Včelařská konference

Stonjek : No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám

Doufáte mylně pane Stonjek.

Pan Ing. sedláček z Třeboně přišel o 36 včelstev na třech stanovištích na základě pozitivního vzorku (asi měli, dal si měl na rozbor protože chtěl prodávat oddělky) a bez klinických příznaků mu včely veterina zlikvidovala.
Odvolával se a dal si dělat znova vyšetření měli kde byla opakovaně pozitivní jen některá stanoviště ale marně.
J.B.

Stonjek :No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá,

Ano žádnou vypovídající hodnotu to nemá a protože já sám jsem také demagog tak mě cizí demagogie silně pobuřuje.

Co vypovídá o autorovi je názor že demokracie je to že si mohu psát y nebo i jaké chci. (nejvíce demokratičtí jsou tak ti co neumí pravopis, ale to tady již bylo i za komunistů,
na této konferenci se píše "pravopisně vzorně" s porovnáním jiných diskuzních fór hlavně mladších diskutujících.
Pravděpodobně je to tím že včelaři jsou většinou starší generace a těm pravopYs dělá problémI jen kdIŠ ty chybI musí číst.

Nejdříve to bylo norské zimování kdy již při přemetání na mezistěny se zbaví autor části roztočů které při ometání spadnou na dno (asi se praští do hlavy a ...,) potom to nebyly mezistěny ale panenské plásty, .atd.atd. ke konci se léčí 11 včelstev a 2 se léčí-neléčí.


CO URČITĚ DĚLAT NEBUDU, NEBUDU ODEBÍRAT VČELÁM VŠECHEN PLOD plod po medobraní

cituji P. Streita: ...( v půli července) .... Navíc odstranuji plod, v němž se nalézají roztoči VD a spory jiných nemocí. konec citace z čl.

V půli července mám tak v 5 až 6 ti nástavcích 20 až 24 ramků 42x17 plodu z toho až 6 rámků trubčího plodu který nevyřezávám.
U 30 včelstev je to asi celkem 600 rámků.
Co bych s tím dělal jestliže bych plod soustředil do jedné poloviny včelstev asi bych jednu polovinu ozdravil (ale nezbavil zcela roztoče)a u druhé poloviny bych počty VD zvýšil.(nebo bych musel dát 500kg plodu slepicím které nemám.)

Nákazu VD zvládám ( při 15 až 30 včelstvech)s předepsanými lécivy.
průměrný spad po první fumigaci 2009 byl 16 roztočů
průměrný spad po první fumigaci 2008 byl 3 roztoče
před 2008 byly spady vyšší.
za 25 let co je VD zde jsem přišel o 2 včelstva (jedno se zhroutilo asi před deseti lety a jedno se vytratilo před 4mi lety.)

Před 4mi lety byly ztráty vytracením v některých oblastech vysoké, mám přítele z Benešovska který z 90 ti včelstev ztratil 80 včelstev, VYTRATILY SE MU. Měli na schůzi Ing Veselého a nedohodli se. Ing Veselý tvrdil že za to můžou včelaři, včelaři říkali že udělali léčení podle veterináře (neměli ten rok gabon.)

TO JE JEDNA OTÁZKA NEDOSTATEČNÉ LÉČENÍ A

Závažnější otázka je zda předepsané léčení je v každém případě nutné.
PŘÍKLAD:
V roce 2008 jsem vložil do poloviny gabon a byl nulový spad, ptal jsem se na ústředí jestli je nutné léčit, odpověd zněla ano je to veterinární příkaz. Druhé polovině jsem gabon nedal a výsledek po první fumigaci byl 3 roztoči na prům. včelstvo.

V moderním včelaři a na foru optimal klubu se objevují příspěvky na téma varroatolerance a varroa fligting.
Snahou je selekcí, inseminací dosáhnout vlastností včelstva aby se přirozeně bránilo a snižovalo negativní vlivy varoa.
Jsem však se svými 20-30ti včelstvy schopen selekcí a nákupem inseminovaných matek dosáhnout jen jistého medného výnosu a nižší bodavosti myslím že na další cíle nemám ani sil ani vědomosti.
Pozitivní vidím že zde okolo norského zimování se napsalo tolik názorů a že je autor pro včely tak nadšen i jeho článek ve včelařství vyzařuje nadšením.
J.B.

Bohužel většina českých včelařů je labilních, rádo dává, jako celý národ na populistické nesmysly, lži. Já jsem kupříkladu si nechal loni též vyšetření na mor, jen tak a už se na mě ZO dívala, že jsem něco zanedbal, přitom včelařím lépe jak většina staříků v naší ZO, kteří mají dvouprostorové úly, od těchto včelařů si myslím jsou potencialní rizika přenosu moru vyšší než od moderně vedeného provozu nástavkovým způsobem.Zdraví P.S

Ikdyž si myslím, že pálit celé stanoviště kvůli jednomu včelstvu je zbytečné, má to něco do sebe a pokud se nevymyslí něco lepšího, kromě použití antibiotik, je to jediná cesta, jak s touto nemocí bojovat. Mě jen mrzí, že pokud je v ZO nějaký dlouholetý problém, tak se neřeší, tlačí se pořád jak balvan před sebou.Ani volby nic letos nezmění, ty staré struktury se tam zuby nehty udrží, ja pan paroubek v parlamentu

No, může to být složité.
Přemetení na mezistěny bez nějakého většího poklesu síly včelstva je možné, odhaduji tak od poloviny května. Možné je za předpokladu velkého oslabení včelstev a vyřazení květnové až červnové snůšky snad od začátku května či od posledních týdnů dubna. Hodně by záleželo na vystižení konkrétního počasí, slunečného teplého či deštivého období, případně na klimatu oblasti, jižní Morava proti severním svahům Jeseníků bude takový třítýdenní rozdíl.
A bude to možné jen když včelař bude mít v zásobě náhradní nástavky a prázdné rámky.

Přidám trochu jinou příhodu.
V naší ZO je včelař který měl 2 stanoviště ve 2 různých lokalitách asi 20 km od sebe. Na té vzdálenější spadal do ochranného pásma tamního ohniska a vyšetřením byl zjištěn mor, pozdější prohlídka včelstev potvrdila klinické příznaky a proběhla likvidace.
Z vlastní iniciativy si hned nechal udělat vyšetření na druhém stanovišti, kde to dopadlo stejně, a tudíž bylo nařízeno plošné vyšetření pro většinu členů naší ZO.
Pointa příběhu je v tom, že početná skupina včelařů ho podezírala, že cosi zanedbal a že způsobil možnou nákazu pro jejich včely, šířily se různé fámy, co vše udělal špatně. Dokonce padaly i nápady podat na něho tr. oznámení, někteří se chtěli prát.
Proto tvrdím, že pravidelné preventivní vyšetření je mimo jiné i ochranou včelaře před ostatními "přáteli" včelaři, jejichž včelstva by se mohla v případě propuknutí nemoci nakazit.

Nejjednodussi mi zatim prislo v pripade starsich plastu je rozemlit v mixeru, pak je to pozivatelnejsi. smichavam si to s trochou medu... No a pak cestou do prace plivu vosk a kosilky :-))

Pukud je pergla v panenskem dile tak je to nejlepsi, bunky se oskrabou a zbytek uz je temer jen pyl.

T.H.

> možná ve vodě, že pyl klesne a vosk plave

No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám. Není tedy důležité co bude dělat veterina, ale co budem dělat my. A to bude velký problém alespoň umíme li si to představit v reálu a stojíme nohama pevně na zemi. Smést na mezistěny nebo panenské plásty? Žádný problém, ale pouze za dlouhých zimních večerů, ale v reálu? Pouze jeden velký průser!!!/pardon/ Kolik lidí z vaší ZO tohle dokáže? 5, kdoví jestli. Ti co na to půjdou sice zachrání včely, ale ani to není jisté, ale nadále budou jejich včely ve vysoce infekčním prostředí a to s podstatně nižším výnosem medu a jak dlouho to nadšení vydrží? A to vše bez jakékoliv náhrady, protože včely máte, úly nepálíte. Prostě říkejte si co chcete u členů vaší ZO tvrdě narazíte a problém bude zase neřešitelný. Z tohoto reálného pohledu komplexní likvidace ohněm má i přes výhrady hodně do sebe a kéž by tomu bylo jinak!!! Zdraví R.Stonjek

Mám dotaz na př Stonjeka:
Co se stane, když laboratoř objeví ve vzorku mor, veterina nařídí včely zlikvidovat a přitom ten včelař neměl ve včelách žádné klinické příznaky moru? Poděkuje včelař výboru ZO nebo naopak bude na výbor nadávat ?

No řekl bych, že se s tím moc nepářem a diskuze směrujeme jiným směrem. Pravdou je, že jeden z těch rozborů musí mít povině chovatel matek, takže zbývají pouze dva.Nedali jsme o tom ani hlasovat a vzorky se platí ze společných peněz a může zkusit někdo něco namítat! Samozřejmě ve výboru musí být lidé zapálení pro věc a schopní včelaři. Pak není co řešit. Ale budou volby, třeba bude vše jinak. Zdraví R. S.

Zimování včel na vystavěných, nezaplodovaných mezistěnách je uvedeno na http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ . Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?

Přiznejte si to Petře, že označení BIO a EKO je obchodní značka nebo i
taktika prodeje potravin! Jde o značku EU, jde o prodejnost a ještě
vyšší roztříštěnost nabídky, aby měl zákazník výběr a byl dostatečně
zmatený při koupi. Když se má rozhodnout mezi Českým medem, Klasem a
BIO nebo EKO, co myslíte, že si vybere, když cenová relace bude
stejná?? Očem se žvaní v celé EU?

Bio koutků přibývá, ceny se tam snižují a tak začíná hlavně tlak na
dodavetele, potažmo na výrobce a producenty. Je to hnusný kšeft
obchodních řetězců a EU s lidskými zdroji, ale dívám se jak v té Unii
přežít a využít legálně jisté výhody coby včelař s léčbou proti VD.
Představte si, že se v průběhu doby vyrovnají ceny konvenčních
potravin a jiných typu eko, nyní zatím dražsích potravin. Zvítězí
nálepka taková, která nebude říkat nic nebo která bude Český med či
Klasa nebo zvítězí Bio Eko. Pochybuji že většina obyvatel v EU ani
neví, že nějaký med s kláskem nebo znakem ČSV je. Bio zná celá Unie.
Takže taková je realita s hodnotou obchodních značek přidaných hodnot
u medů.

_gp_

2010/1/29 Petr <e-mail/=/nezadan>:
> Souhlasím s vámi.Copak zmíněnému nestačí už tak zdravý(v porovnání s
> cukrem)"normální"  med? Nač chce označení BIO? Snad pro zvýšení ceny?Ono
> označení je jak se říká "IN" a lidi nato letí aniž kolikrát ví o co jde.Jak
> chce zajistit,že mu včely nezalétnou na chemicky ošetřené pole
> řepky,hořčice apod.?No a když nebude svá včelstva léčit,tak o ně asi přijde
> a bude po problému p.magistra.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

No, jde o až na prvním místě o peníze. Pokud nejste v pásmu musí se to platit Naše ZO Peníze na léčení a prevenci získává oslovením OÚ v jejjich katastru působí. Zatím se to daří. Rady obcí si zatím jsou vědomí důležitosti chovu včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.
> Datum: 29.1.2010 09:21:47
> ----------------------------------------
> Zdravim pane Stonjek,
>
> nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto
> bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.
>
> Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to
> delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno
> klidne i nespadnou....
>
> T.H.
>
>
> . Co se moru týče, kolik základních organizací
> > si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> > necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> > bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> > zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> > nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> > daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Zdravim pane Stonjek,

nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.

Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno klidne i nespadnou....

T.H.


. Co se moru týče, kolik základních organizací
> si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá, pouze jedna paní povídala. Prostě pokusy za účelem něco zjistit se dělají úplně jinak. Co se moru týče, kolik základních organizací si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek

Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Paradoxne my na Slovensko sme si často dávali a dávame ČR za príklad, ako by sa to malo robiť aj u nás. Takt ako to vlatne je, keď tie isté reči počujem od vás? Myslím, že keď je človek bezmocný (sú také chvíle) tak svoju neschopnosť zvaľuje hoci aj na vládu a celý svet.

SEZNAM najdu co neznám ti nic neříká

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef pavl?k <fa.pavlik.net/=/tiscali.cz>
> Předmět: ometa? v?el
> Datum: 28.1.2010 22:42:21
> ----------------------------------------
> Sdělte mi někdo prosím, kde se dá sehnat ometač včel. Mnohokrát
> děkuji.Josef Pavlík,Vyškov tel.602 73 43 08
>
>
>

Zdravím přítele Vojtěcha.Zaujala mě konstrukce vašeho úlu na obrázku.Je ze skla?Můžete prosím popsat blíže jeho konstrukci?S pozdravem Petr.

Souhlasím s vámi.Copak zmíněnému nestačí už tak zdravý(v porovnání s cukrem)"normální" med? Nač chce označení BIO? Snad pro zvýšení ceny?Ono označení je jak se říká "IN" a lidi nato letí aniž kolikrát ví o co jde.Jak chce zajistit,že mu včely nezalétnou na chemicky ošetřené pole řepky,hořčice apod.?No a když nebude svá včelstva léčit,tak o ně asi přijde a bude po problému p.magistra.

Sdělte mi někdo prosím, kde se dá sehnat ometač včel. Mnohokrát děkuji.Josef Pavlík,Vyškov tel.602 73 43 08

Zdravím vás,
také sy myslím, že pálit celá stanoviště, jen kvůli jednomu nakaženému včelstvu je příliš tvrdé. Právě ty nenakažené v sobě skrývají ten genetický potenciál na boj s touto nemocí. Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Josef Menšík napsal:
V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly.

Je to trochu dlhšie, ale prečítajte si to.

Otázke páliť-nepáliť včelstvá v klinickom stave MVP, neustále rezonuje medzi včelármi, čoho sme svedkom aj na tomto webe. Aj u nás je mor včelieho plodu aktívny, možno však v menšej miere ako u vás. Najväčším nebezpečím pre pre včelstvá, sú ohniská MVP, ktoré sa ťažko vyhľadávajú,lebo často včelári vedome a možno zámerne zatajujú mor plodu, nenahlasujú na regionálne veterinárne správy, často sa vlastne kompetentní nedozvedia, že nejaké ohnisko MVP niekde bolo a možno ani sám majiteľ, pretože chorobu nevie posúdiť. Po nejakom čase včelár znovu osádza nové včelstvá do neošetrených úľov a často aj na zbytky plástov, ktoré ostali zachovalé. Výsledkom je po niekoľkých rokoch znovuobnovenie predchádzajúceho stavu a kruh je uzavrený, v tom sú si včelári všade podobní. V takýchto prípadoch je pre ostatných včelárov dobrodením, keď sa celé ohnisko so všetkým spáli, oheň je obnovujúcim činiteľom v prírode a vlastne by sme mali byť radi a neukazovať prstom na pálenie celej včelnici.

Aj v mojom rajóne som sa osobne stretol s prípadom výskytu roja na včelnici hneď po dvoch rokoch od začatia chovu včiel (úle používané, plásty nové) sa vyskytol moru plodu. Bol som ním pozvaný na konzultácie s otázkou "čo má robiť"?
Vsadil som na experimentovanie (nenahlásenie na RVS), použil som odstránenie plástov (spálenie) na ktorých bol evidentne MVP napadnuté imága včelieho plodu (na pláste od 5 do 20 lariev) včely a plásty v úľoch ošetrené postrekom prípravkom Virkon S. Je to síce prípravok na ošetrenie proti likvidácii vírusov, ale majiteľ bol spokojný, že sme to nejako "ošetrili". V budúcom roku sa medzi 8.mi vyskytli znovu dve včelstvá, v ktorých sa znovu mor objavil, nasledovalo to isté ošetrenia odobratie chorého včelieho plodu. Bolo to v roku 2001-2, majiteľ aj dnes mi potvrdil, že odvtedy sa medzi jeho včelstvami MVP klinicky neprejavil.

Podľa mňa jednou zo zásad pri výskyte MVP na včelnici musí majiteľ rýchle konať a nečakať kým sa veterinárny Moloch rozhýbe. Takto bojujú proti moru aj na Novom Zélande, za zdravotný stav je zodpovedný samotný majiteľ). Na včelniciach sa nikdy nevyskytne MVP hromadne, ale najskôr jeden, potom druhý prípad atď. až je celá včelnica zaplavená morom, preto včelár sám bez vyzvania (mor sa nedá zameniť) to prvé včelstvo uzatvoriť a vysíriť, nedovoliť včelám aby tieto zásoby odnosili do úľov!. Plásty vyvariť (sladkú vodu podkvasiť na destilát Medovec, alebo vyliať do vykopanej jamy) rámiky spáliť, úľ ak sa to ešte vyplatí ošetriť otvoreným ohňom (ak nie spáliť v peci)a v budúcom roku znovu osadiť rojom čo odložencom.
Stratíte jedno včelstvo a možno zachránite ostatných 99. Toto nie jediným prípadom na potvrdenie toho, že to opláca, možno je to aj jednoduchšie ako presýpanie včiel a ich hladovanie v rojniciach.

>"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"<
------------------------------------------------------------A nebo je na česnech pouze o málo zvýšený ruch, který může včelař považovat za objevenou pozdní snůšku. Druhý den je na česnech podezřele prázdno. Kroutí hlavou a tiše brblá pod fousy "hmmm, že by tichá loupež, to jsem ještě neviděl". Otevření úlu mu podezření potvrdí. Inu příroda umí překvapit.
JK

Ahoj Stando, ano, jistě je to o pastvě.
Avšak mě osobně se nějaké větší vysazování asi vyhne, protože pozemky okolo mých včel mi neříkají pane, ale minimálně na vrby se chystám.
Pokud ty máš možnost vysazovat - jistě to nebude od věci.
Já se však výsledkem snůšky budu muset nechat překvapit.
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Standa napsal:
Libore!
Jsem sice jen začátečník,ale stále ve mě sílí přesvědčení,že
chci-li med,musí ty moje"holky" mít z čeho nosit.To znamená,podle
mě,že musím permanentně vysazovat
"Arboretum".Jak trefně poznamenal nedávno Gustimilian.Vždyť nemusím
sázet celé polesí.Stačí jen zajistit,aby měli pastvu
od III. do slunovratu.Chci-li jen med a pak je nakrmit cukrem.Chci-li
pro ně pastvu i na dobu kladení zimní generace,tak mám taky širokou
paletu použitelných rostlin.
Snad jsem na základě sledování konference a prostudování příslušných
publikací nedospěl k bludu.Co mislíte?
Standa.

S tím plně souhlasím.
Přidal bych ještě radikální změnu zemědělství - pěstování obrovských monokultur ošetřovaných stále novými a novými pesticidy.

"Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude. "

Spory moru skutečně vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, ale různými cestami se dostávají do zdravých. Diagnostická metoda používaná v Dole má určitý práh citlivosti a minimální koncentrace spor nedokáže odhalit - zjednodušeně řečeno, když budou v úle 2 spory, nikdo to nezjistí a včelstvo neonemocní. Proto připouštím, že spory moru mohou být v mnoha včelstvech, aniž by cokoli způsobily nebo byly odhaleny. Máte ale pravdu, že to zdaleka nebude všude. Zdrojem spor však nemusí být jen nemocné včelstvo, stačí volně přístupný med nebo obal od medu od nemocného včelstva.

Má, člověka. Pokud budou včelaři provádět plošně poctivě všechna léčení, budou chovat silná včelstva a budou obměňovat minimálně jednu třetinu díla za rok, dostaneme pod kontrolu mor i jiné nemoci. Pokud jsou včelstva v dobré kondici a sterilním prostředí, mohou lépe čelit varoa.Mám písemě dáno od p.Gruny, že zkoušel na varoatoleranci kmeny vigor,singer havlímky.Velmi špatně dopadly havlínky, nejvyšší práh varoatolerance měly vigory, proto je rozchovává.Já mám vigor také a mohu to potvrdit,mám ještě tři včelstva singer a ty mají varoatoleranci daleko nižší.
Zdraví P.S

možná ve vodě, že pyl klesne a vosk plave

Kdo z vás najde ony významné změny v této vyhlášce? (viz článek na www.vcelarstvi.cz). Já jsem to pročítal, ale nic zásadně nového jsem nějak nepostřehl, připadá mi to jako dosavadní praxe (možná je to ale mojí nepozorností...).

nevím nic

eeeeeeeeeeee

afa

U moru snad Ale varoáza není domácího původu a nemá přirozeného nepřítele Proto to není tak jednoduché navíc jí lépe vyhovuje naše včela


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 15:14:04
> ----------------------------------------
> Souhlasím s tím do puntíku.Ale co s mým sousedem, tady je zakopaný pes, ZO
> to neumí nebo nechce řešit a KVS se k tomu doteď postavila jak postavila.
> Přitom jsme 1 km od VUVC Kývalka.V únorovém čísle včelařství je článek"boj
> s morem včelího plodu",odstavec "Fungující základna"Když to skrátím. Je to
> ZO Tovačov v okrese Prostějov, je to okres s výskytem moru.Vpřilehlých ZO
> se oběvuje mor a ochranná pásma zasáhnou i část tovačovské ZO, dál se však
> nešíří.Předseda sám provádí u všech včelařů léčení aerosolem a má všechny
> včelaře pod kontrolou.Lajdácké včelaře tam nestrpí.
> Proč to tedy někde funguje a jinde ne, odpovím je to v lidech něco navíc
> pro ten svůj obor a včely udělat.Proto je ve včelařství takový binec a jak
> to řekl p.Pazderka myslím si také že valná skupina včelařů neumí ani léčit
> a většina pokud léčí tak nepoctivě a proto se tu ty nemoci pořád opakují.
> Jak jsem napsal do včelařství: Kdyby všichni včelaři dělali a léčili jak
> mají, nemoci a jejich šíření bychom rychle dostali pod kontrolu
>
>
>

No vidíš já jsem z prostějovska kde se mor točí stále dokola Jsem již 8 let v ochranném pásmu. Přitom se veselo pálí. Dělají se plošná vyšetření na mor a začalo se i spálením stanovišť kde mor ještě klinicky nepropukl. Jsou v okrese jen 3 vesnice bez pásma. Přitom mor tu je stále.
Já to zase vidím jinak Za posledních 100 let se včelařství velmi změnilo Úplně zmizelo klasické selské včelaření kde co úl to originál každý měl jinou rámkovou míru a hlavně bylo jich pár na stanovišti My jsme chov zracionalizovali jednotnou míru na stanovišti s několika násobně větším počtem úlů stejné konstrukce Nedokážeme pak díly a rámky umístit na stejné místo a několikrát do roka to precisně promícháme. To nám to pak mor bují!
Ale to ještě není všechno: svojí honbou za vyššími výnosy včelstva šlechtíme , léčíme a pálíme Těmito postupy se včelstva stávají méně odolná a my pak ještě , Bůh nás potrestej, spálíme na stanovišti ty dokázali odolávat tlaku infekce co nejdéle. Zrovna tak jakékoli zachraňování spojování slabochů a nevhodně se na zimu usazených včelstev je ta největší blbina. Když za přirozenou ztrátu se považuje 10% stavu tak raději to procento ještě zvyšme brakováním nevyhovujících.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:50:50
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se
> zárodky moru nenašly.
> ...............................
>
> To je zřejmě nesmysl, i když jsou včelaři, kteří tomu věří.
> V každém případě nedávno ve včelařství vyšel článek Víta Marady o moru na
> Hodonínsku.
> Když si to krátce připomeneme:
> - na Hodonínsku byla na několika místech objevena klinicky nemocná včelstva
> a spálena
> - plošným vyšetřením měli byla podle množství spor původce moru vytipována
> ohniska a dohledána a spálena další klinicky nemocná včelstva.
> - Po vyhledání a spálení všech nemocných včelstev, původce moru na
> Hodonínsku velmi rychle mizel a v loňském roce podle článku, pokud si dobře
> pamatuji, už se PŮVODCE - SPORY MORU - VE VČESTVECH NENAŠEL.
>
> Z toho podle mě vyplývá následující:
> - původce moru ve měli neznamená mor, ale přítomnost morem nemocných
> včelstev v okolí
> - po dohledání a zlikvidování klinicky nemocných včelstev se koncentrace
> spor a tím i infekční tlak snižuje.
> - Pokud už neonemocní další včelsva, původce rychle mizí až není součsnými
> metodami detekovatelný.
> - Spory však mohou přežívat na starých úlech a vybavení z nemocných
> včelstev, takže existuje možnost znovuvypuknutí nákazy při jejich použití.
> - V oblastech, kde v posledním století mor nebyl, zřejmě žádné spory moru
> ve včelstvech nejsou.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Pavel IN napsal:
>1/ Pár zárodků moru nezjistitelných laboratorním vyšetřením se asi opravdu najde (teda vlastně nenajde, protože to běžným vyšetřovacím postupem nejde) v každém včelstvu.
...............

Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude.

Je to sice pouze akademická debata, protože spory v nezjistitelném množství nemohou vyvolat onemocnění, ale bohužel se tímto nepotvrzeným argumentem operuje proti radikálnímu likvidování klinicky nemocných včeltev.

Neutratit klinicky nemocné včelstvo je podle mě nesmysl, protože působíme proti přírodnímu výběru. Smetením takov0ho včelstva na mezistěny zachraňujeme něco, co by příroda sama vyřadila. (něco jiného je dělat to preventivně)

Otázkou je, zda by nebylo moudřejší pálit pouze klinicky nemocná včelstva a ta včestva na stanovišti, která neonemocněla, nepálit - je možné že mají cenné obranné mechanismy.
Ale taky je možné, že se tím nemoc u většiny jen oddaluje.

Kdo neohlásí mor veterině a pouze přemete, je podle mě nezodpovědný a zadělává na problém v celé oblasti.

Radek Krušina

To je jedno,já také občas píšu hbitý po B s tvrdým Y a taky žiju. Nebo jsem tam ve škole napsal oboje aby si češtinářka mohla vybrat. Když se mě ptala, proč to u tohoto slova dělám, tak jsem ji řekl, že je demokracie, konkurence, má na výběr, za socialismu bych ji napsal jedno a hotovo. Zdraví P.S

p.Josef.To se mýlíte, pokud si přečtete všechny moje příspěvky, co jsem tu napsal, zjistíte, že píši pořád stejně, akorát jsme jich o této metodě napsali všichni tolik, že už pomalu nevíme, co kdo napsal.že nám z té vzrušené diskuse málem vyhořeli počítače.Já si hlavně pamatuju že jsem se ošklivě kvůli tomu chytl s p.Pazderkou a Turčánim. Pak se přešlo na Odlehčenou diskusi, protože buď by nám vyhořeli naše počítače, nebo naše hlavy, ani jedno za to nestojí.Zdraví P.S

Slyšel jsem něco o mletí plástu na mlýnku, ale neznám způsob oddělení pylu od vosku a košilek.

Buď mu včely uhynou, nebo tam přijede,uvidí že dvaúly prázdné, obere ty své žebráky a dva rámky hodí do prázdných a více je mu to jedno.Nebo má prázný úl a do něj se mu nastěhuje ten zalítlý. Již mnoho let tam má třináct včelstev, Před třemi lety mu 11 padlo, něco mu zpět od někud dolítlo, něco rozmnožil.Začarovaný kruh, takže to je do chocholouškova.Zdraví P.S

Mám dojem , že jeho příspěvky jsou plné rozporů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:31:58
> ----------------------------------------
> Pavel Streit napsal:
> >Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
> ..........................
>
> Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
> Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u
> vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice
> noského zimování léčit nemusel.
>
> To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim
> léčím - kvůli sousedovi.
>
> Jak to tedy je?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Chci včelkám sebrat nějaký plástový pyl a vypichování se mi nezdá jako nejlepší způsob, jak to udělat. Doufám, že to není jediná možnost a že někdo má nápad nebo zkušenost.
Prosím, poraďte.

Lidi zlatý!
Prosím za prominutí.Normálně myslím a nikoliv mislím.
Standa

Libore!
Jsem sice jen začátečník,ale stále ve mě sílí přesvědčení,že
chci-li med,musí ty moje"holky" mít z čeho nosit.To znamená,podle
mě,že musím permanentně vysazovat
"Arboretum".Jak trefně poznamenal nedávno Gustimilian.Vždyť nemusím
sázet celé polesí.Stačí jen zajistit,aby měli pastvu
od III. do slunovratu.Chci-li jen med a pak je nakrmit cukrem.Chci-li
pro ně pastvu i na dobu kladení zimní generace,tak mám taky širokou
paletu použitelných rostlin.
Snad jsem na základě sledování konference a prostudování příslušných
publikací nedospěl k bludu.Co mislíte?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vcelareni v 3/4 Langstroth
Datum: 26.11.2009 - 22:19:53

> 3 až 4 nástavky jako medník? No tak to je mazec,
> podobnou zkušenost mi teď
> psal jeden kolega do emailu, až se skoro nechce věřit.
> Asi taky záleží na
> prostředí - včelařím v cca 500 mnm, po pravé
> ruce relativně velký a
> různorodý les, po levé ruce louky majoritně s červeným
> jetelem a další
> různou květenou, 2x ročně sekané....no a to je
> asi tak všechno, polí je v
> blízkosti mých včel úplné minimum, nebo jsou relativně
> daleko....Inu,
> necháme se překvapit. Ať se daří, Libor.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vcelareni v 3/4 Langstroth
Datum: 26.11.2009 - 22:19:53

> 3 až 4 nástavky jako medník? No tak to je mazec,
> podobnou zkušenost mi teď
> psal jeden kolega do emailu, až se skoro nechce věřit.
> Asi taky záleží na
> prostředí - včelařím v cca 500 mnm, po pravé
> ruce relativně velký a
> různorodý les, po levé ruce louky majoritně s červeným
> jetelem a další
> různou květenou, 2x ročně sekané....no a to je
> asi tak všechno, polí je v
> blízkosti mých včel úplné minimum, nebo jsou relativně
> daleko....Inu,
> necháme se překvapit. Ať se daří, Libor.

"Víte, ten soused je podivín, na včelnici jede max. dvakrát do roka, neléčí, odfouklá víka z úlů \se mu povalují po včelnici jeho nebo i té mé, případ loni. Popíši vám jeho stav. Má nástavkové úly r.m 39/24, nemá diagnostická dna, žádné podmety, žádná česna.Jen překližku.Na ní tři nástavky z očky, která jsou po celý rok až na jedno uzavřená."
Nástavky položená na nějaké desce nebo sololitu, to by zas tak nijak nemuselo vadit. Sám jsem takhle některé včely provozoval v nástavcích jen položených na deskách a různých sbitých provizorních dnech. Právě v podletí s tím byly problémy, protože tyhlety provizoria netěsnily proti průniku zlodějek, ale po zbytek roku to šlo. Přirozeně já jsem léčil a vzorky měli vytahoval a zacházel s nimi podle předpisů. Ten včelař musí fungovat systémem, že mu každý rok odejde spousta včelstev a tak musí každý rok odchovat spoustu oddělků či usadit spoustu rojů. Jestli udržuje tyto včelstva dlouhodobě na zhruba stejných počtech, tak u něho funguje docela krutý přírodní výběr, včely možná nemusí mít medařky, ale docela určitě je bude mít hodně životaschopné. Potencionálně by byly vhodné jako podklad pro šlechtění.
Jinak přirozeně jestli si "vytáhne černou kuličku" a objeví se u něho mor, zjistí to podstatně později než běžný včelař a stáhne s sebou včelaře z okolí.

Souhlasím s tím do puntíku.Ale co s mým sousedem, tady je zakopaný pes, ZO to neumí nebo nechce řešit a KVS se k tomu doteď postavila jak postavila. Přitom jsme 1 km od VUVC Kývalka.V únorovém čísle včelařství je článek"boj s morem včelího plodu",odstavec "Fungující základna"Když to skrátím. Je to ZO Tovačov v okrese Prostějov, je to okres s výskytem moru.Vpřilehlých ZO se oběvuje mor a ochranná pásma zasáhnou i část tovačovské ZO, dál se však nešíří.Předseda sám provádí u všech včelařů léčení aerosolem a má všechny včelaře pod kontrolou.Lajdácké včelaře tam nestrpí.
Proč to tedy někde funguje a jinde ne, odpovím je to v lidech něco navíc pro ten svůj obor a včely udělat.Proto je ve včelařství takový binec a jak to řekl p.Pazderka myslím si také že valná skupina včelařů neumí ani léčit a většina pokud léčí tak nepoctivě a proto se tu ty nemoci pořád opakují. Jak jsem napsal do včelařství: Kdyby všichni včelaři dělali a léčili jak mají, nemoci a jejich šíření bychom rychle dostali pod kontrolu

"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"
No, podle mých pozorování, kdy jedny moje včelstva vylupovaly jiné moje včelstva, na česnu vylupovaného včelstva může být velice rušno, ale na česnu loupícího včelstva může být jen slabý ruch, jak se vracejí přilétající obtížené včely. Stačí úplně jeden větší plně rozkvetlý keř do vzdálenosti pár stovek metrů a včely z něho létají úplně stejně. Zvláště v intravilánech se v podletí těžko pozná, jestli ty obtížené včely létají se zásobami z jiného včelstva nebo jestli létají zpoza blízkého baráku třeba z nějakého rozkvetlého okrasného keře nebo z nějakých velkých trsů skalniček či záhonu s kvetoucí hořčicí.....

1/ Pár zárodků moru nezjistitelných laboratorním vyšetřením se asi opravdu najde (teda vlastně nenajde, protože to běžným vyšetřovacím postupem nejde) v každém včelstvu.
2/ Pak tady máme včelstva, kde se laboratotně zjistí nějaká minimální koncentrace spor ne vzorku (řádově stovky až tisíce) a je potřeba sledovat, jak se to vyvíjí, přemást do čistých úlů je správné.
3/ Více napadená včelstva mohou mít koncentraci vyšší (desetititisíce), ale klinicky v nich není nic vidět. Tady je přemetení jasná volba, pokud ale chcete riskovat zničení hových úlů. Přemetení do původních bez parafinování je jen ztráta času.
4/ Když ale včelař najde v úlu klinické projevy moru, je koncentrace spor někde úplně jinde, řádově v miliardách v každé napadené buňce.

Když v takovém stadiu včely někam přemetete a s nimi 1% spor z napadených plástů, nemají moc šancí. Podle Dr. Dubné (doufám, že jsem ji nezkomolil jméno) odolá larva v buňce několika max desítkám spor (ještě se to liší podle věku larvy) a to za předpokladu správné mikroflory v krmení.
Jak na to chcete spoléhat, když jim do úlu přemetete v lepším případě miliony spor?

Hodně ohnisek vzniklo tím, že někdo našel na půdě úly po dědečkovi (kterému tenkrát někdy dávno nějak záhadně odešly včely), a přenechal je místnímu včelaři.

Ano dvě včelstva vigor za celý rok neléčím, jen dávám v zimě dávku aerosolu, abych věděl, jak si stojí.A stojí si dobře.Ostatní vigory léčím standardně, tak jak se má, a ze spadů vím, že na tom jsou dobře.Po léčení max tři roztoči na včelstvo, přirozený spad nulový.Co se týče kmene singer, tam tam jsou spady velké, ten vigor má v sobě něco co singry. U všech léčených včelstev provádím stejné léčebné zásahy.Všechna včelstva jsou v sezóně na pěti nástavkách,Kdybych poctivě těch jedenáct zbylých poctivě neléči, co by mi zůstalo, pokud mám vedle sebe takového lajdáckého souseda? Jen možná jen ta dvě. Sousedovic včely jsou časovaná rozbuška na mor a.j nemoci. Pokud jsou včely v kondici a odolné proti virům a virozám, pak lépe dokážou bojovat s varoa. Jde o to jak ten problém se sousedem,viz níže, vyřešit.Jen ať včelaří, ale musí dodržovat nějaké minimum, co se má pro včely dělat.Uvedu příklad:Když chce báýt člověk rybářem či řidičem,musí udělat zkoušky.Když chce být včelařem, nemusí nic, ani svéprávný nemusí být.Jen samé doporučení,ale žádná minimální závazná pravidla o chovu včel a tpodle toho tak tento obor u nás vypadá.Zdraví P.S

Josef Menšík napsal:
V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly.
................................

To je zřejmě nesmysl, i když jsou včelaři, kteří tomu věří.
V každém případě nedávno ve včelařství vyšel článek Víta Marady o moru na Hodonínsku.
Když si to krátce připomeneme:
- na Hodonínsku byla na několika místech objevena klinicky nemocná včelstva a spálena
- plošným vyšetřením měli byla podle množství spor původce moru vytipována ohniska a dohledána a spálena další klinicky nemocná včelstva.
- Po vyhledání a spálení všech nemocných včelstev, původce moru na Hodonínsku velmi rychle mizel a v loňském roce podle článku, pokud si dobře pamatuji, už se PŮVODCE - SPORY MORU - VE VČESTVECH NENAŠEL.

Z toho podle mě vyplývá následující:
- původce moru ve měli neznamená mor, ale přítomnost morem nemocných včelstev v okolí
- po dohledání a zlikvidování klinicky nemocných včelstev se koncentrace spor a tím i infekční tlak snižuje.
- Pokud už neonemocní další včelsva, původce rychle mizí až není součsnými metodami detekovatelný.
- Spory však mohou přežívat na starých úlech a vybavení z nemocných včelstev, takže existuje možnost znovuvypuknutí nákazy při jejich použití.
- V oblastech, kde v posledním století mor nebyl, zřejmě žádné spory moru ve včelstvech nejsou.

Radek Krušina

Pavel Streit napsal:
>Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
...........................

Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice noského zimování léčit nemusel.

To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim léčím - kvůli sousedovi.

Jak to tedy je?

Radek Krušina

Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 12:55:52
> ----------------------------------------
> "U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se
> jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v
> klidu"
> Podle mého názoru je znakem slušného včelařského chování taky nenechávat
> svoje včely vylupovat sousedy. Běžné česno používané v běžném dnu dnešního
> nástavkového úlu je svým průřezem 30 - 60 cm čtverečních dimenzované na
> letní velké snůšky. V období, kdy ve včelstvu žije převážně jen zimní
> generace včel, stačí včelám úplně česno zhruba až desetkrát menší. Dokonce
> i zimní zásoby jsou normální včelstva schopny dostatečně dobře zpracovat v
> úplně uzavřeném úlu bez síta jen s česnem o průřezu několik centimetrů
> čtverečních. Kvůli zpracování cukru jsou včely schopny se uvnitř úlu
> uspořádat dohromady a vytvořit tak "ventilátor" o kapacitě odhaduji
> takových 100 kubíků za hodinu odsávaného množství vzduchu z úlu tím česnem
> o průřezu pár centimetrů čtverečních. Že včelám na zimu skutečně stačí
> česno o velikosti pár centimetrů, dokazuje taky to, že pokud je česno v
> srpnu, září a říjnu blízko sezení včel, včely zmenší propolisem jeho průřez
> právě až na těch pár centimetrů.
> Od srpna, kdy včelstvo začíná znatelně slábnout, by tedy měl včelař
> průběžně sledovat sílu včelstev a podle toho zužovat česna, aby nedocházelo
> k pravidelné a hromadné loupeži. Je fakt, že u nástavkových úlů to je
> obtížně proveditelné, proti třeba zadovákům, proto taky nejdou v nástavcích
> přes podletí jednoduchým způsobem chovat slabší včelstva, třeba později
> založené oddělky. Směřuje to u slabých včelstev až k uzavření česna vespod
> a ponechání jen otevřeného očka nebo oček.
>
>
>

V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly. Pak existuje práh zamoření kdy po jeho překročení nemoc klinicky propuká.
Přenosy pomocí rozpěráku spíše patří do včelařského folklóru než do skutečné praxe. Aby se to dalo provést to by se musela na něm přenést celá uhynulá larva s milióny spor. Aby se dalo ale vychovat včelstvo které bude spolehlivě odolávat tlaku moru musí s ním napřed žít. Tak prostě funguje příroda. Ty osobně v sobě jisto jistě nosíš spoustu zárodků nebezpečných nemocí, co kdyby jsi raději skočil dobrovolně do kremační pece, abychom se nedej pámbů nenakazili.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 12:43:04
> ----------------------------------------
> Náš postup likvidace ohnisek je skutečně velmi zdlouhavý a často přispívá k
> samotnému šíření nemoci.
> Přiznejme si ale, že samotné přemetení na mezistěny v případě klinického
> nálezu není řešemím. Pravděpodobně po něm zmizí klinické příznaky, spory
> ale v menší koncentraci přežívají dál a je otázkou času, kdy se opět objeví
> klinické příznaky.Spory jsou na všem, co přišlo se včelami do styku. Satčí
> vrátit včelám jeden špatně desinfikovaný rámek nebo úl, sáhnout rozpěrákem
> do nového úlu a je to zpět.
> Efekt přemetení na mezistěny do jiných úlů je především ve snížení
> ifekčního tlaku a dělá se po zjištění malé koncentrace spor laboratorním
> vyšetřením. Když už vidíte napadený plod, přemetení nic nezachrání, jen
> oddálí kolaps včelstva a prodlouží dobu, kdy se mohou okolní včelstva
> nakazit. Možná je to efektivnější šíření moru, než několikaměsíční čekání
> na SVS a jejich rozhodnutí o likvidaci.
> PO přemetení musí následovat desinfekce pomůcek, vyvaření rámků v louhu a
> parafinování nástavků (eventuelně likvidace). Pokud se staré vybavení jen
> lehce opálí a oškrábe, za pár let máte klinický nález zpět a s vámi všichni
> okolo.
> Navíc pochybuji, že včelaři, kteří toto praktikovali měli v zásobě potřebný
> počet nových úlů, včelám vřemeteným do původního úlu moc nepomůžete.
>
>
>

citát s nařízení KVS

::>>>Chovatelé včel v ekologickém zemědělství jsou povinni :
a) Při nálezu více než 3 roztočů, zjištěných v denním spadu do 15.9.2009 jednotlivá včelstva léčit přípravkem Formidol nebo přípravkem API LIFE VAR podle návodů výrobce.
b) Do výskytu 3 roztočů včetně v denním spadu do 15.9.2009 nemusí ekologický chovatel vel používat žádná léčiva.
c) Každoročně obměnit nejméně jednu třetinu všech používaných plástů.
d) Prokázat, že v okolí dohledávají a případně i odstraňují divoce žijící včelstva.
Včelstva, léčená preventivně chemicky syntetizovanými léčivy jsou před ukončením snůšky z produkce biomedu ( bioprodukt ) vyloučena.<<<

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 28.1.2010 12:29:28
> ----------------------------------------
> Obraťe se na KVS. Je tam veterinář, který má ošetřování včel na starost a
> on rozhodne. Někde jsem četl, že u nás nejde biomed produkovat, protože
> musí léčit celá republika.
> Tonda
> >Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s
> odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?
>
>
>

Víte, ten soused je podivín, na včelnici jede max. dvakrát do roka, neléčí, odfouklá víka z úlů \se mu povalují po včelnici jeho nebo i té mé, případ loni. Popíši vám jeho stav. Má nástavkové úly r.m 39/24, nemá diagnostická dna, žádné podmety, žádná česna.Jen překližku.Na ní tři nástavky z očky, která jsou po celý rok až na jedno uzavřená.Včelař není veden v naší ZO a ona si s tím neví rady, nebo s tím nechce mít nic společného.Tento problém je mnohaletý.Od května do srpna každý den z těchto úlů vyléhají včely, pohybují se po stěnách venkovní strany úlu, dusí se, tak jdou ven na vzduch.Byl u toho několikrát i můj učitel včeařství p.Londýn.Má více stanovišť a na všech je to stejné. Dělali jsme vyšetření na odběr měli.Pan soused mi zdělil, že smíchal měl ze všech stanovišť do hromady a že ji pak rozdělí a odveze do organizací.To bude nelegitimní výsledek.Nabízel jsem mu, že mu včely zaléčím, odkoupím,pomohu s nimi, nic nezabralo.CHlapovi je kolem padesáti let.KVS o tomto problému ví dlouhou dobu.Myslím, že kdyby chtěli pomoct, tak něco dávno udělali, takže on i ten stát za šíření nemocí může, nejen včelař. Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle.Já nikomu mor ve včelách nepřeju,ten nahoře pokud tam je, je mi svědkem. Ale naší ZO mor opravdu přeji, aby se probrala a začala být aktivní s bojem s nepoctivci.Proto jsou každý rok moje v těch jeho,je to takové každoroční martýrium.

"Fakt je, že podle mně se to včelařům osvědčuje, protože při naplno otevřených česnech existuje přirozený výběr, místo včelaře zlikvidují horší včelstva automaticky samy včely a včelaři zůstanou jen ty lepší."

Na tom něco je. Včelař tak nějak pokrmí, nechá otevřená česna, požádá o dotaci na zazimování, silná včelstva zlikvidují slabochy a posílí se jimi, včelař na jaře požádá o náhradu za uhynulé včelstvo, vyrobí odělky, trochu nakrmí, ... :o)

"Možná se pletu, ale úzké česno asi včelstvu nezabrání, aby v jiném úle loupilo. "
Myslím zužování česen u vylupovaných včelstev, ne loupících. Nechat na podzim úplně otevřená česna svých včelstev považuji za nezodpovědnost. Fakt je, že podle mně se to včelařům osvědčuje, protože při naplno otevřených česnech existuje přirozený výběr, místo včelaře zlikvidují horší včelstva automaticky samy včely a včelaři zůstanou jen ty lepší.

Možná se pletu, ale úzké česno asi včelstvu nezabrání, aby v jiném úle loupilo.
Spíš se divím té poznámce o klidu na vlastní včelnici. Provoz na česnu u vylupovaného a vylupujícího včelstva bude velmi podobný. Kdo koho vakrádá se pozná podla rvačky.

"U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu"
Podle mého názoru je znakem slušného včelařského chování taky nenechávat svoje včely vylupovat sousedy. Běžné česno používané v běžném dnu dnešního nástavkového úlu je svým průřezem 30 - 60 cm čtverečních dimenzované na letní velké snůšky. V období, kdy ve včelstvu žije převážně jen zimní generace včel, stačí včelám úplně česno zhruba až desetkrát menší. Dokonce i zimní zásoby jsou normální včelstva schopny dostatečně dobře zpracovat v úplně uzavřeném úlu bez síta jen s česnem o průřezu několik centimetrů čtverečních. Kvůli zpracování cukru jsou včely schopny se uvnitř úlu uspořádat dohromady a vytvořit tak "ventilátor" o kapacitě odhaduji takových 100 kubíků za hodinu odsávaného množství vzduchu z úlu tím česnem o průřezu pár centimetrů čtverečních. Že včelám na zimu skutečně stačí česno o velikosti pár centimetrů, dokazuje taky to, že pokud je česno v srpnu, září a říjnu blízko sezení včel, včely zmenší propolisem jeho průřez právě až na těch pár centimetrů.
Od srpna, kdy včelstvo začíná znatelně slábnout, by tedy měl včelař průběžně sledovat sílu včelstev a podle toho zužovat česna, aby nedocházelo k pravidelné a hromadné loupeži. Je fakt, že u nástavkových úlů to je obtížně proveditelné, proti třeba zadovákům, proto taky nejdou v nástavcích přes podletí jednoduchým způsobem chovat slabší včelstva, třeba později založené oddělky. Směřuje to u slabých včelstev až k uzavření česna vespod a ponechání jen otevřeného očka nebo oček.

Náš postup likvidace ohnisek je skutečně velmi zdlouhavý a často přispívá k samotnému šíření nemoci.
Přiznejme si ale, že samotné přemetení na mezistěny v případě klinického nálezu není řešemím. Pravděpodobně po něm zmizí klinické příznaky, spory ale v menší koncentraci přežívají dál a je otázkou času, kdy se opět objeví klinické příznaky.Spory jsou na všem, co přišlo se včelami do styku. Satčí vrátit včelám jeden špatně desinfikovaný rámek nebo úl, sáhnout rozpěrákem do nového úlu a je to zpět.
Efekt přemetení na mezistěny do jiných úlů je především ve snížení ifekčního tlaku a dělá se po zjištění malé koncentrace spor laboratorním vyšetřením. Když už vidíte napadený plod, přemetení nic nezachrání, jen oddálí kolaps včelstva a prodlouží dobu, kdy se mohou okolní včelstva nakazit. Možná je to efektivnější šíření moru, než několikaměsíční čekání na SVS a jejich rozhodnutí o likvidaci.
PO přemetení musí následovat desinfekce pomůcek, vyvaření rámků v louhu a parafinování nástavků (eventuelně likvidace). Pokud se staré vybavení jen lehce opálí a oškrábe, za pár let máte klinický nález zpět a s vámi všichni okolo.
Navíc pochybuji, že včelaři, kteří toto praktikovali měli v zásobě potřebný počet nových úlů, včelám vřemeteným do původního úlu moc nepomůžete.

Obraťe se na KVS. Je tam veterinář, který má ošetřování včel na starost a on rozhodne. Někde jsem četl, že u nás nejde biomed produkovat, protože musí léčit celá republika.
Tonda
>Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?