Včelařská konference

Zkušenosti s norským zimováním mám nevelké (třetím rokem u dvou až třech včelstvech). Včelařím v nadm. výšce 300m, hlavní a vlastně jedinou význačnou snůšku mám z ovocných stromů a řepky. Norské zimování provádím kolem 20. července současně se začátkem krmení. Klady: obnova díla, případná léčba gabonem či kys. mravenčí v době bez plodu, včelstva se mi zdají "vitálnější". Zápory: Včelstvo zeslábne (tři týdny bez vybíhajícího plodu), nestačí stavět dostatečné množství buněk pro dodávané zásoby a současně pro plod - matka je tím omezována v kladení. Do zimy jdou slabší. Na jaře to sice rychle doženou (je to vlivem metody nebo to je jen náhoda malého pokusného vzorku? nevím..), ale začátek řepky nestihnou v dostatečné síle. Pro mne zatím mírně převažují zápory, ale budu zkoušet dál
M. Futera