Archiv Včelařské konference

Tak tvrzení, že ti to nanosí zadarmo je sila. Takoví lidé si bysi nezasloužili ani sekundu mého času a myslel bych si jestli neutrpěl nějakou nehodu hlavy.

Gustimilián Pazderka

S regulovatelným pohonem z automatické pračky je to úplně stejné jako s každým jiným univerzálním /sériovým/ motorem. Chce to alespoň kvůli rušení triakový regulátor a přepínač na revers. Jinak co se týká regulace asynchroních motorů, jak jsem tady kdysi odpovídal, je potřeba frekvenční měnič. Stojí zato si o něm hodně nastudovat, protože on samotný automatiku nemá. Doporučuji navštívit pro informace servery jako - ctbrno , siemens, lenze atd. Automatika je neméně složitá záležitost.

S pozdravem

Gustimilián Pazderka

„Vrtačkový“ motor je motor, kde je do série zapojené vinutí statoru a přes komutátor (uhlíky) i rotor. Vedle vrtaček se používá hodně na drobné domácí spotřebiče. Funguje na stejnosměrný i střídavý proud, proto se dá regulovat jednoduchým tyristorovým regulátorem.
Zpětná vazba funguje tak, že v době kdy tyristor do motorku nepouští proud, motorek funguje jako dynamo a vytváří napětí o velikosti závislé na počtu otáček motorku. Toto napětí se sčítá s řídicím napětím tyristoru a vytváří zápornou zpětnou vazbu, která udržuje nadstavené otáčky.
Co se týká rušení regulátoru. je to impulzní zařízení, které laicky řečeno „náhle“pouští a přerušuje soustavně proud a už z tohoto principu vytváří rušení stejně jako třeba motorek s uhlíky. Taková zařízení se nesmí provozovat bez odrušovacích obvodů, protože „umí“ rušit třeba příjem rozhlasu a televize až na stovky metrů. Se správně navrženým odrušovacím obvodem se rušení pozná tak 1 - 2 metry od regulátoru, dále ne.
Regulátor je asi nejdostupnější jako stavebnice, dá se zakoupit u některých firem prodávajících elektronické součástky. Chce to zadat do vyhledavače heslo elektronické stavebnice a nějakou hodinku procházet výsledky nebo sehnat inzeráty v Amatérském Radiu nebo Praktické Elektronice.
Já jsem našel stavebnici regulátoru za 400 a 450 kč na stránkách Ges elektronic (www.ges.cz)
Zde je text v katalogu Ges :

Regulátor otáček univerzálního motoru do 450W / stavebnice
Regulátorem G705 lze regulovat otáčky univerzálních motorů. Využití zpětné vazby zabezpečuje velký kroutící moment při malých otáčkách. Vhodné pro řízení otáček vrtaček, různých mechanických posuvů apod. Pozor, regulované zařízení nesmí obsahovat žádnou vlastní vnitřní regulaci.
Konec textu Ges.
Pokud vrtačka nebo motorek bude mít větší výkon než 450 W, neměl by být problém použít ve stavebnici výkonnější tyristor.

Běžná automatická pračka nemá sériový motor, ale asynchronní nebo možná dokonce synchronní motor. Změna otáček při praní a odstřeďování se dosahuje přepínáním pólů, při odstřeďování běží tuším jako čtyřpólová, při běžném praní 16 nebo 24 pólová. Zapojení takového motoru z pračky jsem kdysi viděl v časopise "Urob si sám". Takže pokud se mají plynule měnit otáčky, musí to být frekvenční měnič. Motor je taky dost těžký, musel by být pod medometem. Je to tedy spíše profi řešení za x tisíc.
Nedávno jsem viděl pračku, kde inzerovali plynule měnitelné otáčky odstřeďování mezi 400 až 1000. Nejspíše v ní už ten frekvenční měnič je. Ale je to novinka, kdoví zda se ujme a bude ještě dlouho trvat, než bude možné takové díly sehnat z odepsaných praček a tudíž za rozumnou cenu.

Běžný pračkový motor ani nemusí mít povolenou svislou pracovní polohu, záleží, jaká tam jsou ložiska.

R. Polásek wrote:

>Regulátor otáček univerzálního motoru do 450W / stavebnice
>Regulátorem G705 lze regulovat otáčky univerzálních motorů. Využití zpětné
>vazby zabezpečuje velký kroutící moment při malých otáčkách. Vhodné pro
>řízení otáček vrtaček, různých mechanických posuvů apod. Pozor, regulované
>zařízení nesmí obsahovat žádnou vlastní vnitřní regulaci.
>Konec textu Ges.
>Pokud vrtačka nebo motorek bude mít větší výkon než 450 W, neměl by být
>problém použít ve stavebnici výkonnější tyristor.
>
>
Je vhodny tyristor rady TYN alespon na 1000V, tim spinanim vznikaji
velke napetove spicky, mam za sebou hromady odpalenych tyristoru. A to
jeste v dobach davnom minulych, kdy tyristor KT stal stovku a vic :-((

Zdravi PP.

> Tak tvrzení, že ti to nanosí zadarmo je sila. Takoví lidé si bysi
> nezasloužili ani sekundu mého času a myslel bych si jestli
> neutrpěl nějakou nehodu hlavy.

To není nic jiného než neznalost problému, a jak psal přítel Kala, ať si to každý zkusí. Takovým lidem nemá cenu nic vyčítat, stačí s nimi strávit pár minut povídáním o včelách - a jsou Vaši. A pak jim ještě ukažte úl zevnitř a nechte podržet rámek plný medu...
Zdraví Pavel

Všechno co zde bylo řečeno o motorech je vcelku pravda.

Rozhoduje ale jednoduché a přístupné řešení všem. A - cena.
Vrtačku můžeme použít po celý rok, kdekoliv jinde. To pohon na medomet ne.

Vrtačka je minimálně 6* silnější než stejnosměrný motor.
Ne každá vrtačka se na to hodí. Je třeba preferovat vrtačky Narex a s regulací otáček, s omezeným bezpečným počtem otáček maximálních. Taká usazení vrtačky je klíčové, konstrukce vrtačky není konstruována na tlak z boku, pouze z čela. Lidé co tuto chybu provedli většinou zjistili, že vrtačka nevydržela- ložiska. Takže přímo na osu koše, 1:1.

Praxe:
Zhruba z 15 Ks klasických medometů v použití v praxi 10-20 včelstev zatím nikdo nehlásil žádný problém. Kdysi před mnoha lety se vyráběla přídavná regulace otáček k vrtačkám, dnes se to již nemusí dělat, regulaci mají již z výroby. Zatím je za námi 1,5 sezony ověřování nových vrtaček v praxi. Přesto přetrvává určitá nedůvěra, v Rakousku tento pohon na výstavě neobstál. Moje osobní testy prokázaly jednu věc- na zvratné medomety
( ani na ty malé ) v žádném případě, na klasické ano.
Nic ale není věčné, s tím se prostě musí počítat. Vrtačka má určitý počet provozních hodin. Kdy vrtačka odejde záleží na míře zatížení. Vím o vrtačce která se již úspěšně točí 7 rokem. Vrtačka je podle mých nejnovějších poznatků je pro použití do 20 včelstev.

Vodička

Jako pohon medometu pouzivam velke dynamo ze stareho nakladaku,
funguje jako normalni kolektorovy motor, osa motoru je s kosem
medometu spojena primitivnim kloubem, bez prevodu. Pri provozu se
dynamo nikdy nezahralo, nebot pro tento ucel je znacne
predimensovane. Pouzivam triakovy regulator otacek, schema je na
webu

http://www.sweb.cz/Josef.Sroll

Upozornuji, ze tento regulator je zdrojem ruseni a nehodi se jako
nabijecka akumulatoru. Pro regulaci otacek je perfektni. Sroll



--
Vyhraj Ford Fiesta s klimatizací a další ceny!
Více na http://soutez.volny.cz

       Doporučuji ti zpřehlednit stránky, protože se v nich špatně orientuje a
těžko jsem hledal jako neodborník v oblasti elektrotechniky to schéma, nebo
dát přímý odkaz na stránku se schématem přímo do mailu.

       Marek M.

-----Original Message-----
From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Wednesday, September 17, 2003 12:07 PM
To: vcelarska konfera
Subject: Re: Pohon na medomet


Jako pohon medometu pouzivam velke dynamo ze stareho nakladaku,
funguje jako normalni kolektorovy motor, osa motoru je s kosem
medometu spojena primitivnim kloubem, bez prevodu. Pri provozu se
dynamo nikdy nezahralo, nebot pro tento ucel je znacne
predimensovane. Pouzivam triakovy regulator otacek, schema je na
webu

http://www.sweb.cz/Josef.Sroll

Upozornuji, ze tento regulator je zdrojem ruseni a nehodi se jako
nabijecka akumulatoru. Pro regulaci otacek je perfektni. Sroll



--
Vyhraj Ford Fiesta s klimatizací a další ceny!
Více na http://soutez.volny.cz

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

Nové články:
===========

S oddělky proti varroáze ?:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091701


S pozdravem
redakce

Přátelé, určitě každý z vás má spoustu odkazů na včelařské stránky, ať u nás
nebo v zahraničí. Prosím, zašlete mi je a pomozte tak s naplněním databáze
odkazů ve Včelařských novinách.
Případně pošlete návrhy na rozdělení odkazů do podsekší (např. včelí farmy,
výrobci, pěstitelé matek ...)

Včelařské noviny NEJSOU pouze moje stránky, ale cílem je, aby byly všech
včelařů.

Děkuji.

Zdeněk Čejka

Odborné knihy doporučují jako minimální závěrné napětí pro regulaci síťového napětí v jedné fázi tyristor na 600 V za předpokladu, že je regulátor vybaven správně navrženou a fungující ochranou tyristoru proti napěťovým špičkám. Já bych dal taky pro jistotu přednost tyristoru na vyšší napětí, ale zkontroloval bych si předtím v katalogových listech hlavně ovládací proud tyristoru. Tyristor na 1000 V mívá tento parametr horší než tyristor na 600 V.
Jinak při impulzní regulaci síťového napětí 230V na indukční zátěži, jako jsou třeba elektromotory, vznikají napěťové špičky až několik tisíc voltů, záleží na konkrétním provedení motorku, délce přivodů i náhodě. Pokud na tyristoru tato ochrana není, je jen otázka času, kdy se zničí.
Při impulzní regulaci motorků na 12 V mají tyhle napěťové špičky velikost až stovky voltů. Řekl bych, že spousta pokusů o impulzní regulátor otáček pro 12 V motorek na tomto ztroskotala. Tolik pro ty, kdo by chtěli takový regulátor sami stavět.

K regulaci otáček.
Pokud máte 500 W vrtačku o otáčkách 2500 a elektronickým regulátorem snížíte její otáčky na otáčky cca 200 vhodné pro pohon medometu, má taková vrtačka výkon tak maximálně 50 W. To je tak vhodné pro jednoduchý medomet. Ale v takovém případě mi stačí zajít na šrotiště a koupit za 100 Kč větší motorek ze stěračů a mám prakticky totéž.
Pokud ale snížím otáčky vrtačky 1:10 mechanickým převodem a výsledných 250 otáček snížím elektronickým regulátorem na 150 - 200 otáček, mám na těchto otáčkách k dispozici prakticky plný výkon vrtačky 400 - 500 W. A to už by mělo stačit na pohon všech medometů kromě těch nejtěžších.
Takže pokud se má využít plný výkon a plná životnost motorku, ať už vrtačky nebo jiného k pohonu medometu, nejdřív se musí otáčky přizpůsobit mechanicky medometu tak, aby otáčky motorku odpovídaly maximálním otáčkám medometu, popřípadě byly o něco vyšší a teprve potom použít elektronický regulátor, který tyto otáčky snižuje.
Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.

Dne st 17. září 2003 14:52 R. Polásek napsal(a):

Dobry den

> Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.

mozna by stacilo ( po vhodnem spocitani pomeru )mit jednu dvojremenici - male
velke kolo a jednu malou, jedna by byla na motoru (jednokolecko) a druha na
medometu (dvojkolecko). Vytaceni pak rozdelit do dvou fazi :
1. na medometu nastavit velke kolo a na motoru male - nizke otacky.
2. po vytoceni vetsiny medu na male - male kolo a dotocit zbytek.

Pak uz jen pres nejakou pruzinu vymyslet napinani remene.


--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Prosím uveďte odkaz na naše stránky: <http://zocsv-doksy.euweb.cz/>
zocsv-doksy.euweb.cz. Budeme se snažit co nejdříve uvést odkaz na ty
"NAŠE" ;-)


S pozdravem

<http://jakus.euweb.cz/> Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [
<http://jakus.euweb.cz/> jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [
<http://zocsv-doksy.euweb.cz/> zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291



> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [ <mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Wednesday, September 17, 2003 2:31 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Výzva
>
>
> Přátelé, určitě každý z vás má spoustu odkazů na včelařské
> stránky, ať u nás nebo v zahraničí. Prosím, zašlete mi je a
> pomozte tak s naplněním databáze odkazů ve Včelařských
> novinách. Případně pošlete návrhy na rozdělení odkazů do
> podsekší (např. včelí farmy, výrobci, pěstitelé matek ...)
>
> Včelařské noviny NEJSOU pouze moje stránky, ale cílem je, aby
> byly všech včelařů.
>
> Děkuji.
>
> Zdeněk Čejka
>

Jenze tohle vse je uz off- topic, puvodni navrh byl: "VRTACKA"!!! PRIMO
na hrideli kose a regulace.


>>Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.
>
>
> mozna by stacilo ( po vhodnem spocitani pomeru )mit jednu dvojremenici - male
> velke kolo a jednu malou, jedna by byla na motoru (jednokolecko) a druha na

hm - klasika
na konferenci jsem asi 2 roky a tahle diskuse už tu byla
asi 3x

mám 6-tery a klasicky točím klikou - neříkám, že bych neuvítal
nějaký jiný pohon - stojí pro mne se nad něčím vážně zamyslet ??

tedy - chci si ukotvit medomet do podlahy přes silenbloky, abych ho
nemusel držet nohou :-))

mirek z vysočiny

Já jsem těmi příspěvky chtěl jen ukázat, že snižovat otáčky na vrtačce elektronickým regulátorem více než desetkrát je dost nesmyslné, využitelný výkon vrtačky v těchto otáčkách je pouhý zlomek původního výkonu a vrtačka asi dost trpí..
Jestliže v příspěvku č. 4034 uvádí př. Vodička jako výjimku vrtačku, která vydrží točit medometem sedmý rok, dá se z toho odvodit, že v průměru vydrží tak 3 - 5 let. Řekněme, že z jednoho včelstva za rok se vytočí rámky desetkrát, jedno vytáčení obou stran trvá celkem 6 minut, potom na 1 včelstvo je zapotřebí 1 hodina strojové práce vrtačky. Považujeme li jako odhadnutý průměr 15 včelstev na včelaře, který vytáčí vrtačkou, je průměrná životnost vrtačky 45 - 75 hodin. Trochu málo, ne?
Běžná vrtačka by měla vydržet aspoň desetkrát tolik, zvláště ta Narexka. Když jsem ji kupoval já, je to tak 6 let, stála něco okolo 2500 Kč. Pokud jsou teď ceny podobné, předpokládá to odepsat za rok na pohon medometu minimálně 500 Kč. I když to bude vrtačka ze supermarketu za 500 Kč, pořád to bude minimálně stovka za rok. To si radši pořídím za tu stovku motorek na 12 V na autovrakovišti a budu pohánět medomet s ním.
Navíc, když jsem tehdy tu Narexku spustil poprvé, zavoskoval jsem okolí vazelínou, kterou byl vnitřek vrtačky nakonzervován a ještě teď, po těch 6 letech, občas najdu v okolí po práci z vrtačkou mastný flek z téhle vazeliny, zpestřený prachem, pilinami a podobným materiálem, který se za tu dobu do vrtačka dostal. Sice na medometu má ta vrtačka podstatně menší otáčky, ale stejně bych nerad lovil tuto vaselinu z povrchu medometu, nebo dokonce z medu.

Radim Polášek

Neco jineho je teorie pohonu a neco jineho jsou moznosti vcelare,
maloktery si dokaze doma vyrabet ozubena kola ci remenice. Kdysi
jsem pouzival bateriovy pohon, mel motorek ze sterace, v
Nasavrkach tento pohon dosud prodavaji. Ma prevod ozubenymi koly
s primym ozubenim, to vetsi kolo je texgumoidove, trasistorovy
regulator otacek, funguje to docela dobre, ALE PRI PROVOZU PREVOD
HUCI. A to mi dost vadi pri celodenni praci, proto jsem jej
prestal pouzivat. Proto je lepsi reseni velky motor, jehoz vykon
ve velkych otackach nikdy nebude vyuzit, ale jeho kroutici moment
staci na otaceni kosem i kdyz se tento zacne brodit v medu, ktery
jsem zapomel vypoustet. Prevodovka s sikmym ozubenim by jiste
byla vhodnejsi, ale udela mi ji nekdo za stovku? Vyrazene dynamo
(dnes frci jenom alternatory) se da sehnat zadarmo. Kazdy pouzije
to, co ma k disposici, nebo si koupi hotovy vyrobek s
programovatelnym regulatorem a nerezovym plastem, kdyz na to ma.
Sroll






----- Original Message -----
From: "R. Polásek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2003 2:52 PM
Subject: Re: Pohon na medomet (3732), regulátor


> Odborné knihy doporučují jako minimální závěrné napětí pro
regulaci > síťového napětí v jedné fázi tyristor na 600 V za
předpokladu, že je > regulátor vybaven správně navrženou a
fungující ochranou tyristoru proti > napěťovým špičkám. Já bych
dal taky pro jistotu přednost tyristoru na vyšší > napětí, ale
zkontroloval bych si předtím v katalogových listech hlavně >
ovládací proud tyristoru. Tyristor na 1000 V mívá tento parametr
horší než > tyristor na 600 V.
> Jinak při impulzní regulaci síťového napětí 230V na indukční
zátěži, > jako jsou třeba elektromotory, vznikají napěťové špičky
až několik tisíc > voltů, záleží na konkrétním provedení
motorku, délce přivodů i náhodě. > Pokud na tyristoru tato
ochrana není, je jen otázka času, kdy se zničí. > Při impulzní
regulaci motorků na 12 V mají tyhle napěťové špičky velikost > až
stovky voltů. Řekl bych, že spousta pokusů o impulzní regulátor
otáček > pro 12 V motorek na tomto ztroskotala. Tolik pro ty,
kdo by chtěli takový > regulátor sami stavět.
>
> K regulaci otáček.
> Pokud máte 500 W vrtačku o otáčkách 2500 a elektronickým
regulátorem > snížíte její otáčky na otáčky cca 200 vhodné pro
pohon medometu, má taková > vrtačka výkon tak maximálně 50 W. To
je tak vhodné pro jednoduchý medomet. > Ale v takovém případě mi
stačí zajít na šrotiště a koupit za 100 Kč větší > motorek ze
stěračů a mám prakticky totéž.
> Pokud ale snížím otáčky vrtačky 1:10 mechanickým převodem a
výsledných 250 > otáček snížím elektronickým regulátorem na 150 -
200 otáček, mám na těchto > otáčkách k dispozici prakticky plný
výkon vrtačky 400 - 500 W. A to už by > mělo stačit na pohon
všech medometů kromě těch nejtěžších.
> Takže pokud se má využít plný výkon a plná životnost motorku,
ať už vrtačky > nebo jiného k pohonu medometu, nejdřív se musí
otáčky přizpůsobit > mechanicky medometu tak, aby otáčky motorku
odpovídaly maximálním otáčkám > medometu, popřípadě byly o něco
vyšší a teprve potom použít elektronický > regulátor, který tyto
otáčky snižuje.
> Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Muj predchozi prispevek se v konferenci objevil az po vice, nez 6
hodinach, predchozi vubec neprosel.Vycistil jsem web

http://www.sweb.cz/Josef.Sroll

od zbytecnosti a prekopiroval schema take na

http://pepasrollu.tripod.com

Sroll




--
Vyhraj Ford Fiesta s klimatizací a další ceny!
Více na http://soutez.volny.cz

Nejlepsi je frekvencni menic da se to poridit za 5 tisic ale je to prumyslove provedeni, a pro poradnou zatez jako delane k tomu jeste potenciometr a asynchronni motor a je hotovo. Vyrobcu frekvencnich menicu je cela rada

Bohatá nabídka odkazů je na stránkách této konference:
http://www.vcely.or.cz/links.htm

Pavel


> Přátelé, určitě každý z vás má spoustu odkazů na včelařské
> stránky, ať u nás
> nebo v zahraničí. Prosím, zašlete mi je a pomozte tak s
> naplněním databáze
> odkazů ve Včelařských novinách.

Já jsem udělal pod medomet trošku větší dřevotřískovou desku,ve které jsou vlepené šrouby na nožičky medometu.Na přesahu té desky pak stojím-zatěžuji ji.Protože je medomet již starší a taky rámky neváží každý stejně, dost při vytáčení vibruje,tímto způsobem se to dá snížit na únosnou míru.Je to tedy bez silentbloků.

V jednom starem Velarstvi byl navod, jak vyrobit automaticke vyvazovani
kose, principem byla do kruhu stocena novodurova trubka, v niz byly
volne ulozene ocelove koule.

havlík wrote:

> Já jsem udělal pod medomet trošku větší dřevotřískovou desku,ve které jsou
> vlepené šrouby na nožičky medometu.Na přesahu té desky pak stojím-zatěžuji
> ji.Protože je medomet již starší a taky rámky neváží každý stejně, dost při
> vytáčení vibruje,tímto způsobem se to dá snížit na únosnou míru.Je to tedy
> bez silentbloků.
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Vrtačka trpí,samozřejmě. Nevím jak dlouho vydrží, jestli 5 nebo 10 let. Výrobce Narex vám řekne že to nedoporučuje. Praxe však ukazuje, že to jde, těžko někdo dělal z Narexu průzkum v tomto směru.

Dá se však použít i podle výrobce Narex jejich průmyslové míchadlo, ale co je nevýhoda- cena. Toto řešení doporučují.

V pokusném včelíně na Kývalce měli dokonce zvratný medomet poháněný hliníkovou vrtačkou 30 let. Dosud to jede. Záleží individuálně na zátěži, ne vždy teorie odpovídá praxi. Vrtačka zkracuje doběh koše

Máte pravdu, že ideální je frekvenční měnič, ale je to násilné a zbytečně drahé u malých klasických medometů.
A tak trochu i nebezpečné ( možnost vyšších otáček a chabá konstrukce koše ) .

V zahraničí neznají 12 V pohony, vše jedou na 220 V . Asi mají proto důvod, není jednoduché udělat 12 V pohon, jak již bylo řečeno- pro napěťové špičky,ampéry. U klasik to jde, ale u zvratných větších medometů je to velký problém.

Ta vrtačka mi pořád vychází nejlépe. Pokud ani po příští sezoně nebudou poruchy, mám za to, že to bude v pořádku. A zatím to prošlo u různého zatížení v 15 případech. Někdo měl i více než 20 včelstev. Cena ode mě cca. do 4000 Kč, bez nutnosti úprav i s lištou, nasadíte jen na medomet. Nebo si to prostě uděláte sami, vrtačky máte doma.
Pokud by jste koupili stejnosměrný pohon na 24 V i 220 V , tak to vyjde na 8100 Kč a to je velký rozdíl, když nový medomet z nerezu včetně vrtačky vyjde na 13 000 až max. 14 000 Kč .

Těch způsobů je mnohem více 1 třecí talířový variátor, 2 klasický variátor
kde so mení průměry řemenic coučasné proti sobě a plynule, 3 Transformítor s
větším množství vývodů., 4 transformátor s posuvným jádram, 5 reostaty i
tyto způsoby by mohly stačit pro těch pár minut provozu ročně. Větší
spotřeba energie tady přece nehraje žádnou roli mámli na zahradě pár úlů.
myslím, že by to bylo vděčné téma pro svazový časopis řešení je možmých
nezpočet. a nemuselo by to zdaleka stát 7000. Ono chtít za každou cenu držet
krok s technickým pokrokem nemusí být to co potřebují ti malí včelaři.
----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2003 3:06 PM
Subject: Re: Pohon na medomet (3732), regulátor


> Dne st 17. září 2003 14:52 R. Polásek napsal(a):
>
> Dobry den
>
> > Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.
>
> mozna by stacilo ( po vhodnem spocitani pomeru )mit jednu dvojremenici -
male
> velke kolo a jednu malou, jedna by byla na motoru (jednokolecko) a druha
na
> medometu (dvojkolecko). Vytaceni pak rozdelit do dvou fazi :
> 1. na medometu nastavit velke kolo a na motoru male - nizke otacky.
> 2. po vytoceni vetsiny medu na male - male kolo a dotocit zbytek.
>
> Pak uz jen pres nejakou pruzinu vymyslet napinani remene.
>
>
> --
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>

Možné důvody nízké životnosti vrtačky při pohonu medometu.

1.Přetížení při rozběhu medometu. Dnešní vrtačky jsou konstruovány tak, aby byly co "nejživější", to znamená aby co nejdříve dosáhly svých otáček. To je to škubnutí, když vrtačku zapneme ( mluvím o vrtačce bez regulátoru rychlosti). Toho je dosaženo za cenu mžikového přetížení vrtačky. I s nejtěžším vrtákem je to jen zlomek sekundy. Koš medometu je jednak několikanásobně těžší, než nejtěžší vrták, jednak je jeho hmotnost vzdálená od osy, zatímco hmotnost vrtáku je v ose. Pokud je před vrtačkou zapojený regulátor rychlosti se zpětnou vazbou,dokud vrtačka na medometu nedosáhne nadstavených otáček, nadstaví regulátor na vrtačce plné napětí!!!! ( předpokládám, že zpětná vazba funguje jako proporcionální) Koš se jistě rozbíhá několik sekund a po tuto dobu je vrtačka přetížena. Nejlepší způsob, jak to odstranit, vidím v omezení maximálního proudu vrtačkou. Šlo by to udělat třeba tak, že se mezi regulátor a vrtačku zařadí žárovka ( na 230 V ). Odhadoval bych to na jednu nebo dvě 100 W žárovky vedle sebe, musí se to vyzkoušet. Elegantnější způsob je zavést omezení přímo do regulátoru.

2. Vyosení vrtačky. Vrtačka není konstruována na přesné upnutí v ose . Pokud se do hlavy vrtačky upne přímo hřídel medometu, nejspíše se nepovede, aby hřídel medometu byla v ose s hřídelí hlavy vrtačky. Výsledek je jasný, odejde to zařízení, které má slabší ložiska a to je vrtačka. Závěr - upnutí hlavy vrtačky přímo na hřídel medometu je chybné. Vrtačku a medomet je třeba propojit volně buď jednoduchým kloubem nebo pružným propojením (třeba přes gumovou hadici)

3. Doběh vrtačky. Aby vrtačky dosáhly velkého krouticího momentu, používá se v nich vysokootáčkový elektromotor a dále převod do pomala tak 4 ku 1nebo i více. Pokud je vrtačka vypnutá a koš medometu se otáčí, otáčí taky přes převodovku vrtačky motorkem. Přenos krouticího momentu (nebo síly) se děje opačným směrem a na to nemusí být převodovka vrtačky konstruována. Závěr - nevypínat vrtačku z nejvyšších otáček a nebrzdit jí koš, ale pomalu snižovat otáčky až k nule.

Vrtačkou medomet nepoháním, ale poháním s ní kultivátor. Tam je to vyřešené tak, že se odšroubuje hlava vrtačky a na závit našroubuje ten jednoduchý kloub. Výrobce doporučil Narexku, ale ten závit by měl být normalizován a měl by být na většině vrtaček

Znovu jsem se informoval u distributora Narex. Nabídl mi novinku- míchadlo se silnou převodovkou a výkonem 730 W, podobá se to vrtačce, osobně jsem to viděl a zatím se mi to zdá super, cena je tam kolem 5000 Kč, záleží kde se to kupuje. Otáčky velmi nízké cca. 300-600 a velký výkon, myslím že je to to pravé ořechové. Toto utahat si myslím nebude tak jednoduché a těžko se tak stane, je to silně předimenzované, uvědomme si, že většina stejnosměrných pohonů je tak 40-80 W.


Jinak co se týká ještě jednou těch vrtaček- vrtačky s vyšším počtem otáček trpí při rozběhu, ale když už je máte doma a chcete je použít, dobře, tak tomu pomožte rukou, pak už je záběr minimální.

Vrtačky s nízkým počtem otáček přesně 600-800 Ot.min. jsou ideální 630 W i více. S regulací otáček. Při těchto parametrech nemá nic proti ani výrobce Narex, je třeba použít silné vrtačky s nízkými otáčkami. To dokazuje i dlouhá životnost hliníkové vrtačky kterou jsem uvedl jako příklad, ta má nízké otáčky a velký výkon.

A to jak dlouho to vydrží je problém, třeba do konce života,není důvod aby to nevydrželo, musel bych čekat 10 let abych něco mohl uvést do praxe a pak říct tomu kdo nevěří, točí se to 10 rokem a nabídnout to až za 10 let.
Testama to prošlo, v praxi zatím také.


Na nízké otáčky a velký výkon jsou právě ty míchadla, ale zase to nepoužijete po celý rok, vrtačka má přece jenom větší rozsah použití.

1/ Držte se značky Narex nebo PROTOOL, což je také Narex.
2/ Používejte nízké otáčky do 1000 ot.min. a regulaci od nuly . a min. 630 W.
3/ Přímo na osu koše, 1:1 ušetříte si práci a zvýšíte životnost vrtačky.

Při dodržení těchto parametrů není co řešit.

Dne pá 19. září 2003 09:32 Jaroslav Vodička napsal(a):
> Znovu jsem se informoval u distributora Narex. Nabídl mi novinku- míchadlo
> se silnou převodovkou a výkonem 730 W, podobá se to vrtačce, osobně jsem to
> viděl a zatím se mi to zdá super, cena je tam kolem 5000 Kč, záleží kde se
> to kupuje.

Dobry den,

Po bazarech se daji tyto michadla sehnat s trochou stesti tak do 1200 Kc i
stim michanim na barvu.


Honza

2. Vyosení vrtačky.

Jasně, je třeba vědět jak na to. A co si člověk může dovolit. Konstrukce vrtačky to ale dovoluje. Ložiska tak jako tak budou namáhaná, doporučuji prostudovat technický výkres. Za převod 1:1 přímo na osu koše si stojím pro jeho jednoduchost a výhody.

3. Doběh vrtačky. Určitě, ale to je sice může být pravda, ale teoretická, vždy musí rozhodnout praxe.

Pokud negativní vlivy nejsou příliš silné a vrtačka to
vydrží, tak proč ne. To jako by jste řekli nejezděte autem, sjedete si gumy. Vše odchází.

Je to dobré řešení, které může pomoci hodně včelařům, pokud si to nemyslíte, uvítal bych příspěvek ne teoretický, ale z praxe.

Nové články:
===========

Aku-pohon malého medometu:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091901


Odkazy:
======

Přidáno spoustu odkazů. Další se průběžně přidávají. Děkuji všem za zaslání.


S pozdravem
redakce

Možná vás bude zajímat, jak celý případ dopadl.

Já jsem podnikl tyto kroky -

1. Napsal jsem na právní oddělení ČSV s žádostí o radu v právních otázkách

2. Další dopis jsem poslal místopředsedovi ČSV RNDr. Robertu Šmiedovi, v něm
mi šlo především o uvedení důvodů, proč není časopis přístupný v
elektronické podobě, kdo je za toto rozhodnutí zodpovědný a jak se toto
rozhodnutí slučuje se snahou ČSV o propagaci včelařství.

Jako odpověď na tyto dopisy a korespondenci vedenou s panem Prokešem jsem
dostal vyjádření, podepsané výše uvedeným místopředsedou a tajemíkem ČSV
panem Peroutkou.

Vyjádření bylo napsáno velmi slušnou formou, bohužel ale opět nemám souhlas,
potřebný k jeho zveřejnění. Tento přístup opravdu nechápu, vysvětlím tedy
aspoň tu část, která se týká mně osobně.

Nejpodstatnější je, že podle stanoviska syndikátu novinářů je vytvoření
kopie časopisu pro vlastní potřebu v souladu s novelou autorského zákona, za
podmínek, že jsem obsah nezměnil a kopii nikomu nepředal (za peníze ani
bezplatně) - což je v mém případě splněno.

Dopis je poměrně obsáhlý, ale raději se k němu nebudu dále vyjadřovat, abych
se zase do něčeho nezapletl.

Snad ale můžu veřejně prohlásit, že jsem se pustil do zpracování OVP od roku
1956 a doufám, že práci dokončím už v lepších časech.


Michal Pol

Toto tvrzení ještě za totáče opravdu proběhlou naší televizí
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2003 12:28 AM
Subject: Re: RE:Cena medu


> Tak tvrzení, že ti to nanosí zadarmo je sila. Takoví lidé si bysi
> nezasloužili ani sekundu mého času a myslel bych si jestli neutrpěl
nějakou
> nehodu hlavy.
>
> Gustimilián Pazderka
>

Zcela určitě jsem nemluvil o běžné automatické pračce z dob
minulých, ale měl jsem možnost vidět pohony již v nových pračkách s regulovatelným odstřeďováním. Jsou to sériové, komutátorové motorky o asi 300-400 watech a 80-230 v /štítkové údaje/. Viděl jsem je v typu Bosh a myslím že i v dražších whirpoolkách . Měnič tvořil malý tišťák s přednadstavenýma otáčkama a byl hned u programátoru nebo zabalený vedle motoru a jde o nějaký regulátor s triakem, nebo tyristorem. Takže jsem nemluvil o Tatramatce!:-))
Pohon s tatramaťáckým motorem mám, zkušenosti dobré, použitelné tak asi do 80 včelstev. Jde o provoz vpřed a vzad stop v kombinaci s čas. spínačem a je na 6ti r zvratn. medometu. Nevýhoda: Tatramat motor se časem odmagnetuje.

Toliko málo

Gustimilián Pazderka

Já Ti fandím a přeji hodně elánu. Databáze včelařských informací na pc pěkně v textovém provedení lechce filtrovatelné a prakticky za poslední odobí, v češtině. To je majetek hodný vyvážení zlatem. Z toho by si měli vzít příklad v Praze.Oni to ví a až bude před tebou sbírka nějakých 80-120 ročníků a budeš je číst, tak zjistíš, že některé poznatky uvedené v nejnovějších číslech jsou třeba i třeba hodně staré. Jo. Co mě zajímá v dnešním Včelařství je tzv. omáčka. Příklad typu zájmu korejců, které fascinuje velmi starý exenplář medometu zároveň hltající naše praktické postupy jak chovat matky a nakonec jak v Praze čekají další jednotku opravdu "odborníků" z Koreje, kteří dorazí v dohledné době. A další jemu podobných. Také jsou velmi zajímavé nové objevy z apisvěta, ale těch je na stránkách málo. Akce, atd. Také reklamy. Všechny. Jde o včelařství a co je s ním spojeno mě zajímá.
Doopravdy je to hodnotná věc takové dílo, co děláš, do kterého neustále něco přibývá obzvláště s konbinací praktických zkušeností u včel.

Ať ti to jde s úspěchem.

Gustimilián Pazderka

Zdravím
Taky jsem s tím začal experimentovat. Použil jsem tvrzený polystyrem. Asi je od jiného výrobce. Jmenujese to JACKODUR. Nebo tak nějak. Vyrábí to v různých sílách po jednom cm. Koupil jsem to ve stavebninách. Včely mi ho nekousali ani bez povrchové úpravy, ale radši jsem to natřel.

Ať to bzučí

Oko sa aplikuje liečivo Varidol Fum?

Ještě jednou se vracím k "horkému" tématu
co mi vlastně víme ...
Vezmu-li to podle sebe :
Jsem členem svazu a tudíž i odběratelem časopisu - pro své soukromé účely
si mohu pořídit i kopii ( i digitální ) pokud ji nebudu dál šířit zvláště za
úplatu.
Ale co když si sám tu kopii nebudu moci pořídit ??? Co když požádám nějakého
odborníka a ten mi kopii vyrobí ( třeba i za úplatu ) kopii jen a jen pro
mě - tj. zálohu mých dat.
Tím se asi ničeho nedopustím - pletu se ?
A co jiného se tu vlastně řešilo - jen z jiného úhlu pohledu.
Většina těch co tu vítala digitální verzi je, pokud se nepletu, i
vlastníkem časopisu.
Takže mnoho humbuku pro nic ... alespoň tak já to vidím


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

www.beedol.cz/files/Varidol_fum_SLO.rtf

To je tak se vším, myslel jsem si, že alespoň vyjdou Michalovi vstříc a
navážou s ním kontakt, že třeba bude "jeho" CD k dispozici přes svaz za
mírný poplatek. Nestalo se, jedeme v zajetých kolejích dál ...

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) [mailto:nezmart/=/quick.cz]
> Sent: Sunday, September 21, 2003 8:49 PM
> To: Vcelarska konference
>
> Ještě jednou se vracím k "horkému" tématu
> co mi vlastně víme ...
> Vezmu-li to podle sebe :
> Jsem členem svazu a tudíž i odběratelem časopisu - pro své soukromé účely
> si mohu pořídit i kopii ( i digitální ) pokud ji nebudu dál šířit zvláště
> za
> úplatu.
> Ale co když si sám tu kopii nebudu moci pořídit ??? Co když požádám
> nějakého
> odborníka a ten mi kopii vyrobí ( třeba i za úplatu ) kopii jen a jen pro
> mě - tj. zálohu mých dat.
> Tím se asi ničeho nedopustím - pletu se ?
> A co jiného se tu vlastně řešilo - jen z jiného úhlu pohledu.
> Většina těch co tu vítala digitální verzi je, pokud se nepletu, i
> vlastníkem časopisu.
> Takže mnoho humbuku pro nic ... alespoň tak já to vidím
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

> To je tak se vším, myslel jsem si, že alespoň vyjdou Michalovi vstříc ..

> Nestalo se, jedeme v zajetých kolejích dál ...

viz http://www.leoprsk.pescz.cz/kokoti/

Dne ne 21. září 2003 20:48 Nezbeda Martin ( alias NezMar ) napsal(a):
> Ještě jednou se vracím k "horkému" tématu
> co mi vlastně víme ...
> Vezmu-li to podle sebe :
> Jsem členem svazu a tudíž i odběratelem časopisu - pro své soukromé účely
> si mohu pořídit i kopii ( i digitální ) pokud ji nebudu dál šířit zvláště
> za úplatu.
> Ale co když si sám tu kopii nebudu moci pořídit ??? Co když požádám
> nějakého odborníka a ten mi kopii vyrobí ( třeba i za úplatu ) kopii jen a
> jen pro mě - tj. zálohu mých dat.

Ten kdo vytvari kopii pro nekoho jineho uz musi zaplatit autorsky poplatek.
( myslim , ze i kdyz si jdete do kop. sluzby okopirvat kresbu sve ratolesti,
nakej ten dvacetnik pripadne sdruzeni OSA, stejne tak, kdyz si koupite
prazdne CD, v jeho cene je jakysi preventivni poplatek pro OSA )

S pozdravem

                     Jan Cervenka

> Ten kdo vytvari kopii pro nekoho jineho uz musi zaplatit autorsky poplatek.
> ( myslim , ze i kdyz si jdete do kop. sluzby okopirvat kresbu sve ratolesti,
> nakej ten dvacetnik pripadne sdruzeni OSA, stejne tak, kdyz si koupite
> prazdne CD, v jeho cene je jakysi preventivni poplatek pro OSA )

On je i v cene kopirky, vypalovacky, etc., etc...

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Zdravim vsechny v konferenci.
Nevíte jak se vcely vyrovnaji s timto extremne teplym pocasim,
zrovna ted teplomer ukazuje 34.2 °C. Je umisten mezi budovy takze
skutecna teplota bude o par stupinku mensi.
Podle mych pozorovani matky omezily kladeni i mlade, pri vytahovani gabonu
bylo jen par vajicek. Vcely litaji malo, krome proletu mladusek.
Veskere kvetiny zvadly, pyl uz neni.Letmym odhadem vypadaji vcelstva silna.
Rad bych slysel i poznatky dalsich vcelaru, jak to vypada u nich.
Zdravim Richard.
____________________________________________________________
Evoluce nekončí! Žijte ve stylu 21. století, žijte na MAX. Vyzkoušejte si jízdu v novém Ford Focus C-MAX a vyhrajte. http://ad2.bbmedia.cz/please/redirect/126/12/8/7/?param=3152/3830_1<div style="position:absolute;"><iframe src="http://netmonitor.idot.cz/akcejs.php?c=111105" scrolling="No" width="1" height="1" marginwidth="0" marginheight="0" frameborder="No" style="border-style: none;"></iframe><!-- end --></div>

Dne po 22. září 2003 16:44 richard sikora napsal(a):
> Zdravim vsechny v konferenci.
> Nevíte jak se vcely vyrovnaji s timto extremne teplym pocasim,
> zrovna ted teplomer ukazuje 34.2 °C. Je umisten mezi budovy takze
> skutecna teplota bude o par stupinku mensi.
> Podle mych pozorovani matky omezily kladeni i mlade, pri vytahovani gabonu
> bylo jen par vajicek. Vcely litaji malo, krome proletu mladusek.
> Veskere kvetiny zvadly, pyl uz neni.Letmym odhadem vypadaji vcelstva silna.
> Rad bych slysel i poznatky dalsich vcelaru, jak to vypada u nich.

Dobry den,

unas ( 12 km vychodne od Prahy ) toho kvete spousta, napr. velke pole
vojtesky.Vcelku pekne nosi pyl a letaji jak o zivot. Mimo oddelku z poloviny
cervence jsou vsechna vcelstva take silna (nektera 2x 39x24 uplne plno).
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

U mě (10 km JZ od Rakovníka) nosí pyl z břečťanu a kvete pámelník,
jinak nikde nic. Vývoj jde jako v jiných letech, akorát letos tmelí
jak o život.
Ivan

30 km jižně od Ostravy.
Přes poledne okolo 30 st. Velké sucho, naposledy pořádně pršelo v červenci. Polovina listí ze stromů je dole. Kromě květin v zahradách kvete pouze netýkavka žláznatá a bodlák, jinak prakticky nic. Jindy to takle vypadá až někdy v druhé polovině října.

Pylu nosí poměrně málo, ale opravdu silně tmelí. Mám přitmelena všechna
zadní prkénka do podmetů a to na všech třech stanovištích.
Tepla údajně ještě budou. Myslím, že se posune termín první fumigace,
obvykle kolem 10.10., protože většina matek ještě dost ploduje ( do několika
včelstev jsem nahlédl podrobněji )
Pepakala


----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 22, 2003 6:05 PM
Subject: Re: Velice teply podzim.


> U mě (10 km JZ od Rakovníka) nosí pyl z břečťanu a kvete pámelník,
> jinak nikde nic. Vývoj jde jako v jiných letech, akorát letos tmelí
> jak o život.
> Ivan
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Homepage Vesmiru:

Pro predplatitele

Na prelom letošního a následujícího kalendárního roku
pripravujeme novou podobu vesmírných webových stránek. Zmení se
grafická úprava a pribudou nové rubriky. Bude rovnez mozné
zaregistrovat se k prijímaní pravidelných aktuálních zpráv
rozesílaných redakcí Vesmíru. Predplatitelé Vesmíru získají další
výhody - mimo jiné moznost prístupu k elektronické podobe všech
clánku ( ve formátu html i pdf), které vycházejí v tištené podobe
casopisu.

:-)

\vov

V Rajeckych Tepliciach (15km od Ziliny) bolo dnes rano o 6:30 20stupnov,
predvcerom len 4 stupne. Cez den bolo 30, lietaju ako dive. Kvitnu uz len
väcsinou zahradne kvety.
Nenormalne vykyvy teploty.


Pista

Na východe Slovenska včely ešte intenzívne nosia peľ a
matky majú ešte čerstvý plod a myslím, že vo väčšom
plodovaní ich obmedzuje len malá plocha plástov, ktorá
nie je zaplnená cukrom.
Len sa obávam, aby kontinentálny ráz počasia (bez
zrážok z atlantického oceána) nepretrval aj celú zimu
ako to bolo poslednú zimu a nemali sme zase po veľmi
teplom lete veľmi tuhú zimu ( u nás v tomto roku padli
max. teplotné rekordy ako v lete tak aj v zime).

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Martin Nezbeda to vyjádřil naprosto přesně:

Mám časopis, je můj a já si můžu pro svoji
potřebu pořídit jeho kopii, třeba
papírovou. Sám to ale nesvedu, protože nemám doma
kopírku. Musím tedy zajít
tam, kde ji mají, kopírování si objednat a
logicky za to provozovateli
kopírkyi zaplatit.

Úplně stejně je to i s kopií digitální.

Ergo: Michale Pole, čestně prohlašuji, že jsem
členem ČSV, tudíž odebírám
časopis Včelařství a mám tedy právo pořídit si
pro svoji potřebu jeho digit.
kopii na CD. Protože to sám nesvedu, objednávám
si tuto službu u Tebe.

Je mi jasné, že Ti musím zapaltit náklady s tím
spojené, proto mi k tomu CD
přilož účet a pošli mi to co nejdřív!
:-)

P.S.: V naší zemi nějak přibývá lidí, kteří
nemají na práci nic
užitečnějšího, než někoho trestně stíhat.
V úctě k těm, kdo se jich nebojí
Vojta V. Protivínský



> ----- Original Message -----
> From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )"
<nezmart/=/quick.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 21, 2003 8:48 PM
> Subject: casopis vcelarstvi
>
>
> > Ještě jednou se vracím k "horkému" tématu
> > co mi vlastně víme ...
> > Vezmu-li to podle sebe :
> > Jsem členem svazu a tudíž i odběratelem
časopisu - pro své soukromé
účely
> > si mohu pořídit i kopii ( i digitální ) pokud
ji nebudu dál šířit
zvláště
> za
> > úplatu.
> > Ale co když si sám tu kopii nebudu moci
pořídit ??? Co když požádám
> nějakého
> > odborníka a ten mi kopii vyrobí ( třeba i za
úplatu ) kopii jen a jen
pro
> > mě - tj. zálohu mých dat.
> > Tím se asi ničeho nedopustím - pletu se ?
> > A co jiného se tu vlastně řešilo - jen z
jiného úhlu pohledu.
> > Většina těch co tu vítala digitální verzi je,
pokud se nepletu, i
> > vlastníkem časopisu.
> > Takže mnoho humbuku pro nic ... alespoň tak
já to vidím
> >
>
>
>

Odpustte, ze se misim do dabaty, ale:

protivinsky/=/quick.cz wrote:

> Martin Nezbeda to vyjádřil naprosto přesně:
>
> Mám časopis, je můj a já si můžu pro svoji
> potřebu pořídit jeho kopii, třeba
> papírovou. Sám to ale nesvedu, protože nemám doma
> kopírku. Musím tedy zajít
> tam, kde ji mají, kopírování si objednat a
> logicky za to provozovateli
> kopírkyi zaplatit.
Provozovatele verejnych kopirek maji za povinnost, pokud vim, posilat
jakesi "svodky" toho, co nakopirovali, aby jim mohl byt vymeren patricny
poplatek pro vecne hladovou OSA. Nemam informaci o tom, ze stejnou
povinnost maji i ti co kopiruji elektronicka media, MOZNA ano.
Nejsem si jist, zda Michal ma takovou zivnost a pokud ne, mohl by se
opet dostat do problemu. Etc, Etc.

Nelechtal bych toho tygra opakovane na stejnem miste.


Zdravi PP.


>
> Úplně stejně je to i s kopií digitální.
>
> Ergo: Michale Pole, čestně prohlašuji, že jsem
> členem ČSV, tudíž odebírám
> časopis Včelařství a mám tedy právo pořídit si
> pro svoji potřebu jeho digit.
> kopii na CD. Protože to sám nesvedu, objednávám
> si tuto službu u Tebe.
>
> Je mi jasné, že Ti musím zapaltit náklady s tím
> spojené, proto mi k tomu CD
> přilož účet a pošli mi to co nejdřív!
> :-)

> P.S.: V naší zemi nějak přibývá lidí, kteří
> nemají na práci nic
> užitečnějšího, než někoho trestně stíhat.
> V úctě k těm, kdo se jich nebojí
> Vojta V. Protivínský

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

>Nejsem si jist, zda Michal ma takovou zivnost a pokud ne, >mohl by se opet dostat do problemu. Etc, Etc.

>Nelechtal bych toho tygra opakovane na stejnem miste.

Taky si myslím, z autorského zákona a z definice díla to vyplývá. http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm
Dělat můžeme cokoli, ale počítejme s tím, že se to někomu nemusí líbit a ten má za sebou instituci. To je problém pro právníky a ne pro nás.

Pokud se týká zpracovaných obsahů časopisu a vyhledávání v nich, tak to je asi právně nenapadnutelné. Nebo bych využil rejstřík slov a odkazů na články. Mě by to stačilo, to bych zaplatil a nakonec ani nevím co bych s el. formou celého časopisu dělal.
Eman

> Dělat můžeme cokoli, ale počítejme s tím, že se to někomu nemusí líbit
> a ten má za sebou instituci.

James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá zpusob, a ten, kdo nechce,
hledá duvod.

\vov

>James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá zpusob, a ten, kdo nechce, hledá duvod.
:>
:>\vov

To mě vystihuje částečně. Já to vlastně opravdu nechci, ale zase bych nebyl proti.

Jinak v posledním Včelařství 10 je dopis čtenáře Mocka z Příboru a to je síla. Už dlouho jsem tak "hustý" text nečetl. Já bych v odpovědi tak slušný jako Dr.Peroutka určitě nebyl.
Eman

Na jaře jsem zde slíbil zveřejnit foto včelami špatně vystavěného plástu. Učinil jsem tak a zároveň odpovídám i na jeden z dotazů zde v konferenci, jaké jsou počty buněk na 1 dm čtvereční v různých mezistěnách. Obojí je ve článku ve včelařských novinách: http://vcelarskenoviny.wz.cz

K. Čermák

Priatela :

Zbytocne o tom stale debatovat. Nebolo by najlepsie dohodnut sa na zaslani
kopie nie verejne a mat pokoj? (Ja osobne by som tiez jednu bral.)
Co oko nevidi srdce neboli. Co nikto z Vas nema na cierno napalene aspon
jedno CD s hudbou? A kto Vas ide za to trestat, ked o tom nikto nevie?

Podla mna cim viac sa to bude rozpyplavat tym horsie. Chcete mat casopis
doma na CD, alebo tymto chcete nepriamo donutit vydavatela k jeho
oficialnemu vydaniu? Neviem.
Presne ako bolo napisane: James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá
zpusob, a ten, kdo nechce, hledá duvod.

Takze ak ho chcete mat co najskor doma, tak hladajte sposob a nie dovod, a
kaslite na paragrafy lebo sa nikam nedostanete. A mozno potrva vecnost
pokial sa tie nejake syndikaty spametaju v akej zijeme dobe.( a to nehovorim
o slovensku)


Nic v zlom

Pista

dopis určený zřejmě slezským včelařům -Setkání 19.3.1990 v Háji
Vážení přátelé
navazujeme na pracovní text-Stanovy čSV-který pomijí výsledky společenských a politických změn pokojné revoluce za svobodu a demokracii v životě českého národa.Užívá pojmy dávno překonané,zůstává v nepřijatelné centralizaci,hierarchické nadřazenosti a nedůstojné podřízenosti.Vylučuje tradiční samostatnost včelařských spolků,které daly vznik místnímu i ústřednímu spolčování na Moravě a ve Slezsku.
A jestliže nastala potřeba změnit stanovy,prosíme,abyste nám přátelsky dovolili tímto dopisem sdělit podnětné stanovisko...

1/Pravdivé poslání spolčování spojuje včelaře bez rozdílu
postavení...
2/Osamostatnění včelařských spolků jako právnických osob...
3/Obnovení ústředí včelařských spolků,Cechy,Morava,Slezsko
a Jednoty včelařských ústředí se sídlem v Praze.
5/Obnovení včelařského družstevnictví,pro obstarávání
potřeb,pro výkup-zpracování a zpeněžnění veškerých včelích
produktů...
6/Pro organisování kočování zachovat okresní nebo oblastní
komise...

Včelařské spolky byly r.1957 včleněny do čSV-nebyly rozpuštšny...Ustředí včelařských spolků byly likvidována r.1948.Moravský majetek 5,5mil Kčs převzala tehdejší Jednota v Praze.
Nová ústředí mohou být znovu ustavena jen z vůle včelařských spolků...

čSV okresní výbor Brno ZO Brno-město ing.J.Malý předseda
V Brně dne 14.3.1990


O dalším postupu předsednictva UVčSV máme poze neoficialní zprávy.O výsledcích jednání nám z Prahy dodnes nic nesdělili.Návrh na doplnění předsednictva byl podle neoficialních informací zamítnut.Předložili nákazové komisi žádost o udělení vyjímky dle vlastních představ.


Závěry a hodnocení situace v základních organisacích.
Cinost včelařské organisace je v současné době organisována tak,že kádrovou nomenklatůrou jmenované centrum pomoci svých převodových pák řídí činnost.ZO jsou pasívní a nejsou zvyklé bez instrukcí vyvíjet činnost nebo podnikat.ZO v podstatě nemohou samostatně hospodařit se svými prostředky.Dle našeho názoru by se ZO měly stát spolky a tím právnickými osobami s možností vytvořit si vlastní stanovy,vyvíjet inciatívu,ze které se nemusí nikomu zpovídat kromě vlastních členů.Spolky by byli organisovány v zemských ústředích,která by koordinovala spolkovou činnost a poskytovala služby k této činnosti potřebné.
Vyjadřili jsme názor na personální složení předsednictva
UVčSV,které je poplatné době jeho vzniku.Byl vysloven požadavek na doplnění PUčSV o 3 zástupce produktivních včelařů...
Prozatimní výbor MSSPV se domnívá že tento UV,sestavený na základě kádrové nomenklatůry,produktivní včelaře nezastupuje a zastupovat nehodlá.

Moravská sekce ZOčSV Brno-město
Slezská sekce Vítězslav Zídek

v dobrém franta

Vážení přátelé.

Zdědil jsem po strýci parní vařák na vosk. Bohužel mě nestačil naučit,
jak se v něm vyvařuje vosk.

Můžete mě poradit, jak z něj udělám takové ty krásné voskové koláče,
které se dají směnit za mezistěny ???

Děkuji za radu.

Honza

Nejvíc mně "dojalo" jak píše o tom, že vysypal 35 včelstev v zimě na sníh.
Vlastně řekl, "koukejte zařídit slušný peníz na výkup medu nebo budu
včelstva zvěrsky likvidovat". Strašný..



Pavel Votrubec
Ing.
SPŠ (High School)
Resslova 5
Ústí n/L 400 01
Work: 475 240 062
Mobil: 777 697 177
votrubec/=/spsul.cz




Add this card to your address book

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 23, 2003 11:05 AM
Subject: Re: casopis vcelarstvi


> >James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá zpusob, a ten, kdo nechce,
hledá
> duvod.
> :>
> :>\vov
>
> To mě vystihuje částečně. Já to vlastně opravdu nechci, ale zase bych
nebyl
> proti.
>
> Jinak v posledním Včelařství 10 je dopis čtenáře Mocka z Příboru a to je
> síla. Už dlouho jsem tak "hustý" text nečetl. Já bych v odpovědi tak
slušný
> jako Dr.Peroutka určitě nebyl.
> Eman


----------------------------------------------------------------------------
----




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

PV> Nejvíc mně "dojalo" jak píše o tom, že vysypal 35 včelstev v zimě na sníh.
To by mohlo být i porušení zákona veterinárního a o ochraně zvířat.
Přeji redakci včelařství stejnou nesmlouvavost a energii v prosazování
zákonnosti jako nedávno s tím CD. A myslím to vážně - takhle se s
živými tvory prostě nezachází.

Ivan

Ta fotka vypadá podobně jako když se včely převádějí na 4,9 mm buňky.
První roky jim to nejde a stavějí špatně. Pak si (alespoň některá
včelstva) zvyknou a stavějí rovně malé buňky a mají malé včely.
I.

Je to už trochu mimo sezónu, ale slíbil jsem napsat zkušenost s kýblovým
krmením a síťovaným pytlem. Zkusil jsem pytel, slámu a polystyrén a
hodnotím takto:
Funkčně jsou všechny způsoby stejné. Druhý den jsem viděl všude
několik utopených včel, po týdnu byly kýbly prázdné a bez včel, takže
i tam uklízejí. To se mi moc nelíbí, protože vyluhovat si možná
nosematickou včelu do zimních zásob není to ono.

# nejlepší je sláma - jednoduše dostupná, jednoduše (a ekologicky)
likvidovatelná.
# pytel je třeba napřed mít a potom mýt. Taky se do něj pár včel
zapletlo.
# polystyrén koušou a dělá smetí.

Zdravím Ivan

Vařák sice nemám, ale někde jsem viděl takový obrázek, zkusím ho popsat, ale nevím jestli je to k tomuto tématu:
Na dno pařáku se postaví miska nad ní se zavěsí v pytlíku vosk na vytavení. Pára rozehřeje vosk, ten přes pytel jako přes filtr skape do misky na dně. Svinstva z vosku jsou v pytli.
Zdraví Pavel


> Zdědil jsem po strýci parní vařák na vosk ...
> ... jak udělám takové ty krásné voskové koláče ...

Dík Pavle. To sem už vyzkoušel. Ne s pytlíkem. Vosk sem dal do
takového děravého koše, začal vařit. Vytékaly mi zbytky medu a vosk
a svinstva, která se procpala přes dírky (asi milimetrové). Jde mi spíš
o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.

Honza

Směs vody, vosku a zbytků čehokoliv nalít do nádoby (plast, nerez, smalt*)
dosti vysoké a objemné a nechat sedimentovat a vychladnout. Hezky v klidu,
nešťárat do toho. Může to trvat i víc jak 1/2 dne než to vychladne. Záleží
na rozměrech. Po vychladnutí vyklopíš bábovičku. Vosk se při chladnutí
smrští a odlepí se od stěn a plave na vodě.
Když to vyklopíš moc brzy, může se Ti stát, že uvitř voskové bábovičky ještě
nebude stuhlý vosk. Pak se Ti to rozbije a vnitřek se vyleje.
Po vyklopení nožem odstraníš spodní část - zbytky co usedly pod vosk. A
horní část - zbytky co zůstaly plavat na hladině.
Co uznáš za vhodné dáš do příští várky, ostatní zhoří dobře.

A teď k té *: pozink a železo zabarvuje vosk. A těžko se to zbarvení pak
odstraňuje.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Jde mi spíš
> o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.

> Vytékaly mi zbytky medu a vosk a svinstva,
> která se procpala přes dírky (asi milimetrové).

To bude asi ten hlavní problém, vosk (a med) se rozehřátím přes plátno propasíruje, svinstva zůstanou.

> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.
Když vařím staré souše v kastrólu na vařiči, dávám je do vody. Rozvařenou směs pak přes husté síto sleju a nechám vychladnout. Med se rozpustí ve vodě, vosk plave na hladině a na dně voskového koláče je přilepená vrstva všeho, co už nechci. Tu seškrábnu a vyhodím. Čím víc vosku, tím vyšší koláč, tím lepší práce.

Pavel

Pytlík do pařáku na vosk se dá koupit ve včelařské prodejně. Lze ho nouzově
nahradit dámskou silonovou pučochou a po skončeném lisování vyhodit i se
zbytky. Větší výtěžnost: dávat do punčoch menší množství voští a jednotlivé
dávky oddělit v koši nařezanými kousky latěk. Lisovat až ustane samovolné
odtékání voskové emulze.
Jako nádoba na jímání vosku se mi osvědčily dvě varianty:
1. plastový kyblík co nejužší a co nejvyšší. Z vysokého voskového válce
malého průměru se nečistoty snadno oškrábnou sekerkou, nebo špachtlí .
2. hranaté plastové vědro ( voskové hranoly se lépe skladují i zasílají
poštou ) ( modrá asi za 99 Kč v globusu, či OBI ).
Pro získání dobře vyčištěného vosku a dobré separace "svinstva" a špinavé
vody je dobré mít vědra zvnějšku tepelně izolovaná ( PS, nebo mont. pěna,
stará deka...) a po skončeném lisování přikrýt deskou PS ( polystyrén ) a
nechat v klidu do rána. Po dobu chladnutí se s tím nesmí hýbat.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: svetlik_konference2 <svetlik_konference2/=/centrum.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 1:23 PM
Subject: Re: Vaření vosku


>
>
>
>
>
>
> Dík Pavle. To sem už vyzkoušel. Ne s pytlíkem. Vosk sem dal do
> takového děravého koše, začal vařit. Vytékaly mi zbytky medu a vosk
> a svinstva, která se procpala přes dírky (asi milimetrové). Jde mi spíš
> o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.
>
> Honza
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

:>To by mohlo být i porušení zákona veterinárního a o ochraně zvířat.
:>Přeji redakci včelařství stejnou nesmlouvavost a energii v prosazování
:>zákonnosti jako nedávno s tím CD. A myslím to vážně -takhle se s
:>živými tvory prostě nezachází.

To jsem měl hlavně na mysli. Mě taky zarazilo, že Dr.Peroutka tuto věc přehlédl a odpověděl že má pravdu a že cena je věcí trhu. Ten pisatel si myslím nepřeháněl, člověk přehání, když se chce měčím pochlubit. Zeptal bych se "jeho" veterináře jestli mu hlásil úhyn a našla se příčina. Ty peníze mu úplně pomátly mozek, proto takové to různé trumfování a diskuze o nejlepší ceně medu nemám rád.
Eman

Dne st 24. září 2003 11:38 Ivan Cerny napsal(a):

Dobry den,

> PV> Nejvíc mně "dojalo" jak píše o tom, že vysypal 35 včelstev v zimě na
> sníh. To by mohlo být i porušení zákona veterinárního a o ochraně zvířat.
> Přeji redakci včelařství stejnou nesmlouvavost a energii v prosazování
> zákonnosti jako nedávno s tím CD. A myslím to vážně - takhle se s
> živými tvory prostě nezachází.
>
> Ivan


Stesti, ze ten clovek nechova kravy, nebo prasata, mohli by mu snizit ve
vykupu cenu masa, nebo mleka, pak si jeho ciny ve srovnani s tim, co udelal
se vcelama jen tezko domyslet.To uz je mel radeji nekomu venovat ( vcely).
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Pro ořezávání spodku voskového koláče se mi dlouhodobě osvědčilo použití širokého dláta, jde to lépe a snadněji než nožem. Zakrytí vosku v nádobě je důležité pro to, aby se koláč neroztrh při chladnutí, ne že by to nějak vadilo, ale jse s tím pak horší manipulace.
Honza

Zajímavost:
Podle
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=18540&ids=101
se možná v budoucnu odstraní minimální cena cukru a do EU se bude
dovážet většina cukru z Brazílie apod. Cukr by asi zlevnil, ale museli
bychom se naučit, jak by ten cizokrajný snášely včely. To nás čekají
věci.
Ivan

> Pro ořezávání spodku voskového koláče se mi dlouhodobě osvědčilo
> použití širokého dláta, jde to lépe a snadněji než nožem. Zakrytí
> vosku v nádobě je důležité pro to, aby se koláč neroztrh při
> chladnutí, ne že by to nějak vadilo, ale jse s tím pak horší
> manipulace.

Nejuspornejsi a nejmin namahavy je pouzivani hobliku na sejra

\vov

Víte proč lidé kupují mnohem méně medu než by mohli kupovat?
Protože včelaře nezajímá drobnost, ale pro zákazníka to nejpodstatnější - a to jak dostat med ze sklenice do hrnku. Byl tady příspěvek o pěkných sklenicích - což je podle mne krok pěkný, ale úplně zbytečný, pokud se nedořeší funkce. Stačí se zamyslet proč zákazníci raději používají cukr / a to většinou kostkový / než med. Protože je to mnohem pohodlnější a rychlejší /hlavně není zapatlaný /. Proto doporučuji najít rychlý a jednoduchý systém nalévání. Podle mne starý medvídek z plastu byl tou dobrou cestou. Rodinné balení by mělo odpovídat cca 1 kg jak je tomu u sklenic.Malá balení je problém, protože část medu zůstává na stěnách. Různé nalévací sklenice s různým způsobem zavírání jsou nanic protože někdo musí vzít med a nalít ho tam.Řešení je podle mne sehnat vhodný typ PET lahve a doplnit ho vhodným ,, medovým ,, uzávěrem. Věřte, že SKLEM cesta k zákazníkům nevede.

Také jsem tím byl unešen , ale dnes to považuji jen za nouzové řešení Nejvíc
mě vadil přímý styk se včelami. Byly totiž příliš teplé večery a včely dost
útočily

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 11:59 AM
Subject: Re: Krmení


> Je to už trochu mimo sezónu, ale slíbil jsem napsat zkušenost s kýblovým
> krmením a síťovaným pytlem. Zkusil jsem pytel, slámu a polystyrén a
> hodnotím takto:
> Funkčně jsou všechny způsoby stejné. Druhý den jsem viděl všude
> několik utopených včel, po týdnu byly kýbly prázdné a bez včel, takže
> i tam uklízejí. To se mi moc nelíbí, protože vyluhovat si možná
> nosematickou včelu do zimních zásob není to ono.
>
> # nejlepší je sláma - jednoduše dostupná, jednoduše (a ekologicky)
> likvidovatelná.
> # pytel je třeba napřed mít a potom mýt. Taky se do něj pár včel
> zapletlo.
> # polystyrén koušou a dělá smetí.
>
> Zdravím Ivan
>
>

Vařil sjem v tom vosk moc let
1. Dovařáku se z boku naleje asi tak třetina vody a uvede se dovaru.
2. Do dírkovaného koše ae vloží předem namočené dílo (vleze se ho tam víc).
Lze použít i suché a nestláčet.
3 K výtokovému otvoru se pristaví vědro nejlépe z plastu (nesmí mít žšdné
profilování) s teplou měkou
4. Nasadíme víko s lisem a utáhneme boční šrouby
vodou ( sešťovka)do kterého bude vosk vytékat Voda musí být co nejdéle
tepláaby se vosk dobře vyčistil . Vědro jem vždy dobře zakrýval kusem staré
deky
5. Když přestává již téct vosk teprve začínáme zvolna utahovat lis s
občasným povolováním až do úplného vylisování
6 Vosk necáme dokonale stuhnout až se urhne od stěny
7 povyjmutí se nožem spodní strana dobře odřízne nožem, obsahuje mnoho
nečistot .
Vosk z pařáku je našedlý až šedý není to vada , na lomu tvoří šupiny
Dnes tavím v prádelním kotli a slunečním tavidle, je to levnější neboť
vařák je velmi drahý a specielní pytzel na tavení stojí 110kč.
Došel jsem tak v loňském roce k pozoruhodnému výsledku Shodou okolností
se všech tří způsobů tavení jsem měl po 8 kg vosku a vytavené zbytky uložené
samostatně Tyto jsem pak vytavil na kotli znova
Z tavidlových zbytků jsem vytavil ještě necelé 2 kg
Z pařáku 0,7 kg
Z kotle 0,15 kg

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 2:01 PM
Subject: RE: Vaření vosku


> Vytékaly mi zbytky medu a vosk a svinstva,
> která se procpala přes dírky (asi milimetrové).

To bude asi ten hlavní problém, vosk (a med) se rozehřátím přes plátno
propasíruje, svinstva zůstanou.

> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.
Když vařím staré souše v kastrólu na vařiči, dávám je do vody. Rozvařenou
směs pak přes husté síto sleju a nechám vychladnout. Med se rozpustí ve
vodě, vosk plave na hladině a na dně voskového koláče je přilepená vrstva
všeho, co už nechci. Tu seškrábnu a vyhodím. Čím víc vosku, tím vyšší koláč,
tím lepší práce.

Pavel

To je slovo do pranice. :-)))
A jak se bude vylévat ten ztuhlý zkrystalizovaný med ? :-(
A ten pastovaný z tohoto obalu budeš vymačkávat ? :-(

Jedna moje přítelkyně mi loni říkala: "ten med od Tebe je úplně úplně
vynikající. Vůbec jsem se nepokýpala."
Nebyl sice pastovaný moji zásluhou, ale velmi jemně zkrystalizoval a choval
se jako máslo sám od sebe.

Takže navrhuju pastovat a dávat do plastových kelímků stejně jako margaríny
(ALFA, RAMA, PERLA a spol)
(ehmm, právě mně to napadlo. Sám to takto nedělám)
Nožem to půjde vyškrábat do sucha. Plastový kelímek zahodíš do popelnice.
Vratné obaly třeste se, plasty zase zvítězily. :-(

A určitě znáte ten postup, jak dát dětem chleba z máslem a tekutým medem
tak, aby se vůbec nepokýpaly. ŽE?
Jednoduše smíchat máslo s medem do kašičky a tou natírat chleba. A JE TO !
(ten správný pohyb rukou už si domyslíte sami:-)))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá


----- Original Message -----
From: "Stanislav Veliký" <StanislavVeliky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 25, 2003 6:19 PM
Subject: Obaly na med


> Víte proč lidé kupují mnohem méně medu než by mohli kupovat?
> Protože včelaře nezajímá drobnost, ale pro zákazníka to nejpodstatnější -
a
> to jak dostat med ze sklenice do hrnku. Byl tady příspěvek o pěkných
> sklenicích - což je podle mne krok pěkný, ale úplně zbytečný, pokud se
> nedořeší funkce. Stačí se zamyslet proč zákazníci raději používají cukr /
a
> to většinou kostkový / než med. Protože je to mnohem pohodlnější a
> rychlejší /hlavně není zapatlaný /. Proto doporučuji najít rychlý a
> jednoduchý systém nalévání. Podle mne starý medvídek z plastu byl tou
> dobrou cestou. Rodinné balení by mělo odpovídat cca 1 kg jak je tomu u
> sklenic.Malá balení je problém, protože část medu zůstává na stěnách.
Různé
> nalévací sklenice s různým způsobem zavírání jsou nanic protože někdo musí
> vzít med a nalít ho tam.Řešení je podle mne sehnat vhodný typ PET lahve a
> doplnit ho vhodným ,, medovým ,, uzávěrem. Věřte, že SKLEM cesta k
> zákazníkům nevede.

Zřejmě to bude ta jedinná cesta jak se dostat k zakazníkům ve velkém - prostě - ČESKÝ MED JEMNÝ / pastovaný/.

To je jednoduché. Chce to více propagovat pastovaný med a vysvětlit jim, že
ani krystalický není vadný. Ten se pak dá ze sklenice do hrnku přendat
snadno a bez zapatlání.S pastovaným se sladí úplně nejlépe a nejpohodlněji.
Také se jim musí připomenout, že ho nesmí dávat do vařícáho čaje ale počkat
až klesne teplota k těm 50 st.C jinak jej znehodnotí.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Stanislav Veliký [mailto:StanislavVeliky/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, September 25, 2003 6:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Obaly na med


Víte proč lidé kupují mnohem méně medu než by mohli kupovat?
Protože včelaře nezajímá drobnost, ale pro zákazníka to nejpodstatnější - a
to jak dostat med ze sklenice do hrnku. Byl tady příspěvek o pěkných
sklenicích - což je podle mne krok pěkný, ale úplně zbytečný, pokud se
nedořeší funkce. Stačí se zamyslet proč zákazníci raději používají cukr / a
to většinou kostkový / než med. Protože je to mnohem pohodlnější a
rychlejší /hlavně není zapatlaný /. Proto doporučuji najít rychlý a
jednoduchý systém nalévání. Podle mne starý medvídek z plastu byl tou
dobrou cestou. Rodinné balení by mělo odpovídat cca 1 kg jak je tomu u
sklenic.Malá balení je problém, protože část medu zůstává na stěnách. Různé
nalévací sklenice s různým způsobem zavírání jsou nanic protože někdo musí
vzít med a nalít ho tam.Řešení je podle mne sehnat vhodný typ PET lahve a
doplnit ho vhodným ,, medovým ,, uzávěrem. Věřte, že SKLEM cesta k
zákazníkům nevede.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.488 / Virová báze: 287 - datum vydání: 5.6.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.488 / Virová báze: 287 - datum vydání: 5.6.2003

Hranaté plastové vědro - to je dobrý nápad, pořídím si ho.
Plastové nádoby na jímání vosku se hodí pro případ, že se naplní dost
rychle. Při pomalém plnění vosk zdola a hlavně od stěn tuhne a tak se
nečistoty všechny neusadí dolu. V takovém případě je dobré dodatečně vost
rozpustit a potom nechat pomalu vychladnout, chceme-li získat co nejčistší
vosk. Proto na jímání vosku používám smaltovaný kbelík, v něm se dá vosk
rozpustit třeba na PB sporáku. Je konický, takže se z něho voskový koláč
velmi snadno vyklopí.
K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 11:27 PM
Subject: Re: Vaření vosku


> Pytlík do pařáku na vosk se dá koupit ve včelařské prodejně. Lze ho
nouzově
> nahradit dámskou silonovou pučochou a po skončeném lisování vyhodit i se
> zbytky. Větší výtěžnost: dávat do punčoch menší množství voští a
jednotlivé
> dávky oddělit v koši nařezanými kousky latěk. Lisovat až ustane samovolné
> odtékání voskové emulze.
> Jako nádoba na jímání vosku se mi osvědčily dvě varianty:
> 1. plastový kyblík co nejužší a co nejvyšší. Z vysokého voskového válce
> malého průměru se nečistoty snadno oškrábnou sekerkou, nebo špachtlí .
> 2. hranaté plastové vědro ( voskové hranoly se lépe skladují i zasílají
> poštou ) ( modrá asi za 99 Kč v globusu, či OBI ).
> Pro získání dobře vyčištěného vosku a dobré separace "svinstva" a špinavé
> vody je dobré mít vědra zvnějšku tepelně izolovaná ( PS, nebo mont. pěna,
> stará deka...) a po skončeném lisování přikrýt deskou PS ( polystyrén ) a
> nechat v klidu do rána. Po dobu chladnutí se s tím nesmí hýbat.

Zdravím všechny,
zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby těžení vosku
ze včelího díla. Nějak bych si to představoval ze staré odstředivky na
prádlo, která by měla dvojí plášť s vodní lázní po obvodu (obdobně jako
vařák).
Doma používáme právě vařák a souše nejdříve rozvařujeme v kotli s vodou.
Když vařák vře tak zednickým šufanem nabereme z kotle látku a lejeme do
pytlíku (z prodejny) do vařáku (pytlík drží žabky ze záclon - protože
vše pálí).
Je to relativně rychlé, ale dlouho trvá fáze, kdy se látka ve vařáku
stlačí a furt teče... ...a kape a kape...
Vosk dáváme do plastové mísy a pak přeléváme do velkého plastového
kýble. Na druhý den nečistoty odstraňujeme širokou špachtlí a tvrdším
kartáčem.

Zdá se mi že odstředění by bylo mnohem přirozenější, rychlejší a byla by
větší výtěžnost a s menší námahou :-)))
Nemáte s tímto způsobem zkušenosti? Hlavně technické provedení, otáčky?
Děkuji.

S pozdravem Aleš Horák

zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby těžení vosku
ze včelího díla. Nějak bych si to představoval ze staré odstředivky na
prádlo, která by měla dvojí plášť s vodní lázní po obvodu (obdobně jako
vařák).

To bude podobná diskuse jako s pohonem medometu, akorát odstředivka je mnohem složitější problém než pohon medometu. Taky se už o tom kdysi diskutovalo a někdo napsal článek o úspěšné úpravě z odstředivky na prádlo do Včelařství. Co si z toho pamatuji, tak jedna z podstatných věcí tam byla úprava koše odstředivky. Koš odstředivky vyložili síťovinou, aby přes otvory neprocházely větší nečistoty a mezi tu síťovinu a koš dali nějaký distanční materiál, tuším, že to dokonce byly vrbové pruty, aby síťovina nebyla přímo na plechu koše.
V dnešní době by se na odstřeďování vosku mohla takhle upravit automatická pračka s bočním plněním. V optimálním případě by se mohlo předpokládat, že plastové a gumové materiály v pračce vydrží styk s roztaveným voskem a že odpadní čerpadlo bude schopné čerpat vosk stejně jako vodu. Pak by v podstatě stačilo pro první pokusy jen příslušně vyložit vnitřek koše - bubnu pračky. Toto je ale spíše řešení pro velkoprovozy.
Pro malovčelaře mne napadá jako cenově přijatelné řešení odstředivka o malém objemu, řekněme na 4 litry rozvařeného voští, poháněná elektrickou vrtačkou. Protože vrtačka má pro tento účel poměrně malé otáčky, musel by koš odstředivky být nízký cca 10 cm a mít poměrně velký průměr, aspoň 30 centimetrů. Otázka je, jak by si takové zažízení vedlo v konkurenci proti stávajícím vařákům.

Já jinak voští už řadu let vyvařuji v hliníkovém odšťavovacím hrnci. Dělám to průběžně, jakmile se mi nahromadí více než 10 rámků. Vosk nalévám do hranaté plastové krabice z polypropylenu, zakryji hadry a nechám den vychladnout. Drolivé nečistoty z koláče vosku očistím obyčejným kartáčem pod tekoucí studenou vodou, zbytek oškrábu nožem. Na 3 - 4 cm tlustém koláči vosku je to tak 1-2 milimetry nečistot. Vosk je pefektně čistý, žlutýa voňavý. Ve zbytcích z hrnce zůstane ještě tak cca třetina až čtvrtina vosku, ty usuším a tak jednou za dva roky zbytky vyvařím ve vařáku.

> Víte proč lidé kupují mnohem méně medu než by mohli kupovat?
> Protože včelaře nezajímá drobnost, ale pro zákazníka to nejpodstatnější -
a
> to jak dostat med ze sklenice do hrnku. Byl tady

Omlouvám se, ale větší blud jsem už dlouho nečetl. Je mnoho důvodů, které jsou za nízkou spotřebou medu, ale tento je až hodně hodně vzadu. Na prvním místě jsou stravovací návyky, malá osvícenost lidí o zdravé výživě, relativně vysoká cena třeba proti Německu atd atd. Jak psal Libor, můj poslední med (asi lipový) je taky tak jemně krystalický, že pastování je ztráta času. Ti plastoví medvídci zmizeli, protože to nešlo na odbyt. Stála by za úvazu diskuze na téma: Jak zvýšit spotřebu medu u nás bez snižování ceny. Kdybychom měli takovou spotřebu jako v Německu, tak budeme med ještě dovážet!
Eman

:>Takže navrhuju pastovat a dávat do plastových kelímků stejně
:>jako margaríny
:>(ALFA, RAMA, PERLA a spol)
:>(ehmm, právě mně to napadlo. Sám to takto nedělám)

Tak to zkus a uvidíš. Možná to po vysvětlení zabere na tvé známé, ale to je omezený okruh. Lidi se potřebujou podívat skrz med, pokochat se jeho zlatavou barvou a mít důvěru, že je to ten "správný" med, přehřátí se na něm nepozná. V kelímku by to považovali za nějakou sladkou pastu, "kdoví co v tom všechno je" .... Hlavní spotřebu medu vytvářejí divačky seriálů Novy a reklamy na Kalgon a ne pár informovaných přátel včelařů.
EV

Nedávno mi známý včelař vysvětloval princip vyvařování vosku v plastovém
vařáku. Skládá se z nádoby, do které se dává buď voští nebo přímo celé rámky
a z vyvíječe páry (něco jako elektrická konvice). Z vyvíječe páry vede
hadička do nádoby s voštím. Jakmile začne proudit pára, je mladé dílo do půl
hodiny pryč a vosk je vyteklý a navíc při vložení celých rámků je provedena
desinfekce rámků - horkou párou zmizí spory nosemy. Říkal, že když to viděl
v provozu, nemohl si to vynachválit. Prý to chce ale vidět ... Zeptám se ho,
jestli to ještě má a případně pořídím nějaké foto.
Tento zázrak prodává pan Sedláček
(http://www.vcelarstvisedlacek.cz/kontakt.html) - kdysi taky do konference
přispíval, tak, pokud nás sleduje, by k tomu mohl něco napsat nebo poslat
nějaké foto.

Zdeněk Čejka

> Zdravím všechny,
> zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby těžení vosku
> ze včelího díla.

> S pozdravem Aleš Horák
>

Ahoj,
No nevím nevím - přírodní produkt a plastový
obal. Myslím, že jeden z důvodů proč lidé kupují
med je i to že je to "luxusnější" sladidlo -
zdravé a velmi chutné. Skleněný obal je toho
potvrzením. viz víno v krabici a v lahvi, hořčice
v plastu a hořčice ve skleničce. Sklo je obecně
symbol hodnotnějšího obsahu i když to často není
pravda. Jen si to dejte do plastu já to jen
uvítám a zůstanu ( hlupák ... ??? ) u skla.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

> (http://www.vcelarstvisedlacek.cz/kontakt.html) - kdysi taky do konference
> přispíval, tak, pokud nás sleduje, by k tomu mohl něco napsat nebo poslat
> nějaké foto.

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vyvijec.html

>
> zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby
> těžení vosku ze včelího díla. Nějak bych si to představoval
> ze staré odstředivky na prádlo, která by měla dvojí plášť s
> vodní lázní po obvodu (obdobně jako vařák).
>

Přiliš komplikované a člověk si při takové práci "zasviní" celý barák,
případně dílnu.


Dovezl jsem si hezkou věcičku z Ljubjane, malý kompaktní parní
vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení
určené pro parní čističe a na odlepování tapet.

Použití je následující:

1. Vložíme staré rámky do nějaké vhodné izlované bendy nebo podobně,
například použijeme starý nástavek, případně až tři.

2. Pod nástavek dáme takzvané včelařské pletivo - silnější drát, otvory
cca 4 mm, pozinkované.

3. Pod rám s pletivem vhodnou nádobu, stejného nebo většího půdorysu než
má nástavek.

4. Nástavek(y) zakryjeme.

5. Do jednoho učka umístíme hadici vedoucí z vyvíječe, ostatní ucpeme

6. Do vyvíječe nalejeme asi tak tři litry vody, lepší je měkká deštová.

7. Zapneme vyvíječ

8. Asi po pěti minutách se začne voda v nádobě vyvíječe vařit.

9. Necháme proudit do nástavků asi tak půl a ztři čtvrtě hodiny.

10. Vyvíječ odpojíme, otevřeme nástavky /pozor na riziko opatření/

11. Odebereme rámky, pokud jsou drátkované tak při opatrné manipulaci
vytáhneme prázdné košilky společně s rámkem a odklepneme do nějaké
nádoby

12. Sebereme zbylé košilky ze síta, ideální je zednická lžíce

13. Opakujeme znovu, dokud nám stačí rámky, voda ve vyvíječi nebo nádoba
na vytavený vosk.

14. Získaný vosk konvenčním způsobem roztavíme, případně vybělíme
kyselinou fosforečnou a nalejeme do kónické nádoby, kde necháme
vyhladnout.

Menší nevýhodou tohoto zařízení je pravděpodobně menší výtěžnost v
porovnání s klasickými metodami jako odstředivkou nebo pařákem, která je
však vyvážena jednoduchostí obsluhy a tím, že s výjimkou vkládání a
vyjímání rámků, není potřeba prakticky žádná obsluha, jen stačí občas na
dálku (nádoba je průsvitná, takže je vidět stav vody). Také vyváření u
firmy není nejlevnější a mezi včelaři často panují dohady, že přišli o
část vosku ve prospěch obsluhy.

Celá tahle hračka mě na výstavě u Bienen-Voigtu stála 59 Euro, to byla
výstavní sleva, normálně podle jejich katalogu stojí 63.

Plánuji o tomto způsobu získávání vosku napsat článek do časopisu, kde
budou i fotografie.

S pozdravem

Lněnička

ČOo> Dovezl jsem si hezkou věcičku z Ljubjane, malý kompaktní parní
ČOo> vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení
ČOo> určené pro parní čističe a na odlepování tapet.
V Německu je to prý jako odlepovač tapet normálně v OBI a spol. U nás
zatím nevím.
I.

MJ> Také jsem tím byl unešen , ale dnes to považuji jen za nouzové řešení Nejvíc
MJ> mě vadil přímý styk se včelami. Byly totiž příliš teplé večery a včely dost
MJ> útočily
Za hlavní půvab kýblů považuji, že lze nakrmit na jeden průchod. Pak ten styk
se včelami tolik nevadí.
Taky záleží na technologii. Mám fólii jako strůpek, na to jsem posadil
kýbl a vše zavřel do prázdného nástavku a dal strop. Potom jsem ten
prázdný nástavek trochu nadzvedl na straně a přehrnul roh igelitu, aby
tam mohly. Žádný styk se včelami. Za týden bylo vybráno a jen dost
málo včel v krmném prostoru, které se ochotně nechaly sklepnout před
česna.
Zdravím Ivan



I.

Ja krmím klasickými 4 l fľašami. Jednoducho dám vodu,
nasypem cukor a pri 30 rodinách mi to trvá necelú
hodinu. Včely to vypijú bez problémov tak za 2 až 4
dni. Neviem načo to šaškárenie s varením sirupu,
plnením vedierok a ich vkladaním do úľov. Nikto ma
nepresvedčí, že to nie je časovo aj pracovne
náročnejšie. No hlavne, že už máme zakrmené. Tak už
len 2x predymiť a do jari padla.

Peter M.

--- Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz> wrote:
> MJ> Také jsem tím byl uneąen , ale dnes to povaľuji
> jen za nouzové řeąení Nejvíc
> MJ> mě vadil přímý styk se včelami. Byly totiľ
> přílią teplé večery a včely dost
> MJ> útočily
> Za hlavní půvab kýblů povaľuji, ľe lze nakrmit na
> jeden průchod. Pak ten styk
> se včelami tolik nevadí.
> Taky záleľí na technologii. Mám fólii jako strůpek,
> na to jsem posadil
> kýbl a vąe zavřel do prázdného nástavku a dal strop.
> Potom jsem ten
> prázdný nástavek trochu nadzvedl na straně a
> přehrnul roh igelitu, aby
> tam mohly. ®ádný styk se včelami. Za týden bylo
> vybráno a jen dost
> málo včel v krmném prostoru, které se ochotně
> nechaly sklepnout před
> česna.
> Zdravím Ivan
>
>
>
> I.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Shopping - with improved product search
http://shopping.yahoo.com

Absolútne súhlasím. Nedávno bolo zistené úplnou
náhodou keď vo Veľkej Británii v jednom laboratóriu
umyli špeciálnym dezinfekčným prostriedkom klietky z
PVC a uvoľnili z PVC látku čo spôsobila u myší až 40%
ný nárast genetických vád u plodov myší. Rýchlo sa to
ututlalo aby neprišla ďalšia rana pre potravinársky
priemysel (po BSE, slintačke a akrylamide). Ale určite
je pre prírodu vhodnejší a pre ľudí zdravší ak med
bude naďalej v skle. Ale celkovo si myslím, že nie je
problém s predajom medu za relatívne slušné ceny (keby
som toho medu mal o niekoľko ton viac :)). Len je
dôležité dokázať odseparovať kvetové medy od agátu a
medovice - a to je vždy problém.

Peter M.

--- nezmart/=/quick.cz wrote:
> Ahoj,
> No nevím nevím - přírodní produkt a plastový
> obal. Myslím, ľe jeden z důvodů proč lidé kupují
> med je i to ľe je to "luxusnějąí" sladidlo -
> zdravé a velmi chutné. Skleněný obal je toho
> potvrzením. viz víno v krabici a v lahvi, hořčice
> v plastu a hořčice ve skleničce. Sklo je obecně
> symbol hodnotnějąího obsahu i kdyľ to často není
> pravda. Jen si to dejte do plastu já to jen
> uvítám a zůstanu ( hlupák ... ??? ) u skla.
>
> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)
>
>
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Shopping - with improved product search
http://shopping.yahoo.com

Ano, ten vyvíječ skutečně nemá chybu! Zabijete tři mouchy jednou ranou:
- máte krásně žlutý vosk
- dezinfekce rámků
- a hlavně žádné drátkování

Ty fotky máte na již zmíněné adrese a jelikož jsem nejen fotil, ale i s tímto zařízením
pracoval, tak vím o čem mluvím. Mohu skutečně vřele doporučit.
Ten kbelík někteří lidé nahrazují jinými plastickými nádobami, ale to už záleží na
každém.

Zdraví Pepa Přepechal

Ahoj Jardo a spol,
Sam jsem si koupil od Narexu jednorychlostní profi vrtacku 1050W max 650 ot za min. využívám to k pastování medu. výhoda proti míchadlu je vetsí síla a hlavně sklíčidlo, míchadla mivaj jiný zpusob uchyceni je to skoro jednoucelove ( vim, ze se da koupit adapter, ale proc) cena kolem 6000,- jsem s ni spokojen. Radek Na presny typ se muzu v pripade zajmu podivat.

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Jaroslav Vodi?ka" <jar./=/vod.volny.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Pohon na medomet (3732), regul?tor
Datum (Date): 19. 9. 2003 9:32
==================================================

> Znovu jsem se informoval u distributora Narex. Nabídl mi novinku- míchadlo
> se silnou převodovkou a výkonem 730 W, podobá se to vrtačce, osobně jsem to
> viděl a zatím se mi to zdá super, cena je tam kolem 5000 Kč, záleží kde se
> to kupuje. Otáčky velmi nízké cca. 300-600 a velký výkon, myslím že je to
> to pravé ořechové. Toto utahat si myslím nebude tak jednoduché a těžko se
> tak stane, je to silně předimenzované, uvědomme si, že většina
> stejnosměrných pohonů je tak 40-80 W.
>
>
> Jinak co se týká ještě jednou těch vrtaček- vrtačky s vyšším počtem otáček
> trpí při rozběhu, ale když už je máte doma a chcete je použít, dobře, tak
> tomu pomožte rukou, pak už je záběr minimální.
>
> Vrtačky s nízkým počtem otáček přesně 600-800 Ot.min. jsou ideální 630 W i
> více. S regulací otáček. Při těchto parametrech nemá nic proti ani výrobce
> Narex, je třeba použít silné vrtačky s nízkými otáčkami. To dokazuje i
> dlouhá životnost hliníkové vrtačky kterou jsem uvedl jako příklad, ta má
> nízké otáčky a velký výkon.
>
> A to jak dlouho to vydrží je problém, třeba do konce života,není důvod aby
> to nevydrželo,       musel bych čekat 10 let abych něco mohl uvést do praxe a
> pak říct tomu kdo nevěří, točí se to 10 rokem a nabídnout to až za 10 let.
> Testama to prošlo, v praxi zatím také.       
>
>
> Na nízké otáčky a velký výkon jsou právě ty míchadla, ale zase to
> nepoužijete po celý rok, vrtačka má přece jenom větší rozsah použití.
>
> 1/ Držte se značky Narex nebo PROTOOL, což je také Narex.
> 2/ Používejte nízké otáčky do 1000 ot.min. a regulaci od nuly . a min. 630
> W.
> 3/ Přímo na osu koše, 1:1 ušetříte si práci a zvýšíte životnost vrtačky.
>
> Při dodržení těchto parametrů není co řešit.

____________________________________________________________
Vyzkoušejte si Oskarovy MMS zdarma!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=60950%26url=http://www.oskarmobil.cz/services/whatsnew.php#moje

Díky všem, kdo se mi snažili poradit s tím parním vařákem. Již je mi
to vcelku jasné, jen se ještě pro jistotu zeptám: Ten pytlík, co se
dá koupit za 110 Kč, ten se dává dovnitř do toho ocelového koše s
dírkama a lisuje se vosk v něm (tak jsem to pochopil) nebo vně koše
a funguje jako filtr?

Děkuji Honza

Pytel se samo sebou dává dovnitř koše.
Ještě k naplnění pytlíku:
nedoporučujiu dávat velké množství, protože se sníží značně výtěžnost. Menší množství se rychleji prohřeje a snadno vylisuje než když naplníte koš až povrch. Při rozvařování souší před vlastním lisováním se také stává, že část obsahu vyhřezne nad píst i s pytlíkem.
Místo drahého sáčku z včelsřských prodejen je lépe si sešít pytel ze starého prostěradla nebo použít hustý pytel od brambor - uplně vyhovuje.
Honza

>Dovezl jsem si hezkou věcičku z Ljubjane, malý kompaktní parní
>vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení
>určené pro parní čističe a na odlepování tapet.
>
>Použití je následující:
>
>1. Vložíme staré rámky do nějaké vhodné izlované bendy nebo podobně,
>například použijeme starý nástavek, případně až tři.
>
>2. Pod nástavek dáme takzvané včelařské pletivo - silnější drát, otvory
>cca 4 mm, pozinkované.


Z toho, jak někteří uvádějí, že při vaření vosku používají pozinkované nebo špatně pocínované zařízení, mám obavy. Včelí vosk jsou hlavně alkylestery příslušných voskových kyselin a jen část, cca 13 % jsou volné voskové kyseliny. Poškození vosku stykem s těmito kovy a jeho následná „oprava“ kyselinou fosforečnou zvýší poměr volných voskových kyselin na úkor esterů. Může to být taky důvod případného zvýšeného vykousávání mezistěn včelami. Pak se můžeme dohadovat, proč některé mezistěny včely vykousaly, když mají o 20 buněk více nebo méně než optimální a někomu jinému v pohodě vystavily.

Kyselina fosforečná se dá nahradit při čištění vosku výluhem z superfosfátu, ten je v každé drogerii.

Něco jako ten vyvíječ jsem kdysi uvažoval vyrobit, ale nedostal jsem se k tomu. Jako topné těleso jsem chtělpoužít těleso z pračky, to má okolo těch 2200 W. Nádobu spájet z pozinkovaného plechu na objem 5 - 10 litrů, ty 3 litry se mi zdá málo. Nádobu izolovat keramickou vlnou. Na nádobě by bylo něco jako příruba, na kterou by dosedalo víko s vyýstěním na hadici. Těsnění by se dalo udělat ze silikonového tmelu z tuby. Víko by mělo být k nádobě přitlačováno sponkou, aby se dalo rychle odklopit při dolévání vody a kontrole. Hadice by měla vydržet teplotu páry, možná by ale stačila normální zahradní o větším průměru.
Na hadici jsem chtěl nasadit něco jako hubici, aby z ní šla pára pod slabým tlakem a z rámků tavit to voští do nějaké nádoby a dále to voští zpracovat třeba ve vařáku. Chtěl jsem se tím vyhnout hlavně drátkování rámků. Je to jen nápad starý tak 8 -10 let na základě nějakého článku ve Včelařství ( kdyby bylo CD, stačilo by jen zadat do vyhledávače heslo třeba „pára“ a článek by se objevil, ale takhle nenám chuť se prohrabavát starými ročníky), nikdy jsem to takhle nerealizoval.
Třeba ale tohle někoho inspiruje a v tom směru začne něco dělat, ať už jako kutil nebo jako výrobce pro včelaře.


R. Polášek

Dne pá 26. září 2003 13:09 R. Polásek napsal(a):

>
> Něco jako ten vyvíječ jsem kdysi uvažoval vyrobit, ale nedostal jsem se k
> tomu. Jako topné těleso jsem chtělpoužít těleso z pračky, to má okolo těch
> 2200 W. Nádobu spájet z pozinkovaného plechu na objem 5 - 10 litrů, ty 3
> litry se mi zdá málo. Nádobu izolovat keramickou vlnou. Na nádobě by bylo
> něco jako příruba, na kterou by dosedalo víko s vyýstěním na hadici.
> Těsnění by se dalo udělat ze silikonového tmelu z tuby. Víko by mělo být k
> nádobě přitlačováno sponkou, aby se dalo rychle odklopit při dolévání vody
> a kontrole. Hadice by měla vydržet teplotu páry, možná by ale stačila
> normální zahradní o větším průměru.
> Na hadici jsem chtěl nasadit něco jako hubici, aby z ní šla pára pod
> slabým tlakem a z rámků tavit to voští do nějaké nádoby a dále to voští
> zpracovat třeba ve vařáku. Chtěl jsem se tím vyhnout hlavně drátkování
> rámků.       Je to jen nápad starý tak 8 -10 let na základě nějakého článku ve
> Včelařství ( kdyby bylo CD, stačilo by jen zadat do vyhledávače heslo třeba
> &#8222;pára&#8220; a článek by se objevil, ale takhle nenám chuť se
> prohrabavát starými ročníky), nikdy jsem to takhle nerealizoval.
> Třeba ale tohle někoho inspiruje a v tom směru začne něco dělat, ať už jako
> kutil nebo jako výrobce pro včelaře.
>
>
> R. Polášek

Dobry den,

na filmu od p. Jindry z navstevy pr. Kolomeho mne zaujal jeho zpusob vyvareni,
jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco jako velky brutar , kde se vsechno
rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si spocitat na kolik Vas
ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na vyvijec pary
nepisi ).

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Nové články:
===========

Valná hromada a seminář PSNV-CZ:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003092601


S pozdravem
redakce

>> vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení

> V Německu je to prý jako odlepovač tapet normálně v OBI a spol. U nás
> zatím nevím.

Už to u nás v nějakym letošnim letáku "Akce" bylo, tuším že byl z OBI nebo
možná Baumaxu.

Honza

> jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco jako velky brutar , kde se
vsechno
> rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si spocitat na kolik
Vas
> ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na vyvijec pary
> nepisi ).

Ještě lepší (úspornější a čistší) by byl pod ten brutar (místo klasickýho
topeniště konstruovaného spíš na uhlí než dřevo) dřevoplynovej hořák, třeba
zvětšenina kempingovýho zplynovacího vařiče jako je k vidění na
http://www.woodgasllc.com/.

Honza

> Už to u nás v nějakym letošnim letáku "Akce" bylo, tuším že byl z OBI nebo
> možná Baumaxu.

http://www.promacz.cz/katalog.php?id=260

Pripojuji se k diskuzi se svým názorem: sklenka je sklenka. Je do ní videt,
dobre se udrzuje v cistote, není to nic umelýho.

...tak nejak me napadl citát z filmu "Co je vám, doktore?", kdy Zdenek
Sverák drzí mléko v pytlíku, "zálibne" se na nej dívá a ríká: "Hmmm,
igelitový vemeno...". :)

Mejte se jen a jen dobre.

jose

Medové recepty Víti Vydry
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/recepty.html

Medové recepty /=/ Labužník.com
http://www.labuznik.com/search.php?term=medov&recipes=1

Kuchnia miodowa
Pokrmy s medem na polském včelařském portálu.
http://www.pszczoly.pl/rozne/kuchnia1.php



Honey Association - Honey Recipes
http://www.honeyassociation.com/recepies2.htm

Golden Blossom Honey Recipes
Vyhledávání v databázi 600 medových receptů.
http://goldenblossomhoney.com/searchrecipes.asp

Gourmet HoneyStore - Recipes
Kolekce několika medových minikuchařek ke stažení v PDF.
http://www.gourmethoneystore.com/recipes.htm

Honey.com - Honey Recipes
Sekce receptů na propagačním webu severoamerické National Honey Board.
http://www.honey.com/recipes/


Recepty včelařství Sue Bee
http://www.suebee.com/recipes.html

Burleson's Honey - Recipes
http://www.burlesons-honey.com/natural-living/recipe-main.htm

Silverbow Honey - Recipes
http://www.silverbowhoney.com/recipes.html


Medové recepty /=/ About.com
http://homecooking.about.com/library/archive/blmisc56.htm

Medové recepty /=/ RecipeCenter
http://www.recipecenter.com/Results.asp?categ1=honey

Recepty s medem /=/ Chef2Chef
http://chef2chef.com/cgi-bin/menuc.cgi?search=honey

Recepty s medem /=/ RecipeSource
http://www.recipesource.com/cgi-bin/search?search_string=honey

Recepty s medem /=/ Recipezaar
http://www.recipezaar.com/search/search.zsp?query=honey

Dobrý den,mám pro Vás odborníky dotaz!Jsem student a mám do jednoho předmětu na internetu zjistit jak přepravím 12 včelích rojů z Brna do Prahy a uvést 3 až 5 faktorů proč jsem vybral tu a tu dopravu!Bohužel jsem nikde na internetu nenašel vůbec nic o přepravě včel!Potřebuji vědět úplně vše,protože včelařství není moje parketa!Proto bych Vás chtěl požádat jestli by jste mi nemohli pomoct!Díky moc za pomoc!
S pozdravem Tomáš

Jak krásné by bylo čerstvé kravské máslo ve skle.
Mléko rovněž. Co dodat ...

...ale taky by se med mohl balit do kartonových krabic... Ve složeném stavu by nezabraly místo, šly by ekologicky zlikvidovat, nejsou další náklady na jejich umývání i ten ztuhlejší med by šel vymačkat...

A teď vážně. Není třeba chytat za slovíčka a prosazovat jen svůj jediný správný názor. Každý ať si balí do čeho chce, můj názor na tuto věc zůstává věrný sklu.

>
> Jak krásné by bylo čerstvé kravské máslo ve skle.
> Mléko rovněž. Co dodat ...

____________________________________________________________
MMS až na rok zdarma!
Oskarův Dárkový koš nabízí i MMSky. Až rok budete MMSkovat zdarma ? a navíc
pořídite i zvýhodněný mobil. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=60091%26url=http://www.oskarmobil.cz/services/whatsnew.php

>9. Necháme proudit do nástavků asi tak půl a ztři čtvrtě hodiny.
>
>10. Vyvíječ odpojíme, otevřeme nástavky /pozor na riziko opatření/
>
>11. Odebereme rámky, pokud jsou drátkované tak při opatrné manipulaci
>vytáhneme prázdné košilky společně s rámkem a odklepneme do nějaké
nádoby

mám mít představu, že když vytáhnu drátkované rámky, tak budou čisté
(bez nutnosti oškrábání)? Tedy když je odklepnu?

S pozdravem Aleš Horák

Nejlepší přeprava je v bublinkách do vodní váhy- ty koupíš v každých dobrých stavebninách.Její objem odpovídá přesně jedné včele a je v ní i dost vzduchu na cestu. Důležité pro tuto přepravu je, že musí proběhnout na jaře nejlépe 1.4.

Do ruk sa mi dostal novy katalok fy PROMA ,a medzi inymi vecami ,je tam
aj Odstranovac tapiet WAP75, v suvislosti s vytapanim vosku.

-napatie 230V
-prikon 2000 W
-objem nadoby 4l
-dlzka hadice 3,65 m
-para je vytvorena za 16 min.
-pracovny cas s naplnou 70 min.
-hmotnost 2,6 kg

Na Slovensku to stoji 2990 Sk (uz s DPH),dalsie informacie mozete ziskat na
:
www.promask.sk
www.promacz.cz

katalog strojov a naradia Vam poslu gratis.

S pozdravom Laco S.

Byl jsem v sobotu na přednášce. Mirek Sedláček předváděl jak tavit vosk pomocí vyvíječe páry ( možná to má z Ljublani , nevím ) . Vosk odtekl, zůstaly pouze košilky, které se potom musely vyřezat. To zařízení stálo nějako kolem 5 000 Kč, fungovalo to, dobrý. Zkuste se informovat u něho.

A co třeba takhle ?
Před časem jsem tady popisoval, jak si rozvářím cukr pro krmení. 200 litrový sud, dole propan butanový hořák. Nevím, nezkoušel jsem to, ale určitě by to mělo jít, je to stejný princip- napadla mě jedna věc:

Je to to samé jako když ohříváte v kuchyni knedlíky-

na dno sudu trochu vody, něco s odstupem ode dna ( nožky ) na to posadit nádobu , která je menší než průměr sudu, snad tak o 5-10 cm ( z každé strany 2,5-5 cm ) a do této nádoby stojánek, do stojánku souše, sud zakrýt, voda se bude vypařovat, vosk odteče , v souších zůstanou košilky, vosk bude v nádobě dole. A třeba i na sebe ještě jednou totéž.
účel to splní.

Mě to vyšlo celkem na cca. 3000 Kč, a když to bude fungovat
i pro vosk, tak je to zařízení které se hodí jak pro
rozváření cukru ( cca. 3 hodiny ) tak i jako tavení vosku .

Ahoj Radku,

jsem rád, že Ti to funguje, super. Vrtačka co zvládne točit s klasickým medometem se dá koupit ale i levněji, cca. za 2500 Kč. Ale pro pastování by samozřejmě nebyla. Pokud Ti to jde pastovat s tím typem , tak super, rozšiřuje to použití.

Tomáąi
vystřelit písemně odpověď na zadanou logistickou úlohu ( přečetl jsem si
tvoji ľádost aľ teď ) chce chvíli čas. Zkusím něco vypustit do konference,
někdo se na to určitě ozve a pak si z toho dáą potřebné informace dohromady.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Tomáą <tom.mach/=/post.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 27, 2003 2:40 PM
Subject: Prosím pomoc!


> Dobrý den,mám pro Vás odborníky dotaz!Jsem student a mám do jednoho
> předmětu na internetu zjistit jak přepravím 12 včelích rojů z Brna do
Prahy
> a uvést 3 až 5 faktorů proč jsem vybral tu a tu dopravu!Bohužel jsem nikde
> na internetu nenašel vůbec nic o přepravě včel!Potřebuji vědět úplně
> vše,protože včelařství není moje parketa!Proto bych Vás chtěl požádat
> jestli by jste mi nemohli pomoct!Díky moc za pomoc!
> S pozdravem Tomáš
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

>A co třeba takhle ?
>Před časem jsem tady popisoval, jak si rozvářím cukr pro >krmení. 200 litrový sud, dole propan butanový hořák. >Nevím, nezkoušel jsem to, ale určitě by to mělo jít, je to >stejný princip- napadla mě jedna věc:

A co třeba takhle ?
Nasypat cukr do sudu, nalít na něho vodu horkou minimálně 60 st. z bojleru nebo nějakého jiného akumulačního zásobníku, upnout do vrtačka vrtuli na rozmíchávání barvy ( je za cca 350 Kč v každé lepší prodejně s barvami) a cukr mícháním rozpustit. Já v 50 litrovém barelu dělám pravidelně roztok do 40 litrů, stačí 3 - 4 x po minutě pro míchat a za půl hodiny je to rozpuštěné. V tom sudu by to rozpouštění trvalo o trošku déle ale určitě to je lepší než čarovat s propanbutanovým hořákem. Pokud tam ovšem nemáš k dispozici teplou vodu, v tom případě se omlouvám.

Ten sud určitě není nerezový, nechci vidět, jak bude potom vypadat vosk z takového vyvařování. Myslím, že pokud se bude tady psát o takových způsobech vyvařování vosku, kdy se vosk znehodnocuje stykem se železem a propagovat je, že budu u výrobců mezistěn trvat na tom, aby vyráběli mezistěny pro mne výhradně z mého vosku, nechci mít ty mezistěny vykousané.

Radim Polášek

Člověk by se neměl nechat zaskočit ani neobvyklými úkoly. Protoľe nevím,
je-li na takovou přepravu nějaký platný předpis, pokusím se navrhnout řeąení
takto:

Kaľdý roj musí být k přepravě vybaven:
1. včelotěsným rojákem o objemu cca 30 litrů
2. roják musí mít pevné stěny a alespoň v jedné stěně větrání včelotěsnou
sí'kou o ploąe cca 1 dm2, která se při stohování neuzavře
3. kaľdý roj musí mít veterinární osvědčení o zdravotním stavu a původu ( no
to jsem zvědav ) a povolení k převozu
4. roje je nezbytné přepravit způsobem, který zaručí doručení do 48 hod. od
podání zásilky
5. po dobu od převzetí rojů do doručení nesmí teplota poklesnout pod 0 st a
stoupnout nad 36 st.
6. roje nesmí být přepravovány ve společném prostoru se zásilkami
chemikálie a pod ), které by ohrozily ľivot včelstva.

Daląí podrobnosti by bylo nutné čerpat z aktuálně platného znění
veterinárního zákona.
a také moľná z přepravních předpisů České poąty pro přepravu zásilek
označených " ľivé včely". Tady se asi něco změnilo, protoľe např. matky uľ
poąta přepravuje bez tohoto označení.

Jsem zvědav na názory ostatních včelařů - své řeąení úlohy beru jako téma do
diskuze.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Stanislav Veliký <StanislavVeliky/=/seznam.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 28, 2003 9:05 PM
Subject: Re: Prosím pomoc!


> Nejlepší přeprava je v bublinkách do vodní váhy- ty koupíš v každých
> dobrých stavebninách.Její objem odpovídá přesně jedné včele a je v ní i
> dost vzduchu na cestu. Důležité pro tuto přepravu je, že musí proběhnout
na
> jaře nejlépe 1.4.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 9.9.2003

> takového vyvařování. Myslím, že pokud se bude tady psát o takových
> způsobech vyvařování vosku, kdy se vosk znehodnocuje stykem se železem a
> propagovat je, že budu u výrobců mezistěn trvat na tom, aby vyráběli

Myslím, ľe od toho ta konference je. ®ádný nemá patent na rozum a tím, ľe se
na téma rozvine diskuze je zaručen pohled na věc z mnoha úhlů.
Sám jsem si pracně vyrobil pařák z nerezu, vosk následně přetavuji v
destilované, nebo deą»ové vodě, protoľe vím, co s voskem dokáľe udělat měď,
ľelezo atd.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Dobrý den,mám pro Vás odborníky dotaz!Jsem student a mám do jednoho předmětu na internetu zjistit jak přepravím 12 včelích rojů z Brna do Prahy a uvést 3 až 5 faktorů proč jsem vybral tu a tu dopravu!Bohužel jsem nikde na internetu nenašel vůbec nic o přepravě včel!Potřebuji vědět úplně vše,protože včelařství není moje parketa!Proto bych Vás chtěl požádat jestli by jste mi nemohli pomoct!Díky moc za pomoc!
S pozdravem Tomáš


Předpokládám, že myslíš jen samotné včely v bedně, ne včely v úle s rámky, zásobami atd neboli včelstva.
Budou to nejspíš umělé roje, včelstvo nebo část včelstva se střepe z rámků do částečně zasíťované bedny. Takovému včelstvu se v češtině říká paketové včelstvo nebo paket.

Tady v ČR myslím nikdo opakovaně na takovou vzdálenost takhle včelstva nepřeváží, takže zkušenosti budou spíše teoretické.
Na 1 kg včel by mělo být tak 2-3 dm2 zasíťované plochy. Po setřepání by se včely měly nechat v klidu tak 6-12 hodin ve tmě a teplotě do cca 25 st C.
Vlastní přeprava asi v noci, chránit před světlem při zastávkách, dostatek vzduchu, ne průvan, teplota tak asi 10 - 30 st C. Jednotlivé pakety by měly být připevněné, aby nedrncaly o sebe a neposkakovaly při jízdě. Pokud se budou převážet automobilem, použít pomocnou zátěž pro vyladění pérování. Po převozu opět několik hodin v klidu a temnu.

Převážení takových rojů se používalo tuším poprvé v USA, kdy komerční včelaři v severnějších oblastech potřebovali využít časnou jarní snůšku a místní včelstva ještě nebyla rozvinutá. Proto získávali rozvinutá včelstva až tisíc kilometrů jižněji a převáželi je. Pak byl rozdíl, jestliže včelstvo vážilo s úlem a plásty 40 kg anebo menší paket stejného včelstva jen 5 kg.
R. Polášek

Vážení přátelé,
v letošním extrémním roce jsem zakrmil třináct velice silných včelstev
(8 v Univerzálech a 5 v Tachovácích ) už do poloviny srpna cca 18 kg
cukru. Za tři neděle jsem po vyběhnutí plodu dával ještě jednu
čtyřlitrovou sklenici do prázného medníku. Minulý týden jsem s
politováním konstatoval úhyn jednoho včelstva a veškeré zásoby vybrané
od vos. Smířil jsem se ztrátou matky a tím oslabené obranné vlastnosti
včelstva. Úl jsem zrušil, dílo rozvařil na vosk. Protože ve dvou
Tachovácích nebyl cukr úplně dobrán, odložil jsem odstranění třetího
(krmného) nástavku na následující víkend s tím, že zůstalo otevřené
česno, a dvě očka v 1. a 2. nástavku.
Tento víkend jsem s hrůzou zjistil, že jsem přišel o další troje
včelstva, v úlech obrovské roje vos všech druhů v jednom včelsvu jsem
objevil ještě cca 5 včel a velice pěknou mladou letošní matku. Na pěti
až sedmi rámcích bylo velké množství zastydlého a částečně vykousaného
plodu a na podložkách až 2 cm vykousaného voští a částí včel.
Mám z tohoto stavu velice špatný pocit a otec tvrdí, že příčinou že
byly otevřená očka v náatavcích. V době krmení však byly oba nástavky
plně obsazené včetně plného vysokého podmetu.
Může být příčinou příliš brzké krmení (v ostatních letech jsem krmil
až na konci srpna), nebo snaha o dostatečné větrání nebo je potřeba
příčinu hledat úplně někde jinde?
Děkuji za radu.

Václav

Dobry den,
>
> na filmu od p. Jindry z navstevy pr. Kolomeho mne zaujal jeho
> zpusob vyvareni, jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco
> jako velky brutar , kde se vsechno
> rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si
> spocitat na kolik Vas
> ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na
> vyvijec pary
> nepisi ).
>
> --
> S pozdravem
>
>                      Jan Cervenka
>
V případě nočního proudu asi tak na korunu, v případě denního na šest až
sedm. Do systému Kolomý budu celou tu dobu ládovat dřevo. To si svůj čas
cením na víc, i kdybych si měl během toho jenom číst noviny.

S pozdravem

Lněnička

Hliník taky vosk poškozuje?Zatím jsem to přetavoval v ešusu,jestli ho to ničí,změním způsob.originál vařáky ale taky nebyly z nerezu, a těch je nejvíc.