Archiv Včelařské konference

http://www.thehoneygatherers.com/html/photolibrary1.html

...opravdu zajímavý link. Nejen ta fotogalerie, ale třeba i to včelaření v Paříži atd. Díky za tip.

Plíseň v úle je otázka dobrého větrání. Na zasíťovaném dně a otevřeném očku v úle na stěně vodu nenajdeš a plíseň jak by smet.

V praxi se za rojivé včelstvo považují ty jenž mají více jako 3 roje každý rok, já ale v praxi takové nezažil, když mám ze 30 úlů v roce 6 rojů tak říkám , že mi nestačí větve v zahradě.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 10.2.2010 13:45:24
> ----------------------------------------
> Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive
> vcelstvo. J.B.
>
> Pojem "rojivé včelstvo" sme si vymysleli na ospravedlnenie, ak sa nám
> náhodou včelstvo vyrojí, pretože taký pojem nemôžeme uplatňovať na včelstvo
> len preto, že sa rojí. Opakujem ROJENIE je základom existencie včiel na
> zemeguli a je to v nich, takže pre včely je prirodzené. Včelstvu je to dané
> geneticky, preto nemôžme niektoré včelstvo označiť termínom "ROJIVÉ", keď
> rojenie prospešné každému včeliemu spoločenstvu, je to v nich samých.
>
> Neviem či som to napísal v kontexte Vašej otázky, v podstate som chcel
> povedať, že rojenie aj literatúra a je i v povedomí včelárov, že včely sa
> roja len preto, že chybu urobil chovateľ včiel. V prírode to však nemôže
> fungovať, lebo celé rozmnožovanie potom kladieme na úroveň náhodného aktu,
> ale to by v prírode nemohlo fungovať.
>
>
>

Neznáte nějaký spolehlivý recept na nachlazení z medu, propolisu, vosku a pod. . V práci mi onemocněl kamarád - starý medař, med v čaji mu nepomáhá a nemůže se se z toho dostat. Za každou radu předem děkuji.

"V praxi se za rojivé včelstvo považují ty jenž mají více jako 3 roje každý rok,"
V praxi většinou včelař pozná, že se včelstvo vyrojí nebo že se už vyrojilo a potom provede opatření a rojení zarazí.
Potom bych od sebe rozdělil včelstva ve velkých úlech, jako jsou dnešní nástavkové a včelstva v malých prostorech. Včelstva ve velkých úlech obvykle po pár rojích zlikvidují přebytečné matky a rojení ukončí. Včelstvo v malém prostoru, jakém bývají přírodní dutiny, pokračuje v rojení mnohem déle, dokud v úlu skutečně nezbude jen minimum včel.

Nejsem žádný včelařský mazák,
ale můj děda říkával v podobných diskusích. Dej krávě do držky,ona
ti dá do dížky.Z toho mi plyne,že když chci od včel med,tak se
musím postarat,aby měly z čeho ten med nanosit do úlu.Zkrátka musí
mít pastvu!!!Čím víc včelstev,
tím víc pastvy.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Mnostvi vcelstev na trvalam stanoviti
Datum: 13.1.2010 - 7:28:04

> Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám
> se dosaženými výsledky za
> posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na
> trvalém stanovišti začínal s
> 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca
> 30. Samozřejmě, že záleží
> na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech
> si již tato
> včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3
> nižší výnosy. Při prvním
> točení na přelomu května-června se to ještě
> neprojevuje (to jsou stále
> výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při
> druhém točení v polovině
> července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca
> 15 včelstev to dělalo cca
> 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu
> včelstev okamžitým
> krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
> Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom
> mistě cca 60 a prý
> žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě,
> nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástastavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

A ještě bych doplnil, že poslední tři věty nevztahuji jen na nízkonástavkové úly, aby mi zas někdo nepodsouval, že tvrdím, že to např. v Dadantech nejde.

> Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně
> řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím.
> Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají
> ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.
>> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

Ve Stutgartu snezi...
Hezky vecer do Cech...

T.H.

Ali, poraď mu kloktat slivovici, ta určitě pomáhá.

Slivovici kloktávall v práci, ale doma kloktat nesmí - říkal, že to má zakázaný. Proto potřebuji recept, ať se brzy uzdraví a můžem zase kloktat.

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

___________________________________________________________

Psal jsem to opravdu já. Opravdu tomu „programovému“ přemisťování plodového tělesa ani tomu genetickému vyrovnání trubčí a dělničí biomasy nevěřím. Věřím metodě, teorii si dokážu vytvořit vlastní.

//\/\\//

http://www.tvpraha11.cz/index.php?file=2848&dil=160

Zdravím,
úživnost jednoho stanoviště je zhruba 30-40 včelstev. Samozřejmě jsou i stanoviště která uživí třeba i trojnásobek včelstev a nebo jenom dvacet včelstev.
Já vím že na mém stanovišti se uživí tak těch třicet včelstev. Mám ale vyhlídlé stanoviště, kde je úživnost tak 50 včelstev. To chci připravovat pro další včelnici.Zdraví P.S

Recept
Med užíváme s teplým mlékem nebo 100g medu smícháme se šťávou z citronu nebo křenu 1:1.

20 kapek propolis.tinktury do vlažného čaje plus kloktání roztoku z propolis.tinktury

Zdraví P.S

Tak treba na stanovisti muze byt klidne i 150 vcelstev, ze? Ale vcelstva by
byla rada, kdyby si prinesla zasoby na zimu jenom pro sebe, ne pro vcelare
;] Kazde stanoviste je jine, kazdy vcelarsky rok je jiny, chce to kompromis,
mezi poctem a vynosem.

2010/2/10 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím,
> úživnost jednoho stanoviště je zhruba 30-40 včelstev. Samozřejmě jsou i
> stanoviště která uživí třeba i trojnásobek včelstev a nebo jenom dvacet
> včelstev.
> Já vím že na mém stanovišti se uživí tak těch třicet včelstev. Mám ale
> vyhlídlé stanoviště, kde je úživnost tak 50 včelstev. To chci připravovat
> pro další včelnici.Zdraví P.S
>

Svatá pravda, lépe bych to nenapsal.Zdraví P.S

Pěkná stránka, nádherný foto.
Menu: Romania - obr. č. Bee-Romania42 = ukázka jak "asi" fungují dotace v Rumunsku. Vpravo elektrický odvíčkovač - včelař přesto odvíčkuje ručně.
Honza

Recept mé babičky: Lžíce medu, šťáva z 1/2 citronu, frťan rumu (může být i slivovice) zalít horkou vodou do sklenice a to zopakovat nejméně 2x, zahučet do kanafasu, pořádně se zapotit.

Poznámka: U chronické nesnášenlivosti na jakýkoli alkohol to chce trochu "sebezapření". Dle hesla, "nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme" ;o)).
JK

Dle mých informací je velmi nebezpečné užívat propolis vnitřně. Vím že
existují takovéto recepty.. Sám můj davný známý si kvůli tomu propolis
pořizoval..
Hrozí zde až kolaps jater. Proto to nikomu osobně nedoporučuji.
Přitel Pavel


----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:27 PM
Subject: Re: Medicína


Recept
Med užíváme s teplým mlékem nebo 100g medu smícháme se šťávou z citronu
nebo křenu 1:1.

20 kapek propolis.tinktury do vlažného čaje plus kloktání roztoku z
propolis.tinktury

Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Dobrý večer.Nevím jak to foto vyvolat.Nemáte někdo zpávy jaká je sezona na jižnípolokouly,myslím,Argentýna,Brazilie Chile ,Austrálié,Nový ZEland atd

No, klasicky kliknut na link. A klikat a klikat ;] Jinak, kdo je trochu
schopnejsi v anglictine by se mohl poptat na sezonu. :]

2010/2/10 <e-mail/=/nezadan>

> Dobrý večer.Nevím jak to foto vyvolat.Nemáte někdo zpávy jaká je sezona na
> jižnípolokouly,myslím,Argentýna,Brazilie Chile ,Austrálié,Nový ZEland atd
>

Rašovská metoda je taková hodně vyumělkovaná a navíc důkazní materiál je víc než slabý. Jsou to jednoduché počty a použíji k tomu informace které včera přednášel Ing Titěra na Pražských včelařích a jak jinak než skvěle. V ČR je nějaké nepatrné promile včelstev nakažených morem. Vzhledem k tomu, že divoké včely jsou prakticky nevyhledatelné, může si každý tvrdit co chce ale k pravdě to má daleko.¨Mor patří k přírodě jako vše ostatní a selektuje. Mám po lesích v ČR nachozeno stovky kilometrů a za cca 40 let co takhle chodím jsem viděl pouze 2 divoká včelstva a to se hodně dívám, kde to bzučí. Nedávno jsem viděl plásty z poražené lípy a byly černé jak bota. Př. LBV mě odpověděli, že se neumím dívat, že to bylo jednoleté dílo. Př. J. B. hodnotí př. Streita naprosto přesně, který to myslí samozřejmě dobře, ale měl by nejdřív myslet a pak psát. V podstatě ve Včelařství ze sebe udělal namachrovaného.... a ještě dobré věci víc než uškodil. Jestli totiž nechám včelám postavit 3 medníky a usírám se nad tím jak je to skvělé a výborné a pak napíšu že jsem měl výnos 25 kg tak jsi Pavlíku akorát všem pro srandu: Tohle umí každý včelař v Budečáku na díle černém jak školní tabule a tu spoustu práce navíc si ušetří. A jestli je na vážkách zda všechno spálit a začít moderně, tak teď je mu to opravdu jasné a ví proč nezačít. Jestli chceš vstoupit mezi profíky tak s těmito výnosy nebudeš ani v plusových číslech, takže dlouhá cesta před tebou a méně psát, víc myslet a hlavně výnosně včelařit!
Zdraví R. Stonjek

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří

Zdravím p.Stonjek, nevím, jestli to myslíte v časopisu, či všeobecně. Vím, že moje metoda není ještě to pravé ořechové. Pro malovčelaře je dobrá, pro profíky hodně pracná. Proto ji musím ještě zdokonalit a zefektivnit. Již mám pár nápadů. Musím je jen vyzkoušet. No, vzhledem k tomu, že nám v rosicích během května června mnoho dní pršelo, pokládám to za úspěch. Jinak by to bylo málo. Měl jsem tam ovšem jedny včely, co my donesly 48 kilo. Nechávám zatím včely tolik stavět proto, abych trochu ulevil oddělkům a to panenské dílo jim po sundání medníků přidal. Tuto metodu velkého stavění budu používat ještě tak dva roky, dokud nebudu mí třicet včelstev.Letos mám objednáno 11 matek vigor dohromady od P.Gruny a p.CHramosty.Za normálního počasí předpokládám u všech včelstev alespoň 40 kilo medu. Za víkon včelstev za tak špatného počasí během oných měsíců se nestydím, myslím, že to je úspěch. Máte pravdu v jednom, zde na diskusi se jak z mé tak od jiných reakcí občas vidí ne zrovna výstavní jednání. Nad tím bychom se však měli zamyslet všichni.Zdraví P.S

Ještě malý dovětek. Na vystavení nástavku mé r.m je potřeba cca 6kilo medu x 3 nástavky panenského díla 18 kilo zásob. Pokud budou touto stavbou včely v lepší kondici, rá ten med obětuji. Včely v budečáku na díle černém jak bota moc v kondici nebudou. Znova připomínám, že 30 kilo je na loňskou sezonu nepřejícího počasí v květnu a červnu dobré číslo, za deště, krup a vichrů včely létat nemohou. Nedávám jim totiž SHELL V-Power RACING, 100 oktanový benzín nechtějí. Zdraví P.S

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky.
Václavek

je to síce vytrhnuté z kontexu, ale pýtam sa, keď sme ľudí ľudí preťahovali s zo zlých podmienok (staré obydlia, hygiena primitívna) do nádherných apartmánov, prestali byť ľudia ohrozovaní chorobami? Ja si myslím, že nie, svedčia o tom čakárne pred ambulanciami.
Tak ani infekčné choroby proste NEPRESTANÚ, sú to choroby vlastné včelám jednu potlačíme objavia sa nové. Robil som oveľa skôr ako LVB s výmenou komplet diela v plodiskách po dobu 15 rokov, najskôr som bol nadšený (nie však z práce, pripraviť 10 rámikov s 10 MS, tak isto vytopiť vosk), ale postupne som prichádzal na to, že ani každoročná výmena plástov nevedie k cieľu, ktorý som si vytýčil, zjednodušene povedané, výsledok nesplnil moje predstavy! Teraz každému včelstvu musia stačiť tri Ms a som spokojný, lebo odpadla kopa práce a moje včely žijú ďalej.

Ali, poraď mu kloktat slivovici, ta určitě pomáhá

Keď už slivovicu tak s propolisovou tinktúrou, štamperlík-frťan 15 kvapiek, ale nielen kloktať, ale aj vypiť! a to denne trikrát, ráno obed, večer a 5-6 dní. Ak chýba slivovica, tak bude vhodný aj čaj.Anton

S vnitrnim pouzivanim propolisu je treba byt vskutku opatrny, my jej doma vnitrne nepouzivame vubec. Stryc si to take ordinoval pro vnitrni pouziti a to dost casto a zemrel velmi mlad ( okolo 60 ) na velmi vzacnou nemoc. Uz nevim jak se to presne jmenovalo - neco jako rozklad nervu v oblasti od mozku smerem k plicim a dolu. Shodou okolnosti na tutez velmi vzacnou nemoc zemrel ve vesnici jeste jeden jeho kamarad vcelar, ktery to take prehanel s vnitrnim uzivanim propolisu. Podle lekaru na tento typ nemoci zemrou v CR max. 5 lidi za rok. Nejsem lekar, takze reprodukuji informaci, kterou jsem dostal.

PZ

No to vypadá na CJD, neboli BSE. Kde stryc a jeho kamarad společně
pracovali? Měli něco společného více, než se může na první pohled
zdát. Možná věděli co je může zachránit. Bohužel propolisová tinktura
je jen část receptury pro léčbu pokud slo opravdu o tuto diagnózu.

_gp_

2010/2/11 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> S vnitrnim pouzivanim propolisu je treba byt vskutku opatrny, my jej doma
> vnitrne nepouzivame vubec. Stryc si to take ordinoval pro vnitrni pouziti a
> to dost casto a zemrel velmi mlad ( okolo 60 ) na velmi vzacnou nemoc. Uz
> nevim jak se to presne jmenovalo - neco jako rozklad nervu v oblasti od
> mozku smerem k plicim a dolu. Shodou okolnosti na tutez velmi vzacnou nemoc
> zemrel ve vesnici jeste jeden jeho kamarad vcelar, ktery to take prehanel s
> vnitrnim uzivanim propolisu. Podle lekaru na tento typ nemoci zemrou v CR
> max. 5 lidi za rok. Nejsem lekar, takze reprodukuji informaci, kterou jsem
> dostal.
>
> PZ
>

Taky jsem tam nemohl být a dost by mě to zajímalo... Na druhou stranu asi chápu, že přednášející nebudou mít zájem na tom, aby jejich přednášku někdo vyvěsil na web (několikrát jsem se s tím setkal třeba i na fakultě mojí veřejné vysoké školy), i když u některých přednášejících toto probíhá zcela běžně, dokonce i s podporou školy. Holt někteří si brání své know-how, což je škoda, pokud má být prvořadým cílem vzdělávání odborné (ale i laické) veřejnosti.

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici

Jen krátce, nebudu hodnotit. V Praze odpadly 2 zimní přednášky z důvodu vysokého nájemného. Poslední přednášku měl Ing Titěra na téma
ostatní druhy včel,samotářky,bezžihadlové včely.
Zdá lo by se že jestliže se nejedna o naši včelu Apis mellicifera bude zájem praktiků menší, Z měho pohledu se však jedná o velice, velice zajímavý svět.
Ačkoliv tam někdo fotil i snímal kamerou záznam nebude.
Pan inženýr je vysoce vztřícný člověk zkuste se ho telefoniky zeptat mohl by vám poradit i něco nabídnou.
J.B.

Propolis je silně alergenní látka. Zvnějšku to tak závažný problém zřejmě není, ale pokud se má užívat vnitřně, je třeba zkouškami možnost alergie bezpodmínečně vyloučit. A to nejen poprvé, ale i pro každou další novou jinou dávku propolisu. Udává se, že jako zkouška se dá použít kapka koncentrovaného roztoku v lihu někde na citlivou kůži, třeba v ohybu lokte a 24 - 48 hodin sledování, nesmí být žádná reakce.
Dlouhodobé vnitřní požívání propolisu může zatěžovat organismus v případě, že alergická reakce je slabá a nijak akutně se neprojeví, ale existuje.
Třeba to podávám nesprávně, nevím, nejsem lékař, ale zhruba takhle by to mělo být.

Živím se pouze včelařením a
> mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici       


Diky za prispevek, nebylo by jmeno? 350 a 650 mi nenapovedelo :-(

T.H.

titera/=/beedol.cz

650 m nad mořem, není to ten včelař , co včelaří v Jeseníkách kolem Pradědu a rozchovává svoji vlastní linii z tohoto horského prostředí?

Dobrý den p. kolego,
s vaší první větou plně souhlasím. Já mám ovšem zkušenosti s rozvojem na takto černém díle opačné, jsou trystní. Na panenském díle mi zimují ale perfektně a ke konci dubna již stavím medníky.Mě zase jak zimují tak rozvoj v předjaří a na jaře je enormní,rychlejší na panenském díle, než černém. To je ale věcí názoru. Jako komerčního včelaře vás chápu, šetříte max.času, než byste každou sezonu vydrátkoval a připravil mezistěny na 700 nástavků medníků, bohužel na síle a vitalitě včelstev to moc nepřidá, ty tmavé souše. Včely v přírodě stavěly nové dílo, kvůli bakteriim, které se ve starém díle ve velkých množstvích oběvují. Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují. Studoval jsem jedno divoké včelstvo, viděl jsem jak se po dva roky chová. Takže takové divoké včelstvo je daleko čistotnější, jak včelař, který své včely udržuje na černém díle. Ono se totiž stavbou nového díla bakterií pomocí hmyzu a myší zbavuje, včelstvo držené na černém díle ale ne.Zdraví P.S

Nejsem až takový velkovčelař, ale nemyslím, že by bylo v dnešní době nutné drátkovat rámky na 700 nástavků. Já rámky tavím ve slunečním tavidle a nadrátkovat musím tak deset procent rámků (většinou ještě dosluhující nadrátkování pocínovaným drátkem, nyní používám nerezový a jsem maximálně spokojený. Doporučuju všem - ten cenový rozdíl mezi pocínovaným a nerezovým drátkem se vyplatí). Pokud někomu sluneční tavidlo nevyhovuje, pak jsou i jiné možnosti vytavení vosku, při nichž zůstává drátkování zachováno. To jen tak na okraj. Nejde mi totiž na rozum třeba ani to, když pan Turčáni hovoří pouze o třech mezistěnách, libujíc si přitom, že mu odpadne díky tomuto mnoho práce... Nevím, ale šetřit práci se myslím vyplatí v jiných úkonech, navíc tři mezistěny na včelstvo (tj. obměna díla přibližně na úrovni 10 procent celkového díla) mi připadá opravdu žalostně málo. Taky zde neustále v diskusi zaznívá přespříliš přístup, který dává do nepřímé úměry počet vystavěných plástů a výnos medu - trojčlenkou to ale opravdu nelze počítat. Pokud se včely dostávají do rojové nálady, tak přeci klesá jejich aktivita (přinášejí méně a méně nektaru), a z toho pro mě nutně vyplývá, že horší než zaměstnané včely (rozumně stanovenou) výstavbou vosku (v mém případě asi 11 mezistěn a 8 stavebních rámků jen s proužkem mezistěn na včelstvo), jsou včely nezaměstnané, a mnohá včelstva se tak od druhé dekády května jen připravují na rojení. To mi pak připadá jako mnohem horší (i ekonomická) ztráta, než vkládání mezistěn.

Já dělím dílo na nezakladené, světle hnědé, tmavě hnědé a černé. Dělit jen na nezakladené a na černé dílo mně připadá moc jednoduché.

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří
--------------------------------

V praze jsou teď dvoje. Jedny organizuje "ČSV" druhé "PSNV".

O které se vlastně bavíme?

Karel

Mohl byste laskavě něčím doložit své tvrzení? Zdá se, že si začínáte čím dál tím více vymýšlet, jestli Vás také netrápí nějaká ta "motolice".
zdenek

...Včely v přírodě stavěly nové dílo, kvůli bakteriim, které se ve starém díle ve velkých množstvích oběvují. Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují. Studoval jsem jedno divoké včelstvo, viděl jsem jak se po dva roky chová. Takže takové divoké včelstvo je daleko čistotnější, jak včelař, který své včely udržuje na černém díle. Ono se totiž stavbou nového díla bakterií pomocí hmyzu a myší zbavuje, včelstvo držené na černém díle ale ne.Zdraví P.S

Včely v přírodě stavěly nové dílo, kvůli bakteriim, které se ve starém díle ve velkých množstvích oběvují. Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují. Studoval jsem jedno divoké včelstvo, viděl jsem jak se po dva roky chová.

Tárate-žvaníte (prepáčte za výraz), ja mám na včelnici v kláte včelstvo, ktoré môžem pozorovať, ani myši ani vijačka voštinová plásty neničí už tretiu sezónu sú na tom istom diele, ktoré zatiaľ len predlžujú, stále majú miesto.
A čo sa dotýka medu z tmavších plástov, je tiež nepravda, ja mám v medníkoch len plásty, v ktorých včely ošetrovali plod 2 max. 3 roky ale agátový med je z nich bezchybný, ešte i teraz je tekutý a nádherne sfarbený a chuť vynikajúca, ja označujem tento med ako Princa medov,lebo na prvom tróni Kráľ medov je med medovicový z jedli, čo je najlepšou odpoveďou tým skeptikom a pochybovačov, ktorí tvrdia, že med s tmavších plástov je menej cenný.

Prosím Vás p. Streite zvolněte svou fantazii o komerčním chovu. Víte o
této problematice velmi málo a i tento Váš příspěvek to dokazuje.
Neřešíte podstatu problematiky jarního rozvoje a následných postupů a
zveličujete jen nějaké své dogma.

Prosím ještě jednou zvolněte, já sám jsem docela čtivý ale toto a
mnoho jiných Vašich reakcí velmi postrádá větší včelařskou praxi a
jsou vesměs nestravitelná.

Děkuji

_gp_


2010/2/11 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>:
> Dobrý den p. kolego,
> s vaší první větou plně souhlasím. Já mám ovšem zkušenosti s rozvojem na
> takto černém díle opačné, jsou trystní. Na panenském díle mi zimují ale
> perfektně a ke konci dubna již stavím medníky.Mě zase jak zimují tak rozvoj
> v předjaří a na jaře je enormní,rychlejší na panenském díle, než černém. To
> je ale věcí názoru. Jako komerčního včelaře vás chápu, šetříte max.času,
> než byste každou sezonu vydrátkoval a připravil mezistěny na 700 nástavků
> medníků, bohužel na síle a vitalitě včelstev to moc nepřidá, ty tmavé
> souše. Včely v přírodě stavěly nové dílo, kvůli bakteriim, které se ve
> starém díle ve velkých množstvích oběvují. Na to se přesunou a motolice a
> myši to staré zlikvidují. Studoval jsem jedno divoké včelstvo, viděl jsem
> jak se po dva roky chová. Takže takové divoké včelstvo je daleko
> čistotnější, jak včelař, který své včely udržuje na černém díle. Ono se
> totiž stavbou nového díla bakterií pomocí hmyzu a myší zbavuje, včelstvo
> držené na černém díle ale ne.Zdraví P.S
>

Pokud se včely dostávají do rojové nálady, tak přeci klesá jejich aktivita (přinášejí méně a méně nektaru), a z toho pro mě nutně vyplývá, že horší než zaměstnané včely (rozumně stanovenou) výstavbou vosku (v mém případě asi 11 mezistěn a 8 stavebních rámků jen s proužkem mezistěn na včelstvo), jsou včely nezaměstnané, a mnohá včelstva se tak od druhé dekády května jen připravují na rojení.nitraM

Asi ste zle čítali, veď som jasne napísal., že 15 rokov som menil dielo pri 5O-tich včelstvách každý rok celé plodisko v systéme štyroch nadstavkov miery 40x25. Rojenie posledné roky sa stávalo pravidlo, napriek stavbe, diela. Už som aj ti napísal, že tri roky pozorujem včelstvo v kláte (do včelstva nezasahujem, čiže podľa vašej terminológii divoké, vyroja sa každý rok trikrát a pritom stále majú miesto na stavbu, nereagovali pudove na túto možnosť. To len značí, že rojenie nie je dostatku miesta pre rozvoj, ale pod rozmnožovanie pre každé včelstvo zachovania rodu.

Medníky mám nízké-tam se neploduje a i se stluštělími plásty mi budou sloužit na doživotí. - Kvalita medu jak z panenské souše. Sistem Dadant. Do plodiště 2-3mezistemy stačí Přítel Turčany na to došel zkušenostmi a praxí a má pravdu.Včely at se vyřádí v podmetu.NO a koho to baví at si veme dovolenou a lepí mezistěny.

No o pitbulech se tvrdí, že to jsou oškliví suroví nesnášenliví a nesmírně blbí psi, ostatně jsou vyšlechtěni pro psí zápasy a tam jsou tyto vlastnosti nutné. Teď už je mi také jasné, proč má př. Streit tuto přezdívku.Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!! Javory začínaje, akáty konče, kdy někdy ke konci kvetení začalo pršet a to téměř celý červen. Argumetovat, kolik kg medu se ztratí stavbou je nesmysl, tyto polopravdy jsou cca 150 let staré. Med se ztrácí tím, že než včely postaví 3 nástavky mezistěn je po snůšce a ony nemají med kam uložit a to snižuje výnosy a nic jiného!! A to nemluvím o odpařování a potřebě zvýšeného počtu buněk, ale to už by bylo na našeho myslitele hodně on si stejně bude dál rochnit ve svých hovadinách. Inu Pitbul, co bychom tedy mohli očekávat!
Zdraví R. Stonjek

Ale sedí!!!
>Tárate-žvaníte (prepáčte za výraz),

O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.

Jiří

Já jsem vloni na jaře vytočil z 30 včelstev víc, jak za celé včelaření s počtem včelstev okolo 50.
Tonda
>Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!!

Asi ste zle čítali, veď som jasne napísal., že 15 rokov som menil dielo pri 5O-tich včelstvách každý rok celé plodisko v systéme štyroch nadstavkov miery 40x25. Rojenie posledné roky sa stávalo pravidlo, napriek stavbe, diela... rojenie nie je dostatku miesta pre rozvoj, ale pod rozmnožovanie pre každé včelstvo zachovania rodu.

-------------------------------------------------------

Samozřejmě, že jsem četl dobře, ale věnoval jsem se právě době, kdy jste od tohoto postupu obměny alespoň čtvrtiny díla za sezonu upustil. Nicméně, nezlobte se na mě, deset rámků za sezonu je jako protirojové opatření velmi málo (já včelařím na Vysočině, v půlce dubna dávám tři mezistěny, na začátku května celý nástavek mezistěn a stavebních rámků, takže si nedovedu představit, že bych jim pak po celý květen pak v půlce května nedal nic). Opravdu se domnívám (píši zde ale jen o mém postupu, o žádném dogma), že je opravdu nanejvýš vhodné vkládat stavební rámky, přičemž mám zkušenost, že jimi včelstva zpravidla nikdy nepohrdají a jen asi každý šestý pak při třídění souší na konci sezony není vystavěn zcela - čili zpravidla právě tuto příležitost včely využívají (v případě, když se mi budou v květnu neustále odrojovat létavky, za které pak mladé včely musí přebírat mnoho funkcí v úle, toto platit jistě nebude). Nesporně také záleží na individuálním včelstvu - vždyť některá včelstva pravidelně zastavují i podmet, jiná si jej nevšímají a dokonce nevystaví ani některé mezistěny dané do spodního nástavku plodiště - možná i v klátě, ve kterém pozorujete vaše včelstvo, by se jiné včelstvo chovalo prostě jinak, ale tyto vaše zkušenosti mě zajímají a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ať je to s černými plásty jakkoliv, včelaření na mladém (neříkám nutně panenském) díle mi činí větší potěšení, pokud dosud neexistují relevantní studie týkající se znečištění medu, pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů). Nicméně každému přeji úspěchy právě s tou jeho metodou práce, žádná totiž není geniální a jediná možná, každá má své chyby a slabá místa.

Prednasky PSNV v Praze na Hajich se zacinaji se rozbihat, prvni se mi libila i kdyz nebyla primo o vcelareni. Mam to po ceste z prace :-) Misto je to velmi prijemne.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=165:vcelarska-setkavani-v-praze-i-setkani-zaujalo&catid=60:reportae&Itemid=68

Myslim, ze bylo dobre ze prvni prednaska byla pro sirsi verejnost, ochutnavka medu byla super, zjistil jsem jak jsem na tom s pohankovym medem, mnam, njn patrim udajne ke tretinove mensine :-)

Ted bude pristi stredu 17.2. dalsi kolo, ktere uz bude hlavne pro vcelare - tema Zdrava vcelstva

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=166:17-2-praska-velaska-setkavani-pokraujeme&catid=36:psnv&Itemid=92

prehodil jsem kuli tomu sluzebku tak doufam ze nebudu litovat :-)

T.H.


> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Ještě doplním k mému předešlému příspěvku: Jestliže jste ale pravidelně měl dvě plodiště z těch čtyř nástavků této vaší míry, jak uvádíte, tedy obměnu poloviny díla ve velkých nástavcích, pak tomu, že vám takováto stavba nepřispívala k prevenci před rojením a vy jste přešel na výstavbu pouhých třech rámků, pak tuto metodiku ošetřování nechápu. Je to trochu ode zdi ke zdi, nemyslíte?

To nebylo špatné p. Stonjek,
U vás bylo počasí třeba dobré, sezona skvělá. U nás šly loňi dobře javory, řepka vcelku žádná, akát poskrovnu a lípa jakž takž, les jsme tuž hodně dlouho neměli. Byl na tu bídu slušný rok. Pokud byste měl zkušenosti s pitbulem, věděl bste, že je to jedno z nejmírumilovnějších psů na světě. Pokud ale sáhne někdo na jeho pána, je mrtvý, je to pes, který téměř neštěká, nýbrž má v povaze jak při obraně, kdy okamžitě jde do útoku trhat, dokud se hýbete. Viděl jsem 3 metrákové prase, které šlo po malém klukovi, vědělo, že jde na porážku. Psík po něm vystartoval, zakousl se a držel tak dlouho, dokud se pašík hýbal. Pustil sevření, až bylo po pašíkovi. Já uznávám takové psy, ze kterých jde respekt, Pitbul, Staford, Argentinská doga, N.O, B.O, ČS.O,Rotwajler apod. Na ostrahu majetku jsou malí psi k ničemu. Ale jako pokojoví psíci nejsou špatní, pokud paní dojde mop, může pejska nasadit na násadu a pokračovat v práci.To berte s rezervou.
Mohu jen dodat, proč jim dávám tak masivně stavět nové dílo, viz níže. Co se týče zastavování divočiny do podmetu, já jsem to vyřešil, lištami k jejímu zabránění. Každý má holt tu svoji metodu
Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?

Jen na okraj a trochu "OT" - to se sice tvrdí, ale z neznalosti...
http://www.muj-pes.cz/rozhovory/portret-plemene/americky-pitbull-terier-463.html
S pozdravem Petr (který ale sám žádného pitbulla nemá :-) ).

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 11, 2010 12:51 PM
Subject: Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...


No o pitbulech se tvrdí, že to jsou oškliví suroví nesnášenliví a nesmírně
blbí psi, ostatně jsou vyšlechtěni pro psí zápasy a tam jsou tyto
vlastnosti nutné. ...


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4857 (20100211) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

> Já jsem vloni na jaře vytočil z 30 včelstev víc, jak za celé včelaření s
> počtem včelstev okolo 50.
> Tonda
> >Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!!


Myslite, ze tomu tak bylo vsude nebo se to seslo pouze v nekterych lokalitach v republice, treba zrovna u Vas dvou? Loni to asi bylo hodne o vcelarske zkusenosti, kterou nekteri nemame a byli jsme nepripraveni asi stejne jako nektera nase vcelstva.

U me to bylo slabsi ale tady je to jisto jiste rukama, nedostatkem dila atd... Nevim u nas v okoli o nikom kdo by si extra liboval.

T.H.

Příteli, díky za podrobné informace. Nicméně, jak jsem řekl, mám to trochu z ruky, "pouze" 300 km, snad to bude někdo točit a dá na net.

Jiří

P. Streit: Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?


Nerezový drátek prostě vlivem použitého materiálu vydrží více cyklů díla a dáte-li jej do slunečního tavidla, nebo když je vytavíte párou či jiným způsobem tak, aby se neporušilo drátkování (tedy pokud dílo nevyřezáváte z rámků a nezískáváte vosk lisováním), můžete jednoduše takovýto rámek po lehkém očištění znovu použít bez nutnosti znovu jej drátkovat. Pocínovaný drátek je již po druhém "protočení" místy narezlý, zmenšuje se jeho pevnost, takže již v tavidle, nebo při následné manipulaci (snaha jej dopnout, projet zvlnovačem apod.) se mnohem častěji trhá než právě drátek nerezový. Úspora času je zde veliká a plně vynahrazuje o málo vyšší náklady. Tolik alespoň moje zkušenost, která by se ale dala zobecnit na všechno zařízení - raději si připlácím na nerez (odvíčkovací tácy, konve pod medomet aj.), než kupovat levnější, ale reznoucí, pocínované věci.

Přátelé
v pátek v 20.00 hod přepněte na ČT2. Pořad Zázračná planety:Budha, včely a obří sršně.
Nevídaný příběh krutých válek mezi obřími sršněmi a včelami - tolik citace z programu.
Dokument již jednou dávali ale stojí zato se na něj mrknout.
Pak bude očem diskutovat
Vlasta

Nitra M.: ...pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů).

J.B.: s největší pravděpodobnbostí to tak není,
"Včely vykusují stěny buněk, pouze dno zůstává až 6 mm tlusté"

Na stránkách Ing K, Čermáka
http://vigorbee.cz/clanky/

6. MALÉ VČELY ZE STARÝCH PLÁSTŮ?
o vlivu starých plástů na velikost včel, od autora:

David A. Cushman
Velká Británie

si o zmenšování-nezmenšování buněk plástů můžete přečíst a vidět průřez černé souše staré 22 let.

J.B.

Měď, cín, hliník a nerez byly kovy používané v potravinářství. Dnes se z toho vyřazuje ta měď. Zinek reaguje s kyselinami a tuky


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 11.2.2010 13:31:20
> ----------------------------------------
> To nebylo špatné p. Stonjek,
> U vás bylo počasí třeba dobré, sezona skvělá. U nás šly loňi dobře javory,
> řepka vcelku žádná, akát poskrovnu a lípa jakž takž, les jsme tuž hodně
> dlouho neměli. Byl na tu bídu slušný rok. Pokud byste měl zkušenosti s
> pitbulem, věděl bste, že je to jedno z nejmírumilovnějších psů na světě.
> Pokud ale sáhne někdo na jeho pána, je mrtvý, je to pes, který téměř
> neštěká, nýbrž má v povaze jak při obraně, kdy okamžitě jde do útoku trhat,
> dokud se hýbete. Viděl jsem 3 metrákové prase, které šlo po malém klukovi,
> vědělo, že jde na porážku. Psík po něm vystartoval, zakousl se a držel tak
> dlouho, dokud se pašík hýbal. Pustil sevření, až bylo po pašíkovi. Já
> uznávám takové psy, ze kterých jde respekt, Pitbul, Staford, Argentinská
> doga, N.O, B.O, ČS.O,Rotwajler apod. Na ostrahu majetku jsou malí psi k
> ničemu. Ale jako pokojoví psíci nejsou špatní, pokud paní dojde mop, může
> pejska nasadit na násadu a pokračovat v práci.To berte s rezervou.
> Mohu jen dodat, proč jim dávám tak masivně stavět nové dílo, viz níže. Co
> se týče zastavování divočiny do podmetu, já jsem to vyřešil, lištami k
> jejímu zabránění. Každý má holt tu svoji metodu
> Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným
> drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?
>
>
>

Přednášky jsou na Jižním městě Praha 11 Komunitní centrum Matky Terezy U Modré školy - Háje
Termíny : 17.února
17.března
Vždy každou třetí středu v měsíci od 16,30hod. PSNV

> ----------------------------------------
> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

"Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?"
Cín je měkký a v podstatě jakýmkoliv "tvrdším" kontaktem s jiným kovem nebo jiným tvrdým materiálem se sundá a potom už povrch nechrání. To je obecně problém všech pocínovaných materiálů. Navíc pocínovaný drátek možná bude jen pocínovaný galvanicky a to je potom jen takových 10 - 20 mikronů silná vrstva cínu. Železo pod tím cínem je potom jako každé železo náchylné k rezavění, stačí ten drátek protáhnout trochu zpocenou rukou nebo při vyvařování kontakt s vodou s nečistotami z vosku a vznikne rez. Stačí potom, když z těch 0,3 milimetrů průměru drátku prorezne 0,1 - 0,15 milimetru a drátek se při manipulaci zlomí. Pocínovaný drátek je proto tak na jedno až dvě použití, navíc se z něho v malém množství dostává železo do vosku. Nerezový drátek je v podstatě na furt, pokud je z té správné nerezi. Nebo na mnohonásobné použití, poud je z té horší.

Dneska jsem zjistil, na lavici na zahradě se mi podepsala polovičatá obleva z minulého týdne. Měl jsem tvárnice, na nich položené desky a na nich úly. Za oblevy roztál předek pod tvárnicemi, ten se zabořil do bláta, zatímco zadek zůstal vyzdvižený mrazem. Svoje asi udělala i těžká vysoká sněhová čepice na krycím plechu, takže tvárnice se zaklonily a věci spadly, Naštěští jsem tam neměl včely , jen prázdné úly a rámky.
Už jsem si všiml dříve, že při oblevách toto dělá, ale nikdy to nebylo tak, aby to spadlo.
Taky pozorujete na pdstavcích s úly něco podobného ?

Z Včelař:
Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte.

___________________________________________________________

To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené?

Rudo,příteli,musím opravit tvůj názor na pitbuly.Krása nebo ošklivost je věcí názoru,nesnášenliví ne,dominantní,ale vše záleží na páničkovi.Blbí tak to už vůbec ne.Naopak,jsou to psi vysoce inteligentní,kteří dokáží zhodnotit co je pro ně výhodné.Pro pamlsek a dobré slovo jsou ochotni se strhat.Silou se s nimi moc nezmůže.To potom ze strachu i zaútočí.Jeden mi teď leží u nohou.Já bych spíš navrhoval změnit přezdívku,abychom pitbulům neubližovali.Ale jakou?

Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek:
1) Menší velikost včel, které se narodily v tmavém díle, v porovnání oproti novým rámkům považuji za věc několikrát experimentálně prokázanou. Zde výsledek takového experimentu chybí.
2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili. Když mi včely postaví dělničí divočinu, je pravda, že jsem tyto buňky nikdy nepřeměřoval, ale mají také šestihraný tvar (předpokládám, že vědí, proč to dělají - říká se proto, že nejlépe využívá prostor plástve) a předpokládám, že výrobci mezistěn právě z velikosti takto divoce postaveného díla vycházeli.
3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).
4) Nakonec můj argument nejzávěžnější z hlediska našeho problému a obecněji pojatého způsobu vedení včelstev v sezóně: Zůstává pro mě otázkou, zda pro včelstvo náhodou není větší zátěží a zda mu nedá ve finále více práce, aby vykousávalo a upravovalo, čistilo a ošetřovalo stěny buněk velmi tmavých plástů tak, aby je připravily pro další zakladení, než aby upotřebily vosk, který pudově produkují a vylučují (neupotřebí-li jej, pak jej prostě vynesou z úlu bez užitku) pro produkci nového díla.

Mimochodem, velmi zajímavý je i ten článek o mezistěnách z plastu...

3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).


Taviť vosk zo starých plástov netreba taviť v slnečných tavidlách, ale v tavidlách na paru v zvislom stave, s hornou latku hore (aby vosk odtekal stredom buniek) a zbytok dobre nahriatych vošťín ešte vylisovať. Takže otázka riešenia problému sa vždy nájde.

Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší.
Tonda
>Myslite, ze tomu tak bylo vsude nebo se to seslo pouze v nekterych lokalitach v republice, treba zrovna u Vas dvou? Loni to asi bylo hodne o vcelarske zkusenosti, kterou nekteri nemame a byli jsme nepripraveni asi stejne jako nektera nase vcelstva.

Obmněna díla tak jak ho provádíme u nás je pouze středoevropský folklor. Miliony včelstev v Austráliji,Číně,Argentýně,Kanadě,Rusku,a hlavně v Americe na tisícových farmách žije bez výmněny díla.Plásty se dědí z otce na sina.Mezistěny se dávají jen při zvišování stavu včelstev.Dále pak co se rozláme a rozkoušou miši a zavíječi. V Americe visloveně nechápou co to tady děláme a jak nás to napadlo.
Jejich výzkum a praxe to nepotvrdili a tak to nedělají. Zeptejte se těch kteří pracovali na takovíchto farmách.Tak to praktikují60-80- i více let a žádný viditelně malý včely jim tam nelítaj a mor tam maj asi jako u nás.

No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí? Jinak
dorsata jak si tak migruje, a to dost zajímavě, má svá pravidelná
hnízdiště na stromech, které jsou vlastně pro domorodce velmi
dlouhodobě svatými a nedotknutelnými, (jako že je nelze kácet) protože
medy ze včel jsou potravinovým a finančním zdrojem pro ně. Jde o
staleté stromy nad 20 m. Zalétávání roje se řídí podle tradičních
požadavků průzkumnic a dokonce porovnává a vyhodnocuje.Nic co by bylo
nějak zpochybnitelné. Takový vykotlaný kmen plný včel co byl stržen
jsem viděl. Jak spadl, tak délka kmene cca 11 metrů, prasklina po celé
délce po pádu, včely bzučely asi metr od roštěpu směrem ke kořenu,
který postupně zvrchu vyhníval a hnízdo bylo další dva metry, takže
třímetrová dutina. Zahnívání a práci odhaduji tak po 5-10 cm za rok,
takže taková dutina mohla být i padesátiletá. Bohužel jsem řešil jen
likvidaci a příště bylo hotovo. Průměr asi 150cm, jde o lužní les a
strom shodily rybáři, čistily břeh, takže občas viditelný takový kus
tu je.

_gp_

2010/2/11 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Z Včelař:
> Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky
> vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte.
>
> ___________________________________________________________
>
> To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let
> na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

NitraM :Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek,
J.B. Neumím na vaše otázky také odpovědět, jen o nich přemýšlím "nahlas".

Hlavním bodem je obnova díla jako taková, a všichni se sejdeme na společném hledisku že obnova existuje u divokého i chovaného včelstva a že je žádoucí.

Někteří preferujeme světlejší dílo a více práce, nákladů,
jiní snesou tmavší souše.
Vypadá že problémem je stanovit hranici kdy je a není plást vhodný vyměnit.
S ohledem na další chovatelskou praxi není tato hranice jednoznačná a pohybuje se.


Před 30ti lety na míře 39x24 jsem míval problémy s nosemou, plásty jsem měl stejně staré jako nyní a snažil jsem se nosemu řešit desinfekci plástů formaldehydem, následně jsem přešel na 42x17 a zdá se že tyto problémy mé včely opustily.

Že do tmavého díla se asi vejde více spor nosemy a zárodků moru je asi také logické.

Jestliže se bavíme o 22 let starém plástu je to krajní záležitost. Asi jsme takový plást nikdo neviděli.
(mimo jiné za 22 let se mohlo stát že stěny buněk v minulosti okousaly myši a nechaly jen dno,6mm silné )

NitraM: 1/menší bunky, menší včely

J.B.:Ale zrovna tak nevím zda existují práce které dokladují zmenšení buněk a včel, zda to není pouze nepodložený názor.

NitraM: 2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili

J.B.:
Sorry nerozumím vám, nevím co míníte termínem "špatné rozměry mezistěn".
Mezistěny se před asi 100 lety začaly a dodnes se vyrábí s většími základy buněk než měly tehdy včely.(zhruba místo 4,9 bylo a je 5,4mm) Důvodem bylo a je až do dnes že "větší včely přinesou více medu."
Tuto otázku také meumím řešit, ale ve světě ji řeší.
V angličtině článek Philipa Denwooda. jsou zde 2 obrazky s plásty s různým počtem (650+700+850) buněk na 1dm čtverečný

4/ Jestli dá včelám více práce plast vykousat nebo postavit?
Neřešil bych to je to jejich plást a jejich práce a jejich problém. Možna to řeší vykousaním a postavením. MYslím že to nikdy nikdo nevidel již z toho důvody že nemáme tak černé plásty(napíši obdobu, praní plenek a kapesníků verzus papírové,plastické přibory a kovové které se musí mýt...)
J.B.

Bydleli v jedne vesnici, pomerne daleko od sebe , cca do 1 km, strejda delal THP-dilovedouciho, takze spise stres,rukama moc ne. Ten jeho vcelarsky kolega byl remeslnik, takze tam moc tech podobnosti nebylo. Oba konzumovali ve velkem vyluhovany propolis v slivovici. Nerekl bych, ze se tim primo opijeli, ale nalivali to do sebe jako prevenci a elixir mladi a nesetrili tim. Zemreli v rozmezi jednoho roku. Spolecny meli jeste zaklad k luhovani, tedy slivovici. Tu ale pije kde kdo a v podstatne a uplne jinych mnozstvich a potka je spise tvrda jatra apod.
Tak tezko rict, od te doby u nas propis jen na vnejsi pouziti. V nejakych malych mnozstvich pro vnitrni pouziti by snad nemel byt problem, to by se uz o tom muselo neco verejne vedet. Zvlast, kdyz nase tradicni medicina odsuzuje, vse coje alternativni.

PZ

Máte pravdu. Pitbulové jsou mazlíčci. Přál bych kolegům, aby spatřili, co dokáže pitbul, či jiné bojové plemeno, když mu někdo sáhne na pána. S agresorem udělá krátký proces.
Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.
Vím, že pocínovaný drátek je na omezenou dobu, po tom měděném se podívám. Díky
A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S

Z Včelař:
V Americe visloveně nechápou co to tady děláme a jak nás to napadlo.
Jejich výzkum a praxe to nepotvrdili a tak to nedělají.

___________________________________________________________

Jo, jo. A pak se diví, že jim hromadně vymírají včelstva.

Jsme pod Železnými Horami a srážky se nám vyhýbají. Stahují je Labe a Sázava, takže na srážky jsme pod průměrem. Na jaře jsou ale jitra vlhká. Řepku jsem v okolí neměl vůbec. Všechno nanosily z květů.
Tonda
>Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.

>Obmněna díla tak jak ho provádíme u nás je pouze středoevropský folklor. Miliony včelstev v Austráliji,Číně,Argentýně,Kanadě,Rusku,a hlavně v Americe na tisícových farmách žije bez výmněny díla.Plásty se dědí z otce na sina.Mezistěny se dávají jen při zvišování stavu včelstev.<
------------------------------------------------------------
A co na to CCD ;o)) ??? Je docela pravděpodobné, že za CCD je zodpovědný i takto praktikovaný komerční způsob ošetřování včelstev.
JK

>Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší. Tonda<
-----------------------------------------------------------
Mám stejnou zkušenost. Mostecko
JK

Josef Křapka:
A co na to CCD ;o)) ??? Je docela pravděpodobné, že za CCD je zodpovědný i takto praktikovaný komerční způsob ošetřování včelstev.

___________________________________________________________

Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.

S pozdravem M. Václavek

>A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Doufám strýče, že svého synovce přivedete ke včelařně.
JK

Mluvilo se i o tom, že hlavně v USA došlo k masivnímu úhynu včelstev na MVP. ŽE tam převážejí včelstva stovky i více km, to jim na zdraví jistě nepřidá, nebo je to jinak?

Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.

S pozdravem M. Václavek
-----------------------------

To psalo Rudé právo nebo Včelařství?

Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-)

Karel

Ukázka části textu z knihy Fenomenální včely - biologie včelstva jako superorganizmu
Autor: Jürgen Tautz, foto: Helga R. Heilmann

Fenomenální včely - největší orgán včelstva, plásty a jejich funkce

Vlastnosti plástů jsou nedílnou součástí včelího superorganizmu včel a přispívají tak k sociofyziologii včelstva.
Hnízdo včel má v superorganizmu klíčové postavení. Jeho význam pro fungování včelstva je daleko hlubší, než si obecně představujeme. Hnízda jiných druhů jsou zpravidla budována z materiálu nalezeného v okolí a slouží především jako ochrana. Stavba včelích plástů je naproti tomu v pravém slova smyslu součástí včelstva. ... Avšak plásty, také „stopy včel“, určují vlastnosti a život včel. Přinejmenším v mírném klimatickém pásmu platí, že kombinace vhodné obytné dutiny a voskových plástů hnízda není pouze obytným prostorem, místem pro skladování a „dětským pokojíčkem“, ale je také součástí superorganizmu, je ji možné považovat i za kostru, smyslové orgány, nervový systém, paměťový a imunitní systém. Plásty a vosk, ze kterého jsou postaveny, vyrábějí kompletně včely a jsou s životem a fungováním superorganizmu neoddělitelně propojeny.
Včelí plást – orgán superorganizmu
Hmota, energie a informace jsou tři veličiny, které tvoří základ všech forem života. Studium fyziologie jednotlivých organizmů dokládá, jak jsou tyto tři základní veličiny u každého druhu živočichů prostorově a časově organizovány. Detailně se při tom pozorují síly a mechanizmy, které tyto rozdílné základy života řídí a modulují.
Plásty jsou integrální částí včelstva proto, že jejich struktura hraje v mnohém ohledu v tocích materiálu, energie a informací nezastupitelnou roli. Hnízdo není pro včelu jen prostředím v klasickém slova smyslu, kterému se včely v průběhu evoluce přizpůsobily, ale je přímo součástí včelí kolonie vytvořenou samotnými včelami. Hnízdo je vystavováno stejným zákonům evoluce jako každý jiný orgán nebo vlastnost včelstva. Včely-létavky opouštějí plásty pouze v případě výletů za květy, celkově více než 90 % svého včelího života stráví v plástech nebo na plástech. Již tento samotný fakt je předpokladem pro to, že mezi včelami a jejich plásty, co by částmi superoganizmu, existuje nekonečné množství možností vzájemného ovlivňování.

Za to přece můžou komunisti. :-D
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z V?ela?
> Datum: 11.2.2010 20:52:22
> ----------------------------------------
> Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že
> když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva
> nejsou primárně určená na med, ale na opylování.
>
> S pozdravem M. Václavek
> -----------------------------
>
> To psalo Rudé právo nebo Včelařství?
>
> Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-)
>
> Karel
>
>
>

To je ale vůl že pane Pazderko a p.Turčány.On nejen že je to prára nad včelař skym dejme tomu exkrementem ale ještě z toho co neví dělá vědu.Už by měl přestat tuto konferenci zahnojovat svými výplody bujné fantazie.Zdravím

KaJi:
To psalo Rudé právo nebo Včelařství?

___________________________________________________________

:-0
To je snad jedno, ne? :-)

...

Narazil jsem na zajímavý dokument. Narozdíl od např. Včelařského roku jsem si v něm všiml vzorového díla.

http://www.youtube.com/watch?v=UJpqJcxCpAo&feature=player_embedded

//\/\\//

:-0
To je snad jedno, ne? :-)
------------------------------

No, podle mě není.
Fakta jsou fakta.

ALe tady diskuze je celá o víře a ideologii. A SVATÉ PRAVDĚ.

Někdo je o něčem přesvědčen a káže a káže.

Jak pěkně by se poslouchalo: Rozdělil jsem včely na tři skupiny, v jedněch a v druhých ..... a po pěti letech jsem si ověřil a došel ......

Karel

Nevím p.BEZEJMENÝ, zřejmě se tak jmenujete, nedostal jste zřejmě jméno. To je smutné,je mi vás upřímně líto. Nebo že byste se za život nedokázal naučit podepsat, když něco píšete? Já pokud bych už někoho urazil, nebo se o něm špatně vyjádřil, vždy jsem tak poctivý a přímý, že se dotyčnému pod obsah podepíši. To je zřejmě pod vaši důstojnost. Nebudu vás tedy urážet, řekl jsem sijiž dříve, že pokud to bude jen trochu možné, vyhnu se tomu.
Každopádně vám, podotýkám, slušně přeji, aby vám dodatečně nějaké jméno přidělili. Je přece ostuda, jmenovat se BEZEJMENÝ. Ostatní zde na diskusi se umí přeci podepsat, proto si jich vážím, ikdyž jsme někdy s dotyčnými pány na ostří nože, někdy si zase notujeme, tak to v názorové otázce bývá. Zdraví vás a přeje dobrý večer Pavel S.

KaJi:
ALe tady diskuze je celá o víře a ideologii. A SVATÉ PRAVDĚ.

___________________________________________________________


Co jiného čekat od začátečníků nebo rádoby praktiků?

Ovšem i začátečník se dokáže podepsat, což pan BEZEJMENÝ nikoliv a v tom je mezi námi rozdíl. Podpis je základ slušnosti a kultivovanosti. To že to někdy ujede, to se stává všem. Nikdo není dokonalý. Zdraví P.S

Ovšem i začátečník se dokáže podepsat, což pan BEZEJMENÝ nikoliv a v tom je mezi námi rozdíl.

___________________________________________________________

Píšu 1*

PS
Omlouvám se našemu př. učitelovi Liborovi, že mu beru kšeft.
:-)

//\/\\//

>Za to přece můžou komunisti. :-D<
------------------------------------------------------------
Komunisti? A v Americe? A že by vůbec komunisti za něco mohli??? Přátelé, netahejte sem politiku ;o((.

Když se však podíváme na některé publikované snímky amerických "kočovných vozů", musíme uznat, že ta včelstva jsou převážena pouze na počet. Čím více se jich na furberk vejde, tím více dostane včelař zaplaceno. Jak to s nimi asi tak může vypadat? A to se s tím ještě navíc hrclují (krásný výraz, hrclují) přez celý kontinent. Že jim někteří závidíte???
JK
JK

Nechtěl bych být tou včelou v USA, být zavřený, namačkaný někde v koutku a jet třeba 500 km třebas po nějaké horší silnici.
Zdraví P.S

V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a)       Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b)       Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c)       Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d)       Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e)       Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f)       Antivirové – proti některým virům
g)       Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h)       Antiflogistický – protizánětlivý
i)       Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j)       Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus

V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a)       Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b)       Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c)       Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d)       Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e)       Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f)       Antivirové – proti některým virům
g)       Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h)       Antiflogistický – protizánětlivý
i)       Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j)       Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus

No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí?

___________________________________________________________


Chov v úlech mi nestačí. Zeptám se znovu: Existují V PŘÍRODĚ včelstva (včel medonosných), která prokazatelně třeba i těch 50 let žijí kontinuálně v jedné dutině (to samozřejmě neznamená, že po pár letech v zimně uhynou a na jaře se do dutiny usadí roj znova)

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let. Dále pak viry -ty se vírazně rozmáhají i u nás. Kdyby se naše počty morových ohnisek,uhyny na varoázu a celkový ubitek včelstev od roku 1989 přepočetli na počty a rozlohy v USA tak by jsme na tom byli určitě huře než oni.

Zvláště pro přátele Menšíka a Poláška. Loni jsem likvidoval od sedmi včelstev 130 souší, které by se mohly nazvat vysočina a pofrfněných okousaných mezistěn. Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu, při přiložení na kolečko sporáku to smrdělo jak bolavá noha. Když jsem se otom někde zmínil, tak okamžitá reakce byl protiútok. Ty neumíš včelařit a udělals cca 150 věcí špatně. Z výzkumáku mne pochválili za perfektní sbití a nadrátkování, ale material mezistěn podle čísla zmydelnění je v pořádku. Že ve Včelpu mají veterinární kontrolu je v pořádku. Ovšem tu může zajímat jen infekčnost materiálu a ne technologie. Tu by měli kontrolovat jiní včetně pravosti vosku!!!! Mám zato, že do výrobny mezistěn nepatří výroba svíček, nebo vosku na ně. Z vlastní zkušenosti vím, že je téměř nemožné záměně zabránit. A teď co má malý mikrovčelař dělat, když se nikde nedovolá nápravy a navíc si ti co by měli pomoci si z člověka dělají prču. Zřejmě, proto, abych je již více neobtěžoval. jestli máte zájem, můžu vám poslat pár foto, když pošlete mejladr.
velmi otrávený P.J.

"No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let."

Převozy podle mně nemusí být zas tak velký problém. Pokud se jede nonstop, včely by si na přiměřené drncání měly zvyknout.
Problémů může být spousta a každý z nich může přiložit svůj malý díl k výslednému propuknutí CCD.
Velký rozdíl vidím v tom, že včely se tam pěstují na opylování, ne na snůšku medu. Na opylování totiž tolik nevadí méně životaschopná včelstva, stačí tak středně slabá včelstva udržovaná třeba na hraně kolapsu, případně ještě uměle nabuzená k létání na správné květy nějakým aromatickým výtažkem. Stačí, když tyto včely vydrží dostatečně intenzívně létat týden, 14 atd, případně jak dlouho kvete ta plodina, za jejíž opylení včelař inkasuje. Zatímco pokud se včelstva provozují kvůli výnosu medu, musí být životaschopná nejméně měsíc, tři před snůškou, aby dostatečně zesílila, pak bezpodmínečně během cca 14 dní snůšky plus ještě nějaký týden do medobraní, aby med byl zpracován. Takže chov včel na med oproti chovu včel na opylování už samo o sobě představuje v průměru podstatně životaschopnější a proti nákazám odolnější včelstva.
Přirozeně to jsou jen teorie, o skutečné situaci tam mi není nic známo.

No CCD je možná varování včel, že už nás mají plné zuby a že možná není daleko doba, kdy se budem pouze scházet a vzpomínat,ale bez včel. Opět se vrátím na Smíchov a k Ing. Titěrovi. Tam se mi nechtělo, protože proč se vláčet do Prahy, kvůli nějakým včelám samotářkám, ale vůbec toho nelituji. Ten vyzval včelaře , aby se přestali nafukovat a domnívat se, že bez nich lidstvo zahyne hlady a podobné nesmysly, ale stáli pevně na obou nohách a v podstatě si nehráli na nějaké spasitele lidstva, ale učili se přírodě rozumět. Tedy vyjádřil přesně i můj názor. O tom, že v případě nouze by si příroda uměla bez včel poradit uvedl velmi zajímavý příklad. Na Slapech kdysi kvůli varraoze museli odvčelit cca 100 km čtverečních a to i pomocí sladkých návnad. To se povedlo a světe div se na jaře to v rozkvetlých stromech hučelo i bez včel úplně stejně a agronomové nijaké snížení výnosů nepociťovali! Mám úplně stejné zkušenosti z kočování. Jsem původně zemědělský technik a tak mě vždy zajímalo o kolik stouply díky mým včelám výnosy. Ani v jednom případě to kolega agronom nepotvrdil! Je zapotřebí přestat publikovat Ainsteinovy teorie, protože není jediný důkaz kdy a kde to vyslovil ale začít se chovat ke svým svěřencům ohleduplně v souladu s přírodními zákony, alespoň já se domnívám, že tudy cesta vede. V přírodě si každý živočich, který chce žít dál musí vybojovat místo mezi konkurencí a my?? Stačí si přečíst zde několik článků a zjistíme, že vše je úplně jinak. Nechci vás na...., ale zkuste se nad tím alespoň zamyslet!
Zdraví R. Stonjek

měl byh zájem o obr.
JÁ osobně jsem nikdy problémy s mezistěnami neměl ale člověk nikdy neví.
J.B.
janburgel/=/volny.cz

"Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu,"
No, já si mezistěny dávám posílat poštou ze Stražiska. Vždycky jsou krásně žluté a krásně voní voskem. Včely na nich staví dobře. Fakt je ale, že po přejití mrazem poněkud zešednou až zbělají a dále jsou i při normální pokojové teplotě pněkud křehké. To je všechno, co k mezistěnám můžu říct.
Co se týká včelího vosku, když jsem se díval na jeho složení, je to poměrně složitá směs, mohlo to ujet poničením třeba stykem se železem stejně tak jako vysokou teplotou stejně tak jako příměsí parafínu nebo možná výrobou vosku z voskové drti, co včely pouštějí na dno úlu a plástů poničených zavíječem nebo plísní ....
Asi to chce mít při kupování mezistěn dobré oči a nos, smrdící a nevzhledné mezistěny prostě nekupovat..... Mezistěny podle mého názoru musí být cítit a mít barvu úplně stejnou jako je kvalitní včelí vosk při domácím vyvařování, třeba když se koláč vosku škrábe od vrstvy nečistot.

Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku.
Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně.
Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně jako vosk nekvalitní.

>Že ve Včelpu mají...<
------------------------------------------------------------
Nevím jaký vosk mají ve Včelpu. Neumím to posoudit. Můj otec si nechal posílat mezistěny ze Stražiska již v osmdesátých letech minulého století. Velmi je chválil. Já v jeho praxi pokračoval do doby, než se mi znelíbily předražené služby České pošty. Nyní se mi vyplatí jednou za tři-čtyři roky naložit metrák vytaveného vosku do auta a při příležitostné cestě na východ od Mostu se stavit ve Stražisku a Vosk vyměnit za mezistěny. Před tím se o výměně telefonicky domluví. Nařežou mi míru podle požadavků. Mezistěny jsou krásně žluté, voňavé a včelami jsou velmi dobře přijímány. Při dobrém uskladnění při teplotě cca 15 - 20 st C vydrží velmi dlouhou dobu (mám ještě mezistěny 12 roků a jsou bez patrné změny kvality).Pokud máte mezistěny pochybné kvality, zkuste je před přidíním do včelstva porosit medovou vodou. Vím že to staří včelaři dělali. Ale za výsledek neručím, nezkoušel jsem to.
JK

Já dávám vyměnit tak 9 nebo 14 kilo. Abych naplno využil poštovní tarify. Na jedno kilo mezistěn vyjde poštovné potom pro mně ještě přijatelné.
Ovšem měnit metrák a ještě být ve stejném kraji, pak auto je rozhodně výhodnější.
Nevíte někdo o dobré výrobně mezistěn v Severomoravském kraji?

A nemůže se stát,že po nějakou dobu královna a princezna kladou
v jednom včelstvu současně,byť každá na svém odděleném plodišti?A
pak královna uhyne?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Ticha vymena
Datum: 20.1.2010 - 13:39:01

> Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že
> matky z říjnových tichých
> výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám
> naprosto odlišný poznatek,že
> právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a
> nejvýkonější a je nutné je i
> více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo
> že by si ji včely
> následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte
> také takovou zkušenost?
> PZ.

"No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let."

Ja stále stojím na pevnej zemi a stále tvrdím, že žiaden CCD neexistuje, existujú len nezodpovední a nedôslední včelári, ktorí nesprávne bojujú s klieštikom na svojich včelniciach.

Táto konštatácia hore je veľmi správna, austrálčania CCD nepoznajú, pretože tam zatiaľ nemajú všade obávaného Varroa destructor. V USA ho majú nazvyš a výsledkom je potom CCD. Ďakujem autorovi za nahraný smeč. Anton

Když bude ten server rychlejší,proč ne!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Petr Baudis" <pasky/=/ucw.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Testovaci mail
Datum: 21.1.2010 - 15:38:10

> Test presunu konference na novy server.

Šedý povlak pvlak na mezistěnách vzniká po čase vykrystalizováním šupinek vosku na povrch. Zmizí zase při teplotách nad 20 °C S nahnědlým až šedým voskem se lze setkat při vyvařování plástů ve vařácích a není to vada vosku. Právě to byl jeden z důvodů proč jsem jej přestal používat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 12.2.2010 10:58:11
> ----------------------------------------
> "Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové
> teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína.
> Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to
> způsobeno desinfekcí v autoklávu,"
> No, já si mezistěny dávám posílat poštou ze Stražiska. Vždycky jsou krásně
> žluté a krásně voní voskem. Včely na nich staví dobře. Fakt je ale, že po
> přejití mrazem poněkud zešednou až zbělají a dále jsou i při normální
> pokojové teplotě pněkud křehké. To je všechno, co k mezistěnám můžu říct.
> Co se týká včelího vosku, když jsem se díval na jeho složení, je to poměrně
> složitá směs, mohlo to ujet poničením třeba stykem se železem stejně tak
> jako vysokou teplotou stejně tak jako příměsí parafínu nebo možná výrobou
> vosku z voskové drti, co včely pouštějí na dno úlu a plástů poničených
> zavíječem nebo plísní ....
> Asi to chce mít při kupování mezistěn dobré oči a nos, smrdící a nevzhledné
> mezistěny prostě nekupovat..... Mezistěny podle mého názoru musí být cítit
> a mít barvu úplně stejnou jako je kvalitní včelí vosk při domácím
> vyvařování, třeba když se koláč vosku škrábe od vrstvy nečistot.
>
>
>

To je ale nápad :-O :-B

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 12.2.2010 11:10:01
> ----------------------------------------
> Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby
> věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku.
> Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a
> byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně.
> Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než
> odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a
> odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být
> k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky
> vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně       jako vosk
> nekvalitní.
>
>
>

CCD také není nemoc Je to označení pro nevysvětlitelný rozpad a zmizení včelstva

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 12.2.2010 12:31:00
> ----------------------------------------
> "No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou
> též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v
> chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku
> předchozích let."
>
> Ja stále stojím na pevnej zemi a stále tvrdím, že žiaden CCD neexistuje,
> existujú len nezodpovední a nedôslední včelári, ktorí nesprávne bojujú s
> klieštikom na svojich včelniciach.
>
> Táto konštatácia hore je veľmi správna, austrálčania CCD nepoznajú, pretože
> tam zatiaľ nemajú všade obávaného Varroa destructor. V USA ho majú nazvyš a
> výsledkom je potom CCD. Ďakujem autorovi za nahraný smeč. Anton
>
>
>

CCD také není nemoc Je to označení pro nevysvětlitelný rozpad a zmizení včelstva

pepan

Viem, že sú múdri a múdrejší, ale ja som CCD spomenul v krátkom príspevku trikrát a ani raz som nehovoril o chorobe včiel, onačil som len, že je dobre všetku špinu zvaliť na rozpad včelieho spoločenstva nejakými vymyslenými chorobami a pritom sú miznutie včiel z úľov len samotní chovatelia.

Přátelé včelaři, Výroba mezistěn výměnou mne vždy trápila z důvodů přetrvávání léčiv ve vosku a následné přenesení do mezistěn, jelikož výrobním procesem se acrinatrin a fluvalinát z vosku nedostanou. Takže vy můžete léčit řádně, dáte jim svůj krásný čistý vosk a dostanete mezistěny v jakém stavu?
Tuto situaci jsem vyřešil zavedením výrobní linky na a vyrábím sobě i včelařům v okolí mezistěny z jejich vlastního vosku. Celá výroba prošla samozřejmě schvalovacím procesem Vetrinární správy.
S přátelským pozdravem Michal Říha, Pravčice 125, Hulín 76824. tel: 775025020

Hulín je pro mnohé včelaře daleko. Kéž by bylo vás více po celé ČR. Jsem ale rád, že se znovu otevřelo téma kvality mezistěn. Tato kvalita se týká především řádových včelařů, kterých je drtivá většina. Velkovčelaři , si ke své spokojenosti jistě pomůžou. Jako jeden z možných rizikových faktorů hromadných úhynů včelstev (koloběh závadného materiálu) doporučuji, aby se tím zabývali společně ČSV, SVS a ČOI. A proto navrhuji:
-       zakázat dovoz vosku pro výrobu mezistěn ze zahraničí
-       vystavené mezistěny v regálech a na pultech prodejců označit kromě rozměrů, ceny i výrobcem mezistěn.
-       zajistit možnost reklamovat kvalitu mezistěn nikoli u obchodníka, ale přímo u výrobce.
-       provádět kontrolu kvality mezistěn dodaných do obchodní sítě nezávislou laboratoři a to:
o       čistotu vosku ( řádné ošetření vosku kyselinou sírovou, nebo fosforečnou, a jeho řádné vymytí)
o       kontrolu na rezidua z léčiv
o       kontrolu na nežádoucí příměsí ( parafín, stearín, apod.)
o       kontrolu ošetření v autoklávě
-       provádět srovnávání kvality mezistěn navzájem mezi výrobci (zveřejnit v časopise Včelařství)
-       zveřejnit seznam výrobců podle krajů ( nejlépe v časopise Včelařství), kteří jsou schopní a ochotní provádět výrobu mezistěn z dovezeného vosku. Uvést minimální zpracované množství vosku a cenu.

"CCD také není nemoc. Je to označení pro nevysvětlitelný rozpad a zmizení včelstva"
pepan
"Viem, že sú múdri a múdrejší, ale ja som CCD spomenul v krátkom príspevku trikrát a ani raz som nehovoril o chorobe včiel, onačil som len, že je dobre všetku špinu zvaliť na rozpad včelieho spoločenstva nejakými vymyslenými chorobami a pritom sú miznutie včiel z úľov len samotní chovatelia."
A. Turčány"

V poslední době přítel P. Streit rozvýřil tuto poklidnou hladinu téměř nic neříkající včelařské diskuze na tomto fóru svým názorem na obnovu včelího díla a vlivu této obnovy na zdravotní stav včelstev. I když někdy jeho názory byly příliš revoluční a přímo proti intentzifikaci produkce medného výnosu, musím s jeho závěry o obnově díla (s trochou menší razancí - obnova 2/3 díla ročně) souhlasit a toto mi svým názorem teď potvrdil i Anton Turčáni.
Nemoci včel a vše kolem tohoto tématu, svádíme na "vzduch" kolem sebe, co nám proudění Golfského proudu přiválo z Ameriky - CCD atp., (asi to byly jiné proudy), jsou to virózy, které jsou Bůh ví odkud, viróza včel - Izraelská paralýza včel atd. (omlouvám se za špatné názvosloví). Jak to v předchozím příspěvku řekl Anton " dobre všetku špinu zvaliť na rozpad včelieho spoločenstva nejakými vymyslenými chorobami a pritom sú miznutie včiel z úľov len samotní chovatelia."
Proto i přes různé výhrady k názorům P. Streita (... měděný drátek - budu ho shánět ...)s ním souhlasím v tom, že budoucnost našich včel máme v rukách převážně my sami, tuzemští včelaři, v dodržování normálních hygienických norem pro naše včelstva a každoroční obnově (asi větší) jejich díla.

Jiří

Dobrý den, přátelé. Píšete o kvelitě mezistěn. Sám jsem se o to zajímal a dozvěděl jsem toto. Je potřeba vyměnit vosk za mezistěny ve známé výrobně, na příklad: mezistěny, které prodávají a vyměňují v Křemencové ulici jsou ze Stražiska a zaručeně čištěné při 115 stupnich celsia, což není u jiných prodejců zaručeno nebo známo. Tak já vosk měním tam.

Zdravím vás, včera tu zaznělo, že zde jeden náš kolega má mazlivého pitbulka, rád by, abych měl jinou přezdívku, aby pitbulové nebyli osočováni. Je to přeci dobré plemeno. Kdysi mi někdo řekl, že jsem neřízená střela, jsem sice střela, ale řízená mnou. A protože uznejme všichni, že se zde opravdu nenudíme, Tak budu mít přezdívku KAŤUŠA. TO MĚ OVŠEM ZDE JAKO VČELÍM PARLAMENTU MUSÍTE ODFAJFKNOUT.
Zajisté, má metoda je velmi revoluční a jde i proti mednému výnosu, zde je to nezvyk, protože český včelař je snad nejkonzervativnější včelař v Evropě, musí se mu vzkuttku hodně dlouho něco říkat, než jakoukoliv moderní metodu přijme za svoji. Jsem zastáncem toho, že každý rok by se mělo obměnit celé plodiště na panenské dílo.
Jsem rád, že stejný, či podobný názor na tuto problematiku má i více lidí, že to i umí napsat a nebojí se i kritiky. Tak to má být.
Co se týče toho měděného drátku, vskutku jsem o něm neměl ponětí. Věděl jsem jen o stendardním pocínovaném. Výhody měděného mi byly zde na diskusi podány, opět jsem se něco dozvěděl navíc, mohu se do budoucna jinak zařídit a měděným drátkem ušetřit při vydrátkovávání rámků do budoucna čas. Tím svůj provoz opět třeba o něco zefektivním. Zdraví P.S