Archiv Včelařské konference

Příteli Turčani zaměnil jste dve slova domnívám se a tvrdím.
toto je diskusní fórum a určitě uznáte že je dobře diskutovat.

Priateľ Burgel, vaď presne i ja to robím, pretože to považujem za prirodzené, dostať postupne k jadru veci. Teším sa na ďalšie názory, zdraví Turčáni

Děkuji,byl to hezký den, byl jsem za včelama taky stejný obrázek, 40 cm sněhu.
Vytáhl jsem nekolik podložek a tam skoro není měl.
poznámka fumigace:
Při fumigaci by na 4 nástavky měly přijít 4 kapky.
Při dotknutí se konce uzávěru papírku je kapka menší.
Zdravím
J.B.

Ono se to mluví, když se k tomu nemůže druhá strana vyjádřit. Říkalo se, že samochvála smrdí. Teď už ale nějak víc.
Tonda
>"Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO "

Kdyby se ten soused mohl vyjádřit, třeba by to bylo jiné. Takhle se to nedělá. Snad jednou, ale pořád dokola?
Tonda
>Prestaňte sústavné nariekať na suseda a včely presťahujte do lesa, kam patria.

Bronislav Gruna":Naopak za velmi důležité
> považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá
> včelstva a předejde se plošným problémům.
Souhlasím jen jsem to nazval diferencovaný přístup k různě napadeným včelstvům.
J.B.

Můj osvědčený způsob je ten : Žádné měření ani vážení. Do 25 litrové konve nasypu 20 kg cukru doleji horkou vodou do plné
konve .Míchám el.vrtačkou s metlou,kterou používají zedníci na míchání malty .Po cca 2 minutách míchání je cukr v jedné konvi rozpuštěn. Na včelnici rozliji
tyto konve do čtyřlitrových sklenic nasadím víčka s počtem cca 15 otvorů a sklence převrátím na úly. Toto nakrmení u 40 včelstev trvá necelou 1 hodinu .

"Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu
Ale přeci po úřednicku musíte úřednicky"

To je ono, hlavně je potřeba mít nějakou jasnou definici stanoviště, kdy vzniká a kdy zaniká. Nedat se a použít úředního šimla ve vlastní prospěch.
Je ale potřeba říct, že je to tenký a nejistý led. PO mnoha měsících nebo letech papírování, desinfekcí, přemetání a vlastních investic do nových rámků úlů a vybavení může díky drobné chybce v postupu (možná i bez ní) padnout i poslední stanoviště. Po spálení dostanete alespopň nějaký příspěvek na obnovu. Vlastní zkušeností zatím asi nikdo nepřispěje, lze jen říci že takové snažení je hop nebo trop. Může nám přinést velkou ztrátu, nebo včelu odolnou nákaze.
Práce Dr. Dubné ale naznačuje že obranný systém larev tvoří v případě moru z velké části mikroorganismy donesené v potravě z rostlin - výběr odolných včelstev pak může být jen iluzí šlechtění.

Příteli Pazderko.Vaše rada na rozdělení stanovištěpři zjištění kliniky na dvě stanoviště nemyslíte určitě vážně.Nevim jestli je to dobré i jako vtipné odlehčení psát na tuto diskuzi.Někdo si tovysvětlí jako dobrou radu a použije to v praksi.A může zaúřadovat zákon schvalnosti a bude to Váš soused.Co Vy na to Gusto??? V.Š.

Ve chvíli objevení nákazy je na nějaké rozdělování už pozdě. Možnou cestou ale je rozdělení včelnice na více stanovišt předem. Jednoznačně to však doporučuji předem konzultovat s místní veterinární správou. Vysvětlit, dohodnout se na nějakých pravidlech. Z takové konzultace se může vzniknout definice pojmu "stanoviště". Hlavou ještě nikdo zeď neprorazil.

Bordeláře kteří by chtěli toto nějak zneužít toto řešení neochrání.
Přemýšlejte, akorád by vytvořily důkazy o přesunech. Jestli by
rozdělil stanoviště papírově a přesuny nedělal, zase dává alespoň dva
vzorky. A riskuje, že druhou úhradu nesdotane od MZe. Takže
přemýšlejte, že to je jedna z alternativ pro geny a ne pro prasata.
Ten není hloupý a pálí co může. Bez práce penízky málokdo před sezonou
vydělá.

_gp_



2010/1/30 vosař <sedmilhař/=/seznam.cz>:
> Příteli Pazderko.Vaše rada na rozdělení stanovištěpři zjištění kliniky na
> dvě stanoviště nemyslíte určitě vážně.Nevim jestli je to dobré i jako
> vtipné odlehčení psát na tuto diskuzi.Někdo si tovysvětlí jako dobrou radu
> a použije to v praksi.A může zaúřadovat zákon schvalnosti a bude to Váš
> soused.Co Vy na to Gusto??? V.Š.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dotaz na Jiřího:
Kde jste objevil, že se týká hniloby a moru včelího plodu?

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 453/2009 Sb.

Nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat pro účely trestního zákoníku

Nákazy společné více druhům zvířat:
1. Aujeszkyho choroba
2. brucelóza (B. abortus, B. melitensis, B. suis)
3. leptospiróza
4. listerióza
5. mor skotu
6. salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci)
7. slintavka a kulhavka
8. sněť slezinná
9. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)
10. trichinelóza
11. tuberkulóza (M. bovis, M. suis, M. avium, M. tuberculosis)
12. tularémie
13. verotoxigenní E. coli
14. vezikulární stomatitida
15. vzteklina

Ještě pro upřesnění, týká se Vašeho příspěvku:
Jiří (195.39.6.30) --- 12. 12. 2009
§ 306 trestního zákoníku


Trestní zákon - účinný do 1.1.2010

§ 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.

Příloha k vládnímu návrhu trestního zákoníku, kterou se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé nemoci a škůdce.

§ 1

(2) Za nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat ve smyslu § 306 trestního zákoníku se považují nemoci uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Hniloba včelího plodu, mor včelího plodu

Hezký. A zvukový komentář by k tomu nebyl?
Tak podruhé.
Zdarvím JK

Příteli Pavle Sreite zašlete Váš článek ke stanovám na meil "stanovycsv/=/seznam.cz" komise se tím určitě v novém návrhu stanov bude zabývat. Vyzýván i ostatní včelaře členy ČSV, aby se se svými příspěvky účastnili diskuze o stanovách na tomto melilu a dali podněty k podstaným změnám , které budou přijaty na sjezdu ČSV v prosinci. Jinak pokud se diskuse nezúčasním nemá cenu o stanovách hovořit. Díky. Jaroslav Pečenka

Ještě dodám.

Ale vůbec není nikdy pozdě k dělení stanovišť. Záměr šířit chorobu to
není! Včely neschovávám ani nepřesouvám, jen zpřesňuji pozici včelstev
na stanovištích podle a v souladu s odebíranými vzorky. To bývá další
problém, to si přiznejme. Pokud totiž chápu jedno, tak vyhlášky
nepřikazují kde a kolik mít stanovišť, ale od kolika včelstev mám
vzorek k diagnostice. Takže problém rozdělit papírově stanoviště není,
stanoviště se 40 včelstvy na římské I. II.III. po 10-15 a hotovo. Je
nutné mít ale opravdovou fyzickou hranici. Tu může tvořit vlastně
cokoli jako strom, sloup terasa, atp. Potom to pomůže k důslednosti a
přesnosti odebíraných vzorků.

Dobré téma. :-) Možná že to veterina dokonce nařídí velkým včelařům
kvůli diagnostikám.

Zpřesní se tím totiž obrovsky diagnostika včelstev na mor podle toho,
že mám jen jeden vzorek z jednoho stanoviště, který má max 15
včelstev. Na peníze je to přeci jedno. Takový včelař se musí akorát
naučit vyplnit přílohu na rozbory. ZO v tomto se zvýší práce v počtech
řádků stanovišť. Pokud druhá zpřesňující diagnostika neprokáže
kliniku, tak přeci je tu nějaká doba pro pozorování a karanténu a
opětovný sběr měli.

Nevím proč bych toto neměl brát vážně. Zamyslete se. Je to dobré
řešení pro více včelstev na stanovišti a to i s výhodou pro diagnózu.


_gp_


2010/1/30 PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> Ve chvíli objevení nákazy je na nějaké rozdělování už pozdě. Možnou cestou
> ale je rozdělení včelnice na více stanovišt předem. Jednoznačně to však
> doporučuji předem konzultovat s místní veterinární správou. Vysvětlit,
> dohodnout se na nějakých pravidlech. Z takové konzultace se může vzniknout
> definice pojmu "stanoviště". Hlavou ještě nikdo zeď neprorazil.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

CHtěl bych, slovenského kolegy upozornit, že v lese se mé včely nacházejí. CHtěl bych také vidět jeho, co by dělal, kdyby měl takového šlendryána vedle sebe, na tak dobrém stanovišti.Nadával by úplně stejně. Takže mu mohu jen říct, že se chová úplě stejně jak ti trubci v té naší ZO. Je vidět, co je za včelaře, není řešení měnitv stanoviště, ale tento problém vyřešit, jestli vy na slovensku jste zvyklý utíkat před problémy pryč, tak já teda ne. Místo toho, abyste mi poradil něco kloudného, mluvíte hovadiny. Takové rady si nechte buďto k vám, nebo pro sebe, problémy to neřeší. Věřím, že je to problém ve více ZO, pokud by tak měl přemýšlet každý včelař, jak přemýšlíte vy musel by se hanbou propadnout do země. Ne od problémů utíkat, ale řešit je, pokud vám to něco říká.
Zdraví P.S

Zdravím příteli, Nevíte prosím, v jaké cenové relaci se pohybují, i bych do toho zainvestoval více, neznáte na ně nějakou web adresu? Doporučíte mi nějakou? Díky P.S

Nemám úlplně jasno v tom, jak to myslíte. Kdy chcete rozdělovat stanoviště? Při zjištění přítomnosti spor lab. rozborem? Stejně nebudete pořádně vědět, ve kterých včelstvech to bylo. Budete vědět jen to, že v prvních 10 ano a v druhých třeba ne, podle toho jak budete mít udělány směsné vzorky. To už můžete rozdělit stanoviště předem, nikdo nemůže nic namítat a můžete využít výhod, o kterých píšete.
Navíc bych řekl, že když budete v ochranném pásmu, bude vznik nového stanoviště možný, ale přesun včelstev na něj bude podléhat povolení veteriny.
O nějakém záměru šířit chorobu nemluvím, ale přesuny včelstev z jednoho stanoviště na druhé bez popvolení uvnitř ochr. pásma, to už by mohla být nedbalost a to stačí.

Příteli, proč to říkám? protože to vím.Při schůzích máme písemné výsledky celé ZO, pokud vám někdo řekne, že nemáte žádné roztoče ze vzorků zimní měli, něco na tom bude, sám jsem zvědav, jak dopadnu letos. Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří. Co se dá ovšem dělat, souseda včelaře si nevybíráte, musíte brát, co je a pokud možno se to snažit změnit k lepšímu.Zdraví P.S

Díky, mám dotaz, musí ta voda být, horká, nebo stačí jen teplá, či to rozmíchám v normální studené, vlažné vodě.Díky.Zdraví P.S

Pane Streite, přestante se již tak vychloubat a hlavně hanit /pomlouvat/ všechny druhé. Rozumná kritika a návrhy ano.Raději více přemýšlet než okamžitě reagovat. Znáte přísloví- dvakrát měř..Ale k věci:Zkuste likvidovat varoazu /tak jak to dělají většinou u nás i ve světě/ co nejmenším množstvím chemie ,lépe řečeno menším množstvím jedů a také memají roztoče.Nač panenské dílo, když ho tolik poškozujete, jaký bude potom med?sice chuťově možná lepší, ale zdravotně horší.Pokud se bude příliš dlouho používat tolik chemie, přestane ničit roztoče.

Panre Streite, a co když to není soused, ale Vaši rezistentní roztoči.Nemusí být všechno jen podle vás.

Děkuji, konečně něco rozumného. Ten problém se třeba v budoucnu, bude týkat i někoho z vás, jen by mě zajímalo, do kdy tam mohu poslat svůj podnět.Zdraví P.S

" Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří. "
Vy máte ve vzorku 0 roztočů a natíráte v předjaří plod? Proč? Nátěr plodu je pro včely nejdrastičtější opatření proti varoáze a další chemikálie do úlu.

Rezistentní roztoče nemám, protože při léčení bych to poznal, je zajímavé, že reinvazi od souseda mám jen mezi první a druhou fumigací varidolem na podzim.P.S

Dělám něco podobného. Zhruba 10 kg cukru nasypu do plastového kanystru o objemu 25l a zhruba do poloviny doleju vodou z bojleru (60°C). Běhen 10 - 15 mihut to několikrát důkladně protřepu (vetchým postavám doporučuji menší množství). Po této době je roztok možné včelám nalít. Kanystr není nijak těžký, není problém ho zvednout a nalít přímo do krmítka.

Já jsem pro, ovšem to bychom mezi sebou nesměli mít jedince, co nevědí co to léčivo je. Pokud mi soused řekne, že při odběru zimní měli smíchal všechny vzorky dohromady a že to potom nějak rozdělí a pošle do různých organizací, co si mám o něm myslet! Takový včelař mezi námi nemá místo. Znám včelaře, co dělají jen fumigaci varidolem, nebo gabony a jaké mají spady.Takové vzorky jsou pak nelegitimní jak na varoa, tak na spory moru. Teď mluvte.P.S

Zdravim
Vodu používám z el.boileru 120 l,když,ale rozmíchávám 7 konví , je už voda chladnější ,ale jde to.Tento způsob používám
od doby,kdy přestal být v obchodě hrubý kristal. Ten stačil jen zalít studenou vodou,ale krmit na všechny dirky ve víčku Je to krmení 3 ku 2 .
Kovář

Neznamená, že pokud mi nebyl v měli zjištěn roztoč varoa, neznamená, že tam není žádný, ikdyž provedete aerosol, vždy úplně nezničíte všechny. Na cd"celý rok boj proti varoa"je popsáno,VVUČ,že nátěr plodu koryguje nedostatky při léčení varidolem a aerosolem, dále se provádí fumigace varidolem, aby spadla i varoa ze včel. Na KVS mě říkali, že ikdyž mám měl na nule, vždycky tam pár těch roztočů je.Zdraví P.S

Tomu rozumím. Díky. Zdraví P.S

i když to natřete, stejně tam nějaký zůstane. Smyslem léčení není zabít posledního roztoče, ale nenechat je přemnožit za použití co nejmenšího množství chemie. Natírání plodu ve včelstvu s mnimem roztočů se dá přirovnat k rozhazování DDT lopatou po bramborovém poli poli.

Myslim,že kdo píše ,že jde být tolerantní ke včelaři,který je nedisciplovaný neví nic o těchto včelařích a přál bych mu
takového souseda dostat.Můžete mu radit,pomáhat,všechno slíbí,i kontrola veteriny a zápis podepíše,ale neudělá nic.
Nekrmí,včely z jara nemá,úly neuzavře,tím chytá roje ,ale je to jen do jara příštího roku. Rámky se válí kolem,motýlice a myši
to likviduji a on stále slibuje.
Takoví jsou to včelaři

O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S

Když někdo chce být rybářem či řidičem, musí udělat testy a školení. Když chce být někdo včelařem, nemusí nic, nemusí být ani svéprávný. A proto je v tom našem včelařství a svazu takový binec.Zdraví P.S

Příteli,již je mi jasné proč ti říkali pitbul.Zakousnout a držet,neslyšet nevidět.To modrý z nebe bys měl dát mgr.Grunovi,ten ti totiž odpověděl.Jen to možná chtělo víc s pokorou si jeho návrh prostudovat.A pokud se ve stejném duchu ponese tvůj 20min.příspěvěk za 14 dní v Brně o nor.zimování již teď se teším na odezvu.A tam ti hrozí,že vyložíš své osobní i profesní karty.Přesto ti tam přeji hodně úspěchů.

Dobré rozhodnutí. POkud budete mít zimní měl v normě, nechte je na jaře bez léčení a sledujte přirozený spad. Až začne stoupat, použijte kys. mravenčí.

Na stránkách PSNV
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55:principy-monitoringu-spadu-kletika-veliho-varroa-destructor&catid=35:vms&Itemid=57
se vyhodnovcení denního spadu popisije asi takto:

"Dle místních zvyklostí a nařízení SVS se podle přirozeného denního spadu roztočů označuje stupeň napadení (např. 0-7 nízké; 8-15 střední; 16-30 vysoké; nad 30 kritické). Podle stupně napadení (velikost populace roztočů a invazní tlak) a s ohledem na roční období volíme léčebná opatření."

Toto moto jsem napsal do včelařství,Když mě zavolá kerýkoliv včelař, nebo můj učitel, že potřebuje, pomoct, všeho nechám a letím za ním. Pomůžu s medobraním, zaléčením včely, pokud je v zahraničí, dohlídnu na včelnici, zda je vše v pořádku, pokud je zle postarám se na včelnici o napravení situace. Když potřebuju já, přijde zase někdo jiný. Pokud někdo něco dělá špatně, poradit mu, pomoci mu, ten dotyčný ale musí chtít. Jinak je všechna snaha marná a pomůže už jen legislativa.Zdraví P.S

J.B. napsal:
Při dotknutí se konce uzávěru papírku je kapka menší.
---------------------------------------------------------
Taky zdravím, áno áno, vím, jenže já jsem při prvním otevírání na té lahvičce varidolu špatně uříznul ten umělohmotný camprlik....zaříznul jsem moc, takže díra byla větší a kapce se nechtělo upadnout, takže mi nezbylo, než ji občas "utírat" o knot.
Ať se daří, Libor.

Díky. Nene, zvukový komentář by nebyl, nejsem kdovíjaký řečník, navíc jsem po té vánoční a povánoční "dietě" (klobásy, salát, víno apod.) ještě pořád tak nějak zadýchán, (-: takže by ani nebylo o co stát. (-:
Taky zdravím, Libor.

-----------------------------------------------------------
Josef Křapka napsal:
Hezký. A zvukový komentář by k tomu nebyl?
Tak podruhé.
Zdarvím JK

Pavel Streit :(78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40414) (40430) (40435) (40440) (40442)
O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S
J.B.:
Pane Streit je vidět že jarnímu léčení nerozumíte proto vás napomínám a píši vysvětlení.

Jarní ošetření nátěr plodu + fumigace se dělá jen pri více než 3 roztočích na včelstvo v zimní měli a nařizuje jej veterinář asi by se mnoho nestalo kdyby jste jej udělal i při nižším spadu roztočů, jen by jste si vice zatežoval včely a panenské plásty ale muil by jste udělat obě ořetření nátěr i fumigaci jinak by jste pěstoval rezistenci.(nebudu se zminovat o průkaznosti tech 3 roztočů o chybách při odberu měli)

JE TO SOUBOR OŠETŘENÍ = NÁTĚR + FUMIGACE
Nátěr má zničit roztoče na plodu ale neničí roztoče na včelách a fumigace má zničit roztoče na včelách a neničí roztoče v bunkách.
Není možno si vybírat, tak si s rezistencí roztoče jen zahráváte, a jste možným nebezpečím pro sve sousedy včelaře i pro toho o kterém píšete že je nepořádný.
J.B.

Samozřejmě, že vím, že se v předjaří dělá nátěrv plodu zároveň s fumigací, tak to i dělám, mě šlo o to, zda mám při nižším spadu než tři roztoče vynechat nátěr a jen provést fumigaci varidolem. Myslel jsem to takto, zřejmě jsem to špatně napsal.Zdraví P.S

Jinak se za to nedorozumění omlouvám, pořádek a správná formulace musí být.Zdraví P.S

Pavel streit napsal:
>Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří.
>Co se dá ovšem dělat, souseda včelaře si nevybíráte, musíte brát, co je a pokud možno se to snažit změnit k lepšímu.Zdraví P.S
.....................
Co se dá dělat?
Koupit si podložky a počítat roztoče.
Pokud začnou padat desítky, potom třeba léčit.
A hlavně si pohlídat konec června, jak píše B. Gruna.

Jen tak na zamyšlenou - kdyby Tvůj soused neměl roje od těch, kdo mají v chovu i včelstva, která si s roztočem neumí vůbec poradit a v doletu jejich trubce, potom by možná už měl pouze včely, které by s roztočem dokázaly žít.

Je to science fiction?

Radek Krušina

Tak jsem si přečetl poslední 2 dny a to se nedá. Nejmenovaný včelař se nám tu rychle mění ze zapáleného včelaře na namachrovaného a ne příliš vzdělaného magora a ty já nemusím! Rozpouštění cukru kalovkou je super už jsem o něm několikrát psal, jen bych nedoporučoval plastové a levné fujtajbly z Obi a pod, těm moc míchání 3 : 2 nejde a musí se zatížit, jinak se otáčejí. Nejlepší je 120 l sud, natočí se tam půl vody nasype 1 q cukru doplní voda po okraj a jde se vypít káva. Nejdůležitější je ale vyřešit to komplet od nakládání cukru v Penny za 10,90 až po odebírání a uskladnění krmítek. Řešit pouze rozpouštění je řešit pouze část problému a tak si v podstatě zas tak moc nepomůžem. Ať se daří, do krmení je daleko!Zdraví R. Stonjek

Že by byly tak odolné, když mu nějaká pomřou a jiná opět přiletí? Mě jen zaráží, pokud na to nemám čas, buď je dám pryč, nebo požádám někoho, kdo by mi pomohl se vším. Aspoň já bych to tak udělal a včely netrápil. Jinak varoa hlídám poctivě po celý rok, dělám si i preventivní vyšetření na mor, letos jej budu mít také.CHci mít stanoviště v pořádku. Tak to dělám. A i někdo níže to i napsal, že je dobré, aby si včelař i sám preventivně udělal vyšetření svého stanoviště.Zdraví p.S

Rámky se válí kolem,motýlice a myši to likviduji a on stále slibuje. Takoví jsou to včelaři

Ani by Ste neverili, aká je víjačka vosková-motýlice pomocníčka včelára pri zlikvidovaní zamorených plástov spórami MVP, Milióny rokov likvidovala opustené a zamorené dielo v dutinách stromov, aby sa po nejakom čase znovu mohlo znovu dutinu obsadiť. Ja nedám dopustiť na vijačku, mne neškodí, škodí len tým, ktorí si nevedia ochrániť plásty, ktoré nie sú práve v úli.

Víte p.Stonjek, mě jen mrzí, že kvůli takovám lajdáckým kolegům přicházíme o mladé lidi. Nejsem na mistrovaný, jen mě učili věci dotáhnout do konce a nedělat to polovičatě.To je k ničemu.Krmení je daleko, to je pravda, ale než se nadějem, bude tu. V sezóně na nějaké vymýšlení moc času nebude, proto to chci vyřešit pokud možno do března a být připraven. Musím tedy oblítat nějaké kamenné special. obchody na čerpadla, sud mám nachystaný 120l., nebo 200 l.Zdraví P.S

O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S

Predstavte si kolega, ja už 9 rok nepoužívam žiadne aerosolové vyšetrenie, jarné nátery a jarné fumigácie, úplne mi stačia koncom sezóny tri fumigácie, Prvú 21.8, druhú 30.9 ešte s plodom, ale tretiu záverečnú, vždy okolo 10.11, keď v tom čase nie je vo včelstvách žiaden plod! Táto fumigácia bez plodu je základam aby včelstvo v nasledujúcej sezóne neprekročilo prah premnoženia klieštika, keď už plod pre budúce dlhoveké včely bude poškodený a tým i liahnuce sa včely.
Viem máte svoje veter. predpisy, máme ich my, ale vždy je to môj majetok a nik nemôže doňho zasahovať a keď tak len v prípade, že evidentne porušujem svojou nezopovednosťou okolie. A to sa mi ani raz nestalo.

Pavle mizerní a problémoví včelaři tu byli jsou a ani v budoucnu se jim nevyhnem. To že je jich až nezdravě hodně za to nemůže nikdo jiný než zcela špatná politika Svazu, kterým v podstatě uvedený stav vyhovuje. Kdyby Svaz nechal fungovat přírodu, byla by nás zřejmě polovina, ale bylo by vše podstatně jednodušší a ceny medu by byly stejné jako na rakouských tržištích. Dokud se budou vyběhávat dotace na úhyny, obnovu včelstev a jim podobné, nebude líp!!! Takže v podstatě největší škůdce českého včelařství je Svaz sám a dokuď se nezmění zcela pokřivený systém dotací, nebude líp! Takže zlobit se na svého souseda je zcela zbytečná ztráta energie, kdyby mu za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! Zkus domýšlet věci do konce a neměň během 14 dní své názory, uvidíš, že si polepšíš! Zdraví R. Stonjek.

Pavel, nórske zimovanie zelpšuje zdravotný stav včelstiev,to Vám schvaľujem. Ale prečo na jar valíte toľko chémie do úľov, ved už začína znáška z rakyty a všetok jarný med včely nepreplodujú. Predpokladám, že med z takto liečených včelstiev Vaši ťažkopádni veterinári nekupujú a dúfam, že ho nedávate ho ani svojim deťom.

Copak včelaři z něj mají většinou srandu, ale blbne začínající včelaře. To nemluvím o nové češtině.
Tonda
>Tak jsem si přečetl poslední 2 dny a to se nedá. Nejmenovaný včelař se nám tu rychle mění ze zapáleného včelaře na namachrovaného a ne příliš vzdělaného magora a ty já nemusím!

Pane Streite nerozumíte tomu !!!!!!!!!!!

1/ Na jaře je plod vždy
2
/Ošetření fumigací na jaře když je plod může zapříčinit rezistenci varoa (jestliže není plod ošetřen nátěrem).

3/Tak že žádnou samotnou fumigaci nedělejte !!!!!!!!!!!!!
J.B.

Teda, kdo chvíli stál, už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý den!!!!
Co se týká krmení, kdo má zájem, ať se podívá na diskuze v čerenci a srpnu, tam se diskutuje krmení obsáhle každý rok.
Pro mě je směrodatná dávka cukerného roztoku potřebná na 1 - 5 denní krmení včelstev. Držím se čísel 3 - 30 - 100.
Pro potřebu 3 litrů +- autobus je podle mně nejlepší nasypat cukr do PET flašek nebo do kanystrů, nalít příslušné množství horké vody a míchat protřepáním. Když se nechá v nádobě nějaký volný prostor, je to rozpuštěné rychle. A nic se neznečistí a nemyje navíc, nejsou ztráty, protože v těch obalech se roztok rovnou donese ke včelám a nalije do krmítek. PET flašky jsou ideální pro ruční donášení, množství roztoku v dvoulitrové flašce vzhledem k hmotnosti vlastní flašky je velice výhodný poměr a flaška je odolná. U 30 litrů je nejlepší dát cukr a teplou vodu do 50 - 80 litrového barelu a míchat vrtačkou s míchadlem. Vrtačka, raději s regulací otáček, protože při plných otáčkách je vrtačka moc namáhána, záleží zase na míchadlu, je v každém baráku a míchadlo je za nějaké 2 - 3 stovky.
Nad 100 litrů je asi nejlepší pořádné ponorné čerpadlo do nádrže, bez větších problémů by mělo rozmíchat najednou i několik kubíků cukerného roztoku a to i z studené vody.
U většího počtu včel se potom nabízí jako docela výhodná i první varinta, za předpokladu, že je nějak doma zajištěné protřepávání nebo převracení kanystru ( nebo 2 litrových PET flašek?). Kde by obsah jednoho kanystru byl jako jedna jediná dávka pro jedno velkoobjemové krmítko jednoho včelstva. Včelař by rozvezl ke včelám a rozlil roztok v první polovině kanystrů, zatímco v druhé polovině by měl nadávkovaný cukr a vodu a cukr by se mezitím převrácením nebo třepáním rozpouštěl. Vrátil by se od včel, do prádných kanystrů nadávkoval zase cukr a teplou vodu, vzal ty s rozmíchaným roztokem, vložil ty nerozpuštěné a zase by jel ke včelám....
Pokud by se daly relativně levně sehnat kanystry, možná by to bylo lepší než přímo pracovat s cukerným roztokem, mít nějakou velkou nádobu, která se potom musí umýt a podobně.....

"Nátěr má zničit roztoče na plodu ale neničí roztoče na včelách a fumigace má zničit roztoče na včelách a neničí roztoče v bunkách."
Nátěr plodu neničí roztoče v buńkách, ale nahrazuje léčení Gabony. Funguje to tak, že účinná látka zůstane na víčkách plodu a včely ji roznášejí kontaktem chůzí po víčkách a likvidují tak volné roztoče. Až se plod v těch buňkách vylíhne, tak včely kontaminovaná víčka vynesou jako odpad ( což asi není úplně stoprocentní, mohouje použít i jako zdroj vosku) a látka z úlu zmizí. Problém je zřejmě v tom, že účinná koncentrace látky na nožičkách včel nenaskočí okamžitě po natření plodu, nějaký den to trvá. Roztoč, který je venku, nehyne tedy hned po nátěru, ale může během dne, dvou dnů ještě naklást vajíčka do buňky s plodem a tím mohou roztoči přežít. Proto se zároveň s nátěrem plodu i fumiguje, aby se zlikvidovali i tito roztoči.

Pokud použijeme v červnu kyselinu mravenčí, po posledním vytočení medu gabón (pokud není předepsán, tak opět kyselinu mravenčí) a v polovině září matky zaklíckujeme, pak nám stačí 2x fumigovat Varidolem. U 13-ti včelstev, pokud jsou matky označené, by vyhledání a zaklíckování matek neměl být velký problém. Pak nám nebudou vadit ani nepořádní sousedé - včelaři. Problém však je účinnost léčiva. Přeháněním léčení si vychováváme rezistentní roztoče. Proto monitorovat denní spad a na jeho základě dolaďovat předepsané léčení.

Zdravim,
to mně taky docela v jeho článku zarazilo, že léčí preventivně... Co chvíli
rve do včelstev léčivo (F desky v létě, nátěr plodu na jaře, na podzim
klasika trojí léčen)..
Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv ... Což se na
zdraví odběratelů neprojeví hned ale po čase.. jako časovaná puma..
To min a jeho metodě nesedí... jinak kompletní výměna díla proč ne, když to
včely zvládnou... ale i to je drastické... ale zase jsou to poslední
krátkověké včely a je jich vlastně nadbytek Navíc v lětě (2/2 července a
srpen už neni moc snůžky)...
Pavel

----- Original Message -----
From: "PaveN" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 30, 2010 9:48 PM
Subject: Re: Mor plodu


" Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v
předjaří. "
Vy máte ve vzorku 0 roztočů a natíráte v předjaří plod? Proč? Nátěr plodu
je pro včely nejdrastičtější opatření proti varoáze a další chemikálie do
úlu.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4821 (20100130)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4821 (20100130) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2010
Teda, ,kdo chvíli stál už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý den!!!!

Za to můžeme poděkovat i P. Streitovi že rozhýbal hladinu tohoto rybníčku.

J.B.

"Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv "
No, do medu zas tak moc reziduí nejde. Tyhle látky jsou většinou mnohem lépe rozpustné v nevodném prostředí, to znamená, že jdou v mnohem větším poměru do vosku než do medu. Snad kromě Amitrazu, tam si nejsem jistý.
A co se týká vosku, tam vedle množství vnesených látek bude o obsahu reziduí rozhodovat taky obměna voskového díla. Včelař, který neobměňuje plásty, bude mít ve vosku nejspíš více reziduí, i když léčí jen předepsanou fumigací a aerosolem než kdo léčí "naplno" navíc ještě Gabony a nátěrem plodu na jaře, ale obměňuje plásty. Tady by na místě bylo vhodné znát konkrétní čísla třeba z nějakého výzkumu plus v jakém jsou vztahu k nějakým hygienickým limitům....

Pokud je léčivo inertní (nedegeneruje) v úlovém prostředí, tak rizika
kontaminace jsou velká. Ale pochybuji že např. amitraz je natolik
trvanlivý. Proč by potom měl po naředění tak rychlou doporučenou
spotřebu?

Výsledky z rozborů ze skladů medu (výkupci, zpracovatelé, občas nějaký
včelař) které jsou na léčiva pravidelně odebírány a analyzovány se
uchovávají na SVS. Kdysi to měla nastarost jedna veterinářka, která se
zviditelnila i ve Včelařství. Tak žádné výsledky v číslech samozřejmě
také nejsou, je tam jen to, že to je s obsahy léčivých látek v medech
u nás v Česku dobrý. A víc ani nepotřebujema asi znát.

_gp_

2010/1/31 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> "Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv "
> No, do medu zas tak moc reziduí nejde. Tyhle látky jsou většinou mnohem
> lépe rozpustné v nevodném prostředí, to znamená, že jdou v mnohem větším
> poměru do vosku než do medu. Snad kromě Amitrazu, tam si nejsem jistý.
> A co se týká vosku, tam vedle množství vnesených látek bude o obsahu
> reziduí rozhodovat taky obměna voskového díla. Včelař, který neobměňuje
> plásty, bude mít ve vosku nejspíš více reziduí, i když léčí jen předepsanou
> fumigací a aerosolem než kdo léčí "naplno" navíc ještě Gabony a nátěrem
> plodu na jaře, ale obměňuje plásty. Tady by na místě bylo vhodné znát
> konkrétní čísla třeba z nějakého výzkumu plus v jakém jsou vztahu k nějakým
> hygienickým limitům....
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Příteli Polášku dezinformujete včelařskou veřejnost. Seznamte se hlouběji s biologii života roztoče a pak pochopíte proč se musí natírat víčka. Totiž roztoč v určité fázi vývoje kromě pobytu u kllubíčka extrementů v době kdy nesaje se pohybuje na vnitříní straně víčka a zde se kontaktuje s účinnou látkou, která je nervově paralytická, to znamená, že zasahuje jeho nervový systém a on postupně hyne. Toto probíhá jak při nátěru plodu, kdy látka prosákne na vnitřní stranu, tak to probíhá i při použití gabonů, kdy včely roznáší po víčkách účinnou látku akrinatrin (PA 92), která prosákne na druhou stranu víčka jako při nátěru. Samozřejmě je účinnost i kdy je roztoč na včele. Abychom roztoče zlikvidovali na včelách úplně používáme souběžně fumigaci nebo aerosol. Je-li v jarních měsících nezavíčkovaný plod a počasí je přijatelné pak stačí ošetření varidolem.Ošetření je nutné mít pod kontrolou u celé ZO. Neni to onemocnění jednoho včelstva, jednoho stanoviště, ale je to nákaza, která se projevuje v celém katasru ZO a tudíž musí být důslrednost a ne že nějaký včelař chce a nebo nechce. To je pak cochcárna a anarchije která vede ritoztoče k rezistenci.Jinak si Vašich příspěvků vážím.

Jaroslav P.:
Je-li v jarních měsících nezavíčkovaný plod a počasí je přijatelné pak stačí ošetření varidolem

J.B.:
Chybí mi ve větě slovo jen.
Je-li v jarních měsících jen nezavíčkovaný plod ...

Taková situace ale nikdy nenastane na jaře je ve včelách vždy (mimo unora a klickovaní)zavíčkovaný plod.
J.B.

Je to tak, kdo dostane zaplaceno za nicnedělání, nemá potřebu se nějak starat. Dalších příkladů ze života by se našla spousta.

Souhlasím s vámi, dá se říci ve všem, co jste napsal. Dotační politika svazu a státu je velmi špatná. Pokud uhyne z deseti včelstev jedno, je to v normě, pokud jich z deseti uhyne osm, je na vině včelař.Svaz by měl spolu s SVS a legislativci připravit normu, podle které by každý, než začne včelařit, musel projít kurzy a osvojit si moderní techniky včelaření. Vyučovat by je měli jen zkušení odborníci v tomto oboru a ne ti, co tímto systémem nevčelaří, nebo včelaří naoko. Tím pak svaz přitáhne daleko více lidí. Finanční dotace pro začínající si myslím je k ničemu.CHceš včelařit?Dobře, založ si chov zakoupením oddělku z vyššího chovu, či od místního včelaře v naší ZO je ten a ten kdo tě bude učit.Na léčivo bych samosebou dotace nechal.Ukaž, že ti to jde, že se chceš učit a my ti poskytneme třeba i dotaci na medomet a jiné potřeby.Pokud někdo chce včelařit, nemá nic, nemůže mu kraj, stát, dávat dotace na pořízení chovu.Prosím, tady je učitel, ukáže ti cestu, když uvidíme aktivitu, dodatečně ti pomůžeme.Dotace za úhyny včelstev bych žádné nedával, možná mimo MVP. To je můj názor.Zdraví P.S

Napsal jsem již včera, tak jak dávám já argumeny na norské zimování, tak i beru argumenty na vědomí na neprovádění nátěru plodu s fumigací v předjaří v případě dobrých výsledků na vyšetření zimní měli. Dost jsem o tom večer a dnes přemýšlel a možná máte pravdu, něco na tom je. Když to vyšetření dopadne dobře, předjarní léčení provádět nebudu.Zdraví P.S

No, materiál víčka je pórovitý a tak účinná látka, pokud na víčku zvenku ulpí a pokud má roztoč v buňce důvod dotýkat se zevnitř víčka, určitě prosákne dovnitř buňky a toho roztoče zlikviduje. Každopádně ale její koncentrace je taková, že se chůzí včel po víčkách roznáší do včelstva stejným způsobem jako to je v Gabonu a likviduje i roztoče na včelách. Koneckonců účiná látka je u přípravku na nátěr víček stejná jako u Gabonu 90, Fluvalinat. Ono to ostatně je potřeba, víčka zavíčkovaných buňěk nejsou vodným roztokem léčiva smáčivá, nějaký saponát, který by tu smáčivost udělal, zřejmě ve včelstvu použít nejde a tak i když se natře všechen zavíčkovaný plod ve včelstvu a pečlivě, vodoodpudivý povrch víček způsobí, že na některých víčkách ta látka nebude.

Tak, tak.P.S

Když chcete chovat holuby, králíky, slepice, nebo třeba dobytek, také musíte hodně věcí umět a ledasco dodržet. Když to zvládnete, chov se daří, když ne, chov vám vymře a nikdo nic nedá. V některých případech ještě můžete dostat pokutu za týrání nebo nesplnění nějakých podmínek(např. lpovinná veter. péče) To je cesta.
Přednášky se organizují, i když to nebývá aktivita ČSV, spousta informací je na webu nebo v knihách. Kdo se snaží, nějak znalosti získá a nejde někoho nutit, aby chodil na určité přednášky.
Řešením je nepodporovat bordeláře prapodivnými dotacemi.
A nedělejte si, prosím, iluze, že si někdo pořídí celý chov jen za peníze od kraje.

P.Bürgel, nějaká dravá štika musí být v každém rybníčku, oni i ti kapříci se chovají také jinak a když je v rybníčku více štik, nebo štiček, ono to tomu rybníčku vždy prospěje,Možná já jsem štika, ale vy tu jste na síti hlavně dvoumetroví sumci, takže i ta štika musí být obezřetná, alespoň v jezírku není nuda. že ano.Zdraví P.S

To znamená v překladu pokud jsem to dobře pochopil, že za zdravotní stav a nákazovou situaci svých včelstev nese odpovědnost výlučně ZO. Vpřípadě masivního úhynu včelstev v dané ZO by tedy tato ZO neměla být nárok na poskytnutí dotace za úhyny na varoa, je to tak?
Nepořádné včelaře by tedy mezi sebou neměli trpět a KVS by měly jednat na problémy daleko aktivněji.Zdraví P.S

To znamená v překladu pokud jsem to dobře pochopil, že za zdravotní stav a nákazovou situaci svých včelstev nese odpovědnost výlučně ZO. Vpřípadě masivního úhynu včelstev v dané ZO by tedy tato ZO neměla být nárok na poskytnutí dotace za úhyny na varoa, je to tak?
Nepořádné včelaře by tedy mezi sebou neměli trpět a KVS by měly jednat na problémy daleko aktivněji.Zdraví P.S

Pavel Streit:

Rezistentní roztoče nemám, protože při léčení bych to poznal, je zajímavé, že reinvazi od souseda mám jen mezi první a druhou fumigací varidolem na podzim.

___________________________________________________________


Tomu se neříká REINVAZE, ale EFEKT PODZIMNÍHO PLODU.

S pozdravem M. Václavek

PS

Kolik roztočů Vám průměrně padá po jednotlivých podzimních ošetření. U mě to vloni bylo zhruba 180 kusů po první (a zároveň poslední) fumigaci 24. října. Po ošetření aerosolem 27.12. jsem nalezl jen pár roztočů. (v sezóně byla včelstva 4x léčena kyselinou mravenčí aplikovanou „kapesníkovou“ metodou ( v půlce března, koncem června, začátkem července a začátkem září ), v podletí byly vloženy Gabony)

//\/\\//

Pavel Streit:

Rezistentní roztoče nemám, protože při léčení bych to poznal, je zajímavé, že reinvazi od souseda mám jen mezi první a druhou fumigací varidolem na podzim.

___________________________________________________________


Tomu se neříká REINVAZE, ale EFEKT PODZIMNÍHO PLODU.

S pozdravem M. Václavek

PS

Kolik roztočů Vám průměrně padá po jednotlivých podzimních ošetření? U mě to vloni bylo zhruba 180 kusů po první (a zároveň poslední) fumigaci 24. října. Po ošetření aerosolem 27.12. jsem nalezl jen pár roztočů. (v sezóně byla včelstva 4x léčena kyselinou mravenčí aplikovanou „kapesníkovou“ metodou ( v půlce března, koncem června, začátkem července a začátkem září ), v podletí byly vloženy Gabony)

//\/\\//

To si nedělám, ale pořídí si dva oddělky, pak bude mít další rok další a když ZO,Kraj uvidí, snaží se, přijdou s nabídkou dotace na to na to, na to. Člověk, který to ještě nezkusil, nemá za sebou rok dva, aniž by nerozšiřoval chov,přece by neměl mít od kohokoliv nějaké dotace.Jak se to říká, bez práce nejsou koláče, být krajem, řeknu:nejdřív snahu, potom třeba finanční pomoc.Jinak můžete peníze vyhazovat oknem.Já jsem, když jsem začínal, o žádné peníze na dotaci nežádal, proč? Jednoduché. Po dlouhé době jsem to zkusil, chytlo mě to za srdce, výrazněji jsem rozšířil a rozhodl jsem se to dělat na plno.Pak jsem požádal o možné dotace.Pokud bych je nedostal, svět se nezboří.Jel bych dál bez nich.Pokud chci včely chovat, nejsmysluplnější a nejvyšší dotací je předámí zkušeností o moderním vedení chovu od staršího včelaře, který této problematice rozumí.Zdraví P.S

U singer je to do 200 roztočů na včelstvo, U vigor je to do tří roztočů na včelstvo, to je jen při podzimní fumigaci, Jinak během roku u vigor do pěti roztočů na včelstvo, u singer do dvaceti

"To znamená v překladu pokud jsem to dobře pochopil, že za zdravotní stav a nákazovou situaci svých včelstev nese odpovědnost výlučně ZO. Vpřípadě masivního úhynu včelstev v dané ZO by tedy tato ZO neměla být nárok na poskytnutí dotace za úhyny na varoa, je to tak?
Nepořádné včelaře by tedy mezi sebou neměli trpět a KVS by měly jednat na problémy daleko aktivněji.Zdraví P.S"
Oficiální politika ČSV je taková, co nejvíce včelařů mít zorganizovaných pod sebou, ať to stojí, co to stojí. Proč, o tom by se dalo hodně diskutovat. Výsledek je ale ten, že vyloučení člena ze ZO se děje až z velice vážných důvodů a je velice ojedinělé. Nějaké špatné léčení včelstev, pokud nebude prokazatelně pro sousední včelaře fatální, k tomu nestačí. Současně taky nebude docházet k nějakým represím stran dotací i stran léčení , protože vedení ČSV nebude riskovat, že se včelaři naštvou a kvůli tomu vystoupí ze Svazu. Taky ze stejného důvodu nebude docházet k tlaku na nějaké povinné školení včelařů, i když by se povinná školení dost lidem zamlouvala. Situace je proto taková, jaká je.
Je volební rok, třeba by se toto téma dalo protlačit až na sjezd špiček ČSV a důraz na organizovanost za každou cenu trochu osekat. Já to přivítám, ale po dlouhých letech členství v ZO aktivně v tom zatím nemám úmysl se angažovat.

Avšak pochválit se musí každý sám. NIKDO TO ZA NĚJ NEUDĚLÁ

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 18:12:25
> ----------------------------------------
> Ono se to mluví, když se k tomu nemůže druhá strana vyjádřit. Říkalo se, že
> samochvála smrdí. Teď už ale nějak víc.
> Tonda
> >"Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za
> poslední 4 roky z celé ZO "
>
>
>

Pavle S,nechtěl bych být tvoje včela a už vubec bych si od tebe nekoupil med.

" ale pořídí si dva oddělky, pak bude mít další rok další a když ZO,Kraj uvidí, snaží se, přijdou s nabídkou dotace na to na to, na to. Člověk, který to ještě nezkusil, nemá za sebou rok dva, aniž by nerozšiřoval chov,přece by neměl mít od kohokoliv nějaké dotace"
chuť či schopnost něco dělat a dotace jsou na hony vzdálené věci. Kraj nezajímá jak to budete dělat, podstatné je že to budete dělat nějakých 5 let, na které se upíšete a nic víc.

Pane Streit omlouvám se neuraž te se ale já vás za štiku neberu,
vedle toho že uznávám že jste zanícený včelař jste pro mne ještě pulec, slon v porcelánu, provokater a další,omlouvám se ale nechci vám nadávat. Každý jsme nějaký a toto forum je zde proto abychom diskutovali né si nadávali. Uberte prosím trochu ze své sebejistoty.
J.B.

Já před nasazením medníků dávám formidol Což se mi zdá přijatelnější

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 22:22:54
> ----------------------------------------
> O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře,
> nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji
> provést pro jistotu.P.S
>
>
>

>>kdyby mu
za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! <<
Jednou za 20 let na úhyn byly dotace a tady z toho děláte výdělečnou činnnost nebo co?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen?
> Datum: 31.1.2010 09:13:08
> ----------------------------------------
> Pavle mizerní a problémoví včelaři tu byli jsou a ani v budoucnu se jim
> nevyhnem. To že je jich až nezdravě hodně za to nemůže nikdo jiný než zcela
> špatná politika Svazu, kterým v podstatě uvedený stav vyhovuje. Kdyby Svaz
> nechal fungovat přírodu, byla by nás zřejmě polovina, ale bylo by vše
> podstatně jednodušší a       ceny medu by byly stejné jako na rakouských
> tržištích. Dokud se budou vyběhávat dotace na úhyny, obnovu včelstev a jim
> podobné, nebude líp!!! Takže v podstatě největší škůdce českého včelařství
> je Svaz sám a dokuď se nezmění zcela pokřivený systém dotací, nebude líp!
> Takže zlobit se na svého souseda je zcela zbytečná ztráta energie, kdyby mu
> za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! Zkus domýšlet
> věci do konce a neměň během 14 dní své názory, uvidíš, že si polepšíš!
> Zdraví R. Stonjek.
>
>
>

Příteli, nikoliv.Vemte to tak, uvedu to na příkladu.Když vám někdo dá peníze na auto a nemusíte na něj vy šetřit, chováte se k němu jako raz. Když ovšem na to auto našetříte sám, potom si o něj pečujete a chováte se k tomu jinak.Mnohonásobně lépe. To stejné je i se včelami. Pokud jste si k nim vztah ještě neudělal, k tomuto oboru, neměl byste mít možnost na takovou dotaci dosáhnout.Pokud váš učitel, ZO vidí, že postupujete, včelaření se vám daří, může vám navrhnout možnosti dotace na různá příslušenství
Zdraví P.S

Zkrátka kocourkov.Ale nějaká minimální forma znalostí o péči, ošetřování a moderní vedení včelstev by jistě neškodila. P.S

To nemějte strach, to se jen tak někomu nepovede,
Je fakt, že některé názory jistých lidí zde nemusím, je fakt, že jsme se zde i chytli, fakt, že mě to pak mrzelo a omluvil jsem se,je fakt, že s jinými jejich názory zase souhasím, co člověk, to jiný úhel pohledů a tak je to dobře.
Je fakt, že ale kdyby všichni včelaři dodržovali tolik potřebné minimum o chovu a péči o včely, byla by zde nákazová situace jakékoliv nemoci v daleko přijatelnějších úrovních. To se přeci shodneme.

Ano, formidol na konci dubna dávám.Později, už kvůli nasazení medníku a v podletí vysokým teplotám (nad 25 stup.)formidol nedávám. Nerad bych přišel o matku

P.Stonjek, názory může měnit každý, vy a ostatní na diskusi jste starší a máte toho za sebou více, pokud vy podáte takové argumenty, které jsou berné a věcné, může ten dotyčný dojít k jinému názoru či názorům za pět minut, nebo za čtrnáct dnů. Jste tzv.ostřílení vlci takže vzhledem k tomu že toho máte za sebou více, a jistě jste za svou praxi ze pár přešlapů udělali, je berné a věcné, když méně zkušenějšímu podáte výklad tak, aby třeba tu stejnou chybu už také nedělal.S pozdravem P.S

Výtah z nařízení KVS-2008:
Předjarním ošetřením se rozumí nátěr víček zavíčkovaného plodu vodní emulzí přípravku M-1 AER, spojený s fumigací přípravkem VARIDOL FUM podle návodu, který stanoví VUVě. b) V oblastech s prokázanou resistencí roztočů na pyrethroidy se nepoužívá nátěr plodu. Provedou se dvě ošetření VARIDOLEM v intervalu 10 dní a doporučí se ošetření FORMIDOLEM, a to co nejdříve, jakmile dosáhnou denní teploty bez větších výkyvů 20°c.
Jarní ošetření (kromě ošetření FORMIDOLEM v rezistentních oblastech) musí bý skončeno nejpozději do 15. dubna. Pro jarní ošetření není možno povolovat přípravky GABON PF 90 a GABON PA92.

Za zdravotní stav svých včelstev je odpovědný vždy majitel
včelstev,což je obvykle včelař.V.Š

Abychom roztoče zlikvidovali na včelách úplně používáme souběžně fumigaci nebo aerosol. Je-li v jarních měsících nezavíčkovaný plod a počasí je přijatelné pak stačí ošetření varidolem.Ošetření je nutné mít pod kontrolou u celé ZO. Neni to onemocnění jednoho včelstva, jednoho stanoviště, ale je to nákaza, která se projevuje v celém katasru ZO a tudíž musí být důslrednost a ne že nějaký včelař chce a nebo nechce. To je pak cochcárna a anarchije která vede ritoztoče k rezistenci.Jinak si Vašich příspěvků vážím.
---------------------------

Je snadný způsob, jak "vyšlechtit" rezistentního roztoče.

A to vystavovat jej trvale malým dávkám léčiv.

Nejlépe tak, že hlavně nátěrem vosku a pravidelnou aplikací gabonu zaneseme tyto rezidua do vosku.
A výměnama vosku za mezitěny se takový vosk dostane i do okresů, které nejsou tak "fanatické" v hubení roztoče, nepřispívají tolik k jeho šlechtění.

Kdyby tato práškařská teorie fungovala, tak by musel být výrazný rozdíl mezi okresy které "správně léčí" a které ne. Byl nějaký rozdíl, tedy mezi srovnatelnými okresy, ZO, atd. ve stejných klimatických podmínkách?

Vyvraťte mi, že nebyl. Nebyl žádný rozdíl meziu srovnatelnými okresy kde dávají pravidelně gabon a těmi kde ne! Na vyvrácení prosím fakta.

Já dávám jeden fakt. Kolik dotovaných vyvíječů a kompreorů bylo nakoupeno v roce 2005 a 2006. Byly jsme nesjsilnější na chemické zbraně než kdykoli předtím. A co?

Roztoč vyhrál, protože jeho strategie je účinější, a protože jsme nepoučitelní. Tak nám znovu za pár let nakope zadky. A pak zase budeme natírat, polívat, sypat (to tu ještě nebylo:-) atd. Pokud bude ještě čím, respektive pokud bude ještě nějaká tvrdá chemie účinná.

Přečtete si na Fascinovaném včelaři ke sdělení SVS o účinnosti Gabonu. A bude se jen přidělovat, nebo jak lze "číst" ta slova o sledování atd.
A co budete dělat, bez svého mioláčka, na který jste své včely i roztoče navykly?

Karel

Nechcem sa miešať do vašich vnútroštátnych záležitostí, ale vaši veterinári by mohli zmenšiť kaliber. Ich nariadenia k liečeniu varoázy už nie sú z dôvodu zodpovednosti, ale z lenivosti a alibizmu - pre istotu. Pre inšpiráciu: http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Nebyl žádný rozdíl meziu srovnatelnými okresy

doplňuji
Nebyl žádný rozdíl v ÚHYNECH mezi srovnatelnými okresy

Karel

http://fcelar.blogspot.com/2010/01/zejmena-lepe-na-roztoce.html

Nemám nic proti začátečníkům, ale tvůj první článek vypadal spíš na to, že jsnme parta blbů, protože Norsky nezimujem. Pak jsi se v tom motal jako nudle v bandě a teď jsi zasvinil Konferenci desítkami nic neříkajících blábolů/ Podotýkám deně!/ Takto nejedná rozkoukávající se začátečník, ale magor jak jsem vtipně podotkl asi před 2 dny, tedy asi před 250 příspěvky v naprosté převaze tvými. Dnes se ukazuje, že to byl výraz příliš salonní, daleko vhodnější by bylo označení daleko ostřejší. Zkus s tím něco udělat! Zdraví R. Stonjek

Hlavně si již konečně musíme uvědomit, že včely neléčíme, neléčíme a neléčíme, ale roztoče jen trávíme, trávíme a trávíme kontaktními jedy, které zůstávají ve vosku i medu. Že to poškozuje imunitu plodu nikomu nevadí, prostě maličkost.
Takového souseda jak naříká Pavel mám také na jednom stanovišti. Každoročně mu z 18ti přežije tak 5-7 včelstev, osatní mu zlikvidují moji dravci při jeho podzimním krmení. To, že si moje včely přinesou nějaké roztoči mi nevadí, alespoň je nemusím pracně množit. Ročně kupuje cca 5 matek z hor od jednoho kamaráda, tak ho nebudu jmenovat. Je to ale škoda práce. Celé jaro, léto o včelách tohoto včelaře nevím. Když se mi ale v srpnu a září kolem 19.oo zvednou včely a naberou směr, je to jasné.

Pro ty, kteři si nevědí s roztoči rady a chtějí se jich efektivně zbavit nabízím za každého dodaného živého roztoče v květnu letos 10,-- Kč. Minimální dodávka ale musí být alespoň 100 ks.
Díky. Zájemci se mi můžou ozvat na můj mejl. Samozřejmě tohle není vtip, ale nabídka spolupráce. LD

:o)
... napadá mě, už se někdo zabýval myšlenkou, že paranoidní "léčení" varoózy může přispět třeba k šíření moru?
Mikroorganismy potřebné pro imunitu larev memusí být likvidovány postřiky na polích, ale přímo v úlech samotným včelařem. Za ověření by to asi stálo.

Nemyslíte si že toho už bylo dost, nadáváte tady, že mám třeba trochu ostřejší rétoriku a sám děláte totéž, nebo sami mezi sebou? Každý by si měl nejdříve zamést před vlastním prahem.Nyní k p.Stonjekovi.Já jsem sem s něčím přišel, byly mezi vámi kladné i záporné odezvy, to tak bývá. Navíc nikdy jsem ani nenaznačil zde na konfer. že jste cituji" banda blbců ",to slyším poprvé od vás. Navíc jsem vícekrát za tu dobu napsal, že každý ať si včelaří jak sám uzná za vhodné, ale nesmí při tom ohrožovat chov někoho jiného. Vyžaduji jen to minimum, minimálně z jedné třetiny obměnu díla ročně, zvládání techniky chovu včel(vytváření protiroj.opatření,obměna matek v pravidelném intervalu), já si myslím, že tohle by měl znát každý včelař a každý by to po tom druhém měl vyžadovat. Navíc každý z vás se mě na něco ptal a ptá, Je přece slušnost, na každý dotaz odpovědět, nebo vy to tak neděláte? Určitě ano.Zdraví P.S

"Nemyslíte si že toho už bylo dost, nadáváte tady, že mám třeba trochu ostřejší rétoriku a sám děláte totéž"
To jako já?
Možná si jen některé moje výroky vztahujete na sebe, to je vaše věc. Až o vás budu chtít něco napsat, bude vám to jasně adresováno.

Jestli jsem si to nějak špatně vyložil, tak pardón, dočetl jsem nyní jednu velice špatnou zprávu, mám zkažený celý večer a i zítřek, je to na flašku.
P.S: Ať nám ty včely vesele bzučijú dál.Zdraví P.S

No ale já bručet do kriminálu za šíření nákazy a platit nějakou pokutu
něco mezi 10 000Kč- až 500 000Kč kvůli spolupráci s Váma nepůjdu. Nebo
máte nějakou výzkumnou oficiální podmínečnou vyjímku od SVS nebo přímo
od ministra MZe? Potom bych Vám nějaké to živé deko dodal. ;-)

_gp_

2010/1/31 Leo Dvorský <leosdvorsky/=/tiscali.cz>:

> Pro ty, kteři si nevědí s roztoči rady a chtějí se jich efektivně zbavit
> nabízím za každého dodaného živého roztoče v květnu letos 10,-- Kč.
> Minimální dodávka ale musí být alespoň 100 ks.
> Díky. Zájemci se mi můžou ozvat na můj mejl. Samozřejmě tohle není vtip,
> ale nabídka spolupráce. LD
>

Hlavně si již konečně musíme uvědomit, že včely neléčíme, neléčíme a neléčíme, ale roztoče jen trávíme, trávíme a trávíme kontaktními jedy, které zůstávají ve vosku i medu. Že to poškozuje imunitu plodu nikomu nevadí, prostě maličkost.L.D.

To isté som napísal dňa 30.1 v príspevku 40389, ale odozva žiadna od účastníkov Konference. A ďelej (P.S) léčime, léčime a léčime, je to akoby hrach na stenu hádzal. Nuž, že má Pavel zdravé včely a produkty a vosk s prímesou jedu.

Cukerný roztok připravuji v 200 litrovém modrém sudu, dávám 120 l vody
přímo z boileru cca 60 C a 120 kg cukru, míchám vrtačkou, čerpadlo jsem
oddělal, nasálo příliš hustou nerozmíchanou kaši, ale bylo to levné
plastové. Ve víku mám vypouštěcí ventil 6/4" s hadicí a 1/2"
zavzdušňovací ventil. Sud míchám přímo na vozíku za autem a po
rozmíchání a uzavření ho pokládám na převrácenou paletu. Na stanovišti
napoštím vlažný roztok do kropáče cca 7 l. Krmítka mám ze seříznutých
kanystrů od jedlého oleje na posunuté folii v prázdném nástavku nahoře
překrytém perlinkou. Po mnoha pokusech s různými plováky používám slámu.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4822 (20100131) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Zdravím vás, Dobrý nápad, přiložím si jej i k těm dalším, budu mít tak možnost o vašich poznatcích s přípravou cukerného roztoku zde na diskusi přemýšlet, už mám tři.
Zdraví P.S

Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro
toto použití.
Žena jich při žehlení vyprázdní dost.


Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Sunday, January 31, 2010 10:45 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Krmení
>
> Teda, kdo chvíli stál, už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý
> den!!!!
> Co se týká krmení, kdo má zájem, ať se podívá na diskuze v čerenci a
> srpnu, tam se diskutuje krmení obsáhle každý rok.
> Pro mě je směrodatná dávka cukerného roztoku potřebná na 1 - 5 denní
> krmení včelstev. Držím se čísel 3 - 30 - 100.
> Pro potřebu 3 litrů +- autobus je podle mně nejlepší nasypat cukr do PET
> flašek nebo do kanystrů, nalít příslušné množství horké vody a míchat
> protřepáním. Když se nechá v nádobě nějaký volný prostor, je to rozpuštěné
> rychle. A nic se neznečistí a nemyje navíc, nejsou ztráty, protože v těch
> obalech se roztok rovnou donese ke včelám a nalije do krmítek. PET flašky
> jsou ideální pro ruční donášení, množství roztoku v dvoulitrové flašce
> vzhledem k hmotnosti vlastní flašky je velice výhodný poměr a flaška je
> odolná. U 30 litrů je nejlepší dát cukr a teplou vodu do 50 - 80
litrového
> barelu a míchat vrtačkou s míchadlem. Vrtačka, raději s regulací otáček,
> protože při plných otáčkách je vrtačka moc namáhána, záleží zase na
> míchadlu, je v každém baráku a míchadlo je za nějaké 2 - 3 stovky.
> Nad 100 litrů je asi nejlepší pořádné ponorné čerpadlo do nádrže, bez
> větších problémů by mělo rozmíchat najednou i několik kubíků cukerného
> roztoku a to i z studené vody.
> U většího počtu včel se potom nabízí jako docela výhodná i první varinta,
> za předpokladu, že je nějak doma zajištěné protřepávání nebo převracení
> kanystru ( nebo 2 litrových PET flašek?). Kde by obsah jednoho kanystru
byl
> jako jedna jediná dávka pro jedno velkoobjemové krmítko jednoho včelstva.
> Včelař by rozvezl ke včelám a rozlil roztok v první polovině kanystrů,
> zatímco v druhé polovině by měl nadávkovaný cukr a vodu a cukr by se
> mezitím převrácením nebo třepáním rozpouštěl. Vrátil by se od včel, do
> prádných kanystrů nadávkoval zase cukr a teplou vodu, vzal ty s
rozmíchaným
> roztokem, vložil ty nerozpuštěné a zase by jel ke včelám....
> Pokud by se daly relativně levně sehnat kanystry, možná by to bylo lepší
> než přímo pracovat s cukerným roztokem, mít nějakou velkou nádobu, která
> se
> potom musí umýt a podobně.....

Zdravim,

tak to asi bude nebezpecne pokladat z polohy stojmo sud o celkove hmotnosti 250 kg do polohy lezmo.

PZ

"Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro toto použití."
Já už jsem takhle rozpouštěl v různých PET flaškách, v tří a pěti litrových kanystrech od vody a stolního oleje, v desetilitrovém kanystru..... V těch použitých kanystrech byl občas problém s uzávěry, jako jednorázové obaly občas to víčko a závit na kanystru ošidili, muselo se to dotěsnit nalepením vrstvy leukoplasti na závit.
Jinak je to v malém bez mechanizace míchání takové to "domácí rozpouštěníčko" nasype se do toho v kuchyni nálevkou cukr a nalije voda, zavře a potom třeba u televize nebo u novin se s tím občas zatřepe. Za půl hodiny jsou televizní zprávy nebo noviny zkoukané a v kanystru roztok, kanystr se vezme a jde se na zahradu krmit. Nebo se strčí do tašky a jde se krmit do lesa.... Jako procházka před usnutím...

p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je, určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček míchání? Zdraví P.S

co k tomu dodať ...

Aku vrtačkou jsem to nezkoušel, ale jaká je po ruce, hlavně míchací
spirála musí být ta delší. V teplé vodě to jde rychle.Pak stejně čekám
než je teplota akorát.
Na zprávy nesmím jako přítel Polášek, já se kolikrát při nich tak naštvu
a pak bych bryndal.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je,
> určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má
> madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček
> míchání? Zdraví P.S
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4824 (20100201) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Premiéra: ČT-2 v pátek 12.2.2010 od 20 hodin
Opakování: ČT-2 v sobotu 13.2.2010 od 8,30 hodin:
Zázračná planeta: "Buddha, včely a obří sršně".
Nevídaný příběh krutých válek mezi obřími sršněmi mandarínskými a japonskými
včelami očima chovatele - buddhistického mnicha. Dokument BBC.

Podíval jsem se na svoji, kutilská vrtačka 480 watt se zabudovaným regulátorem otáček, míchadlo 60 cm dlouhé a 10 cm kolo míchadla v průměru. Otáčky pro míchání tak 1 - 4 za sekundu, to znamená, že spoušť vrtačky jen jemně namáčknu. 30 - 40 litrů vody a cukru v 50 litrovém barelu tím míchadlem roztočím za 10 - 20 sekund. Hodil by se ale menší průměr toho kola míchadla, aby šlo na míchání využít vyšší otáčky, vrtačka má plný počet otáček 2800 za minutu, 1 - 4 otáčky za sekundu je zlomek plných otáček plus při těchto otáčkách na velkém míchadle je potřebná velká síla, takže vrtačka asi dostává zabrat.

Krmím sklenicemi a vlastními krmítky z krabic od ryb.Odkaz zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Co se týče toho rozpouštění cukru tak to dělám v nádobách od Primalexu na asi 30kg.Dám 20kg cukru a 10lt vody.Za pomoci aku vrtačky to občas proženu velkou míchačkou na maltu.Fotku najdete zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Nalejvám to ze začátku do sklenic pomocí plastového litráku a pak rovnou z těch kýblů.






http://pupek73.blog.cz/0908/co-jsme-delali-o-vikendu

Díky všem, ty sršně, na ty se rád podívám, jednou to dávali na animal planet. Je to dobrý materiál, hned si to zaškrtnu, toho sršně obaliliy a uvařily za živa, nechtěl bych být tím sršněm. Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu, kterého jsem se nedokázal zbavit ani formidolem. Včely jsem zakrmil a na jaře se včelstva nedostala do síly. S bídou obsedla tak jeden nástavek 39x24 a stále stagnovala. Při bližší prohlídce jsem zjistil, že ze včeltev při rozebrání jde cítit zápach, jako by něco uhnívalo a mezi zvápenatělým plodem se začaly objevovat propadlá víčka. Když jsem sirkou do těchto víček zajel, objevila se řídká hmota místo larvy, která se natahovala jako žvýkačka. Jelikož jsem byl začátečník a nechtěl rozšířit do oklolí nějakou nemoc, nikomu jsem nic neříkal a jednal jsem jak jsem uvedl./ okolní staří včelaři by mě ušlapali / Včelstva jsem vysířil, voštinu vyřezal a spálil. Úly a rámky jsem desinfikoval savem a pořídil si nové oddělky. Teď mi včely asi pět let šlapou jako hodinky, plod je krásný celistvý, včely bez jakých koliv známek nemoci. Dílo pravidelně obměňuji, ale nemohu se zbavit obavy, zda jsem měl mor či nikoliv. Můžete mi někdo zodpovědět, jestli to byl mor ? Jen mě nekamenujte, že jsem to měl ohlásit dřív a včelstva nechat vyšetřit. Moje obava ze starých včelařů byla velká, byl jsem v ČS nový, nezkušený, sám a bez pomoci - v okoli pouze závist a uštěpačné poznámky, když se mi něco nepovedlo / zřejmě tato hašteřivost je typickou vlastností včelařů /. Včelařit jsem začal sám podle knížek a časopisů.

Tedka je otázka času pokud to byl mor plodu kdy se ve včelstevech opět objeví !!! Desinfekce savem ti spory moru určitě nezničí ! Tedka ti někdo neřekne jestli to byl mor nebo nebyl.A pokud jsi citil zapach při prohlídce včelstev tak to byl mor plodu nebo hniloba plodu.Ale ják se říká pozdě honit fibicha !!!!! Až čas ukaže co to bylo !!!!

Ali a Miri, jsi baron Prášil

Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Naše včely to vedia takisto urobiť. Pri neustálych návštevách európskeho sršňa (keď sa premnožia v blízkosti včelnice), sa včel grupujú na letáčoch v množstve 300-500 ks a venujú sa prilietajúcim sršňom, ktorý si príde na letáči zobrať včelu a vtedy sa naňho vrhá aj 50 včiel a sršňa doslova uaria v svojom strede. Keď to sršne "pochopia" lovia včely prilietajúce do úľa a tam včela nemá šancu. Uvádzam to len v skratke, ale to bolo moje pozorovanie jedno leto, keď sršne hromadne útočili na včelnicu. Posledné roky sa to opakuje, ale len ojedinele. Takže nie len včely japonské, ale i naše sa vedia účinne brániť.

Slyšel jsem teď nedávno o těch sršních ve francii, je to jen bublina, či realná hrozba? Někdo říkal v televizi, že jim v tom brání zatím studená středoevropská zima. Jsou prý jen o chlup větší, jak včely.Zdraví P.S

Pět al. konví po 15 kg cukru na jednom lesním stanovišti lehce aku vrtačkou umíchám.V každé konvi tak vznikne asi 20 litrů roztoku. Vozím si teplou vodu z vodovodu Na každou konev je třeba 8 - 9 litrů vody / trochu se rozbrydá a také se musí něco umýt/Těch 100 litrů stačí na 25 včelstev. Používám k nalévání zahradní konev, jako plováky používán někde odřezky z výroby rámků a pokud mám tak i slámou. Lepší jsou nádoby se širším hrdlem, ale také se hodí 2,5 l pet láhve seříznuté na výšku nástavku, ty se potom hodí do kontejneru a je uklizeno. Je to vrlmi rychlé krmení, nejdelší dobu zabere sypání cukru do konví. Nedělá mi potíže krmení v kteroukoliv denní dobu.Loupež se nekoná.
Upravil jsem si aku vrtačku na bat. z auta.

No, teď už s tím stejně nic nezpravíš, alespoň sis ulevil u svědomí, hlavně to moc neroztrubuj, měls zsjít spíše do spovědnice k farářovi. Pro příště věz, že pokud je indikován mor, KVS nechá spálit veškeré vybavení včelařské, i úly, teď jak řekl př.Pavel, až čas ukáže, zda se u tebe opět neoběví.Ikdyž budeš dezinfikovat plamenem, nepomůže to. Řekněme ale, že pokud to byla hniloba plodu, pálí se jen včely a včelařské nářadí se buď pálí, nebo dezinfikuje.Jinak medomet a úly se dezinfikují.Dílo se vyřeže, vyvaří a nesmí být použito k domácí výrobě mezistěn, mám to tu v knize.Nevěš hlavu, chybami se člověk učí, a o těch včelařích, to ti musím dát za pravdu.Zdraví P.S

Zdravím vás, jak tak koukám co včelař, to koumák k vymýšlení přípravy roztoku na krmení.Zdraví P.S

To já jsem za tu dobu viděl sršně na včelnici co včelařím, jen jednou. Ale na chalupě jsem jejich nepřítel č.1.Každý rok likviduju jejich obydlí ze stejného místa.Zdraví P.S