná objednání zimních pneumatik po prvním sněhu.
Pokud vím,tak se léčivo distribuuje systémem "padajícího h...a", takže projde rukama více lidí, než se dostane ke včelaři. Jak dlouho to přesně trvá netuším, protože objednáváme taky s předstihem. každopádně, jen rozdělení léčiva v ZO trvá určitě víc než týden. Všichni to totiž dělají ve volném čase, po práci.
Když chci léčit a nemám čím, zajedu do prodejny, koupím formidol a mám ho doma hned. Možná by bylo vhodnější vymyslet, jak zařídit zpětné proplacení dotace za zakoupené léčivo a bylo by po poroblému.
Jsou 2 způsoby, jak to celé zařídit. Pomalu a za dobré slovo, jako to funguje teď, nebo rychle, ale nákladněji (dodání zásilkovou službou od výrobce přímo včelaři, nebo distribucí přes prodejny).

Promiňte, že do toho vstupuju, ale že vy vždycky víte, co mají dělat funkcionáři svazu. Není v tom nějaká uražená ješitnost, nebo zášť? Možná už nejste funkcionář a nemáte přehled. Nechci urážet, ale vždy vše postavíte proti těm, co se alespoň o něco starají. Možná se u vás o funkce perou, ale jinde jsou volné.
Požadavek včasné distribuce, hlavně gabonů, vznikl právě od samotných včelařů, když padlo tolik včelstev. My jsme je tenkrát dostali alespoň koncem července, (i to bylo pozdě), ale někde je dostali až v srpnu.
Tušíte špatně. Pokud si objednáte léčivo individuálně i jako ZO, třeba přes KVS, tak dotaci nedostanete. Musí to jít přes svaz. Vím, že i to napadnete, ale buďme rádi, že je to alespoň tak. Tento rok, pokud chcete dotaci, i formidol. desky musejí jít přes svaz.
Okresní funkcionář nebude každý týden dělat sumáře a posílat do VÚ. Právě ve Vú vznikl požadavek, pokud vím, aby šly maximálně dvě objednávky OV za rok. Mohl bych to zjistit přesně. Nemají prý čas se zabývat jenom objednávkami. Jen si představte, kolik by toho bylo. Oni to na své stránky nedají. Jednají se svazem, protože ten zajišťuje léčení a léčiva.
My v našem okrese musíme počet léčiva nahlásit už někdy začátkem května. Včelař si s nějakou rezervou nahlásí potřebu léčiva důvěrníkovi, ten s nějakou rezervou nahlásí mně a já si ještě udělám taky rezervu. Léčivo s dotací není drahé, a tak co zbyde, můžu mít na příští rok. Má asi rok použitelnos a může se ještě asi půl roku přetáhnout.
Není problém, abych na jaře jako včelař nevěděl přibližně, kolik budu zazimovávat včelstev. To je jediná moje starost s léčením za celý rok. O ostatní se postarají ti neschopní funkcionáři. Kolikrát se bude léčit, jak a hlavně gabony nařídí KVS. Ostatní léčivo není vůbec problém. I gabonů mám v rezervě dost.
Omlouvám se za dlouhý článek. Sám jsem proti, ale už jsem musel reagovat. Nechci se zase dlouze o tom dohadovat. Jen jsem vyjádřil taky svůj názor bohužel funkcionáře.
Tonda
>Podle mně bečíte na cizím hrobě.
VUVČ Dol jakožto výrobce léčiva má přímo na svých stránkách pokyny o distribuci v roce 2010, kde o žádné objednací lhůtě, natož o lhůtě 5 měsíců není ani zmínka. Pravděpodobně má Gabon v dostatečném množství na skladě nebo jako komerční firma má vyjednáno v případě potřeby dodávku v rozumném komerčním termínu řádově jednotky týdne. Objednací termín 5 měsíců na Gabony je tedy způsoben jedině neschopností příslušných funkcionářů Svazu. Kteří, když pracují zadarmo nebo prakticky zadarmo, kvalita jejich práce je nejspíš nijak nezajímá nebo na to už nestačí. Podle tohoto oběžníku na stránkách VUVČ je totiž jediná nutná administrativa nutná k nákupu povolení krajské veterinární správy pro konkrétní počet proužků Gabonu. Solidní organizace by toto měla zvládnou za dva týdny, nejpozději za měsíc, sebrat požadavky od jednotlivých ZO v kraji, dát je na jeden formulář a zajít na KVS pro podpis a razítko, nepotřebuje k tomu 5 měsíců. A podobně vlastní distribuce Gabonů, pokud to rovnou nepůjde poštou, která nyní dodává balíky v průměru za 2 dny.....
Takže musíte tlačit na okresní a krajské funkcionáře ČSV, aby pouze dělalil svou práci pořádně....
Nebo se domluvit na KVS a vyjednat si dodávku Gabonů individuálně, jako ZO Svazu by tuším i takto vyjednané Gabony měly být dotovány....

"To máte pravdu, ale jedině v případě, kdy celou akci zajišťuje pár lidí, kteří za to dostanou zaplaceno a hrozí jim, že by tu zakázku příště taky nemuseli dostat. I z toho existují výjimky a firma Vás bude klidně půl roku lakovat, že zboží nemůže dodat, protože ho celníci drží v celním skladu. (pokud tuto výmluvu ještě neznáte, tak na vysvětlenou: celní sklad se jmenuje celní jen proto, že se tam skalduje zboží, za které ještě nebylo zaplaceno clo a jeho provozovatelem je soukromá firma. Stačí tedy vyplnit formulář, zaplatit clo a jede se. Pokud ovšem firma celníkům včas platí clo, nebo jim nepřišli na podvod.)
Distribudce léčiva neprobíhá kurýrem a včelař za ni neplatí. Naopak je závislá nejen na potvrzení úředníků, ale ještě aktivitě dalších lidí, ponejvíc z ČSV, kteří musejí doručit napřed objednávky a potom léčivo, přičemž pro většinu z nich z toho nekouká nic jiného než starosti, navíc ve vlastním volném čase.
Z toho plyne, že nikdo v tom řetězu se nepřerazí.
Přidávám se k názoru, že je lepší objednat něco navíc a dřív, než potom plašit a urgovat to. Přirovnám to ke každoročnímu šílenství s přezouváním pneumatik. Když přijedete do pneuservisu s prvím sněhem a budete chtít koupit a přezout zimní gumy, taky si počkáte. A to jim za to ještě zaplatíte. A když budete mít nové pneumatiky vlastní, tak vás s nimi třeba i vyhodí."

No, VUVČ Dol je komerční firma a Gabony má na skladě. Být to čistě na rozhodnutí včelaře, včelař si Gabon objedná, třeba rovnou zaplatí převodem, za dva dny peníze na konto VUVČ přijdou, tak VUVČ dá Gabony na poštu a za další tři dny je má včelař doma. Od zjištění, že je třeba léčit, drží včelař fyzicky léčivo v ruce do týdne..... O kolik je ještě přijatelné zdržení, když to vyřizují funkcionáři, když takzvaně šetři a místo poštou, aby ušetřili poštovné, to sami objíždějí a sami vyřizují?

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 18, 2010 10:14 AM
Subject: Re: Léčiva



...
No a pokud někomu nevyhovují služby ZO, tak si může léčivo objednat u
soukr. veterináře. To funguje taky, je tam problém jen, že se pak už tuplem
nechce funkcionářům řešit proplácení dotace.

Karel

U nás by ani nemuseli - podmínkou pro přiznání dotací na léčiva je jejich
objednávka přes OV ČSV (- i pro nečleny svazu, ale takové naštěstí
nemáme...).
S pozdravem
Petr


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4953 (20100317) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

RK:
Otázka možná spíš je co dělat, pokud si fukcionáři ZO myslí, že musejí nutit chovatelům koupi léčiv, o která chovatelé případně nestojí?
--------------

Tohle jsem se dozvěděl zde na konferenci a ověřil si, že je to snad v nějakých směrnicích ČSV a SVS.

Prostě včelaři si mají na jaře, nevím do kdy u ZO objednat léčivo na léto a ZO jim je má do 30.června dodat.

Proč se to nelíbí včelařům nevím, marně o to usiluji, a některým funkcionářům je to proti srsti a v mnoha okresech to tak nefungovalo a nefunguje.
Pořád má někdo potřebu rozhodovat za včelaře.
A jak je vidět, leckde je to stále novinka.

Ale včelař si sám zodpovídá, tak by měl mít právo si léčivo objednat.

No a pokud někomu nevyhovují služby ZO, tak si může léčivo objednat u soukr. veterináře. To funguje taky, je tam problém jen, že se pak už tuplem nechce funkcionářům řešit proplácení dotace.

Karel

"Když někdo něco objedná, tak když je to na skladě v ČR, máme to doma za 2 - 4 dny a s expresním příplatkem do druhého dne"
-----------------------
To máte pravdu, ale jedině v případě, kdy celou akci zajišťuje pár lidí, kteří za to dostanou zaplaceno a hrozí jim, že by tu zakázku příště taky nemuseli dostat. I z toho existují výjimky a firma Vás bude klidně půl roku lakovat, že zboží nemůže dodat, protože ho celníci drží v celním skladu. (pokud tuto výmluvu ještě neznáte, tak na vysvětlenou: celní sklad se jmenuje celní jen proto, že se tam skalduje zboží, za které ještě nebylo zaplaceno clo a jeho provozovatelem je soukromá firma. Stačí tedy vyplnit formulář, zaplatit clo a jede se. Pokud ovšem firma celníkům včas platí clo, nebo jim nepřišli na podvod.)
Distribudce léčiva neprobíhá kurýrem a včelař za ni neplatí. Naopak je závislá nejen na potvrzení úředníků, ale ještě aktivitě dalších lidí, ponejvíc z ČSV, kteří musejí doručit napřed objednávky a potom léčivo, přičemž pro většinu z nich z toho nekouká nic jiného než starosti, navíc ve vlastním volném čase.
Z toho plyne, že nikdo v tom řetězu se nepřerazí.
Přidávám se k názoru, že je lepší objednat něco navíc a dřív, než potom plašit a urgovat to. Přirovnám to ke každoročnímu šílenství s přezouváním pneumatik. Když přijedete do pneuservisu s prvím sněhem a budete chtít koupit a přezout zimní gumy, taky si počkáte. A to jim za to ještě zaplatíte. A když budete mít nové pneumatiky vlastní, tak vás s nimi třeba i vyhodí.

Žijeme v globalizované a logistikované společnosti. Když někdo něco objedná, tak když je to na skladě v ČR, máme to doma za 2 - 4 dny a s expresním příplatkem do druhého dne. Pokud to je někde ve skladu v Evropě, dojede to kamiónem a když je to mimo Evropu, dojede to letecky a je to doma do 14 dnů.... Jediná zdržovačka jsou tedy úředníci, potože tady se jedná jen o sepsání celkového počtu kusů a jejich schválením jedním podpisem a razítkem na KVS. Jestli se většina rozhodne nechat vyřizovat jedno razítko a podpis úředníkům 5 měsíců, tak klidně, ať se doma hromadí šuplíky plné zásob léčiva, ale to dneska vůbec není nutné !!!
Pokud tedy ČSV řekl A neboli že léčiva se budou distribuvat přes ně, tak taky musí říct a zaručit B, tudíž že distribuce bude mít nějakou minimální základní kvalitu. A tou rozumné časové termíny bezesporu jsou.

R. Polášek napsal:

>Podle mně bečíte na cizím hrobě.....
>Takže musíte tlačit na okresní a krajské funkcionáře ČSV, aby pouze dělalil svou práci pořádně....
>Nebo se domluvit na KVS a vyjednat si dodávku Gabonů individuálně, jako ZO Svazu by tuším i takto vyjednané Gabony měly být dotovány....
.....................

1.Dá se na problém podívat z dvou pohledů - proč OV má tak brzký termín pro požadavky na léčivo?

2.Na zákadě čeho se má ZO rozhodnout léčivo objednat?
Ta otázka směřovala spíš k bodu dva, i když ten "pláč" byl spíš nad termínem.

K termínu je asi jasné, že čím dřív tím lépe. Z tohoto pohledu je postup OV pochopitelný.

A na základě čeho?
Vidím to tak, že zřejmě na základě nařízení (či doporučení :)) veteriny, pokud včelaři budou ochotni léčivo zaplatit.
Je to léčivo pro včelaře, ne pro ZO. Zodpovědný je včelař. Takže když už je v léčení ZO zatažená, důvěrníci zjistí potřeby na základě podpisu chovatelů, a na základě tohoto podpisu potom taky vydají léčivo.

Přeci funkcionáři ZO nebudou fungovat jako Ti, kdo rozhodnou včelařům, které léčivo si musí koupit?
To mají funkcionáři vystupovat jako agenti výrobců léčiv, když chovatelé chtějí třeba postupovat ekologicky? Vyhláška veteriny to přece připouští?
Otázka možná spíš je co dělat, pokud si fukcionáři ZO myslí, že musejí nutit chovatelům koupi léčiv, o která chovatelé případně nestojí?

RK

RP:
Podle mně bečíte na cizím hrobě.
-------------------
No a podle mě nemají co brečet, protože takhle to má být.

Pokud nemám léčivo u sebe a jsme závislý na tom až někdo udělá objednávku, nějaký úředník ji schválí a pak se to bude distribuovat, tak je měsíc v pekle.

A pokud někdo dokáže odhadnout měsíc dopředu že bude třeba dávat Gabon, tak je dobrý věštec a je ke včelám škoda.

Prostě není od věci, když je léčivo připravené. jestli ve skříni na ZO, nebo u včelaře, to už je věc politiky a víry.

Podle mě ani geniální funkcionář není schopen posoudit kdy je čas na plošné léčení Gabonem.

Vždyť jenom na jedné větší včelnici je velmi rozdílné napadení. A je prokázáno, že stačí vyléčit jen nejvíc napadená včelstva.

A i kdyby to mělo být plošně, tak bez plošné diagnostiky asi bude těžké určit kdy.
Takže kdo má čas, může si bouchat diagnostická dna.
Letos asi budou vhodná. :-)

Mě to ještě čeká. :-(

Karel

"Dne 22.2.2010 proběhlo zasedání předsednictva OV ČSV v Pelhřimově.
Po zasedání dostaly ZO na okrese informaci,že objednávky na léčivo pro letní ošetření včelstev je nutno uplatnit u jednatele OV ČSV Pelhřimov nejpozději do 28.března 2010.
Objednávky budou přijímány na Gabon PA 1,5 mg proužky do úlu(počet proužků) a na Formidol(počet desek).
Na základě čeho si má naše ZO léčivo v takovémto předstihu objednat? O věrohodnosti vyšetření vzorků zimní měli víme své.
Dělat v březnu takové rozhodnutí za celou ZO ja docela velká zodpovědnost..."

Podle mně bečíte na cizím hrobě.
VUVČ Dol jakožto výrobce léčiva má přímo na svých stránkách pokyny o distribuci v roce 2010, kde o žádné objednací lhůtě, natož o lhůtě 5 měsíců není ani zmínka. Pravděpodobně má Gabon v dostatečném množství na skladě nebo jako komerční firma má vyjednáno v případě potřeby dodávku v rozumném komerčním termínu řádově jednotky týdne. Objednací termín 5 měsíců na Gabony je tedy způsoben jedině neschopností příslušných funkcionářů Svazu. Kteří, když pracují zadarmo nebo prakticky zadarmo, kvalita jejich práce je nejspíš nijak nezajímá nebo na to už nestačí. Podle tohoto oběžníku na stránkách VUVČ je totiž jediná nutná administrativa nutná k nákupu povolení krajské veterinární správy pro konkrétní počet proužků Gabonu. Solidní organizace by toto měla zvládnou za dva týdny, nejpozději za měsíc, sebrat požadavky od jednotlivých ZO v kraji, dát je na jeden formulář a zajít na KVS pro podpis a razítko, nepotřebuje k tomu 5 měsíců. A podobně vlastní distribuce Gabonů, pokud to rovnou nepůjde poštou, která nyní dodává balíky v průměru za 2 dny.....
Takže musíte tlačit na okresní a krajské funkcionáře ČSV, aby pouze dělalil svou práci pořádně....
Nebo se domluvit na KVS a vyjednat si dodávku Gabonů individuálně, jako ZO Svazu by tuším i takto vyjednané Gabony měly být dotovány....

>prosím do školy potřebuji vjedět co je to varoza včel děkuji<
------------------------------------------------------------
Tak jako pejsky trápí cizopasníci(blechy), stejně tak trápí naše včely také cizopasníci kteří se jmenují Varroa destructor, varroáza. Vozí se na včelách a sají včelám krev, která se nazývá hemolymfa. Když chtějí mít varroa děti, schovají se do voskových buněk kde včely chovají svoje děti (larvičky) a těm ty potvůrky varroa také sají krev a trápí je tak, že malé včelky jsou nemocné a brzy umírají. Zatímco pejsek se podrbe a nějaké blechy ztratí nebo vykouše, tak tohle včely neumí. Když jim včelař nepomůže, tak varroa včely docela utrápí. Takové včely potom umřou. Potom si varroa hledají jiné včely, které také utrápí. A protože vím, že má vnučka se o včelách také ve škole učila když jí bylo asi devět roků, tak se ti to snažím vysvětlit tak, jako jsem to vysvětloval i jí.
Ahoj JK

Již se těším na kolegy včelaře :o)).

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 16. 3. 2010
Já jsem 45 let neměl problém. Nevěděl jsem co je to zimní ztráty. Měl jsem tak při 15ti včelstvech 1 padlé včely za 10 let. a to jsem určitě udělal já nějakou blbost.
Nyní mám asi 7 let nové včely od inseminovaných matek a mám problém.
NOSÍ SI ZÁSOBY (25 kg, část proplodují v pozdním létě ) a polovinu si nanosí při 3NN
POD SEBE. !!!!!!!!!!
J.B.
P Stonjek já jsem ze 4NN přešel na 3NN.(lvůli tomuto problému)
Já v zimování guláš nedělám jen včely si sedi kde chtejí.
J.B.
Budte rád že to u vás je jak to je a že se na sezení včel můžete spolehnout.
Já ale tu jistotu nemám.
Letos to vypadá dobře protože nyní již jsou včely rozlezlé a na zásoby již dosahují.

L.Plachý napsal:

>Na základě čeho si má naše ZO léčivo v takovémto předstihu objednat?
>O věrohodnosti vyšetření vzorků zimní měli víme své.
Dělat v březnu takové rozhodnutí za celou ZO ja docela velká zodpovědnost...
............

Objednávat léčivo na základě něčeho jiného než požadavku jednotlivých včelařů znamená podle mě neuznávat, že za zdravotní stav svých včelstev zodpovídá včelař.

Pokud máte ve vašem kraji vyhlášku, která vám nařizuje nějaký způsob léčení, a bere zodpovědnost na sebe, když Vám uhynou včely, potom pokud Vám včelaři zaplatí léčivo, zřejmě se můžete (vlastně zřejmě musíte)držet této vyhlášky, pokud si myslíte že Vám pomůže, že si tu zodpovědnost bere na sebe někdo jiný.

U nás objednáváme léčivo podle požadavků včelařů. Tam kde v měli mají na jaře víc než 3ks a chtějí si léky na jarní léčení vyzvednou a zaplatit, zajistíme M1 a varidol.

Ten, kdo monitoruje spad roztočů, nepotřebuje výsledky zimní měli, aby věděl, jaké bude potřebovat léčivo(výsledky zimní měli můžou zhruba sloužit veterině, aby věděla, jaké zhruba úhyny jí budou příští rok hlášeny), ten kdo spad u svých včelstev nezná, by si měl zahrát ruskou ruletu, jestli dá gabon, nebo nedá (pokud mu to ovšem nenařizuje vyhláška, a pokud nemáte rezistenci na gabon, pokud to o rezistenci ovšem víte, a pokud se to u vás ví, tedy raději dotyčný neléčí pouze kyselinou). :)

Je to docela jednoduché, ne? :)

Radek Krušina

Dne 22.2.2010 proběhlo zasedání předsednictva OV ČSV v Pelhřimově.
Po zasedání dostaly ZO na okrese informaci,že objednávky na léčivo pro letní ošetření včelstev je nutno uplatnit u jednatele OV ČSV Pelhřimov nejpozději do 28.března 2010.
Objednávky budou přijímány na Gabon PA 1,5 mg proužky do úlu(počet proužků) a na Formidol(počet desek).
Na základě čeho si má naše ZO léčivo v takovémto předstihu objednat? O věrohodnosti vyšetření vzorků zimní měli víme své.
Dělat v březnu takové rozhodnutí za celou ZO ja docela velká zodpovědnost...
-------------------
Hned bych měnil.
Objednat si teď léčivo a vědět že nebudu muset někde shánět, prosit a škemrat.
Chleba to nejí, pár let to vydrží.
Po debaklu 2007 mám ve skříni zásobu na rok a půl. :-)
Doporučuji neváhat.

Karel

Jarko měla jsi napsat kolik let ti je nebo do které třídy chdíš, protože o varoaze je možno hovořit laicky , včeobecně a detsky nebo až vědecky.
Varroa destruktor je roztoč, 8mi nohý hmyz parazizující na včelach, 6ti nohém hmyzu.
Byl přenesen z jiné indické včely na včelu evropskou, naší.
Snižuje její výkony až ji zabíjí. Včelaři s roztočem bojuji již 25 let. Podrobněji na Google varroa roztoč.
J.B.

Dělat v březnu takové rozhodnutí za celou ZO ja docela velká zodpovědnost...
____________________

Je to trochu zvláštní a taky mě to každý rok překvapuje. Taky v tuto dobu pochopitelně nevím, kolik budu mít oddělků, ale hlavně, jaký bude stav roztoče. Včelařím taky na Pelhřimovsku a u nás je to vyloženě na včelaři, kolik si jich u ZO objedná, tolik jich dostane (všichni to nahlásí již na výroční schůzi, letos na konci února). Myslím, že varidol a hlavně desky Formidolu nejsou takový problém, ale u gabonu bych si rád nechal čas na posouzení skutečné situace. Vždy ale si toho objednám radši o trochu více, protože všechna tato léčiva při dodržení skladování vydrží kdyžtak do příští sezony. V zásadě si na ten systém nestěžuji, je totiž mnohem lepší, než kdybych v podletí čekal, než léčivo dorazí. Takhle je pravda, že je vždy včas připravené (i když zejména Varidol v množství počítaném snad na kapku...). Nevím, jestli je tato praxe stejná i jinde než na Pelhřimovsku.

"jarka (81.92.150.253) --- 17. 3. 2010
varoza včel
prosím do školy potřebuji vjedět co je to varoza včel děkuji"
--------------------
http://www.vcelky.cz/nemoci.htm

Pánové děláte v tom nějaký guláš. Každý, kdo chce popsat svůj způsob zimování a problém s tím, měl by napsat rámkovou míru a očíslovat nástavky odshora dolů a popsat v kterých měl plod a v kterých zásoby abychom se v tom trochu vyznali. Já předpokládal že např 5 nástavků 42 x 17. Plod 23 nakrmeno a zásoby v 4,5. To se mi zdálo jako neuvěřitelná pitomost, protože jsem se s tím nikdy nesetkal. Jestli máte ale plod 3,4 a v této sestavě nakrmíte a včely vám to částečně natahají do 3 a 4 tak se nezlobte oni se chovají naprosto přirozeně a takto krmí pouze nezkušený, nebo naprostý blb. Proto je dobré nejdřív situaci přesně popsat, aby jsme byli v obraze a nedělali si v tom binec. Zdraví R. Stonjek

http://www.google.cz/search?hl=cs&lr=&rlz=1G1GGLQ_CSZZ288&ei=-zihS4CMCY_5_AbCqt3SDQ&sa=X&oi=spell&resnum=0&ct=result&cd=1&ved=0CA4QBSgA&q=varro%C3%A1za&spell=1

2010/3/17 jarka <Jaruska-Zlatuska/=/seznam.cz>

> prosím do školy potřebuji vjedět co je to varoza včel děkuji
>

prosím do školy potřebuji vjedět co je to varoza včel děkuji

Dne 22.2.2010 proběhlo zasedání předsednictva OV ČSV v Pelhřimově.
Po zasedání dostaly ZO na okrese informaci,že objednávky na léčivo pro letní ošetření včelstev je nutno uplatnit u jednatele OV ČSV Pelhřimov nejpozději do 28.března 2010.
Objednávky budou přijímány na Gabon PA 1,5 mg proužky do úlu(počet proužků) a na Formidol(počet desek).
Na základě čeho si má naše ZO léčivo v takovémto předstihu objednat? O věrohodnosti vyšetření vzorků zimní měli víme své.
Dělat v březnu takové rozhodnutí za celou ZO ja docela velká zodpovědnost...

www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236, na tomto linku sa dozviete viac o Vonkajších kŕmidlách.

//\/\\//
PaelN:
Včely během zimy část zásob spotřebují, přesouvají se výš za dalšími zásobami, až na jaře obsedají panenské dílo, ve kterém byly původně zásoby a začínají zde plodovat. Takhle nějak to chápu, možná mě někdo opraví.

___________________________________________________________


Ano, tak je Rašovská metoda zamýšlena. Pokud se v zimě před začátkem plodování včely nepřesunou na panenské dílo, celá metoda se hroutí a ozdravný efekt se dokonale kazí… důvod, proč tmavé dílo odebrat už na podzim, nehledě na případné přítomné zásoby.

S pozdravem M. Václavek

Jo jo, zlatá slova, taky jsem se v noci vyhrabal z kanafasu a šel to skouknout, byla to docela divočina ... Toť podstatný příspěvek k debatě, že včelařina není jen trvale udržitelná dřina, nýbrž i žitá poesie ...:-)No ne? ...
Jaru blíž! Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Clovek kolem toho rok chodi a pak by se to melo tyden pred oteplenim pokazit jednou snehovou bourkou, to to radeji dojdu skouknout, i kdyz jsem doma za saska :-))
T.H.

> Taky mě to zahřálo, ocitoval jsem to i svojí ženě, postupně ji otužuju, co
> ji se mnou ještě čeká :) No, každý máme něco, ona zas studuje o půlnocích
> matiku, jsme taková normální rodinka :)
>
> .............
> "Tomáš Heřman : o půlnoci jsem vstal ...
> J.B. moc jste mně pobavil...
> Já už o půlnoci dělal lecs co ale...
> Přeji úspěch
> J.B."
>

Clovek kolem toho rok chodi a pak by se to melo tyden pred oteplenim pokazit jednou snehovou bourkou, to to radeji dojdu zkouknout i kdyz jsem doma za saska :-))
T.H.

> Taky mě to zahřálo, ocitoval jsem to i svojí ženě, postupně jí otužuju co
> jí se mnou ještě čeká :) No každý máme něco, ona zas studuje o půlnocích
> matiku, jsme taková normální rodinka :)
>
> .............
> "Tomáš Heřman : o půlnoci jsem vstal ...
> J.B. moc jste mně pobavil...
> Já už o půlnoci dělal lecs co ale...
> Přeji úspěch
> J.B."
>
>
>

Taky mě to zahřálo, ocitoval jsem to i svojí ženě, postupně jí otužuju co jí se mnou ještě čeká :) No každý máme něco, ona zas studuje o půlnocích matiku, jsme taková normální rodinka :)

..............
"Tomáš Heřman : o půlnoci jsem vstal ...
J.B. moc jste mně pobavil...
Já už o půlnoci dělal lecs co ale...
Přeji úspěch
J.B."

Díky všem za rady, snad to nějak do toho oteplení doklepou a pak se uvidí, kam s nimi. Přeju co nejméně problémů a vydařený start do sezóny 2010,
HI

> Z důvodů tepla teď na jaře přeházím nástavky tak aby pplodvaly všechny nahoře.

Tady ja si vubec nejsem jisty jestli je to nutne. A jestli je to dobre.
Na prvni snusku uz vcely by mely byt v ule? alespon se to pise...

Vyzkousel si to nekdo a videl viditelny rozdil kdyz dostane hnizdo ted pod strupek nebo kdyz je necha dole? Ja jen vim ze nejlepsi vcelstvo co jsem mel sedelo vzdy dole...

Dle w.w. takto naopak by nemely mit chut do rojeni s prazdnem nad hlavou.

Necham si to behem par nejblizsich mesicu vysvetlit :-)

T.H.

Moja skusenost z 20.2.2010 pri prelete vciel, odlozenec v jednom nizkom nadstavku bez zasob aj plodu. Riesenie> nn nadstavok spojeny cez mriezku na produkcne vcelstvo, kde na ramiky mu bolo prilozene 3kg cesta. Pri kontrole 1.3., cesto spotrebovane, plod na 2 ramikoch, vodu brali z rohov nn nadstavku z kricej folie.

Z důvodů tepla teď na jaře přeházím nástavky tak aby pplodvaly všechny nahoře. Na přesvědčení jak je dostat na nezakladené dílo existuje jeden trik do takového prostoru kam se matce nechce, dát stavební rámky nebo trubčinu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 17.3.2010 11:05:16
> ----------------------------------------
> "Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je
> prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
> Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou
> ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na
> panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou
> nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym
> vcelam..."
> Hm, dokud zůstanou dole, znamená to, že neprodukují tolik tepla, aby
> vytopily panenské plásty nad sebou na dostatečnou teplotu k zaplodování.
> Teplo, které uteče nahoru, bude do té doby promarňováno. Ale jestli si
> pamatuji dobře, podle rašovské metody se včely do horního nástavku se
> zásobami a pylem "zaříznou" už během zimních mrazů, takže rozvoj v předjaří
> už se děje výhradně v horním nástavku s mezistěnami.
>
>
>

"tohle pravidlo dodržoval můj otec v budečácích . Já ho již v nástavcích 10 let vůbec nerespektuji a žádné problémy s tím nemám,"
Pokud nejsou mezi plásty výrazné rozdíly, je to jedno. Řekl bych, že většina včelařů ve většině úlů přes ty rozdíly nejde. Pak se na to časem třeba zapomene a když náhoda nebo zkoušení něčeho nového atd dopustí, zkombinují se výrazně rozdílné plásty a je to.

"Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym vcelam...

T.H."
-----------------------
Trochu si nerozumíme, včely vám už přešly tam, kde rašovská metoda předpokládá panenské dílo a tady zahájí (nebo už zahájily) jarní rozvoj. (Předpokládám, že panenské dílo máte nad zásobami.)
Ta metoda není o tom, že včela na jaře najdou v úle panenské dílo a začnou na něm plodovat. Předpokládá se, že zásoby jsou v panenském díle. Včely během zimy část zásob spotřebují, přesouvají se výš za dalšími zásobami, až na jaře obsedají panenské dílo, ve kterém byly původně zásoby a začínají zde plodovat. Takhle nějak to chápu, možná mě někdo opraví.
PN

"Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym vcelam..."
Hm, dokud zůstanou dole, znamená to, že neprodukují tolik tepla, aby vytopily panenské plásty nad sebou na dostatečnou teplotu k zaplodování. Teplo, které uteče nahoru, bude do té doby promarňováno. Ale jestli si pamatuji dobře, podle rašovské metody se včely do horního nástavku se zásobami a pylem "zaříznou" už během zimních mrazů, takže rozvoj v předjaří už se děje výhradně v horním nástavku s mezistěnami.

tohle pravidlo dodržoval můj otec v budečácích . Já ho již v nástavcích 10 let vůbec nerespektuji a žádné problémy s tím nemám, jediné na co dbám je aby před zahájením krmení bylo plodové hnízdo dole. Pak zásoby dají nad sebe a na jaře jsou tam téměř všechny. Nízké rámky mne také nijak nenadchly. nechám je ale dožít


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 17.3.2010 09:20:13
> ----------------------------------------
> "Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od
> těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením
> nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech
> upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka,
> získávání zkušeností bývá drahé. "
>
> Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají
> míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v
> starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem
> zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání
> zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale
> probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....
> Neříkám nevyzkoušet, v takovém případě by ale vše spravila jedna podzimní
> prohlídka a nové uspořádání plástů ještě před mrazy.
> Ale sám připravuji vyzkoušet způsob zimování, kdy nahoře budou čerstvě
> postavené mezistěny a dole tmavé plásty, ale protože o tomto problému vím,
> tak mám připraveno, jakým způsobem tohle řešit.
>
>
>

"A doctes se v knihach jaky je porod se ve vcelach hrabat v podleti a prerovnavat plasty, dale co to zpusobuje a kolik casu mas kdyz zacnes v pet rano?? A co kdyz rozsirujes stavy tak dilo neni... Pamatuju ze jsem cetl ze si mam delat poznamky kolik kde a ceho je na kazdem plastu :-)) Pak jsem se jednou pokusil a nakonec rychle zavrel ul..."

V zadovácích jsem už od července, nejméně 2 medobraní před krmením, v některých včelstvech a oddělcích soustřeďoval vystavené mezistěny a v jiných tmavší plásty. Takže potom v podletí nebyl nějaký větší problém, stačilo jen pár vhodných plástů doplnit, zbytek už byl dávno ve včelách. 1 - 3 jiné plásty potom není problém dát na kraj, kde nemají vliv. Ale v zadovácích není moc velký rozdíl mezi rozebíráním úlu někdy ke konci června anebo v podletí. Akorát v podletí dělá problém kratší den.
Taky jsem si nedělal žádné zápisy, ale během let si člověk vypracuje automatické návyky, které včely jsou třeba s těmi mezistěnami a které jsou s tmavými plástyatd.....
V nástavcích jsem, pravda, nedosáhl takového počtu včelstev, abych si nemohl v podletí dovolit u všech včelstev kompletní rozebrání včelstva a přehazování plástů. Divokost včelstev v nástavcích je o řád menší než v zadovácích, tak s tím problém v nástavcích nemám. Co se týká zlodějek, přikrývání rozebraných nástavků stačí omezit loupež na přijatelnou míru a zdravé včelstvo po poskládání loupež zarazí samo během nějakých 10 minut. Navíc, když používám pozdní krmení, mám na uspořádání včelstev před nebo během začátku krmení celý srpen a velkou část září, na rozdíl od letního krmení na zimu velkobjemovými krmítky, kdy je na toto čas jen pár dnů. Navíc, když budu dlouhodobě používat nějaký systém uspořádávání, budu automaticky, bez zápisů a uvažování, připravovat ten systém už během předchozích medobraní a jiných zásahů, takže potom budu v podletí jen doplňovat jednotlivé plásty. Což v nástavcích může být zkráceno jen na dobu nějakou desítku minut, oproti kdysi zadovákům.
No a nakonec je tady podzimní prohlídka, kde, když se to nepovede, to ještě můžu před zimou napravit.

> Nejsem specialista na rašovskou metodu, zatím jsem ji jen četl, ale řekl
> bych, že to co popisujete jí právě odpovídá.
> Píšete, že včely dostaly nástavek navíc a uložily do něho zásoby, které
> později odnesly dolů. To rašovská metoda tvrdí také, všechny zásoby, které
> jsou příliš vysoko snosí včely dolů, do prostoru nad plodem. Ve vašem
> případě někam do prostředního nástavku, kde by ale při přirozeném
> rozvoji(bez včelaře) mělo být právě to panenské dílo, na kterém včely při
> jarním rozvoji začínají plodovat (pod zbytkem zásob).
>
Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym vcelam...

T.H.

T.H.:
"Loni v cervenci jsem risknul u nejsilnejsich oddelku na 39x24 postavit dalsi N, stalo to neco cukru ale postavily vse a zalily to cukrem. Za tri nedele jsem cumel tak trochu jak pero z gauce :-) Vsechny zasoby pretahane dolu do zaplodovanych=tmavych plastu. Priznavam, ze jsem tenkrat trochu o moci panenskych plastu pochyboval. Horni nastavek mel zasoby na 3-4 plastech uprostred nad chomacem zbytek prazdno - nad hlavou! Polozil jsem se na otazku co stim, a po nekolika mejlech jsem uveril, ze to mam nechat a nekecat do toho. ( Bohuzel na tohle se nejde zeptat zde, protoze bych se akorat dozvedel, ze jsem pitomec.)
Predevcirem jsem se byl podivat, sumely pohodove v dolnim nastavku bez naznaku problemu. Takto ve trech kopiich. Jsem zvedav co bude nasledovat, pres folii vubec nevypadalo ze by chtely poslechnout raskovskou metodu a prejit na panenske dilo a zacit klast do cisteho... A take se pise ze nechat oddelek tolik stavet je blbost, tak uvidim."
-----------------
Nejsem specialista na rašovskou metodu, zatím jsem ji jen četl, ale řekl bych, že to co popisujete jí právě odpovídá.
Píšete, že včely dostaly nástavek navíc a uložily do něho zásoby, které později odnesly dolů. To rašovská metoda tvrdí také, všechny zásoby, které jsou příliš vysoko snosí včely dolů, do prostoru nad plodem. Ve vašem případě někam do prostředního nástavku, kde by ale při přirozeném rozvoji(bez včelaře) mělo být právě to panenské dílo, na kterém včely při jarním rozvoji začínají plodovat (pod zbytkem zásob).

Za jednu z rozhodujících "pomůcek" při včelaření vidím jednoznačně zasítované dno pro monitoring roztočů v létě a podletí.Jestli někdo včelaří s NN,VN,Langstrotech,čechoslovácích či listovácích,s krmítkem spodním či vrchním je jen jeho záležitost a určitě i jeho nějaká přednost.
Jestliže pozoruji v květnu na podložce včelstva denně jednoho mrtvého roztoče,tak z vlastní a ověřené zkušenosti vím,že každý další měsíc vždy minimálně jeden přibude navíc.Takže v září již je možno počítat denně pět i více roztočů,což představuje počet roztočů již ohrožující včelstvo.
Proto v květnu či červnu,už z tohoto včelstva vyberu veškerý zavíčkovaný plod a vytvořím oddělek,který za deset dní prohlídnu(bez zavíč.plodu) a provedu fumigaci dýmem.Oddělky spojuji na konci léta s produkčními včelstvy.Je to jednoduchá metoda a každému ji doporučuji,leč marně.Spady po fumigaci oddělku se pohybují tak v průměru do padesáti kusů.Tato metoda včelaření mě zaručuje velmi silná včelstva s nadprůměrným výnosem mého okolí(cca 50kg v prům.stanoviště).I letos okolní včelaři přiznávají značné ztráty,což zatím neznám a už jsem naprosto utvren v tom,že příčinnou mého stále heroického a usilovného(a asi nikdy nekončícího) boje s V.D. jsou tito pánové,kteří o monitoringku včelstev ví asi tolik,jako já o kvantové fyzice.
P.Z.

Omlouvám se za dvojnásobný příspěvek, odeslání příspěvku šlo nějak pomalu a tak jsem na tlačítko Odeslat kliknul ještě jednou....

Zdravím vás,
my jsme dávali vyšetření zimní měli v půlce ledna. Jedni z prvních. Výsledky máme už tři týdny. Zdraví P.S

"Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů. "
Já jsem zatím vždycky položil horní úl tak, že jsem odskočil o cca 10 cm dopředu, takže jsem mohl plnit i krmítko spodního úlu. Ale je to jen víceméně nouzové řešení..

"Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů. "
Já jsem zatím vždycky položil horní úl tak, že jsem odskočil o cca 10 cm dopředu, takže jsem mohl plnit i krmítko spodního úlu. Ale je to jen víceméně nouzové řešení..

> Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají
> míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v
> starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem
> zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání
> zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale
> probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....

A doctes se v knihach jaky je porod se ve vcelach hrabat v podleti a prerovnavat plasty, dale co to zpusobuje a kolik casu mas kdyz zacnes v pet rano?? A co kdyz rozsirujes stavy tak dilo neni... Pamatuju ze jsem cetl ze si mam delat poznamky kolik kde a ceho je na kazdem plastu :-)) Pak jsem se jednou pokusil a nakonec rychle zavrel ul...

Zimovat s panenskymi plasty jde i nad hlavou, mam jiz drobne zkusenosti po dobu tri let jen jsem obcas nechapal proc se mi tak delo, a ted uz tusim ze se delo prave diky pannenskemu dilu a velkemu prostoru. Ale nevidim v tom problem, na to mi jeste vcelstvo nepadlo, oni tusi co maji delat a jak (snad me jeste letosni zima nepresvedci o opaku za svou opovazlivost:-) ).

Muzem se prit o tom jaky je to risk mit panneske = vetsinou prazdne plasty nad hlavou, to ano.

V NN systemu se mi casto deje (vlastne vzdy), ze si zasoby stahaji z 5NN po dokrmeni dolu k chomaci takze 5NN je prazdny az poloprazdny zasob. Hnizdo je vetsinou okolo 3 NN a jak krmim tak si to prechodne ulozi nahoru a pak si to prenosi a obali si hnizdo. Abych mel plno az nahore v 5NN asi by to potrebovalo o min 10 kg vice (davam 20kg), nebo hodit pred krmenim hnizdo temer pod strupek. Nevim ale o tom, ze by si ukladaly zasoby nekdy pod sebe... Jednou se mi stalo co vim, ze prelezly az nahoru, zdrejme pres zasoby, ale funguji dodnes.

Loni v cervenci jsem risknul u nejsilnejsich oddelku na 39x24 postavit dalsi N, stalo to neco cukru ale postavily vse a zalily to cukrem. Za tri nedele jsem cumel tak trochu jak pero z gauce :-) Vsechny zasoby pretahane dolu do zaplodovanych=tmavych plastu. Priznavam, ze jsem tenkrat trochu o moci panenskych plastu pochyboval. Horni nastavek mel zasoby na 3-4 plastech uprostred nad chomacem zbytek prazdno - nad hlavou! Polozil jsem se na otazku co stim, a po nekolika mejlech jsem uveril, ze to mam nechat a nekecat do toho. ( Bohuzel na tohle se nejde zeptat zde, protoze bych se akorat dozvedel, ze jsem pitomec.)
Predevcirem jsem se byl podivat, sumely pohodove v dolnim nastavku bez naznaku problemu. Takto ve trech kopiich. Jsem zvedav co bude nasledovat, pres folii vubec nevypadalo ze by chtely poslechnout raskovskou metodu a prejit na panenske dilo a zacit klast do cisteho... A take se pise ze nechat oddelek tolik stavet je blbost, tak uvidim.

T.H.

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
AT:
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.
-------------------
Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů.
Laboroval jsme s tím a jde to.
Musí být venku ještě teplo a husí krk musí jít tam kde jsou včely. Když jsme jej měl do dna, tak muselo být hustě obsednutý.

Takže moje nové nástavky mají očka asymetricky a v předu i v zadu. Tak aby tam mohly být dva oddělky atd, dalo se to když tak i otočit o 180st a taky aby se tam dal zezadu zasunout husí krk a pověsit kanystr.
Bohužel, tohle včelstvo bylo ještě ve starších nástavkách, a dávat kanystr s cukrem zepředu jsem nechtěl riskovat.
Navíc tam jsou očka jen 25mm.

Karel

"Včelstva jsou ovšem dobře viditelná z asi 250metru vzdálené hlavní silnice Králíky-Šumperk kde je velký provoz.Pachatel musí tudy často jezdit a mít přesný přehleh"

Zásadní chyba, zvláště když ještě úly byly natřeny pastelovými "lákavými" barvami. A zásadní vada trvalého stanoviště!!!!
Nešlo před úly nasázet aspoň rychle rostoucí vrby nebo něco podobného, aby aspoň v době vegetace ty úly nebyly vidět?

"V tomto musím podpořit zjištění pana Búrgela,mně se to stává od přechodu na jinou rámkovou míru.Dříve jsem zazimoval na 1xN24 + 1xN17.N17 braly jako krmnou komoru a matka při krmení ochotně sešla do spodního N24."

Když tady na to přišla řeč, já mám zkušenosti, že nejenom světlé plásty obecně včely moc nepřitahují. Jsou to za prvé všelijaké upravené, pomlácené plásty nebo zásobní prázdné plásty skladované třeba rok někde v bedně atd. Tyto plásty musí být nejméně 14 dní, ale lépe aspoň měsíc uvnitř plodového hnízda. Jestli je včely nějak upravují, odstraní nějakou mikroflóru, která tam vznikne při tom skladování, nebo ony za tuto dobu ztratí cizí vůni dlouho skladovaného "neaktivního" plást a provoní vlastní vůni včelstva do masivu vosku celého plástu, nevím. Přijatelné jsou taky plásty, které byly zaplodovány, pak byly s plodem dány nad mřížku, zaneseny medem, na pár dnů vybrány ze včelstev a vytočeny a pak zase vráceny. Každopádně ale uspořádávat včelstvo na zimu tak, že původní plásty ze včelstva nechám ve spodním nástavku třeba 39x24 a horní nástavek nacpu rok skladovanými plásty, třeba tmavšími a kvalitními, je poukázka právě na to, že v následujícícm krmení uloží zásoby dospodu a samy si na zimu sednou navrch spodního nástavku, takže zásoby budou mít pod sebou.....
Úplně totéž jsou plásty na okraji včelstva, což v nástavcích není tolik vidět jako v zadovácích. Jsou to plásty, které včelstvo během roku střídavě obsazuje a zase z nich ustupuje. Tyto plásty, i když do nich matka třeba ani neklade, nebo jen jednou, dvakrát za rok uprostřed, taky během pár let ztmavnou, a to pravděpodobně nánosem propolisu, kterým včely plást při každém obsazení potáhnou. Pokud se tyto plásty při posledním medobraní vyberou, vytočí a následně pro krmení na zimu se jich několik sejde uprostřed horního nástavku, výsledek je podobný jako výše. Nebo třeba matka vleze do horního nástavku, ale s posledním plodem odskočí někde ke kraji nástavku mimo tyto napajcované plásty a včelstvo tak zimuje v rohu prakticky jen v polovině horního nástavku....
Takže není plást jako plást,i když jsou stejně světlé či tmavé.....
Přirozeně, zase dá se to řešit tak na konci září a později, kdy se zásoby a poslední plod prostě přenese, kde je potřeba, včelky už v podzimním počasí sezení nemění, ale docela určitě se to včelkám přes zimu líbí méně než když si tam sednou samy od sebe....

Málo zásob, nad včelstvem byl oddělek a blbě se krmí a tak jsem to risknul.

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.

"Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka, získávání zkušeností bývá drahé. "

Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....
Neříkám nevyzkoušet, v takovém případě by ale vše spravila jedna podzimní prohlídka a nové uspořádání plástů ještě před mrazy.
Ale sám připravuji vyzkoušet způsob zimování, kdy nahoře budou čerstvě postavené mezistěny a dole tmavé plásty, ale protože o tomto problému vím, tak mám připraveno, jakým způsobem tohle řešit.

No tak teď jste mě dostali, popisujete jev, který neznám a nikdy jsem o něm neslyšel. U 24 se mi nikdy nestal a Dadant je tak blbuvzdorný, že tam snad ani špatně zazimovat nejde. V nízkých nástavcích mám pouze pár úlů na zkoušku, ale zatím žádné velké nadšení, chce to čas. Samozřejmě ani mě se sem tam nějaký úhyn nevyhne. Nejčastější příčinou je to, že při střídání kanistrů s cuk. roztokem vzácně nějaké včelstvo přeskočím. Někdy také oddělek zazlobí, ale ztráty to jsou zanedbatelné a jména kterými se po zjištění tituluji by uvedla cudnou jeptišku do hlubokých mdlob.Prostě je to naše vina a nikoho jiného, nadávat můžem pouze sami sobě. Včela to má správně v pudech zafixováno miliony let a že se tak někdy neděje, čí je to asi vina???
Zdraví R. Stonjek

To jste napsal moc hezky !
P. Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: KR?DEE
> Datum: 16.3.2010 19:46:15
> ----------------------------------------
> PANE Z VČELAŘ A OSTATNÍ
> přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
> Mám ale jiný pohled.
>
> V nejkritičtějším období mi chatu vykradli 8x za rok
> a přežil jsem to.( bylo to jak Havel dal všem amnestii
> ) používal jsem ten čerstvý tmel z oken jen jsem ho trochu naředil,
> Až jednou mi to došlo :zlodej rozbil okno vlezl dovnitř převlékl se do
> mých nevyžehlených obnošených svšku či spodků, košile kalhoty atd, a nechal
> tam to svoje špinavé oblečení.Tehdy mi to došlo vždyť to byl chudák, nikdo
> mu nevypere, výdyť to je mrzák a musí krást.
>
> Od té doby je mi všech zlodějů líto, jsou to mzráci. Někdo je slepý, nemá
> nohu, někdo musí krást aby se uživil, to platí obecně. Kožený mi musel
> ukrást 1000,- kčs, v provatizaci protože by nepřežil Za ˇZelezného jsme
> každý
> musel zaplatit jeho dluhy protože by nepřežil. je mi jich a p. Z Včelaři
> vašeho zloděje líto.
> Já sice mám obě ruce levé, obě nohy pajdavé hlavu ani nemluvím ale mám na
> tomto světě to stěstí že nemusím krást abych se uživil.
> To zloději nevědí. Možná až se to dozvědí tak přestanou krást.
> J.B.
>
>
>

> Jarka napsal:
> >Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z
> výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar
> .............
>
> U nás přišly minulý týden výsledky na roztoče.
> Výsledky na původce moru zatím nepřišly. Dávali jsme vzorky na společné
> vyšetření.
>

Vysledky mame, mor jeste ne. V Dole maj honku, musime vydrzet :-)

T.H.

Jarka napsal:
>Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar
..............

U nás přišly minulý týden výsledky na roztoče.
Výsledky na původce moru zatím nepřišly. Dávali jsme vzorky na společné vyšetření.

Radek Krušina