78509
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 30. 1. 2010
napomenutí, nátěr+ fumigace
Pavel Streit :(78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40414) (40430) (40435) (40440) (40442)
O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S
J.B.:
Pane Streit je vidět že jarnímu léčení nerozumíte proto vás napomínám a píši vysvětlení.
Jarní ošetření nátěr plodu + fumigace se dělá jen pri více než 3 roztočích na včelstvo v zimní měli a nařizuje jej veterinář asi by se mnoho nestalo kdyby jste jej udělal i při nižším spadu roztočů, jen by jste si vice zatežoval včely a panenské plásty ale muil by jste udělat obě ořetření nátěr i fumigaci jinak by jste pěstoval rezistenci.(nebudu se zminovat o průkaznosti tech 3 roztočů o chybách při odberu měli)
JE TO SOUBOR OŠETŘENÍ = NÁTĚR + FUMIGACE
Nátěr má zničit roztoče na plodu ale neničí roztoče na včelách a fumigace má zničit roztoče na včelách a neničí roztoče v bunkách.
Není možno si vybírat, tak si s rezistencí roztoče jen zahráváte, a jste možným nebezpečím pro sve sousedy včelaře i pro toho o kterém píšete že je nepořádný.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40451
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 30. 1. 2010
Re: Na odlehčenou (40407) (40424)
Díky. Nene, zvukový komentář by nebyl, nejsem kdovíjaký řečník, navíc jsem po té vánoční a povánoční "dietě" (klobásy, salát, víno apod.) ještě pořád tak nějak zadýchán, (-: takže by ani nebylo o co stát. (-:
Taky zdravím, Libor.
-----------------------------------------------------------
Josef Křapka napsal:
Hezký. A zvukový komentář by k tomu nebyl?
Tak podruhé.
Zdarvím JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40450
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 30. 1. 2010
Re: na odlehčenou (40413)
J.B. napsal:
Při dotknutí se konce uzávěru papírku je kapka menší.
---------------------------------------------------------
Taky zdravím, áno áno, vím, jenže já jsem při prvním otevírání na té lahvičce varidolu špatně uříznul ten umělohmotný camprlik....zaříznul jsem moc, takže díra byla větší a kapce se nechtělo upadnout, takže mi nezbylo, než ji občas "utírat" o knot.
Ať se daří, Libor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40449
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Včelařít v klidu
Toto moto jsem napsal do včelařství,Když mě zavolá kerýkoliv včelař, nebo můj učitel, že potřebuje, pomoct, všeho nechám a letím za ním. Pomůžu s medobraním, zaléčením včely, pokud je v zahraničí, dohlídnu na včelnici, zda je vše v pořádku, pokud je zle postarám se na včelnici o napravení situace. Když potřebuju já, přijde zase někdo jiný. Pokud někdo něco dělá špatně, poradit mu, pomoci mu, ten dotyčný ale musí chtít. Jinak je všechna snaha marná a pomůže už jen legislativa.Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40448
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40414) (40430) (40435) (40440) (40442) (40444)
Dobré rozhodnutí. POkud budete mít zimní měl v normě, nechte je na jaře bez léčení a sledujte přirozený spad. Až začne stoupat, použijte kys. mravenčí.
Na stránkách PSNV
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55:principy-monitoringu-spadu-kletika-veliho-varroa-destructor&catid=35:vms&Itemid=57
se vyhodnovcení denního spadu popisije asi takto:
"Dle místních zvyklostí a nařízení SVS se podle přirozeného denního spadu roztočů označuje stupeň napadení (např. 0-7 nízké; 8-15 střední; 16-30 vysoké; nad 30 kritické). Podle stupně napadení (velikost populace roztočů a invazní tlak) a s ohledem na roční období volíme léčebná opatření."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40447
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk.Brentner (90.182.60.236) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40414) (40430) (40435) (40440)
Příteli,již je mi jasné proč ti říkali pitbul.Zakousnout a držet,neslyšet nevidět.To modrý z nebe bys měl dát mgr.Grunovi,ten ti totiž odpověděl.Jen to možná chtělo víc s pokorou si jeho návrh prostudovat.A pokud se ve stejném duchu ponese tvůj 20min.příspěvěk za 14 dní v Brně o nor.zimování již teď se teším na odezvu.A tam ti hrozí,že vyložíš své osobní i profesní karty.Přesto ti tam přeji hodně úspěchů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40446
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kovar . 33 (e-mailem) --- 30. 1. 2010
dobrý soused
Myslim,že kdo píše ,že jde být tolerantní ke včelaři,který je nedisciplovaný neví nic o těchto včelařích a přál bych mu takového souseda dostat.Můžete mu radit,pomáhat,všechno slíbí,i kontrola veteriny a zápis podepíše,ale neudělá nic. Nekrmí,včely z jara nemá,úly neuzavře,tím chytá roje ,ale je to jen do jara příštího roku. Rámky se válí kolem,motýlice a myši to likviduji a on stále slibuje. Takoví jsou to včelaři
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40443
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40414) (40430) (40435) (40440)
i když to natřete, stejně tam nějaký zůstane. Smyslem léčení není zabít posledního roztoče, ale nenechat je přemnožit za použití co nejmenšího množství chemie. Natírání plodu ve včelstvu s mnimem roztočů se dá přirovnat k rozhazování DDT lopatou po bramborovém poli poli.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40442
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40414) (40430) (40435)
Neznamená, že pokud mi nebyl v měli zjištěn roztoč varoa, neznamená, že tam není žádný, ikdyž provedete aerosol, vždy úplně nezničíte všechny. Na cd"celý rok boj proti varoa"je popsáno,VVUČ,že nátěr plodu koryguje nedostatky při léčení varidolem a aerosolem, dále se provádí fumigace varidolem, aby spadla i varoa ze včel. Na KVS mě říkali, že ikdyž mám měl na nule, vždycky tam pár těch roztočů je.Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40440
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: (40432)
Já jsem pro, ovšem to bychom mezi sebou nesměli mít jedince, co nevědí co to léčivo je. Pokud mi soused řekne, že při odběru zimní měli smíchal všechny vzorky dohromady a že to potom nějak rozdělí a pošle do různých organizací, co si mám o něm myslet! Takový včelař mezi námi nemá místo. Znám včelaře, co dělají jen fumigaci varidolem, nebo gabony a jaké mají spady.Takové vzorky jsou pak nelegitimní jak na varoa, tak na spory moru. Teď mluvte.P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40438
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 30. 1. 2010
Re: Podzimní krmení (40417) (40431)
Dělám něco podobného. Zhruba 10 kg cukru nasypu do plastového kanystru o objemu 25l a zhruba do poloviny doleju vodou z bojleru (60°C). Běhen 10 - 15 mihut to několikrát důkladně protřepu (vetchým postavám doporučuji menší množství). Po této době je roztok možné včelám nalít. Kanystr není nijak těžký, není problém ho zvednout a nalít přímo do krmítka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40437
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- B.Tichý (90.183.115.37) --- 30. 1. 2010
Pane Streite, přestante se již tak vychloubat a hlavně hanit /pomlouvat/ všechny druhé. Rozumná kritika a návrhy ano.Raději více přemýšlet než okamžitě reagovat. Znáte přísloví- dvakrát měř..Ale k věci:Zkuste likvidovat varoazu /tak jak to dělají většinou u nás i ve světě/ co nejmenším množstvím chemie ,lépe řečeno menším množstvím jedů a také memají roztoče.Nač panenské dílo, když ho tolik poškozujete, jaký bude potom med?sice chuťově možná lepší, ale zdravotně horší.Pokud se bude příliš dlouho používat tolik chemie, přestane ničit roztoče.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40432
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40414)
Příteli, proč to říkám? protože to vím.Při schůzích máme písemné výsledky celé ZO, pokud vám někdo řekne, že nemáte žádné roztoče ze vzorků zimní měli, něco na tom bude, sám jsem zvědav, jak dopadnu letos. Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří. Co se dá ovšem dělat, souseda včelaře si nevybíráte, musíte brát, co je a pokud možno se to snažit změnit k lepšímu.Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40430
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388) (40396) (40406) (40419) (40420) (40426)
Nemám úlplně jasno v tom, jak to myslíte. Kdy chcete rozdělovat stanoviště? Při zjištění přítomnosti spor lab. rozborem? Stejně nebudete pořádně vědět, ve kterých včelstvech to bylo. Budete vědět jen to, že v prvních 10 ano a v druhých třeba ne, podle toho jak budete mít udělány směsné vzorky. To už můžete rozdělit stanoviště předem, nikdo nemůže nic namítat a můžete využít výhod, o kterých píšete.
Navíc bych řekl, že když budete v ochranném pásmu, bude vznik nového stanoviště možný, ale přesun včelstev na něj bude podléhat povolení veteriny.
O nějakém záměru šířit chorobu nemluvím, ale přesuny včelstev z jednoho stanoviště na druhé bez popvolení uvnitř ochr. pásma, to už by mohla být nedbalost a to stačí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40429
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40392) (40399) (40405)
Zdravím příteli, Nevíte prosím, v jaké cenové relaci se pohybují, i bych do toho zainvestoval více, neznáte na ně nějakou web adresu? Doporučíte mi nějakou? Díky P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40428
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40398) (40401)
CHtěl bych, slovenského kolegy upozornit, že v lese se mé včely nacházejí. CHtěl bych také vidět jeho, co by dělal, kdyby měl takového šlendryána vedle sebe, na tak dobrém stanovišti.Nadával by úplně stejně. Takže mu mohu jen říct, že se chová úplě stejně jak ti trubci v té naší ZO. Je vidět, co je za včelaře, není řešení měnitv stanoviště, ale tento problém vyřešit, jestli vy na slovensku jste zvyklý utíkat před problémy pryč, tak já teda ne. Místo toho, abyste mi poradil něco kloudného, mluvíte hovadiny. Takové rady si nechte buďto k vám, nebo pro sebe, problémy to neřeší. Věřím, že je to problém ve více ZO, pokud by tak měl přemýšlet každý včelař, jak přemýšlíte vy musel by se hanbou propadnout do země. Ne od problémů utíkat, ale řešit je, pokud vám to něco říká.
Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40427
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388) (40396) (40406) (40419) (40420)
Ještě dodám.
Ale vůbec není nikdy pozdě k dělení stanovišť. Záměr šířit chorobu to není! Včely neschovávám ani nepřesouvám, jen zpřesňuji pozici včelstev na stanovištích podle a v souladu s odebíranými vzorky. To bývá další problém, to si přiznejme. Pokud totiž chápu jedno, tak vyhlášky nepřikazují kde a kolik mít stanovišť, ale od kolika včelstev mám vzorek k diagnostice. Takže problém rozdělit papírově stanoviště není, stanoviště se 40 včelstvy na římské I. II.III. po 10-15 a hotovo. Je nutné mít ale opravdovou fyzickou hranici. Tu může tvořit vlastně cokoli jako strom, sloup terasa, atp. Potom to pomůže k důslednosti a přesnosti odebíraných vzorků.
Dobré téma. :-) Možná že to veterina dokonce nařídí velkým včelařům kvůli diagnostikám.
Zpřesní se tím totiž obrovsky diagnostika včelstev na mor podle toho, že mám jen jeden vzorek z jednoho stanoviště, který má max 15 včelstev. Na peníze je to přeci jedno. Takový včelař se musí akorát naučit vyplnit přílohu na rozbory. ZO v tomto se zvýší práce v počtech řádků stanovišť. Pokud druhá zpřesňující diagnostika neprokáže kliniku, tak přeci je tu nějaká doba pro pozorování a karanténu a opětovný sběr měli.
Nevím proč bych toto neměl brát vážně. Zamyslete se. Je to dobré řešení pro více včelstev na stanovišti a to i s výhodou pro diagnózu.
_gp_
2010/1/30 PaveN <e-mail/=/nezadan>: > Ve chvíli objevení nákazy je na nějaké rozdělování už pozdě. Možnou cestou > ale je rozdělení včelnice na více stanovišt předem. Jednoznačně to však > doporučuji předem konzultovat s místní veterinární správou. Vysvětlit, > dohodnout se na nějakých pravidlech. Z takové konzultace se může vzniknout > definice pojmu "stanoviště". Hlavou ještě nikdo zeď neprorazil. >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40426
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav P. (83.208.196.187) --- 30. 1. 2010
Re: norské, ne-norské zimování (40385) (40386)
Příteli Pavle Sreite zašlete Váš článek ke stanovám na meil "stanovycsv/=/seznam.cz" komise se tím určitě v novém návrhu stanov bude zabývat. Vyzýván i ostatní včelaře členy ČSV, aby se se svými příspěvky účastnili diskuze o stanovách na tomto melilu a dali podněty k podstaným změnám , které budou přijaty na sjezdu ČSV v prosinci. Jinak pokud se diskuse nezúčasním nemá cenu o stanovách hovořit. Díky. Jaroslav Pečenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40425
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub (95.82.132.25) --- 30. 1. 2010
Re: § 306 trestního zákoníku (39333)
Ještě pro upřesnění, týká se Vašeho příspěvku:
Jiří (195.39.6.30) --- 12. 12. 2009
§ 306 trestního zákoníku
Trestní zákon - účinný do 1.1.2010
§ 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.
Příloha k vládnímu návrhu trestního zákoníku, kterou se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé nemoci a škůdce.
§ 1
(2) Za nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat ve smyslu § 306 trestního zákoníku se považují nemoci uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Hniloba včelího plodu, mor včelího plodu
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40423
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub (95.82.132.25) --- 30. 1. 2010
Re: § 306 trestního zákoníku (39333)
Dotaz na Jiřího:
Kde jste objevil, že se týká hniloby a moru včelího plodu?
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 453/2009 Sb.
Nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat pro účely trestního zákoníku
Nákazy společné více druhům zvířat:
1. Aujeszkyho choroba
2. brucelóza (B. abortus, B. melitensis, B. suis)
3. leptospiróza
4. listerióza
5. mor skotu
6. salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci)
7. slintavka a kulhavka
8. sněť slezinná
9. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)
10. trichinelóza
11. tuberkulóza (M. bovis, M. suis, M. avium, M. tuberculosis)
12. tularémie
13. verotoxigenní E. coli
14. vezikulární stomatitida
15. vzteklina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40422
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388) (40396) (40406) (40419)
Bordeláře kteří by chtěli toto nějak zneužít toto řešení neochrání. Přemýšlejte, akorád by vytvořily důkazy o přesunech. Jestli by rozdělil stanoviště papírově a přesuny nedělal, zase dává alespoň dva vzorky. A riskuje, že druhou úhradu nesdotane od MZe. Takže přemýšlejte, že to je jedna z alternativ pro geny a ne pro prasata. Ten není hloupý a pálí co může. Bez práce penízky málokdo před sezonou vydělá.
_gp_
2010/1/30 vosař <sedmilhař/=/seznam.cz>: > Příteli Pazderko.Vaše rada na rozdělení stanovištěpři zjištění kliniky na > dvě stanoviště nemyslíte určitě vážně.Nevim jestli je to dobré i jako > vtipné odlehčení psát na tuto diskuzi.Někdo si tovysvětlí jako dobrou radu > a použije to v praksi.A může zaúřadovat zákon schvalnosti a bude to Váš > soused.Co Vy na to Gusto??? V.Š. >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40421
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388) (40396) (40406) (40419)
Ve chvíli objevení nákazy je na nějaké rozdělování už pozdě. Možnou cestou ale je rozdělení včelnice na více stanovišt předem. Jednoznačně to však doporučuji předem konzultovat s místní veterinární správou. Vysvětlit, dohodnout se na nějakých pravidlech. Z takové konzultace se může vzniknout definice pojmu "stanoviště". Hlavou ještě nikdo zeď neprorazil.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40420
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vosař (82.150.166.38) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388) (40396) (40406)
Příteli Pazderko.Vaše rada na rozdělení stanovištěpři zjištění kliniky na dvě stanoviště nemyslíte určitě vážně.Nevim jestli je to dobré i jako vtipné odlehčení psát na tuto diskuzi.Někdo si tovysvětlí jako dobrou radu a použije to v praksi.A může zaúřadovat zákon schvalnosti a bude to Váš soused.Co Vy na to Gusto??? V.Š.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40419
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388) (40396) (40406)
"Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu
Ale přeci po úřednicku musíte úřednicky"
To je ono, hlavně je potřeba mít nějakou jasnou definici stanoviště, kdy vzniká a kdy zaniká. Nedat se a použít úředního šimla ve vlastní prospěch.
Je ale potřeba říct, že je to tenký a nejistý led. PO mnoha měsících nebo letech papírování, desinfekcí, přemetání a vlastních investic do nových rámků úlů a vybavení může díky drobné chybce v postupu (možná i bez ní) padnout i poslední stanoviště. Po spálení dostanete alespopň nějaký příspěvek na obnovu. Vlastní zkušeností zatím asi nikdo nepřispěje, lze jen říci že takové snažení je hop nebo trop. Může nám přinést velkou ztrátu, nebo včelu odolnou nákaze.
Práce Dr. Dubné ale naznačuje že obranný systém larev tvoří v případě moru z velké části mikroorganismy donesené v potravě z rostlin - výběr odolných včelstev pak může být jen iluzí šlechtění.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40418
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kovar . 33 (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Podzimní krmení
Můj osvědčený způsob je ten : Žádné měření ani vážení. Do 25 litrové konve nasypu 20 kg cukru doleji horkou vodou do plné konve .Míchám el.vrtačkou s metlou,kterou používají zedníci na míchání malty .Po cca 2 minutách míchání je cukr v jedné konvi rozpuštěn. Na včelnici rozliji tyto konve do čtyřlitrových sklenic nasadím víčka s počtem cca 15 otvorů a sklence převrátím na úly. Toto nakrmení u 40 včelstev trvá necelou 1 hodinu .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40417
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 30. 1. 2010
Re: Re: virov? onemocn?n? a varoa (40384) (40390) (40403)
No Radek, mohlo to tak byť, ale aj tak to nemá výpovednú hodnotu, pretože podľa mňa nejaké vírusy ba sa našli vo vzorke odobranú z hociktorého včelstva. Je to oveľa zložitejšie ako sa to zdá, moje presvedčenie a vlastné skúsenosti hovoria, že v týchto prípadoch je hynutie jednoznačne zapríčinené nesprávnym ošetrovaním včelstiev. Moje stanovište je obkolesené taktiež včelármi (a priznali sa mi k úhynu včelstiev), ja som také niečo už dlhšiu dobu nezaznamena. A vyhováranie sa včelárov na susedov , hlavne na starších (vraj dědulov), je alibistické a neuznávam vysvetlenie týchto jednotlivcov na susedove neliečené včelstvá. Malý príklad, pretože si už 20 rokov vediem záznamy zamorenia včelstiev, mám prehľad rok čo rok o všetkých včelstvách a môžem porovnávať
na stojane má uložené po 5 úľov, včelstvo v strede má celkový odpad VD 220 ks, ostatné 4 majú od 15 do 30. Prečo veď pri sebe oveľa bližšie ako susedove! Prenášanie Vd na tele včely je možné, ale stavať svoju výhovorku na zamorení svojich včelstiev, nie aani čestné ani odborné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40411
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 30. 1. 2010
rada, přelarvováni, chov
Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Re: RE: rada,přelarvování, chov (40206) (40229) (40246) R. Hubač:(40251)
Ještě jednu poznámku k převaze kvalitních trubců. Mám jen ty nejlepší zkušenosti s časným chovem, kdy slabá včelstva ještě trubce málem ani nechovají. Velmi zkušený chovatel pan Klukas larví standardně po polovině dubna!!! Pokud jde o materiál, buď jsem si chovatelům matek řekl o otevřené matečníky, nebo jen o rámek s vajíčky, takže ani selekce není u malých včelařů problém, stačí chtít. Takže se do chovu pusťte všichni, je to jedna se základních podmínek včelaření.
J.B. podtrhuji a souhlasím, přidal bych selekci a polovina dubna je asi vhodná pro teplejší oblasti, polabí a jižní Moravu. V 350m začínám po nasazení medníků po 1.květnu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40410
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 30. 1. 2010
virove onemocneni a varoa
Příteli Turčani zaměnil jste dve slova domnívám se a tvrdím.
toto je diskusní fórum a určitě uznáte že je dobře diskutovat.
Kez by moje domnenka byla nesmysl!
Technicky na elektronickém mikroskopu je možno identifikovat vir.
Ačkoliv jsem jednou na takovém mikroskopu spolupracoval při
zobrazení částí rostlin mohu jen říci že tomu sice vůbec nerozumím ale vím že je to obtížné a drahé.
Například nevím zda IVAP byl jiz nalezen v Cechach .
Jsem jen prakticky vcelar, mam 30ti lete,velmi negativni zkusenosti s viry na rostlinach.
U rostlin prenaseji virz vektory= msice a kristi.
Proc by u vcel temito vektory nemohly byt roztoci.
Uvedene 4 clanky pisi ze jednotlive viry na CCD nalezeny byly, nechtejte abych to overoval.Jestlize se budete o udrzeni VD na nizke urovni snazit nic tim nezkazite.
Podle mého názoru diferencovany rozdilný přístup k jednotlivým včelstvům protože jednotlivá včelstvajsou různě napadenaVD(samozřejmě pouze u včelařů kteří chovají nižší počty včel, nevím kolik ale do 60včelstev bych si to při plném úvazku určitě troufl)
Základem je intenzivní ne extenzivní chov včel, monitoring spadu a tím zasítovana dna.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40409
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 30. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40392)
> Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. P.S.
Keď som si to prečítal, skoro mi vypadli, ktoré mi ešte ostali na hlave. No myslel som, že ide o omyl a nechal so to tak. Podľa mňa je aj pomer 3:2 nevhodný roztok pre ukladanie do plástov, pretože nedochádza k dokonalej inverzii repného cukru na cukry jednoduché a preto môže v plástoch kryštalizovať.
Ja som už dávnejšie zvolil pomer cukru a vody pri dopĺňaní zásob 1:1, pretože sa hustota roztoku približuje k nektáru, ktorý včely prinášajú do úľa. Tak prečo včely znásilňovať?
Ja viem, prečo to včelári robia, nemajú čas na viac návštev na včelnici a potom by najradšej roztok podali naraz.?!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40408
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 30. 1. 2010
Na odlehčenou
Zdravím přátelé, pro lepší náladu posílám odkaz na dvě krátká videa z mého dnešního výšlapu za včelami. Bylo skoro slunečno, hezky, foukalo jen trochu, čtvrt cesty bylo nevyšlapáno a sněhu byla fůra, skoro ke kolenům. Spodní nástavek byl i s česnem úplně pod sněhem, na úlech fešné sněhové čepice. Jedním poklepem na úl jsem si poslechnul včely, odházel zezadu sníh, a jal jsem se odebírat měl.....ale ouha, podložky jsou zespodu potvory ve drážkách přimrzlé ke dnu a uvolnit se mi podařilo jen jednu. Inu, buď zítra nebo v týdnu budu muset ještě jednou a něco vymyslet. Ať se daří, Libor.
http://www.youtube.com/watch?v=RiKZ6Txc2Mw
http://www.youtube.com/watch?v=dS1sTQsYImA
Doporučuji zmáčknout tlačítko HD, aby vídeo bylo přehráváno v plné kvalitě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40407
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388) (40396)
Ale přeci po úřednicku musíte úřednicky. Jestli se hlásí stanoviště povinně jednou za rok, neznamená, že když se najde jedna klinika, nemůže vzniknout nové stanoviště hlášené v Medníku ze včelstev bez kliniky zřeba během roku. Tz. Že se stanoviště s 20 včelstvy bez kliniky a jedno s klinikou byrokraticky přerodí na dvě, jedno původní s klinikou a vedle něho vznikne nové s 19 s novým číslem bez kliniky. Takže se spálí 1 stanoviště a máme ušetřený státní rozpočet. To by byla obnova přímo po šokialistickém šoku.
;-)
_gp_
2010/1/30 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>: > "To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo > na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, > ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených > včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s > příškvary. " > Příškvar bych chápal jako kliniku, tam není moc co na diskutování. > Dvě stanoviště na stejné zahradě, pokud nejsou od sebe aspoň 100 metrů > vzdálená, docela chápu snahu veterináře s jedním stanovištěm zlikvidovat i > to druhé. Jestli je na jednom už rozvinutá masivní klinika, když jsou tak > blízko u sebe, bude s velkou pravděpodobností díky masívnímu přenosu spor > klinika i u druhého. > Kdysi otec začínal na lesním stanovišti včelařit tak, že se spojil ještě s > jedním včelařem a měli dva každý svoje včelstva v jednom včelíně. jakpak by > to asi bylo v takovém případě? >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40406
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40392) (40399)
Takže, litrová sklenice s obsahe 3 kg cukru dopněná vodou Je cca 5 kg roztoku. To je poměr 3 : 2 a ne 3 : 1 To klame! Jinak já to míchám ze studenou vodou a jde to. Krmení 3 : 1 nutí včely donášet další vodu na štěpení. Jinak se také ke krmení používá Mač v tom poměru. Dokonce jsou i krmítka na suchý cukr Já jedno zkoušel a už jsem ho vyhodil. Cukr byl všady okolo Na kalové čerpadlo bych nespoléhal, ale existují čerpadla na cukerné roztoky. Také by ovšem šlo místo výpusti na sudu na té kalovce mít hadici . Při míchání se ponoří do sudu a při krmení do úluc Co pak již může být racionálnějšího!
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Norsk? zimov?n?. > Datum: 30.1.2010 16:09:45 > ---------------------------------------- > Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila > cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice > nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně > čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat > najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru > a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude > výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z > efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách > jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40405
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Re: RE: rada,přelarvování, chov (40206) (40229) (40246) (40251)
Ještě jednu poznámku k převaze kvalitních trubců. Mám jen ty nejlepší zkušenosti s časným chovem, kdy slabá včelstva ještě trubce málem ani nechovají. Velmi zkušený chovatel pan Klukas larví standardně po polovině dubna!!! Pokud jde o materiál, buď jsem si chovatelům matek řekl o otevřené matečníky, nebo jen o rámek s vajíčky, takže ani selekce není u malých včelařů problém, stačí chtít. Takže se do chovu pusťte všichni, je to jedna se základních podmínek včelaření. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: RE: rada,přelarvování, chov > Datum: 26.1.2010 07:11:23 > ---------------------------------------- > > Zdravím do Pardubic,nemůžu úplně souhlasit. Jak to podle Vás funguje při > > klasickém vyklepávání larviček do plechu na pečení s trochou vody a > > přelarvováním pomocí hadičky se silonovou dámskou punčochou na konci? Nikdy > jsem > > na strany moc nedbal a přijetí larviček bylo vždy adekvátní přípravě včelstava > a > > ne strany larvičky. > > S pozdravm Radek Hubač > > > Diky za upresneni, mam stejnou zkusenost ale moc malou na to abych to mohl > dovolit komentovat. Nikdy jsem polohu moc neresil a jistojiste se nektera > larvicka otocila. > > T.H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40404
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Re: virov? onemocn?n? a varoa (40384) (40390)
Antone, když se podíváš na vyhlášku ke zdolávání Varoázy na web státní veterinární zprávy, který je podepsaný ředitelem Malenou, tak se tam píše , že právě při hromadných úhynech v roce 2007 byly izolovány z mrtvolek snad všechny známé druhy virů... což ale podle mého názoru neznamená, že úhyy způsobily viry. Rada ze včelařů zaznamenala tehdy extrémně rychlý a časný nárůst množství roztočů a mnoho dalších tomu nevěnovalo pozornost a kde nebyl gabon, tak to bylo jasné, ve Středních Čechách byly organizace, kde padly všechna včelstva. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: virov? onemocn?n? a varoa > Datum: 30.1.2010 13:30:42 > ---------------------------------------- > J.B.: > Domnívám se že za záhadná zmizení včel v říjnu a listopadu může virus nebo > virusy roznášené, podporované Varoa. > > Pán kolega, tvrdiť, že príčinou úhynu včelstiev vr. 2007, môže vírus? > (ktorý?), bolo treba odobrať vzorku včiel zo včelstiev, ktorým viditeľne > "ubývalo síl" a poslať tam, kde to evidentne dokážu a určia o ktorý vírus > sa jedná.. Myslím si, že to českí špecialisti dokážu, veď aj u nás tvrdí, v > Dolnom Kubíne (na Orave) dokážu určiť prítomnosť vírusov vo včelstvách, ak > tam sú! > Až potom budeme môcť rozprávať a písať, že nám včelstvá odchádzajú pre > prítomnosť vírusov vo včelstvách. Takto to je len plané písanie o tom čo > nepoznáme. > Možno sa mýlim a naozaj boli zistené vírusy v konkrétnych včelstvách a ja o > tom neviem. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40403
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40392) (40399)
"Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila cukru, litr vařicí vody "
Hm, včelařská literatura říká, že nejvýhodnější poměr je někde mezi 2 díly cukru a jedním dílem vody a mezi poměrem 1 : 1 . Při větším obsahu cukru včely zbytečně spotřebují energii k přinášení vody do úlu a při menším obsahu cukru zase spotřebují energii k odpaření přebytečné vody. Praktické zkoušky mně tohle potvrdily.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40402
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.184.216) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40392)
Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40399
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.184.216) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391)
P.Gruna, jde o to, že pokud by mi to situace dovolila, mile rád od tak tvrdého léčení upustím. Za situace, kdy máte vedle sebe souseda, kterému se varoa ve včelstvech houfně formuje a vždy mu nějaké to včelstvo uhyne na varoa, co mám tedy dělat! ZO se k tomu staví zdrženlivě, ostatní včelaři jsou od nás minimálně km, a nevidí problém pokud se jich to netýká. Mají představu, že pokud není spad stovky roztočů denně, vše je v pořádku. Jinak by ZO a KVS již dávno zasáhla. Jediná zbraň je léčit. Nabízel jsem pomoc, zaléčení, odkup jeho včelstev. Nic! Tak co mám dělat!Nic jiného než léčit hodně mi nezbývá, nebo to mu mám ilegálně vysířit včely. Za třičtvrtě roku jsem se ničeho nedovolal ani u KVS. Kdo mi poradí lepší způsob, sem s ním, okamžitě ho beru a pokud to vyjde, donesu mu modré z nebe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40397
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388)
"To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s příškvary. "
Příškvar bych chápal jako kliniku, tam není moc co na diskutování.
Dvě stanoviště na stejné zahradě, pokud nejsou od sebe aspoň 100 metrů vzdálená, docela chápu snahu veterináře s jedním stanovištěm zlikvidovat i to druhé. Jestli je na jednom už rozvinutá masivní klinika, když jsou tak blízko u sebe, bude s velkou pravděpodobností díky masívnímu přenosu spor klinika i u druhého.
Kdysi otec začínal na lesním stanovišti včelařit tak, že se spojil ještě s jedním včelařem a měli dva každý svoje včelstva v jednom včelíně. jakpak by to asi bylo v takovém případě?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40396
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (88.100.251.216) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388)
"To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s příškvary.
"
příškvary jsou důvodem pro vyhlášení ohniska nákazy, takže v tomto případě pálili 2 ohniska. Řekl bych, že pokud by tam příškvary neměl, nepálilo by se.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40394
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391)
K tomu je třeba dodat ještě: bod 4) Není účelm dokonale zdravé včelstvo , ale zdravý med
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Mor plodu > Datum: 30.1.2010 14:19:26 > ---------------------------------------- > Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za > poslední 4 roky z celé ZO > > Cílem zásahů proti kleštíkovi je udržet populaci pod prahem škodlivosti. > Snaha o jeho vyhubení je předem odsouzena k nezdaru. Přijmeme-li tuto > realitu, je na místě hledat optimální postupy, také s ohledem na kvalitu > včelích produktů. Jinak řečeno necpát do úlů chemii za všech okolností. > Důležité je sledovat vývoj napadení včelstev v sezóně a znát práh > škodlivosti (kolik kleštíků již může škodit). Pokud chcete zůstat u tvrdé > chemie, dovolím si odhadnou, že na většině stanovišť v ČR po většinu let > stačí 2 dobře provedené fumigace Varidolem. Gabon, aerosol a nátěr jsou > prostředky pro řešení krize. Pokud trochu přizpůsobíte typ chované včely a > máte zkušenosti, měla by běžně celoročně stačit jen kyselina maravenčí. Váš > přístup "léčit, léčit, léčit" a k tomu přemetání na mezistěny je přiměřené > pro případ kalamity - krize, která se čas od času bude opakovat. A jak > kalamitu poznat? Bohužel nám zatím chybí zkušenosti - kdo z nás monitoroval > v roce 2002 a 2007? Odhaduji, že pokud nastane krizový rok, bude již v > červnu v některých včelstvech spad v desítkách roztočů denně. V červenci a > v srpnu se i ostatní včelstva "rozjedou" na cca 50-200 roztočů za den. Tedy > něco, co nelze při pravidelném monitoringu přehlédnout. Pokud nebylo něco > zanedbáno, považuji jarní nátěr za zbytečný. Naopak za velmi důležité > považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá > včelstva a předejde se plošným problémům. Pokud je problém i v okolí a > nastane kalamita, je na místě "léčit, léčit, léčit" > > Každoroční používání všech dostupných tvrdých metod má tři nevýhody: > 1. Nemůžete hodnotit přirozenou odolnost/citlivost včelstev > 2. Může se stát, že časem budou léčiva neúčinná > 3. Může se stát, že se o vaší filozofii "léčit, léčit, léčit" dozví váš > zákazník > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40393
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304)
Ten tvůj poměr cukru 3 : 1 mi nedal spát a udělal jsem pokus ve tom poměru Rozpustilo se to dokonale při 80 stupních Po vychladnutí to ale udělalo zkrystalizovaný škraloup na povrchy a v roztoku se pak vznášela spousta nových krystalků připomínalo prípomínalo to med na začátku krystalizace. Tok mě vysvětli jak s tím krmíš? osobně si myslím ,že pak spousta takto podaného cukru skončí před úlem jako odpad Včely toto sacharózu musí štěpit na jednoduší cukry a k tomu potřebují také vodu
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Norsk? zimov?n?. > Datum: 28.1.2010 10:10:14 > ---------------------------------------- > Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. Znám též i jednoho včelaře u nás, kde > se oběvil mor, měl jej také, nic nenahlásil a okamžitě je dal jen na > mezistěny, celou včelnici.Včely bez moru.Po této zkušenosti říkal, že by > mor už nikdy nenahlásil,KVS s tímto problémem neumějí rychle jedna.Buď jsou > včely nakaženy a od zjištění se vše spálí do týdne, nebo ať se ty včely > postaví na mezistěny. Škody na včelařství by to udělalo jistě menší než > vypálení drtivé většiny včelstev v okrese.Občas mi připadá, že stát jedná > proti zájmům včelařů a ne pro jejich zájmy. Je potřeba to v zasažených > oblastech oficialně vyzkoušet a pak se rozhodnout, zda přejít na tuto > humánní meetodu, či metodu likvidaci včelstev nezjednodušit a nezrychlit. > Zdraví P.S > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40392
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383)
Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO
Cílem zásahů proti kleštíkovi je udržet populaci pod prahem škodlivosti. Snaha o jeho vyhubení je předem odsouzena k nezdaru. Přijmeme-li tuto realitu, je na místě hledat optimální postupy, také s ohledem na kvalitu včelích produktů. Jinak řečeno necpát do úlů chemii za všech okolností. Důležité je sledovat vývoj napadení včelstev v sezóně a znát práh škodlivosti (kolik kleštíků již může škodit). Pokud chcete zůstat u tvrdé chemie, dovolím si odhadnou, že na většině stanovišť v ČR po většinu let stačí 2 dobře provedené fumigace Varidolem. Gabon, aerosol a nátěr jsou prostředky pro řešení krize. Pokud trochu přizpůsobíte typ chované včely a máte zkušenosti, měla by běžně celoročně stačit jen kyselina maravenčí. Váš přístup "léčit, léčit, léčit" a k tomu přemetání na mezistěny je přiměřené pro případ kalamity - krize, která se čas od času bude opakovat. A jak kalamitu poznat? Bohužel nám zatím chybí zkušenosti - kdo z nás monitoroval v roce 2002 a 2007? Odhaduji, že pokud nastane krizový rok, bude již v červnu v některých včelstvech spad v desítkách roztočů denně. V červenci a v srpnu se i ostatní včelstva "rozjedou" na cca 50-200 roztočů za den. Tedy něco, co nelze při pravidelném monitoringu přehlédnout. Pokud nebylo něco zanedbáno, považuji jarní nátěr za zbytečný. Naopak za velmi důležité považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá včelstva a předejde se plošným problémům. Pokud je problém i v okolí a nastane kalamita, je na místě "léčit, léčit, léčit"
Každoroční používání všech dostupných tvrdých metod má tři nevýhody:
1. Nemůžete hodnotit přirozenou odolnost/citlivost včelstev
2. Může se stát, že časem budou léčiva neúčinná
3. Může se stát, že se o vaší filozofii "léčit, léčit, léčit" dozví váš zákazník
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40391
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78509 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40391 do č. 40451)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu