78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel Holub (88.103.248.6) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501)

Nějaká taková metoda je známa, chtěl jsem to zkusit, ale nebyl čas. Je to hraní a je to pracné. Matka se zaklíckuje cca koncem června na týden až deset dnů a pak se pustí do izolátoru s jedním trubčím plástem umístěným v plodišti, zase tak na tři dny až týden se nechá zaklást trubčina, pak se vypustí a trubčí plod se po zavíčkování vyřeže. Jestli to někdo budete zkoušet, tak na trochu více napadeném včelstvu a stálo by za to sledovat denní spad před a potom. Dejte vědět :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501) (41503)

> Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů,
> třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně
> časovat rozšiřování, nebo chov matek.
> Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy,
> kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké
> ohlídat zdarvotní stav je více
> --není mnoho času na sledování každého včelstva
> --nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
> --s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se
> přenést i na jiná stanoviště

> Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl
> velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou
> jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Ja bych se bal tvrdit opak :-)) ted trochu popichuju, samozrejme to nevim.

Uvedomuju si ten rozdil mezi 10ti a nejakou tou stovkou vcelstev a chapu jak to myslite. Ale jde jen o to co je priorita, vydelat momentalne nebo mit zdrava vcelstva = investice do budoucna. Take musime myslet na to, ze u vcel plati cim mene zasahu tim lepe.

Napr. na vms v Brne p. Gruna oznamil, ze monitoroval vsechna sva vcelstva (kolem 300), a je mimo jine i chovatel matek. Pro me docela nepredstavitelne :-)) Pan Cermak to bude mit obdobne atd. Takze jak je videt je to jen o chuti a zodpovednosti za sva vcelstva...
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501)

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.
-----------------------------------
Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů, třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně časovat rozšiřování, nebo chov matek.
Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy, kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké ohlídat zdarvotní stav je více
--není mnoho času na sledování každého včelstva
--nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
--s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se přenést i na jiná stanoviště

Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: PlonX vyetXenX na mor (41474)

BT>Znát stav počáteční - předklinický, až je
BT>klinika, to je již pozdě.

Výše uvedené doplňuji o upřesnění. Pozitivní detekce spor Paenibacillus
larvae ve včelstvu nemusí být výhradně předklinickým stavem uvnitř
zkoumaného včelstva, nýbrž může jít o následek infekčního tlaku z okolí,
který s klinikou nemusí nutně souviset. To však jistě nemění nic na významu
mikrobiologického rozboru částí hnízda včel - tedy v daném případě měli.
Nebezpečná je pouze následná dezinterpretace získaného výsledku či nevhodný
následný postup při likvidaci nákazy, za kterou nelze považovat preklinické
projevy či zvýšený infekční tlak.

*********************************************
Antonín PŘIDAL
oddělení včelařství
Mendelova univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://user.mendelu.cz/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]


----- Original Message -----
From: B.TichX
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Thursday, February 25, 2010 9:31 PM
Subject: PlonX vyetXenX na mor


Minulý týden byla řečena věta v Nasavrkách na poradě KVS a OV ČSV / po
stížnostech na některé chovy/, že se již uvažuje o plošném vyšetřování
zimní měli na mor včelího plodu - vždyť to stojí jen asi 4 kg medu. Bylo by
to asi velmi prospěšné, určitě to narazí na řadu nepochopení, U nás jedna
ZO si nechala měl na mor vyšetřit, nemají ji v Zo, ale chodí dokola či
jen od východu, ale vytrvale. Znát stav počáteční - předklinický, až je
klinika, to je již pozdě.
Dnes byl u mne prvý hromadný prolet, v minulých dnech jen sem tam
některé.Většina včelstev má zásob ještě na jednu zimu, ale některé již
berou z posledního, vše proplodovaly a proto ty rozdíly v množství VD v
meli
Přečtěte si více o poradě v Nasavrkách na Fascinovaném včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497)

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.

Jde o to mit take vhodnou vcelu pro svuj zpusob vcelareni, stanoviste a dalsi...

K otazce zda to pomuze ta prestavka, tak myslim, ze ted moc nekecam kdyz budu tvrdit, ze se vi, ze jakakoliv prestavka plodovani pomuze.

Navic toho lze vyuzit, roztoc je nadrzenej na mnozeni a proto po vynucene prestavce nabehne vetsina roztocu do prvnich bunek, ty kdyz se odstrani (1plast) tak to zdrejme bude velmi ucinne opatreni.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 2. 2010
Re: jeste jednou ... jiva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41493) (41495)

"No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
T.H."
Severní předhůří Beskyd.
My tady máme na vrby jívy asi vhodné klimatické i prostorové podmínky, stačí trochu uvolnit půdu od nějakého hustšího porostu a z přivátých semen tam během pár let začne růst křoví jív. A mimo les se čeká, až jívy pořádně narostou, než se vysekají, nejspíš na topení, takže během té doby si vesele kvetou a dál šíří semena. Takže jív je u nás všude dost, ať už vyjdu jakýmkoliv směrem, podél cest, v lesích , kolem řeky a potoků, u města v nepoužívaných prolukách, na železničních a silničních náspech... , všude tam najdu desítky jív a z toho vždy nějaké samčí kvalitně kvetoucí. Jíva je u nás obyčejný plevelný keř, kterého je zatím všude dost a který za nějaké složité manévry nestojí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487)

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
--------------------------------------------------------
U včely indické je rojení přirozený způsob bavení se roztočů. Včely při tom zvýšily svou teplotu, který roztoč nesnesl a uhynul. Pokud by se naše včely vyšlechtily tak, aby při rojení také zvýšily svou teplotu, pak by se mohly roztočů také samy zbavit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.167.240) --- 26. 2. 2010
Díl I

Zdravím vás, nyní jsem se kouknul na web, Je to tam pro vás. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492)

T.H.
Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100 včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným, nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

pepan
mladé matky kladou více, ale nová matka stimluje hygienické chování včelstva, k tomu období bez plodu, asi jen pokus ukáže, co to s kleštíkem udělá.
Napadá mě takové přirovnání, i když vzdálené. Když jedete autem po cestě plné výmolů, snažíte se jet velmi pomalu, aby auto bezpečně výmoly projelo bez utržených kol a přidat plyn vám připadá nemožné. Můžete ale také jet tak rychle, že výmoly prostě přeskočíte a neřešíte je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 2. 2010
Re: jet? jednou ... j?va (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41472) (41494)

No já jsem vybíral ze souvislého břehového porostu keřových vrb, ne z nějaké osamělé vrby. Tam je identifikace fotografií a navíc něčím přesně označené větve důležitá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: jeste jednou ... jiva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41493)

> Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu - na
> druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.

No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nezmar (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: jet? jednou ... j?va (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41472)

Koukám, že nás podobných bláznů je víc. Já už jsem značky a fotografie naštěstí nahradil
turistickou GPS. Takže si ten svůj strom spolehlivě najdu. Dělám to přesně jako vy -
jeden rok jdu v květu a druhý pro rouby. Díky za postřeh s tím kmínkem - nemám dlouhodobé zkušenosti
a tak jsem také přemýšlel na které vrbě to bude nejvitálnější a dlouhověké.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jet? jednou ... j?va
> Datum: 25.2.2010 21:01:23
> ----------------------------------------
> No, já jsem jívy nikdy neřízkoval. Mně stačilo, že klacíky jívy ve vázách
> sice rozkvetly, případně i vyrašily, ale kořeny nikdy nepustily a tak jsem
> řízkování jív nikdy nezkoušel. Na rozdíl od vrb, včelařských i okolních.
> Pokud šlo o rozmnožování jívy, tak jsem vždycky rouboval. Na jívy a na
> řízky včelařských vrb a to jívu obyčejnou i jívu převislou. Na včelařské
> vrby se jíva uchytila, ale tam mám špatné zkušenosti s kmínkem z té vrby,
> docházelo k jeho rychlému odumírání.
> Kdysi jsem řízkoval vrby. Zhruba v tuto dobu jsem kolem řeky tipoval keřové
> vrby, původně vysazené ke zpevnění břehu řeky, samčí kvetoucí identifikoval
> pověšeným kapesníkem a fotografií a další rok po novém roce v lednu, kdy se
> podle literatury mají řízky vrby řezat, jsem s fotografiemi v ruce vrby
> hledal a šmidlal z nich řízky....Vyšlo to.
> Letos budu zkoušet, pokud mně to vyjde, zelené roubování, samčí verzi
> javoru jasanolistého zkusím na javor klen nebo možná i babyku a pokud se
> někde dostanu k mladé rostlince jívy, zkusím i tu jívu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nezmar (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: jeste jednou ... jiva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456)

Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu - na druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod. Donutilo mě to k celoročnímu množení - tj. roubování, očkování na očko spící i bdící apod. Neustále mám na zahradě pár rostlin připravených na štěpování materiálu. Klony samozřejmě mám, ale to víte ... pokud je tolik nadšenců-včelařů kolem ... říkám si, třeba znají nějaký krásný kousek, který by byl hřích nemnožit. Tkhle mi přivezla známá náhodně ulomený výhon z Francie a je to velice zajímavý druh (zatím neurčený). Ale už jsem to jednou řekl - do české kotliny chci dát české kousky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: jet? jednou ... j?va
> Datum: 25.2.2010 17:30:36
> ----------------------------------------
> S panem Poláškem musím souhlasit. Dělal jsem to také tak. Prošel jsem v
> květu okolí a vybral nejlepší, nařezal řízky (v květu :-)) a zapíchal do
> země. Asi jen desetina se chytla a zdárně rostou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488)

Když to tak domýšlím tak i vlastně časté výměny matek vedou ke zvyšování populace kleštíků mladé matky totiž kladou mnohem déle jako ty staré,. Pak ti nepořádní včelaři protože mají bůhví jak staré matičky mají menší potíž s kleštíkem. Není to proto že by napadl ty sousedovy včely ale tím , že si ho tak intenzivně nemnoží.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:59:23
> ----------------------------------------
> > "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> > klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> > vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> > ----------
> > Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> > matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> > být podobný.
>
> Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev
> temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt
> vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky
> varroatolerance.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487)

To by byl pak ještě lepší otevřený.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:14:45
> ----------------------------------------
> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478) (41481) (41483)

Gabon je ochrana zimní generace před poškozením. Pozdější zabití kleštíka již nic neřeší a lze jej nahradit jen odpařovači K:M: a to je již nebezpečnější při práci hlavně u starších lidí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 08:13:03
> ----------------------------------------
> NitraM:
> S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon
> vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší
> prostě oznámit.
> ------------------
> no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu
> pravděpodobné.
>
> Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě,
> ba po celých okresech a každý rok.
>
> Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to
> pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít
> příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41090)

Přátelé!
Je to jednoduché!Panenské proto,že ještě nerodící.V našem případě
tedy takové dílo,ve kterém ještě nebyl plod.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Vorja" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
Datum: 15.2.2010 - 13:13:44

> Podle mne jsou panenské plásty všechny nezakladené
> plásty, mohou být
> vystavené na mezistěně i volně bez mezistěny,
> jiný termín není.
> -----------------------------------------------------------
> Je to škoda, protože pod názvem panenské si představují
> neposkvrněné. O
> vystavených mezistěnách se to nedá říci:-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487)

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.

Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky varroatolerance.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486)

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan"
----------
Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl být podobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470)

I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 20:49:35
> ----------------------------------------
> No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil
> včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná
> odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými
> vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno
> nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo
> zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě
> nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním
> případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním
> trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
> Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v
> celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc
> přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se
> tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět
> oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit.       Jako druzí
> by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich
> technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co
> největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti
> rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší
> pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
> Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil
> na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části
> hynul i ten roztoč.
> Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke
> včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu
> ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch
> provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k
> jejich vyřazení z včelaření.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466)

To je ono. Jedimě tudy vede cesta. A to hodně dlouhá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 19:56:01
> ----------------------------------------
> Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde
> diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které
> dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
> Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a
> zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě
> jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na
> pochopení stačí a změnil jsem názor.
> Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v
> mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic
> takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich
> podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále
> opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale
> viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té
> přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon
> napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium,
> trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud
> nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka
> nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými
> akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali
> (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Jarn? l??en? (41462) (41465)

Plošně lze nařídit tak akorát druh léčiva pro celou republiku. Nic víc.
1) Co stanoviště tak jsou jiné podmínky a s toho také vycházejí ta různá čísla.
2) Na jednom konci republiky se již krmí a na druhém je snůška v plném proudu.
3) I na jednom stanovišti jedna matka ještě klade a druhé včelstvo je již bez plodu.
4) Ještě by pak bylo nutné pro včelaře vyhlásit nějaký národní den léčení a zařídit jim na to vhodné počasí.
5) pro zajištění by pak bylo nutné mít pověřené lidi kteří by to provedli nebo alespoň na to dohlédli
6) Ještě je nutné počítat s tím, že to jde dělat tak hodinku nebo dvě v daný den
Takže nakonec s toho vyjde jen plošné ošetření v termínu od 17.7 do 15.8 první, v případě gabonu. Pak v říjnu podle počasí při použití fumigace. Jediný možný termín plošného ošetření by byl jedině prosinec při použití aerosolu . Tam je to naprosto zbytečné protože již včely nelétají.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jarn? l??en?
> Datum: 25.2.2010 19:50:17
> ----------------------------------------
> Tak dnešní velkolepý prolet jsem prošvihl, protože jsem byl v práci, mám už
> také komplet výsledky z rozborů: 0, 0,3, 6,. Co číslo to včelnice. Na všech
> jsem léčil stejně, a při kontrole a sesypávání měli jsem nic neviděl.
> Jinak, jsou li mé informace správné/ mluvil jsem z veterinářem/, bude se
> teď celá republika plošně léčit. To samé bude platit i pro Gabony. Takže si
> o přírodní léčbě, nebo diferenciované podle výskytu můžem nechat pouze
> zdát. Nemyslím si, že je to dobře!        Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478) (41481)

NitraM:
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit.
------------------
no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu pravděpodobné.

Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě, ba po celých okresech a každý rok.

Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478)

>Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.<
------------------------------------------------------------
A bohužel, to jinak nepůjde alespoň do té doby, pokud budou nejblbější včelaři s nejhoršími úly chovat včely.

>Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.<
------------------------------------------------------------
To, že jarní monitoring je nastaven na klasickéhé zimování včelstev v jednom prostoru, nástavku, plodišti... nebo jak to chceme nazvat, a její výsledky jsou kočkám pro srandu při zimování včelstev ve více nástavcích je všeobecně známo. Kritika tohoto stavu je každoročním tématem nástavkových včelařů. Bohužel stavu, který se pravidelně opakuje aniž by zodpovědní, tedy ti co to mají pod palcem, s tím cokoli dělali. Podle mého názoru, daleko přesnější zjištění stavu napadení včelstev dává letní monitoring po použití léčiva Gabon nebo Formidol či jiné aplikace kyseliny mravenčí. Ovšem i zde je to odvislé od výše "blbosti" včelaře.
Hezký den JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478)

KaJi:"...k čemu je vyšetření zimní měli, když ... měl je na horních loučkách"
_____________

Souhlasím, že vyšetření měli je problematické a naprosto neprůkazné. Snažím se proto si sám odečítat stav z podložek, diferencovaně, podle jednotlivých včelstev.
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit. Zde by tak bylo vhodné, kdyby se nařídila povinnost v ZO vybírat použité gabony zpět jako prošlé léčivo (zase by to trochu pomohlo, aby se udržela kontrola nad léčivy), čímž by se mohla udržet kontrola nad jejich odstraněním z úlů před zimou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455)

Jakpak by jsi ctěl léšení lépe koordinovat? navrhni toalespoň tady.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 17:23:25
> ----------------------------------------
> Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv.
> lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na
> odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny
> přežijí..."
> _______________
>
> To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí. Platila by totiž
> pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev. Jak to ale
> bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští
> rok postupovat? Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem
> genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění
> včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy. Vždyť
> každý stav vědeckého poznání se vždy pohybuje pouze v určitém
> paradigmatickém rámci, který dnes sice platí, ale vedle tohoto dnes
> platného se již může rozvíjet rámec odlišný, který se v budoucnu může
> dostat do postavení normální vědy). Zde na konferenci se neustále nadává na
> léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se
> léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále
> aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
> Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a
> nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy. Je zajímavé, že mnohým,
> kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto
> koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi
> zkoordinovat a vyzkoušet... (... i když přeci jen něco napovídají porovnání
> výsledků zima 2007 vs. zima 2008).
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 26. 2. 2010
Re: Re: (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41424) (41439) (41443) (41446)

mam v planu stihnout jeste koupit v Nemecku (alfranseder) formu na vyrobu mezisten, dodaci termin je tri tydny. Mezisteny si chci delat sam.Pak mam jistotu, ze to bude na 100%. Pokud bych to jeste na tento rok nestihl, tak ve vcelarstvi bylo nekolik inzeratu na vyrobu mezisten z vlastniho vosku, k nam nejblize byla Bystrice pod Hostynem a jeste jedno misto ( 80-100 km).

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477)

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
-----------------------------------
No, možná. Ale vzhledem k tomu že jsou okresy, kde se Gabon neordinuje jako vitamín C, tak je prokázáno, že někde stačí léčit pořádně v zimě.

Jenže s tím Gabonem je to tak jednoduché. V létě to tam nastrkám, na jaře vyndám a je to v pohodě a ještě ze sebe dělám vzorného včelaře nebo dokonce okres.

Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.

Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.

Jestli je tam od podzimního léčení , je v ní zřejmě mnoho VD.
Taky když jsem vyklepával podložky, tak tam kde jsem měl oddělky, jsem na podložce VD neviděl, tam kde je komín nástavků, jich bylo dost. Takže jsou dvě možnosti. Buď odevzdat měl a roztoče si nechat, nebo riskovat, že někdo dojde k závěru, že by se mělo natírat.

Kolega se dopočítal, že v jednom včelstvu mu po léčení zůstalo v úle přes 40 mrtvých VD.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455)

NitraM napsal:
>Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí..."
_______________

>To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí.
..................

Toto ještě není teoretická úvaha.
To je zatím pouhý konstatovaný fakt.
A fakt by to nebyl pouze v případě, že by neexistoval přírodní výběr. :)
Není to ani výzva k tomu, že je nutné, abychom si nechali kolabovat včelstva, když chceme nechat přežít ty odolnější.
Je to konstatovaní smutného stavu našeho přístupu k problematice roztočů - ignorujeme přírodní zákony - přírodní výběr (naopak se stavíme proti nim).
A když už si přírodní zákony najdou ta nejslabší včelstva u těch kdo léčit neumí nebo nechtějí nebo jim přes léčení včelstva uhynou, ještě si chceme namlouvat, že přírodní zákony pro včelaře neplatí? :)
RK


NitraM napsal:
>Platila by totiž pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev.
>Jak to ale bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští rok postupovat?
>Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy.
.....................
Přírodní zákony platí, i když si to někdy nechceme přiznat.:)
Buď se probudíme, nebudeme se tomu bránit a naopak sami budeme vyhledávat a spojovat ta nejméně odolná včelstva s rozchovávat ta odolnější, nebo nás přírodní zákony jednou stejně dohoní a učiní to za nás. :)
To že množství roztočů ve včelstvu můžou ovlivňovat i další vlivy nikdo nezpochybňuje.
Ale jde tu o změnu smýšlení.
Chceme jít proti přírodním zákonům - šlechtit roztoče a o odolnost včel se nezajímat, nebo jsme ochotní si přiznat, že takový přístup je pouze příprava na budoucí kolaps vlastních včelstev a od někud s tím začneme něco dělat? :)
RK

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
.................

No, já jsem si nevšimnul že by se na léčení nadávalo.
Tady na konferenci je ale spousta lidí s často úplně odlišnými názory, takže vždy se najde někdo, kdo na něco nadává. :)
Jen taková poznámka - to že budeme léčit jednou za dva roky když zkoordinujeme léčení je podle mě právě ta teoretická úvaha, která nevychází z pozorované skutečnosti.
Počet nařízených léčení od doby kdy sem došel roztoč stále stoupá a je to logické. Od té doby si roztoče šlechtíme, přežívají jen ty super odolné a vitální kousky. :(
Také tato úvaha předpokládá, že mezi včelstvy nejsou rozdíly, že se všechny včely rozotoči brání stejně, a počet rozotočů při zajistění stejnýchpodmínek (stejném léčení) bude ve včelstvech zhruba rovnoměrný. To zřejmě také odporuje pozorované skutečnosti.
RK


NitraM napsal:
>Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy.
...........
Já bych problém viděl truchu jinak.
Pokud si budu namlouvat, že tomu rozumím a zvolím špatnou taktiku v chovu mých včelstev, sám sebe diskvalifikuji a o včelstva přijdu.
Je v našem zájmu, abychom si nenamlouvali něco nepravdivého, protože jde o naše včely. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41469)

"Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ..."

Problém vidím v tom, že oficiální místa žádnou alternativu nepřipouští a ani neuvažují o tom, že by v budoucnu připustila. Zde je uzákoněn chov a to je asi tak, jako bych choval brojlery a pak je vypustil do přírody a živte se jak umíte. Co se stane? bude více lišek. To je zákon přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.183.115.37) --- 25. 2. 2010
Mor

Ješte dodatek . ZO na vyšetření moru pro všechny včelaře přispěly OÚ a tuším i některá ZD. a prý se ani nezdráhaly, včely potřebují všichni občané obce .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.183.115.37) --- 25. 2. 2010
Plošné vyšetření na mor

Minulý týden byla řečena věta v Nasavrkách na poradě KVS a OV ČSV / po stížnostech na některé chovy/, že se již uvažuje o plošném vyšetřování zimní měli na mor včelího plodu - vždyť to stojí jen asi 4 kg medu. Bylo by to asi velmi prospěšné, určitě to narazí na řadu nepochopení, U nás jedna ZO si nechala měl na mor vyšetřit, nemají ji v Zo, ale chodí dokola či jen od východu, ale vytrvale. Znát stav počáteční - předklinický, až je klinika, to je již pozdě.
Dnes byl u mne prvý hromadný prolet, v minulých dnech jen sem tam některé.Většina včelstev má zásob ještě na jednu zimu, ale některé již berou z posledního, vše proplodovaly a proto ty rozdíly v množství VD v meli
Přečtěte si více o poradě v Nasavrkách na Fascinovaném včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.83.52) --- 25. 2. 2010
Re: P. Streit (41471)

Zdravím vás, pokud se dokážete bránit už jen tak ubohými argumenty, je to s vámi špatné, jen se do mě strefujte, pokud vám to udělá dobře. PRO OSTATNÍ ÚČASTNÍKY KONFERENCE JSEM CHTĚL OZNÁMIT, ŽE JSEM ZPRÁVU, KTEROU JSEM VÁM SLÍBIL VČERA PRÁVĚ DOKONČIL A ZKLOUBYL JSEM JI S ČLÁNKEM V PŘEDSJEZDOVÉ DISKUSI, AT TO MÁTE VŠE V JEDNOM. pRO JISTÉ ČLENY VČELAŘSKÉ OBCE JSEM TO MUSEL ROZVÉST, ABY MĚ NĚKDO NEBRAL ZA SLOVA, ALE JISTĚ SI NĚCO NAJDETE, JE TO POLOPATICKY. jSOU TAM I NAPSÁNY PRAMENY ATD. jE TO NA 6 STRAN A4 A V HRUBÝCH RYSECH PRACUJI NA METODĚ NE TAK TVRDÉ PRO MÉ VČELY, TU POŠLU POZDĚJI, VČAS DÁM DOPŘEDU VĚDĚT. zÍTRA RÁNO BY JI MĚL PŘÍTEL SROLL POSLAT NA SÍŤ. CO SLÍBÍM TO SPLNÍM.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: ještě jednou ... jíva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456)

No, já jsem jívy nikdy neřízkoval. Mně stačilo, že klacíky jívy ve vázách sice rozkvetly, případně i vyrašily, ale kořeny nikdy nepustily a tak jsem řízkování jív nikdy nezkoušel. Na rozdíl od vrb, včelařských i okolních. Pokud šlo o rozmnožování jívy, tak jsem vždycky rouboval. Na jívy a na řízky včelařských vrb a to jívu obyčejnou i jívu převislou. Na včelařské vrby se jíva uchytila, ale tam mám špatné zkušenosti s kmínkem z té vrby, docházelo k jeho rychlému odumírání.
Kdysi jsem řízkoval vrby. Zhruba v tuto dobu jsem kolem řeky tipoval keřové vrby, původně vysazené ke zpevnění břehu řeky, samčí kvetoucí identifikoval pověšeným kapesníkem a fotografií a další rok po novém roce v lednu, kdy se podle literatury mají řízky vrby řezat, jsem s fotografiemi v ruce vrby hledal a šmidlal z nich řízky....Vyšlo to.
Letos budu zkoušet, pokud mně to vyjde, zelené roubování, samčí verzi javoru jasanolistého zkusím na javor klen nebo možná i babyku a pokud se někde dostanu k mladé rostlince jívy, zkusím i tu jívu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (213.192.6.162) --- 25. 2. 2010
P. Streit


Přidávám se k panu Milanovi, je vidět , že pan Streit se chce stát za každou cenu slavný ve včelařství.
Na tuhle konferenci nemá cenu chodit, protože proplétat se v jeho "geniálních" příspěvcích je oničem. To, že někde něco vyčte a pak dělá, že je velký učitel ? Na to, jak krátce včelaří, by měl tiše přemýšlet o včelách a né dělat ze sebe s prominutím takového machra, nikdo na to není zvědav.





Pane Streite, již toho bylo dost, neobtěžujte, plácáte páté přes deváté, v každém příspěvku si protiřečíte. Slyšeli jsme vás, každý si udělal svůj úsudek ať kladný či záporný. Ukončete to a nevnucujte nám svou vysokou dlouholetou roční odbornost.
Prosím ostatní - nereagujte na jeho vychlobačné plácání, třebas již dá pokoj.


Ba, ba. Úplný souhlas. Celá ta diskuse kolem p.Streita je nechutná a naprosto zbytečná. Já normálně nemám potřebu se na netu prezentovat, ale čeho je moc toho je příliš. Tak trochu mi to připomíná jiného mladého muže, který nás /diskutující/, tady vytáčel dva roky nazpátek. A dnes, kdž jsem ho viděl v Hostinném na PPP, vystupoval docela rozumě. Možná p. Streit také časem příjde na to, že ostatní včelaři nejsou tak úplně mimo. Jen je potřeba ho nechat vybrečet. Malé dítě také, když si něco umane, tak s ním není řeč a čím větší pozornost mu věnujete tím víc zlobí.
Jo, jo. To se tak někdo má, že může deně vysedávat u počítače a nechat se takhle vytáčet. Doufám, že už přijde jaro a diskuse na konferenci se bude ubírat rozumným směrem, protože na žabomyší války nebude čas.
Rozum do hrsti.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466)

No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit. Jako druzí by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části hynul i ten roztoč.
Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k jejich vyřazení z včelaření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466)

Pavel Holub: "...Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme..."
_______________
Já s Vámi souhlasím, že stávající léčba je provizorium a mně taky vůbec netěší pumpovat chemii do včelstev. Věřte, že bych byl první, kdo by se tomu nejraději vyhnul a dal bych mnoho za to, kdyby se k nám kleštík vůbec nedostal a my nemuseli třetinu zásahů ve včelstvách věnovat udržování nějakého modus vivendi s roztočem. Avšak v této situaci, kdy jsme si sem dopravili varroazu a sami si tak zadělali na problém, a za stávající hustoty zavčelení krajiny a podoby včelaření na stanovištích s průměrně přibližně deseti včelstvy, je otázka, zda se lze bezezbytku inspirovat u přírodních procesů. Nevím, sám v tom nemám jasno. Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 25. 2. 2010
Medomet SRB

Zdravím, přátelé nemáte někdo praktickou zkušenost s "medometem ručním čtyřrámkovým nerezovým SRB" ? Na internetu se prodává okolo 10000,- vč dph.....myslím, že ho dokážu sehnat o pár tisíc levněji a to by byla konečně rozumná cena....Ale nevím, jestli je to použitelné, jestli není hrachovej koš, a tak.....Pokud by se někdo styděl reagovat veřejně, prosím o soukromou zprávu na libor zavináč humlak.cz Předem dík, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: (41463)

KaJi: "To by ostatní čekal yna mě, nebo bych musel plošně léčit v září s plodem?"
__________________

Já taky léčím poprvé varidolem až toho 28. října. Myslím, že to je asi nejlepší termín, který se v zásadě rok od roku již příliš nemění (i když občas se vyskytne i říjen velice teplý, je to však spíše výjimka). Takže v tom jsme zajedno. Jestliže někdo léčí v září s plodem, myslím, že by se k němu léčení vůbec nemělo tak brzo dostat. Vždyť v metodice léčení je jasně uvedeno, že první léčení se musí dělat v době až po 10. říjnu. Jenomže spousta těch "užitečných lajdáků" začíná léčit zbrkle a žádají léčivo, když jim začínají padat první včelstva. Neprovedou zaléčení formidolem a pak se narychlo snaží celou věc zachránit... To opravdu nejsou včelaři, kteří by měli své postupy promyšleny a svá včelstva již od léta zmonitorovány tak, jako mnozí z účastníků této konference.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459)

Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na pochopení stačí a změnil jsem názor.
Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 2. 2010
Jarní léčení (41462)

Tak dnešní velkolepý prolet jsem prošvihl, protože jsem byl v práci, mám už také komplet výsledky z rozborů: 0, 0,3, 6,. Co číslo to včelnice. Na všech jsem léčil stejně, a při kontrole a sesypávání měli jsem nic neviděl. Jinak, jsou li mé informace správné/ mluvil jsem z veterinářem/, bude se teď celá republika plošně léčit. To samé bude platit i pro Gabony. Takže si o přírodní léčbě, nebo diferenciované podle výskytu můžem nechat pouze zdát. Nemyslím si, že je to dobře! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 25. 2. 2010
nerez koše do medometu

Zkuste info/=/kovar-nerez.cz.Dělají vše zvlášť,plášť,koš,pohon...cena se mi zdá slušná.A nebo vyhledávač.černá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 25. 2. 2010

NitraM
Problém možná bude v tom, že já (a nevím jak Vy) nechovám stejné včely jako v Africe... Nejsem ale v téhle věci odborník, takže dále již v této věci raději pomlčím, protože opravdu nejsem ten, který se dokáže vyjadřovat ke všemu. Ale na přesvědčení, že by se minimálně na základě jednotlivých krajů mělo léčit v přesných termínech, si dovolím trvat. Problém by to nevyřešilo, to je jisté, ale účinnost léčení (resp. omezení reinvaze kleštíka) by tím mohlo být dosaženo. Jedná se mi přitom samozřejmě zejména o první fumigaci, kdy mají již všichni včelaři vytočený med a včely často ještě létají.
------------------

No včely létají, ajak by se roztoč přesouval na jiná již léčená včelstva?

Jak by se ten datum stanovoval?

Nevím, já prvněfumiguji až 28 října atd. Včely jsou už skoro 100% bez plodu.

To by ostatní čekal yna mě, nebo bych musel plošně léčit v září s plodem?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 25. 2. 2010
Prolety

Dnes je pro mne svátek. Ne, neslavím žádné výročí "Vítězného února". Z toho mne nikdy nepodezřívali ani nejpravověrnější komunisté, ale ... Již když jsem se blížil k zahradě kde mám včely, tak jsem zaznamenal zvýšený ruch sousedů kolem jejich vlastních aut. Ten ruch se projevoval velmi hlasitými nadávkami a jinými "vybranými" slovy na adresu mých včel a na moji hlavu. No samozřejmě, auta byla "krásně" žlutohnědě kropenatá a sousedé rudí jako říjnová revoluce v listopadu. Prolety se konaly u včelstev postupně jak je osvětlovalo slunce a ustávaly také postupně jak se slunce po úlech stěhovalo, tak jak se jednotlivé úly dostávaly do stínu. Celá paráda trvala od půl dvanácté do půl páté hodiny odpolední. Z jednadvaceti včelstev byl všude nádherný a silný prolet, mimo včelstva č. 2. Zde to bylo slabší, ale na toto včelstvo mám již delší dobu podezření, že není úplně v pořádku. Bude také prvé které otevřu. A již to nebude dlouho trvat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 25. 2. 2010
Re: ještě jednou ... jíva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452)

Chtěl bych ještě jednou poprosit ...
Přece jen si myslím, že jste všímaví lidé a je nás tu dost - nevíte někdo o jívě která by byla opravdu mimořádná svou velikostí, bohatstvím květů i zdravotním stavem - vitalitou???


karel.jirus na seznamu.

Jednu jsem právě trochu zmenšil. Roubů dost.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 25. 2. 2010
nepořádný včelař

Pánové,nevím,jaké předky máte na mysli.Včela si žila tisíce let v pohodě,až se někdo inspiroval medvědy a začal...Takže včely někam nacpal,vše jim bral a na zimu jim dá cukr...Jenže ono to nestačí,člověk chce víc a víc a tak šlechtí a vymýšlí,cestuje se včelstvy,inseminuje,dováží a pak se diví.Za vše špatné na této planetě může člověk.Nic nevymyslíte,jsme nejhorší škodná.Sami tu řešíme výměny matek,chov,rámky,velikosti úlů...Nemoci,léčení...Včely mám u pole,kde intenzivně hospodaří soukr.zemědělec...Meze,jsou-li,tak zarostlé bodláky...Zmizela spousta rostlin,nejsou klasické louky,změnily se lesy.A kdo ví,co potřebuje včela,aby byla fit?Ale nebojte.Určitě je někde nějaký vědec,který nad tím bádá...Vím,že ,,pokrok nezastavím".Stále se učím,jak od včel tak od vás,a každou zimu se těším,až budou prolety a začne ,,sezóna"A doufám,že ji přežijí včelstva ve zdraví a já taky.A vám přeji totéž.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457)

Pavel Holub: "V takové Africe si s tím nikdo hlavu nelámal, nic nekoooordinoval, příroda si to naordinovala sama."
_____________________

Problém možná bude v tom, že já (a nevím jak Vy) nechovám stejné včely jako v Africe... Nejsem ale v téhle věci odborník, takže dále již v této věci raději pomlčím, protože opravdu nejsem ten, který se dokáže vyjadřovat ke všemu. Ale na přesvědčení, že by se minimálně na základě jednotlivých krajů mělo léčit v přesných termínech, si dovolím trvat. Problém by to nevyřešilo, to je jisté, ale účinnost léčení (resp. omezení reinvaze kleštíka) by tím mohlo být dosaženo. Jedná se mi přitom samozřejmě zejména o první fumigaci, kdy mají již všichni včelaři vytočený med a včely často ještě létají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 25. 2. 2010
Re: Re: (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41424) (41439) (41443)

>je pravdou ze nejpozdeji vkladam mezisteny v pulce cervna, vcely jsou velmi silne a maji potencial postavit mezisteny velmi rychle a matka je velmi ochotne zaklada vajicky.
Mozna tento problem bude souviset s datem, kdy se to dela.<
------------------------------------------------------------
Od roku cca 2000 do 2008 jsem postupně v jednotlivých letech nejprve v srpnu a po té v době kolem letního slunovratu přesypával 1/3 produkčních včelstev na mezistěny i bez vložené starší nebo ještě nezakladené souše. Pouze na čisté, včelami ještě "nepolíbené" mezistěny. Nemohu říci, že včelstva do zimy dohonila včelstva kmenová. I včelstva takto "zmlazená" byla vždy o něco slabší. Vystavěla neúplně pouze 3 nízké nástavky. Plod jsem zužitkovával v jiných včelstvech, nevyhazoval jsem jej. V následujícím roce jsem doplňoval starší souše do medníkových nástavků. Na základě zkušeností se domnívám, že přesypání na mezistěny by bylo vhodné provádět již po prvém medobraní, tedy koncem května. Od roku 2009 zkouším jinou metodiku chovu v nízkonástavkových včelstvech a jiný způsob obměny díla bez přesýpání včel na mezistěny. O tom ale někdy později. To si musím nejprve ujasnit sám. Chci poze dát do placu názor, že v našich středoevropských podmínkách, pokud chceme postupovat metodou radikální obměny díla, musíme začít již dříve. Chov včel v Norsku bude patrně o něčem trochu jiném, míním jiné klimatické podmínky. Nebo se snad mýlím a celé martýrium přesýpání včel jsem neprováděl dobře. Skutečností však bylo, že od té doby v průběhu těch let u mých včelstev zcela vymizela vápenka a nosema. To však může být také důsledkem používání kyseliny mravenčí případně souběhem radikální obměny díla a léčení kyslinou mravenčí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455)

"""""Je zajímavé, že mnohým, kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi zkoordinovat a vyzkoušet..."""

Jasně, ještě se to tu za 25 let nezkoordinovalo a už nikdy nezkoordinuje a pořád se to zkouší, že :-)))). Vymýcení varroozy koordinovaným postupem léčení je snad nejlépe praxí prověřená utopie. V takové Africe si s tím nikdo hlavu nelámal, nic nekoooordinoval, příroda si to naordinovala sama.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: ještě jednou ... jíva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453)

S panem Poláškem musím souhlasit. Dělal jsem to také tak. Prošel jsem v květu okolí a vybral nejlepší, nařezal řízky (v květu :-)) a zapíchal do země. Asi jen desetina se chytla a zdárně rostou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445)

Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí..."
_______________

To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí. Platila by totiž pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev. Jak to ale bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští rok postupovat? Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy. Vždyť každý stav vědeckého poznání se vždy pohybuje pouze v určitém paradigmatickém rámci, který dnes sice platí, ale vedle tohoto dnes platného se již může rozvíjet rámec odlišný, který se v budoucnu může dostat do postavení normální vědy). Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky. Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy. Je zajímavé, že mnohým, kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi zkoordinovat a vyzkoušet... (... i když přeci jen něco napovídají porovnání výsledků zima 2007 vs. zima 2008).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445)

tak tohle byl velmi dobrý myšlenkový rozbor.
Právě ti co cpou léky do včel horem i dolem by se nad svojím konáním měli zamyslet. A platí to i pro včelaře kteří se snaží každého slabocha posilovat. Za normální se považuje 10% ztráta včelstev po zimě a spíše je záhodno brakováním nevyhovujících rojů toto% ještě zvětšit.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 15:05:43
> ----------------------------------------
> R. Polášek napsal:
> >Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného včelaře od př Streita.
> ..............................
>
> Když se v posledních letech zamýšlím nad tím, jaké je lepší mít včelaře v
> okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento uhyne vlivem roztočů, nebo
> ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro asi většinu včelařů k paradoxním
> závěrům.
>
> Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné
> době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím
> víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
> Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení včel proti roztoči je
> příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet nějakou vyhlášku a
> zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když nepoužívá chemii k léčení :))
> Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou, přežívají i včelstva
> absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí svými geny a kazí těm
> "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.
>
> Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů a mít přehled o množství
> roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat dobu, kdy nejlépe aplikovat
> léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba nakoupením od již
> kolabujících včelstev).
> A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
> A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve kterých se mi množí roztoči
> nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná či roztočem poškozená
> včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.
>
> A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy včelaře kteří neléčí nebo léčí
> málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou o nějaké procento včelstev, než
> někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do včel pro jistotu dá
> "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá" a nadává na lajdáky, kteří
> neléčí.
>
> Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva proti varroóze a
> nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření zimní měli i na mor
> včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo v čem chová včely. Varroóza
> mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo vyhledat a zřejmě i v krátké
> době vymýtit většinu ohnisek moru.
> A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření měli.
> To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské science fiction, možná jen
> hudba budoucnosti.
>
> Kdo ví? :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: ještě jednou ... jíva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452)

U nás je jív v okolí na různých málo ošetřovaných plochách, tolik, že stačí teď, jak pokvetou, se projít půl dne v okruhu 1 - 3 kilometrů a najdu intenzívně kvetoucích takových 10 - 30. Akorát, že spousta z nich bude mladá, protože to jsou buď výrostky na jednou za pár vyřezávaném křoví kolem cest nebo jívy vyrostlé na pár let neudržovaných plochách, které ale za nějaký rok budou nejspíš vysekány. Ověřené kvalitně kvetoucí jívy, znám dvě, jedna je v lese, druhou před cca 40 lety sázel ke svému včelínu strýc, ale přiznám se, že už několik let jsem se na jednu ani druhou nedíval, jestli vůbec ještě existují.
Jinak já mám pro svoje včely pro časný pyl klon vrby S021, ten je stejně dobrý jako nejlepší jívy a pokud můžu posoudit, zdravý.
Co se týká roubování, je ještě možnost roubování zelenými rouby, to je záležitost tak května. Snad to s vrbou jívou jde, s jinýma mně to šlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nezmar (e-mailem) --- 25. 2. 2010
ještě jednou ... jíva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445)

Chtěl bych ještě jednou poprosit ...
Přece jen si myslím, že jste všímaví lidé a je nás tu dost - nevíte někdo o jívě která by byla opravdu mimořádná svou velikostí, bohatstvím květů i zdravotním stavem - vitalitou??? Je posledních pár dnů kdy by se dal vzít roub. Mluvím o jívách prověřených časem - tj. 10-15m vysokých, mohutných, krásně stavěných. Určitě bych byl vděčný a revanžoval se případně nějakou mladou rostlinou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Číma (83.208.18.53) --- 25. 2. 2010
P.Streit

JSEM OPRÁVNĚN Vám vytknout všem, že si to s tím Streitem hrozně užíváte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: P.Zajíček (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41448)

"A podle mě nebyli naši předci žádní hlupáci a mohli být v porozumění životu včel prakticky i dál než jsme my. "
Předkové byli v poznání včel vlastním pozorováním určitě dál. Už z podstaty práce v zadováku nebo univerzálu, kde se práce nedala v uvozovkách ošidit přehazováním celých bedniček, nástavků, ale muselo se pěkně do úlu do jednotlivých rámků. Taky to, že běžný včelař má dneska 20 - 40 nástavkových včelstev vyšlechtěných tak, že jsou víceméně jedno jako druhé a na pozorování pro tunovou roční produkci medu nemá čas , zatímco dříve měl 5 - 10 včelstev, každé z nich dost odlišné a při produkci 100 - 200 kilo dostatek času na zastavení u včel....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.79.136) --- 25. 2. 2010
Re: PaveN (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41442)

Mě stačilo vynést na světlo tu myšlenku. Nyní jsem dorazil z včelnice. Krásný den, pěkné prolety, holky už rostáhly křídla a za chvíli bude opět medobraní. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 25. 2. 2010
Re: P.Zajíček (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438)

P.Streit napsal:

Toto jsou přednášky, na které se mladí těší, tyto předané zkušenosti je ženou stále vzhůru, tak se vychovává nastupující generace.
.......................

Takový termín - zkušenosti nás ženou vzhůru by možná stál za zamyšlení.
Co to znamená v poznání života včel, že nás zkušenosti ženou vzhůru, když za posledních x stotisíců let je včela medonosná v podstatě stále stejná?
Možná k tomu sestoupit z výšin, dívat se kolem sebe a uvědomit si, že v životě včel nic nového nevymyslíme, můžeme se maximálně učit život včel pochopit, a podobně jako naši předci toho využít i pro sebe.
A podle mě nebyli naši předci žádní hlupáci a mohli být v porozumění životu včel prakticky i dál než jsme my.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445)

To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské science fiction, možná jen
> hudba budoucnosti.
>
> Kdo ví? :)
>
> Radek Krušina

Velmi pekne zamysleni, palec nahoru, mozna jste prave opet zaklepal na dvirka redakce :-)

priznavam, ze to neni prilis davno co jsem v tom mel uplne jasno jak je to spravne, kdo je bily a kdo cerny...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 2. 2010
Re: Re: (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41424) (41439) (41443)

Ja jen, ze jsem to loni resil a studoval tak si to jeste trochu pamatuju, velmi pekny clanek je v MV
5/2008 - Norské zimování nejen pro ozdravení včelstev [Tomáš BLECHA]

Tusim, ze prave tam autor popisuje to co se muze stat, kdyz se tam ta sous ponecha. Cim to je nevim, hrat roli krome jinych muze i kvalita mezisten coz vas asi trapit nebude :-) Kde si mezisteny nechavate vyrabet?

Druhy clanek premeteni i s vymenou matky je tusim zde 6/2009: Převedení včelstva z jedné rámkové míry na jinou [Miroslav ZELENÝ]

Dale jak jiste vite pise o tom na svych strankach p. Sedlacek, a take byl clanek ve vcelarskych novinach. No a nedavno prisel Pavel s naprostou novinkou :-))

T.H.


> diky za upozorneni s tim ponechanim souse co nejkratsi dobu. U me ovsem
> nepozuruji, ze by matka nechtela klast do cerstve postavenych jeste
> nezaplodovanych plastu, je pravdou ze nejpozdeji vkladam mezisteny v pulce
> cervna, vcely jsou velmi silne a maji potencial postavit mezisteny velmi
> rychle a matka je velmi ochotne zaklada vajicky.
> Mozna tento problem bude souviset s datem, kdy se to dela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440)

R. Polášek napsal:
>Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného včelaře od př Streita.
...............................

Když se v posledních letech zamýšlím nad tím, jaké je lepší mít včelaře v okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento uhyne vlivem roztočů, nebo ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro asi většinu včelařů k paradoxním závěrům.

Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení včel proti roztoči je příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet nějakou vyhlášku a zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když nepoužívá chemii k léčení :))
Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou, přežívají i včelstva absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí svými geny a kazí těm "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.

Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů a mít přehled o množství roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat dobu, kdy nejlépe aplikovat léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba nakoupením od již kolabujících včelstev).
A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve kterých se mi množí roztoči nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná či roztočem poškozená včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.

A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy včelaře kteří neléčí nebo léčí málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou o nějaké procento včelstev, než někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do včel pro jistotu dá "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá" a nadává na lajdáky, kteří neléčí.

Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva proti varroóze a nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření zimní měli i na mor včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo v čem chová včely. Varroóza mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo vyhledat a zřejmě i v krátké době vymýtit většinu ohnisek moru.
A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření měli.
To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské science fiction, možná jen hudba budoucnosti.

Kdo ví? :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41445 do č. 41505)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu