76195

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Albert Gross (212.197.5.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675)

Pán Krušina,
skúste si uvariť "polievku" z hnedého zaplodovaného plástu a z penenského plástu a potom skúste oboje porovnať svojimi zmyslami /chuť a čuch/. Ja som to síce neskúšal, ale ten tmavší vývar nechcem ponúkať ani svojim zákazníkom.
Pre tisíce francúzkych a talianskych včelárov je to elementárna hygienická zásada.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 11. 2009
Re: med z černých plástů (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699)

Co se schvalování týče,ve světě se to používá běžně už 30 let a hlavně v EU. Takže kdyby to nefungovalo.... každý ať si odpoví sám. Zrovna tak nejsou povoleny odpařovače a pod. Co se týká té půl hodiny, zrovna včetra na pr. včelařích dr Kamler mluvil o půl hodině ucpaných česnech, takže tento úlet beru s rezervou. Co se týče černých plástů je to skutečně prasárna, aĺe jak už to bývá, vždy je něco za něco. Stačí na to jednoduchý pokus. Máte li za plotem řepku, tak až přijde její čas vyberte 3 asi tak stejná včelstva. Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny. Po skončení květu vše zvažte a vyhodnoťte a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev. To se budete divit. Výsledky vám neřeknu, vyzkoušejte! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693)


>
> Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
>
> Není jich tu víc, ale stejně si každý dělá co chce, nebo spíš neléčí! Já vidím problém v tom, že řada chytrých lidí vidí problémy, ale mají své zaměstnání a jen krafají, než aby se zapojili a třeba obměnili personálně příslušné instituce v rámci celého svazu.....
A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
Radek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
med z černých plástů (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697)

Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté nádherně čajově zbazvený med...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: ?l Dadant
> Datum: 11.11.2009 19:04:58
> ----------------------------------------
> Zdenek napsal:
>
> >Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
> >Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale
> čuně! Znám pár takových.
> .........................
>
> Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o
> černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty
> zčernat nějak super moc).
> Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
> Jak je to prokázáno?
> Zajímalo by mě to.
>
> Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné
> literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat
> zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji
> shromažděvat než do ponenských.
>
>
> Zdenek napsal:
> >Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten
> správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
> ......................
>
> Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
> Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného
> medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani
> na barvě ani na chuti.       :)
>
> Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.
>
> Zdenek napsal:
> >Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita
> bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
> zdenek
> ...................
>
> Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
> Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med
> horší kvality?
>
> Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38696)

Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20 včelstev netrvá déle než půl hodiny....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 17:58:18
> ----------------------------------------
> Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.190.61.38) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694)

Zdenek napsal:

>Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
>Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových.
..........................

Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty zčernat nějak super moc).
Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
Jak je to prokázáno?
Zajímalo by mě to.

Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji shromažděvat než do ponenských.


Zdenek napsal:
>Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
.......................

Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani na barvě ani na chuti. :)

Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.

Zdenek napsal:
>Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek
....................

Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med horší kvality?

Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690)

Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5 hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla, anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území. Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom, že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38673) (38683)

Ten poslední řádek si poněkud odporuje. Co je to "s mírou" a co "když je to nutné"? Kde je ta hranice? budeme ji odvíjet od požadované výtěžnosti nebo nám bude stačit, že nám jen přežije včelstvo? Budeš včelstvo léčit preventivně v srpnu, je to nutné nebo ne? Nebo počkáš jestli přežije zimu a pak něco podnikneš bude-li to třeba? (Beze jména).
Pro jistotu vysvětlím o co mi jde.
-----------------------------------------------------------
U normálního léčení - z mého pohledu - jde, když po každém léčení ubyde víc jak 90% roztočů co jsou ve včelstvu.
Jednou, když jsem to počítal, vyšla mi ze dvou po sobě udělaných fumgací účinnost té první 97%.
Tedy zjednodušeně řešeno, jestli mi po první fumigacio padají stovky, tak při druhé by měly padat jen desítky.
Když ne, je něco špatně. (Karel).
--------------------------------------------------------
Tedy jak na to? Teorie je teorie, praxe je praxe. Praxe ověřuje teorii. Musíme si také ověřovat výsledky své práce. Neboť když dva dělají totéž, není to mnohdy totéž.
Pokud se nevyšlechtí včely odolné VD, nebo se nenajde přirozený škůdce parazita Varroa destruktor, pak nám nezbývá nic jiného než VD hubit, neboli léčit včelstvo proti varroaze.
Musíme rozlišit v podstatě léčené na letní (kyselina mravenčí,gabon), které chrání zimní generaci včel a léčení podzimní (Varidol). Obě jsou důležité a nenahraditelné, neboť nám zajistí zachování včel a výnos v příštím roce.
Nutnou míru a hranici léčení si můžeme upřesnit sami pomoci monitoringu VD a jeho vyhodnocení a stanovení postupu léčení. V létě je to sledování přirozeného spadu VD, doplněného např. smyvem, poprášení včel jemným cukrem, apod.
Při podzimním a zimním léčení, bychom měli sledovat spad VD po léčení (např. po třech dnech)a jeho vyhodnocení a zase stanovení dalšího postupu. Cílem by mělo být dosažení minimálního zůstatku VD ve včelstvu (neboť ti se zúčastní své reprodukce v příštím roce) a minimalizovat dávkování léčiva, abychom zbytečně nezatěžovali samotné včely a jejich produkty.
Pro kontrolu a následně optimalizací léčení navrhuji(si) vzít v úvahu účinnost léku (deklarovanou výrobcem v ideálních podmínkách léčení) a ukazatel účinnosti vlastního léčení (v daných podmínkách), ovlivněnou metodou léčení, dávkováním léčiva,prostorem úlu, venkovní teplotou, netěsnosti úlu apod.
Účinnost vlastního léčení (x)stanovím pomoci spadu VD po dvou léčeních ve včelstvu bez plodu (např. klíckováním matky).
Pro účinnost vlastního 1.léčení pak: x1=100.s1/(s1¬+s2)
Kde: x1 je vlastní účinnost po 1.léčení, s1 je spad roztočů po 1.léčení a s2 spad roztočů po 2.léčení.
Pokud si spočteme, zde na diskusi uvedené hodnoty spadů po léčeních, pak:
Přítel Polášek měl vlastní účinnost léčení 90%, přítel Turčány 77% a přítel Petr (aerosol) méně než 50%, přítel Josef (průměr 73%). Účinnost Varidolu je přitom 95-98%.
Podotýkám, že toto je jen výpočet orientační, který (si myslím) pro praxi postačí. Pro přesnější výpočet bychom museli znát místo spadu po 2. léčení (s2) zůstatek roztočů ve včelstvu po 1. léčení (z1), ale ten neznáme.
Znalost účinnosti vlastního léčení má význam hlavně u vysokého zamoření VD.
Ukazatel účinnosti vlastního léčení (x)chci použít v příští sezóně, kdy si chci ověřit vliv dávkování léčiva pro můj úlový systém, i zde diskutovaný vliv denní teploty na účinnost léčení. Cílem je optimalizovat předepsané léčení ve vlastních podmínkách. Zároveň vyzkoušet a vyhodnotit i ekologické metody léčení varroázy.
P.S. Moje účinnost vlastního léčení byla 90%. Víte, jaká je ta vaše?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675)

Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu. Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových. Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek


>Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka >moudrosti. :)
>Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně >ovlivňuje umístění v nezaplodovaných plástech.
>Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně >kvalitní?
>Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují >kvalitu medu? Jak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690)

Jádro sporu bylo v tom, jak se zmínil KaJi, totiž je-li možné nějak srovnávat aerosolové ošetření a fumigační ošetření. A to si myslím, že vůbec není jednoduché.

Tady není pochyb o účinnosti jednoho či druhého. Tady je otázka toho, pochopit proces a děj v úlu.
A také otázka následného rezidua. Dělat aerosolové ošetření až do 15. března bych se bál.

Ke G.P.
Pane Pazderka, plyn je plyn a plynem zůstane, dokud nenastane fáze kondenzace, nedosáhne rosného bodu (teplota, tlak, rosný bod). Parciální tlak amitrazu je 0,051 mPa při 20°C, to znamená že ho může být v plynné fázi cca 0,5 x 10 exp-9 objemového množství ve vzduchu, aby nekondenzoval při 20°C. Jak to je při 0°C, to se mi zjistit nepodařilo, ale vzhledem k tomu, že bod tání je někde okolo 85°C, tak se to asi výrazně lišit nebude.

Proč se v potravinářství používá k trávení plyn (třeba kyanovodík)a ne aerosol?, protože se všude dostane a po vyvětrání nezbyde reziduum. A takto se na problém (fumigace/aerosol) dívám i já. Povrchy prostředí úlu jsou vesměs pokryty voskem a směsí vosku s propolisem a také hladina odvíčkovaného medu. To vše se při aerosolu smočí a vosk snadno vstřebá amitraz (lipofilní látka).

Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v rámci státu. To bude teprve diskuse:-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 11. 11. 2009
Dotazy začátečníka

Máte pravdu.Sice nejsem začátečník,pokouším se být včelařem asi 20let,ledacos vím,ale stále to není ono.Když čtu některé příspěvky,vůbec netuším,která bije a tak je nečtu.Naposled téma,,odvíčkovací přístroj".Jednodušší máte vznést dotaz,on vám vždy někdo odpoví...Nikdo nemůže říct to je to pravé,protože se liší velikost včelstva,typ úlu,podnebí,nadmořská výška...Každý rok je jiný,každé včelstvo se chová jinak...To je na tom to krásné,učím se pořád a stále se divím.Přeji hodně úspěchů černá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690)

Kdyby to tady bylo jak na Americkém kontinentě, (v Americe) tak je
tady alespoň jistý pořádek. Třeba Argentina a její webové zdroje
informací vypovídají o silné tradici včelařství a jejich prezentace a
smysluplnnost a organizace práce mne ujišťuje v tom, že zájmoví
včelaři u nás jen pořád něco vymýšlí ale když se něco pohne kupředu,
stojí za tím nejednou praktická práce právě větších chovatelů a
praktických teoretiků s více včelstvy.

Takže jestli si pan Josef pořídil teplý vyvíječ aerosolu tak snad může
dělat pokusy podobné tomu, co dělá Dol. Kdyby se raději zeptal jak
podrobně křížově zjišťovat účinnost pokaždé jinak podávaného léčiva,
také si myslím, že to je ten pravý význam proč si pořídit nějaké
udělátko na léčení. Samotný Dol nic v tomto směru krom vydávání
drahých metodik pro MZe nedokáže, jedině žeby si p. Josef nechal
poslat instrukce, zajel na odborné školení jak křížově zjišťovat spady
a můžete se s takovými poznatky napsané černým na bílé podílet s
Dolem. Určitě tohoto je Dol schopen. Sbírat a hodnotit informace.
Možná by potom byl i výrobcem nějakého ZalDolu nebo FureDolu ne
podobného přístroje na PB. ;-)


_gp_

2009/11/11 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
> Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
>  Radek
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
>>  Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
>>  Datum: 11.11.2009 14:47:19
>>  ----------------------------------------
>>  Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
>>  používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
>>  se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
>>  neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
>>  léčivo dostane snáze do středu.
>>  Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
>>  aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
>>  dnech)
>>  Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>>
>>  Josef
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689)

Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 14:47:19
> ----------------------------------------
> Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
> používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
> se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
> neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
> léčivo dostane snáze do středu.
> Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
> aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
> dnech)
> Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>
> Josef
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.60.65) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688)

Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se léčivo dostane snáze do středu.
Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech dnech)
Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?

Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684)

To je mimo logiku chápání. Jako první po zplynění léčiva ve fumigantu
dochází u něj podle fyzikálních zákonů k vytvoření aerosolu. Ten má
určitou velikost. Ostatní látky co jsou chvostem kvůli postupu směsi
plynu, se okamzitě s tímto aerosolem mísí. Jinak - nastává pod vlivem
měnících se teplot a prostředí ke kondenzaci. (Ta není podobná jako u
studené nebulizace tekutého roztoku rozbitím na určitou velikost.) A
to se ještě léčivo pouze začalo vznášet a padat v úlu a včely teprve
začínají reagovat. Takže velikost kapénky léčiva v kouři je relativní,
protože v kouři se opět zvětšuje a nabírá podle fyzikálních zákonů na
objemu a ještě se nedostalo to léčivo do středu chomáče.

No a teď ten druhý bod B. Aerosol z acetonu, má mnohem menší
strukturu, čím vyšší je teplota prostředí v úlu. Aerosol z vody a
léčiva také, pokud se rozbíjení nezpomaluje zamrzáním při nebulizaci.
Také postupuje podobně jako aceton ale pomaleji do teplejšího úlového
prostředí a také na něj včelstvo působí pasivněji, protože studený
aerosol nezapíná poplašný signál tolik jako kouř. Velikost částic
aerosolu se ale Bohudík nezvětšuje, nedochází okamžitě ke kondenzaci.
Ale naopak, podle toho tepla a okolní vlhkosti v úlu se do určité
chvíle zmenšuje a to je ten zásadní rozdíl proti teplému aerosolu.


Takže princip roznosu účinné látky není podobný vůbec, ale záleží
podle všeho na dalších uzavřených úlových podmínkách a nato platí
další fyzikální zákony.


_gp_

2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Myslím, že jste nepostřehli to zásadní slovo
> okamžitý
> když jsem to psal, chtěl jsem to zvýraznit.
> Plyn se snáze dostane do semknutého hroznu, protože zde fungují parciální
> tlaky plynů a difúze. Aerosol takové vlastnosti nemá.
> Aerosol působí výrazně déle, možná včely na vnějším obalu vyprovokuje k
> tomu, aby se "zalezly ohřát", protože výparné teplo acetonu je citelně
> zchlazuje a tím zanesou účinnou látku do centra chomáče.
>  To, co jsem chtěl naznačit ted říkám jasně.
> Při aerosolování zůstává účinná látka na plochách podstatně (řádově,
> měsíc...)déle než u fumigace. Proto z této metody mám obavu.
> Potom nelze srovnávat  obě metody bezprostřední analýzou spadu.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675)

Pane Gross,
ve vší úctě jste asi nikdy neviděl NN včelaře, proč bych měl rotovat nástavky? Především před aplikací gabonů vyndavám větší část nově vystavených panenských souší do skladu, protože se o ně nemusím starat celou zimu a mám je na jaro na rozšiřování i med. 2. Hlavní část výměny díla se u hodně NN včelařů provádí tak, že na podzim nebo brzy na jaře se sebere spodní(podle toho, kdy máte čas cca říjen-březen), nejtmavší dílo a vyvařím. Na jaře rozšířím tak, že nahoru posadím panenské souše ze skladu -Proč bych se měl proboha hrabat ve včelách, když podle pohybu na česně dopředu vím, že je vše v pořádku( snad kdybych si chtěl prohlídnout matku a při navrácení ji třeba přimáčknout nástavkem)? A dále rozšiřuji celými nástavky s mezistěnami , které podstavuji jako 2N od shora. A to by jste měl vidět, jak rády matky na jaře kladou do panenských souší od medu a jak rychle včely zanesou vystavěné mezistěny medem, A promiňte,končím debatu na téma rotací nástavků jak je ve vší úctě v historické-brtnické literatuře často rozebíráno!!! Bohužel jsem se během svých studií na učebním oboru včelař nedověděl o jiném než historickém aspektu rotací nástavků.

MUDr.Radek Hubač
Military Medical Center of Excelence Budapest - Branch chief-Deputy director (www.medcoe.hm.gov.hu)
Učitel včelařství - nikoli brtnictví!!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: ?l Dadant
> Datum: 11.11.2009 11:53:14
> ----------------------------------------
> Albert Gross napsal:
> >Každý včelár si môže určiť parametre kvality svojho medu a vytáčanie medu
> z nezaplodovaných plástov je jedným z mojich parametrov.
> >Pri NN systéme sa počíta s rotáciou nástavkov a tým sa med dostáva do
> zaplodovaných plástov.
> ......................................
>
> Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka moudrosti. :)
> Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně ovlivňuje umístění
> v nezaplodovaných plástech.
> Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně kvalitní?
> Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují kvalitu medu?
> Jak?
>
>
>
>
> Albert Gross napsal:
> >Tých 40 mm je možno málo, mali ste skúsiť o pár mm viac.
> .............
>
> Když už jsme u kvality medu, zamyslel bych se nad argumentem, který tu
> uvedl tuším přítel Hubač - že vypozoroval vyšší obsah vody v delších
> buňkách. to už s kvalitou medu má co do činění.
> Podle toho, co jsem si všimnul já, to s tím může souviset možná částečně.
> Ale podstatně obsah vody podle toho, co jsem si všimnul, ovlivňuje jak
> hustě včely mají obsednutý prostor úlu. Jihak řečeno, v dvouprostorových
> úlech běžně vytáčím řepku 17% vody z rámků 30 mm tloušťky (s mezerníky
> 40mm), u nástavkových úlů s nižší hustoitou obsednutí je v některých
> případech problém vytočit 18% s tlušťkou rámku 25 až 28mm.
> Ale samozřejmě s rojením jsou potom problémy naopak. :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38648)

Ale to logice vůbec nic neubírá a vůbec, je to velmi citlivé téma pro
systém odběrů spadu měli. Je oničem a má to význam pro SVS pouze
informativní. To proto, že jestli někdo aerosoluje kolem Vánoc a do 21
dnů vytahuje podložky pro povinný odběr měli, je to opravdu oničem
taková diagnostika, protože zkrátka roztoči padají nejen okamžitě, ale
i postupně v závislosti na rozvolnění chomáče. Roztoč, ktyrý dodělává
na podložce má tendente se motat a schovávat pod podložku. Takže
jestli roztoč opustí chomáč a spadne na buňku, z 99% zaleze ke dnu a
odtud jej vytáhne dělnice a shodí na dno. A v tom je obrovský argument
pro tak pravidelně vyharované peníze oknem přes sběr měli u nás.

Potvrzuji to zkušeností. Dojdu ke včelstvům na stanovišti. Těch mám
pár pro detekci v den tepla 10 - 15 °C a to těsně ještě před
ochlazením kolem 0 jsem zafumigoval. Při chladném počasí dojdu po
týdnu kontrolovat spad. Prakticky dojde při monitoringu a následných
zjištění na toto. Ve včelstech vidím spad od 2 - 150 roztočů. Toto
zjištění je logicky ale velmi zkreslené, protože byla vyšší nehybnost
dělnic po úlu a s tím i odpadlých roztočů. Proto, protože tam byl spad
kolem 150 roztočů udělám roztok pro nebulizér a ještě ten den, co jsem
počítal roztoče, vyčistím podložky (jde o nový bílý čistý papír A3) a
přeléčím celé stanoviště. Během 15 minut po aerosolování padají další
mrtví roztoči z fumigace a po 30 minutách padají další živé samičky
roztoče VD dohromady s mrtvými. Takže je do 15 minut pozorovací další
pozorovací doba pro monitoring pro fumigaci a ta doba se prolíná s
pozorováním nového účinku po nebulizaci na další živé roztoče. Počty
kde byli původně 2 roztoči "dopadalo" na vyčištěnou podložku dalších
30 mrtvých roztočů do 15 minut od doby vpravení aerosolu kvůli mírnému
rozrušení. Takže kontrola spadu může vypadat i takto a není vůbec
vyjímkou, že k 50 roztočům dopadne ještě 300 zachytlých.


Takže závěr, zimní monitoring je velmi závislý na probíhajícím
klimatu, protože i pouhé NErozvolnění zimního chumáče včel může
zkreslit původně nulový výsledek zimního spadu roztočů ať zasažených
léčivem nebo nezasažených. Zimní monitoring nemusí být přesným
zjitěním. Je jen hrubou orientací v počtech roztočů.

_gp_

2009/11/10 <e-mail/=/nezadan>:
> Pro p.Pazderku.(omlouvám se za opožděnou odpověď)
> ...
> Přeci není možné,aby v
> chomáči nebo v prostoru úlu bylo po dobu jednoho týdne tak značné množství
> mrtvých roztočů a včely je ihned po vložení doutnajícího pásku s varidolem
> hromadně vypouštěli na podložky?Pro mě to nemá logiku a je to jenom jasný
> důkaz,že aerosolová technika nám zapřičiňuje značné množství ztrát zvlášť
> těm včelařům,kteří ji považují za spasitelnou a fumigaci provedou
> nedostatečně nebo vůbec..
> ...
> S pozdravemP:Z:
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38673) (38683)

já myslím, že lepší pronikání aerosolu do včel v zimním chumáči bylo prostě přeceněno. Rozdíl mezi fumigací a a erosolem je ten, že včely cítí kouř z knotu a instinktivně na několik minut se sevřou a zabrání průniku toho kouře dovnitř. Když už potom zase potřebují vzduch a chumáč uvolní, je za těch pár minut většina léčiva na aerosolu z teplého kouře už usazené na chladných stěnách úlu.
Aerosol z přístoje je studený a včely na něho nereagují sevřením chumáče, takže jde dovnitř chumáče s takovou intenzitoum s jakou včely dýchají. A v tom je asi problém, včely hodně silného včelstva, za chladu a bez plodu mají tak malou spotřebu vzduchu, že toho aerosolu se vzduchem se dovnitř zimního chumáče taky dostane málo. Kromě toho za těch 20 let, co se aerosol používá, se změnily průměrné parametry včelstva i úlu, včelstvo je silnější, průměrná spotřeba potravy a tím vzduchu včely je za nízké teploty menší a úl je v průměru větší, má větší neobsazený prostor a aerosol musí od česna ke včelám překonat větší vzdálenost než dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680)

Myslím, že jste nepostřehli to zásadní slovo
okamžitý
když jsem to psal, chtěl jsem to zvýraznit.
Plyn se snáze dostane do semknutého hroznu, protože zde fungují parciální tlaky plynů a difúze. Aerosol takové vlastnosti nemá.
Aerosol působí výrazně déle, možná včely na vnějším obalu vyprovokuje k tomu, aby se "zalezly ohřát", protože výparné teplo acetonu je citelně zchlazuje a tím zanesou účinnou látku do centra chomáče.
To, co jsem chtěl naznačit ted říkám jasně.
Při aerosolování zůstává účinná látka na plochách podstatně (řádově, měsíc...)déle než u fumigace. Proto z této metody mám obavu.
Potom nelze srovnávat obě metody bezprostřední analýzou spadu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38673)

JK:
Na závěr si položme akademickou otázku. Může za všechny úhyny skutečně ten aerosol? Kde ty příčiny asi jsou?
--------------
Pro jistotu vysvětlím o co mi jde.
U normálního léčení - z mého pohledu - jde, když po každém léčení ubyde víc jak 90% roztočů co jsou ve včelstvu.
Jednou, když jsem to počítal, vyšla mi ze dvou po sobě udělaných fumgací účinnost té první 97%.
Tedy zjednodušeně řešeno, jestli mi po první fumigacio padají stovky, tak při druhé by měly padat jen desítky.
Když ne, je něco špatně.

A tak to po mnoho let bylo až na jednotlivé vyjímky, které mě celkem nechávaly klidným, protože jsem pro ně měl vysvětlení.

Ale v roce 2007 jsem z přesvědčení, že je aerosol lepší a účinější dělal tři ošetření aerosolem.
A padalo stále srovnatelné množství roztočů po prvé, druhé a i třetí aplikaci. Třetí jsem nedokončil a sehnal si M1 a část dělal po čtvrté M1, nedokončenou část po třetí M1.
A jak říkám důvody tohoto průběhu mohly být různé, ale podezření hlodá.

To že včely hynuly, je mi celkem dnes jasné, včely hynuly na viry a jestli je přenášely roztoči, či jim jen otevřeli cestu - to je na ty co se tím zabývají. Nevím.
Mě udivilo že nehynuli/neubývali roztoči.

Od té doby nearosoluji, ale vyvíječ je ve skříni kdyby někdy přišla zima hned v listopadu. Takže žádné srovnání účinnosti nemohu provést.

Doufám že za běžných podzimů i nadále vystačím s kouřem.
A nebo třeba jen s KM.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 11. 11. 2009
Re: Dotazy zvědavého začátečníka (38676)

Bohužel s příchodem internetu autory postihla internetová nemoc. Zatímco dříve neměli nic jiného na práci, než pokud se rozhodli, vedle ošetřování včelstev psát třeba knihu o včelaření, maximálně jednou za nějaký měsíc konzultovat s někým, kdo je osobně navštívil, dneska titíž lidé píšou na internet a třeba denně. Zatímco dříve dali dohromady za nějaký rok, knihu, podrobný návod se všemi důležitými detaily v rozsahu 50 - 150 stran, kde měl včelařský začátečník úplně všechno, dneska se vyžívají v psaní krátkých článků na webové stránky a v diskutování. Na internetu se tak nachází spousta "nekompatibilních" včelařských článků, jakási včelařská vědomostní "drť", kde co článek a co včelař, to trochu jiný názor a hlavně spousta různých drobností, které jsou pro zavedeného včelaře samozdřejmé a automaticky se předpokládají, ale jejichž neznalost je pro začátečníka fatální, tam chybí. Články a jednotlivé kousky popsaných metod se tak ani nedají srovnat, protože každý včelař tyto drobnosti a výchozí parametry má nadstavené trošku jinak. Pokud tedy začátečník poskládá svou včelařskou metodu z internetu z těchto kousků od různých včelařů, musí intenzívně zapřáhnout svou intuici a vybrat jenom ty články a dílčí postupy, které se k sobě hodí. Pokud se mu to vůbec povede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38678)

Neřekl bych, že moje názory jsou přesně opačné, jen korigované o
zkušenosti. Především upozorňuji, že moje zkušenosti nezobecňuji, píšu
jak to vychází mně. Jinému to může vycházet jinak - např. nějaká
manipulace s pár rámky navíc a včas pro někoho není problém, pro mě ano
(hlavní je chov matek). Když jsem před pár lety psal o DS, spíše šlo o
předpoklady, které jsem si chtěl ověřit, teď předkládám víceleté
zkušenosti. Některé předpoklady se mi potvrdily, jiné ne. Medné výnosy
první roky byly o cca 4 kg vyšší (potom už ani ne), ale ty nevýhody to
nevyvážilo. Takže to berte jako výsledek několikaletého ověřování
předpokladů, v jednom určitém způsobu chovu, na dvou stanovištích! Ještě
něco důležitého - dávejme důraz na způsob chovu v urč. systému - celou
metodiku, nikoliv pouze na úl, ten sám o sobě výsledek nepřináší!
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> No mě se moc zasahovat do teorií o úlové otázce nechce, hlavně proto, že to
> k ničemu nevede. Nejsem ale ještě úplně senilní a co se týče pamatování si
> věcí kolem včel mám paměť jako slon. Vzpomínám si na dobu cca před 10 lety,
> kdy jsem si vyměňoval názory o Dadantech s Ing Čermákem a ten tvrdil, že se
> jedná o velké ulehčení práce a dost solidní navršení výnosů a že kdyby to
> šlo, včelařil by pouze v nich. Když čtu teď jeho názory,tak je to přesně
> opačně.Čím to??? .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672)

Měl jsem Vás za hloubavého zájemce o tuto problematiku léčení, ale Vy
nemáte ani přehled o aerosolech jako takových, protože fumigací se
vlastně také aerosoluje včelstvo.(přechod roztoku do prostoru v
aerosolových částicích)

Doporučuji si vyhledat pár informací okolo tohoto. Aerosol je všude
kolem nás a jestli Vám nedovolí Vaše logika pochopit, že obsah tekutin
v plynu má úplně jiné fyzikální zákonitosti než si myslíte, potom se
těším na polemiku v nějaké formě normálních otázek. To co tu čtu jsou
nějaké dogmata a dojmy a ne fyzika. Čeho se tu ještě dočkám. A to jsem
tak mizerný přes fyziku. Copak nemáte internet?

_gp_




2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Na to téma jsem se už před pár lety pokoušel polemizovat s včelařskými
> odborníky a nikdo nebyl schopen odborně reagovat. Nikdy jsem aerosol
> nepoužil, protože naše ZO naštěstí šetří. Takže nemám s tím praktické
> zkušenosti. Princip vyvíječe jsem pečlivě zkoumal a nespatřuji na něm nic
> zázračného. Jde o to, že se z přístroje distribuuje velmi jemný aerosol
> roztoku akaricidu, jemné kapénky. Jakákoliv taková kapénka je mnohonásobně
> větší, než molekula páry. Tvrzení, že se kapénka dostane snáze do chumáče
> než plyn je z fyzikální podstaty nesmysl. Fumigace tedy je bezprostředně
> vždy mnohonásobně účinnější, než aerosol. V čem tedy tkví účinnost
> aerosolu? Kapénky se vlivem povrchového napětí ochotně "přilepí" na veškeré
> dostupné plochy včetně povrchových včel. Dovnitř chumáče se kapénky
> nedostanou, protože povrchové včely působí jako filtr. Léčivo tedy zůstane
> na povrchu plástů a některých včel a následně se mezi včelami distribuuje
> kontaktním způsobem, dlouhodobě, podobně jako je to u Gabonu ale může ten
> proces trvat celou zimu. Nemám tu možnost, ale stálo by za to udělat pokus
> a do roztoku přimíchat potravinářské barvivo a pak sledovat, jak a kde se
> barva uchytila a jak dlouho tam vydržela.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672)

K principu obou aplikačních forem zde nic nenapíšu, protože v tom se
nevyznám. Ale zjevně zde něco nesedí s empirií. Pomáhal jsem v 80.
letech s pokusy na ověřování účinnosti aerosolu ve srovnání s fumigacemi
a fumigace při nižších teplotách měly nižší účinnost, zatímco aerosol
byl plně účinný i při teplotách kolem 0 st.C, i mírně pod 0st.C. Dělali
jsme to na východním Slovensku, dva dny před Silvestrem, když už zbytek
národa chystal šampaňské a jiné dobroty :-).
K. Čermák

Pavel Holub napsal(a):
> Na to téma jsem se už před pár lety pokoušel polemizovat s včelařskými
> odborníky a nikdo nebyl schopen odborně reagovat. Nikdy jsem aerosol
> nepoužil, protože naše ZO naštěstí šetří. Takže nemám s tím praktické
> zkušenosti. Princip vyvíječe jsem pečlivě zkoumal a nespatřuji na něm nic
> zázračného. Jde o to, že se z přístroje distribuuje velmi jemný aerosol
> roztoku akaricidu, jemné kapénky. Jakákoliv taková kapénka je mnohonásobně
> větší, než molekula páry. Tvrzení, že se kapénka dostane snáze do chumáče
> než plyn je z fyzikální podstaty nesmysl. Fumigace tedy je bezprostředně
> vždy mnohonásobně účinnější, než aerosol. V čem tedy tkví účinnost
> aerosolu? Kapénky se vlivem povrchového napětí ochotně "přilepí" na veškeré
> dostupné plochy včetně povrchových včel. Dovnitř chumáče se kapénky
> nedostanou, protože povrchové včely působí jako filtr. Léčivo tedy zůstane
> na povrchu plástů a některých včel a následně se mezi včelami distribuuje
> kontaktním způsobem, dlouhodobě, podobně jako je to u Gabonu ale může ten
> proces trvat celou zimu. Nemám tu možnost, ale stálo by za to udělat pokus
> a do roztoku přimíchat potravinářské barvivo a pak sledovat, jak a kde se
> barva uchytila a jak dlouho tam vydržela.
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.425 / Virus Database: 270.14.60/2495 - Release Date: 11/10/09 19:56:00
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674)

No mě se moc zasahovat do teorií o úlové otázce nechce, hlavně proto, že to k ničemu nevede. Nejsem ale ještě úplně senilní a co se týče pamatování si věcí kolem včel mám paměť jako slon. Vzpomínám si na dobu cca před 10 lety, kdy jsem si vyměňoval názory o Dadantech s Ing Čermákem a ten tvrdil, že se jedná o velké ulehčení práce a dost solidní navršení výnosů a že kdyby to šlo, včelařil by pouze v nich. Když čtu teď jeho názory,tak je to přesně opačně.Čím to??? Když si vzpomenu na jeho radu o výměně mezistěn v raném podletí, tak to jem vyzkoušel pouze jednou a takovou blbost už nikdy dělat nebudu, připomínalo to dost pracností Budečáky. Takže nezbývá než si položit základní 2 otázky. Vyhovuje včelaření v DS modernímu včelaření? Je Dadant klub v čele s Ing Řeháčkem důstojným zástupcem těchto včelařů? Na první otázku bez nejmenšího zapochybování říkám určitě ano a kdo nevěří, stačí si počkat. V Dole je odpovědně testují a o navýšení výnosů a všem ostatním mluví také. Navíc už mají připravenu metodiku a DVD a brzy to bude k mání. Na druhou otázku odpovídám a nemám z odpovědi radost. Dadant klub s jeho vedením je zcela nepoužitelným molochem a jestli chtějí pro včelaření v DS něco udělat, bylo by nejefektivnější se rozpustit. Ostatně to jsem navrhoval i ve Vodňanech. Marně. Nejhorší je řeháčkova hamižnost, že chce vše prodávat a o všem rozhodovat. Občas připíše do metodiky nějakou neověřenou blbbost a už je zázrak na světě a už se mastí kapsy. Viz ovládání rojení řízeným plodováním. To už jeden neví jestli si dělá srandu, nebo to myslí vážně, viz loňské Vodňany. Tak těchto šaškáren i když jsem zakládajícím členem Dadant klubu se odmítám zúčastňovat! Když tedy začínající včelař projde stránky optimalistů,langstrotistů, a pak se obtížně seznámí s Řeháčkem, nedivím se, že se Dadantu vyhýbá obloukem. Jinak já se nijak netajím tím, že včelařím pro peníze a je mi v podstatě jedno v čem.ˇDost jsem se i nazkoušel a mohu prohlásit, že jsem nepoznal nic co by sypalo peníze snadněji než včelaření v DS. Na druhou stranu jsem se nízkým nástavkům vyhýbal. Letos poprvé jich chci pár vyzkoušet a pár věcí si na nich ověřit, protože co si budeme namlouvat ta velká bedna s jinými rozměry rámků mě také pěkně s...! Ale když s ní tak vydatně padají peníze! Kdyby se prokázalo co si potřebuju ověřit a výnosy alespoň neklesly, problém s Dadanty se bude řešit. Já na nich doopravdy nelpím! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661)

> Souhlas. Já také ne. Možná mám sensitivní materiál (Singerky), ale vím, že
> plod v úlech už není, a nemusím proto rušit včely v listopadu zbytečnou
> prohlídkou, nemusím klíckovat matku, nebo v červenci přemetat včelstva na
> mezistěny. Při pomyšlení na tyto zbytečné úkony se hroutí dobrý pocit z
> "nějaké té efektivity konání". (ale přemetení z jiných hygienických důvodů
> nezavrhuji....) Moje včely jsou nakrmeny v půli srpna, úly jsou nezateplené
> (kromě víka) a decentně děravé, takže žádné vedro včelám není a tedy ani
> chuť k plodování. Defakto nulový spad po druhé fumigaci můj pocit o absenci
> plodu jen potvrzuje. Zdravím, Libor.

Pokud jsi je neprohlizel tak me zajima dle jakych signalu clovek pozna ze nemaji plod?
Znam je vytazeny plod na podlozce od vajicek po kukly. Vicka na podlozce uz komentoval p. Turciany.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 11. 2009
Dotazy zvědavého začátečníka

Milé dámy a pánové,přátelé!
Po delším brouzdání po konferenci zjišťuji,že pro úplného začátečníka
je těžké se orientovat ve všech těch zkratkách a termínech.Pokoušel
jsem se
vše nastudovat jinde(abych nezdržoval),ale není kde!Dědovi zkušenosti(měl
zadováky)jsou mi k ničemu.Literatura je zastaralá.Tím pádem mi
zbývá jediná možnost Internet.Moje vděčnost bude neskonalá,když
občas věnujete pozornost "Dotazům zvědavého začátečníka" a
ukojíte jeho žízeň po NOVÝCH POZNATCÍCH a nezištně se podělíte
o svoje praktické zkušenosti.
Již nyní vám všem děkuji za pochopení.
Standa
P.S.Co to je ta LBV metoda?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674)

Albert Gross napsal:
>Každý včelár si môže určiť parametre kvality svojho medu a vytáčanie medu z nezaplodovaných plástov je jedným z mojich parametrov.
>Pri NN systéme sa počíta s rotáciou nástavkov a tým sa med dostáva do zaplodovaných plástov.
.......................................

Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka moudrosti. :)
Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně ovlivňuje umístění v nezaplodovaných plástech.
Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně kvalitní?
Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují kvalitu medu? Jak?




Albert Gross napsal:
>Tých 40 mm je možno málo, mali ste skúsiť o pár mm viac.
..............

Když už jsme u kvality medu, zamyslel bych se nad argumentem, který tu uvedl tuším přítel Hubač - že vypozoroval vyšší obsah vody v delších buňkách. to už s kvalitou medu má co do činění.
Podle toho, co jsem si všimnul já, to s tím může souviset možná částečně. Ale podstatně obsah vody podle toho, co jsem si všimnul, ovlivňuje jak hustě včely mají obsednutý prostor úlu. Jihak řečeno, v dvouprostorových úlech běžně vytáčím řepku 17% vody z rámků 30 mm tloušťky (s mezerníky 40mm), u nástavkových úlů s nižší hustoitou obsednutí je v některých případech problém vytočit 18% s tlušťkou rámku 25 až 28mm.
Ale samozřejmě s rojením jsou potom problémy naopak. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (212.197.5.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669)

Takže Vy už máte Dadant odskúšaný a teraz to skúsim ja, ale z iných dôvodov. Každý včelár si môže určiť parametre kvality svojho medu a vytáčanie medu z nezaplodovaných plástov je jedným z mojich parametrov. Pri NN systéme sa počíta s rotáciou nástavkov a tým sa med dostáva do zaplodovaných plástov. Ďalším dôvodom, aby som vyskúšal Dadant je ukladanie zásob mimo plodiska. V súčasnej zoztave mi včely hodne medu ukladajú po bokoch plodiska a tak je rozťahaný v 4-5 NN. Predpokladám, že pri Dadante sa to zlepší. Tých 40 mm je možno málo, mali ste skúsiť o pár mm viac. S dalším NN k plodisku počítam a predpokladám jeden dole na nárazovú znášku a jeden hore na nárazové plodovanie. Skúšali ste to aj takto ? Za vecné rady vopred dakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666)

>Vím dobře,že léčba pomocí aeros.vyvýječe naprosto selhala a o tom jsem se přesvědčil i následující příští rok se stejnými výsledky. Přátelé včelaři v mém okolí svou pohodlností a myšlenkou o tento nový zázrak na benzin,který je zbaví roztočů ,tímto přišly na jaře v roce 2008 o veškerá svoje včelstva,protože neprováděli díky pohodlnosti řádnou fumigaci a věřili jen konečnému nejlepšímu "řešení" a to ošetření aerosolu... Bezejmenný.<
------------------------------------------------------------
Je to způsobeno vírou v zázračnou moc aerosolu provedeného někdy ke konci prosince, nebo tím, že včelaři neochránili podletní plod před roztoči? Nebo by fumigace koncem října na situaci něco změnila? Nebo je to tím, že v době, kdy se prováděl aerosol nebylo v podstatě již co léčit?

Zcela jistě se shodneme na názoru, že pro přezimování včelstva je potřebná především kvalitní a chorobami i parazity nepoškozená zimní generace včel. Jistě se shodneme i na názoru, že především v období, kdy tato generace vzniká je potřeba včelstvo zbavit podstatného množství roztočů, nebo to snad potřeba není? Též se jistě shodneme na názoru, že podzimní fumigace a zimní aerosol poškozeným (krátkověkým) včelám již zdraví nevrátí a život neprodlouží. Nebo se to snad očekává? Takové zázraky po aerosolu ani nemůžeme chtít.

Na závěr si položme akademickou otázku. Může za všechny úhyny skutečně ten aerosol? Kde ty příčiny asi jsou?
V názorech? V neznalosti? V nepoznanosti problému? V lajdáctví? V nízké účinnosti použitých prostředků? Nebo je to viz major? Jedno je ale vždy jisté. Nikdy za to nemůže sám včelař. Viníky jsou věda a technika nebo ti druzí.
Hezký den JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668)

Na to téma jsem se už před pár lety pokoušel polemizovat s včelařskými odborníky a nikdo nebyl schopen odborně reagovat. Nikdy jsem aerosol nepoužil, protože naše ZO naštěstí šetří. Takže nemám s tím praktické zkušenosti. Princip vyvíječe jsem pečlivě zkoumal a nespatřuji na něm nic zázračného. Jde o to, že se z přístroje distribuuje velmi jemný aerosol roztoku akaricidu, jemné kapénky. Jakákoliv taková kapénka je mnohonásobně větší, než molekula páry. Tvrzení, že se kapénka dostane snáze do chumáče než plyn je z fyzikální podstaty nesmysl. Fumigace tedy je bezprostředně vždy mnohonásobně účinnější, než aerosol. V čem tedy tkví účinnost aerosolu? Kapénky se vlivem povrchového napětí ochotně "přilepí" na veškeré dostupné plochy včetně povrchových včel. Dovnitř chumáče se kapénky nedostanou, protože povrchové včely působí jako filtr. Léčivo tedy zůstane na povrchu plástů a některých včel a následně se mezi včelami distribuuje kontaktním způsobem, dlouhodobě, podobně jako je to u Gabonu ale může ten proces trvat celou zimu. Nemám tu možnost, ale stálo by za to udělat pokus a do roztoku přimíchat potravinářské barvivo a pak sledovat, jak a kde se barva uchytila a jak dlouho tam vydržela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: ?l Dadant (38641) (38650)

Dr. Hubač stručně a jasně vysvětlil, že nízkonást. chov je max.
jednoduchý, nevím o ničem lepším, tedy pro mě, který musí včely ošetřit
co nejsnáze a nejrychleji. Samozřejmě to má smysl pro toho, kdo si se
včelama nemůže "hrát", tedy nemá moc času na drobné manipulace. S NN
(mám Optimaly) je to tak jednoduché, že už dávno nevím, co ještě k tomu
vysvětlovat a psát, jedině to pořád opakovat :-).
I pokud jde o srovnání s DS (tzv. Dadant systém), dávám Dr. Hubačovi za
pravdu ve všem, co o něm uvádí. Už asi 10 let je mám v provozu a
neosvědčují se mi vůbec, takže je zase postupně (rychlostí 5/rok)
převádím na NN.
Trochu něco jiného je Řeháčkův Eurodadant - ten název ovšem nevystihuje
provedení úlu a hlavně způsob ošetřování, protože je to už částečně
ležan a částečně nást. úl, je tam více manipulací s jednotlivými rámky
než v mém NN. Jinak v Eurodadantu ve velkém včelaří ing. Cimala -
http://www.vcelimed.cz/
K. Čermák

Radek Hubač napsal(a):
> Pár let jsem je zkoušel, ale hlavní výhodu, kterou jsem si myslel, že by mohli mít a to zimování v jednom nástavku u mě 39*36 bez manipulace s těžkými částmi to nemělo. Pokud se nemýlím, tento spolek je stále spolkem filozofů o podstavování a nadstavování nástavků s jednoduchostí a efektivností to nemá nic společného. Neměl jsem žádné rozdíly v produkci medu, na naše rychlé jaro v nížině jeden byť velký nástavek nestačí, včely nerady obsazovali přidaný nástavek, zvláště pokud šlo o mezistěny, kolikrát se raděj vyrojili než jít nahoru. Plod byl všude, kde se matce líbilo. Závěr: dva rozměry rámků v úlu jsou 2x více problémů, nízké nástavky s rámky v hřebenech zabezpečující přesnou polohu rámků nad s sebou se dají použít úplně stejně, již během první sezóny včely nástavky propojí, ale jako včelař máte možnost zasáhnout dle potřeby, vyměnit dílo....a vše v pohodě s jedním druhem rámků!!!
> Ať si každý včelaří v čem se mu líbí, ale doporučuji všem příznivcům myšlenek neustálého vyrušování včel pořídit si 2x tolik včelstev v nízkých nástavcích, aby zjistili kolik "nezbytných" zásahů je možné vynechat a že je možné získat 2x tolik medu za stejné množství práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666)

Co může ukázat čas ? Může ukázat to, že když dva dělají totéž není to
totéž a že konečný verdikt nad nebulizátory a způsoby, účinnými
látkami a léčbou proti VD není nikdy konečný. Mýlit se samozřejmě
můžu, ale já mám s léčením nebulizérem jen ty nejlepší výsledky.
Jestli máte nižší spad než u fumigace je nepodstatné, jestli používáte
stejné léčivo a stejnou koncentraci na včelstvo. Nebulizace, abych
odboural nějaký syndrom a domnělé české prvenství VÚ Dole s používáním
aerosolu a s tím následně nějaké zapouzdřené alergické reakce vůči
aerosolovému vyvíječi. VÚ není prvním ústavem co zkoumal účinnost
tohoto způsobu roznosu účinné látky do včelstva. Nebulizéry byli a
jsou v zemědělství tou nejsilnější plošnou zbraní proti škůdcům a
nemocí. Tvrdíte něco, co ani nepopíšete. Popsat dobře fumigaci a
nepopsat jak jste aerosoloval, potom jak v čem a kdy, je dost strohé
pro nějaký všeobecný význam a pojem, ale dostačující pro osobní mýty a
pověry.

_gp_

2009/11/10 <e-mail/=/nezadan>:
> Pánové Turčáni a Pazderka se mě snažili
> vnutit hypotézu,že mě mrtví roztoči po prvním aeros.ošetření zůstali v úlu
> a pak po kontrolním přeléčení fumigací za týden popadali jen vlivem
> oteplení a uvolnění chumáče.Vím,že jsou to zkušení znalí včelaři s
> praxí,ale v tomhle se mýlili.Vím dobře,že léčba pomocí aeros.vyvýječe
> naprosto selhala a o tom jsem se přesvědčil i následující příští rok se
> stejnými výsledky.Přátelé včelaři v mém okolí svou pohodlností a myšlenkou
> o tento nový zázrak na benzin,který je zbaví roztočů ,tímto přišly na jaře
> v roce 2008 o veškerá svoje včelstva,protože neprováděli díky pohodlnosti
> řádnou fumigaci a věřili jen konečnému nejlepšímu "řešení" a to ošetření
> aerosolu..Sám jsem jim aerosolování prováděl,jelikož vlastním
> oprávnění,které jsem získal v Dole. Vím,jaká situace na jaře a létě toho
> roku nastala a co jim v úlech "zbylo".Myslím si a jsem pevně přesvědčen,že
> čas ukáže,že se v tomhle případě  stala zásadní chyba,která se bude s
> problémama napravovat.
> S konečným pozdravem.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660)

Zřejmě jste nečetl můj e-mail. V Dadantu budete mít zakladené taky všechno a na zimu nakonec, pokud nemáte jen pozdní snůšky budete nechávat alespoň jeden nízký nástavek kvůli síle včelstev. Dadant v tom případě nic nepřinese. Nechápu rozdíl mezi panenskými soušemi na med v dadantu a v NN systému. Jaká hygiena medu? Já jsem hygienik a když používám hlavně panenské souše na med, které pokud možno nepřišly do styku s léčivem, tak opravdu Vašemu vysněnému Dadantu nerozumím.. Hřebeny s větší roztečí samozřejmě nepoužívám, protože to nemá žádný smysl. Zkoušel jsem i 40mm široké rámky a kromě toho, že z nich byl med s vyšším obsahem vody, pokud byly přístupné matce, klidně je zakladla.. a to pravidelně. Nakonec se mi nejvíc líbí rozteče středů rámků Optimalu, jestli se nepletu 38mm, sám jsem si nechal udelat panem Sapákem do čtvercového nástavku 39*17 hřebeny na 10 rámků, takže mám rozteč taky 38 nebo 39mm teď nevím. S nimi zimuji asi 3. sezónu kolem 20-30 včelstev bez problémů. Hlavní výhoda mých tenkých rámků je, že na rozdíl od Hofmanů, které se prvně na jaře nedají rozlepit, já můžu bez problémů vyndat jakýkoliv rámek ze středu nástavku (např. když hledám plod). Je to rychlé a šetrné.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?l Dadant
> Datum: 10.11.2009 20:02:24
> ----------------------------------------
> vyměnit dílo....a vše v pohodě s jedním druhem rámků!!!
>
> Včelárim pár rokov na 3/4 Langstrote a pre tento systém som sa rozhodol
> tiež z dôvodu ochrany pred včelími nákazami pravidelnou výmenou plástov.
> Hygiena diela je síce výborná, ale trpí tým hygiena získaného medu tak, ako
> pri dvojpriestorových úľoch. V niektorých krajinách je neprípustné vytáčať
> med z plástov, ktoré už boli zaplodované. U nás / možno aj u Vás/len málo
> včelárov uvažuje nad touto požiadavkou. Preto chcem vyskúšať Dadant, kde sa
> dá táto zásada dodržiavať ľahšie než v NN systéme. Pán Hubač, neskúšal ste
> menj rámikov v medníkoch na redších hrebeňoch ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666)

Myslím si,že je ke škodě této diskuze,že na moje pokusy s účinností aeros.vyvýječe,které jsem prováděl před několika lety a které jsem se tu snažil popsat reaguje jen jeden příspěvek a to ještě jen tak nepřímo a velmi opatrně.
----------------------------------
V 2007 jsme musel odebírat měl na MVP, takže jsme nemohl doma podložky sklepávat a počítat. Na externích stanovisštích jsme zase neměl čas počíta, jen jsem počty odhadoval. Ale tehdy nedocházelo k řádovému poklesu u spadu, jak jsme to zanl z Fumigace.
Těžko soudit z jednoho roku, ale možností bylo víc.
Oslabená včelstva plodovala až do vánoc, roztoči se na křížili a byli odolní, neúčinná aplikace, rezistence.

SOused má přesná čísla ze spadu ze všech 3 léčení aerosolem a taky žádný zázrak.

Někde jsem četl (optimal konference?) že při desinsecki budov je prý účinnější fumigace než aerosol.


No budeme muset počkat až se nám VD pěkně namnoží a pak uvidíme.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38664)

pokud včelstvo ploduje i v této pozdní době,nachází se většinou po několika bezletových dnech víčka po plodu na podložce, Zdeňek

Musím oponovať na tento názor, pretože nie je pravdivý. V čom? Viečka po liahnutí sa mladi zanechávajú len liahnuce sa matky a trúdy!
Liahnúce sa včely svoje viečka rozhryzú na melivo, tak ako keď odstraňujú viečka zo zaviečkovaných zásob. Potom ak včelár nájde v tomto čase na podložke viečko, tak to môže byť len po trúďom plode alebo po liahnúcej sa náhodnej (NCH) matke. Teda nedá sa podľa podložky zistiť či včelstvo ploduje alebo nie, ešte tak vtedy, ak na podložke nájde vyhodené nedospelé imága mladých včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 10. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661)

KaJi napsal,
....že úhyny se dostavily,až se téměř všechny ZO vybavily komresory...
Myslím si,že je ke škodě této diskuze,že na moje pokusy s účinností aeros.vyvýječe,které jsem prováděl před několika lety a které jsem se tu snažil popsat reaguje jen jeden příspěvek a to ještě jen tak nepřímo a velmi opatrně.Diskuze o potírání roztoče je vedena velmi obšírně a každý vlastně nějakým způsobem se snaží s tím neřádem bojovat a seznámit zde ostatní.Ale o to mě ani tak nešlo.Pánové Turčáni a Pazderka se mě snažili vnutit hypotézu,že mě mrtví roztoči po prvním aeros.ošetření zůstali v úlu a pak po kontrolním přeléčení fumigací za týden popadali jen vlivem oteplení a uvolnění chumáče.Vím,že jsou to zkušení znalí včelaři s praxí,ale v tomhle se mýlili.Vím dobře,že léčba pomocí aeros.vyvýječe naprosto selhala a o tom jsem se přesvědčil i následující příští rok se stejnými výsledky.Přátelé včelaři v mém okolí svou pohodlností a myšlenkou o tento nový zázrak na benzin,který je zbaví roztočů ,tímto přišly na jaře v roce 2008 o veškerá svoje včelstva,protože neprováděli díky pohodlnosti řádnou fumigaci a věřili jen konečnému nejlepšímu "řešení" a to ošetření aerosolu..Sám jsem jim aerosolování prováděl,jelikož vlastním oprávnění,které jsem získal v Dole. Vím,jaká situace na jaře a létě toho roku nastala a co jim v úlech "zbylo".Myslím si a jsem pevně přesvědčen,že čas ukáže,že se v tomhle případě stala zásadní chyba,která se bude s problémama napravovat.
S konečným pozdravem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Úl Dadant (38641)

Víte píšete to tak provokativně, že se Vás musím zeptat, co máte za
normální úl nyní a co očekáváte od úlu s názvem člověka, který se
vlastně jen snažil o zjednodušení dobývání medu z jedné části úlu, ale
na úkor jiných, provozně-zásadních nedostatků.

Zajímá mne, jaké porovnávání se pro takové naučné semináře dělá,
protože stejné výhody o výnosech mohu tvrdit i já na míře 39x24, tak
také soused na 39x17, jeden kolega se 42x27,5 atd atp. Každý významný
výnos určitě nějaká přepracovaná modifikace Dadantu nezaručí!

Není nad to, když se český včelař nudí a začne přemýšlet nad tím,
jakou nepodstatnou míru by jako Bůh stvořil včelstvům.


_gp_

2009/11/10 M. Hric <hric.m/=/seznam.cz>:
>  Všechny Vás zdravím.
>  V časopise Včelařství mě zaujala pozvánka na setkání Dadantklubu.Zde se
> píše že rozdíl ve vínosu medu oproti normálním úlům je tek velký že se
> účastníkům zastaví dech. Má někdo skušenosti s těmito úly? Uvažuji o
> přechodu na dadanty. Mám nástavkové míry 39x28 a 39x30. Děkuji.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (81.19.46.234) --- 10. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661)

pokud včelstvo ploduje i v této pozdní době,nachází se většinou po několika bezletových dnech víčka po plodu na podložce,po první fumigaci a kontrole podložek to letos u mě bylo jediné včelstvo ze stovky,podložky je taky dobrý dát alespoń týden před fumigací,víc se toho z podložek přečte.Letošní vytrvalec v plodování je šestirámkový oddělek umístněný společně s dalším oddělkem na pěti rámcích v jednom nástavku na studenou stavbu 39x24,přesto
že nebyl skoro žádný spad roztočů,před další fumigací by
si toto včelstvo určitě zasloužilo zavíčkovaný plod odstranit

spad po gabonu v srpnu a první fumigaci byl na konci října-
oddělky do 5 ks,včelstva na dobře osluněných/až moc/ stanovištích 0-3O ks, včelstva ,kde na uly zasvítí jen
minimálně do 100 ks,věšinou jsou takhle zasaženy
sousedící úly díky zalétávání včel

Zdenek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 11. 2009
Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660)

V niektorých krajinách je neprípustné vytáčať med z plástov, ktoré už boli zaplodované. U nás / možno aj u Vás/len málo včelárov uvažuje nad touto požiadavkou. Preto chcem vyskúšať Dadant, kde sa dá táto zásada dodržiavať ľahšie než v NN systéme.

___________________________________________________________


Včelařím 4 rokem v NN úlech Optimal a nevidím v tom problém. Můžu se zeptat, v čem ho vidíte Vy?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 11. 2009
Re: Úl Dadant (38641)

Těch tzv. "zázračných" úlů tu bylo a bude spoustu. Viz Řeháčkův Apollo, maďarský ROTAPI-úl, Otčenáškův ležan, Vydra-úl, úly s hliníkovou fólií, polystyrénové úly, atd. Prostě včelaři jsou "tvorové" tvořiví, ale někdy až příliš a vymýšlejí z menší či větší části ptákoviny!

Když už někdo se zmiňuje a nějakých "šokujících" rozdílech ve výnosech, bylo by dobré vždy uvádět, vůči jakému základu je navýšení vztahováno a v jakých podmínkách dosahováno. Místo toho dotyční plácají procenta pátá přes devátá a násobky takové přes "makové". Je sice hezké, že např. Rozmnožovací chov Libáň došel k zjištění, že v úlech Apollo je výnos o 7O% vyšší, ale jest-li základ výnosu představuje třeba 30 kg a k tomu ještě ze tří snůšek, tak to i po navýšení o těch 70% není v porovnání s výsledky NN včelaření při aplikovaném chovu silných včestev žádný zázrak. Jinak, kdo viděl včelstva v Libáni ( kdo ne, ať se pozorně podívá na film Včelařský rok 1. díl ), těžko může tvrdit, že jde o nějaká exelentí včelstva s excelentními výnosy.

Před 4 lety jsem měl tu čest př. Řeháčka osobně poznat. Dokonce si na mě a ještě na další dva zájemce z řad LŠMV a jednoho pracovníka z RCHL udělal čas, odvedl si nás do své garáže, kde nám předvedl a okomentoval vzorový exemplář svého úlu ( v současnosti je umístěn ve výstavní hale SOUVč Nasavrky ). O jeho Dadantech a jeho včelaření jsem se tehdy dozvěděl mnohé, ale to hlavní, jaké výnosy v nich vlastně dosahuje, to nám přímo neřekl.

S pozdravem M. Václavek

PS
Pořizovací cena jednoho úlu Apollo: něco přes 5000 Kč... skvělé! Místo toho si mohu koupit 2 a více úlů Optimal o daleko delší životnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 10. 11. 2009
Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659)

Pavel Holub napsal:
.....Já s plodováním nemám problém.
----------------------------------------------
Souhlas. Já také ne. Možná mám sensitivní materiál (Singerky), ale vím, že plod v úlech už není, a nemusím proto rušit včely v listopadu zbytečnou prohlídkou, nemusím klíckovat matku, nebo v červenci přemetat včelstva na mezistěny. Při pomyšlení na tyto zbytečné úkony se hroutí dobrý pocit z "nějaké té efektivity konání". (ale přemetení z jiných hygienických důvodů nezavrhuji....) Moje včely jsou nakrmeny v půli srpna, úly jsou nezateplené (kromě víka) a decentně děravé, takže žádné vedro včelám není a tedy ani chuť k plodování. Defakto nulový spad po druhé fumigaci můj pocit o absenci plodu jen potvrzuje. Zdravím, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (78.98.85.224) --- 10. 11. 2009
Re: ?l Dadant (38641) (38650)

vyměnit dílo....a vše v pohodě s jedním druhem rámků!!!

Včelárim pár rokov na 3/4 Langstrote a pre tento systém som sa rozhodol tiež z dôvodu ochrany pred včelími nákazami pravidelnou výmenou plástov. Hygiena diela je síce výborná, ale trpí tým hygiena získaného medu tak, ako pri dvojpriestorových úľoch. V niektorých krajinách je neprípustné vytáčať med z plástov, ktoré už boli zaplodované. U nás / možno aj u Vás/len málo včelárov uvažuje nad touto požiadavkou. Preto chcem vyskúšať Dadant, kde sa dá táto zásada dodržiavať ľahšie než v NN systéme. Pán Hubač, neskúšal ste menj rámikov v medníkoch na redších hrebeňoch ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658)

Na to je jednoduchý recept. Vyřadit plemenný materiál plodující po 15. září a krmit jen v době plodování. Já s plodováním nemám problém.
Nechci vnucovat varroatoleranci, chci jen naznačit, že by stálo za to se zajímat o plemenný materiál, který roztoče přímo hýčká, je výrazně varroasensitivní a ten likvidovat. Možná efektivnější metoda, než zarputile likvidovat roztoče hlava-nehlava.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657)

No, já se obávám toho, že když se bude jen mechanicky léčit, jak budou chodit jednotliví důvěrníci, tak vždycky co několik let dojde k plošným úhynům a bude tlak na čím dál silnější chemickou ochranu a jinak nic jiného. Pokud budu klíckovat a ještě pokud nebudu honit produkci medu za každou cenu, očekávám, že v době těchto plošných uhynů budou mezi uhynulými výhradně včelstva sousedů a moje budou spíš mezi těmi přeživšími. Jedná se o to, u koho napadení roztoči vygraduje jako první až tak, že včely hromadně uhynou a u koho to napadení se ještě udrží pod smrtelnou hranicí a včely zimu přežijí. Může se jednat o rozdíl v počtu roztočů časově třeba jen jeden měsíc. Protože další rok po úhynech se automaticky zvýší intenzita ošetření a roztoči budou zas na nějaký rok vyřešeni.
Co se týká klíckování, tak třeba v nařízení severomoravské veteriny na letošní rok je vysloveně předepsáno zařídit, aby druhé a třetí ošetření bylo bez plodu a předepisuje se zde vyřezání a rozdrásání plodu. A to ještě podstatně horší než klíckování a chtěl bych vidět toho, co třeba při třetím ošetření aeosolem na začátku prosince bude rozebírat včelstva a hledat tam plod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubos (93.89.144.22) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654)

Vždyť nikoho nezajímá množství léčiva použitého na léčení , veterinární zpráva rozhodne o celoplošném léčení, nikdo nemůže říct já si včelstva kontroloval a jsou OK - nemusím léčit. Pak si udělají seznamy a plácají po zádech, že je na jaře hodně včelstev bez roztoče. (Jinak jsem asi před 7 lety měl problém, většina včelstev mi padla na roztoče, na jaře však bylo vše OK, až na podzim byl problém - koncem srpna už to nešlo zachránit. Nyní už vím, že je třeba kontrolovat letní spad, ale dělám to jen pro informaci, pokud je nařízeno léčení gabonem, tak to v podstatě nemá smysl). Možná by mělo i smysl snížit počet podzimních fumigací, ale asi se tím nikdo nezabývá. U nás jsme měli dokonce neřízeno po dva roky fumigovat na jaře! Jelikož, bylo léčivo dodáno relativně pozdě a všude bylo plno plodu, tak jsem se ..... Jediná co můžu konstatovat, že jsem si ušetřil spousta práce. Kupodivu jsme s razantně varoazou zatočili, i já. Rezidui by se měli zabývat asi ti kteří to mohou opravdu ovlivnit, veterináři a ti co vyvíjejí léčebné postupy. My je můžeme jen dodržovat. Zdraví Luboš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38655)

Já bych tu rovnici ještě doplnil. Med a zisk = chemie a občasné plošné úhyny a mizení včelstev
Klíckování matek je 20 let stará věc, tu se na začátku povedlo protlačit zejména pod dojmem hrozící alternativy - likvidace včelstev při masívním napadení. Klíckování ne že se neosvědčilo, ale se přestalo dělat, protože se zjistilo, že stávající chemická ochrana zvládne varaózu udržet v mezích i bez klíckování. Zkrátka včelaři se na to vykašlali a ono to roky procházelo. Všechno ostatní jsou jen výmluvy. Jenže v posledních letech se varoa stala nebezpečnější, procházet to přestalo a to je podle mně důvod se ke klíckování vrátit. Kromě toho říjnové klíckování matek výnos medu neovlivní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654)

¨To všechno se již vyzkoušelo! Bylo to málo platné. Musíme si uvědomit ,že naše včela a kleštík jsou na začátku společného soužití. Do nedávna se neznali aby roztoč neškodil příliš našim včelám musel by mít stejný cyklus jako v domovině ale náš hostitel má pro něj mnohem příznivější podmínky Proto také všechny postupy které se pokoušejí jeho původní cykly napodobovat selhávají Postup globalizace má na svědomí zavlékání škůdců a chorob na nová území. Jelikož patogeny jsou mnohem jednodušší organismimy tak se také snadněji adaptují na nové hostitele. Ti to mají mnohem složitější a trvá jim to mnohem déle Rozhodně tomu nepomůžou nákupy matek od všvčelstev s metrákem medu za rok. Vyšlechtit odolnější včelu je otázkou několika desítek let Toho se již nikdo z nás nedožije a proto nám zbývá zatím jen ta chemie. Přispět k tomu můžeme však i my výběrem plemenného materiálu sice s nižším výkonem ale s menším napadením. To však také vyžaduje mnoho pozorování a času.
Je pak nutné si stanovit priority Chci - med a zisk = chemie, odolné včelstvo = mnoho času, málo medu a snad jednou budeš slavný.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Star?
> Datum: 10.11.2009 14:27:18
> ----------------------------------------
> Mně se jeví vkládání gabonů na měsíc jako v podstatě nouzové řešení. Jako
> normální řešení léčením chemickými přípravky, které ponechávají ve vosku
> rezidua se mně jeví léčení včelstev bez plodu. Maximálně jako nouzovka na
> jaře nátěr víček plodu.
> Kdyby se důsledně dbalo pravidla, že fumigace v říjnu musí být prováděna ve
> včelstvech bez plodu, mělo by toto léčení, třeba dvakrát za sebou po týdnu
> na udržování velmi nízké koncentrace varoa úplně stačit. Dvakrát pro
> jistotu, kdyby při jedné fumigaci něco ujelo. Vyšetření měli v zimě a nátěr
> plodu na jaře by potom krylo akorát ty případy, kdy by po fumigaci
> existovalo v doletu nějaké neléčené včelstvo, ze kterého by se roztoči
> donesli, případně pro kontrolu začínající odolnosti proti léčivu. Na konci
> září nalézt ve včelstvu matku přitom není žádný problém, v té době už je
> včelstvo v podstatě na zimní síle a rámků s plodem, kde obvykle matka je,
> je taky málo. Po zapracování by podle mého odhadu mělo na nalezení označené
> matky v nástavkovém úlu a její zaklíckování stačit v pohodě deset minut na
> včelstvo, na konci září je zároveň pořád běžné vhodné počasí pro práci ve
> včelstvech a dlouhý den, takže to stihne i včelař s mnoha včelstvy.
> Když během několika posledních let nebezpečnost škůdce - roztoče varoa na
> včelstva kvůli čemusi mnohonásobně stoupla, je to podle mně důvod a
> prostor pro včelaře, aby byla nejenom stupňována pro včelaře "bezpracná"
> chemická ochrana, ale aby i včelaři sami do ochrany včelstev více
> investovali svůj čas a práci. Třeba místo vkládání gabonů zrovna tím
> klíckováním matek před říjnovou fumigací. Nebo u malovčelařů rovnou v
> podletí místo Gabonů setřepáním včelstev na mezistěny a na takto
> bezplodových včelstev zase použít fumigaci.....
> Všichni tady mluví o tom, jak rezidua zamořují vosk a jak je potřeba léčit
> přírodním způsobem a podobně, ale když se má léčit, skutek utek a všichni
> potom do včelstev cpeme léčiva stále postaru bezpracně.... A i přírodní
> léčení bychom chtěli pokud možno bezpracně, jen do včelstev něco strčit a
> mít pokoj. Přitom v podstatě téměř přírodní a zároveň vysoce účinné léčení,
> s mnohonásobně menším zanášením reziduí do včelstev je už dávno známé, je
> to ono klíckování matek nebo jiné zásahy, které prostě jen zvýší efektivitu
> stávajícího léčení. Je třeba to jen prostě chtít začít dělat, zakalkulovat
> do své technologie další pracovní zásah do včelstva a doladit postup, aby
> to bylo rychlé.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646) (38652)

Mně se jeví vkládání gabonů na měsíc jako v podstatě nouzové řešení. Jako normální řešení léčením chemickými přípravky, které ponechávají ve vosku rezidua se mně jeví léčení včelstev bez plodu. Maximálně jako nouzovka na jaře nátěr víček plodu.
Kdyby se důsledně dbalo pravidla, že fumigace v říjnu musí být prováděna ve včelstvech bez plodu, mělo by toto léčení, třeba dvakrát za sebou po týdnu na udržování velmi nízké koncentrace varoa úplně stačit. Dvakrát pro jistotu, kdyby při jedné fumigaci něco ujelo. Vyšetření měli v zimě a nátěr plodu na jaře by potom krylo akorát ty případy, kdy by po fumigaci existovalo v doletu nějaké neléčené včelstvo, ze kterého by se roztoči donesli, případně pro kontrolu začínající odolnosti proti léčivu. Na konci září nalézt ve včelstvu matku přitom není žádný problém, v té době už je včelstvo v podstatě na zimní síle a rámků s plodem, kde obvykle matka je, je taky málo. Po zapracování by podle mého odhadu mělo na nalezení označené matky v nástavkovém úlu a její zaklíckování stačit v pohodě deset minut na včelstvo, na konci září je zároveň pořád běžné vhodné počasí pro práci ve včelstvech a dlouhý den, takže to stihne i včelař s mnoha včelstvy.
Když během několika posledních let nebezpečnost škůdce - roztoče varoa na včelstva kvůli čemusi mnohonásobně stoupla, je to podle mně důvod a prostor pro včelaře, aby byla nejenom stupňována pro včelaře "bezpracná" chemická ochrana, ale aby i včelaři sami do ochrany včelstev více investovali svůj čas a práci. Třeba místo vkládání gabonů zrovna tím klíckováním matek před říjnovou fumigací. Nebo u malovčelařů rovnou v podletí místo Gabonů setřepáním včelstev na mezistěny a na takto bezplodových včelstev zase použít fumigaci.....
Všichni tady mluví o tom, jak rezidua zamořují vosk a jak je potřeba léčit přírodním způsobem a podobně, ale když se má léčit, skutek utek a všichni potom do včelstev cpeme léčiva stále postaru bezpracně.... A i přírodní léčení bychom chtěli pokud možno bezpracně, jen do včelstev něco strčit a mít pokoj. Přitom v podstatě téměř přírodní a zároveň vysoce účinné léčení, s mnohonásobně menším zanášením reziduí do včelstev je už dávno známé, je to ono klíckování matek nebo jiné zásahy, které prostě jen zvýší efektivitu stávajícího léčení. Je třeba to jen prostě chtít začít dělat, zakalkulovat do své technologie další pracovní zásah do včelstva a doladit postup, aby to bylo rychlé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38632) (38636) (38637)

Dne Monday 09 of November 2009 21:48:35 Leo Dvorský napsal(a):

> V lednu letošního
> roku jsem na setkání PSNV v Brně veřejně prohlásil, že z důvodu reziduí z
> léčiv existuje vážné podezření na oslabení imunity včelího plodu. No a na
> Apimondii tuto hypotézu Američané potvrdili svými výzkumy. Možná, že je to
> jedna z hlavních příčinn CCD.

DD,

takze pouzivani ramku bez mezisten (pouze pro "divokou" stavbu) by melo byt
pro vcelstvo pomoc, nebo ne ? Vedlejsi efekt proti mezistene, ktery jsem
pozoroval je , ze zatimco castecne vytazenou mezistenu obvykle vcely ihned
zaliji sladinou, tak castecne vystaveny plast matka staci zaklast a na rozdil
od mezisten tam klade asi i rada.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642) (38646)

Budeš včelstvo léčit preventivně v srpnu, je to nutné nebo ne? Nebo počkáš jestli přežije zimu a pak něco podnikneš bude-li to třeba?
---------------------------
Všem zastáncům pravidelného vkládání Gabonů bych chtěl uvést, že tady u nás na okrese se dával Gabon plošně jen asi dvakrát za posledních dvacet let. Alespoň tak si to pamatuji. A včely nehynuly víc jak jinde.

Rozhodně si myslím, že právě pravidelné vkládání gabonu a pravidelná kontaminace vosku léčivy je dobré pro vypěstování reistentního roztoče. Bude vyrůstat v buňkách, kde vosk obsahuje malou koncentraci léčiva. A zvláště co byla prodloužena doba po kterou může být v plodišti.

No tak vám spadne 500, 1000 roztočů. To je snad napadení.
Když to vyléčíte pořádně v zimě a udělá to celé okolí, tak se zase může jet dokola.


Není vám divné, že úhyny se dostavily po té co se skoro všechny ZO vybavily kompresory, vyvíječi atd.
Před tím se normálně fumigovalo a klídek.

Za třicet let co je tady roztoč vyhrál zrovna když jsme byli nejlíp vyzbrojeni? :-))

Když nad tím přemýšlíte, hlavně vy zastánci nepřetržité chemické války, není na tom něco divného?

Jak je možné, že jsou okresy bez gabonů po mnoho let?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (213.151.87.2) --- 10. 11. 2009
Re: Úl Dadant (38641)

No ono se všechno musí brát s rezervou a to platí i o Dadant klubu.Nejlepší je naučit se včelařit v tom co je a nevyýšlet si. Já mám Dadantů necelých 8O a už bych neměnil.Žel př.Řeháček už do svých projevů a i metodik dává věci neověřené a hlavně tam montuje svoje nenaplněná přání a tajné sny. Samořejmě Dadant to je hlavně o navýšení výnosů a řekl bych, že když hodně, tak asi tak o 3O%. Ostatně o tom se i zmínil Dr. Kamler v Lysé. Prostě jestli na setkání členů DS bude někdo uvádět vyšší % tak je to hlavně proto,že předešlý způsob včelaření dobře neovládal. Ostatně kdyby tomu tak bylo, tak by ekonomická situace př. Řeháčka vypadala asi trochu jinak.Já doporučuji dívat se na podobé nesmysly střízlivě a řídit se známým příslovím: Každý si nejraději povídá o tom co nemá. Jinak DS má i jiné výhody, ale kdyby tam nebylo to navýšení výnosů a bezkonkurenční jednoduchost ošetřování, tak bych do toho nešel! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: ?l Dadant (38641)

Pár let jsem je zkoušel, ale hlavní výhodu, kterou jsem si myslel, že by mohli mít a to zimování v jednom nástavku u mě 39*36 bez manipulace s těžkými částmi to nemělo. Pokud se nemýlím, tento spolek je stále spolkem filozofů o podstavování a nadstavování nástavků s jednoduchostí a efektivností to nemá nic společného. Neměl jsem žádné rozdíly v produkci medu, na naše rychlé jaro v nížině jeden byť velký nástavek nestačí, včely nerady obsazovali přidaný nástavek, zvláště pokud šlo o mezistěny, kolikrát se raděj vyrojili než jít nahoru. Plod byl všude, kde se matce líbilo. Závěr: dva rozměry rámků v úlu jsou 2x více problémů, nízké nástavky s rámky v hřebenech zabezpečující přesnou polohu rámků nad s sebou se dají použít úplně stejně, již během první sezóny včely nástavky propojí, ale jako včelař máte možnost zasáhnout dle potřeby, vyměnit dílo....a vše v pohodě s jedním druhem rámků!!!
Ať si každý včelaří v čem se mu líbí, ale doporučuji všem příznivcům myšlenek neustálého vyrušování včel pořídit si 2x tolik včelstev v nízkých nástavcích, aby zjistili kolik "nezbytných" zásahů je možné vynechat a že je možné získat 2x tolik medu za stejné množství práce.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Hric <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: ?l Dadant
> Datum: 10.11.2009 08:39:58
> ----------------------------------------
> Všechny Vás zdravím.
> V časopise Včelařství mě zaujala pozvánka na setkání Dadantklubu.Zde se
> píše že rozdíl ve vínosu medu oproti normálním úlům je tek velký že se
> účastníkům zastaví dech. Má někdo skušenosti s těmito úly? Uvažuji o
> přechodu na dadanty. Mám nástavkové míry 39x28 a 39x30. Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38648)

Omlouvám se k té křížové kontrole.
Přehlédl jsem to uvedené slovíčko "a potom obráceně"
To by tak mohlo být v pořádku a rezistenci prokázat.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616)

Pro p.Pazderku.(omlouvám se za opožděnou odpověď)
Roztoči byli mrtví.Je popchopitelné a s tím plně souhlasím,že po léčbě všichni roztoči náhle na podložky nespadnou a že část se uchytí v chomáči(při možném ochlazení),jak jste psal a což potvrzuje i př.Turčáni,část se může uchytit na loučkách spodních nástavků,které pak včely při uvolnění a oteplení z chomáče vypouštějí či vynášejí.Určitě v mém případě nějaký drobný spad mezi týdenní přestávkou jednotlivých ošetření (aerosol var. aer.-fumigace var.)byl,ale je přeci jen podivné a k zamyšlení,že tak značný spad v počtech několika set roztočů nastal IHNED po fumigaci varidolem.To slovo ihned jsem zdůraznil.Přeci není možné,aby v chomáči nebo v prostoru úlu bylo po dobu jednoho týdne tak značné množství mrtvých roztočů a včely je ihned po vložení doutnajícího pásku s varidolem hromadně vypouštěli na podložky?Pro mě to nemá logiku a je to jenom jasný důkaz,že aerosolová technika nám zapřičiňuje značné množství ztrát zvlášť těm včelařům,kteří ji považují za spasitelnou a fumigaci provedou nedostatečně nebo vůbec..
Já jsem předpokádal,že křížová lečba znamená vyloučení určitého druhu přípravku na rezistenci včelstev a to tak pro příklad uvedu,že dejme tomu použiji gabonPF90 a jestliže po něm nemám spady(denní přirozené spady přitom zaznamenávány) tak následně(po 2-3týdnech) dám gabonPA92 po kterém mě spadne značné množství roztoče,tak je prokazatelné,že PF90 už nemám aplikovat,jelikož je na něj jasná rezistence.Gabon jsem uvedl jako příkalad,ty léčiva se můžou samozřejmě prokombinovat různě. Vy jste uvedl,že půl stanoviště přeléčit jedním prostředkem a zbytek druhým.Tak si myslím,že rezistenci léčiva neprokážete a nebo nemůže být prokazatelná.
S pozdravemP:Z:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Úl Dadant (38641)

Každá liška chválí v první řadě svůj ocas.
Doporučuji dodělat nástavky pro rámky 39x15 nebo 39x tuším 17 - výšku kompatibilní s nějakým standartem, třeba 3 /4 langstrothem a prostě to vyzkoušet. Délka rámku 39 nebo 42 moc velký rozdíl není. Pokud jsou nástavky nefalcované a jejich šířka odpovídá standartu, třeba tomu langstrothu, daly by se ty nástavky na sobě i kombinovat nebo použít rovnou nástavky dadantu či langstrothu upravené pro začátek a vyzkoušení zevnitř na rámky šířky 39....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Star? (38640) (38642)

Ten poslední řádek si poněkud odporuje. Co je to "s mírou" a co "když je to nutné"? Kde je ta hranice? budeme ji odvíjet od požadované výtěžnosti nebo nám bude stačit, že nám jen přežije včelstvo? Budeš včelstvo léčit preventivně v srpnu, je to nutné nebo ne? Nebo počkáš jestli přežije zimu a pak něco podnikneš bude-li to třeba?
Boj proti chemizaci zemědělství by předpokládal větší pestrost na polích a menší celky. Jen tak by to bylo možné. To pak ale prodraží potraviny a sníží možnosti mechanizace.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Star?
> Datum: 10.11.2009 09:10:18
> ----------------------------------------
> Možná Vy, stejně jako já včelaříte v panenské krajině, nezatížené dalšími
> pesticidy používanými v zemědělství. Pak jednou či dvakrát fumigace
> amitrazem je toliko co včelstva ještě snesou. Jsou tu ale včelaři, co si
> vzali za cíl "celý rok chemického boje proti varroáze" a k tomu se přidá
> boj místních zemědělců v polích s řepkou.
> Celá Evropa včetně včelařů bojuje proti pesticidům v zemědělské produkci.
> Asi bychom měli začít u sebe.
> Všeho s mírou a jen, když je to nutné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38628) (38634) (38644)

Vliv má zřejmě taky, jak je stanoviště skryté a jestli jsou jednotlivé úly dostatečně od sebe odlišené nebo nejsou, jak moc dochází k zalétávání jednotlivých včel a trubců. Nebo jak moc dochází k vzájemné tiché loupeži...
Letos mám včely, dá se říct na stanovišti skrytém za stromy a keři a úly odlišené od sebe, takže zalétávání asi není. Spad v oddělcích vytvořených v květnu byl do 10 - 20 roztočů, matečné včelstvo metr vedle několik stovek roztočů....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38617) (38619) (38628) (38634)

Dokonce si začínám myslet jestli to také
> nespůsobuje poloha. Já mám včelstva pár metrů od potoka a za zády mám mokřiny
> Nevhodná poloha pro včelstva a i možná pro V.D.
>
> Pepan

Co jsem tak zatim pochytil a vycetl na netu tak poloha stanoviste je dost zasadni. Vlhko ma pry roztoc velmi rad...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 11. 2009
Re: Starý (38640) (38642)

Já myslím, že jsme se dost nabojovali v předchozím režimu. Bojovalo se o zrno, proti americkým broukům, proti zrádcůma a zaprodancům... a kam to došlo? Minulý režim nakonec děkoval bohu za 17 listopad 1989, aby mohl relativně se ctí pustit vládu z ruky a hospodářství, které bylo za vrcholem, nevést po strmě klesající části balistické křivky.
Takže když někdo dnes bojuje proti něčemu tak dlouhodobě používanému a osvědčenému, jako jsou pesticidy, vyvolává to ve mně nepříznivé asociace. Zvláště když za "železnou oponou", hranicí zemí EU se vesměs proti pesticidům nebojuje, ale prostě se používají a investují se vysoké částky do vývoje stále nových a lepších.
Když už, tak mnohem přesnější termíny než bojování mně připadá vylaďování, přizpůsobení, vyvíjení stále nového a opouštění starého a tak podobně....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 10. 11. 2009
Re: Starý (38640)

Možná Vy, stejně jako já včelaříte v panenské krajině, nezatížené dalšími pesticidy používanými v zemědělství. Pak jednou či dvakrát fumigace amitrazem je toliko co včelstva ještě snesou. Jsou tu ale včelaři, co si vzali za cíl "celý rok chemického boje proti varroáze" a k tomu se přidá boj místních zemědělců v polích s řepkou.
Celá Evropa včetně včelařů bojuje proti pesticidům v zemědělské produkci. Asi bychom měli začít u sebe.
Všeho s mírou a jen, když je to nutné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76195 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 38642 do č. 38702)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu