Včelařská konference

Zdravím Miso, Mám WEBZDARMA
Přřes správce souborů jsem si ze svého wordu zkopíroval požadovaný soubor a uložilo se mi to KDE NAKUPUJI doc. To tam je, to bych měl. Nevím ale, jak se vytváří ten odkaz na soubor. Nějaké to HTML mi tam učitel včelařství přítel Sroll pro jiné soubory dával. Nevím, jak se to tam dělá. Sakra, dělám to poprvé, to je alchimie. To bude, než se to naučím. Zdraví P.S

Pane Polášku,
potřeboval bych od Vás radu mimo rámec této konference.
Pro kontakt mi prosím pošlete mail na 311.Kucera/=/seznam.cz

Vařený příteli nebudu Tě popravovat. Od 1.3. 2010 je to trochu jinak. Platí nové zásady v tlumení moru. Včelstva pokud maji 10 na druhou a třetí nepálíme pouze se zařadí do pozorvání v období 6 měsíců. Pálí se včelstva, kde je prokázaná klinika při komisielní prohlídce tj. 10 na 4 až 6. Mohu potvrdit, že nákaza 10 na třetí je sporná. Mé zkušenosti jsou, že za 1 a půl roku klinika se objeví a pálí se stejně, akorát se prodlužuje karanténí období a déle se otravují včelaři. U předklinického stavu 10 na druhou záleží na okolnostech. Včelstvo jestli neni narušené svými enzymy umí potlačit tuto bakterii. Ale , ale!?.. pochopitelně 100% ne všechna včelstva. Jako včelař bych nechtěl z této oblasti ani trubce. Je pravda co existuje včelstvo existuje mor. Včelstva si s ním poradila a přezila. Jen slabý jedinci(včelsstvo) uhynuli. Více se dnes bojím varroazy a virů. Jako příklad moru uvedeu ohnisko, které udržovali dvá bráchové a podle jejich výpovědi i desítky roku. Při prohlídce byla stanoviště zamořena tAK, že byly příškvary i v medníku, když jsem jim vyčítal, že toto je silně zanedbané, ta k mi odpověděl jeden: no co chcete takhle včelařil už můj táta, přiletěl roj, dva roky vydržel a uhynul a pak zase přiletěl nový a med byl. Jenže dnes v okolí 10 km od vesnice nejsou žádné včely. Všechna stanoviště byla zamořena a tak včelaři včelaří mimo okres. Co se píše o včelaři z jižních Čech tak ,to bylo trochu jinak. Za to si částečně mohl sám včelař. Ale něco špatné je pro něco dobré a tak kvůli jeho moru máme nové opatření, které více hodnotí nebezpečnost jednotlivých ohnisek. Jinak jako včelař s několika desítkami včelstev zastávám názor pálit vše. To už tady bylo, že se na stanovišti pálila včelstva jenom pozitivní a pak jsme stanoviště pálili tři až čtyři roky. Pak se to změnil na vše. Věřím, že toto co dnes platí se zase jednou bude přehodnocovat. Stát velice dobře hradí nařízené utracení a pálení. Vdy to včelaře posune o krok k mode rnizaci, že si koupínové úly a nevčelaří v budečácích.Tak to je J.Přesličko. Ale každý máme právo na svůj názor at je dobrý nebo špatný a o tom to je.

"p.Polášek, chtěl jsem se zeptat, jste s vigory spokojen?Ten web zkusím ještě jednou prolustrovat.Zdraví P.S"
Zdravím taky. Já ale kupované včelí kmeny neprovozuji. Výjimečně jednou za několik let matku koupím, jinak ale matky odchovávám až na výjimku vždy z plodu toho včelstva, kde potom matku přidám. Případně rovnou odeberu matku a včely nechám vychovat novou. Naposledy jsem nějak před asi 5 lety v rojovém roce posbíral roj, který byl od začínajícího včelaře , který do začátku nakoupil nové matky, takže měl ty včely vyšlechtěnější. A on sám neměl už ten roj tehdy kde dát. Neptal jsem se ho ale, co to bylo za včely. Včely byly výrazně klidnější než moje a byly skutečně lepší, co se týká výnosu, ale méně životaschopnější.
Ale, jak tak čtu ohlasy na různé včelí kmeny, kdybych kupoval matku, tak asi to bude ta vigorka.

Ovšem jednou je zákon při indikaci MVP
celé stanoviště pálit, tak toto nařízení je nutné respektovat a dodržovat
jej ať se nám to líbí, nebo ne.
--------------------------

Zdar Pavle, já si zase myslím, že proti nesmyslným nařízením a zákonům je třeba se postavit. Ale to je na dlouhou diskusi co je nesmysl a co ne.
P.Kovář

Vzhledem k tomu, že sám mám taky několik webů zdarma od různých poskytovatelů, tak vám zkusím trochu odpovědět. Jen je škoda, že jste neuvedl o jakého konkrétního poskytovatele se jedná a trochu víc o postupu jaký jste použil, protože každý to má trochu jinak (já sám využívám tyto tři - Webzdarma / Sweb(Seznam) / Webnode).

Jinak pokud se vše podaří, tak soubory musí být ze stránek přístupné ihned.

Nejdříve si pomocí FTP(někde se to jmenuje i jinak a funguje to podobně jako nějaký diskový manažer/správce souborů) uložíte ten soubor na váš web a až potom vytvoříte odkaz na soubor na stránkách, na kterých chcete aby byl přístupný. Do těch stránek ten odkaz vytvoříte u některých poskytovatelů přímou tvorbou, u jiných si to musíte vytvořit buď v nějakém programu na tvorbu WWW nebo v nějakém textovém editoru pomocí html kódu a tu stránku tam dostat stejně jako ten soubor.

Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak
náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně
platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé
stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci
vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou
rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda
dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce
nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)
---------------------------------

Já s vámi souhlasím :-)
P.K.

p.Polášek, chtěl jsem se zeptat, jste s vigory spokojen?Ten web zkusím ještě jednou prolustrovat.Zdraví P.S

Dobrý den příteli,

Veřejnou popravu? Proč? Souhlasím s vaším rozborem nemocí a i chovy silných včelstev. Netvrdím, že dílo starší je starší je nějak extra špatné. Podle metodiky pravidelné obměny díla by se ve včelstvu mělo provádět obměna díla za jeden rok minimálně z jedné třetiny. Tedy dílo starší 3 let by teoreticky ve včelstvu nemělo co dělat. Nedělejme si ale iluze o tom, že to tak u všech funguje. Je ještě honě včelařů, kteří mají v úlech starší dílo jak 5,10, let. Znám přes vyprávění od jednoho kolegy včelaře, že je tu mezi námi včelař, který má dílo ve včelstvu staré
20 let. Zda je to pravda nemohu posoudit, ovšem 5, 10 let, to je doba, že? Já mám obměnu plodiště ve všech nástavkách každý rok vyměněnou ze 100%, tedy minimálně 22 rámků
r.m 39/24. V tomhle jsem důsledný. Budeme li chovat silná zdravá včelstva na mladém díle, to je nejlepší prevence sporám chorob.

Také s vámi souhlasím v tom, že je mi proti mysli pálit celé stanoviště, kvůli jednomu včelstvu. Pokud bych mohl já, zlikvidoval bych jen infikované včelstvo s úlem, ostatní včelstva na stanovišti bych ponechal, provedl jen desinfekci úlů, provedl kompletní obměnu díla, ošetřil včelařský vercajk a ponechaná včelstva nadále sledoval. Je to rozumější, než to vše pálit. Příroda dala matkám do vínku různou genetickou výbavu, i nám, proto jeden dělá to a druhý něco jiného. Tak je to i se včelstvy. Myslím, že kdybychom ostatní včelstva ponechali a sledovali je, mohli bychom z těch schopných včelstev vytvořit lepší materiál. Ovšem jednou je zákon při indikaci MVP celé stanoviště pálit, tak toto nařízení je nutné respektovat a dodržovat jej ať se nám to líbí, nebo ne. Dále si myslím, že pokud by bylo plošné nařízení na vyšetření MVP, stálo by to sice hodně peněz, ale ekonomické stráty by byly daleko menší v otázce opylení plodin, než likvidace stanovišť a tím vytvoření nezavčeleného prostoru. Dovedu si i představit, že by na to vyšetření mohl každý včelař i přispívat. Z medu má včelař slušný příjem, 100 korun z kilo medu by klidně obětovat mohl. V hospodě si dá za rok o 5 piv méně a má na vyšetření ušetřeny peníze. Zdraví P.S

P.S: Nyní zase čekám já, že mě upálíte na hranici

"Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S"
Neznám konkrétní web, ale pokud se má nějaký soubor uložený na serveru zobrazit, musí k tomu existovat konkrétní odkaz ukazující právě na tento soubor, který musí prohlížeč v PC načíst. Jinak ten soubor pro prohlížeč neexistuje.
Určitě to bude nějaký jednoduchý problém řešitelný přečtením návodu, jak na tom konkrétním serveru stránky dělat nebo přečtením FAQ otázek či diskuze serveru a v krajním případě, i když to je web zdarma, tam určitě bude nějaký správce.....

Někdy v prohlížeči zůstane stará verse.
Zkus navíc stisknout klávesu F5 na obnovení stránky...
Pavel

----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 06, 2010 6:22 PM


Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)
----------------------------------------------------

Proč? :-)

Já si myslím, že po celorepublikovém scanu by asi veterina došla k názoru po sečtení všech ohnisek na to nemá už sirky. A někdo by s emohl začít ptát - kdo to zaplatí:-)


Problém není jedno včelstvo osamocené, problém je, když někdo si z toho udělá morový včelín. To pak včely v okolí nemají šanci, i kdyby měly geny Supermanů.

S morem mají problém včelaři, ne včely. Včelaři si jej pěstují a rozmnožují:-) Kdyby měli určitou kvalifikaci atd. Viz Nový Zéland.

Karel

""Ale viděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají. ""

Zdravím Karle, nemáš fotku toho stromu? Stál bych o ni.
S podélnou prasklinou, horním "česnem", atd. si včelstvo poradí tak, že podél vystaví krycí plást (trochu šikmo k otvoru)a vyladí systém přívodu vzduchu a ochrany před nepříznivými vlivy. To je asi tak, jako by byla stavba "na teplo" a místo boční stěny by byl plást.
-------------
Byla to prasklina na staré švestce, třešni?
No ono tam nebylo vidět a bylo léto. Dostal jsem se k tomu, že včelařka tam chtěla aplikovat Gabon :-)
Tak jsem se tam pak při jarním natírání i poptával zda vyzimovaly, ale už ani nevím. Ale od té doby jsem si uvědomil, že tohle je pro včely ideálnější dutina, kde mohou být lépe chráněny, než někde kde "vypadl suk".
Takovou dutinu s velkou dírou jsem sledoval. Chodívali jsme pravidelně kolem, než stát dal zámek do dražby a už tam je slepá cesta:-)
A to byla velká borovice, ulomená větev, včely vystavěly dílo i v ně, ale žádnou zimu nevydržely. Spíš než zásoby, bych tipoval nepřátele. Od té doby si všímám starých stromů a uvědomuji si, že těchto typu dutibn - prasklin je v lese taky dost. A asi jsou pro včely výhodnější.
Takto jsem k tomu došel,


A je to pár let, ale pokud se k paní někd ypodívám a budu mít foťák, p stromu s epodívám.
A jak si tak vzpomínám, tak vím o dalším včelínu, kde byly včely v rozpraskaném ovocném stromu před ním.
Tam poprosím kamaráda.
Pokud tam stromy ještě jsou.

Karel

Vážený příteli,
rád bych reagoval na Vaši větu: „Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj.“ Dáváte do souvislosti staré dílo a vznik nemocí. Názor, že včelí nemoci vznikají ze starého díla je velký omyl. Výměnou starého díla za nové je možné snížit infekční tlak u nemocného slabého včelstva. Rozhodně ale nelze tvrdit, že staré dílo se rovná nemocné včelstvo.
K jednotlivým nemocem:
Nosematóa – Prvok Nosana apis je všudypřítomný. Nosematóza je faktorové onemocnění a propukne vždy za příhodných podmínek. To je ve slabém včelstvu. Zábrana onemocnění je chovat silná a vitální včelstva.
Zvápenatění – Houba Ascosphaera apis je rovněž všude. Zábrana onemocnění je chovat včelstva se silně vyvinutým čistícím pudem. Tato včelstva odstraní uhynulou larvu dříve, než houba proroste celou uhynulou larvu a začne tvořit plodnice.
Mor – Paenibacillus larvae je přítomný v plástech se zbytky po rozložených uhynulých larvách na toto onemocnění a v medu, který byl v těchto plástech. Zdroj infekce může být plást, který byl třeba jen jedenkrát zaplodován a v němž uhynula larva na MVP. Panenské dílo nemůže být zdrojem MVP. Proto v USA, kde se mor běžně vyskytuje, producenti oddělků tvořící oddělky na plástech svých odběratelů vyžadují dodávky panenských plástů. Zábrana onemocnění je jako u zvápenatění chovat včelstva se silně vyvinutým čistícím pudem. Tato včelstva odstraní uhynulou larvu před rozpadem na lepkavou hmotu. Proto by správný postup na likvidaci MVP byl: Při výskytu stanoviště důkladně prohlédnout a včelstva s klinickými příznaky usadit do čistého úlu na mezistěny. Přidat plást s otevřeným plodem ze včelstva které nákaze odolává pro výchovu nové matky. Úl a rámky z nakaženého včelstva asanovat nebo spálit.
Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)

""Ale viděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají. ""

Zdravím Karle, nemáš fotku toho stromu? Stál bych o ni.
S podélnou prasklinou, horním "česnem", atd. si včelstvo poradí tak, že podél vystaví krycí plást (trochu šikmo k otvoru)a vyladí systém přívodu vzduchu a ochrany před nepříznivými vlivy. To je asi tak, jako by byla stavba "na teplo" a místo boční stěny by byl plást.

>DÁVÁM VODU S CUKREM. J.B.<
------------------------------------------------------------
Používám čistou vodu s několika krystalky soli. Nebo můžeme přidávat také několik kapek kyseliny jablečné, mravenčí...
Vodu kontroluji a také vyměňuji každý týden. Proto spotřebu vody pouze odhaduji. Nenapadlo mi ji měřit. Podněcování cukrovou vodou neprovádím. Jsou důležitá silná včelstva s dostatkem vlastních zásob. Zde je vidět, jak je uváděná spotřeba vody u různých včelařů zavádějící. U Vás to činí 12 - 15 l a u mých včelstev pouhé 3 - 5 l odhadem.
JK

Prepáčte priatelia, ale ako to tu čítam, riešite samé "prkotiny" ako sa u Vás často hovorieva. Ak včelstvo na zimu dobre pripravíte, je jedno aký je úľ, či má otvorené očko, či má povalu-strop prikrytý fóliou a polystyrénom, či mu dávate vodu obyčajnú, či prisladenú (do výšky 7%-ného obsahu, včely považujú za vodu, ak je to nad 10= tak ako krmivo, sú práce navyše a zbytočné.
Nič také nerobím (každú zimu bezpečne prežijú) a med zo včelstiev exploatujem . Na okraj, každé zbytočné zaťažovanie včelstiev v takomto čase, je zbytočné a včelstvá len zbytočne vyčerpáva. Ak príde správne počasie, moje i vaše včely budú vedieť čo majú robiť, veď sa to učili milióny rokov.

V kterém místě. Místo je cca 80 - 100 mm pod horní loučkou druhého
nástastavku. Když je něco špatně převěšuji - uspořádávám dílo.

Úl jsem nazval Úl Břeclavan. Jde zjednodušenou výrobu a to modifikace
typu K39 a také něco podobného tu používal na JM jako medník na svém
úlu monsignor Adamec. Jenže ten se stěhoval často z místa na místo a
opravdový původ jeho vystavovaných úlů a kde v nich přesně choval
všude včely mi není znám. Vím že byl v Bystrci, potom Nikolčice, potom
Břeclav, potom zase někde a nakonec Praha. (??) Takže si vyber.

_gp_

7.3.10, KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
> stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
> porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
> sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
> při první kontrole na stejném místě.
> -----------------
> V kterém místě a v čem vlastně zimuješ?
> Dík
> Karel
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Petr Kovář:
To co píšete ok. Ale i když jsou včely pro mě koníček a ohromě mě to baví, tak se snažím dívat se na to i z ekonomického hlediska...
----------------------------
Taky, taky. Ale když ten koníček mi zajistí finanční nezávislost na zaměstnavcateli- to víte - automobilový průmysl, budu raději. A proto si raděšji připravím KáHáčko (KnowHow) abych si nemusel likvidovat zdroj obživy jen prot že není na jaře ve 100% formě.

To dělá můj chlebodárce, zlikviduje do šrotu linku za 2mil.Eur, ani si z ní nic nevezme na náhradní díly.

Já se snažím hospodařit lépe a pokud bych měl dost času a málo peněz, tak i deset kilo medu ze zachráněného chcípáka, jsou peníze za které jsem celý den v práci.
Zatím se mi vyplatí jít na ten den do práce a včely nechat přírodnímu výběru a nebojovat s přírodou:-)

Karel

Alena Hrubá:
....Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva.
-------------
Já s vámi souhlasím v poslední větě na 110%.
"Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."
Ale myslím si, že není v souladu s vašimi tvrzeními v úvodu citace.

To mám být plošný a jednotný a přitom léčit podle zdravotního stavu svých včelstev? To podle mě nejde dohromady.

Po nšěkolika letech existence VMS, kde vidím hlavní přínos v tom, že dal do kupy lidi co jim záleží na zdravotním stavu včelstev ať si pod tím představuje každý něco jiného (varroatoleranci nebo léčení 8x za rok) a výměně informací, vím jediné. Že pokud nebudu mít podložky v létě ve všech včeltvech, tak nic nevím. Jedno dvě nejsilnější na stnovišti - možná. SVS a ČSV doporučované jedno dvě na okrese nebo v ZO, nesmysl.

Jaký význam má vyšetření zimních vzorků jsem v argumentaci nezaznamenal, sama upozorňujete na katastrofální stav v odevzdávaných vzorcích. Na to je poukázováno 25 let. :-(
Takže tudy cesta asi nevede.
----------------
A znova vás zacituji:
"Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."

Možná nějaký funkcionář má nějaké možnosti provádět kontroly všech včelstev v okolí, ale stejně co?
On z toho pozná, že jsou nakažena morem v klinickém stadiu?
Notabene málokdo ví o všech včelstvech do jednoho kilometru kolem sebe.
Takže tady je jediná šance, dělat pravidelný scan - třeba vyšetření 1/5 až 1/10 stanovišť - podle všeho se mor šíří hlavně do jednoho kilometru - takže stačí vždy jedno po kilometru. Při jedné desetině stanovišť je to znova ta padesátikoruna na stanoviště - tedy kolik stojí měl.

A cena na vyšetření moru? 500 korun je za jeden vzorek. Zkuste poptat cenu za vyšetření 5 000 vzorků pro každý rok na pět let. Alespoň zjistíte, jaká je konkurence v tomto oboru:-) Tady na konferenci zaznělo, že prý materiálové náklady na vyšetření jsou v řádu desetikoru, zbytek je jen práce, vybavení, steril. prostory, administrativa a KnohHow. Tedy věci co se při velké zakázce už neobjevují výrazně v kalkulaci.

Nevím proč se bráníte myšlence plošných vyšetření na mor?
Je ve vašem okolí nějaké ohnisko a máte osobní zkušenosti?

Já bohužel dvě.
V prvém se to vleklo salámovou metodou, jak se postupně pásmo zvětšovalo, a o potřebě scanu v naší ZO která s ohniskem sousedí se nepodařilo nikoho z vůdců přesvědčit.

V druhém případě, kde mám taky včely je plošně vyšetřován celý okres - OV se podařilo sehnat prachy. A podle mě tam může být za rok čisto. Nebo se objeví něco o čem se ještě neví a co je možná příští velký problém.

Karel

Ale, vím, že když jsme měl na jaře slabší včelstva, a já měl čas,že jim
péče pomohla. Mimo jiné, když jsme z počátku vyzimovával oddělky na Langu a
paneském díle, které jsme nechtěl v podletí ukrmit, tak těm pomohlo
podněcování.
------------------------------------------------

To co píšete ok. Ale i když jsou včely pro mě koníček a ohromě mě to baví, tak se snažím dívat se na to i z ekonomického hlediska... Raději než s přírodou jakkoliv bojovat -(to slovo nesnáším v jakékoliv souvislosti, třeba i s léčením...) Tak si myslím, že je lepší mít silná včelstva, se kterýma nemám žádné starosti a když se vyskytne nějaký slaboch, tak se s ním nepiplu a spojím ho se silnějším a hotovo. (Samozřejmě jen pokud je jinak zdravotněok.)
V sezoně si místo něj vytvořím oddělek...
Pěkný den, Petr Kovář

Prosím Vás,jaké máte zkušenosti s nedomety od firmy pana Martina Kováře?Děkuji Karel.

"Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly."
Nikdy jsem se nezabýval nějakým odstraňováním příliš divokých včelstev nebo nakupováním matek s ohledem na jejich mírnost. Vždy jsem se v tomto ohledu přizpůsoboval já včelám, takže včely měly dá se říct "přírodní divokost" Snad jednou nebo dvakrát jsem zkoušel, s nevalným výsledkem, zrušit příliš divokým včelám matku a nechat je vychovat novou z plodu z mírnějšího včelstva. Plus tehdy jejich vysoký počet v zadovácích ve včelíně v malém prostoru a vyjde minimálně dvojitá vrstva látky jako ochrana nezbytná. Klidné včelstvo při práci použilo na mne takových 10 - 20 žihadel, u divokého včelstva to bylo za tu hodinu až hodinu a půl někdy možná až několik stovek. Naštěstí včelky neumí rozeznat pracovní oděv a kůži, takže skoro všechny končily v oděvu.... Dneska mám včelstev méně, takže si můžu více vybírat dobu, kdy do nich půjdu a prakticky všechny venku v nástavcích, takže jsou při práci méně divočeny.
Ale dříve myslím byly divoké víc než dnes. Jako kluk, protože třeba před včelínem v lese rostly krásné divoké jahody, nebylo možné se před včelstvy pohybovat, během půl minuty včelky použily žihadla. Dneska se před včelkami můžu pohybovat hezky dlouho a nic se nestane. Pokud to není tím, že mě poznávají....
Trochu si nejsem jist na svém letním kočovném stanovišti, kde občas zaznamenávám z ničeho nic zdivočení jinak klidných včelstev, ale zatím tam nemám včelstva příliš dlouho, abych na to měl nějaký jednoznačný názor. Fakt je, že na stanoviště včelstev moc vhodný není, ale je poměrně schovaný před nežádoucími návštěvníky a hlavně je můj, takže se nemusím nikoho ptát a nic domlouvat...

KovarPe:
> Nechci vám do toho moc kecat, ale podle mého názoru je je jakékoliv podněcování na jaře zbytečné, ať si včely samy rozhodnou, jak se v tomto období chovat. Ale když už jim chcete něco nutit, tak bych dal přednost naředěnému medu, protože cukr je akorát zatěžuje...
>
--------------------------
přesně tak, je to jak říkáte , podle mého názoru taky ale vím, že jen myslím. nevím. Podle známého pořekadla
Myslet znamená H.. vědět.

Za normálních okolností dobře připravená včelstva v dobrých neizolovaných úlech vodu zřejmě nepotřebují a dobře stihnou snůšku.

Ale, vím, že když jsme měl na jaře slabší včelstva, a já měl čas,že jim péče pomohla. Mimo jiné, když jsme z počátku vyzimovával oddělky na Langu a paneském díle, které jsme nechtěl v podletí ukrmit, tak těm pomohlo podněcování.

A už tehdy jsme zvažoval, jestli samotné zásoby, nebo to že roztok kolem plodu vytvořil prostředí , kde se jim lépe žilo. Jednak vlhkost a vyšší tepelná setrvačnost vlhkého vzduchu (to nevím, od zkoušky z termomechaniky je mnoho desetiletí)ale teplená setrvačnost hmoty zásob okolo plodiště.

Tohle si dovedu teoreticky velmi donbře představit. Zvlášť když jsme se díval kolik W/m2 dopadá na jaře na zemi.
Tady se dá nasimulovat úl jako sluneční koletro
http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps/radmonth.php?en=&europe=
a tepelná kapacita je zásobník tepla ze dne do noci.
No a druhý efekt je asi ten, že včely nemusí lítat ven, vše mají po ruce a mohou ohřívat plod a neztrácejí létavky.

Kolega od Žacléře má vypozorováno že když v balonech dojde voda, tak to pozná, podle toho že v tom úle začnou včely létat. Ani nemusí chodit dovnitř na to koukat.

Ale to je klasik, přitápí za okénkem i pod balonem.

Takže tam nemá voda kde kondensovat.

No a když jsme u toho, tak si myslím, že úpproncip komorování je účinný i v tomhle. Za přepážkou asi vznikne pěkná kondenzační zona, odvíčkované zásoby to jímají.
Tohle odzkouším určitě. Už mám připravený plastkarton, z toho si je hodlám vyříznout.
Karel

Milý příteli, až budete více let ve svazu, navštívite víe ZO tak zjistíte jak je složité sjedotít v postupech jakýchkoliv 47000 včelařu.Pokud se zeptate na veterině v jakém stavu jsou odezdávané vzorky, budete nemile překvapen.Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 07.3.2010 09:38:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den p.Aleno,
> Také si myslím, že by mělo být plošné vyšetření na MVP, myslím si, že MVP
> je konečná fáze špatně vedených včelstev. Slabých včelstev. Pak na to
> doplácejí okolní včelaři, kterým se následným šířením mor do jejich
> zdravých včelstev dostane. Je to sice hodně peněz na plošné vyšetření MVP,
> ale pokud by se tato vyšetření prováděla, již v zárodku by se zjistilo,
> která včelstva jsou na tom hůře a doporučilo se včelařům radikálně obměnit
> dílo, desinfikovat úly atd. Tím by se dala řada včelstev zachránit.
> Samozřejmě ne všechny. To nikdo nedokáže. S varoa si myslím, je včelař
> smířen, ví, že pokud neléčí, jeho včely mu s největší pravděpodobností
> uhynou. Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí
> jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj. Nemyslím si, že pokud
> by bylo okolí čisté bez MVP, že by ten propukl v silných zdravých
> včelstvech, vždy musí být někde nějaký slaboch, na špatném starém díle, kde
> bují spory nemocí a jedním z nich je i MVP. Takové včelstvo, dá li se tomu
> tak říci je potencionálním rozšiřovatelem nemocí.
>
> Proto si také myslím, že plošné všetření na MVP má své opodstatnění, ikdyž
> je finančně náročný. Myslím si, že se to i tak vyplatí. To je můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Pavel Holub:
Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.

______________________________________________________________

Přesně tak.

S pozdravem M. Václavek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 07.3.2010 09:24:04
> ----------------------------------------
> Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru,
> zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg
> cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se
> kazí)
> Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi
> 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně
> často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové
> kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
> Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
> J.B.
> ----------------
> No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo
> podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo
> vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.
>
> Sám nemám zatím čas bádat.
>
> Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem
> nahlodán, že to vyzkouším. :-)
>
> Karel
>
> Nechci vám do toho moc kecat, ale podle mého názoru je je jakékoliv podněcování na jaře zbytečné, ať si včely samy rozhodnou, jak se v tomto období chovat. Ale když už jim chcete něco nutit, tak bych dal přednost naředěnému medu, protože cukr je akorát zatěžuje...
>

Dobrý den p.Aleno,
Také si myslím, že by mělo být plošné vyšetření na MVP, myslím si, že MVP je konečná fáze špatně vedených včelstev. Slabých včelstev. Pak na to doplácejí okolní včelaři, kterým se následným šířením mor do jejich zdravých včelstev dostane. Je to sice hodně peněz na plošné vyšetření MVP, ale pokud by se tato vyšetření prováděla, již v zárodku by se zjistilo, která včelstva jsou na tom hůře a doporučilo se včelařům radikálně obměnit dílo, desinfikovat úly atd. Tím by se dala řada včelstev zachránit. Samozřejmě ne všechny. To nikdo nedokáže. S varoa si myslím, je včelař smířen, ví, že pokud neléčí, jeho včely mu s největší pravděpodobností uhynou. Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj. Nemyslím si, že pokud by bylo okolí čisté bez MVP, že by ten propukl v silných zdravých včelstvech, vždy musí být někde nějaký slaboch, na špatném starém díle, kde bují spory nemocí a jedním z nich je i MVP. Takové včelstvo, dá li se tomu tak říci je potencionálním rozšiřovatelem nemocí.

Proto si také myslím, že plošné všetření na MVP má své opodstatnění, ikdyž je finančně náročný. Myslím si, že se to i tak vyplatí. To je můj názor. Zdraví P.S

DÁVÁM VODU S CUKREM.
Převzal jsem to podávání jako podáváni vody.
Nevím ale asi je to částečně i podněcování ale jen do 10-20ti procent. Při chladu od nej včely ustoupí a jestliže se tam nedá cukr odběr se sníží asi na polovinu ale neustane.
J.B.

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.
----------------
No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.

Sám nemám zatím čas bádat.

Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem nahlodán, že to vyzkouším. :-)

Karel

GP:
Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě.
-----------------
V kterém místě a v čem vlastně zimuješ?
Dík
Karel

Alena Vítková:
Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.
----------------------
Nějak jsme si nevšiml, že by to v roce 2007 fungovalo.

Včely se proti moru umí bránit, ale ne proti včelaři, v tom máte pravdu. Ale co se včelařema v kombionaci s morem.

Dotace na vyšetření zimních sběrů (oni to ani nejsou vzorky:-) ) jsou jen poslední dva roky. Jinak se platilo 40Kč.
Pokud chcete vědět jak to funguje, udělejte si jeden vzorek, nebo několik, naprosto bez roztočů a do něj dejte našetřené VD které někde najdete, třeba při čištění podložek.

A dejte vědět jak jste dopadla.

Správně uvádíte
Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření

A dřív to dělalo víc laboratoří. Teď pod dotacích to jde jen do jednoho sróčka. A spočítejte si kolik vteřin vychází na jedno vyšetření a to někteří posílají i víc vzorků.

A co z toho vyštření vyplývá? Je z toho pro včelaře, nebo veterináře nějaká závažná ibformace?
Když nařizují vyšetření a plošné nátěry aniž by znali výsledky. Viz příspěvek JB zde dole.

Kdysi jsem byl fanatik sběru vzorků. Dnes si myslím, za současného stavu - kdy většina včelařů zimuje ve více nástavcích nic neznamenají.
Rád se nechám přesvědčit.

Viz můj příspěvek o mém spadu níže. Na sanovišti kde jsem léčil jen jednou ale v jednom nástvku bylo asi 70%včelstev, vše OK. Tam kde jsem vícenástavkové včelstva léčil i třikrát, tak spad jako hrom.

Za varoázu je odpovědný včelař sám a podle platných předpisů by mu měla ZO poskytovat servis v tom, že mu dodá včas léčivo co si objednal. A on si musí sledovat zdravotní stav svých včelstev jednotlivě, ne z nějakého směsného průměru.

S morem v okolí nemůže dělat nic. Jen bojovat za to, aby bylo okolí vyšetřeno na spory v měli.
Karel

P.S.

Jinak docent Ptáček před lety na přednášce správně poukázal, že je něco divného. Na varroozu včelstvo skoro jistě uhyne když nebude léčeno, u moru to tak jisté není. A ani u varoozy nepomohlo plošné pálení nakažených včelstev.
A u moru v tom pokračujeme, a .... ?

Nevím co funguje, ale na varroozu hynuly včely v 2007 a asi to přijde zas a o moru statistiky veterina nezveřejňuje, ale nevypadá to na zlepšení. Možná by to chtělo analýzu skutečného stavu jak nám to funguje a co to znamená že to funguje.
30% úhynů v roce 2007?

KaJI:
No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob.
J.B.
Včely si přinesou 30-50kg medu nad sebe a přesouvají se nahoru za zásobami a teplem.
Neví že jsme nahoře zapoměli prázdný nástavek.
J.B.

Původní váka jsem měl s 2cm polystyrenem. Podle těch¨to vík jsem potom
mohl hodnotit rozdíly s víky o ¨síle zateplení od 8-10 cm.

Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě. K obavám z hladu sděluji, že je
potřeba moc nebádat a spíše pracovat hlavou při uspořávání díla v
podletí. Od toho je doufám znám termín pohyblivé dílo, aby se
odpomohlo od chyb které člověk natropí při vybírání medu. Přesně
takové stavy včela zná ale jsou pro ni kritické a záleží na nich při
jejich přežití. Jestli chybí zásoby v místě odrazu tepla, je to špatné
a může zato chovatel a často již slabá podletní snůška.

"Místo tepla" je prvotní pro začátek divoké stavby v souladu s
cirkulací vzduchu. Při usazení roje v přirozených podmínkách je první
co pátračky vyhodnocují. Proto je vždy v takových prapůvodních místech
dutin "železná zásoba" zásob. Samozřejmě že se tyto místa tepla mohou
přesouvat s krizí při zatékání do dutiny, při návštěvě predátorů atp.
U úlů. Jestli nemá člověk v úlu toto místo, je to chybou člověka a
jeho úlu když napravuje svoji újmu včelám dodáváním zásob. A ne včely,
když si tam zásoby z nějakých příčin nepřesune.

Z principu jde podle mého názoru o velmi významný prvek pohody.
Obdobnou a velmi zjednodušenou náhražkou je p.Dvorského mední komora.
Jenže já jsem medař a mám rád med ve skladu doma a ne v nějaké komoře
venku. ;-)


_gp_

.........
2010/3/7 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k
> němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U
> nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke
> stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi
> je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.
>
> Karel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.
--------------------
četl jsem metodiku Leoše Dvorského jak zimuje.
On nechává nad chomáčem zásoby a pak poloprázdné rámky s nezavíčkovanými zásobami, co pak jímají vodu a v pohodě.

Ale nemá nahoře otevřená očka.

A v tom to asi je. Já jsme dřív intenzívně větral - tedy nechával to na včelách a mrazu, pak jsme zjistil, že je rozhodně nevhodné nechávat od krmení v 7,8 otevřená horní očka.
Plod chce vzduch a včely jej udržují u vzduchu. Myslím si , že to je víc příčinou tisknutí chomáče k přední stěně než teplo od sluníčka na čelní stěnu.

Ale letos jsme se dočkal sklamání. Poslední včelstvo v NN Brenneru mi odešlo hlady.
Přitom bylo asi někde v 3-5NNnad sebou vlastní zásoby. Protože jsem chtěl na něm ověřit Wrighovo zebrování, nakrmil jsme je tak, že nad sebou mělo víc jak 2NN zásob. Nad tím byly roztroušené zásoby. Bylo vidět jak zimní chomáč obalují zásobami. Tak jsem si myslel. A tak ej to vidět i jindy, při menším množství zásob a větším prostoru -Langstroth - dělají polokouly kásob nad plodem, výš je prázdno a sucho.
Tady byl nástavky suché, ale říkal jsem si, že je nebudu muset aspoň na jaře shánět na zebrování. Uštřím práci, smai si to udělají.

No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob. Mám tam pidiočka 6x50mm, nechal jsem je otevřená. V tom byl asi problém.

Ale vyiděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají.
Ale tam jim asi nikdo v srpnu před krmením nepřidával nástavky nad hlavu.

Jinak včely silné jak hrom. Ale právě v Brennerech na krátké loučce jsme míval problémy tohoto druhu, u Langa je to spíše obecně nedostatek zásob. U NN Brennera jsme musel dát před krmením po psledním točení nástavek s panenským dílem a pylem nahoru a hned začít krmit. Matka na něj nerada přecházela a v zimě vzhledme k minimu dřeva a malé mezeře - u mě 2*8mm loučka a spíše mezera na včelu než ona 9mm, takže to bylo jak v Almárkách vnímáno jako souvislá plocha.

U Langa jsme na tom pohořel, dávat nad světlé dílo. Včely raději uhynuly dole.

Karel

Zdravím vás, dovoluji si vstoupit do vaši diskůze,dotačně podpořit vyšetřeni na mor plošně a ne na varózu.Vyšetřění na mor stojí zhruba 500Kč. Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření.Myslím si, že pro nás včelaře je nejzavážnější právě Varoóza, neboť právě ta je vstupní bránou pro nemoci včel,pokud by jsme z jakýchkoliv důvodu zanedbali tuto /léčbu/ důsledky by pro nás byly daleko horší a to v podobě celoplošné stráty včel./jak jsme to v mnoha okresech zažili v roce 2007-2008/ Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají
------------------
Jakým způsobem jí podáváte?
Rozumím tomu tak, že za počasí co je u nás teď - sníh - ráno -7stC přes den kolem nuly a včely jsou pohromadě v chumáči, tak by vodu stejně nebrali?

Díky

Karel

KaJi:
Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.

Došel jsem k podezření že za to může převčelení stanoviště. Spolu s kolegou který je 500m odemně zde je 60 včelstev, jarní rozvoj a snůška je dobrá. včelstva dosáhnou nevídané síly ale v červenci a srpnu není často snůška ani podněcovací a včely se do 3 NN nejdříve nevejdou a později jich tam je málo.
Zdá se mi jako by jim úl byl velký a nemohly se rozhodnout kde si sednout zásoby stále soustředují okolo ne nad sezení, pak je přitáhne teplý polystyren ke stropu a může být problém.
J.B.

>J.B.:Dávám vodu do úlu.včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.<
------------------------------------------------------------
Také dávám vodu. Spotřeba vody je však mnohem menší. U mne se spotřeba vody pohybuje v rozmezí 3 - 5 sklenic (obsah cca 1 l) na včelstvo. Včely vodu počnou odebírat až při zvýšení venkovních teplot. S odběrem končí při rozkvětu ovocných stromů.
JK

KaJi:
Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.

J:B:
To jak se moc z pod víka kouří při fumigaci mi stále připadá že v úle musí být průvan!!!! Hlavně při větru.
Termo kamera to musí také ukázat.
J.B.

J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Je to hygienické dno. Boční stěny, síta, podložky lze čistit nebo vyměnit. Nemá leták, /sníh včely nedusí atd./ v době snůšky je možno přední stěny odstranit a včely lítají přímo na rámky. Jinak si včely určují jak upravit podmet. Stačí je pozorovat a respektovat. Jen toto dno to umožňuje.
B.V.

Zmiňujete v článku chladítka.
=================================
Osobně z "ekologickýc", maravenčích, myších i praktických důvodů upouštím několik let od polystyrénu na stropu, který doporučují i zastáni neizolovaných úlů.

Vesměs tam mám jen ¨víko z latěk 15-18mm, al.folie, pod tím někde bublinky a podobné tenké hmoty, nebo igelit a silnou vlnitou lepenku. Přitom Bublinky nahrazují stropní folii atd. Občas zůstává polystyren.

Když jsem to ze zvědavosti při odebírání měli a pak při oteplení obcházel, koukal jak sedí a všímal si i vlhka, plísně atd.

Největší nabídku "rosy" na stropě měly právě u mírně zateplených stropů.
Počet plesnivých plástů v horním nástavku - jako obvykle, stává se, ale je to spíše dáno silou a polohou chomáče.


Odvahu upustit od PS na stropě jsem získal kdysi, když jsem z nedostatku HW nechal na igelitu plechové šablony zatížené cihlou a už se nedostal přes zimu k nápravě. Pod igelitem byla vrstva ledu, za mrazů a jinak jsme nic nepozoroval.
Na jaře jsem pak nějaké víko dodal.


Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

Karel

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 3. 2010
V tomto období (jaro?)včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem.

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.

Jestliže je delší čas chladno a včely nemohou ven stejně omezi i odběr vody.
J.B.

""""""""""""Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ). """"""

Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.

Stále tady čtu o tom kde a za jakých podmínek se v úle tvoří vlhkost, kdy je v úle sucho, zda je či není v úle průvan. Dozvídám se o tom kolik CO2 včelstvo vyprodukuje až mám obavy aby se to nedozvěděli naši ekoteroristi a nechtěli produkci plynů zpoplatnit. Nikdo tady ale nezmínil skutečnost, že včely pokud počnou zjara plodovat ukládají vodu do volných buněk v blízkosti plodu. Voda je uložena i v několika plástech. Tento jev sleduji po několik roků při časných jarních prohlídkách v souvislosti se záměnou nástavků kdy překládám plodové těleso pod strůpek. V tomto období včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem. Mají svoji vodu, patrně lepší.
JK

Vojtěch:
....Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.
------------
Článek podle mých informací nevyšel proto, že byl předtím publikován ve Včelařství.
To dostává 97% včelařů, proč to tedy duplikovat.

Karel

V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
-----------------
Kdysi mě ta těsnost zajímala, ne kvůli mikroklimatu, ale účinnosti fumigace. Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.
Tak jsem dával nahoru slabý filc nad folii - něco jako slabší jekor. Ten dolehl a na něm byl polystyren. Fungovalo to.
Jenže dávkování je asi dimenzované na hodně děravé úly atd. a tak to nemělo na účinnost vliv - zůstávala dostatečně dobrá.

Když jsem měl vloni doma termokameru tak jsem si natáčel i hoření pásku v různách polohách.
Můj zcela soukromý názor, pokud nepoložím pásek na vlhké a studené dřevo, tak je to jedno.
Véčko zapálené z obou stran dosáhlo nejdřívě vysoké teploty v oblasti léčiva, než tam dorazil oheň.
Rozhodně dříve než ve svislé předpisové poloze.
Já si zkoušel co se stane, když dám pásek na plást šikmo. Tedy z pohledu na plást, šikmo do uličky.
Protože jsem měl v úmylsu obejít pracné a zdlouhavé zdvihání víka tím, že ve větších očcích které mám teď v nástavcích (aby dole nahradili klasické dno a česno) to prostě na speciálním udělátku na "špuntu" zastrčím pásek šikmo mezi rámky.
Takže pokud někomu vadí přístup stropem, může vyzkoušet očko.

Já už na to dlabu, mám výsledky vyšetření.
Na stanovišti, kde zimuji vesměs oddělky a kde je spad relevantní jsem měl z 15 včelstev 4VD. (ať to znamená co to znamená - kdo zkoušel letos přihazovat VD do vzorků a testoval laboratoř?)
Tady jsem si vzhledem k tomu, že spad skutečně padal dolů na podložku a viděl jsem "učinek léčení" léčil jen jednou Grifinem (domáci kopie Furreta) s dávkou jen jedna kapka na včelstvo. A při odběru měli, i při vkládání podložek, jsem na stříbrných AL podložkách a převážně světlém díle mohl sledovat a počítat roztoče.

Takže vzhledem k tomu, že mám i ověřenou vysokou účinnost fumigace tak aerosol nechávám na zimu, kdyby nás překvapili před Vánoci velké mrazy.
A když se to foukne furretem do dolního očka, tak to spolehlivě leze z úlu na všehzny strany a prostor je dostatečně nasycen. Nemusím nic zdvihat.

Takže taky možná cesta. A jak tady vidím jedny publikované výsledky, tak asi nejen já jsem spokojen s účinností. Jen doplňuji, v létě jsem neléčil.

Karel

J.B.:
Sycení, pohyb hroznu včel.
O vlastním zimování, uspořádání jednotlivých včel v hroznu mnoho informací není.
Jsou publikovány obrázky hroznu včel v různém období a v různých teplotách. s různými vrstvami uspořádání hlavou do a ven ze středu.

Uspořádání jak jej známe:

S největší pravděpodobností jsou jiné podmínky v úle v období leden a první polovina února , hrozen bez plodu a po 15, únoru jestliže včelstvo ploduje (mám dlouholetou zkušenost že některá včelstva začnou plodovat až po 1. proletu)

První uspořádání je při teplých dnech v říjnu listopadu i prosinci kdy včely již nemají plod a jsou rozlezlé po celém prostoru úlu, domnívám se aby snížily svoji teplotu a stárly pomaleji.

Další známé uspořádání je když v lednu nebo únoru dojdou ke stropu a my nahlédneme pod folii. Včely jsou v hroznu v kouli 15 až5 cm od víka nebo u víka s uříznutým vrcholem u stropu a podle teploty jsou více či méně nahloučené, naskládané a méně či více pohyblivé či nepohyblivé.( u mne většinou, jen malá část je 10-5 cm pod stropem )

Znám i stav hladu vysílení kdy včelstvo je silně stažené, včely jsou podchlazené a skoro nepohyblivé. Snažil jsem je polít cukerným roztokem a nereagovaly ani na teplý roztok, trvalo to 2 dny než začaly reagovat a napily se. bylo to v půli března.Je to stav kdy včelstvo bez zásob padne.

Podle mých zkušeností se pohyb za zásobami neděje pomalu průběžně ale jednorázově jako by skokem. Nejčastěji včelstvo využije okamžité oblevy zvýšení vnější teploty a přitopí, rozvolní se a posune se, sesedne se o něco výše v dotyku se zásobami.. Posun provádí v okamžiku prázdného či prázdnějšího žaludku. Nevím interval syceni. Jestliže trvají mrazy a včelstvo se musí nasytit začne silně hučet (to je ten stav kdy se doporučovalo otevřít více česno že je v úle málo vzduchu)rozvolní se nasytí a opět se sesedne a uklidní.
( podobně se chová i při aerosolování acetonem v prosinci při teplotách asi 5°C to jsem několikrát viděl okénkem že po operaci s acetonem si včelstvo, hrozen rozhučel rozvolníl a sesedl o něco výše.)

Moje popisování stavů je pouze laické, empirické a vlastní sycení spíš hádám než vím.
Jak myslíte že se hrozen pohybuje?
J.B.

aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

Ale na 100% nie je plod ani v novembri-listopadu a preto fumigácia je výhodnejšia a účinnejšia ako aerosol, to sú moje skúsenosti. Fumigant pôsobí na Vd cez jeho prieduchy a zabíja ho, aerosol či chceme alebo nechceme sa skôr či neskôr vyzráža na stenách úľa a neopsadených plástoch a účinok môže byť nižší. Ale to je vec názoru. Anton

malinko receptů - Odborné včelařské překlady 2009 č. 1 str.5
Dobrou oříškovou chuť a ať to poslouží k upevněnní zdraví

Pavel Holub
Já osobně k aerosolu nemám vztah
J.B. mimo téma:
aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 3. 2010
Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu

J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Myslíte si že včelstvo zimující na 3NN Optimal, s netěsnostmi pod folií (mezi nástavky je to zatmeleno) se zavřeným zasítovaným dnem,(to dno nemuže těsnit protože by jinak nešla podložka vytáhnout) cesnem 6x100mm +průměr 1 očka 25mm ma po 15. unoru moc CO2.
Já mám dojem že včelstvo má průvan.

J.B.

Před 5lety jsem napsal do svého Webu tento text.
Kolik faktorů ovlivňuje tvar hroznu? Je to hlavně tvorba oxidu uhličitého /těžký vzduch/.V takovém uspořádaní minimálně obtěžuje spodní včely. Chemická rovnice
C6 H12 O6 + 6O2 energie + 6 H2O+ 6 CO2 . Cukr reaguje s kyslíkem a vedle energie, kterou využívá hlavně křídlový sval včely, vzniká voda i oxid uhličitý.Naměřil jsem u stropu v silném včelstvu až 3,5 % oxidu uhličitého. Zvyšuje se třeba i vyrušením včel, současně se zvyšováním teploty pod stropem úlu/v únoru naměřeno z 12 zvýšení na 17°C/, protože spotřebovávají cukr 16x rychleji než v klidu. Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu a plno dalších možností. Tam už se žádný oxid uhličitý nezdržuje. Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.

Mám web na WEBZDARMA.CZ
Jde o to, že mi to ukázalo, že mám stáhnout soubor, tak jsem jej ve wordu na síť stáhl. Je sice tam, ale už se nechce oběvit pro ostatní návštěvníky na webu. Jinak stažený na můj web je. Kde je chyba.P.S

cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

____________________________________________________________

Cukrová dieta... myšleno glukóza, fruktóza (jednoduché cukry - monosacharidy).
Já si dneska ale nabíhám, že? Už bych měl opravdu mlčet a k ničemu se nevyjadřovat.

M.V.

PS

Viz MV

Pavel Holub:
Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.
____________________________________________________________
Nereagoval jsem na konkrétní výroky ve Vašem článku. Bylo to obecné konstatování cílené nejen Vám.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl.
____________________________________________________________
Nejde jen o intenzitu větrání, ale i o způsob větrání.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší.
____________________________________________________________
Ano, elegantně se přizpůsobí. Ostnatě elegantně se přizpůsobí i k podmínkám v „komínech“. Otázka je jen, kolik to bude stát? Jest-li jen pár kg medu, vadit mi to nebude, protože to se u mě ztratí „v tlačenici“. Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

I na poušti za slunného dne a nízké vlhkosti lze ze vzduchu získat vodu. Proč včely nezalézají do všech buněk v sezení chumáče? Co dokáže krystal medu na volném prostranství? Prostě včely si dovedou poradit. Ale co to stojí, to ukáže jedině praxe. Takže už končím a mlčím.

S pozdravem M. Václavek

Stránky by měly reagovat okamžitě. Zkontrolujte si, prosím, není-li nějaká
chyba v zadávání - například Windows nerozlišuje malá a velká písmena
a"vezme" obojí, kdežto Linux, na kterém dnes jede hodně serverů, malá a
velká písmena bere za zcela odlišné znaky...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 06, 2010 6:22 PM


Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Podle mne a asi i vás se
# jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
# Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
# J.B.

Ano fumigace a s ni spojeni nadzvednuti folie je trochu problem, ale myslim si, ze ne zasadni. Tedy pokud nejsu puntickar :-)

Spis bych bral na vedomi, ze 3x aerosol nedoporucuji ani Dolsti, to jsem si na kurzu zapamatoval a byl tim lehce prekvapen. Po nekterych letosnich kometari aerosolu od ostatnich mi to trochu vice dava smysl...

T.H.

Ahoj Pavle.
Já mám blog a tam jakmile něco vložím a potvrdím zveřejnění tak je to tam hned.
Míra

Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam nějaká prodleva? Zdraví P.S