76646

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jiří Matl (213.151.87.2) --- 19. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882) (38899)

Pokud jde o rákos, tak jsem na webu kdesi kdysi viděl dost užitečnou metodiku, jak ty rohože vyrábět (tedy bylo to myslím o slámě, ale mutatis mutandis by se to dalo použít. Zkusím dohledat. Spíš než na zimu je myslím rákos vynikající v letních vedrech jako ochrana před přehříváním úlů.
BTW: Dneska lítají docela poeticky ...:-)
Klidný den.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 11. 2009
Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka (38882) (38899) (38901) (38902) (38903) (38905)

otázka jak se v úlu a v zimě vyrábí ta potravina . Pokud vím tak med je zemědělký produkt jako mléko obilí ovoce zelenina které lze konzumovat také přímo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 09:14:28
> ----------------------------------------
> Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se
> mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný
> nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu,
> ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové
> rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> > Datum: 19.11.2009 08:45:56
> > ----------------------------------------
> > To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> > před kusadly mravenců a včel.
> > Radek
> >
> > Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> > neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> > spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> > mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> > však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> > Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> > prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> > Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> > obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> > nekonečne dlho.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 11. 2009
Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka (38882) (38899) (38901) (38902) (38903) (38905) (38906)

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly.

Aká pravda p. kolega? Mne do úľa z povaly nič nepadá, pritom v zadováku podľa Vás padá. Nakoniec včely vloženú podložku pod npr. koberčekmi zatmelia propolisom a do úľa nespadne ani smietka. Ak by aj niečo spadlo, takisto spadne na dno úľa cez plástové uličky! Hodˇ ako uhoď

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 11. 2009
Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka (38882) (38899) (38901) (38902) (38903) (38905)

Chvalabohu,ešte som nezažil aby môj med bol narušený zlou hygienou a ročne produkujem 2 až 3 tony medu. Začiatočník sa pýtal, ja som odpovedal, presne tak ako Vy. A polystyrén je taktiež chemicky vyrobená látka a do úľa by nemala patriť a predsa ju doporučujete. Tak potom ako?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 19. 11. 2009
Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka (38882) (38899) (38901) (38902) (38903) (38905)

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly. Taky, jak se okénko posunovalo v úlu, dostávala se uteplivka do styku se stěnami úlu ošetřenými včelami propolisem a filcové uteplivky tak byly průběžně kontaktem s propolisem částečně konzervovány.
U nástavků padá nepořádek shora na všechny rámky a určitě ho dost skončí když ne v medu tak zabudovaného v propolisu a vosku. Uteplivky nepřicházejí tolik do styku s propolisem a tak v případě provlhnutí jsou náchylnější k plesnivění a rozkladu. Kromě toho nástavkový úl obecně je mnohem náchylnější k kondenzaci vlhkosti než zadovák. Dokud jsem včelařil v zadovácích, vlhké plesnivé rámky a uteplivky jsem prakticky neznal, po přechodu na nástavky to byla najednou doslova pohroma, než jsem přišel na to, co s tím.
Závěr můj je takový, že pokud se na strůpek nástavkového úlu mají použít vláknité, filcové, hadrové nebo kobercové atd uteplivky, je nutné zajistit nějakým způsobem jejich každoroční čištění, praní nebo tak nějak. Nebo použít přes zimu přírodní materiál a na jaře ho vyhodit....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 19. 11. 2009
Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka (38882) (38899) (38901) (38902) (38903)

Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu, ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 08:45:56
> ----------------------------------------
> To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> před kusadly mravenců a včel.
> Radek
>
> Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> nekonečne dlho.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 19. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882) (38883) (38884) (38890) (38897)

Voda se vyskytuje, až když včelstva plodují, musí zajistit 75% RH v plodišti. Mimo tu dobu na to prdí, sníží teplotu i na 26 st. C a RH asi neřeší, nic není suchým vzduchem ohroženo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 11. 2009
Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka (38882) (38899) (38901) (38902)

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek

Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu nekonečne dlho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 19. 11. 2009
Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka (38882) (38899) (38901)

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 07:58:14
> ----------------------------------------
> Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
> -----------------
> Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
> Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné
> řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 19. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882) (38899)

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
-----------------
Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka (38797) (38808) (38873) (38875) (38877) (38880) (38896)

Tých faktorov na premnoženie klieštika môže byť na včelnici viac, ale jedným z nich je aj skutočnosť, ako sme uskutočnili posledné ošetrenie, hlavne koľko vo včelstve ostalo Vd v zimujúcom včelstve, bez ohľadu na silu včelstva. Veď ani jedno včelstvo, ktoré pripravujeme do znášky, nemôže byť tak slabé (rozloha plodu), aby neposkytlo dostatok buniek na jeho premnoženie.
Budúci rok je tretím rokom od strát včelstiev a dá sa predpokladať, že po troch rokoch znovu jeho agresivita vyvrcholí. Aj napriek našim zákrokom postupne množstvo prezimovaných klieštikov narastá, až ich množstvo vyvrcholí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882)

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?

Tak ju využite! Včelám neublíži, vložte je do vankúša rvona nad zimujúce včely, len pod vankúš dajte priepustnú plachetku (musí byť priepustná) a máte to aj lacné aj praktické.

Použiť rákos som sa raz odvážil, ale som nepochodil, lebo rákos je príliš tvrdý, potrebujete formu na ušitie rohože a pílu na jej sformovanie.

Teraz používam vyradené koberce a tie slúžia k mojej spokojnosti (3 ks) a k spokojnosti včiel, dokonale prepúšťajú vlhký vzduch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka (38797) (38808) (38873) (38875) (38877) (38879) (38894)

Já ti to rozeberu podle svých zkušeností
1) V třicátých letech se tady chovala jiná včela území čech až po řeku Moravu osídlovala včela černá a z druhé strany řeky to byla kraňská včela A projevoval se stále vliv včely vlašky se kterou se tady dělaly pokusy koncem 19 a začátkem 20 století ta ploduje celou zimu. Proto to omezování
2) Včelstva byla malá nové úly typu amerikán se začínaly prosazovat a zimovat silná včelstva bylo neekonomické snůška byla později a déle než dnes.
3) Za rabování a loupeže si může každý včelař sám. Bývá to způsobeno velkým prostorem který nemohou včely ubránit, ponecháváním zbytků medu a plástů kolem úlů, nevhodným časem kdy se pracuje se včelstvu nebo krmí.
4) Mít včelstva nakrmena takovou dávkou na konci července se rovná silnému omezení matky v kladení. všechno zalijí sladinou a nemají dostatečný prostor na výchovu zimní generace.
5) v červenci vlastně bývala ta největší snůška ještě v padesátých letech dnes již krmíme.
6) Neznali varoázu.
7) Včelstva se chovala ve včelínech tak asi do jednoho tuctu úlů ne jak dnes včelnice s několika desítkami Proto je také snadnější přenos chorob.
8) Komické se ti to může zdá,t ale byli jiné podmínky, ale principy platí stále.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 21:50:24
> ----------------------------------------
> Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí
> přehánět.
> Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali
> nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak
> vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby
> matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo
> včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně
> zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby
> minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření
> omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě
> připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují
> sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak
> asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého
> doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim
> více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř
> nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž
> a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější
> zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře
> vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v
> podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
> P.Z.
> Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na
> dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl
> nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele
> od vedle.Pardon.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882) (38883) (38884) (38890)

Vypadá to použitelně, ale to víte, snažím se spíš najít něco, co bude vyloženě bez syntetických materiálů, umělých hmot.....A to nejen místo polystyrenu ve víku, ale tedy i místo strůpkového igelitu, na kterém se ještě ke všemu v tomhle nemastném neslaném období sráží docela fůra vody, což se mi vůbec nelíbí. Stěny horních nástavků včetně vrchních louček rámků jsou vyloženě mokré, otevřít očka nepomohlo. Co je moc, to je moc, takováhle vlhkost musí pryč. Igelit zkusím nahradit lněným suknem (zas tak drahé není, akorát propolisování budu muset řešit) a polystyrén ve víku "něčím", co tu vodu pojme....Třeba by i postačila nějaká dřevěná deska jak psal KaJi, někde jsem četl o hobře, no uvidíme.......Ale přesto díky za nápad.
------------------
tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý. A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
Jak jste na tom ostatní?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka (38797) (38808) (38873) (38875) (38877) (38880)

To je určitě přijatelný výklad, jenže průběh množení parazita nemusí
být (a dnes už pochybuji žeby tomu tak s určitostí bylo) v souladu s
průběhem destrukce. Jinak by byla běžně převčelená místa dávno bez
včelstev a tím i VD a tak uniká podstata toho proč tomu tak je že
nevyhynuly a stále tam různě přežívají.

_gp_


2009/11/18 "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>:
> Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu migrací.
> Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od sousedů, asi by
> Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně oslabena - pokud ale
> neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako clona proti roztočům zvenku).
> Význam pro množení roztočů ve včelstvech mají i přenosy malého počtu roztočů
> mezi včelstvy - to je obecně platná zákonitost z parazitologie, že čím je
> vyšší hustota hostitele, tím více přenosů parazita proběhne. A naše včelstva
> koncentrovaná na včelnicích a včelínech to je typická situace usnadňující
> migrace roztočů. Asi si každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé
> léto nemůže mít vliv na populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v
> červnu 30 samiček V.d. a imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný
> vliv! To proto, že se v buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako
> je trubec, se svými sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když
> ale do buňky vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a
> potomstvo získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud
> některá ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
> Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla z
> praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
> nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních fumigacích
> než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a dalšími včelíny v
> okolí...
> K. Čermák
>
> Petr napsal(a):
>>
>> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
>> já,roztoč tu už dávno není.
>> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
>> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
>> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
>> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
>> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu
>> roztoče
>> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
>> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují  a nebo jejich nedbalost a tím,že
>> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
>> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
>> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
>> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
>> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
>> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 18. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882)

Nelepší,nejlacinější,jako za starých časů,rákosovou.Až zamrzne rybník,posekat,svázat,na míru nařezat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka (38797) (38808) (38873) (38875) (38877) (38879)

Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí přehánět.
Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
P.Z.
Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele od vedle.Pardon.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (85.70.207.47) --- 18. 11. 2009
vlhkost je v úle žádoucí

Otevři si prostřední očko a nech ho otevřené přes zimu, 4 nástavky na zimu, nahoře pod víkem může být fólie

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 18. 11. 2009
Re: dotazy zvědavého začátečníka (38881) (38887)

Pavel Holub:
vlhkost je v úlu žádoucí a intenzívnější větrání včelám vadí
___________________________________________________________

Včely potřebují vlhkost na rozpouštění zásob, že? Začátkem kalendářní zimy začíná nový plodový cyklus. Včely potřebují vodu, aby mohli produkovat krmné kašičky a vytvářet vhodné mikroklima v plodovém hnízdě, že? Z toho se dá vysuzovat, že vlhkost mám v zimě význam. Ale je otázka, do jaké míry. Kolik vody včelstvo v zimě spotřebuje? Jakou roli hraje metabolická voda? A jak je to s rosnými body a chumáčem? Kde se nacházejí? Je správné, když je v úlu taková vlhkost, že plesniví plásty? Je to žádoucí? Asi těžko.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.175.96) --- 18. 11. 2009
Re: Líheň matek (38839) (38853)

podívejte se i na tohle, už to tu také někdo zmiňoval jako použitelné řešení:
http://obchod.acheta.cz/product_info.php?cPath=42_98&products_id=368

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 18. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882) (38883) (38884)

Vypadá to použitelně, ale to víte, snažím se spíš najít něco, co bude vyloženě bez syntetických materiálů, umělých hmot.....A to nejen místo polystyrenu ve víku, ale tedy i místo strůpkového igelitu, na kterém se ještě ke všemu v tomhle nemastném neslaném období sráží docela fůra vody, což se mi vůbec nelíbí. Stěny horních nástavků včetně vrchních louček rámků jsou vyloženě mokré, otevřít očka nepomohlo. Co je moc, to je moc, takováhle vlhkost musí pryč. Igelit zkusím nahradit lněným suknem (zas tak drahé není, akorát propolisování budu muset řešit) a polystyrén ve víku "něčím", co tu vodu pojme....Třeba by i postačila nějaká dřevěná deska jak psal KaJi, někde jsem četl o hobře, no uvidíme.......Ale přesto díky za nápad.
------------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
Vlněná plsť je asi ten nejdražší vláknitý materiál, co se dá v Řempu koupit. Je tam spousta levnějších vláknitých materiálů. Já jsem kupoval barevný Getex, síla 1 cm a hmotnost tuším 1 kg na metr čtvereční, před dvěmi roky nějak 45 Kč za metr. Původně to je vláknitý materiál určený na stavby do země.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miki (213.215.67.8) --- 18. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882) (38885) (38888)

Ja mám cez zimu ako vrchný vzdušný uzátvor plastové krmítko zabudované do nástavku a to je z vrchu prikryté plsťou na jutovine zabudovanej do rámu medzi kovové sita, aby sa do krmítka nedostal ani mravec. Takto to už mám 3 rokom a o plesni a vlhkosti v zime nieje ani stopy. Zimujem väčšinou v 4NN a očka sú otvorené odo dna 1N a 2N naplno ale zo zábranou proti myšiam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882) (38885)

A na strúpek vyzkoušej na několika úlech jen izolaci vzduchem - třeba tam dej na zimu mezidno a žádný polystyrén. A uvidíš, jestli nebudeš mít ještě míň problémů se vším. Včetně stěhování chomáče za teplem pod strop.
To poslední nemám vysledované, ale myslím si že na tom něco může být, to ostatní funguje.
Ani ten strop nemusí být zateplený. Igelit, nějaká deska, nebo jen vlnitá lepenka a víko.
Vyzkoušej, porovnej.
Izolovat strop 3cm plystyrenu když zdi izolované nejsou, vše by mělo být přiměřené. Když to vezmu na izolaci domu, tak by na stropě měl být izolační ekvivalent 4cm dřeva.
Ten PS na stropě je zřejmě taky jen malá odvaha zřeknout se izolace vůbec.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 18. 11. 2009
Re: dotazy zvědavého začátečníka (38881)

to,že plesniví plásty je důkazem toho, že na nich včelstvo v zimě nesedí, tudíž je zbytečné je tam dole na okrajích nechávat a nebudou plesnivět
vlhkost je v úlu žádoucí a intenzívnější větrání včelám vadí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 18. 11. 2009
Re: trubci (38800) (38801) (38804) (38878)

Tomáš Heřman:
Trubci v malem mnozstvi tam proste jsou i letos ve vicero vcelstvech a uz to neresim, spis si rikam ze jsem to nejspis udelal dobre protoze se priklanim k nazoru ze spokojene vcelstvo nema duvod vsechny trubce vyhnat.

___________________________________________________________


Vypadá to, že povícero včelařů má nějaké zmutované včely, či co? :-)

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882)

Pokud nemáš budečáky a zimuješ v plném nástavku, taK ŽÁDNOU jen izolaci strůpku
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Dotazy yvědavého začátečníka
> Datum: 18.11.2009 14:58:12
> ----------------------------------------
> Málem bych zapomněl!
> Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
> Dá se využít?
> Díky.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 18. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882) (38883)

Vlněná plsť je asi ten nejdražší vláknitý materiál, co se dá v Řempu koupit. Je tam spousta levnějších vláknitých materiálů. Já jsem kupoval barevný Getex, síla 1 cm a hmotnost tuším 1 kg na metr čtvereční, před dvěmi roky nějak 45 Kč za metr. Původně to je vláknitý materiál určený na stavby do země.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 18. 11. 2009
Re: Dotazy yvědavého začátečníka (38882)

Ahoj Stando, no vidiš, já byl předevčírem v Řempu nakoupit vlněnou plsť že bych jí dal místo polystyrénu do víka......a když jsem zjistil, že stojí 2800,- za m2 (cca 28mm tloušťka), tak jsem šel do kolen, nákup za ty peníze jsem samozřejmě neudělal a přemýšlím o něčem jiném.....jinak druhy uteplivek (ve víku) se tu před nedávnem rozebíraly (co včelař to svůj názor - funkční je asi úplně ledacos) a ano, já bych tam tu surovou vlnu dal. Mimochodem nevíte někdo, kde by se dala pořídit třeba celulózová izolace, tzn. papír už zformovaný do nějakých desek nebo něco podobného? Díky.
------------------------------------------------------------
Standa napsal:
Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?
Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2009
Dotazy yvědavého začátečníka

Málem bych zapomněl!
Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?
Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2009
dotazy zvědavého začátečníka

Zdravím přátelé!
V kolika nástavcích (42x17) je podle vašich zkušeností nejlépe
zimovat,
aby neplesnivěli plásty?S očky nebo bez?
Díky.
Standa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka (38797) (38808) (38873) (38875) (38877)

Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu
migrací. Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od
sousedů, asi by Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně
oslabena - pokud ale neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako
clona proti roztočům zvenku). Význam pro množení roztočů ve včelstvech
mají i přenosy malého počtu roztočů mezi včelstvy - to je obecně platná
zákonitost z parazitologie, že čím je vyšší hustota hostitele, tím více
přenosů parazita proběhne. A naše včelstva koncentrovaná na včelnicích a
včelínech to je typická situace usnadňující migrace roztočů. Asi si
každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé léto nemůže mít vliv na
populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v červnu 30 samiček V.d. a
imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný vliv! To proto, že se v
buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako je trubec, se svými
sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když ale do buňky
vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a potomstvo
získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud některá
ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla
z praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních
fumigacích než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a
dalšími včelíny v okolí...
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka (38797) (38808) (38873) (38875) (38877)

ta včelstva svoje poslání splní pokud do zimy dosáhnou alespoń 7 rámků neboť ta odměna je takto nastavena a vyplácí se za uplynulou sezónu. Za druhé taková včelstva jistě geneticky cennější jako včelstva léčená více než je nutně třeba. A za třetí připravovaná včelstva k zimování na třech nástavcích mají také vysokou populaci rosttočů a větší množství jich přežije do jara Je to přímo úměrné síle zimujících včel .Čím silnější včelstvo tím větší napadení.
Nic se nesmí přehánět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 10:31:58
> ----------------------------------------
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
> S pozdravemP.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: trubci (38800) (38801) (38804)


> V každom prípade je výskyt trúdov v tomto čase biologickou anomáliou,
> jednoducho ak je včelstvo s oplodnenou matkou, trúdy nemajú čo hľadať, ani
> v "divokom" u nás v divom včelstve.
> To, že vo vo včelstve je matka, ešte neznamená, že nie je trúdokladná (viac
> napovie jej značenie), môže byť postihnutá chorobou, nie je oplodnená a
> trúdy sú od tejto matky, ktorá ešte v čase plodovania kládla neoplodnené
> vajíčka a trúdy sú zákonite vo včelstve. Je možné, že táto matka (ak
> včelstvo prezimuje, bude znovu klásť neplodnené vaj.!)
>
Minule dve zimy me toto (diky podobnym prispevkum) trapilo - trubec v ule v listopadu boze co tam blbec dela a co budu delat ja? Tam nebude asi matka ci delali TV apod. Schvalne jsem se na to loni zameril a udelal si poznamky, na jare jsem vsude nasel puvodni matky, nikde problem.

Trubci v malem mnozstvi tam proste jsou i letos ve vicero vcelstvech a uz to neresim, spis si rikam ze jsem to nejspis udelal dobre protoze se priklanim k nazoru ze spokojene vcelstvo nema duvod vsechny trubce vyhnat.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka (38797) (38808) (38873) (38875)

Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako já,roztoč tu už dávno není.
Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují a nebo jejich nedbalost a tím,že mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
S pozdravemP.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 11. 2009
Re: Sezení včelstav (38841) (38854) (38872) (38874)

Ing. Titěra na semináři 14.3.2009 v Hulicích rozdělil včelaře na dvě skupiny. Jedni to dělají s láskou, ale už na to nestačí a druzí chovají hodně včelstev a potom zase na vše nestačí.
Různými zbytečnými a složitými manipulacemi ve včelaření včelař si přidává práci nejen sobě, ale i včelám.Podceňováním sledování zdravotních stavů včel u některých včelařů se situace zhoršuje pro všechny. Vždy jsem měl včely připravené na první jarní snůšku, protože byla největší. Dnes si připravíte více varroa a starosti aby včely dožily jara. Proto jsem hledal způsob, aby léčivo bylo celé odpařeno, ale ani částečně spáleno.Na videu je zkouška s odpařením vody, která je na plošce pásku. Stejně na plošku dáváme léčivo a umístí se přímo pod chomáč. V každém úle je chomáč v jiné poloze. Okem přes skla je vidět jak páry a kouř pronikají přímo do chomáče z podmetu. Pokud se sáhne na rámky, včely se rozlezou po úle, účinnost se snižuje.
http://leteckaposta.cz/441651357
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka (38797) (38808) (38873)

Velmi děkuji za odpověď. Nezbývá nám nic jiného,než aby jsme tajně doufali,aby včelařů,kteří mají dokonalý přehled o svých včelstvech přibývalo.
P.Z.
--------------
v tom je to úskalí - včelaři co mají přehled o svách včeltvech používají hlavu a stejně jako vy nedodržují metodiku. Což jste jim v úvodu svého příspěvku vytýkal :-)


Fumigují při nižší teplotě než je 10st. pásky pálí v jiných polohách, nedodržují počty ošetření /jako i Vy/ a bojím se to i napsat - někteří vůbec neléčí. Tedy tzv registrovanými léčivy.

Vítejte mezi lajdáky.
:-) :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 11. 2009
Re: Sezení včelstav (38841) (38854) (38872)

Ano patrně to tak bude. Rámky 39x15 většinou nebyly nikdy zakladené, take jsou logicky světlejší než většina rámků v plodišti. U jedněch jsem prohození nástavků udělal. Podle hmotnosti nástavků lze odvodit, že většina zásob je skutečně ve velkém nástavku. Díval jsem se na krajní rámek (mezistěna vložená při zahájení krmení a byla vystavěna a "vnitřní strany obsahovala zavíčkoané zásoby). Lze tedy předpokládat, že v tmavších plástech vysokého nástavku zásoby budou. Při stejném ošetřování lze pravděpodobně totéž očekávat u ostatních včelstev. Patrně bude prohození nástavků na základě posouzení množství zásob za dané situace jediným možným řešením, dokud je poměrně teplo a včelstva nejsou v zak těsném chomáči.
--------------------
Asi bych to udělal taky. Ale pokud ne, tak máte možnost na své náklady a včely vyzkoušet protimorovou rašovskou metodu. :-)
Tohle je právě její malá slabinka. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka (38797) (38808)

Velmi děkuji za odpověď. Nezbývá nám nic jiného,než aby jsme tajně doufali,aby včelařů,kteří mají dokonalý přehled o svých včelstvech přibývalo.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.175.96) --- 17. 11. 2009
Re: Sezení včelstav (38841) (38854)

Ano patrně to tak bude. Rámky 39x15 většinou nebyly nikdy zakladené, take jsou logicky světlejší než většina rámků v plodišti. U jedněch jsem prohození nástavků udělal. Podle hmotnosti nástavků lze odvodit, že většina zásob je skutečně ve velkém nástavku. Díval jsem se na krajní rámek (mezistěna vložená při zahájení krmení a byla vystavěna a "vnitřní strany obsahovala zavíčkoané zásoby). Lze tedy předpokládat, že v tmavších plástech vysokého nástavku zásoby budou. Při stejném ošetřování lze pravděpodobně totéž očekávat u ostatních včelstev. Patrně bude prohození nástavků na základě posouzení množství zásob za dané situace jediným možným řešením, dokud je poměrně teplo a včelstva nejsou v zak těsném chomáči. Díky všem kteří se vyjídřili za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek Sanek (e-mailem) --- 17. 11. 2009
Re: Mirek Zelený pro F.S. a něco pro začátečníky (38841) (38857)

Jak vidim , měl jsem špatnou informaci a proto se omlouvám. F.Š.






----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 17, 2009 11:04 AM
Subject: Mirek Zelený pro F.S. a něco pro začátečníky


Nestíhám se divit, co se dovídám o svých kamarádech. Mirek zelený nikdy 159
neměl a s Dadantisty toho moc společného nemá. Zde je část jeho odpovědi na
doměnku F.S. :159 nemám, když už tak 185. a na plodiště 3 x 232 a to jenom
proto, že chci časem popsat metodiku Vaška Ducháče. A to možná! - Jak je
zřejmé, je nízkonástavkový včelař jako kopa dalších a pokud mluvil o
Vaškovi Ducháčovi, ten nás učil na včelařském učilišti svojí metodu
ošetřování, tak zase můžete i na něj něco vymyslet, třeba, že se vrací k
brtnictví, to má totiž moc rád. Pro vysvětlení za brtníky Vašek považuje
velkou část současných včelařů, kteří pořád špekulují o dalších zaručeně
prospěšných zásazích do včelstev, přehazování rámků, nástavků atd. V
neposlední řadě také Ty, kteří chovají včely kvůli rojům, protože ty prý
pěkně staví! Typický brtník si neumí odchovat matku, předejít rojení, množit
včelstva oddělky, často však má jen několik včelstev ,protože potřebuje mít
času na to, aby je nejlépe každých 7-9 dní "kontroloval" a vylamovat
matečníky, případně jinak vyrušoval... To co včelař zjistí prvním pohledem
na česno, brtník diskutuje po důkladné prohlídce včelstva s ostaními
brtníky ještě dva dny.... Stěstím pro včelaře bývá, že větší část brtníků
alespoň poctivě léčí. Narozdíl od historických brtníků, kteří využívali brtě
dnešní brtníci používají celou plejádu úlů (složitější bývají vysoce ceněny)
a medu v průměru na včelstvo mohou získat srovnatelné množství jako včelaři.
Včelaři většinou jen ubírají med včelám, brtník je většinou obere a čeká
nejlépe do konce srpna, co kdyby nějaké to kilo jetelového medu mohl ještě
ukrást.
Myslím, že začátečníci by měli o brtnictví vědět, třeba se mi jich pár
podaří zachránit pro včelaření... Takže Vážení začátečníci, určitě již
přemýšlíte o jaru, tak během pár dní pro Vás napíšu pár poznámek k jaru,
předesílám zapomeňte na jarní prohlídku!! Ta se dnes provádí pohledem na
česno! Pokud budete pohledům na česna věnovat stejně času jako prohlídkám,
naučíte se mnohem víc a rychleji... Už se těším, jak budu sledovat let
včelek na jaře.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (81.25.16.87) --- 17. 11. 2009
nový způsob odvíčkování

Kdyby to šlo použít ve vytáčecím voze,nemělo by to chybu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Bernkopf (213.194.221.34) --- 17. 11. 2009
Prodám medomet

Dobrý den,
Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou. Cena 2 500Kč.

Poblíž Valašského Meziříčí, v případě zájmu pište na bernkopf zavináč email tečka cz nebo volejte na 603 700 391.
Jaroslav Bernkopf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 17. 11. 2009
Re: Sezení včelstav (38841) (38854) (38866)

Jedná se o rámkovou uličku, takže nevadí, když na jednom rámku je mezera v zásobách. Pokud je na obou na stejném místě, tak to asi vadí. Ale já se s mezerou v zásobách pod horní loučkou pod strůpkem v podstatě nesetkávám. Ani když jsem připravoval oddělky na 10 rámcích 39 x 24 k zimnímu spojování a dával jsem jim jen takové 3 - 4 kila, byly pod horní loučkou souvislé pruhy zásob o výšce jednotek centimetrů. Včelky do prvních mrazů v prosinci spotřebovaly cca polovinu zásob, dojely na těch proužcích asi doprostřed rámků a k novému roku, když jsem je spojoval, jim podle měli dole na podložce z těch proužků zbývalo takových 5 - 10 cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka (38797) (38799) (38811) (38813) (38817) (38833) (38842) (38862)

Souhlasím. Existuje na internetu nějaká dokumentace té klícky př. Turčániho?

Kolega Václavek, už mám pripravené fotoobrázy a istotne ich dám na web.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 11. 2009
Re: Sezení včelstav (38841) (38854)

Jak nastanou dlouhodobě nízké teploty pod nulou, včely potom v uličkách obsazených zimním chumáčem jdou po zásobách nahoru, až narazí na strop a potom jdou podél stropu.

Teoreticky áno, ale v praxi nie. Mne uhynulo včelstvo, ktoré malo dostatok zásob,keď stredne silné včelstvo dosiahlo strop úľa, nedokázalo prejsť smerom dozadu za zásobami, i keď mŕtve včely boli zapichnuté v bunkách 1,5 cm od nich.Zhodu okolností, v čase dosiahnutia stropu, panovalo mínusové počasie, nedokázalo prekonať vodorovne ani tých 1,5 cm. Takže aj takéto prípady sú individuálne, preto nie ich včelárom odporúčať. Istotu má včelár a včelstvo na prežitie vtedy, ak zimujúci chumáč-hrozen, má nad sebou maximum zásob, preto ja v 9 mes. doplním 1/3 z celkového množstva, ktoré podávam včelám, pretože som si istý, že včely v tomto čase ukladajú zásoby tam kde bude sedieť v zime chumáč.
Každá rada je dobrá, keď dobre slúži tomu, čo ju použije správne, ak niečo zamešká, musí pykať za svoju nedbalosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (95.82.132.25) --- 17. 11. 2009
Re: Líheň matek (38839) (38846)

Pane Turčáni, děkuji za ten fígl s alobalem, jsem rád , že jsem se zeptal. Díky i ostatním za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 11. 2009
Re: trubci (38800) (38801) (38804) (38832) (38852)

co víš? To je 45 rámků v nástavku nebo 6 kg v rámku To již je to pravé včelaření a racionalizace, kdy se bez těžké mechanizace neobejdeš pak se ještě nabízí , že se mu tam omylem připletlo to k nebo ztratilo d.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 17.11.2009 09:52:32
> ----------------------------------------
> Zdravimpane Vaclavku,
>
> nebyl to nejaky preklep 65 kg. medu z jednoho vcelstva z jednoho medobrani.
> Zda se mi to k neuvereni ? Toby se pak vynos z jedne sezony mohl klidne
> dostat nekam na 130-150 kg. Nevcelarim v Optimalech a mozna se mylim,ale
> vychazito tak na 4-5 mozna 6 NN nabouchanych medem.
>
> Pavel Zajicek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 17. 11. 2009
Re: Re: Mirek Zelen? pro F.S. a n?co pro za??te?n?ky (38841) (38857) (38859) (38861)

No, mě jen zarazil ten kontrast mezi tím, co byl kdysi skutečný brtník a mezi označením brtník pro včelaře, co ty zásahy do včelstev přehání.
Co se týká šlechtění matek, já u jednotlivých včelstev dodržuji linie, takže matku do konkrétního včelstva odchovávám výhradně z plodu předchozí matky toho včelstva. Linii ruším jen případě, že po několik generací prokazatelně degeneruje.
Zásahy do včelstev, ty jsou dané v první řadě dobou, která zrovna je. Jako třeba na jaře je na řadě prohlídka, na začátku května odběr plástů se včelami pro oddělek, po odkvětu řepky nebo něčeho jiného čas na odběr plástů s medem a vytočení atd. Pozorování letu na česnu je jen kontrolní k zjištění odchylek, drobné odlišnosti, jako třeba kolik plástů s medem vyberu a kolik nechám, jestli ze včelstva vyberu rámky na dva nebo tři oddělky rozhodnu, až když vidím včelstvo po rozebrání. Ale rozebrat včely a až potom dumat, co s nimi, takovým způsobem se snad ani včelařit nedá.
A Tvůj závěr jsem taky nepochopil, přinutit včelaře, aby přestali brtničit a stali se včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka (38797) (38799) (38811) (38813) (38817) (38833) (38842)

>http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova MV<
-----------------------------------------------------------
To není ono. Klícka př. Turčániho je inteligentní a použitelná bez zařezávání do plástů a podobných ptákovin.
JK

___________________________________________________________


Souhlasím. Existuje na internetu nějaká dokumentace té klícky př. Turčániho?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 11. 2009
Re: Re: Mirek Zelen? pro F.S. a n?co pro za??te?n?ky (38841) (38857) (38859)

O brtnících jsem psal v souvislosti s Vaškem Ducháčem, je to jeho termínus technikus a nehodlám to více komentovat. Principielně mi vadí, když kopa lidí zde uvádí jako skutečnost domněnky a fámy.../Proto jsem Mirkovi napsal a po jeho odpovědi s s Vámi podělil, přeci jen ho nevidím z Budapešti tak často jako dříve.
Pokud jde o včely - zdůraznil jsem potřebu pozorování včel a provádění uvážených zákroků, ne napřed přebrat celý úl a pak přemýšlet, co vlastně s nimi udělat. Největším nepřítelem včel je včelař (opuštím Vaškův pro někoho matoucí výraz brtník), tak je pokud možno nenutím provádět opravy v úle po častých zásazích, včely potřebují pracovat.
Bohužel s Tebou nemůžu s mnoha emociálně zabarvenými připomínkami souhlasit, zvláště pokud jde o včelaření,léčení, šlechtění matek atd. Co si představuješ pod Tvým názvem šlechtění matek? Já si třeba představuji v podmínkách bez inseminace především negativní selekci - brakování ať u kmenových včelstev, ale hlavně u oddělků, kterých mám vždy dostatek... Ošetřování podle toho, co které potřebuje. - kdo umí číst na česně, nemusí napřed prolézt všechny úly. Málokdy se stane, že je potřeba selektivně zasáhnout do více než 1-2 ze 20 na stanovišti, proč bych měl rozebírat všechny. Ten závěr jsem bohužel nepochopil vůbec, včely mám rád, sestudoval jsem co šlo, po medicíně jsem kvůli včelám 2 roky chodil na učiliště, abych je lépe poznal ....., peníze umím vydělávat jinak, včelaření je moje největší záliba...Kvůli včelám bych chtěl celkem brzy opustit práci, aby mně pár let z mého jediného života zbylo pro včely
Radek 35 let



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mirek Zelen? pro F.S. a n?co pro za??te?n?ky
> Datum: 17.11.2009 11:33:25
> ----------------------------------------
> Hm, historicky byl brtník včelař, který pracoval se dřevem, ne se včelami.
> Který vždycky na jaře vystavil nové vyčištěné brtě a čekal, do kolika do
> nich přes léto přiletí roje. A potom akorát v září na podzim a v dubnu na
> jaře z nich vybral med. Jinak se včelami nezabýval. Z toho pohledu, pokud
> se má dneska někdo nazývat brtník, tak to jsou ti, co na jaře sestaví úl a
> potom z úlu jen maximálně odebírají med. Co se týká množení matek, nijak je
> nešlechtí a nevybírají, koupí jednu od chovatele, pokud možno tu nejdražší
> a její dcery naflákají za léto do všech úlů. Co se týká léčení, naflákají
> tam léčivo tak, jak jim to důvěrník donese nebo jak to veterina
> předepisuje, bez ohledu na skutečnou účinnost a potom pro jistotu pokud
> možno ještě dvakrát. Ošetřovat včelstva podle toho, co které potřebuje, je
> pro ně přežitek a zdržování, když nastane čas, prostě všem přehážou
> nástavky nebo najednou provedou všem ten zásah       a včelstva, které to
> postihlo v nesprávný čas a jsou proto slabá, prostě vyřadí,pokud se rovnou
> třeba loupeží o ně okolní včely samy nepostarají.
> A tak dále. Prostě člověk, který se skrz včelaření nezabývá včelami, ale
> sám sebou....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 17. 11. 2009
Re: trubci (38800) (38801) (38804) (38832) (38852)

Zdravimpane Vaclavku,

nebyl to nejaky preklep 65 kg. medu z jednoho vcelstva z jednoho medobrani. Zda se mi to k neuvereni ? Toby se pak vynos z jedne sezony mohl klidne dostat nekam na 130-150 kg. Nevcelarim v Optimalech a mozna se mylim,ale vychazito tak na 4-5 mozna 6 NN nabouchanych medem.

___________________________________________________________


Nechci se chlubit, ale překlep to nebyl. Byl to zatím můj nejlepší výnos z jarní snůšky. Toto včelstvo zimovalo o síle asi 2 kg. Nedostalo se do rojové nálady, což mimo jiné přisuzuji LBV metodě ( ve výsledku bylo trubčinou zakladeno 7 rámků 42x17 ). Včelstvo dorostlo do síly 9 NN a 4 NN skoro zcela zaplnilo medem a ještě jsem vybral cca půl NN medu z plodiště.

A tak udělal osudovou chybu! Měl jsem jeden nástavek s jarním medem nechat ve včelstvu jako mednou komoru. Svoji původní mednou komoru si včely v předjaří proplodovaly kvůli bouřlivému rozvoji. Nechávat jim květový med se mi nechtělo. Naivně jsem si myslel, že si včely včas stihnou udělat dostatek zásob. 23.5. a 14.6. jsem ze včelstva odebral dva plásty s plodem na tvorbu oddělků. V červnu přišlo ochlazení a bezsnůškové období. Výsledkem toho všeho byl hluboký propad ve síle a druhý výnos jen 7 kg medu ( pro porovnání uvedu, že včelstvo s mednou komorou dalo při druhém vytáčení cca 15 kg medu ). Včelstvo zazimovalo o síle cca 1,25 kg ( včelstvo s mednou komorou přibližně o dvojnásobné síle ). Tato špatná zkušenost mě utvrdila v názoru, že bez medné komory "ani ránu". Hlavně v oblastech se slabou a nejistou letní snůškou, v níž včelařím.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 17. 11. 2009
Re: Mirek Zelený pro F.S. a něco pro začátečníky (38841) (38857)

Hm, historicky byl brtník včelař, který pracoval se dřevem, ne se včelami. Který vždycky na jaře vystavil nové vyčištěné brtě a čekal, do kolika do nich přes léto přiletí roje. A potom akorát v září na podzim a v dubnu na jaře z nich vybral med. Jinak se včelami nezabýval. Z toho pohledu, pokud se má dneska někdo nazývat brtník, tak to jsou ti, co na jaře sestaví úl a potom z úlu jen maximálně odebírají med. Co se týká množení matek, nijak je nešlechtí a nevybírají, koupí jednu od chovatele, pokud možno tu nejdražší a její dcery naflákají za léto do všech úlů. Co se týká léčení, naflákají tam léčivo tak, jak jim to důvěrník donese nebo jak to veterina předepisuje, bez ohledu na skutečnou účinnost a potom pro jistotu pokud možno ještě dvakrát. Ošetřovat včelstva podle toho, co které potřebuje, je pro ně přežitek a zdržování, když nastane čas, prostě všem přehážou nástavky nebo najednou provedou všem ten zásah a včelstva, které to postihlo v nesprávný čas a jsou proto slabá, prostě vyřadí,pokud se rovnou třeba loupeží o ně okolní včely samy nepostarají.
A tak dále. Prostě člověk, který se skrz včelaření nezabývá včelami, ale sám sebou....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 11. 2009
39*24 (38829)

Není vhodné přehánět. Pokud budou i letos zkušenosti výrobců mezistěn a údaje svazu podobné - na 39*24 není víc než 70-75% včelstev. Na druhou stranu pro začátečníky bych zdůraznil, že tuto míru mají včelaři s průměrným věkem 70 a víc. Velkovčelaře u kterého převažují 24 znám jen jednoho nebo dva a Vašek Benda se dle finančních možností snaží alespoň do medníků vyrobit 39*17.... Sám za sebe přidávám, že také mně starý včelař věnoval 2 včelstva na 39*24 a Franta Rousek taky 2, protože se jich chtěl zbavit, taky má 42*17 a 42*27,5. Protože jsem už měl 4 včelstva, využil jsem finančně únosné příležitosti a koupil jsem i vůz s 39*24 ( v něm byly naštěstí již tenkostěnné nástavkové úly). Dalších deset let jsem bojoval s výměnou 24 za 17 a pár 24 mám jen kvůli brtníkům, kteří po mně požadují oddělky na této míře, které si sami neumí udělat ... To bylo před 10 lety . Ani svým nepřátelům bych dnes nepřál podobný osud, stojí to hodně peněz a hrozně práce... Tím ovšem netvrdím, že se na 24 nedá včelařit, včelám je to fuk a když má včelař dost času a pár včelstev....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ?im?nek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?l Dadant
> Datum: 16.11.2009 16:12:09
> ----------------------------------------
> Po dlouhé době se na konferenci ozval náš dlouholetý přítel
> Šáňa a hned si také našel svoje oponenty,známé firmy,jak již na této
> včelařské konferenci je zažitým zvykem.Jeho příspěvek je na zamyšlení
> těm,kteří začínají a nemají dosud jasno,na jaké míře včelařit,když se jim
> stará míra 39x24 ,kterou uvedl v život v českých a mor.zemích roku 1902
> Adamec a na které dodnes včelaří kolem 90 % nezdá vzhledem k 21 století
> adekvátní. Co k tomu říci,vzhledem k tomu,že tato míra přetrvala víc nežli
> století,nahradila postupem času stojany/almárky/ české,tak i moravské a
> bude zde i nadále,kdy my tady již dlouho nebudeme. Je samozřejmě na každém
> začínajícím včelaři,pro jakou míru se rozhodne.Je však třeba si uvědomit,že
> úl medu nepotí a když je snůška,včely med donesou třeba i do bačkory.Těm
> mladým je proto zapotřebí připomenout,že nejlepší úl je ten,na který si
> včelař zvykne a po létech se v něm naučí i včelařit,aby na stáří například
> nemusel vynalézat nějaká zvedací zařízení a podobné ptákoviny.Jinak přeji
> příteli Šáňovi pevné zdraví a doufám,že jeho příspěvek nebude na dlouhou
> dobu ojedinělý a občas hodí zase něco do placu...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 11. 2009
Mirek Zelený pro F.S. a něco pro začátečníky (38841)

Nestíhám se divit, co se dovídám o svých kamarádech. Mirek zelený nikdy 159 neměl a s Dadantisty toho moc společného nemá. Zde je část jeho odpovědi na doměnku F.S. :159 nemám, když už tak 185. a na plodiště 3 x 232 a to jenom proto, že chci časem popsat metodiku Vaška Ducháče. A to možná! - Jak je zřejmé, je nízkonástavkový včelař jako kopa dalších a pokud mluvil o Vaškovi Ducháčovi, ten nás učil na včelařském učilišti svojí metodu ošetřování, tak zase můžete i na něj něco vymyslet, třeba, že se vrací k brtnictví, to má totiž moc rád. Pro vysvětlení za brtníky Vašek považuje velkou část současných včelařů, kteří pořád špekulují o dalších zaručeně prospěšných zásazích do včelstev, přehazování rámků, nástavků atd. V neposlední řadě také Ty, kteří chovají včely kvůli rojům, protože ty prý pěkně staví! Typický brtník si neumí odchovat matku, předejít rojení, množit včelstva oddělky, často však má jen několik včelstev ,protože potřebuje mít času na to, aby je nejlépe každých 7-9 dní "kontroloval" a vylamovat matečníky, případně jinak vyrušoval... To co včelař zjistí prvním pohledem na česno, brtník diskutuje po důkladné prohlídce včelstva s ostaními brtníky ještě dva dny.... Stěstím pro včelaře bývá, že větší část brtníků alespoň poctivě léčí. Narozdíl od historických brtníků, kteří využívali brtě dnešní brtníci používají celou plejádu úlů (složitější bývají vysoce ceněny) a medu v průměru na včelstvo mohou získat srovnatelné množství jako včelaři. Včelaři většinou jen ubírají med včelám, brtník je většinou obere a čeká nejlépe do konce srpna, co kdyby nějaké to kilo jetelového medu mohl ještě ukrást.
Myslím, že začátečníci by měli o brtnictví vědět, třeba se mi jich pár podaří zachránit pro včelaření... Takže Vážení začátečníci, určitě již přemýšlíte o jaru, tak během pár dní pro Vás napíšu pár poznámek k jaru, předesílám zapomeňte na jarní prohlídku!! Ta se dnes provádí pohledem na česno! Pokud budete pohledům na česna věnovat stejně času jako prohlídkám, naučíte se mnohem víc a rychleji... Už se těším, jak budu sledovat let včelek na jaře.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš (90.176.8.38) --- 17. 11. 2009
Plastové rámky a mor

Existuje možnost desinfekce v případě moru plodu, nebo je nutno spálit? Mor jsem letos zažil a vzhledem ke státnímu rozpočtu také nemusí být na náhrady za likvidace a jejich cena není malá. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 17. 11. 2009
Re: Sezení včelstav (38841) (38854)

I když, možná by se ta prohlídka mohla omezit na otevření úlu, posouzení shora, kolik je zásob v rámcích 39x15 a pokud málo, přehození nástavku 39x15 dolů, protože většina zásob potom bude v dosahu zimního chumáče v nástavku 39x30.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 17. 11. 2009
Re: Sezení včelstav (38841)

Včely v zimě mohou za zásobami postupovat nahoru a do boku. Ale vůbec nejdou za zásobami dolů. Ideální postavení zimního chumáče na začátku zimy je tedy na spodním okraji zásob spíš u jedné strany rámkových uliček. Jak nastanou dlouhodobě nízké teploty pod nulou, včely potom v uličkách obsazených zimním chumáčem jdou po zásobách nahoru, až narazí na strop a potom jdou podél stropu. V optimálním případě potom takové zásoby v obsazených rámkových uličkám včelám vydrží až na několik měsíců mrazů, zatímco na rozplodování v předjaří potom využijí zásoby, které jsou umístěny v rámkových uličkách neobsazených zimním chumáčem, případně v plástech pod sezením včel.
Odhaduji, že plásty 39x30 byly tmavší, zatímco plásty 39x15 byly výrazně světlejší, asi nezakladené vystavené mezistěny. V takovém případě při nárazovém krmení později v srpnu v létě včely preferují ty tmavší rámky před světlými, takže plodovaly a zásoby ukládaly do tmavších plástů 39x30 a do 39x15 uložily jen jakési přebytky zásob. Když potom v září, říjnu a listopadu nemají přísun zásob, spotřebovávají zásoby nad plodem, ostatní míjejí, až se před zimou dostanou k horním loučkám rámků 39 x 15 a na vlastní zimu jim zbudou jen ty přebytky zásob v plástech 39x15.
Jestli to je ono, tak chyba je jasná. Plocha plástů v úlu uspořádaného na zimu musí být i přes jednotlivá patra nástavků víceméně celistvá, co se týká jejich tmavosti - atraktivity pro kladení a ukládání zásob v podletí. Vliv těchto plástů se potom dá omezit pozdním krmením. Zatímco v srpnu včely ukládají zásoby do celého prostoru úlu, v září a říjnu je ukládají výhradně nad plod a v těsné blízkosti plodu. Pozdní průběžné krmení v září a říjnu tedy stlačí sezení zimního chumáče směrem dolů a zásoby z toho krmení uloží nad ním. Jak nastane zima, včely potom jdou opačným směrem. Ostatně je otázka, jestli pozdní přísun sladiny není na stanovišti i z přírodních zdrojů, nějaké hořčice na poli vyseté na zelené krmení nebo tak podobně. A úhyny včelstev potom nastanou ten rok, kdy přírodní zdroje zklamou...
Automatické přehození nástavků je podle mně hloupost, může znamenat při jen 15 kilech zásob zničení včelstva i naopak zachránění včelstva podle toho, jak jsou zásoby rozložené. Já bych to viděl na počkání na slunečné počasí, rozebrání včelstev po rámcích a potom posouzení. A složení zpátky přehozením i rámků i nádstavků, pokud to bude nutné, tak, aby nad a v dosahu sezení včel bylo dostatečné množství zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 17. 11. 2009
Re: Líheň matek (38839)

Dle http://www.beedol.cz/2009/teplota-vhodna-pro-lihnuti-matek/ :

V termostatech, kde se líhnou včelí matky z matečníků, nastavíme teplotu 34,5 °C (teplota může kolísat, ale ne víc než o stupeň). Protože teplota v líhni nemusí být rovnoměrná, kontrolujeme ji spolehlivým teploměrem v blízkosti matečníků.
Vlhkost vzduchu upravíme na 70 - 90 % pomocí misky s vodou. Do 25litrové líhně stačí kompotová miska.
V optimálních podmínkách se matečníky vylíhnou 15. den od položení vajíčka. Záleží ale také na podmínkách v chovném včelstvu (výživa, obsednutí) před školkováním do líhně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 17. 11. 2009
Re: trubci (38800) (38801) (38804) (38832)

Zdravimpane Vaclavku,

nebyl to nejaky preklep 65 kg. medu z jednoho vcelstva z jednoho medobrani. Zda se mi to k neuvereni ? Toby se pak vynos z jedne sezony mohl klidne dostat nekam na 130-150 kg. Nevcelarim v Optimalech a mozna se mylim,ale vychazito tak na 4-5 mozna 6 NN nabouchanych medem.

Pavel Zajicek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka (38797)

Nevim, jakym zpusobem se leci na Slovensku a jake fumigacni pasky se tam pouzivaji. Za sebe mohu rici, ze jsem pred par lety vyzkousel dle rad p. Turcani provest fumigaci paskem v podmetu u nastavkoveho vcelstva pomoci fumigacniho pasku slozeneho do tvaru V. Tehda jsem takto osetril 1/3 vcelstev na vcelnici, zbytek presne dle metodiky z Dolu, pasek ve svisle poloze v hornim nastavku. Po vyhodnoceni jsem nezaznamenal zasadni rozdil mezi obema zpusoby, od te doby lecim pouze v podmetu a paskem slozenym do tvaru V. Jeste jsem nezaznamenal ztratu ani jedineho vcelstva v podzimnim ci zimnim obdobi. Nikomu nic nenutim, ale delat veci zbytecne nehodlam. Vzdyt i dnesni moderni zpusoby vhaneni Amitrazu 'Zal07,Grifin)jsou cesnem a dokonce uz ani nezadelavaji cesna na 30 min, jak delame my pri fumigaci.

Pavel Zajicek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 17. 11. 2009
Re: Líheň matek (38839) (38846)

Pokud mohu mistra doplnit, optimální RH je 75% (ne venku, ale při uvedené teplotě!).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76646 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 38850 do č. 38910)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu