Archiv Včelařské konference

Zdravimpane Vaclavku,

nebyl to nejaky preklep 65 kg. medu z jednoho vcelstva z jednoho medobrani. Zda se mi to k neuvereni ? Toby se pak vynos z jedne sezony mohl klidne dostat nekam na 130-150 kg. Nevcelarim v Optimalech a mozna se mylim,ale vychazito tak na 4-5 mozna 6 NN nabouchanych medem.

Pavel Zajicek

Dle http://www.beedol.cz/2009/teplota-vhodna-pro-lihnuti-matek/ :

V termostatech, kde se líhnou včelí matky z matečníků, nastavíme teplotu 34,5 °C (teplota může kolísat, ale ne víc než o stupeň). Protože teplota v líhni nemusí být rovnoměrná, kontrolujeme ji spolehlivým teploměrem v blízkosti matečníků.
Vlhkost vzduchu upravíme na 70 - 90 % pomocí misky s vodou. Do 25litrové líhně stačí kompotová miska.
V optimálních podmínkách se matečníky vylíhnou 15. den od položení vajíčka. Záleží ale také na podmínkách v chovném včelstvu (výživa, obsednutí) před školkováním do líhně.

Včely v zimě mohou za zásobami postupovat nahoru a do boku. Ale vůbec nejdou za zásobami dolů. Ideální postavení zimního chumáče na začátku zimy je tedy na spodním okraji zásob spíš u jedné strany rámkových uliček. Jak nastanou dlouhodobě nízké teploty pod nulou, včely potom v uličkách obsazených zimním chumáčem jdou po zásobách nahoru, až narazí na strop a potom jdou podél stropu. V optimálním případě potom takové zásoby v obsazených rámkových uličkám včelám vydrží až na několik měsíců mrazů, zatímco na rozplodování v předjaří potom využijí zásoby, které jsou umístěny v rámkových uličkách neobsazených zimním chumáčem, případně v plástech pod sezením včel.
Odhaduji, že plásty 39x30 byly tmavší, zatímco plásty 39x15 byly výrazně světlejší, asi nezakladené vystavené mezistěny. V takovém případě při nárazovém krmení později v srpnu v létě včely preferují ty tmavší rámky před světlými, takže plodovaly a zásoby ukládaly do tmavších plástů 39x30 a do 39x15 uložily jen jakési přebytky zásob. Když potom v září, říjnu a listopadu nemají přísun zásob, spotřebovávají zásoby nad plodem, ostatní míjejí, až se před zimou dostanou k horním loučkám rámků 39 x 15 a na vlastní zimu jim zbudou jen ty přebytky zásob v plástech 39x15.
Jestli to je ono, tak chyba je jasná. Plocha plástů v úlu uspořádaného na zimu musí být i přes jednotlivá patra nástavků víceméně celistvá, co se týká jejich tmavosti - atraktivity pro kladení a ukládání zásob v podletí. Vliv těchto plástů se potom dá omezit pozdním krmením. Zatímco v srpnu včely ukládají zásoby do celého prostoru úlu, v září a říjnu je ukládají výhradně nad plod a v těsné blízkosti plodu. Pozdní průběžné krmení v září a říjnu tedy stlačí sezení zimního chumáče směrem dolů a zásoby z toho krmení uloží nad ním. Jak nastane zima, včely potom jdou opačným směrem. Ostatně je otázka, jestli pozdní přísun sladiny není na stanovišti i z přírodních zdrojů, nějaké hořčice na poli vyseté na zelené krmení nebo tak podobně. A úhyny včelstev potom nastanou ten rok, kdy přírodní zdroje zklamou...
Automatické přehození nástavků je podle mně hloupost, může znamenat při jen 15 kilech zásob zničení včelstva i naopak zachránění včelstva podle toho, jak jsou zásoby rozložené. Já bych to viděl na počkání na slunečné počasí, rozebrání včelstev po rámcích a potom posouzení. A složení zpátky přehozením i rámků i nádstavků, pokud to bude nutné, tak, aby nad a v dosahu sezení včel bylo dostatečné množství zásob.

I když, možná by se ta prohlídka mohla omezit na otevření úlu, posouzení shora, kolik je zásob v rámcích 39x15 a pokud málo, přehození nástavku 39x15 dolů, protože většina zásob potom bude v dosahu zimního chumáče v nástavku 39x30.

Existuje možnost desinfekce v případě moru plodu, nebo je nutno spálit? Mor jsem letos zažil a vzhledem ke státnímu rozpočtu také nemusí být na náhrady za likvidace a jejich cena není malá. Děkuji

Nestíhám se divit, co se dovídám o svých kamarádech. Mirek zelený nikdy 159 neměl a s Dadantisty toho moc společného nemá. Zde je část jeho odpovědi na doměnku F.S. :159 nemám, když už tak 185. a na plodiště 3 x 232 a to jenom proto, že chci časem popsat metodiku Vaška Ducháče. A to možná! - Jak je zřejmé, je nízkonástavkový včelař jako kopa dalších a pokud mluvil o Vaškovi Ducháčovi, ten nás učil na včelařském učilišti svojí metodu ošetřování, tak zase můžete i na něj něco vymyslet, třeba, že se vrací k brtnictví, to má totiž moc rád. Pro vysvětlení za brtníky Vašek považuje velkou část současných včelařů, kteří pořád špekulují o dalších zaručeně prospěšných zásazích do včelstev, přehazování rámků, nástavků atd. V neposlední řadě také Ty, kteří chovají včely kvůli rojům, protože ty prý pěkně staví! Typický brtník si neumí odchovat matku, předejít rojení, množit včelstva oddělky, často však má jen několik včelstev ,protože potřebuje mít času na to, aby je nejlépe každých 7-9 dní "kontroloval" a vylamovat matečníky, případně jinak vyrušoval... To co včelař zjistí prvním pohledem na česno, brtník diskutuje po důkladné prohlídce včelstva s ostaními brtníky ještě dva dny.... Stěstím pro včelaře bývá, že větší část brtníků alespoň poctivě léčí. Narozdíl od historických brtníků, kteří využívali brtě dnešní brtníci používají celou plejádu úlů (složitější bývají vysoce ceněny) a medu v průměru na včelstvo mohou získat srovnatelné množství jako včelaři. Včelaři většinou jen ubírají med včelám, brtník je většinou obere a čeká nejlépe do konce srpna, co kdyby nějaké to kilo jetelového medu mohl ještě ukrást.
Myslím, že začátečníci by měli o brtnictví vědět, třeba se mi jich pár podaří zachránit pro včelaření... Takže Vážení začátečníci, určitě již přemýšlíte o jaru, tak během pár dní pro Vás napíšu pár poznámek k jaru, předesílám zapomeňte na jarní prohlídku!! Ta se dnes provádí pohledem na česno! Pokud budete pohledům na česna věnovat stejně času jako prohlídkám, naučíte se mnohem víc a rychleji... Už se těším, jak budu sledovat let včelek na jaře.
Radek

Není vhodné přehánět. Pokud budou i letos zkušenosti výrobců mezistěn a údaje svazu podobné - na 39*24 není víc než 70-75% včelstev. Na druhou stranu pro začátečníky bych zdůraznil, že tuto míru mají včelaři s průměrným věkem 70 a víc. Velkovčelaře u kterého převažují 24 znám jen jednoho nebo dva a Vašek Benda se dle finančních možností snaží alespoň do medníků vyrobit 39*17.... Sám za sebe přidávám, že také mně starý včelař věnoval 2 včelstva na 39*24 a Franta Rousek taky 2, protože se jich chtěl zbavit, taky má 42*17 a 42*27,5. Protože jsem už měl 4 včelstva, využil jsem finančně únosné příležitosti a koupil jsem i vůz s 39*24 ( v něm byly naštěstí již tenkostěnné nástavkové úly). Dalších deset let jsem bojoval s výměnou 24 za 17 a pár 24 mám jen kvůli brtníkům, kteří po mně požadují oddělky na této míře, které si sami neumí udělat ... To bylo před 10 lety . Ani svým nepřátelům bych dnes nepřál podobný osud, stojí to hodně peněz a hrozně práce... Tím ovšem netvrdím, že se na 24 nedá včelařit, včelám je to fuk a když má včelař dost času a pár včelstev....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ?im?nek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?l Dadant
> Datum: 16.11.2009 16:12:09
> ----------------------------------------
> Po dlouhé době se na konferenci ozval náš dlouholetý přítel
> Šáňa a hned si také našel svoje oponenty,známé firmy,jak již na této
> včelařské konferenci je zažitým zvykem.Jeho příspěvek je na zamyšlení
> těm,kteří začínají a nemají dosud jasno,na jaké míře včelařit,když se jim
> stará míra 39x24 ,kterou uvedl v život v českých a mor.zemích roku 1902
> Adamec a na které dodnes včelaří kolem 90 % nezdá vzhledem k 21 století
> adekvátní. Co k tomu říci,vzhledem k tomu,že tato míra přetrvala víc nežli
> století,nahradila postupem času stojany/almárky/ české,tak i moravské a
> bude zde i nadále,kdy my tady již dlouho nebudeme. Je samozřejmě na každém
> začínajícím včelaři,pro jakou míru se rozhodne.Je však třeba si uvědomit,že
> úl medu nepotí a když je snůška,včely med donesou třeba i do bačkory.Těm
> mladým je proto zapotřebí připomenout,že nejlepší úl je ten,na který si
> včelař zvykne a po létech se v něm naučí i včelařit,aby na stáří například
> nemusel vynalézat nějaká zvedací zařízení a podobné ptákoviny.Jinak přeji
> příteli Šáňovi pevné zdraví a doufám,že jeho příspěvek nebude na dlouhou
> dobu ojedinělý a občas hodí zase něco do placu...
>
>
>

Hm, historicky byl brtník včelař, který pracoval se dřevem, ne se včelami. Který vždycky na jaře vystavil nové vyčištěné brtě a čekal, do kolika do nich přes léto přiletí roje. A potom akorát v září na podzim a v dubnu na jaře z nich vybral med. Jinak se včelami nezabýval. Z toho pohledu, pokud se má dneska někdo nazývat brtník, tak to jsou ti, co na jaře sestaví úl a potom z úlu jen maximálně odebírají med. Co se týká množení matek, nijak je nešlechtí a nevybírají, koupí jednu od chovatele, pokud možno tu nejdražší a její dcery naflákají za léto do všech úlů. Co se týká léčení, naflákají tam léčivo tak, jak jim to důvěrník donese nebo jak to veterina předepisuje, bez ohledu na skutečnou účinnost a potom pro jistotu pokud možno ještě dvakrát. Ošetřovat včelstva podle toho, co které potřebuje, je pro ně přežitek a zdržování, když nastane čas, prostě všem přehážou nástavky nebo najednou provedou všem ten zásah a včelstva, které to postihlo v nesprávný čas a jsou proto slabá, prostě vyřadí,pokud se rovnou třeba loupeží o ně okolní včely samy nepostarají.
A tak dále. Prostě člověk, který se skrz včelaření nezabývá včelami, ale sám sebou....

Zdravimpane Vaclavku,

nebyl to nejaky preklep 65 kg. medu z jednoho vcelstva z jednoho medobrani. Zda se mi to k neuvereni ? Toby se pak vynos z jedne sezony mohl klidne dostat nekam na 130-150 kg. Nevcelarim v Optimalech a mozna se mylim,ale vychazito tak na 4-5 mozna 6 NN nabouchanych medem.

___________________________________________________________


Nechci se chlubit, ale překlep to nebyl. Byl to zatím můj nejlepší výnos z jarní snůšky. Toto včelstvo zimovalo o síle asi 2 kg. Nedostalo se do rojové nálady, což mimo jiné přisuzuji LBV metodě ( ve výsledku bylo trubčinou zakladeno 7 rámků 42x17 ). Včelstvo dorostlo do síly 9 NN a 4 NN skoro zcela zaplnilo medem a ještě jsem vybral cca půl NN medu z plodiště.

A tak udělal osudovou chybu! Měl jsem jeden nástavek s jarním medem nechat ve včelstvu jako mednou komoru. Svoji původní mednou komoru si včely v předjaří proplodovaly kvůli bouřlivému rozvoji. Nechávat jim květový med se mi nechtělo. Naivně jsem si myslel, že si včely včas stihnou udělat dostatek zásob. 23.5. a 14.6. jsem ze včelstva odebral dva plásty s plodem na tvorbu oddělků. V červnu přišlo ochlazení a bezsnůškové období. Výsledkem toho všeho byl hluboký propad ve síle a druhý výnos jen 7 kg medu ( pro porovnání uvedu, že včelstvo s mednou komorou dalo při druhém vytáčení cca 15 kg medu ). Včelstvo zazimovalo o síle cca 1,25 kg ( včelstvo s mednou komorou přibližně o dvojnásobné síle ). Tato špatná zkušenost mě utvrdila v názoru, že bez medné komory "ani ránu". Hlavně v oblastech se slabou a nejistou letní snůškou, v níž včelařím.

S pozdravem M. Václavek

O brtnících jsem psal v souvislosti s Vaškem Ducháčem, je to jeho termínus technikus a nehodlám to více komentovat. Principielně mi vadí, když kopa lidí zde uvádí jako skutečnost domněnky a fámy.../Proto jsem Mirkovi napsal a po jeho odpovědi s s Vámi podělil, přeci jen ho nevidím z Budapešti tak často jako dříve.
Pokud jde o včely - zdůraznil jsem potřebu pozorování včel a provádění uvážených zákroků, ne napřed přebrat celý úl a pak přemýšlet, co vlastně s nimi udělat. Největším nepřítelem včel je včelař (opuštím Vaškův pro někoho matoucí výraz brtník), tak je pokud možno nenutím provádět opravy v úle po častých zásazích, včely potřebují pracovat.
Bohužel s Tebou nemůžu s mnoha emociálně zabarvenými připomínkami souhlasit, zvláště pokud jde o včelaření,léčení, šlechtění matek atd. Co si představuješ pod Tvým názvem šlechtění matek? Já si třeba představuji v podmínkách bez inseminace především negativní selekci - brakování ať u kmenových včelstev, ale hlavně u oddělků, kterých mám vždy dostatek... Ošetřování podle toho, co které potřebuje. - kdo umí číst na česně, nemusí napřed prolézt všechny úly. Málokdy se stane, že je potřeba selektivně zasáhnout do více než 1-2 ze 20 na stanovišti, proč bych měl rozebírat všechny. Ten závěr jsem bohužel nepochopil vůbec, včely mám rád, sestudoval jsem co šlo, po medicíně jsem kvůli včelám 2 roky chodil na učiliště, abych je lépe poznal ....., peníze umím vydělávat jinak, včelaření je moje největší záliba...Kvůli včelám bych chtěl celkem brzy opustit práci, aby mně pár let z mého jediného života zbylo pro včely
Radek 35 let



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mirek Zelen? pro F.S. a n?co pro za??te?n?ky
> Datum: 17.11.2009 11:33:25
> ----------------------------------------
> Hm, historicky byl brtník včelař, který pracoval se dřevem, ne se včelami.
> Který vždycky na jaře vystavil nové vyčištěné brtě a čekal, do kolika do
> nich přes léto přiletí roje. A potom akorát v září na podzim a v dubnu na
> jaře z nich vybral med. Jinak se včelami nezabýval. Z toho pohledu, pokud
> se má dneska někdo nazývat brtník, tak to jsou ti, co na jaře sestaví úl a
> potom z úlu jen maximálně odebírají med. Co se týká množení matek, nijak je
> nešlechtí a nevybírají, koupí jednu od chovatele, pokud možno tu nejdražší
> a její dcery naflákají za léto do všech úlů. Co se týká léčení, naflákají
> tam léčivo tak, jak jim to důvěrník donese nebo jak to veterina
> předepisuje, bez ohledu na skutečnou účinnost a potom pro jistotu pokud
> možno ještě dvakrát. Ošetřovat včelstva podle toho, co které potřebuje, je
> pro ně přežitek a zdržování, když nastane čas, prostě všem přehážou
> nástavky nebo najednou provedou všem ten zásah       a včelstva, které to
> postihlo v nesprávný čas a jsou proto slabá, prostě vyřadí,pokud se rovnou
> třeba loupeží o ně okolní včely samy nepostarají.
> A tak dále. Prostě člověk, který se skrz včelaření nezabývá včelami, ale
> sám sebou....
>
>
>

>http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova MV<
-----------------------------------------------------------
To není ono. Klícka př. Turčániho je inteligentní a použitelná bez zařezávání do plástů a podobných ptákovin.
JK

___________________________________________________________


Souhlasím. Existuje na internetu nějaká dokumentace té klícky př. Turčániho?

S pozdravem M. Václavek

No, mě jen zarazil ten kontrast mezi tím, co byl kdysi skutečný brtník a mezi označením brtník pro včelaře, co ty zásahy do včelstev přehání.
Co se týká šlechtění matek, já u jednotlivých včelstev dodržuji linie, takže matku do konkrétního včelstva odchovávám výhradně z plodu předchozí matky toho včelstva. Linii ruším jen případě, že po několik generací prokazatelně degeneruje.
Zásahy do včelstev, ty jsou dané v první řadě dobou, která zrovna je. Jako třeba na jaře je na řadě prohlídka, na začátku května odběr plástů se včelami pro oddělek, po odkvětu řepky nebo něčeho jiného čas na odběr plástů s medem a vytočení atd. Pozorování letu na česnu je jen kontrolní k zjištění odchylek, drobné odlišnosti, jako třeba kolik plástů s medem vyberu a kolik nechám, jestli ze včelstva vyberu rámky na dva nebo tři oddělky rozhodnu, až když vidím včelstvo po rozebrání. Ale rozebrat včely a až potom dumat, co s nimi, takovým způsobem se snad ani včelařit nedá.
A Tvůj závěr jsem taky nepochopil, přinutit včelaře, aby přestali brtničit a stali se včelaři.

co víš? To je 45 rámků v nástavku nebo 6 kg v rámku To již je to pravé včelaření a racionalizace, kdy se bez těžké mechanizace neobejdeš pak se ještě nabízí , že se mu tam omylem připletlo to k nebo ztratilo d.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 17.11.2009 09:52:32
> ----------------------------------------
> Zdravimpane Vaclavku,
>
> nebyl to nejaky preklep 65 kg. medu z jednoho vcelstva z jednoho medobrani.
> Zda se mi to k neuvereni ? Toby se pak vynos z jedne sezony mohl klidne
> dostat nekam na 130-150 kg. Nevcelarim v Optimalech a mozna se mylim,ale
> vychazito tak na 4-5 mozna 6 NN nabouchanych medem.
>
> Pavel Zajicek
>
>
>

Pane Turčáni, děkuji za ten fígl s alobalem, jsem rád , že jsem se zeptal. Díky i ostatním za odpovědi.

Jak nastanou dlouhodobě nízké teploty pod nulou, včely potom v uličkách obsazených zimním chumáčem jdou po zásobách nahoru, až narazí na strop a potom jdou podél stropu.

Teoreticky áno, ale v praxi nie. Mne uhynulo včelstvo, ktoré malo dostatok zásob,keď stredne silné včelstvo dosiahlo strop úľa, nedokázalo prejsť smerom dozadu za zásobami, i keď mŕtve včely boli zapichnuté v bunkách 1,5 cm od nich.Zhodu okolností, v čase dosiahnutia stropu, panovalo mínusové počasie, nedokázalo prekonať vodorovne ani tých 1,5 cm. Takže aj takéto prípady sú individuálne, preto nie ich včelárom odporúčať. Istotu má včelár a včelstvo na prežitie vtedy, ak zimujúci chumáč-hrozen, má nad sebou maximum zásob, preto ja v 9 mes. doplním 1/3 z celkového množstva, ktoré podávam včelám, pretože som si istý, že včely v tomto čase ukladajú zásoby tam kde bude sedieť v zime chumáč.
Každá rada je dobrá, keď dobre slúži tomu, čo ju použije správne, ak niečo zamešká, musí pykať za svoju nedbalosť.

Souhlasím. Existuje na internetu nějaká dokumentace té klícky př. Turčániho?

Kolega Václavek, už mám pripravené fotoobrázy a istotne ich dám na web.

Jedná se o rámkovou uličku, takže nevadí, když na jednom rámku je mezera v zásobách. Pokud je na obou na stejném místě, tak to asi vadí. Ale já se s mezerou v zásobách pod horní loučkou pod strůpkem v podstatě nesetkávám. Ani když jsem připravoval oddělky na 10 rámcích 39 x 24 k zimnímu spojování a dával jsem jim jen takové 3 - 4 kila, byly pod horní loučkou souvislé pruhy zásob o výšce jednotek centimetrů. Včelky do prvních mrazů v prosinci spotřebovaly cca polovinu zásob, dojely na těch proužcích asi doprostřed rámků a k novému roku, když jsem je spojoval, jim podle měli dole na podložce z těch proužků zbývalo takových 5 - 10 cm.

Dobrý den,
Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou. Cena 2 500Kč.

Poblíž Valašského Meziříčí, v případě zájmu pište na bernkopf zavináč email tečka cz nebo volejte na 603 700 391.
Jaroslav Bernkopf

Kdyby to šlo použít ve vytáčecím voze,nemělo by to chybu.

Jak vidim , měl jsem špatnou informaci a proto se omlouvám. F.Š.






----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 17, 2009 11:04 AM
Subject: Mirek Zelený pro F.S. a něco pro začátečníky


Nestíhám se divit, co se dovídám o svých kamarádech. Mirek zelený nikdy 159
neměl a s Dadantisty toho moc společného nemá. Zde je část jeho odpovědi na
doměnku F.S. :159 nemám, když už tak 185. a na plodiště 3 x 232 a to jenom
proto, že chci časem popsat metodiku Vaška Ducháče. A to možná! - Jak je
zřejmé, je nízkonástavkový včelař jako kopa dalších a pokud mluvil o
Vaškovi Ducháčovi, ten nás učil na včelařském učilišti svojí metodu
ošetřování, tak zase můžete i na něj něco vymyslet, třeba, že se vrací k
brtnictví, to má totiž moc rád. Pro vysvětlení za brtníky Vašek považuje
velkou část současných včelařů, kteří pořád špekulují o dalších zaručeně
prospěšných zásazích do včelstev, přehazování rámků, nástavků atd. V
neposlední řadě také Ty, kteří chovají včely kvůli rojům, protože ty prý
pěkně staví! Typický brtník si neumí odchovat matku, předejít rojení, množit
včelstva oddělky, často však má jen několik včelstev ,protože potřebuje mít
času na to, aby je nejlépe každých 7-9 dní "kontroloval" a vylamovat
matečníky, případně jinak vyrušoval... To co včelař zjistí prvním pohledem
na česno, brtník diskutuje po důkladné prohlídce včelstva s ostaními
brtníky ještě dva dny.... Stěstím pro včelaře bývá, že větší část brtníků
alespoň poctivě léčí. Narozdíl od historických brtníků, kteří využívali brtě
dnešní brtníci používají celou plejádu úlů (složitější bývají vysoce ceněny)
a medu v průměru na včelstvo mohou získat srovnatelné množství jako včelaři.
Včelaři většinou jen ubírají med včelám, brtník je většinou obere a čeká
nejlépe do konce srpna, co kdyby nějaké to kilo jetelového medu mohl ještě
ukrást.
Myslím, že začátečníci by měli o brtnictví vědět, třeba se mi jich pár
podaří zachránit pro včelaření... Takže Vážení začátečníci, určitě již
přemýšlíte o jaru, tak během pár dní pro Vás napíšu pár poznámek k jaru,
předesílám zapomeňte na jarní prohlídku!! Ta se dnes provádí pohledem na
česno! Pokud budete pohledům na česna věnovat stejně času jako prohlídkám,
naučíte se mnohem víc a rychleji... Už se těším, jak budu sledovat let
včelek na jaře.
Radek

Ano patrně to tak bude. Rámky 39x15 většinou nebyly nikdy zakladené, take jsou logicky světlejší než většina rámků v plodišti. U jedněch jsem prohození nástavků udělal. Podle hmotnosti nástavků lze odvodit, že většina zásob je skutečně ve velkém nástavku. Díval jsem se na krajní rámek (mezistěna vložená při zahájení krmení a byla vystavěna a "vnitřní strany obsahovala zavíčkoané zásoby). Lze tedy předpokládat, že v tmavších plástech vysokého nástavku zásoby budou. Při stejném ošetřování lze pravděpodobně totéž očekávat u ostatních včelstev. Patrně bude prohození nástavků na základě posouzení množství zásob za dané situace jediným možným řešením, dokud je poměrně teplo a včelstva nejsou v zak těsném chomáči. Díky všem kteří se vyjídřili za názory.

Velmi děkuji za odpověď. Nezbývá nám nic jiného,než aby jsme tajně doufali,aby včelařů,kteří mají dokonalý přehled o svých včelstvech přibývalo.
P.Z.

Ano patrně to tak bude. Rámky 39x15 většinou nebyly nikdy zakladené, take jsou logicky světlejší než většina rámků v plodišti. U jedněch jsem prohození nástavků udělal. Podle hmotnosti nástavků lze odvodit, že většina zásob je skutečně ve velkém nástavku. Díval jsem se na krajní rámek (mezistěna vložená při zahájení krmení a byla vystavěna a "vnitřní strany obsahovala zavíčkoané zásoby). Lze tedy předpokládat, že v tmavších plástech vysokého nástavku zásoby budou. Při stejném ošetřování lze pravděpodobně totéž očekávat u ostatních včelstev. Patrně bude prohození nástavků na základě posouzení množství zásob za dané situace jediným možným řešením, dokud je poměrně teplo a včelstva nejsou v zak těsném chomáči.
--------------------
Asi bych to udělal taky. Ale pokud ne, tak máte možnost na své náklady a včely vyzkoušet protimorovou rašovskou metodu. :-)
Tohle je právě její malá slabinka. :-)

Karel

Velmi děkuji za odpověď. Nezbývá nám nic jiného,než aby jsme tajně doufali,aby včelařů,kteří mají dokonalý přehled o svých včelstvech přibývalo.
P.Z.
--------------
v tom je to úskalí - včelaři co mají přehled o svách včeltvech používají hlavu a stejně jako vy nedodržují metodiku. Což jste jim v úvodu svého příspěvku vytýkal :-)


Fumigují při nižší teplotě než je 10st. pásky pálí v jiných polohách, nedodržují počty ošetření /jako i Vy/ a bojím se to i napsat - někteří vůbec neléčí. Tedy tzv registrovanými léčivy.

Vítejte mezi lajdáky.
:-) :-)

Ing. Titěra na semináři 14.3.2009 v Hulicích rozdělil včelaře na dvě skupiny. Jedni to dělají s láskou, ale už na to nestačí a druzí chovají hodně včelstev a potom zase na vše nestačí.
Různými zbytečnými a složitými manipulacemi ve včelaření včelař si přidává práci nejen sobě, ale i včelám.Podceňováním sledování zdravotních stavů včel u některých včelařů se situace zhoršuje pro všechny. Vždy jsem měl včely připravené na první jarní snůšku, protože byla největší. Dnes si připravíte více varroa a starosti aby včely dožily jara. Proto jsem hledal způsob, aby léčivo bylo celé odpařeno, ale ani částečně spáleno.Na videu je zkouška s odpařením vody, která je na plošce pásku. Stejně na plošku dáváme léčivo a umístí se přímo pod chomáč. V každém úle je chomáč v jiné poloze. Okem přes skla je vidět jak páry a kouř pronikají přímo do chomáče z podmetu. Pokud se sáhne na rámky, včely se rozlezou po úle, účinnost se snižuje.
http://leteckaposta.cz/441651357
B.V.

Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako já,roztoč tu už dávno není.
Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují a nebo jejich nedbalost a tím,že mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
S pozdravemP.Z.

> V každom prípade je výskyt trúdov v tomto čase biologickou anomáliou,
> jednoducho ak je včelstvo s oplodnenou matkou, trúdy nemajú čo hľadať, ani
> v "divokom" u nás v divom včelstve.
> To, že vo vo včelstve je matka, ešte neznamená, že nie je trúdokladná (viac
> napovie jej značenie), môže byť postihnutá chorobou, nie je oplodnená a
> trúdy sú od tejto matky, ktorá ešte v čase plodovania kládla neoplodnené
> vajíčka a trúdy sú zákonite vo včelstve. Je možné, že táto matka (ak
> včelstvo prezimuje, bude znovu klásť neplodnené vaj.!)
>
Minule dve zimy me toto (diky podobnym prispevkum) trapilo - trubec v ule v listopadu boze co tam blbec dela a co budu delat ja? Tam nebude asi matka ci delali TV apod. Schvalne jsem se na to loni zameril a udelal si poznamky, na jare jsem vsude nasel puvodni matky, nikde problem.

Trubci v malem mnozstvi tam proste jsou i letos ve vicero vcelstvech a uz to neresim, spis si rikam ze jsem to nejspis udelal dobre protoze se priklanim k nazoru ze spokojene vcelstvo nema duvod vsechny trubce vyhnat.

T.H.

ta včelstva svoje poslání splní pokud do zimy dosáhnou alespoń 7 rámků neboť ta odměna je takto nastavena a vyplácí se za uplynulou sezónu. Za druhé taková včelstva jistě geneticky cennější jako včelstva léčená více než je nutně třeba. A za třetí připravovaná včelstva k zimování na třech nástavcích mají také vysokou populaci rosttočů a větší množství jich přežije do jara Je to přímo úměrné síle zimujících včel .Čím silnější včelstvo tím větší napadení.
Nic se nesmí přehánět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 10:31:58
> ----------------------------------------
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
> S pozdravemP.Z.
>
>
>

Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu
migrací. Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od
sousedů, asi by Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně
oslabena - pokud ale neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako
clona proti roztočům zvenku). Význam pro množení roztočů ve včelstvech
mají i přenosy malého počtu roztočů mezi včelstvy - to je obecně platná
zákonitost z parazitologie, že čím je vyšší hustota hostitele, tím více
přenosů parazita proběhne. A naše včelstva koncentrovaná na včelnicích a
včelínech to je typická situace usnadňující migrace roztočů. Asi si
každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé léto nemůže mít vliv na
populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v červnu 30 samiček V.d. a
imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný vliv! To proto, že se v
buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako je trubec, se svými
sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když ale do buňky
vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a potomstvo
získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud některá
ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla
z praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních
fumigacích než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a
dalšími včelíny v okolí...
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.

Zdravím přátelé!
V kolika nástavcích (42x17) je podle vašich zkušeností nejlépe
zimovat,
aby neplesnivěli plásty?S očky nebo bez?
Díky.
Standa.

Málem bych zapomněl!
Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?
Díky.

Ahoj Stando, no vidiš, já byl předevčírem v Řempu nakoupit vlněnou plsť že bych jí dal místo polystyrénu do víka......a když jsem zjistil, že stojí 2800,- za m2 (cca 28mm tloušťka), tak jsem šel do kolen, nákup za ty peníze jsem samozřejmě neudělal a přemýšlím o něčem jiném.....jinak druhy uteplivek (ve víku) se tu před nedávnem rozebíraly (co včelař to svůj názor - funkční je asi úplně ledacos) a ano, já bych tam tu surovou vlnu dal. Mimochodem nevíte někdo, kde by se dala pořídit třeba celulózová izolace, tzn. papír už zformovaný do nějakých desek nebo něco podobného? Díky.
------------------------------------------------------------
Standa napsal:
Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?
Díky.

Vlněná plsť je asi ten nejdražší vláknitý materiál, co se dá v Řempu koupit. Je tam spousta levnějších vláknitých materiálů. Já jsem kupoval barevný Getex, síla 1 cm a hmotnost tuším 1 kg na metr čtvereční, před dvěmi roky nějak 45 Kč za metr. Původně to je vláknitý materiál určený na stavby do země.

Pokud nemáš budečáky a zimuješ v plném nástavku, taK ŽÁDNOU jen izolaci strůpku
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Dotazy yvědavého začátečníka
> Datum: 18.11.2009 14:58:12
> ----------------------------------------
> Málem bych zapomněl!
> Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
> Dá se využít?
> Díky.
>
>
>
>

Tomáš Heřman:
Trubci v malem mnozstvi tam proste jsou i letos ve vicero vcelstvech a uz to neresim, spis si rikam ze jsem to nejspis udelal dobre protoze se priklanim k nazoru ze spokojene vcelstvo nema duvod vsechny trubce vyhnat.

___________________________________________________________


Vypadá to, že povícero včelařů má nějaké zmutované včely, či co? :-)

S pozdravem M. Václavek

to,že plesniví plásty je důkazem toho, že na nich včelstvo v zimě nesedí, tudíž je zbytečné je tam dole na okrajích nechávat a nebudou plesnivět
vlhkost je v úlu žádoucí a intenzívnější větrání včelám vadí

A na strúpek vyzkoušej na několika úlech jen izolaci vzduchem - třeba tam dej na zimu mezidno a žádný polystyrén. A uvidíš, jestli nebudeš mít ještě míň problémů se vším. Včetně stěhování chomáče za teplem pod strop.
To poslední nemám vysledované, ale myslím si že na tom něco může být, to ostatní funguje.
Ani ten strop nemusí být zateplený. Igelit, nějaká deska, nebo jen vlnitá lepenka a víko.
Vyzkoušej, porovnej.
Izolovat strop 3cm plystyrenu když zdi izolované nejsou, vše by mělo být přiměřené. Když to vezmu na izolaci domu, tak by na stropě měl být izolační ekvivalent 4cm dřeva.
Ten PS na stropě je zřejmě taky jen malá odvaha zřeknout se izolace vůbec.

Karel

Ja mám cez zimu ako vrchný vzdušný uzátvor plastové krmítko zabudované do nástavku a to je z vrchu prikryté plsťou na jutovine zabudovanej do rámu medzi kovové sita, aby sa do krmítka nedostal ani mravec. Takto to už mám 3 rokom a o plesni a vlhkosti v zime nieje ani stopy. Zimujem väčšinou v 4NN a očka sú otvorené odo dna 1N a 2N naplno ale zo zábranou proti myšiam.

Vypadá to použitelně, ale to víte, snažím se spíš najít něco, co bude vyloženě bez syntetických materiálů, umělých hmot.....A to nejen místo polystyrenu ve víku, ale tedy i místo strůpkového igelitu, na kterém se ještě ke všemu v tomhle nemastném neslaném období sráží docela fůra vody, což se mi vůbec nelíbí. Stěny horních nástavků včetně vrchních louček rámků jsou vyloženě mokré, otevřít očka nepomohlo. Co je moc, to je moc, takováhle vlhkost musí pryč. Igelit zkusím nahradit lněným suknem (zas tak drahé není, akorát propolisování budu muset řešit) a polystyrén ve víku "něčím", co tu vodu pojme....Třeba by i postačila nějaká dřevěná deska jak psal KaJi, někde jsem četl o hobře, no uvidíme.......Ale přesto díky za nápad.
------------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
Vlněná plsť je asi ten nejdražší vláknitý materiál, co se dá v Řempu koupit. Je tam spousta levnějších vláknitých materiálů. Já jsem kupoval barevný Getex, síla 1 cm a hmotnost tuším 1 kg na metr čtvereční, před dvěmi roky nějak 45 Kč za metr. Původně to je vláknitý materiál určený na stavby do země.

podívejte se i na tohle, už to tu také někdo zmiňoval jako použitelné řešení:
http://obchod.acheta.cz/product_info.php?cPath=42_98&products_id=368

Pavel Holub:
vlhkost je v úlu žádoucí a intenzívnější větrání včelám vadí
___________________________________________________________

Včely potřebují vlhkost na rozpouštění zásob, že? Začátkem kalendářní zimy začíná nový plodový cyklus. Včely potřebují vodu, aby mohli produkovat krmné kašičky a vytvářet vhodné mikroklima v plodovém hnízdě, že? Z toho se dá vysuzovat, že vlhkost mám v zimě význam. Ale je otázka, do jaké míry. Kolik vody včelstvo v zimě spotřebuje? Jakou roli hraje metabolická voda? A jak je to s rosnými body a chumáčem? Kde se nacházejí? Je správné, když je v úlu taková vlhkost, že plesniví plásty? Je to žádoucí? Asi těžko.

S pozdravem M. Václavek

Otevři si prostřední očko a nech ho otevřené přes zimu, 4 nástavky na zimu, nahoře pod víkem může být fólie

Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí přehánět.
Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
P.Z.
Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele od vedle.Pardon.

Nelepší,nejlacinější,jako za starých časů,rákosovou.Až zamrzne rybník,posekat,svázat,na míru nařezat.

To je určitě přijatelný výklad, jenže průběh množení parazita nemusí
být (a dnes už pochybuji žeby tomu tak s určitostí bylo) v souladu s
průběhem destrukce. Jinak by byla běžně převčelená místa dávno bez
včelstev a tím i VD a tak uniká podstata toho proč tomu tak je že
nevyhynuly a stále tam různě přežívají.

_gp_


2009/11/18 "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>:
> Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu migrací.
> Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od sousedů, asi by
> Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně oslabena - pokud ale
> neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako clona proti roztočům zvenku).
> Význam pro množení roztočů ve včelstvech mají i přenosy malého počtu roztočů
> mezi včelstvy - to je obecně platná zákonitost z parazitologie, že čím je
> vyšší hustota hostitele, tím více přenosů parazita proběhne. A naše včelstva
> koncentrovaná na včelnicích a včelínech to je typická situace usnadňující
> migrace roztočů. Asi si každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé
> léto nemůže mít vliv na populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v
> červnu 30 samiček V.d. a imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný
> vliv! To proto, že se v buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako
> je trubec, se svými sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když
> ale do buňky vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a
> potomstvo získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud
> některá ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
> Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla z
> praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
> nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních fumigacích
> než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a dalšími včelíny v
> okolí...
> K. Čermák
>
> Petr napsal(a):
>>
>> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
>> já,roztoč tu už dávno není.
>> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
>> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
>> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
>> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
>> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu
>> roztoče
>> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
>> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují  a nebo jejich nedbalost a tím,že
>> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
>> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
>> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
>> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
>> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
>> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Vypadá to použitelně, ale to víte, snažím se spíš najít něco, co bude vyloženě bez syntetických materiálů, umělých hmot.....A to nejen místo polystyrenu ve víku, ale tedy i místo strůpkového igelitu, na kterém se ještě ke všemu v tomhle nemastném neslaném období sráží docela fůra vody, což se mi vůbec nelíbí. Stěny horních nástavků včetně vrchních louček rámků jsou vyloženě mokré, otevřít očka nepomohlo. Co je moc, to je moc, takováhle vlhkost musí pryč. Igelit zkusím nahradit lněným suknem (zas tak drahé není, akorát propolisování budu muset řešit) a polystyrén ve víku "něčím", co tu vodu pojme....Třeba by i postačila nějaká dřevěná deska jak psal KaJi, někde jsem četl o hobře, no uvidíme.......Ale přesto díky za nápad.
------------------
tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý. A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
Jak jste na tom ostatní?

Karel

Já ti to rozeberu podle svých zkušeností
1) V třicátých letech se tady chovala jiná včela území čech až po řeku Moravu osídlovala včela černá a z druhé strany řeky to byla kraňská včela A projevoval se stále vliv včely vlašky se kterou se tady dělaly pokusy koncem 19 a začátkem 20 století ta ploduje celou zimu. Proto to omezování
2) Včelstva byla malá nové úly typu amerikán se začínaly prosazovat a zimovat silná včelstva bylo neekonomické snůška byla později a déle než dnes.
3) Za rabování a loupeže si může každý včelař sám. Bývá to způsobeno velkým prostorem který nemohou včely ubránit, ponecháváním zbytků medu a plástů kolem úlů, nevhodným časem kdy se pracuje se včelstvu nebo krmí.
4) Mít včelstva nakrmena takovou dávkou na konci července se rovná silnému omezení matky v kladení. všechno zalijí sladinou a nemají dostatečný prostor na výchovu zimní generace.
5) v červenci vlastně bývala ta největší snůška ještě v padesátých letech dnes již krmíme.
6) Neznali varoázu.
7) Včelstva se chovala ve včelínech tak asi do jednoho tuctu úlů ne jak dnes včelnice s několika desítkami Proto je také snadnější přenos chorob.
8) Komické se ti to může zdá,t ale byli jiné podmínky, ale principy platí stále.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 21:50:24
> ----------------------------------------
> Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí
> přehánět.
> Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali
> nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak
> vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby
> matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo
> včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně
> zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby
> minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření
> omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě
> připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují
> sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak
> asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého
> doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim
> více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř
> nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž
> a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější
> zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře
> vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v
> podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
> P.Z.
> Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na
> dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl
> nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele
> od vedle.Pardon.
>
>
>

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?

Tak ju využite! Včelám neublíži, vložte je do vankúša rvona nad zimujúce včely, len pod vankúš dajte priepustnú plachetku (musí byť priepustná) a máte to aj lacné aj praktické.

Použiť rákos som sa raz odvážil, ale som nepochodil, lebo rákos je príliš tvrdý, potrebujete formu na ušitie rohože a pílu na jej sformovanie.

Teraz používam vyradené koberce a tie slúžia k mojej spokojnosti (3 ks) a k spokojnosti včiel, dokonale prepúšťajú vlhký vzduch.

Tých faktorov na premnoženie klieštika môže byť na včelnici viac, ale jedným z nich je aj skutočnosť, ako sme uskutočnili posledné ošetrenie, hlavne koľko vo včelstve ostalo Vd v zimujúcom včelstve, bez ohľadu na silu včelstva. Veď ani jedno včelstvo, ktoré pripravujeme do znášky, nemôže byť tak slabé (rozloha plodu), aby neposkytlo dostatok buniek na jeho premnoženie.
Budúci rok je tretím rokom od strát včelstiev a dá sa predpokladať, že po troch rokoch znovu jeho agresivita vyvrcholí. Aj napriek našim zákrokom postupne množstvo prezimovaných klieštikov narastá, až ich množstvo vyvrcholí.

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
-----------------
Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.

Karel

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 07:58:14
> ----------------------------------------
> Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
> -----------------
> Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
> Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné
> řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.
>
> Karel
>
>
>

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek

Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu nekonečne dlho.

Voda se vyskytuje, až když včelstva plodují, musí zajistit 75% RH v plodišti. Mimo tu dobu na to prdí, sníží teplotu i na 26 st. C a RH asi neřeší, nic není suchým vzduchem ohroženo.

Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu, ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 08:45:56
> ----------------------------------------
> To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> před kusadly mravenců a včel.
> Radek
>
> Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> nekonečne dlho.
>
>
>

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly. Taky, jak se okénko posunovalo v úlu, dostávala se uteplivka do styku se stěnami úlu ošetřenými včelami propolisem a filcové uteplivky tak byly průběžně kontaktem s propolisem částečně konzervovány.
U nástavků padá nepořádek shora na všechny rámky a určitě ho dost skončí když ne v medu tak zabudovaného v propolisu a vosku. Uteplivky nepřicházejí tolik do styku s propolisem a tak v případě provlhnutí jsou náchylnější k plesnivění a rozkladu. Kromě toho nástavkový úl obecně je mnohem náchylnější k kondenzaci vlhkosti než zadovák. Dokud jsem včelařil v zadovácích, vlhké plesnivé rámky a uteplivky jsem prakticky neznal, po přechodu na nástavky to byla najednou doslova pohroma, než jsem přišel na to, co s tím.
Závěr můj je takový, že pokud se na strůpek nástavkového úlu mají použít vláknité, filcové, hadrové nebo kobercové atd uteplivky, je nutné zajistit nějakým způsobem jejich každoroční čištění, praní nebo tak nějak. Nebo použít přes zimu přírodní materiál a na jaře ho vyhodit....

Chvalabohu,ešte som nezažil aby môj med bol narušený zlou hygienou a ročne produkujem 2 až 3 tony medu. Začiatočník sa pýtal, ja som odpovedal, presne tak ako Vy. A polystyrén je taktiež chemicky vyrobená látka a do úľa by nemala patriť a predsa ju doporučujete. Tak potom ako?

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly.

Aká pravda p. kolega? Mne do úľa z povaly nič nepadá, pritom v zadováku podľa Vás padá. Nakoniec včely vloženú podložku pod npr. koberčekmi zatmelia propolisom a do úľa nespadne ani smietka. Ak by aj niečo spadlo, takisto spadne na dno úľa cez plástové uličky! Hodˇ ako uhoď

otázka jak se v úlu a v zimě vyrábí ta potravina . Pokud vím tak med je zemědělký produkt jako mléko obilí ovoce zelenina které lze konzumovat také přímo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 09:14:28
> ----------------------------------------
> Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se
> mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný
> nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu,
> ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové
> rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> > Datum: 19.11.2009 08:45:56
> > ----------------------------------------
> > To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> > před kusadly mravenců a včel.
> > Radek
> >
> > Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> > neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> > spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> > mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> > však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> > Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> > prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> > Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> > obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> > nekonečne dlho.
> >
> >
> >
>
>
>

Pokud jde o rákos, tak jsem na webu kdesi kdysi viděl dost užitečnou metodiku, jak ty rohože vyrábět (tedy bylo to myslím o slámě, ale mutatis mutandis by se to dalo použít. Zkusím dohledat. Spíš než na zimu je myslím rákos vynikající v letních vedrech jako ochrana před přehříváním úlů.
BTW: Dneska lítají docela poeticky ...:-)
Klidný den.
Jiří

Lepší jako rákos je orobinec

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 12:45:16
> ----------------------------------------
> Pokud jde o rákos, tak jsem na webu kdesi kdysi viděl dost užitečnou
> metodiku, jak ty rohože vyrábět (tedy bylo to myslím o slámě, ale mutatis
> mutandis by se to dalo použít. Zkusím dohledat. Spíš než na zimu je myslím
> rákos vynikající v letních vedrech jako ochrana před přehříváním úlů.
> BTW: Dneska lítají docela poeticky ...:-)
> Klidný den.
> Jiří
>
>
>

Hezká konference. A podnětná. To by měly číst včely. Určitě by se poučily. V obsazeném dutém stromě, ve skalní průrvě, v mezistropí někde pod záklopem na půdě v drátěnném koši zavěšeném na trámu ve stodole a já nevím kde ještě. V klasických úlech se používala tenká stropní prkénka, mezi nimi škvíry pro odvod par a vrstva novin, ktré se na jaře 2x vyměnily za suché. To je ale pro včelaře hračičky, kteří se se včelami mazlí. Dnes se na zimu žádná uteplívka nepoužívá. Zimují se pokud možno včelstva silná a to vzdušně. Uteplují se teprve v předjaří až po prvním očišťovacím proletu, kdy matka zakládá plochy plodu na prvé generace krátkověkých dělnic. Tehdy je třeba dodávat přímo nad plodové těleso i vodu. Uteplení v předjaří má i ten význam, že zvýšená teplota v plodišti hubí spory prvoka Nosema apis. Vzdušné (chladné) zimování má ještě ten význam, že matka při krátkodobém zimním oteplení nepočne s masívním plodováním předčasně i když nějakému tomu plodování v mnohem menší míře, stejně nezabráníme. S přípravou na zimování započneme včas aby se včely měly čas na zimu připravit v určitých daných podmínkách. V září úl zavři a od včelína zahoď klíč, pravila stará včelařská moudrost. Jestliže včelám stále měníme před zimou podmínky, ničemu neprospějeme. Jen včely zblbneme. Jedno ze základních pravidel dobrého včelaře zní: "nešťourej se v tom". Takže, začátečníci, máte celou zimu na přípravu uteplívek. Já používám polystyren. Ten počátkem května opět odejmu a ukládám na příští rok. Včelstva zimuji ve čtyřech NN. Na horních loučkách mám igelitovou fólii zatíženou OSB deskou 2 cm (i tu včely nastavěním můstků zvednou) a na tom je položené těžké víko s 8 cm vysokým límcem. Přes celou zimu je otevřené hlavní česno v úlovém dně a odspodu tři očka. Plíseň někdy zaznamenám u některého slabšího včelstva a to pouze na některých rámcích neobsazeného nástavku (u stěn).
Tak dobré vyzimování. A nešťourej se v tom.
JK

Pane Turčani, napsal jste toto: "Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale."
Je to skutečně totéž co Varidol? Dnes jsem měl možnost čichnout k litrové láhvi Takticu sol a málem jsem z toho smradu omdlel. Varidol proti tomu voní! Mohl byste mi dát odpověď na můj email Pala.Jiri/=/email.cz? Děkuji

> Hezká konference. A podnětná.


Vidite, a me se ani nezda, mam tu jeste 325 mailu na cteni, vcera bylo snad 500. Njn, zacina nam sezona. Premyslim ze to smahem smazu, nejak prestavam mit cas a nervy to cist, asi starnu.

No jenze obcas, tak jeden z 50ti je perla! Tak diky za dodani elanu a snad se tim prokousu tedy pokud mi vybrani panove dopreji casu a trochu zvolni :-)

Preji hezky den

T.H.

Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka,rámková míra 448 x 15,9 .Máte někdo zkušenosti s těmito rámky?Jsou vhodné i do plodiště?

Co nesedí pane kolego? Ke včelám chodím takhle k večíru. Když zrovna neprší, tak je mlha....Buď je u mne vlhčeji než u Vás, nebo včely začaly plodovat....z čehož bych radost neměl, ale co nadělám.
---------------------------------------------------
KaJi napsal:
tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý. A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
Jak jste na tom ostatní?

Karel

Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka. Máte někdo zkušenosti s těmito rámky? Jsou vhodné i do plodiště?Děkuji za odpovědi

Prostě platí neštárej do hovna, bude pak smrdět

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 14:57:18
> ----------------------------------------
> Hezká konference. A podnětná. To by měly číst včely. Určitě by se poučily.
> V obsazeném dutém stromě, ve skalní průrvě, v mezistropí někde pod záklopem
> na půdě v drátěnném koši zavěšeném na trámu ve stodole a já nevím kde
> ještě. V klasických úlech se používala tenká stropní prkénka, mezi nimi
> škvíry pro odvod par a vrstva novin, ktré se na jaře 2x vyměnily za suché.
> To je ale pro včelaře hračičky, kteří se se včelami mazlí. Dnes se na zimu
> žádná uteplívka nepoužívá. Zimují se pokud možno včelstva silná a to
> vzdušně. Uteplují se teprve v předjaří až po prvním očišťovacím proletu,
> kdy matka zakládá plochy plodu na prvé generace krátkověkých dělnic. Tehdy
> je třeba dodávat přímo nad plodové těleso i vodu. Uteplení v předjaří má i
> ten význam, že zvýšená teplota v plodišti hubí spory prvoka Nosema apis.
> Vzdušné (chladné) zimování má ještě ten význam, že matka při krátkodobém
> zimním oteplení nepočne s masívním plodováním předčasně i když nějakému
> tomu plodování v mnohem menší míře, stejně nezabráníme. S přípravou na
> zimování započneme včas aby se včely měly čas na zimu připravit v určitých
> daných podmínkách. V září úl zavři a od včelína zahoď klíč, pravila stará
> včelařská moudrost. Jestliže včelám stále měníme před zimou podmínky,
> ničemu neprospějeme. Jen včely zblbneme. Jedno ze základních pravidel
> dobrého včelaře zní: "nešťourej se v tom". Takže, začátečníci, máte celou
> zimu na přípravu uteplívek. Já používám polystyren. Ten počátkem května
> opět odejmu a ukládám na příští rok. Včelstva zimuji ve čtyřech NN. Na
> horních loučkách mám igelitovou fólii zatíženou OSB deskou 2 cm (i tu včely
> nastavěním můstků zvednou) a na tom je položené těžké víko s 8 cm vysokým
> límcem. Přes celou zimu je otevřené hlavní česno v úlovém dně a odspodu tři
> očka. Plíseň někdy zaznamenám u některého slabšího včelstva a to pouze na
> některých rámcích neobsazeného nástavku (u stěn).
> Tak dobré vyzimování. A nešťourej se v tom.
> JK
>
>
>

nevím zahodil jsem klíč od včelína


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 19:44:30
> ----------------------------------------
> Co nesedí pane kolego? Ke včelám chodím takhle k večíru. Když zrovna
> neprší, tak je mlha....Buď je u mne vlhčeji než u Vás, nebo včely začaly
> plodovat....z čehož bych radost neměl, ale co nadělám.
> ---------------------------------------------------
> KaJi napsal:
> tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na
> folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od
> pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se
> ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na
> několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý.
> A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
> Jak jste na tom ostatní?
>
> Karel
>
>
>

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 19.11.2009 20:04:34
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka. Máte
> někdo zkušenosti s těmito rámky? Jsou vhodné i do plodiště?Děkuji za
> odpovědi
>
>
>

Skušenosti nemam ,ale rád bych je také vyzkoušel.Někdy je včelstva nepřijmou a raději se vyrojí

Ladislav Nerad je používá a co jsem viděl, je to bez problémů pro med i pro plod. Systém je dobře vymyšlený.
Ivan Černý

Vážený příteli Petře.
Na plastové rámky od pana Žáka jsem usadil letos čtyři roje na první
stovku plastových rámků, krmil jsem a prohazoval, do tří týdnů bylo vše
zastavěno, nyní na nich zimují. Dřevěné rámky, mám stejné Hofmany,
včetně bočních mezerníků. U plastových se ukázalo, že nejdůležitější je
nátěr voskem, vynechanou stranu plástu nechají bez povšimnutí, proti
vytáhnou velmi dlouhé buňky nebo na zdvojeno srdíčka.A kdekoli jinde na
plástu se nedotáhne nebo dá vosku moc udělají divočinu i napříč. Zkoušel
jsem jich i pár ponořit do vosku po horní loučku, na vystavěném díle se
nepozná rozdíl, bočnice vyčistí. Teď přítel Žák formu upravil tak, že
naznačení buňek je hlubší, určitě je budou lépe a pravidelněji buňky
vytahovat. Budu jich teď kupovat dalších tři sta. Nevýhodou je, že na
čerstvě vytaženém plástu je dno buňky bez vosku a je zcela bílé, nejsou
zde vidět vajíčka a malé larvy. Na vytáčení se připravuji až příští rok.
Rámky jsou pevné, lze za ně pořádně vzít, vydrží víc než ty dřevěné. Při
práci je to podobné jako všechny Hofmany nebo rámky na hřebenech,
rámky se zasunují zhora po bočních loučkách předchozího rámku nebo do
mezer. Měl jsem návyk rámek vložit a dorazit, teď na to musím dost
myslet, jinak pomačkám včely. Mám krédo, raději budu o minutu déle
ometat, oklepávat, rosit nebo kouřit, než bych zamáčkl jednu včelu, i
když to zdržuje. Pamatují si to a nestartují po mě zadečkem napřed.
S přátelským pozdravem Jaromír Marek.

Petr M napsal(a):
> Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka,rámková
> míra 448 x 15,9 .Máte někdo zkušenosti s těmito rámky?Jsou vhodné i do
> plodiště?
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4623 (20091119) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Máte nějaké řešení na desinfekci těchto plástů? Seškrabe se vosk a nějaká chemie? Jak po moru plodu? Spálit asi není řešení....

Na teploměru venku je 16 st C, včely létají jak divé, nosí plno pylu. A teplé počasí má být až do Mikuláše. Spousta včelstev bude mít letos při posledním ošetření plno plodu......
Na zahradě začíná rozkvétat první časně jarní rostlina, lýkovec....

Děkuji za odpověď.
Též raději déle ometám a dávám pozor abych včelky nezmáčkl.
Máte pravdu, že jsou pak mírnější.

Na teploměru venku je 16 st C, včely létají jak divé, nosí plno pylu. A teplé počasí má být až do Mikuláše. Spousta včelstev bude mít letos při posledním ošetření plno plodu..... R.P

Škoda, že Ste aspoň niektoré včelstvá neprezreli, deklarovať svoju pravdu len predpokladom "že bude" pri takomto počasí "plno plodu" neobstojí a môže čitateľov zmiasť, preto vysloviť názor len založených faktoch.

Dnes som pri 11˚C prezrel tie včelstvá, ktoré prinášali peľ a hovorí sa, že teplota a prínos peľu vždy vyvolajú plodovanie včelstva. Napodiv v miestach kde "sedia" včely, som našiel uložený v bunkách čerstvý peľ, ale ani jedno vajíčko a otvorený alebo zaviečkovaný plod!

Pritom teploty od 1.11 do 20.11 (plus peľ) boli cez deň od 3 do 14˚C, priemer +8˚C, čo by malo vyprovokovať matky ku kladeniu vajíčko. čo znamená, že matky minimálne od 30.10 (v noci -3,5˚C) nepoložili ani jedno vajíčko, a keď aj, tak včely ho odstránili! Inak toto moje zistenie je v súlade s tým, čo som aj na Konferencii už napísal, že vlastne matky majú oddychový čas v 11 mesiaci.

Čo ma pri kontrole zimujúceho včelstva prekvapilo, jeho hmotnosť, bola istotne pod 1 kg, pritom matka označená zel. farbou bola medzi včelami, signalizuje to pomalší jarný rozvoj včelstiev, iba ak by pri priaznivej zime M plodovali od januára-ledna, ako to bolo po minulé roky a včelstvá posilnené mladými včelami bez problémov prichádzali do rojovej nálady.

dobrý den,koukám že je tu řeč o plastových rámcím,náhodou 39x24 nevíte vyrábí to někdo??? děkuju.mikeš

Máte nějaké řešení na desinfekci těchto plástů? Seškrabe se vosk a nějaká chemie? Jak po moru plodu? Spálit asi není řešení....

____________________________________________________________


Proč by se plastové rámky měli po moru pálit? Jejich desinfekce je snadná. Dílo se seškrabe a spálí. Rámky se desinfikují v horkém roztoku louhu a dočistí v horké vodě. To by mělo stačit. Bezezbytku se tak zbavíme voskového povlaku. Spory původce moru se v plastu neskryjí.

S pozdravem M. Václavek

"Rámky se desinfikují v horkém roztoku louhu a dočistí v horké vodě. To by mělo stačit. "

Jak horký louh používáte?

Jasně,se vším bych souhlasil,jen u bodu čtyři uvedu,že i když koncem července mám zakrmeno a nejvyšší dva nástavce mají zalité,tak pořád má matka pod sebou ještě tři prázdné.A ty nechávám zpravidla do konce září až poloviny října.
P.Z.

Konečné slovo budou mít nejspíš veterináři. Plast ovšem na rozdíl od jiných materiálů velice ochotně do sebe absorbuje látky, se kterými je v kontaktu a to mohou být i spory moru. Jedině že by ty plastové rámky snesly na nějakou dobu desinfekční teplotu odhadem aspoň 130 st C.

Jak horký louh používáte?

______________________________________________________________

Který mi zrovna přijde pod ruku ( sodný nebo draselný ). Používám ho na čištění plastových "udělátek" ( klícky, pryžové špunty do oček, izolátory ).

S pozdravem M. Václavek

Plast ovšem na rozdíl od jiných materiálů velice ochotně do sebe absorbuje látky, se kterými je v kontaktu a to mohou být i spory moru

______________________________________________________________


To jsem nevěděl. Takže louhování stačit asi nebude. Řešení číslo dvě: odstranit vosk, rozšlapat a hodit do kontejneru s plasty.

Jak už jsem napsal dřív. Konečné slovo k likvidaci budou mít veterináři a podobně. Včelař jen bude plnit to, co vymyslí.

Teď už ani nemám důvod, proč do těch včel jít. Ale pamatuju z dřívější doby, je to nějak 5 nebo 10 let, byly teplé vánoce, počasí něco jako nyní a v jedněch včelách, a se starou matkou jsem našel zbytek po plodování. Kruh líhnoucího se plodu kolem plochy přes 1 dm čtvereční, kterou zřejmě matka v několka teplých dnech na začátku prosince nárazově zakladla a včelstvo ty včely vychovalo. Coby poslední plod před skutzečnou zimou a mrazem, která tehdy začala kolem nového roku.

Argentina? včelařův ráj? je to vůbec možné? Vždyť kdejaký našinec dovozovému medu nemůže přijít na jméno! Proč tento příspěvek píši? Celý den odskakuji do sklepa, kde odlévám svíčky ze včelího vosku, celkem drbárna, ale prodej frčí, a vosk né a né chládnout! Co s volným časem? Internet a hledání nějaké té včelařské inspirace. Po bouřlivém klikání a odkazování jsem se dostal na docela zajímavou adresu nějakého argentinského sdružení producentů medu. Vše je v národním jazyce a tak googlovskej překladač měl co dělat:-)

http://www.culturaapicola.com.ar/apuntes.htm

Na tomto odkazu je 2 500 pdf souborů s nejrůznější tématikou. Od historie oboru, přes moderní chov včela, genetiku, světový trh s medem až po apiteripii a další obory.
V některých dokumentech jsou hodně zajímavé věci.
Z celého webu na mě jdou příjemné pocity a mám pocit, že to co dělají má nějakou filozofii a strategii.

To našemu včelařství zcela chybí. Bez filozofie a o strategii, to si můžeme nechat jen zdát. Na tuto strategii reaguje i politika, bohužel. Našemu včelařství chybí podnikatelský duch, trh s dalšími včelími produkty než je med je toho názorným příkladem. Pokud člověk poslouchá naše včelaře tak diskuse zabředne většinou u rámkové míry, to je naše speciality, ale hledal jsem dobře, v odborných příspěvcích úlovou otázku nikdo neřeší! Co se tam řeší?

Celý agrobyznis,

Od dodavatelů vstupů, přes včelaře (prvovýrobu) a po odběratele. Řeší technologii, většinou intenzivní s nákupem ověřených včelích matek, řízení včelstev v závislosti na snůškových poměrech, kočování, výhodnost jednomatečných včelstev kontra dvoumatečných, vyhodnocování snůškových poměrů-vegetace, řešení vytáčení, od skladování plných medníkových truhlíků v temperované místnosti, přes odvíčkování, vytáčení, čeření, až po plnění do spotřebitelsky atraktivních obalů a následné skladování, ztekucování a jiné. Pokud neprodukují třeba plástečkový med (bez vytáčení) .

U nás jsme hodně konzervativní. Trh s včelími produkty máme hodně zúžený, jen na med, jako kdyby ostatní včelí produkty neexistovali, o plástečkovém medu ani nemluvě. V nejbližší době máme volby do organizačních složek svazu a tak se uvidí jací jsme včelaři a co chceme.

V naší zemi je hodně vysoká organizovanost a tak je strašně důležité koho v čele svazu máme, kdo nás zastupuje a spoluvytváří NAŠI včelařskou politiku. Kdo vybuduje nebo zformuluje vize a strategie. Politika je strašně důležitá, a je vidět které země ji mají a které se v tom „jen“ plácají. Dobrá politika může oboru, včelařům v rámci možností pomoci, ale špatná, totálně potopit a odepsat! Svět se mění a my včelaři, chceme být u toho!

Korektnímu předsjezdovému jednání ZDAR.

Konečné slovo budou mít nejspíš veterináři.
-----------------------
Přesně tak, ti spálí na co přijdou. Proti nim byl Koniáš slabý odvar.
:-)

Karel

http://www.youtube.com/watch?v=xSGa9DKraGA&feature=related

http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/659744

změnit heslo

R. Polášek (83.208.54.27) --- 21. 11. 2009
Re: plastové rámky (7449) (17319) (17320) (17329) (38915) (38923) (38924) (38929)
Konečné slovo budou mít nejspíš veterináři. Plast ovšem na rozdíl od jiných materiálů velice ochotně do sebe absorbuje látky, se kterými je v kontaktu a to mohou být i spory moru. Jedině že by ty plastové rámky snesly na nějakou dobu desinfekční teplotu odhadem aspoň 130 st C.
------------------------
NU,KDO ASI BUDE MÍT POSLEDNÍ SLOVO? VETERINÁŘI? ASI NE.

Dobrý den, prosím o recenze na klasický čtyřrámkový medomet s el. pohonem, od firmy Lysoň. Prosím napište své poznatky a zkušenosti. Děkuji a pěkný den.

To je jen iluze, toto je realita z letoška.

http://www.youtube.com/watch?v=wdMKLFmqkb8

Dne 21. listopadu 2009 21:10 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
> http://www.youtube.com/watch?v=xSGa9DKraGA&feature=related
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Před týdnem při kontrole slabšího včelstva jsem nemohl najít matku, až jsem ji objevil na rámečku u česna v klubku včel.
Matku jsem vysvobodil a přidal jsem ji do rezervního oddělku.
Je možné tento jev nějak vysvětlit?

Ty máš ale Nápady!? :-( nestačím se divit! :-O Než bys je nechal na pokoji:-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. K?epelka <jaroslav.krepelka/=/seznam.cz>
> Předmět: Napaden? vlastn? matky
> Datum: 22.11.2009 17:54:40
> ----------------------------------------
> Před týdnem při kontrole slabšího včelstva jsem nemohl najít matku, až jsem
> ji objevil na rámečku u česna v klubku včel.
> Matku jsem vysvobodil a přidal jsem ji do rezervního oddělku.
> Je možné tento jev nějak vysvětlit?
>
>
>

Nikdy jsem se s tím nesetkal, na druhou stranu jsem se nesetkal s důkladnou prohlídkou v této době. Nechápu důvod prohlídky, snad kdyby na dně byla kopa trubců.... Tak mě napadá jako důvod zásah do včelstva.... Celé je to divné. Ty jsi měl rezervní osiřelý oddělek? Je nějak rozumně možné vysvětlit Tvoje počínání? Třeba Tvoje intuice Ti dovolila vidět zřídkavou situaci, kdy včelstvo osiří během zimy, Ty jsi přišel právě v okamžiku, kdy se včelstvo zbavilo matky.... Zajímal by mě osud Té matky v rezervním oddělku.
Jinak bych považoval za svojí vlastní chybu, kdybych měl slabší včelstva a záložní oddělky! Nemám s tím zkušenosti, už bych je měl měsíc spojené.... rozhodnutí je na Tobě. Hodně štěstí!
Díky
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. K?epelka <jaroslav.krepelka/=/seznam.cz>
> Předmět: Napaden? vlastn? matky
> Datum: 22.11.2009 17:54:40
> ----------------------------------------
> Před týdnem při kontrole slabšího včelstva jsem nemohl najít matku, až jsem
> ji objevil na rámečku u česna v klubku včel.
> Matku jsem vysvobodil a přidal jsem ji do rezervního oddělku.
> Je možné tento jev nějak vysvětlit?
>
>
>

Jak je to stejné a přitom rozdílné...

http://www.youtube.com/watch?v=tqjP3-6prwM&NR=1

Nejde mi o radu, spíš by mě zajímalo, jestli ta matka je špatná, nebo je důvod třeba v rozebrání včelstva v nevhodnou dobu. Totéž se mi stalo už jednou před cca 10 lety.
Včelstvo jsem rozebíral z toho důvodu, že se mi zdálo ,že
je nějaké slabé, tak mě zajímalo, jestli má vůbec matku.
Matku jsem za pomoci kouře osvobodil a dal ji do oddělku
(rezervní matka na jednom nízkém nástavku), a matku z toho
oddělku jsem dal do včelstva, které ji bez problémů přijalo.

Není to normální,aby se taková věc matce přihodila. Pokud v rezervním oddělku matka nepřežije, je jasné, že byla nějak špatná a včely ji chtěli zničit. špatné je, že to hodlali udělat v tuto dobu. Pokud matka v oddělku přežije a bude i na jaře dobrá, třeba je naštvalo to vlezení dovnitř.... Nehodlám radit, jen se snažím podělit se o svoje zážitky. Pokud matka byla špatná,a včelstvo osiřelo, stejně by se dalo zachránit v březnu jako teď, to znamená, že mě včely nedonutí, abych do nich teď vlezl, i kdybych si cosi myslel.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. K?epelka <jaroslav.krepelka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Napaden? vlastn? matky
> Datum: 22.11.2009 20:22:03
> ----------------------------------------
> Nejde mi o radu, spíš by mě zajímalo, jestli ta matka je špatná, nebo je
> důvod třeba v rozebrání včelstva v nevhodnou dobu. Totéž se mi stalo už
> jednou před cca 10 lety.
> Včelstvo jsem rozebíral z toho důvodu, že se mi zdálo ,že
> je nějaké slabé, tak mě zajímalo, jestli má vůbec matku.
> Matku jsem za pomoci kouře osvobodil a dal ji do oddělku
> (rezervní matka na jednom nízkém nástavku), a matku z toho
> oddělku jsem dal do včelstva, které ji bez problémů přijalo.
>
>
>

Co mám zkušenosti já s takhle pozdními prohlídkami včelstev, tak takhle pozdě na podzim a v úlu bez nebo s velmi malým množstvím plodu je matka spíše přehlížena a trpěna než že by se stala objektem útoku. Je tam znatelně větší nebezpečí ztráty matky při prohlídce než někde v létě, ale to spíš tehdy, když se včely rozutečou z místa sezení a sama matka zatoulá do nějakého vzdáleného rohu nebo dna úlu a už se pak kvůli chladu nestihne vrátit do chumáče a zkřehne.
Napadají mě tři teoretické možnosti, jak by se to mohlo stát. Za prvé bylo počasí nevhodné na rozebírání včelstva nebo byly včely něčím nabuzené. Včely jsou pak už na začátku rozebírání divoké a útočí na sebemenší podnět, mohly matku jakožto odlišnou od ostatních včel prostě vzít jako nepřítele. Za druhé nějaká včela byla trochu přimáčknuta nebo tak nějak a tím byla rozzuřena. Taková včela vylučuje potom příslušnou vůni, která nabuzuje k útočení i včely kolem. Mohla se náhodou dostat do těsného kontaktu s matkou a tou vůní ji napajcovat. Za třetí mohla to být matka, která vylučuje málo feromonu. Potom, protože teď na podzim už matka neputuje a zůstává v jedné uličce, mohly v ostatních uličkách z nedostatku feromonu vznikat trubčice. Jak se po rezebrání včelstva dostaly k matce, tak se na ni vrhly.
Ale jsou to jen teorie, prakticky jsem nic takového nezažil....

Jen bych dodal za čtvrté: mohla být obklopena včelami, které ji při vyrušení
včelařem chránily :-) ...
Petr

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 22, 2009 9:58 PM
Subject: Re: Re: Napaden? vlastn? matky


Co mám zkušenosti já s takhle pozdními prohlídkami včelstev, tak takhle
pozdě na podzim a v úlu bez nebo s velmi malým množstvím plodu je matka
spíše přehlížena a trpěna než že by se stala objektem útoku. Je tam
znatelně větší nebezpečí ztráty matky při prohlídce než někde v létě, ale
to spíš tehdy, když se včely rozutečou z místa sezení a sama matka zatoulá
do nějakého vzdáleného rohu nebo dna úlu a už se pak kvůli chladu nestihne
vrátit do chumáče a zkřehne.
Napadají mě tři teoretické možnosti, jak by se to mohlo stát. Za prvé bylo
počasí nevhodné na rozebírání včelstva nebo byly včely něčím nabuzené.
Včely jsou pak už na začátku rozebírání divoké a útočí na sebemenší podnět,
mohly matku jakožto odlišnou od ostatních včel prostě vzít jako nepřítele.
Za druhé nějaká včela byla trochu přimáčknuta nebo tak nějak a tím byla
rozzuřena. Taková včela vylučuje potom příslušnou vůni, která nabuzuje k
útočení i včely kolem. Mohla se náhodou dostat do těsného kontaktu s matkou
a tou vůní ji napajcovat. Za třetí mohla to být matka, která vylučuje málo
feromonu. Potom, protože teď na podzim už matka neputuje a zůstává v jedné
uličce, mohly v ostatních uličkách z nedostatku feromonu vznikat trubčice.
Jak se po rezebrání včelstva dostaly k matce, tak se na ni vrhly.
Ale jsou to jen teorie, prakticky jsem nic takového nezažil....


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4628 (20091122)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4628 (20091122) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

"Jen bych dodal za čtvrté: mohla být obklopena včelami, které ji při vyrušení včelařem chránily :-) ..."
Já jsem ještě neviděl, že by včely při otevření úlu matku chránily jejím uzavřením do chumáče. Nebo že by vůbec nějak matku chránily. Když je matka rozkladená, tak na plástu jsou kolem ní mladé včely, co ji krmí a dotýkají se jí, ale chránit ne. Jedině podle jednoho starého článku ve Včelařství, když se včelstvo rozebere za mrazu, tak včely se snaží na plástu matku před mrazem chránit uzavřením do těsného chumáče, takže na plástu by měla být dobře viditelná boule ze včel. Ale v těch pár včelstvech, co jsem kdysi rozebíral rámek po rámku za mrazu, jsem si ničeho takového nevšimnul. Ale taky zvlášt to nehledal.

Na tomto medometu jsem letos vytáčel již podruhé, zakoupil jsem jej loni před začátkem sezóny.
Celkově jsem s ním spokojen, motor je dost silný, nerezový koš.
Nelíbí se mi však jeho jištění, což ale být musí kvůli předpisům - vypínač, pojistka + navíc ještě otevírání víka medometu je mírně zpožděné - podobně jako na pračce.
Pojistky jsem obešel tak, že jsem vyšrouboval druhou část víka a hlavní víko s vypínačem nechávám zavřené.
Dál má poměrně vysoko výpusť medu, při zaplnění dna občas ouška rámků chytají o med a tím medomet brzdí.
To je pár drobností, které se dají snadno vychytat, za ty peníze je dobrý :-)
J.D.

To je dost hrubý popis situace kvůli představě o situaci. Co máte pane
Křepelko za úly, jak máte měněno dílo, jakou stavbu, kde máte česno(a)
umístěné, kde je chomáč, kde byl poslední plod, jak jsou rozpoloženy
zásoby kolem chomáče, jak stará je matka, jaký zvuk byl slyšen před
rozebráním včelstva a jaký po a kdy se uklidnily, kolik mrtvolek na
dně a jakých kolik asi dm3(litrů) zabíral chomáč při jaké teplotě. ...

Odtžení matky může být opravdu prostá záležitost, ale nejsem zastáncem
litanií okolo ničeho. Nejlépe by napomohlo vyfocení celé situace.

_gp_

2009/11/22 J. Křepelka <jaroslav.krepelka/=/seznam.cz>:
> Před týdnem při kontrole slabšího včelstva jsem nemohl najít matku, až jsem
> ji objevil na rámečku u česna v klubku včel.
> Matku jsem vysvobodil a přidal jsem ji do rezervního oddělku.
> Je možné tento jev nějak vysvětlit?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ten stroj nijak nebrzdí? Nevím jak se dá jednoduše vyřešit
nízkopoložený koš u tohoto medometu, ale hrnutí oušek po medu bývá
kvalitativní problém, protože se tak vlastně vytváří očkovací
krystalizační směs. Med takto vytáčený a míchaný, víceméně rychleji
krystalizuje.

_gp_

2009/11/22 Jiří Danihlík <e-mail/=/nezadan>:
> Na tomto medometu jsem letos vytáčel již podruhé, zakoupil jsem jej loni
> před začátkem sezóny.
> Celkově jsem s ním spokojen, motor je dost silný, nerezový koš.
> Nelíbí se mi však jeho jištění, což ale být musí kvůli předpisům - vypínač,
> pojistka + navíc ještě otevírání víka medometu je mírně zpožděné - podobně
> jako na  pračce.
> Pojistky jsem obešel tak, že jsem vyšrouboval druhou část víka a hlavní
> víko s vypínačem nechávám zavřené.
> Dál má poměrně vysoko výpusť medu, při zaplnění dna občas ouška rámků
> chytají o med a tím medomet brzdí.
> To je pár drobností, které se dají snadno vychytat, za ty peníze je dobrý
> :-)
> J.D.
>

Myslím si, že je v podstatě jedno o kterého výrobce se jedná, předpokládám u všech profesionální úroveň, ale daleko důležitější je druh medometu a tím i výhody a nevýhody. Takže základní a naprosto nutná úvaha je, kolik mám včelstev a na jak vysokém počtu včelstev se definitivně zastavím??? Budu včelařit pouze sám, nebo nás bude víc? Rád se dřu, nebo u práce myslím a co nejvíc úkonů nahradím technikou, protože od toho je. Mám dostatek prostoru, nebo jsem jím omezen??? Mohu investovat, nebo jsem financemi omezen? A tak bych mohl pokračovat! Já jsem zatížen odstraňováním zbytečné práce z mého včelaření a rovněž se nenechám oblbovat profesionálními výrobci o finanční výhodnosti jejich nabídek a snad to i z mých příspěvků je znát. To mi ale nebrání dívat se na nejvíce rozšířené medomety, tzn radiální, tangenciální nebo zvratné kriticky a možná v nedalekém budopucnu bude vše u mě jinak. Zdtraví R. Stonjek

Největším problémem je že si v žádné prodejně nemohu prohlédnout několik medometů a nechat si je předvést Informace z druhé ruky jsou také zkreslené požadavky vlastníka Katalogové snímky na internetu jsou také nic neříkající a skrývající právě důležité detaily před jinými výrobci. Zbývá nám akorát před takovými nákladnými nákupy navštívit nějakou výstavu a doufat že tam něco zajímavého pro nás objevíme.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medomety
> Datum: 23.11.2009 09:43:35
> ----------------------------------------
> Myslím si, že je v podstatě jedno o kterého výrobce se jedná, předpokládám
> u všech profesionální úroveň, ale daleko důležitější je druh medometu a tím
> i výhody a nevýhody. Takže základní a naprosto nutná úvaha je, kolik mám
> včelstev a na jak vysokém počtu včelstev se definitivně zastavím??? Budu
> včelařit pouze sám, nebo nás bude víc? Rád se dřu, nebo u práce myslím a co
> nejvíc úkonů nahradím technikou, protože od toho je. Mám dostatek prostoru,
> nebo jsem jím omezen??? Mohu investovat, nebo jsem financemi omezen? A tak
> bych mohl pokračovat! Já jsem zatížen odstraňováním zbytečné práce z mého
> včelaření a rovněž se nenechám oblbovat profesionálními výrobci o finanční
> výhodnosti jejich nabídek a snad to i z mých příspěvků je znát. To mi ale
> nebrání dívat se na nejvíce rozšířené medomety, tzn radiální, tangenciální
> nebo zvratné kriticky a možná v nedalekém budopucnu bude vše u mě jinak.
> Zdtraví R. Stonjek
>
>
>

Já vidím jako největší problém, vedle toho, že včelař si vybere takový medomet, co mu nevyhovuje, problém svarů na koších medometu. Zatímco dříve se koše většinou dělaly mechanicky, klempířským způsobem se to všelijak poohýbalo, a drželo a to se potom ještě prolilo cínem, dneska je většina košů dělaná "letmým" svařením nerezové kulatiny. Jinak koše nic jiného pohromadě nedrží. To klade velké nároky na kvalitu takového svaru, jak svar povolí, tak se koš prostě hned rozpadne, na rozdíl od dřívějšího letovaného. Tam bych se zaměřil, na důkladné sledování kvality svarů. A na důkladné vyzkoušení medometu v záruční době.

Ten stroj nijak nebrzdí? Nevím jak se dá jednoduše vyřešit
nízkopoložený koš u tohoto medometu, ale hrnutí oušek po medu bývá
kvalitativní problém, protože se tak vlastně vytváří očkovací
krystalizační směs. Med takto vytáčený a míchaný, víceméně rychleji
krystalizuje.

_gp_

Dobrý den,

pane Pazderko, můžete mi prosím vysvětlit jak k urychlení krystalizace může takovýmto způsobem dojít? Vidím, že se mám stále co učit, nenapadlo by mne to totiž ani ve snu. Tato informace je pro mne absolutně nová...

Pravděpodobně si za tím budete stát a třeba i takový nesmysl hájit, protože mám dojem, že musíte znát odpověď na všechno a pan Stonjek jak sám teď napsal se zase nenechá oblbovat profesionálními výrobci. Takže oba dva jste odborníci já se mám stále co učit.

Jenže výsledek je jaký je. Vytvoří se jednostranná pravda a snaha ji hájit do posledního dechu a to ne proto, že by byla skutečnou pravdou, ale proto, aby neutrpěla obyčejná lidská ješitnost, snaha být důležitým. Občas do toho máme sklon skluznout všichni. I mě se to někdy může stát. Hledání pravdy je nějak na druhém místě a to je opravdu škoda.

Můžu tak soudit zpětně z veškerých diskusí, které jsem zde měl - na každý argument, který jsem zde kdy uvedl jsem měl od těchto dvou včelařů téměř okamžitou námitku a polemiku, a to se mi zdá až neuvěřitelné.

Protože jsem hmotně zainteresován na výrobě a prodeji medometů a odvíčkovačů, z tohoto důvodu narážím zřejmě na nedůvěru, na podezření z účelovosti. Ale podívejte se zpět a i do současnosti. Kdo dlouhodobě nabízí zlepšení v kultuře prodeje technických pomůcek ? Tedy ukázku předem a zdarma? Kdo vyzývá ostatní výrobce aby udělali totéž ? V zájmu včelaře ? Jestliže někdo z konkurenčních firem tvrdí cosi, vždy to musí být připraven dokázat. A pak je to fér.
Protože levnější cena a pouhý příslib by neměla vyhrávat. Velmi důležitý je zřejmě motiv pro nákup a každý jej má absolutně jiný.


Jaroslav Vodička

Pane Vodičko je mi jedno a nerozlišuji v diskuzi moc osoby a témata.
Pokud vyrábíte medomety, které dokážou nějak vpravovat do medu oušky
rámků nebo košem vzduch, dochází ke šlehání. Není žádné tabu, že právě
tak se zrychlí počátek krystalizace v závislosti na druhu medu,
teplotě a množství vpraveného vzduchu na kg do medu. Jde buď o výrobní
vadu medometu nebo nedodržení návodu k použití. Samotné řízené
očkování medu v řízené krystalizaci a stroje okolo tohoto tématu snad
nemusím vysvětlovat jak vypadají. Doporučuji si přečíst okolo tohoto
tématu odbornou literaturu. (Přidal, Včelí produkty; nebo čas.
Včelařství nebo se tím také zabýval v nějaké výzkumné práci p. Kamler
a asi i p. Titěra z VÚ Dol )

Další Vaše reakce okolo Vaší osoby jsou irelevantní. Já osobně mám na
Vás jen dobré doporučení, coby kvalitní výrobce zařízení pro včelaře.
Reagujete rychle a při servisu i velmi starých Vašich výrobků
poskytujete stálý a flexibilní přístup ku prospěchu vyřešení problému.



2009/11/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>:
> Ten stroj nijak nebrzdí? Nevím jak se dá jednoduše vyřešit
> nízkopoložený koš u tohoto medometu, ale hrnutí oušek po medu bývá
> kvalitativní problém, protože se tak vlastně vytváří očkovací
> krystalizační směs. Med takto vytáčený a míchaný, víceméně rychleji
> krystalizuje.
>
> _gp_
>
> Dobrý den,
>
> pane Pazderko, můžete mi prosím vysvětlit jak k urychlení krystalizace může
> takovýmto způsobem dojít? Vidím, že se mám stále co učit, nenapadlo by mne
> to totiž ani ve snu. Tato informace je pro mne absolutně nová...
>
> Pravděpodobně si za tím budete stát a třeba i takový nesmysl hájit, protože
> mám dojem, že musíte znát odpověď na všechno a pan Stonjek jak sám teď
> napsal se zase nenechá oblbovat profesionálními výrobci. Takže oba dva jste
> odborníci já se mám stále co učit.
>
> Jenže výsledek je jaký je. Vytvoří se jednostranná pravda a snaha ji hájit
> do posledního dechu a to ne proto, že by byla skutečnou pravdou, ale proto,
> aby neutrpěla obyčejná lidská ješitnost, snaha být důležitým. Občas do toho
> máme sklon skluznout všichni. I mě se to někdy může stát. Hledání pravdy je
> nějak na druhém místě a to je opravdu škoda.
>
> Můžu tak soudit zpětně z veškerých diskusí, které jsem zde měl - na každý
> argument, který jsem zde kdy uvedl jsem měl od těchto dvou včelařů téměř
> okamžitou námitku a polemiku, a to se mi zdá až neuvěřitelné.
>
> Protože jsem hmotně zainteresován na výrobě a prodeji medometů a
> odvíčkovačů, z tohoto důvodu narážím zřejmě na nedůvěru, na podezření z
> účelovosti. Ale podívejte se zpět a i do současnosti. Kdo dlouhodobě nabízí
> zlepšení v kultuře prodeje technických pomůcek ? Tedy ukázku předem a
> zdarma? Kdo vyzývá ostatní výrobce aby udělali totéž ? V zájmu včelaře ?
> Jestliže někdo z konkurenčních firem tvrdí cosi, vždy to musí být připraven
> dokázat. A pak je to fér.
> Protože levnější cena a pouhý příslib by neměla vyhrávat. Velmi důležitý je
> zřejmě motiv pro nákup a každý jej má absolutně jiný.
>
>
> Jaroslav Vodička
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravim pane Pravdo,

pri nedelni schuzi jsem mel moznost prohlednout si na vlastni oci ometac vcel, ktery vlastni p. Kosec. Mel by to byt ten stejny, co pouzivate Vy. Mate nejaky kontakt na vyrobce ? Me se ten vyrobek libi. Dostat ho z Nemecka k nam nevidim, jako zadnou prekazku.

Diky predem

S pozdravem

Pavel Zajicek

Tato diskuze stočená tímto směrem asi vůbec nemá cenu. Jméno př. Vodičky vůbec nepadlo a přesto je dotčen, zřejmě skutečně platí to přísloví o potrefené huse. Rád bych se tedy dozvěděl který typ medometu z této firmy umožňuje alespoň částečně zmechanizování naplňování a vyprazdňování medometu včetně odkládání plástů do prázdných nástavků?? Aby si včelař tyto otázky kladl nemusí být vůbec velký odborník a nemusí být největší výrobce medometů. A jestliže výrobci po zavedení dotací hned také silně podraží a vůbec nezlevňují byť cena anticora je teď hodně dole jak to nazvat?? Já říkám, že výrobci z nás dělají blbce, př. Vodička má pro to možná jiný výraz.Jinak co se týče svařování anticora, Radim předvedl také dost slušný úlet. Radime, tu hovadinu co jsi napsal o svařovaných či letovaných koších tak když si neděláš srandu, tak je vidět že o tom moc nevíš. Naopak náhrada letovaného koše anticorovým je dobrá modernizace medometu, která moc nestojí a hygyenicky je to úplně jinde. Zdraví R. Stonjek

Sent: Thursday, August 13, 2009 3:11 PM
Subject: Odpověď na reklamace ze 31.7.2009
VAST-OIL, s.r.o.
Těreškovové 2347/50
734 01 Karviná-Mizerov

Vážený pane Mgr.V.Sciskala !

Reaguji na Váš dopis ze dne 31.7.12009, ve kterém jste zaujal negativní stanovisko k oprávněnosti mých opakovaných reklamací na kvalitu průběžně dodaných medometů.
Na doporučení p. , který si před 3 roky u Vás zakoupil šesti-rámkový medomet - rozměry kazet 390x240mm a je s ním naprosto spokojen, objednal jsem si též u Vás medomet, ale na Vaše doporučení 6-rámkový medomet s kazetami rozměrů 390x300mm.
Po reklamaci tohoto medometu jste mi jej vyměnili za jiný, ale opět s kazetami jiných rozměrů, které jsem znovu okamžitě reklamoval.
Pro stále se vyskytující závady na dodaných medometech u mne, navštívil mne p. . Podivil se pískání motoru, jeho je naprosto tichý, jeho automatika nic neruší, ani nefouká
vzduch z pod víka medometu, kazety má v originále.
Když mi po třetí reklamaci dovezl nový medomet mladší z řidičů (neznám jméno), pro pískání a opětovné dodání kazet nesprávných rozměrů,rozhodli jste se opět pro odvezení obou medometů zpět. Pískání Vám řidič může potvrdit.

K Vašemu stanovisku a zamítnutí podnětu.

1. Nežádal jsem žádnou úpravu kazet. Kazety jsem si objednal dle Vašeho doporučení 390x400 mm v originále bez jakýchkoli úprav. Nechtějte mi tvrdit že je prodáváte uřezané jiným zákazníkům na požadovanou míru a že jsou tak dodrženy strojní postupy č.98/37/Ec. Dne 3.6.2009 jste sám mi napsal, že "s ohledem na skutečnost, kterou jste opakovaně uváděl k dodanému medometu, zadal jste do výroby nový medomet s kazetami 390x400 mm". Tím potvrzujete fakt, že jsem nežádál žádnou úpravu.

2 . K akustice. Je zajímavé že ani první a druhý motor u medometu které jste pak odvezli, neměl vysokou hladinu pískání.

3. Pokud by byla z Vaší strany řádná kontrola, museli jste zjistit, že rušení jiného přístroje automatikou existuje. Proto není dodrženo nařízení elektromagnetické kontability č.89/336/EEC, kde pod bodem 4 je psáno: "přístroj nesmí generovat rušení, která narušují správnou funkci jiných přístrojů atd.....a nesmí docházet k jákékoli ovlivňování i při napájení ze stejné zásuvky". Kdo to kontroloval, ať přijede a přesvědčí se na místě. Nebo mohu požádat někoho jiného o odborný posudek.

4. Nikdy jsem netrdil že má být víko vzduchotěsné, ale má dosedat tak, aby z pod něj nefoukalo a mikroskopické částečky medu neproudily do místnosti.
Podtlak tam ani nemůže být z důvodů dvou otvorů v dolní části.

5. Při mojí další důkladné kontrole jsem zjistil další závadu. Celý koš je svařen mírně do vrtule. Má to za následek, že kazety dosedají napřed na dolní část tyče zarážky,
pak se musí prohnout o 1 cm než dosedne horní část. Při pohybu kazet na opačnou stranu se to děje opačně. Je otázkou času a používání než začnou bodové sváry na kazetách praskat.

Odmítám Váš dodatek, že medomet nevykazuje žádné závady a naprosto nesouhlasím, že bylo mé přání kazety specificky upravovat, natož uřezávat do požadovaného rozměru.
Jak píši shora, chci je v originále a kazety jsou jednou z věcí reklamací od dovezení prvního medometu až do současné doby.
Medomet chci, ale funkční v naprostém pořádku bez pojmenovaných závad. V opačném případě trvám na zrušení kupní smlouvy. Jinak předám tuto story i s podklady na
Sdružení ochrany spotřebitele.

V dne 25. září 2009


Dodatek.V říjnu mi dovezli (po šesté!)opravený medomet,výměna kazet,automatika,motor.První objednávka medometu byla v lednu.Nic jsem na nich kvůli reklamacím nevytočil.Doufám že příští rok budu při vytáčení spokojem.Musím také napsat, že prodejce se až na jednu zamítavou reklamaci postaral o vyřízení, odvoz,dovoz, velmi daleko od Karviné.
Vědět předem co mne čeká za rozebírání,skládání,tahání, medomet nekoupím.Je zbytečne o 10 cm vysoký,nejde koš jednoduše vyndat,výpusť je na opačné straně atd.Doufám že mi 5 let vydrží,pak vyřizovat reklamace na své náklady až v Polsku?Je také zajímavé že ve Španělsku je levnější.

GUSTÍKU TADY JSTE PŘEHNAL URYCHLENÍ KRYSTALIZACE NENÍ ŠLEHÁNÍM ALE PŘIDÁNÍM NĚČEHO NA ČEM MOHOU KRYSTALY DŘÍVE A RYCHLEJI NARŮSTAT. V našem případě je to obvykle již pastovaný med, ale může to být i pyl řízenou krystalizací zase zabráníme zaklínění krystalů cukrů do sebe a donutíme je také pohybem k jejich většímu počtu a získáme tím hladší a jemnější produkt s menšími krystaly žádným následným šleháním nebo mixováním již ztvrdlého medu toho nedosáhneme. A vpravením vzduch už vůbec ne. Obráceně jde také odfiltrováním pylu krystalizaci oddálit. To jsou ale postupy pro úpravu medu v EU zakázané.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Medomety
> Datum: 23.11.2009 11:41:10
> ----------------------------------------
> Pane Vodičko je mi jedno a nerozlišuji v diskuzi moc osoby a témata.
> Pokud vyrábíte medomety, které dokážou nějak vpravovat do medu oušky
> rámků nebo košem vzduch, dochází ke šlehání. Není žádné tabu, že právě
> tak se zrychlí počátek krystalizace v závislosti na druhu medu,
> teplotě a množství vpraveného vzduchu na kg do medu. Jde buď o výrobní
> vadu medometu nebo nedodržení návodu k použití. Samotné řízené
> očkování medu v řízené krystalizaci a stroje okolo tohoto tématu snad
> nemusím vysvětlovat jak vypadají. Doporučuji si přečíst okolo tohoto
> tématu odbornou literaturu. (Přidal, Včelí produkty; nebo čas.
> Včelařství nebo se tím také zabýval v nějaké výzkumné práci p. Kamler
> a asi i p. Titěra z VÚ Dol )
>
> Další Vaše reakce okolo Vaší osoby jsou irelevantní. Já osobně mám na
> Vás jen dobré doporučení, coby kvalitní výrobce zařízení pro včelaře.
> Reagujete rychle a při servisu i velmi starých Vašich výrobků
> poskytujete stálý a flexibilní přístup ku prospěchu vyřešení problému.
>
>
>
> 2009/11/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>:
> > Ten stroj nijak nebrzdí? Nevím jak se dá jednoduše vyřešit
> > nízkopoložený koš u tohoto medometu, ale hrnutí oušek po medu bývá
> > kvalitativní problém, protože se tak vlastně vytváří očkovací
> > krystalizační směs. Med takto vytáčený a míchaný, víceméně rychleji
> > krystalizuje.
> >
> > _gp_
> >
> > Dobrý den,
> >
> > pane Pazderko, můžete mi prosím vysvětlit jak k urychlení krystalizace může
> > takovýmto způsobem dojít? Vidím, že se mám stále co učit, nenapadlo by mne
> > to totiž ani ve snu. Tato informace je pro mne absolutně nová...
> >
> > Pravděpodobně si za tím budete stát a třeba i takový nesmysl hájit, protože
> > mám dojem, že musíte znát odpověď na všechno a pan Stonjek jak sám teď
> > napsal se zase nenechá oblbovat profesionálními výrobci. Takže oba dva jste
> > odborníci já se mám stále co učit.
> >
> > Jenže výsledek je jaký je. Vytvoří se jednostranná pravda a snaha ji hájit
> > do posledního dechu a to ne proto, že by byla skutečnou pravdou, ale proto,
> > aby neutrpěla obyčejná lidská ješitnost, snaha být důležitým. Občas do toho
> > máme sklon skluznout všichni. I mě se to někdy může stát. Hledání pravdy je
> > nějak na druhém místě a to je opravdu škoda.
> >
> > Můžu tak soudit zpětně z veškerých diskusí, které jsem zde měl - na každý
> > argument, který jsem zde kdy uvedl jsem měl od těchto dvou včelařů téměř
> > okamžitou námitku a polemiku, a to se mi zdá až neuvěřitelné.
> >
> > Protože jsem hmotně zainteresován na výrobě a prodeji medometů a
> > odvíčkovačů, z tohoto důvodu narážím zřejmě na nedůvěru, na podezření z
> > účelovosti. Ale podívejte se zpět a i do současnosti. Kdo dlouhodobě nabízí
> > zlepšení v kultuře prodeje technických pomůcek ? Tedy ukázku předem a
> > zdarma? Kdo vyzývá ostatní výrobce aby udělali totéž ? V zájmu včelaře ?
> > Jestliže někdo z konkurenčních firem tvrdí cosi, vždy to musí být připraven
> > dokázat. A pak je to fér.
> > Protože levnější cena a pouhý příslib by neměla vyhrávat. Velmi důležitý je
> > zřejmě motiv pro nákup a každý jej má absolutně jiný.
> >
> >
> > Jaroslav Vodička
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Pepan:
Největším problémem je že si v žádné prodejně nemohu prohlédnout několik medometů a nechat si je předvést ....
------
V prodejně ti je asi nepředvedou, ale kdysi když jsem ještě četl Včelařství, tak tam psali, že v NSAvrkách se staví nová technologická učebna včetně vybavení. Tam tak vidět při medobraní v provozu různé medomety, to by bylo pro učně i pro včelaře doslova terno. Když už se tam umrtvují státní peníze určené na podporu včelařství, tak yb z nich byl alepoň takový užitek.

Karel

Nepřehnal jsem vůbec nic. Vznik krystalizačních center se u čerstvého
medu, který je částečně šlehán již v medometu urychlí. Proč myslíte
Pepane, že právě pyl může také za krystalizaci? Chcete se opravdu toto
dozvědět? Tak se zkuse zajímat trochu o palynologii. Myslíte si, že
právě pylová zrna nemohou mít na povrchu a ponořené v medu nějaký plyn
ve formě vzduchových bublin? (CO2, O2, vzduch??) To by jste musel
tvrdit i to, že pylová zrna jsou mrtvá a nedýchají a nemají žádný
povrch, kde se může zachytnout nějaký interní nebo externí plyn.

_gp_

2009/11/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> GUSTÍKU TADY JSTE PŘEHNAL URYCHLENÍ KRYSTALIZACE NENÍ ŠLEHÁNÍM ALE PŘIDÁNÍM NĚČEHO NA ČEM MOHOU KRYSTALY DŘÍVE A RYCHLEJI NARŮSTAT. V našem případě je to obvykle již pastovaný med, ale může to být i pyl řízenou krystalizací zase zabráníme zaklínění krystalů cukrů do sebe a donutíme je také pohybem k jejich většímu počtu a získáme tím hladší a jemnější produkt s menšími krystaly žádným následným šleháním nebo mixováním již ztvrdlého medu toho nedosáhneme. A vpravením vzduch už vůbec ne. Obráceně jde také odfiltrováním pylu krystalizaci oddálit. To jsou ale postupy pro úpravu medu  v EU zakázané.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Medomety
>> Datum: 23.11.2009 11:41:10
>> ----------------------------------------
>> Pane Vodičko je mi jedno a nerozlišuji v diskuzi moc osoby a témata.
>> Pokud vyrábíte medomety, které dokážou nějak vpravovat do medu oušky
>> rámků nebo košem vzduch, dochází ke šlehání. Není žádné tabu, že právě
>> tak se zrychlí počátek krystalizace v závislosti na druhu medu,
>> teplotě a množství vpraveného vzduchu na kg do medu. Jde buď o výrobní
>> vadu medometu nebo nedodržení návodu k použití. Samotné řízené
>> očkování medu v řízené krystalizaci a stroje okolo tohoto tématu snad
>> nemusím vysvětlovat jak vypadají. Doporučuji si přečíst okolo tohoto
>> tématu odbornou literaturu. (Přidal, Včelí produkty; nebo čas.
>> Včelařství nebo se tím také zabýval v nějaké výzkumné práci p. Kamler
>> a asi i p. Titěra z VÚ Dol )
>>
>> Další Vaše reakce okolo Vaší osoby jsou irelevantní. Já osobně mám na
>> Vás jen dobré doporučení, coby kvalitní výrobce zařízení pro včelaře.
>> Reagujete rychle a při servisu i velmi starých Vašich výrobků
>> poskytujete stálý a flexibilní přístup ku prospěchu vyřešení problému.
>>
>>
>>
>> 2009/11/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>:
>> > Ten stroj nijak nebrzdí? Nevím jak se dá jednoduše vyřešit
>> > nízkopoložený koš u tohoto medometu, ale hrnutí oušek po medu bývá
>> > kvalitativní problém, protože se tak vlastně vytváří očkovací
>> > krystalizační směs. Med takto vytáčený a míchaný, víceméně rychleji
>> > krystalizuje.
>> >
>> > _gp_
>> >
>> > Dobrý den,
>> >
>> > pane Pazderko, můžete mi prosím vysvětlit jak k urychlení krystalizace může
>> > takovýmto způsobem dojít? Vidím, že se mám stále co učit, nenapadlo by mne
>> > to totiž ani ve snu. Tato informace je pro mne absolutně nová...
>> >
>> > Pravděpodobně si za tím budete stát a třeba i takový nesmysl hájit, protože
>> > mám dojem, že musíte znát odpověď na všechno a pan Stonjek jak sám teď
>> > napsal se zase nenechá oblbovat profesionálními výrobci. Takže oba dva jste
>> > odborníci já se mám stále co učit.
>> >
>> > Jenže výsledek je jaký je. Vytvoří se jednostranná pravda a snaha ji hájit
>> > do posledního dechu a to ne proto, že by byla skutečnou pravdou, ale proto,
>> > aby neutrpěla obyčejná lidská ješitnost, snaha být důležitým. Občas do toho
>> > máme sklon skluznout všichni. I mě se to někdy může stát. Hledání pravdy je
>> > nějak na druhém místě a to je opravdu škoda.
>> >
>> > Můžu tak soudit zpětně z veškerých diskusí, které jsem zde měl - na každý
>> > argument, který jsem zde kdy uvedl jsem měl od těchto dvou včelařů téměř
>> > okamžitou námitku a polemiku, a to se mi zdá až neuvěřitelné.
>> >
>> > Protože jsem hmotně zainteresován na výrobě a prodeji medometů a
>> > odvíčkovačů, z tohoto důvodu narážím zřejmě na nedůvěru, na podezření z
>> > účelovosti. Ale podívejte se zpět a i do současnosti. Kdo dlouhodobě nabízí
>> > zlepšení v kultuře prodeje technických pomůcek ? Tedy ukázku předem a
>> > zdarma? Kdo vyzývá ostatní výrobce aby udělali totéž ? V zájmu včelaře ?
>> > Jestliže někdo z konkurenčních firem tvrdí cosi, vždy to musí být připraven
>> > dokázat. A pak je to fér.
>> > Protože levnější cena a pouhý příslib by neměla vyhrávat. Velmi důležitý je
>> > zřejmě motiv pro nákup a každý jej má absolutně jiný.
>> >
>> >
>> > Jaroslav Vodička
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ten včelařský pavilon není špatný nápad, jenže by měl být trochu
rozumně prezentován. Je pravdou že to stálo nějakou tu investici a
takto umrtvené peníze jsou nejhorší, ale prezentace tohoto celého
místa a na místě volejbalových kurtů by mohla mít nějakou akční
tradici v formě, jakou je pouť, výstava, hody atp. včetně propagace a
katalogů výstavujících. Prostě akce v NAsa tohoto typu by mohli být až
na Evropské úrovni , ale nejsou asi lidi, ti lítaj jinam mimo ČR.

2009/11/23 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Pepan:
> Největším problémem je že si v žádné prodejně nemohu prohlédnout několik
> medometů a nechat si je předvést ....
> ------
> V prodejně ti je asi nepředvedou, ale kdysi když jsem ještě četl
> Včelařství, tak tam psali, že v NSAvrkách se staví nová technologická
> učebna včetně vybavení. Tam tak vidět při medobraní v provozu různé
> medomety, to by bylo pro učně i pro včelaře doslova terno. Když už se tam
> umrtvují státní peníze určené na podporu včelařství, tak yb z nich byl
> alepoň takový užitek.
>
> Karel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ometač vyrábí pan Alfranseder v Stammhamu - www.alfranseder.de.

Nás před léty učily ,že krystalická centra nejsnadněji vznikají v přesycených rostocích právě kolem pevných částic

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Medomety
> Datum: 23.11.2009 17:44:52
> ----------------------------------------
> Nepřehnal jsem vůbec nic. Vznik krystalizačních center se u čerstvého
> medu, který je částečně šlehán již v medometu urychlí. Proč myslíte
> Pepane, že právě pyl může také za krystalizaci? Chcete se opravdu toto
> dozvědět? Tak se zkuse zajímat trochu o palynologii. Myslíte si, že
> právě pylová zrna nemohou mít na povrchu a ponořené v medu nějaký plyn
> ve formě vzduchových bublin? (CO2, O2, vzduch??) To by jste musel
> tvrdit i to, že pylová zrna jsou mrtvá a nedýchají a nemají žádný
> povrch, kde se může zachytnout nějaký interní nebo externí plyn.
>
> _gp_
>
> 2009/11/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > GUSTÍKU TADY JSTE PŘEHNAL URYCHLENÍ KRYSTALIZACE NENÍ ŠLEHÁNÍM ALE PŘIDÁNÍM
> NĚČEHO NA ČEM MOHOU KRYSTALY DŘÍVE A RYCHLEJI NARŮSTAT. V našem případě je to
> obvykle již pastovaný med, ale může to být i pyl řízenou krystalizací zase
> zabráníme zaklínění krystalů cukrů do sebe a donutíme je také pohybem k jejich
> většímu počtu a získáme tím hladší a jemnější produkt s menšími krystaly žádným
> následným šleháním nebo mixováním již ztvrdlého medu toho nedosáhneme. A
> vpravením vzduch už vůbec ne. Obráceně jde také odfiltrováním pylu krystalizaci
> oddálit. To jsou ale postupy pro úpravu medu  v EU zakázané.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: Medomety
> >> Datum: 23.11.2009 11:41:10
> >> ----------------------------------------
> >> Pane Vodičko je mi jedno a nerozlišuji v diskuzi moc osoby a témata.
> >> Pokud vyrábíte medomety, které dokážou nějak vpravovat do medu oušky
> >> rámků nebo košem vzduch, dochází ke šlehání. Není žádné tabu, že právě
> >> tak se zrychlí počátek krystalizace v závislosti na druhu medu,
> >> teplotě a množství vpraveného vzduchu na kg do medu. Jde buď o výrobní
> >> vadu medometu nebo nedodržení návodu k použití. Samotné řízené
> >> očkování medu v řízené krystalizaci a stroje okolo tohoto tématu snad
> >> nemusím vysvětlovat jak vypadají. Doporučuji si přečíst okolo tohoto
> >> tématu odbornou literaturu. (Přidal, Včelí produkty; nebo čas.
> >> Včelařství nebo se tím také zabýval v nějaké výzkumné práci p. Kamler
> >> a asi i p. Titěra z VÚ Dol )
> >>
> >> Další Vaše reakce okolo Vaší osoby jsou irelevantní. Já osobně mám na
> >> Vás jen dobré doporučení, coby kvalitní výrobce zařízení pro včelaře.
> >> Reagujete rychle a při servisu i velmi starých Vašich výrobků
> >> poskytujete stálý a flexibilní přístup ku prospěchu vyřešení problému.
> >>
> >>
> >>
> >> 2009/11/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>:
> >> > Ten stroj nijak nebrzdí? Nevím jak se dá jednoduše vyřešit
> >> > nízkopoložený koš u tohoto medometu, ale hrnutí oušek po medu bývá
> >> > kvalitativní problém, protože se tak vlastně vytváří očkovací
> >> > krystalizační směs. Med takto vytáčený a míchaný, víceméně rychleji
> >> > krystalizuje.
> >> >
> >> > _gp_
> >> >
> >> > Dobrý den,
> >> >
> >> > pane Pazderko, můžete mi prosím vysvětlit jak k urychlení krystalizace
> může
> >> > takovýmto způsobem dojít? Vidím, že se mám stále co učit, nenapadlo by mne
> >> > to totiž ani ve snu. Tato informace je pro mne absolutně nová...
> >> >
> >> > Pravděpodobně si za tím budete stát a třeba i takový nesmysl hájit,
> protože
> >> > mám dojem, že musíte znát odpověď na všechno a pan Stonjek jak sám teď
> >> > napsal se zase nenechá oblbovat profesionálními výrobci. Takže oba dva
> jste
> >> > odborníci já se mám stále co učit.
> >> >
> >> > Jenže výsledek je jaký je. Vytvoří se jednostranná pravda a snaha ji hájit
> >> > do posledního dechu a to ne proto, že by byla skutečnou pravdou, ale
> proto,
> >> > aby neutrpěla obyčejná lidská ješitnost, snaha být důležitým. Občas do
> toho
> >> > máme sklon skluznout všichni. I mě se to někdy může stát. Hledání pravdy
> je
> >> > nějak na druhém místě a to je opravdu škoda.
> >> >
> >> > Můžu tak soudit zpětně z veškerých diskusí, které jsem zde měl - na každý
> >> > argument, který jsem zde kdy uvedl jsem měl od těchto dvou včelařů téměř
> >> > okamžitou námitku a polemiku, a to se mi zdá až neuvěřitelné.
> >> >
> >> > Protože jsem hmotně zainteresován na výrobě a prodeji medometů a
> >> > odvíčkovačů, z tohoto důvodu narážím zřejmě na nedůvěru, na podezření z
> >> > účelovosti. Ale podívejte se zpět a i do současnosti. Kdo dlouhodobě
> nabízí
> >> > zlepšení v kultuře prodeje technických pomůcek ? Tedy ukázku předem a
> >> > zdarma? Kdo vyzývá ostatní výrobce aby udělali totéž ? V zájmu včelaře ?
> >> > Jestliže někdo z konkurenčních firem tvrdí cosi, vždy to musí být
> připraven
> >> > dokázat. A pak je to fér.
> >> > Protože levnější cena a pouhý příslib by neměla vyhrávat. Velmi důležitý
> je
> >> > zřejmě motiv pro nákup a každý jej má absolutně jiný.
> >> >
> >> >
> >> > Jaroslav Vodička
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >> --
> >>   ___
> >>  / __| _  _
> >> | (_ || || |
> >>  \___|\___/
> >>  ____
> >> |  _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> |  _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

rád jsem se poučil
ÚVOD
>>palynologie - obor zaměřený na studium pylů a spor (obr. 233), zejména fosilních rostlin. Výsledky slouží mj. při stratigrafické korelaci a v mladých útvarech i k poznání klimatických změn.<<



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Medomety
> Datum: 23.11.2009 17:44:52
> ----------------------------------------
> Nepřehnal jsem vůbec nic. Vznik krystalizačních center se u čerstvého
> medu, který je částečně šlehán již v medometu urychlí. Proč myslíte
> Pepane, že právě pyl může také za krystalizaci? Chcete se opravdu toto
> dozvědět? Tak se zkuse zajímat trochu o palynologii. Myslíte si, že
> právě pylová zrna nemohou mít na povrchu a ponořené v medu nějaký plyn
> ve formě vzduchových bublin? (CO2, O2, vzduch??) To by jste musel
> tvrdit i to, že pylová zrna jsou mrtvá a nedýchají a nemají žádný
> povrch, kde se může zachytnout nějaký interní nebo externí plyn.
>
> _gp_
>
> 2009/11/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > GUSTÍKU TADY JSTE PŘEHNAL URYCHLENÍ KRYSTALIZACE NENÍ ŠLEHÁNÍM ALE PŘIDÁNÍM
> NĚČEHO NA ČEM MOHOU KRYSTALY DŘÍVE A RYCHLEJI NARŮSTAT. V našem případě je to
> obvykle již pastovaný med, ale může to být i pyl řízenou krystalizací zase
> zabráníme zaklínění krystalů cukrů do sebe a donutíme je také pohybem k jejich
> většímu počtu a získáme tím hladší a jemnější produkt s menšími krystaly žádným
> následným šleháním nebo mixováním již ztvrdlého medu toho nedosáhneme. A
> vpravením vzduch už vůbec ne. Obráceně jde také odfiltrováním pylu krystalizaci
> oddálit. To jsou ale postupy pro úpravu medu  v EU zakázané.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: Medomety
> >> Datum: 23.11.2009 11:41:10
> >> ----------------------------------------
> >> Pane Vodičko je mi jedno a nerozlišuji v diskuzi moc osoby a témata.
> >> Pokud vyrábíte medomety, které dokážou nějak vpravovat do medu oušky
> >> rámků nebo košem vzduch, dochází ke šlehání. Není žádné tabu, že právě
> >> tak se zrychlí počátek krystalizace v závislosti na druhu medu,
> >> teplotě a množství vpraveného vzduchu na kg do medu. Jde buď o výrobní
> >> vadu medometu nebo nedodržení návodu k použití. Samotné řízené
> >> očkování medu v řízené krystalizaci a stroje okolo tohoto tématu snad
> >> nemusím vysvětlovat jak vypadají. Doporučuji si přečíst okolo tohoto
> >> tématu odbornou literaturu. (Přidal, Včelí produkty; nebo čas.
> >> Včelařství nebo se tím také zabýval v nějaké výzkumné práci p. Kamler
> >> a asi i p. Titěra z VÚ Dol )
> >>
> >> Další Vaše reakce okolo Vaší osoby jsou irelevantní. Já osobně mám na
> >> Vás jen dobré doporučení, coby kvalitní výrobce zařízení pro včelaře.
> >> Reagujete rychle a při servisu i velmi starých Vašich výrobků
> >> poskytujete stálý a flexibilní přístup ku prospěchu vyřešení problému.
> >>
> >>
> >>
> >> 2009/11/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>:
> >> > Ten stroj nijak nebrzdí? Nevím jak se dá jednoduše vyřešit
> >> > nízkopoložený koš u tohoto medometu, ale hrnutí oušek po medu bývá
> >> > kvalitativní problém, protože se tak vlastně vytváří očkovací
> >> > krystalizační směs. Med takto vytáčený a míchaný, víceméně rychleji
> >> > krystalizuje.
> >> >
> >> > _gp_
> >> >
> >> > Dobrý den,
> >> >
> >> > pane Pazderko, můžete mi prosím vysvětlit jak k urychlení krystalizace
> může
> >> > takovýmto způsobem dojít? Vidím, že se mám stále co učit, nenapadlo by mne
> >> > to totiž ani ve snu. Tato informace je pro mne absolutně nová...
> >> >
> >> > Pravděpodobně si za tím budete stát a třeba i takový nesmysl hájit,
> protože
> >> > mám dojem, že musíte znát odpověď na všechno a pan Stonjek jak sám teď
> >> > napsal se zase nenechá oblbovat profesionálními výrobci. Takže oba dva
> jste
> >> > odborníci já se mám stále co učit.
> >> >
> >> > Jenže výsledek je jaký je. Vytvoří se jednostranná pravda a snaha ji hájit
> >> > do posledního dechu a to ne proto, že by byla skutečnou pravdou, ale
> proto,
> >> > aby neutrpěla obyčejná lidská ješitnost, snaha být důležitým. Občas do
> toho
> >> > máme sklon skluznout všichni. I mě se to někdy může stát. Hledání pravdy
> je
> >> > nějak na druhém místě a to je opravdu škoda.
> >> >
> >> > Můžu tak soudit zpětně z veškerých diskusí, které jsem zde měl - na každý
> >> > argument, který jsem zde kdy uvedl jsem měl od těchto dvou včelařů téměř
> >> > okamžitou námitku a polemiku, a to se mi zdá až neuvěřitelné.
> >> >
> >> > Protože jsem hmotně zainteresován na výrobě a prodeji medometů a
> >> > odvíčkovačů, z tohoto důvodu narážím zřejmě na nedůvěru, na podezření z
> >> > účelovosti. Ale podívejte se zpět a i do současnosti. Kdo dlouhodobě
> nabízí
> >> > zlepšení v kultuře prodeje technických pomůcek ? Tedy ukázku předem a
> >> > zdarma? Kdo vyzývá ostatní výrobce aby udělali totéž ? V zájmu včelaře ?
> >> > Jestliže někdo z konkurenčních firem tvrdí cosi, vždy to musí být
> připraven
> >> > dokázat. A pak je to fér.
> >> > Protože levnější cena a pouhý příslib by neměla vyhrávat. Velmi důležitý
> je
> >> > zřejmě motiv pro nákup a každý jej má absolutně jiný.
> >> >
> >> >
> >> > Jaroslav Vodička
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >> --
> >>   ___
> >>  / __| _  _
> >> | (_ || || |
> >>  \___|\___/
> >>  ____
> >> |  _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> |  _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Vážený pane Pazderko, vzhledem k tomu, že podnět k tématu o "šlehání medu v medometu" jsem zavinil já, doplňuji tedy ještě další informace.
V prvé řadě jsem nemluvil o šlehání medu v medometu ale o zachytávání oušek rámků o hladinu medu, která se nachází na spodu medometu. Vyšší hladina vzniká kvůli vysoko položené výpusti medu ve dnu. Tomuto zachytávání oušek o med se dá předejít jednoduchým nakloněním medometu a tím vypuštěním medu.
Vy jste zde vypustil naprosto myslnou a 100x překroucenou informaci o šlehání medu a následně rychlejší krystalizaci!!
1. Med není v medometu šlehán!
2. Větší množství krystalizačních center urychluje krystalizaci - pyl, bublinky vzduchu, nečistoty. Zachycením mouška o med ale nedojde ke zvýšení množství vzduchových bublinek, opravdu mi toto můžete věřit! Mimochodem vzduchové bublinky se do medu dostávají už při samotném vytáčení medu v libovolném medometu, bublinky ale poté vystoupí na hladinu medu.
3. Z bodu 2 tedy již plyne, že k Vámi zvanému "šlehání", dochází již při naražení medu na stěnu medometu.

Závěrem: Nepleťte tedy pojmy a znalosti dohromady a nedopisujte zavádějící informace o medometu se kterým nemáte zkušenosti! A když se podíváte na začátek tohoto vlákna, tak téma vzniko otázkou: "Jaké máte zkušenosti s medometem o Lysoně", tudíž s krystalizací nemá nic společného.

Popsal jsem zde jeden praktický poznatek o medometu od Lysoně, protože s ním pracuji, ať si tazatel z toho vyvodí závěr dle sebe. Já jsem s medometem jinak spokojen.

Hezký večer
Jiří Danihlík