76393

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Chmelíček (88.101.64.23) --- 26. 8. 2009
Včera měl svátek Radim

Tak co tomu říkáš? Měl jsi snad jiné iluze? Tady vidíš,jak si Tebe a Tvých příspěvků váží zdejší účastníci této včelařské konference,ani jeden se neozval a nepopřál Ti k jmeninám.Přiznávám se k tomu,že ten Tvůj svátek Radima jsem využil k tomu,jaké je mínění k Tvým častým příspěvkům účastníky této konference.Takže každá sláva,polní tráva.
Ještě k Petrovi : že ideologie je zhoubná,s tím naprosto souhlasím.V nedávné minulosti rozdělovala rodiny,otce se synem,matku s dcerou.Zelení si myslím končí díky těm dvěma princeznám v perlamentu,které mají na tom zásluhu.Bude od nich pokoj a venkov jim nemůže zapomenout výrazné zdražení uhlí,což byla jejich zásluha a na venkově se topí ponejvíce uhlím.Takže venkov jako takový zelené nebude volit a těch několik mladých bloudů ve městech je nezachrání a do parlamentu se nedostanou.Je to podle mne dobře a zaslouží si to.Čekám velkou odezvu na tento příspěvek,protože víme,že každá potrefená husa se ozve...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 26. 8. 2009
cinkový rybinový spoj

chlapi tož díky za náměty a připomínky, nedá mi to a ještě pořád zkoumám možnost cinkového spoje....dám vědět, jak jsem dopad. (-:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha

>> Jojojo, s nasazenými krmítky, to se to točí.

Ale vzdyt on ten invert nema zas tak spatnou chut....((-:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 8. 2009
Re: Zlata Praha (37531)

Jojojo, s nasazenými krmítky, to se to točí.

http://i.idnes.cz/09/083/gal/MCE2d59e1_IMG_4451.JPG
http://i.idnes.cz/09/083/gal/MCE2d5a07_IMG_4556.JPG


.......
Tomas (141.113.85.22) --- 26. 8. 2009
Zlata Praha

>Panove a damy,
opet se ukazalo, ze v Praze je blaze i kdyz vcelar to zde nema vubec lehke a hodne se pri praci zapoti :-)

http://hobby.idnes.cz/vcelari-staci-posledni-letosni-med-kupujte-ho-nejlepe-primo-ze-dvora-1iq-/hobby-zahrada.asp?c=A090825_104803_hobby-zahrada_mce<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (141.113.85.22) --- 26. 8. 2009
Zlata Praha

Panove a damy,
opet se ukazalo, ze v Praze je blaze i kdyz vcelar to zde nema vubec lehke a hodne se pri praci zapoti :-)

http://hobby.idnes.cz/vcelari-staci-posledni-letosni-med-kupujte-ho-nejlepe-primo-ze-dvora-1iq-/hobby-zahrada.asp?c=A090825_104803_hobby-zahrada_mce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 25. 8. 2009
Re: i?itel? nemoc?. (37474) (37475) (37478) (37484) (37499) (37508)

Jakákoliv ideologie je pro mne zhoubná a přináší jen neštěstí a zkázu pro lidstvo.Komunisté nám to ukázali v nedávné minulosti.Křesťané(o dávné minulosti se raději ani nezmiňuji) v nenasitnosti a žravosti o majetek v současné době.(p.Čunek-úplatky,p.C.Svoboda-nemovitosti a majetky o které se pře s charitou-OSTUDA).Zelení,ti by nejraději vykáceli všechny lesy,aby bylo čím topit.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 25. 8. 2009
Re: Film a včely (4683)

Vážení pánové,škoda,že jsem sem nezašla dřív.Mám jeden oddělek s mladou matkou a nějak nešel do síly jak by měl.Chtěla jsem ho podnítit a začla brzo přikrmovat.Ovšem mezi plodiště a krmítko jsem dala nástavek a včely neodebíraly,protože měly pastvu.No,zkazila jsem co mohla a došlo k loupeži.Včelstvo přežilo,přenesla jsem ho jinam,ošetřila,vyměnila dno za uzavíratelné,zúžila česno a znova nakrmila.Moc děkuji za vaši diskuzi,poučila jsem se zase o něco víc.Zdravím všechny i když tu 6let nikdo nebyl.černá Litoměřice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37521) (37522) (37525)

Začal jsem to také na tupo a bez lepení již před 9 roky
--------
Nástavky, šrobované i jen sbité hřebíky co likviduji mají stáří přes deset let. Po zkušenostech s nástavky různě vyráběnými, nejstarší ze 70 let - sololit a stále dobré jsem investoval do pneumatické hřebíkovačky 50-90mm.

Zkoušel jsem, zda to bude fungovat:
přípravek ala GP zde z konference - geniální a jednoduché,
natupo natřené lepidlem sesponkuji v přípravku.
Pak to prošiji 80mm hřebíky, měl jsem strach aby se neštípalo. Jediný prblém, tam nahoře u horní drážky - tam dávám vrut, nikoli kuželová hlava co štípe, ale tzv. rámová /plochá/ hlava, fosfátované, tzv. sádrokartonické šrouby - levné a pevné.
No a zepředu to jistí hmatová lišta, přilepená a sesponkovaná.

Perfektní rychlost (minuty na jeden kus), žádný přípravek a podle zkušeností mi to deset let vydrží. Takže v zimě to sbouchám. Čela už jsou z loňska připravena.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Chmelíček (88.101.64.23) --- 25. 8. 2009
Dnes má svátek Radim

Přesto,že zde na konferenci v současnosti probíhá kurz truhlářství - jako cinkování,rybyny a pod.výrazy,chtěl bych popřát Radimovi k jeho dnešnímu svátku hodně zdraví a radosti z chovu jeho včel.Již 3 dny není na obrazovce a doufáme,že to nebude nic vážného.Takže Radime ,hlavně zdraví,ostatní je podružné.Kdo jste ho měli rádi,popřejte mu také k jeho svátku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37523)


> Na tohle stejný mne upozorňoval jeden náš zdejší kolega včelař, že se pak
> taky třeba kouká na ustřílený vrutový hlavičky....tak jsem ho vzal za
> slovo, dal ke krajům zrovna pořádný šestky a čekal co to udělá.....vydržely
> to, ale jelikož jsme je s tátou dali až 3cm od krajů, tak se ty kraje v
> době dešťů pěkně otevíraly....

jj je nutny co nejblize krajum, jenze tam to vetsinou jde na prd :-))

O prekalenosti nekterych vrutu psal nedavno GuPa - byl to pekny prispevek na vyrobu nastavku od a do z.

Dalsi problem je kdyz se pouziva horsi drivi - u me co tatovi odpadne od truhlariny a pak jsou lehci problemy. Kdyz nesetris a das poradny matros je to v pohode. Trochu ted uvazuju o hrebicich protoze se mi rozevrel nastavek opravdu z hroznyho dreva (to uz jsem moc setril nase lesy) a tak jsem nasran na sebe vzal stovky hrebiky a zabusil to - ono si to pekne sedlo a nyni no problem. A pak lze uvazovat o nejakem kovani jak pise papan - aby branilo vzniku skvir na celnich stranach v dusledku krouceni dreva - nezkousel jsem zatim.

Proste vse dle me je jednodussi a rychlejsi nez delat cinkovany spoj na pile (a to mame dobrou vybavu). Kdyz mas nejaky dobry pripravek ok ale stejne uz vidim ten porod ze to nejde do sebe.

Uz taky nedelam nastavky jen natupu, pouzivam spoj dle vykresu optimalu - problem s kroucenim celnich stran je mensi, ted mozna vyzkousim tenhle vyrobne narocnejsi spoj pero drazka. Jde mi o rychlost vyrabeni, casu ubyva, chute taky :-) Prvni nastavky jsem i brousil na pasovce aby si nezadrely trisky a na oko to bylo echt :-)) Nema to smysl pokud si nedelas dva uly se kteryma si fakt vyhrajes, a co kdybys to treba musel palit....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37521) (37522)

Začal jsem to také na tupo a bez lepení již před 9 roky a některé jsou jen sbité hřebíky. Rosžklebil se jen jeden nástavek od loňska to zajišťuji nové úly okenními rožky. .Plně stačí na výrobu úlů jednoduché bednářské technologie spojování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cinkov? rybinov? spoj
> Datum: 25.8.2009 07:02:11
> ----------------------------------------
> ....Ale zatím se tý
> > myšlenky s rybinou tak jednoduše nevzdám....
>
> pripominam http://jjvcela.sweb.cz/Vyroba_cimburi.html
>
> jednou jsem to kolibave pouzdro jak to p. Jindra nazyva hledal a vim ze se to da
> na netu dohledat.
>
> Osobne me od cinkoveho spoje odrazuje ta pracnost, na to neni cas. Kdyz si
> clovek vychyta vyrobu nastavku natupo tak myslim ze je to ten nejlepsi pomer
> ceny vykon. Vyroba nastavku slepenych natupo ale ma sve uskali - obcas se
> zadari a kdyz se to sejde tak je z toho prervana 5ka vrut :-))
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37512)

už jsem to tu před časem posílal ...
Zdravím
PJ

ještě jsem teď potkal...
http://woodworking.about.com/od/woodworkingplansdesigns/ss/BoxJointJig.htm
http://aconcordcarpentercomments.blogspot.com/2009_02_01_archive.html
http://woodgears.ca/techniques.html
nebo nechej googlovat boxjoint podle obrázků



Ten problém s cenou kolísavého pouzdra jsem před časem taky řešil...

Koupil jsem nejobyčejnější pilu 250mm.
Z překižky 5mm jsem vyřezal dvě podložky průměr cca 100mm.
Tyto jsem obrousil smirkovým kotoučem do úkosu.
Do pily pak jde jedna podložka, pak pilový kotouč, pak druhá podložka. Rozkmit cca 20mm. Viz. stejná funkce jako u kolísavého pouzdra.
Na posuv desky do záběru jsem měl vyrobený posuvný dřevěný rám. Logiku a funkci rámu jsem našel někde na internetu.
Dělal jsem optimaly ze smrku 25mm. Zuby cca do 20mm šířky.

ALE
Na pile mám hřídel cca 12mm ... nevím jestli se při tom neohnula...??? dost to vibruje .. ne nadarmo se kolísavé pouzdro vyrábí na pořádnou 30mm hřídel...
Drážka co se tímto způsobem vyrobí NEMÁ rovné hrany !!! zuby kotouče provádějí při kolísání taky pohyb po kružnici? (nebo co je to za křivku...) takže dno drážky je DOKULATA. Takže jsou tam pak dírky v rozích nástavku!!!
Je to dost náročné na přesnost a pozornost při práci.
Asi to nedělá dobře pile ani ložiskům.

Poslední nástavky, co jsem dělal, už mám spojené (asi se to jmenuje) pero-drážka, vruty 80mm a disperzní lepidlo.
tento typ spoje je vyfocen na tomto odkazu
http://www.fiskemiles.com/buildinga22inchdob/images/MirrorBoxJointAssembly.jpg


Pokud bys šel touhle cestou zkus ještě kouknout na net a hledat dado blade nebo dadoblade. je to taky zajímavé řešení.... určitě méně znásilňuje mechaniku pily...
Zdar
Petr





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 25. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj

To Tomáš Heřman: ááno, na ty stránky jsem drobek už koukal, zajímavé je to kolísavé pouzdro....pokoukám a počtu......

>> a kdyz se to sejde tak je z toho prervana 5ka vrut :-))

Na tohle stejný mne upozorňoval jeden náš zdejší kolega včelař, že se pak taky třeba kouká na ustřílený vrutový hlavičky....tak jsem ho vzal za slovo, dal ke krajům zrovna pořádný šestky a čekal co to udělá.....vydržely to, ale jelikož jsme je s tátou dali až 3cm od krajů, tak se ty kraje v době dešťů pěkně otevíraly....takže přidávání dalších šroubů úplně ke krajům.....Od toho kolegy mám od počátku několik nástavků spojovaných obyč cimbuřím, v rozích jsou vždy první dva spoje cimbuří ještě prokolíkovány a ty nástavky se nehnou a vypadá to nesmrtelně. A tak věřím a doufám, že i frézování cimbuří neby rybiny se dá vychytat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 8. 2009
Re: cinkov? rybinov? spoj (37521)

....Ale zatím se tý
> myšlenky s rybinou tak jednoduše nevzdám....

pripominam http://jjvcela.sweb.cz/Vyroba_cimburi.html

jednou jsem to kolibave pouzdro jak to p. Jindra nazyva hledal a vim ze se to da na netu dohledat.

Osobne me od cinkoveho spoje odrazuje ta pracnost, na to neni cas. Kdyz si clovek vychyta vyrobu nastavku natupo tak myslim ze je to ten nejlepsi pomer ceny vykon. Vyroba nastavku slepenych natupo ale ma sve uskali - obcas se zadari a kdyz se to sejde tak je z toho prervana 5ka vrut :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj

To Stonjek: Taky zdravím, no že by mohly nastat problémy s výkonem frézky, to si umím představit...Zkoušel jsem tedy hledat kývací pilu, ale kromě ovečky Shaun s kývací hlavou jsem nic moc nenašel, asi se tomu odborně nadává jinak (-:
K truhláři? Pokud všechno selže, tak si je prostě budeme dál dělat spojovaný natupo, zakolíkovaný a sešroubovaný no....Ale zatím se tý myšlenky s rybinou tak jednoduše nevzdám....pokud by nenastal nějakej neřešitelnej problém, třeba ten se samotným frézovaním nebo tak něco, nevidím důvod rybinu nepoužít. Ale přesto díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj

To Mira P: Já o koze, ty o voze. (-: Já o PowerCinku400, ty o FD300. (-: Každopádně do obou se tloušťka desky 2,5cm vejde, do Powercinku se vejdou dokonce 3cm.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37517) (37518)

Zkoušel jsem a po výrobě navádění a pod. Laskomin jsem toho nechal, protože se to neosvědčilo. Zadřípávalo se to, nemělo výkon, frézka je malá. Daleko lepší je kývací pila, dá se koupit a nejlepší je připravené polotovary dovézt k truhláři. Na cinkovačce toho má za chvíli hromadu. Proč dělat něco složitě a v nic moc kvalitě? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37517)

Špatně si četl.
Nicméně tahle šablona už dovoluje max.tloušťku 25mm.Těch 305mm jak píšou je šířka obráběné desky.Takže s touhle by to jít mohlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj

To Míra P: asi pravdu nemáš čéče, zrovna u tohoto přístroje píšou "Vhodné pro desky do tloušťky 30 mm."....ale třeba mi něco ušlo, nebo tomu blbě rozumím......jinak je ještě jeden přístroj:

http://octa.cz/inshop/cinkovaci-pripravek-a-prislusenstvi/univerzalni-spojovaci-system-fd300-igm-%5Bid-FD300%5D.html

a u toho nabízí ještě volitelnou šablonu pro "otevřené rybinové spoje" s řezným průměrem 19mm, což by bylo hned veselejší.....např. s frézkou 19 mm průměr x 22 mm hloubka....

To Kaji: hmmm, toho pána na titulní stránce neznám )-: a ani tenhle časopis neodebírám...ale jak už jsem naznačil, asi je možnost většího rozměru rybiny než 12,7mm a bylo by vyřešeno...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37512) (37515)

tady jsem to našel a zřejmě jsem měl pravdu s tou tloušťkou desek.
http://www.uni-max.cz/cinkovaci-pripravek/specialni-pripravky/zpracovani-dreva/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 24. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37512)

Rozumím.
Tady jde o polokrytý rybinový spoj.Používal se hodně k výrobě zásuvek(šuplíků).Moje zkušenost s trošku jinou šablonou na obrázku je dobrá ale myslím si že je tam omezení na tloušťku materiálu a to na max.22mm takže 25mm by ta šablona nevzala.Tady u té to ale může být jinak.Na nástavky jsem to zatím nezkoušel a co se týče pevnosti spoje tak je to velmi dobré.Narážejte je do lepidla přes kousek prkýnka a to celoplošně aby nedošlo k poškození (stalo se mě při prvním pokusu).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481) (37486) (37488)

ja bych viděl problém v tom zapomenutém plástu s larvičkami, něco
podobného se mi taky stalo, přidal sem matku do odělku, normálně kladla,
ale za 14dnů, jak se vylíhla nová M z původního plodu tak mnou přidanou
matku odstranily - našel sem ji na česně v doprovodu par včel, prvně sem
si říkal že možná spadla do podmetu a ted že vylezla na česno jako
omylem, šupnul sem ji zpátky na plásty, ale za dvě hodiny sem ji našel
mrtvou před úlem.

PS: úplně prvně když sem viděl M na česně, tak sem si myslel že se mi
budou včelky rojit :) ale to sem byl ještě úplné včelařské tele :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: cinkový rybinový spoj (37512)

Má někdo zkušenost?
-------
Možná tento pán na titulní stránce - ty rybiny odpovídaly zhruba těm rozměrům:-)
http://n-vcelari.cz/mv/mv2009_01.htm

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 23. 8. 2009
cinkový rybinový spoj

Zdravím, v historii konference byla řeč o cinkovacím - spojovacím zařízení...v dnešní době jsem na internetu našel minimálně dvě možnosti, v základní výbavě mají šablonu pro rybinovou frézu Ø 12,7 mm (12,7 mm řezný průměr, 12,7 mm řezná hloubka, "krček" rybiny je tedy cca jen 8mm úzký). A otázka zní: má někdo praktickou zkušenost s takovýmhle rozměrem rybiny v použití u nástavků? Přemýšlím použít to na spojení boku a čela 3/4 Langstroth, výška nástavku 19,2 cm, při tloušťce borového prkna 2,5 cm. Tak nějak si říkám, co to udělá, až zapůsobí vlhkost, voda, jestli se to třeba nebude mít snahu v tom osmimilimetrovém krčku utrhnout....notabéne když nástavek zvenčí natírám Laksilem (Silikon-akrylátový polomatný lak), zevnitř nikoliv a zadělávám tak na rozdíl v pnutí materiálu...Má někdo zkušenost?

Obrázek pro skouknutí situace zde:
http://www.uni-max.cz/fotocache/fullsize/pc400_300_cpt.jpg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 23. 8. 2009
Re: cukr (37510)

Na obalu uvedeno:
Cukr polobílý krystal
země původu: Polsko
From: "František Hazdra" <f.hazdra/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 23, 2009 8:45 PM
Subject: cukr


Dnes cukr v Kauflandu za 13,90 Kč.
Zdraví Haf


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4361 (20090823)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 23. 8. 2009
cukr

Dnes cukr v Kauflandu za 13,90 Kč.
Zdraví Haf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: (37498) (37500) (37501)

Článek od stejného autora na stejné téma vyšel v Moderním včelaři 2008/1. Včelařství mě zatím nepřišlo a na článek se těším. Článků od schopných lidí přímo z terénu není nikdy dost.
------
Děkuji odesílatelům, je to samozřejmě v principu o tom samém co vyšlo v MV.
Ale snad se prostřednisctvím Včelařství dostane více k držitelům včel.

TY závěry by se měly do kamene nebo do hlav tesat. :-)
Já osobně si asi stanoviště co nemám v ochranném pásmu nechám na podzim vyšetřit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 8. 2009
Re: i?itel? nemoc?. (37474) (37475) (37478) (37484) (37499)

S těmi komunisty a regulací jsi to nezvládl. Úpravy toků jejich prohlubování a spousty meliorací se prováděly již od konce 19 století. Co však komunisti nezvládli a nezvládá to nikdo stále je údržba těchto prací. V posledních 20 letech je to však viditelně větší hrůza. Kapitalistům to nic nenese tak na to ser...... Nějak jste si všichni moc zvykli svoji lenost a neochotu něco udělat svádět na komunisty Nejspíš mohou i za tu rojovou náladu a úmrtí špatně přidané matky. Proč taky ne! .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i?itel? nemoc?.
> Datum: 23.8.2009 11:01:46
> ----------------------------------------
> Nevím,zda budou někoho zajímat nějaké patogeny.To je opět jeden s krycích
> blábolů,kterým se tu snažíte cosi svou inteligencí zamaskovat.Jedna věc je
> ale neoddiskutovatelná.Čím větší počet včelstev včelař obhospodařuje,tím
> míň se individuálně může každému včelstvu věnovat,sledovat ho a případně i
> okamžitě léčit.Při 500 včelstvech nemáte absolutně přehled a i pozdní
> rozšíření vede k propuknutí rojové nálady.Už jsem se zde zmínil,že jsem
> před lety koupil odělky od velkovčelaře z Bučovic a stále mám při vzpomínce
> na včely,které byly doslova posety roztočem,viditelným na včelách pouhým
> okem,velmi neblahé a triskní vzpomínky.Tohle právě jsou TY květnové a
> červnové roje plných roztočů,které šíří včelaři,jenž nedokážou takové
> množství včelstev zvládat a s patřičným účinkem léčit.Pak toho máme plné
> úly,jelikož svému zdravému včelstvu nepřikážu,ať tam někde nějakáho
> slabocha,zdecimovaného v.d.neloupí! Důležité ovšem je ,že se s nějakou
> nadřazeností a nabuřelostí dokážou chlubit s počtem svých včelstev a jak
> jsou nepostradatelní.Mě by zajímalo,jestli zde z nějakých těch stálých
> dopisovatelů vede na obci kroužek mládeže a vychovává tím mladou
> generaci.Asi těžko.Jestli to tak je,nejpokornější a nejhlubší
> omluva.Jednodušší je tu stále dokola plácat stejné věci a občas
> nesmysly(nějaké nesmyslné přirovnání v nebezpečnosti KM a gabonu viz.asi
> příspěvek 4-5týdnů zpátky) a mít sebeuspokojivý pocit z "dobře vykonané
> práce".Ale je to samozřejmě každého věc,co pro včelařství dělá a jak ho
> propaguje.Někdo žvatláním,druhý práci s mládeží,účastí na různých
> mládežnických soutěží,vysazování klonů vrb na komunisty zdecimovaných a
> zregulovaných říčkách a potocích a pod.
> S pozdravem P.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490) (37492)

>Jaký "hopnašpek"? Myslím to vážně. Kdybych byl zkušený, takovou hloupost...<
----------------------------------------------------------
No vidíte a já to pokládal za odlehčovací téma do diskuse a představoval jsem si, jak dobře se bavíte na účet ostatních přispěvatelů.

Nyní ale vážně.
Způsob který popisujete by byl možný v době silné snůšky. Například Stevo Lončarevič jej v OVP 1969/4 str. 23 popisuje tak, že odstraníte starou matku, včely podkouříte aby se nasály medu, novou matku ponoříte do sklenice teplé vody a potom do sklenice s tekutým teplým medem a ihned pustíme pomocí stébla na plást, kde jsme vychytili starou matku. Včely přidanou matku obklopí olizují z ní med a s ním přijmou její vůni (mateří látku). Lončarevič tvrdí, že přidaná matka bude bezpečně přijata. Pro přidávání matky v bezsnůškové době doporučuje postupy: přidávání pomocí poklopky, přidávání matek oddělením starých včel od mladých (na principu přeletáku), patrně tento způsob naznačuje př. Turčáni s využitím jednoduchého mezidna. Lončarevič však doporučuje použití klícky na dva plásty se zavíčkovaným plodem, zbavených všech včel a se zásobami medu a pylu. Přidaná matka není líhnoucími včelami napadána, tyto se o ni počnou starat a po otevření klícky se mateří látka volně šíří celým včelstvem tak, jak se včely v klícce promíchají a posléze matku vyvedou do prostoru úlu. I zde je podmínkou odstranění staré matky. Ani jeden z těchto způsobů jsem nevyzkoušel Proto nemohu potvrdit úspěšnost. Zcela jistě však mezi účastníky konference bude někdo, kdo se k výše uvedenému vyjádří.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37479) (37502)

Po aplikaci byl spad vlivem ošetření 61 roztočů, což představuje cca 60% účinnost ošetření Formidolem

V živote som použil jedenkrát KM 65%. Vytvoril som dve skupiny po 5 včelstiev, v piatich KM, od začiatku 1.7, v piatich nič -, odpad som zaznamenával, od 1.8 vo všetkých Gabon PA 92, 1.10 Varidol. Včelstvá bez KM boli zamorené o 70 % menej, odvtedy KM nepoužívam, od roku 2001 ani Gabon, používam len tri zásahy s Varidolom, NIČ INÉ. Priemerný odpad-spad Vd opri všetkých včelstvách je od 65 do 96 ks Vd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 23. 8. 2009
Re: (37498) (37500)

Článek Víta Marady o moru včelího plodu na Hodonínsku.

Radek Krušina
-------
Můžu poprosit někoho, kdo má vybavení po ruce o scan. Děkuji.
Karel
___________________________________________________________

Článek jsem Vám poslal.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 8. 2009
Re: (37498) (37500)

KaJi napsal:
>Můžu poprosit někoho, kdo má vybavení po ruce o scan. Děkuji.
Karel
....................

Když mi to zítra vyjde, pošlu.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478) (37484) (37499)

Naučte se včelařit, jste typický rádoby odborník, ale zdraví včel je Vám lhostejné, jestli si necháte oddělky odrovnat VD.

Mechanismus šíření moru včelího plodu zajímá každého normálního chovatele a veterináře, aby mohl potom účinně proti šíření zasáhnout. Jestli rád mluvíte o věcech, o kterých vlastně nic nevíte vypovídá o Vašem přehledu ve včelařství a odbornosti.

Ve Vašem regionu je asi 7 včelařských kroužků a jako vedoucí jednoho z nich by jste měl mít hlavně odborný včelařský nadhled a ne sdílet nenávist vůči lidem, co se včelařením živí.

_gp_
...................

Petr (94.125.216.34) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478) (37484)

>Nevím,zda budou někoho zajímat nějaké patogeny.To je opět jeden s krycích blábolů,kterým se tu snažíte cosi svou inteligencí zamaskovat.Jedna věc je ale neoddiskutovatelná.Čím větší počet včelstev včelař obhospodařuje,tím míň se individuálně může každému včelstvu věnovat,sledovat ho a případně i okamžitě léčit.Při 500 včelstvech nemáte absolutně přehled a i pozdní rozšíření vede k propuknutí rojové nálady.Už jsem se zde zmínil,že jsem před lety koupil odělky od velkovčelaře z Bučovic a stále mám při vzpomínce na včely,které byly doslova posety roztočem,viditelným na včelách pouhým okem,velmi neblahé a triskní vzpomínky.Tohle právě jsou TY květnové a červnové roje plných roztočů,které šíří včelaři,jenž nedokážou takové množství včelstev zvládat a s patřičným účinkem léčit.Pak toho máme plné úly,jelikož svému zdravému včelstvu nepřikážu,ať tam někde nějakáho slabocha,zdecimovaného v.d.neloupí! Důležité ovšem je ,že se s nějakou nadřazeností a nabuřelostí dokážou chlubit s počtem svých včelstev a jak jsou nepostradatelní.Mě by zajímalo,jestli zde z nějakých těch stálých dopisovatelů vede na obci kroužek mládeže a vychovává tím mladou generaci.Asi těžko.Jestli to tak je,nejpokornější a nejhlubší omluva.Jednodušší je tu stále dokola plácat stejné věci a občas nesmysly(nějaké nesmyslné přirovnání v nebezpečnosti KM a gabonu viz.asi příspěvek 4-5týdnů zpátky) a mít sebeuspokojivý pocit z "dobře vykonané práce".Ale je to samozřejmě každého věc,co pro včelařství dělá a jak ho propaguje.Někdo žvatláním,druhý práci s mládeží,účastí na různých mládežnických soutěží,vysazování klonů vrb na komunisty zdecimovaných a zregulovaných říčkách a potocích a pod.<
S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37479)

Som chovateľov 74 včelstiev, 68 som preveril kontrolou odpadu Vd, toto je moja odpoveď, ako sa väčší (nie veľký) včelár vie vysporiadať s Vd. Tento technologický postup používam už od roku 2001. Pritom všetky roje využijem na znášku!

21 a 22.8 som robil prvú odľahčovaciu fumigáciu proti Vd s použitím Takticu, v množste 3 kvapky na včelstvo.
Odpad som spočítaval po 12 hod. od prevedenia FUM, použil som celoplošné podmetové podložky, rozdelené fixkou na 8 segmentov, zjednodušuje a spresňuje prácu. Pri nízkom odpade to ide spoľahlivo a presne.

Výsledok zberu: celkove odpadlo v 68 včelstvá: 1564 ks Vd
Priemer na včelstvo: 25,0 ks Vd
Priemer v r. 2008 15,3 ks Vd

Odpad sa vo včelstvách pohyboval od nuly po 180 Vd, tento extrémny prípad je podmienený asi nerojenín sa včelstva, preto klieštik sa vyvíjal bez časového obmedzenia, ostatné včelstvá túto prestávku mali. Aj rojenie je na niečo dobré. Na základe tohoto výsledku sa dá aj prognózovať celkový priemerný odpad v počte kolo 100 klieštikov na včelstvo (25x4).
Fumigácia ide rýchlo, ak sa technicky dobre pripraví, jednému včelstvu sa venujem 2 min. Je to aj vďaka tomu, že úle sú do podmetu prístupné zozadu do 8 cm vysokého dna. Fumigovať sa dá aj bez podložiek na zachytenie Vd, ale skutočné hodnoty, včelára usvedčia, či boj zvláda v prospech včiel.
II. fáza bude pokračovať 1.10, ako odľahčovacia, pretože ešte stále bude v niektorých včelstvách zaviečkovaný plod.
-----------------------------------------------------------
V letošním roce u nás nemáme předepsané léčení proti VD Gabony. Proto jsem provedl ošetření všech včelstev po posledním vytočení a základním zakrmení Formidolem s diagnostikou spadu roztočů.
Dva dny před nasazením desek Formidolu jsem vložil diagnostické podložky (u 25% včelstev). Spad byl do 2 roztočů. Druhý den po vložení desek Formidolu (s otvory) byl spad do 12 roztočů. Po dalších dvou dnech ( kdy byly desky obnažené ), byl spad do 25 roztočů. Po dalších dvou dnech byl spad do 12 roztočů. Po dalších dvou dnech do 10 roztočů. A po dalších dvou dnech 2 jen do 2 roztočů.
Přirozený max. denní spad před ošetřením byl 1 roztoč, což odpovídá cca 100 dospělých roztočů ve včelstvu. Po aplikaci byl spad vlivem ošetření 61 roztočů, což představuje cca 60% účinnost ošetření Formidolem.
Příští ošetření včelstev provedu Varidolem v měsíci říjnu, rovněž s diagnostikou. Jsem zvědavý na výsledek -:).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 23. 8. 2009
Re: (37498) (37500)

Článek od stejného autora na stejné téma vyšel v Moderním včelaři 2008/1. Včelařství mě zatím nepřišlo a na článek se těším. Článků od schopných lidí přímo z terénu není nikdy dost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: (37498)

Článek Víta Marady o moru včelího plodu na Hodonínsku.

Radek Krušina
-------
Můžu poprosit někoho, kdo má vybavení po ruce o scan. Děkuji.
Karel

PS
předpokládám, žádný čínský med, ani roje. Asi jen včelaři :-)))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478) (37484)

Nevím,zda budou někoho zajímat nějaké patogeny.To je opět jeden s krycích blábolů,kterým se tu snažíte cosi svou inteligencí zamaskovat.Jedna věc je ale neoddiskutovatelná.Čím větší počet včelstev včelař obhospodařuje,tím míň se individuálně může každému včelstvu věnovat,sledovat ho a případně i okamžitě léčit.Při 500 včelstvech nemáte absolutně přehled a i pozdní rozšíření vede k propuknutí rojové nálady.Už jsem se zde zmínil,že jsem před lety koupil odělky od velkovčelaře z Bučovic a stále mám při vzpomínce na včely,které byly doslova posety roztočem,viditelným na včelách pouhým okem,velmi neblahé a triskní vzpomínky.Tohle právě jsou TY květnové a červnové roje plných roztočů,které šíří včelaři,jenž nedokážou takové množství včelstev zvládat a s patřičným účinkem léčit.Pak toho máme plné úly,jelikož svému zdravému včelstvu nepřikážu,ať tam někde nějakáho slabocha,zdecimovaného v.d.neloupí! Důležité ovšem je ,že se s nějakou nadřazeností a nabuřelostí dokážou chlubit s počtem svých včelstev a jak jsou nepostradatelní.Mě by zajímalo,jestli zde z nějakých těch stálých dopisovatelů vede na obci kroužek mládeže a vychovává tím mladou generaci.Asi těžko.Jestli to tak je,nejpokornější a nejhlubší omluva.Jednodušší je tu stále dokola plácat stejné věci a občas nesmysly(nějaké nesmyslné přirovnání v nebezpečnosti KM a gabonu viz.asi příspěvek 4-5týdnů zpátky) a mít sebeuspokojivý pocit z "dobře vykonané práce".Ale je to samozřejmě každého věc,co pro včelařství dělá a jak ho propaguje.Někdo žvatláním,druhý práci s mládeží,účastí na různých mládežnických soutěží,vysazování klonů vrb na komunisty zdecimovaných a zregulovaných říčkách a potocích a pod.
S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 8. 2009

vitaxvita napsal:
>Přišlo nové číslo Včelařství,nic moc,inu okurková sezona se i do včelařiny promítá.
...................

Podle mě toto včelařství přináší jeden z nejhodnotnějších článků, které jsem tam v poslední době četl.
Článek Víta Marady o moru včelího plodu na Hodonínsku.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 8. 2009
Re: drama (37472) (37473)

Jaroslav Bureš napsal:
>Přátelé nezapomínejme, že tato internetová stránka se nazývá "včelařská konference" a nikoliv "zaručené praktické návody". Tudíž zde mají místo příspěvky obsáhlé i méně obsáhlé. >Potažmo je na každém účastníku, aby si vybral informaci, kterou považuje ve svých podmínkách za nejpřínosnější. Co by se zde objevovat nemuselo jsou slova vulgární.
.....................

Připojuji se k tomuto příspěvku.
Pokud je toto svobodná diskuse, potom sem mají právo přispívat všichni, kdo se drží podmíek přispívání.

Co sem zřejmě nepatří, je radit někomu, jak má mít dlouhé příspěvky, jaké má mít zkušenosti se včelami, cenzuje které zkušensti a názory sem nedávat.
Co má smysl jsou argumenty proti nesmyslům, ne napadání autora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478)

Takový včelař všechny roje pochytá a usadí? Nebo likviduje? Nebo oblézá stromy a síří? Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz? Asi ne a to je zřejmě neštěstí pro nás ostatní! Petr
--------------
Jednak asi nikde není uvedena povinnost likvidovat divoce žijící včelstva.
Že to leckterý včelař dělá - někdy z rozumných důvodů - je jiná věc.

A pokud příteli máte nakažené roje - tedy to je u mě šiřitel nemocí - tak se nad tím zamyslete a uveďte svůj chov do dobrého stavu :-))
To byla ironie, omlouvám se, ale tohle jste napsal o jiných chovatelích.
----
Já osobně už asi deset let roje nechytám (až na vyjímky, kdy sedne nízko), včelařím u lesa a potřeboval bych asi plošinu od hasičů.

Ale proč si myslíme, že roje jsou zdrojem šíření nákaz? Zvlášť když uletí včelaři z jeho péče a už jim to nemá kdo kazit. Přidávat nakažené plásty - Tedy pokud je myšlen nákazou mor. Pokud VD - tak je rojení svym způsobem ozdravení původní včelstva a jeho nákazová situace je taky lepší než původního.

Nehledě na to, že roj v přírodě (naší) má minimální šanci vyzimovat. Zvlášť letos.


Myslím, že kampaň o rojích a čínském medu - tedy v případě moru má zakrýt to podstatné - skutečnou příčinu nákaz. Nás včelařů. Zatím většina ohnisek kde se dohledávala důsledně příčina našla většinou jako prvotní nákazu včelaře - o čínském medu jsem nikdy neslyšel.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481) (37486) (37488) (37494)

Pokud včely napadají matku, pudově útočí na nervové ganglium

______________________________________________________________


To by mohlo být ono. Škoda, že jsem nenalezl mrtvolku matky. Mohl jsem ji vyšetřit na nosemu. Ale ta, pokud vím, nezpůsobuje trubcokladnost, takže by to záhadu stejně nevyřešilo.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481) (37486) (37488)

Něco se matce muselo stát. Ale co?
--------

Jednou jsem slyšel na přednášce Ïng.Veselého zajímavou informaci:

Pokud včely napadají matku, pudově útočí na nervové ganglium
(nejsme si jist, že se tomu říká právě tak?) kudy prochází nervy ovládající spermaváček. Matka pak nedokáže ovládat oplodnění vajíček a je trubcokladná.
Chovatel pak prý obviňuje chovatele matek, atd. jen ne sebe :-))
---------------

Jinak přidávání matek které jsou geneticky více vzdálené, je vždy lotynka - viz literatura.

Osobně jsem se právě v případě přidávání matek (shodou okolností Vigor - které jsou z jiného ekotypu Kraňky než většina) na jednom stanovišti, kde jsem měl včely od místních včelařů) setkal s tím, že včely matky několik týdnů po přidání začaly měnit.
A myslím že v archívu této konference by se na dané téma taky něco našlo.

No a když jsme u těch núspěchů, taky jsem letos neúspěšně přidával ins. matku. Vlastní blbostí, spěchem a nedůsledností.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490) (37491)

Ochota přijímat jiné matky je v průběhu sezony různá, existuje o tom několik prací, včetně grafů a z těch vyplývá, že v červenci a srpnu to jde nejblběji.

Radime, Ty si taký rozvážny človek vo svojom vyjadrovaní, ale pridať M do včelstva v "červenci a srpnu to jde nejblběji", neobstojí,lebo ja v tomto čase vymieňam matky najradšej a so 100-ným úspechom. Veľa odborníkov, ale i laikov to vylučujú, ale ja Ti garantujem, že včelstvo každú pridávanú s mojím technologickým postupom matku prijať musí. A to bez nejakého čakania, stačí mi na hodina plus jednoduché medzidno. Nikdy sa mi nestalo, aby pridanú M včely vymenili.
Moja slová sa zdajú byť "nabubrelé", nie je to tak, vychádzam z dlhoročnej osobnej praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490)

Mimochodem, příteli Václavku, není to opět Váš oblíbený "hopnašpek"? Takový zkušený včelař a ...

______________________________________________________________

Jaký "hopnašpek"? Myslím to vážně. Kdybych byl zkušený, takovou hloupost s přidáváním bych neudělal.
Tímto způsobem jsem matku přidával poprvé a naposledy. Myslel jsem si, že to tak půjde. Kdyby matka zmizela během prvního týdne, bylo by to jasné, prostě ji včely nepřijaly a odstranily. Ale ona tam vydržela více jak 15 dní. Jak mohou včely matku poškodit tak, aby se stala trubcokladnou a záhy zemřela?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489) (37490)

I když s přidáváním na ostro nemám žádné zkušenosti, myslím, že tím to bylo. Ochota přijímat jiné matky je v průběhu sezony různá, existuje o tom několik prací, včetně grafů a z těch vyplývá, že v červenci a srpnu to jde nejblběji. Rovněž umatlání matky medem se mi zdá brutální a určitě bych ho nevolil. Nejlepší ochranou budoucí matky je její včelstvo. Ne několik včel z klícky ale funkční nové včelstvo s líhnoucím se plodem. Takže, kdybys došlou matku dal do slabšího odělku s odlétanými létavkami a někdy koncem září ji s celým odělkem přidal pod plodiště, bylo by to na 100%. Přes noviny je to naprosto zbytečné! Samozřejmě starou matku zabít. S matkami je spousta práce, stojí to nějaký med, případně peníze, když se kupují, tak proč je přidávat s neúměrným rizikem! Jinak dost se chválí přidávání klíckou s kouskem proděravěné mezistěny, ale to používám jen velmi vyjímečně. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487) (37489)

>Co konkrétně zapříčinilo smrt matky? Ve včelstvu strávila rozhodně více jak 15 dní.<
-----------------------------------------------------------
Je to vražda, napsala. Na tuto otázku nám může dát kvalifikovanou odpověď pouze oblíbená amatérská detevtivkyně. My o příčině smrti matky můžeme pouze spekulovat. Mimochodem, příteli Václavku, není to opět Váš oblíbený "hopnašpek"? Takový zkušený včelař a ...
Takže Vážení, ještě vyčistit zoubky, jsou-li ještě jaké, vyčůrat, snad nám to umožní prostata, pomodlit, pokud to ještě umíme a spát, snad nás nebudou v noci bolet kolena nebo trápit zaražené větry.
Dobrou a přátelskou noc.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37487)

Podle mne by
jsi neměl hledat odpověď na otázku proč matka zahynula, ale především si sám
sobě odpovědět na otázku, zda jsi použil takový postup, který dává co
nejvyšší naději na úspěch.

____________________________________________________________

Určitě ne. Metodu odebrání plodu jsem nedodržel ( jeden plást jsem přehlédl, plod jsem vrátil příliš brzo ), moje troufalost v podobě přidání matky naostro mezi včely byla nanejvýš riskantní ( to funguje na podzim u bezplodových zazimovaných včelstev, v podletí je situace úplně jiná... spoustu starých agresivních včel rozdrážděných od slídilek a vos ). Měl jsem štěstí, že včely matku rovnou nezabily. Sevřeli ji pouze do chumlu, ale nijak ji neublížily ( alespoň viditelně... tykadla, nohy, křídla, kusadla, sosák... vše v pořádku ).

Co konkrétně zapříčinilo smrt matky? Ve včelstvu strávila rozhodně více jak 15 dní.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481) (37486)

Túto vetu si napísal Ty, doslova hovoríš o hrboplode a "bezmatečnom" včelstve, tak prečo klameš!

____________________________________________________________

Neklamu. Včelstvo bylo ( před vložením matky Vigor ) v normálním stavu ( bez trubčic, původní matka není ( stále žije ) trubcokladná ). Včelstvo je bezmatečné jen pár dní ( podle stáří matečníků ). Tím, že jsem napsal: "včelstvo v čase výměny matky nebylo trubcokladné", jsem myslel, že v den přidání matky včelstvo nebylo trubcokladné ( slovo "čas" jsem užil nevhodně ). Prostě tudy cesta nevede.

Něco se matce muselo stát. Ale co?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 22. 8. 2009
RE: Proč matka umřela? (37476)

Mnohaleté zkušenosti sice nemám, ale v souvislosti s uvedeným postupem -
uvádíš "napadly ji strážkyně", se mi zdá tato otázka zbytečná. Podle mne by
jsi neměl hledat odpověď na otázku proč matka zahynula, ale především si sám
sobě odpovědět na otázku, zda jsi použil takový postup, který dává co
nejvyšší naději na úspěch. Jako začínající včelař jsem Vyslechl několik
přednášek zkušených šlechtitelů matek (mimo jiné přednášku pana Havlína),
snažím se doporučovanými postupy řídit a vždy volím nejvíce doporučovaný
postup, využívající přidávací klícku a to i u matek, které nekupuji a
kterých mám relativně dostatek. Není mi líto ani tak matky jako takové, ale
především práce, které jsem jejímu chovu věnoval. Když koupíš do svého chovu
inseminovanou matku za 1500 Kč, také ji budeš přidávat "na ostro přes
česno"?
J.T.



> Proč matka umřela?
> Po vypuknutí
> známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem
> rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ),
> protože
> ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až
> večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se
> zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).
> ...
> Děkuji za vysvětlení.
>
> S pozdravem M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480) (37481)

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Túto vetu si napísal Ty, doslova hovoríš o hrboplode a "bezmatečnom" včelstve, tak prečo klameš!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Pro? matka um?ela? (37476) (37480) (37483)

Podle mne problém byl asi ve špatném oplození.
______________________________________________________________


Tuto možnost jsem se neodvážil navrhnout. Věřím, že dotyčný chovatel je čestný člověk a měl ve včelstev v době oplozování dostatek trubců. Nevysvětlilo by to smrt matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475) (37478)

Nesmýšlejte tady provokativní báchorky a nesmyslné narážky na větší chovatele. Není to kolegiální. Vysvětlete mi raději podrobně ten mechanismus šíření patogenů s roji.


_gp_
.........
Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475)

>Mě se ta otázka zase až tak blbá nezdá.Já si opravdu nedovedu představit,jak udržuji svých100- 500 včelstev v naprosté kondici a v bezvadném zdravotním stavu.A to i kdybych byl v důchodu nebo svč.Jestli jsou včelstva v nějakých starších dvouprostorových úlech,bez větratelného dna,s tlouštkou stěn 8-10cm,kde nemáte ani možnou kontrolu přirozeného spadu,no tak to v okolí těchto včelstev nemůže dobře dopadnout!O tom mě v žádném případě nepřesvědčíte.No snad už nikdo dnes ve větším počtu v takových úlech včely nechová.Vždyť ty roje přece nemůžete v žádném případě uhlídat!!A to jak v úlech samotných,tak i vylítlých venku!Včelař zájmový o 10-20včelstvech pracuje s každým včelstvem prakticky samostatně a měl by ho znát a jestli chce mít výnos,tak rojení zabranuje.Vím,že to tak ale vždy a všude není.Užitek chce snad mět každý. Popřípadě těch pár vylítlých rojů,které najde na stromě si rád usadí a dál léčí a obhospodařují.V tomto já spatřuji výhodu nás malovčelařů,že důsledněji své včely "hlídáme" a nepodporujeme tím šírení nemocí.P.Z.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2009
Re: Pro? matka um?ela? (37476) (37480)

Já si myslím ,že trubčice to nebyly tam je potřeba poměrně dost dlouhá doba kdy je včelstvo bez vhodného plodu Podle mne problém byl asi ve špatném oplození. Koncem července již, alespoň u nás již trubci nebyli. Byl Hlad

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pro? matka um?ela?
> Datum: 22.8.2009 15:16:21
> ----------------------------------------
> Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových
> matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její
> poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).
>
> Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné (
> poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).
>
> Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo
> včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely
> robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.
> Smiešaný plod bol od trúdic a od M pravý plod, viečkovaný na plocho (to sa
> stáva pravidelne pri prijatí M do spoločenstva trúdic, ale postupne trúdice
> sa vytratia, prestanú klásť svoj podvrh, takže na to pozor), len tá nemala
> šancu preraziť blokádu trúdic a stále prežívali trúdice. Matka nebola
> ohrozená žiadnou chorobou.
> Trúdice poznať v reále včelstva, to je vysoká škola pre včelára. Skúste si
> prečítať názory na vcela.sk
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 8. 2009
Re: i?itel? nemoc?. (37474) (37475)

dobrý postřeh

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i?itel? nemoc?.
> Datum: 22.8.2009 12:25:10
> ----------------------------------------
> To je blbá otázka. To bych se mohl zeptat, jak zamezují v součtu malí
> chovatelé, celkem třeba s 500-sty včelstvy tomu rojení oni?
>
> ..........
> Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
> Šiřitelé nemocí.
> Dobrý den.
> >
> ..
> Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát
> a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k
> nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do
> okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá
> stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných
> nákaz?P.Z.<
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476) (37480)

Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.

____________________________________________________________

Tuto možnost mohu vyloučit, protože včelstvo v čase výměny matky nebylo trubcokladné ( bylo to normální zkonsolidované včelstvo s normálním dělničím plodem, trubci z hrboplodu se ve včelstvu nevyskytovali ). Původní matku z oddělku jsem jako záložní vložil do plemenáče. Stále žije a má normální plod. Je poměrně kvalitní, ale plemennou matku mi nenahradí.

S pozdravem M. Václavek

PS
Nemáte někdo ještě na prodej oplozenou matku Vigor?
kontakt: klub.rv/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 8. 2009
Re: Proč matka umřela? (37476)

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Odpoveď môže byť jednoduchá a jednoznačná, už v čase pridávania matky, bolo včelstvo trúdokladné, plod bol od trúdic. Nejednalo sa o žiadnu TV, včely robili NCH na neoplodnenom vajíčku od trúdice.
Smiešaný plod bol od trúdic a od M pravý plod, viečkovaný na plocho (to sa stáva pravidelne pri prijatí M do spoločenstva trúdic, ale postupne trúdice sa vytratia, prestanú klásť svoj podvrh, takže na to pozor), len tá nemala šancu preraziť blokádu trúdic a stále prežívali trúdice. Matka nebola ohrozená žiadnou chorobou.
Trúdice poznať v reále včelstva, to je vysoká škola pre včelára. Skúste si prečítať názory na vcela.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474)

Takový včelař všechny roje pochytá a usadí? Nebo likviduje? Nebo oblézá stromy a síří? Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz? Asi ne a to je zřejmě neštěstí pro nás ostatní! Petr

Som chovateľov 74 včelstiev, 68 som preveril kontrolou odpadu Vd, toto je moja odpoveď, ako sa väčší (nie veľký) včelár vie vysporiadať s Vd. Tento technologický postup používam už od roku 2001. Pritom všetky roje využijem na znášku!

21 a 22.8 som robil prvú odľahčovaciu fumigáciu proti Vd s použitím Takticu, v množste 3 kvapky na včelstvo.
Odpad som spočítaval po 12 hod. od prevedenia FUM, použil som celoplošné podmetové podložky, rozdelené fixkou na 8 segmentov, zjednodušuje a spresňuje prácu. Pri nízkom odpade to ide spoľahlivo a presne.

Výsledok zberu: celkove odpadlo v 68 včelstvá: 1564 ks Vd
Priemer na včelstvo: 25,0 ks Vd
Priemer v r. 2008 15,3 ks Vd

Odpad sa vo včelstvách pohyboval od nuly po 180 Vd, tento extrémny prípad je podmienený asi nerojenín sa včelstva, preto klieštik sa vyvíjal bez časového obmedzenia, ostatné včelstvá túto prestávku mali. Aj rojenie je na niečo dobré. Na základe tohoto výsledku sa dá aj prognózovať celkový priemerný odpad v počte kolo 100 klieštikov na včelstvo (25x4).
Fumigácia ide rýchlo, ak sa technicky dobre pripraví, jednému včelstvu sa venujem 2 min. Je to aj vďaka tomu, že úle sú do podmetu prístupné zozadu do 8 cm vysokého dna. Fumigovať sa dá aj bez podložiek na zachytenie Vd, ale skutočné hodnoty, včelára usvedčia, či boj zvláda v prospech včiel.
II. fáza bude pokračovať 1.10, ako odľahčovacia, pretože ešte stále bude v niektorých včelstvách zaviečkovaný plod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474) (37475)

Mě se ta otázka zase až tak blbá nezdá.Já si opravdu nedovedu představit,jak udržuji svých100- 500 včelstev v naprosté kondici a v bezvadném zdravotním stavu.A to i kdybych byl v důchodu nebo svč.Jestli jsou včelstva v nějakých starších dvouprostorových úlech,bez větratelného dna,s tlouštkou stěn 8-10cm,kde nemáte ani možnou kontrolu přirozeného spadu,no tak to v okolí těchto včelstev nemůže dobře dopadnout!O tom mě v žádném případě nepřesvědčíte.No snad už nikdo dnes ve větším počtu v takových úlech včely nechová.Vždyť ty roje přece nemůžete v žádném případě uhlídat!!A to jak v úlech samotných,tak i vylítlých venku!Včelař zájmový o 10-20včelstvech pracuje s každým včelstvem prakticky samostatně a měl by ho znát a jestli chce mít výnos,tak rojení zabranuje.Vím,že to tak ale vždy a všude není.Užitek chce snad mět každý. Popřípadě těch pár vylítlých rojů,které najde na stromě si rád usadí a dál léčí a obhospodařují.V tomto já spatřuji výhodu nás malovčelařů,že důsledněji své včely "hlídáme" a nepodporujeme tím šírení nemocí.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Proč matka umřela?

28.7. jsem si na dobírku objednal oplozenou matku Vigor. Obdržel jsem ji 30.7. a den na to jsem ji přidal do oddělku, ze kterého jsem odebral původní matku a všechen plod ( jeden plást jsem přehlédl ). Po vypuknutí známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ), protože ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).

Při vracení plodu 4.8. jsem byl nemile překvapen, protože jsem zjistil, že jsem v úlu zapomněl jeden plást s mladými larvičkami. Bylo na něm naraženo několik nouzových matečníků ( ty jsem vylomil ). Naštěstí matka Vigor byla stále na živu ( procházela se na dotyčném plástu ), avšak včely o ni nejevily velký zájem... matka prakticky nekladla ( jen pár vajíček na plástu s matečníky ).

Při kontrole 9.8. byla matka stále přítomna. Kladla jen nepatrně, její plod byl roztroušený po několika plástech... žádné ucelené plochy. Nalezl jsem a zrušil jednu misku s vajíčkem ( tichá výměna ).

Kontrola 15.8. dopadla s obdobným výsledkem. Matka již kladla více, nicméně plodová plocha byla stále roztroušená. Nalezl jsem jeden matečník a misku ( další pokus o tichou výměnu ). Ty jsem opět vylomil v naději, že s tím včely přestanou, až matku zcela příjmu. Neměl jsem dobrý pocit z chování matky... pomalý malátný pohyb.

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Něco podobného se mi stalo před 3 roky, když jsem začínal včelařit v Optimalech. Jeden úl jsem osadil smetencem. Krmil jsem a včelstvo začalo stavět a matka plodovat. Za týden jsem v úlu nalezl misku s vajíčkem. Tichou výměnu jsem nechal probíhat, ale matka záhy během pár dní zemřela ( dříve, než se vylíhla matka nová ). Nalezl jsem ji polomrtvou na dně. Byla obklopena několika včelami, které se o ní do poslední chvíle staraly. I tato matka neměla žádné vnější známky poškození, vypadala zcela v pořádku.

Proč se to stalo???

Děkuji za vysvětlení.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 22. 8. 2009
Proč matka umřela?

28.7. jsem si na dobírku objednal oplozenou matku Vigor. Obdržel jsem ji 30.7. a den na to jsem ji přidal do oddělku, ze kterého jsem odebral původní matku a všechen plod ( jeden plást jsem přehlédl ). Po vypuknutí známek osiřelosti jsem matku namočenou v cukrovém roztoku vpustil česnem rovnou mezi včely, což se ukázalo jako chybný postup ( v podletí ), protože ji včely sevřely do klubka ( napadly ji strážkyně ). Zjistil jsem to až večer. Matku jsem osvobodil z chumlu a očkem vpustil do úlu. Zjevně se zdála zcela v pořádku. Podal jsem poslední dávku krmiva ( 3 kg ).

Při vracení plodu 4.8. jsem byl nemile překvapen, protože jsem zjistil, že jsem v úlu zapomněl jeden plást s mladými larvičkami. Bylo na něm naraženo několik nouzových matečníků ( ty jsem vylomil ). Naštěstí matka Vigor byla stále na živu ( procházela se na dotyčném plástu ), avšak včely o ni nejevily velký zájem... matka prakticky nekladla ( jen pár vajíček na plástu s matečníky ).

Při kontrole 9.8. byla matka stále přítomna. Kladla jen nepatrně, její plod byl roztroušený po několika plástech... žádné ucelené plochy. Nalezl jsem a zrušil jednu misku s vajíčkem ( tichá výměna ).

Kontrola 15.8. dopadla s obdobným výsledkem. Matka již kladla více, nicméně plodová plocha byla stále roztroušená. Nalezl jsem jeden matečník a misku ( další pokus o tichou výměnu ). Ty jsem opět vylomil v naději, že s tím včely přestanou, až matku zcela příjmu. Neměl jsem dobrý pocit z chování matky... pomalý malátný pohyb.

Dnes jsem zjistil, že oddělek je bezmatečný a je v něm několik nouzových matečníků 2-3 dny starých. Matka musela zemřít v průběhu týdne. Její poslední plod byl smíšený ( hrboplod a normální plod ).

Vážení přátelé zkušení včelaři, proč se to stalo? Není mi to jasné ( poškození při transportu nebo během přidání, nosema? ).

Něco podobného se mi stalo před 3 roky, když jsem začínal včelařit v Optimalech. Jeden úl jsem osadil smetencem. Krmil jsem a včelstvo začalo stavět a matka plodovat. Za týden jsem v úlu nalezl misku s vajíčkem. Tichou výměnu jsem nechal probíhat, ale matka záhy během pár dní zemřela ( dříve, než se vylíhla matka nová ). Nalezl jsem ji polomrtvou na dně. Byla obklopena několika včelami, které se o ní do poslední chvíle staraly. I tato matka neměla žádné vnější známky poškození, vypadala zcela v pořádku.

Proč se to stalo???

Děkuji za vysvětlení.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 8. 2009
Re: Šiřitelé nemocí. (37474)

To je blbá otázka. To bych se mohl zeptat, jak zamezují v součtu malí chovatelé, celkem třeba s 500-sty včelstvy tomu rojení oni?

...........
Petr (94.125.216.34) --- 22. 8. 2009
Šiřitelé nemocí.
Dobrý den.
>
...
Může včelař,který obhospodařuje větší počet včelstev,což je dle mě padesát a více(nedej bože 500) zabránít tomu,aby u něho nedocházelo k nekontrolovatelnému rojení a k nekontrolovatelnému šíření rojů do okolí?Takový včelař všechny roje pochytá a usadí?Nebo likviduje?Nebo oblézá stromy a síří?Nelze tuhle věc posuzovat jako šíření nebezpečných nákaz?P.Z.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76393 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37475 do č. 37535)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu