Včelařská konference

Hezká konference. A podnětná. To by měly číst včely. Určitě by se poučily. V obsazeném dutém stromě, ve skalní průrvě, v mezistropí někde pod záklopem na půdě v drátěnném koši zavěšeném na trámu ve stodole a já nevím kde ještě. V klasických úlech se používala tenká stropní prkénka, mezi nimi škvíry pro odvod par a vrstva novin, ktré se na jaře 2x vyměnily za suché. To je ale pro včelaře hračičky, kteří se se včelami mazlí. Dnes se na zimu žádná uteplívka nepoužívá. Zimují se pokud možno včelstva silná a to vzdušně. Uteplují se teprve v předjaří až po prvním očišťovacím proletu, kdy matka zakládá plochy plodu na prvé generace krátkověkých dělnic. Tehdy je třeba dodávat přímo nad plodové těleso i vodu. Uteplení v předjaří má i ten význam, že zvýšená teplota v plodišti hubí spory prvoka Nosema apis. Vzdušné (chladné) zimování má ještě ten význam, že matka při krátkodobém zimním oteplení nepočne s masívním plodováním předčasně i když nějakému tomu plodování v mnohem menší míře, stejně nezabráníme. S přípravou na zimování započneme včas aby se včely měly čas na zimu připravit v určitých daných podmínkách. V září úl zavři a od včelína zahoď klíč, pravila stará včelařská moudrost. Jestliže včelám stále měníme před zimou podmínky, ničemu neprospějeme. Jen včely zblbneme. Jedno ze základních pravidel dobrého včelaře zní: "nešťourej se v tom". Takže, začátečníci, máte celou zimu na přípravu uteplívek. Já používám polystyren. Ten počátkem května opět odejmu a ukládám na příští rok. Včelstva zimuji ve čtyřech NN. Na horních loučkách mám igelitovou fólii zatíženou OSB deskou 2 cm (i tu včely nastavěním můstků zvednou) a na tom je položené těžké víko s 8 cm vysokým límcem. Přes celou zimu je otevřené hlavní česno v úlovém dně a odspodu tři očka. Plíseň někdy zaznamenám u některého slabšího včelstva a to pouze na některých rámcích neobsazeného nástavku (u stěn).
Tak dobré vyzimování. A nešťourej se v tom.
JK