78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119)

Máš pravdu trubce mohou chovat i mimo jejich hlavní sezonu . Sám jsem takových případů zaznamenal několik . Vždy se následně jednalo o tichou výměnu matky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubec
> Datum: 09.4.2009 08:23:31
> ----------------------------------------
> pepan:>Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění<
> .......
> O špatné oplodnění nejde.(matky bývají OK) Musí to mít racionální základ.
> Podle mého názoru zato může hlavně chápání podle běžných zvyků, které jsou
> ovšem relativní v pojetí vnějších vlivů na organismus. Z vnějších vlivů jde
> o rozsah teplot v hnízdě,(tj u včelstev s více jak nebo okolo 2kg v
> listopadu) přísun potravy. Také jsem to pozoroval hlavně u mladých matek
> nultého stáří a tam může hrát roli přesun věku z nultého do prvního roku
> mnohem dříve než ukazuje kalendážní rok. Jde vlastně o přípravu na
> rozmnožování s tím, že začalo mnohem dříve než běžně bývá zvykem a probíhá
> přes zimování do jara, kdy začnou také mnohem dříve další projevy rojovky.
> Je to v přírodě docela často vidět jako rozkvetlé višně nebo akát napodzim.
> Upozorňuji, že jde jen o pár několik málo trubců a ne o plošně velký úsek
> trubčího plodu.
>
> To, že se otom mluví sporadicky může zažitý dojem, a obava z posměchu,a že
> trubce zdravé včelstva v podletí a přes zimu nemůžou chovat. To je omyl.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116)

Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
nebo genetika?

Páni nevymýšľajte, nič u včiel nezmenilo, sú také isté od doby, keď skončil evolučný vývin a to je priadne dávno.
Pri týchto javoch ide vždy o nejakú poruchu vo včelstve, ale aj o nedôsledné preverenie včelieho spoločenstva pozorovateľa.

Trú v živote včelstva hrá úlohu samca a preto sa vo včelstvách vždy objavuje v čase ich rozmnožovania a v druhom prípade v čase záchrany svojho rodu tichou výmenou, kedy v predstihu vychováva trúdov.

V každom inom prípade ide vždy o:
- o neoplodnenú M
- nedostatočne oplodnenú M spojenú s chorobou M
- V zimnom období najčastejšie o chýbajúcu M

Nič také som nikdy nezaznamenal, aby zdravé včelstvo s zdravou M chovalo trúdy, skôr podľa ide vždy o vymýšľanie autora a o nedostatočné zhodnotenie stavu včelstva, ktoré kontroloval.Na druhej strane v tomto čase už včelstvá vzhľadom na ich momentálnu silu, ale hlavne na vplyv vonkajšieho prostredia, sa začnú pripravovať na rozmnožovanie oveľa skôr, ako si myslíme. Ale to je prirodzené a pomerne časté. Jednu jar (mám zdokumentované) som mal roj 24.4 a bývajú aj ranejšie.

Škoda, že na túto stránku nekukne sem - tam odborník na biológiu včely medonosnej a nevyvedie návštevníkov z včelárskej latiny, niekedy my to pripomína poľovníkov, viete asi prečo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118)

pepan:>Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění<
........
O špatné oplodnění nejde.(matky bývají OK) Musí to mít racionální základ. Podle mého názoru zato může hlavně chápání podle běžných zvyků, které jsou ovšem relativní v pojetí vnějších vlivů na organismus. Z vnějších vlivů jde o rozsah teplot v hnízdě,(tj u včelstev s více jak nebo okolo 2kg v listopadu) přísun potravy. Také jsem to pozoroval hlavně u mladých matek nultého stáří a tam může hrát roli přesun věku z nultého do prvního roku mnohem dříve než ukazuje kalendážní rok. Jde vlastně o přípravu na rozmnožování s tím, že začalo mnohem dříve než běžně bývá zvykem a probíhá přes zimování do jara, kdy začnou také mnohem dříve další projevy rojovky. Je to v přírodě docela často vidět jako rozkvetlé višně nebo akát napodzim. Upozorňuji, že jde jen o pár několik málo trubců a ne o plošně velký úsek trubčího plodu.

To, že se otom mluví sporadicky může zažitý dojem, a obava z posměchu,a že trubce zdravé včelstva v podletí a přes zimu nemůžou chovat. To je omyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116)

Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění a skončí to výměnou matky je známo sice , že sem tam některý trubec přezimuje, Já jednou v zimujícím včelstvu objevil čmeláka a v zimní měli ztuhlou vosu . letos u jedněch byl hrboplod a napravil jsem to hned oddělkem
Je sice zajímavé sledovat jak si s tím včelstvo poradí ale obvykle matka naklade s předstihem dostatek trubčiny a pak matečníky tento jev jsem pozoroval již několikrát.
tento jev , kdy si samičky samy zajistí oplodnění je u hmyu dost rozšířený.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: trubec
> Datum: 09.4.2009 06:52:50
> ----------------------------------------
> Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
> nebo genetika?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 08, 2009 8:10 PM
> Subject: Re: trubec
>
>
> > Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých
> případech
> > víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes
> jsem
> > si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár
> > náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
> > Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi
> > zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě
> > vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to
> > při dostatku trubčiny v úle normální.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116)

> Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
> nebo genetika?
>
> R. Polášek
>
Ja si pro sebe tipuju to prvni, a hlavne si myslim ze tomu dost mozna pomaha tech "zbytecnych" 20kg zasob... V dobe hojnosti a dostatku se i my chovame uplne jinak nez v dobe nouze tak proc ne vcely...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115)

Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
nebo genetika?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 08, 2009 8:10 PM
Subject: Re: trubec


> Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých
případech
> víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes
jsem
> si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár
> náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
> Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi
> zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě
> vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to
> při dostatku trubčiny v úle normální.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114)

Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých případech víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes jsem si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to při dostatku trubčiny v úle normální.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 8. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109)

Trubce jsem měl ve dvou úlech přes zimu. Nejen mrtvé na podložkách , ale živého koncem března. Teď je již trubčí plod i zavíčkovaný ve dvou jiných úlech , jejichž osádka je nejsilnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re: v?ely na sile (35096) (35105) (35108)

Když si zavzpomínám na mladá léta tak do cukrového těsta ce dávalo sušené mléko , kvasnice cukr a med
Pylové náhražky býval sojapyl. nebo se míchal ze sojové mouky 2/3 + kukuřičná a hladká.
V pilinách z mokrého dřeva se pro změnu nachází voda a štávy které vyživovali strom
Takže nic překvapivého.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ely na sile
> Datum: 08.4.2009 08:44:00
> ----------------------------------------
> A.Turčáni:>
> Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených
> pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach.
> Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi
> aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale
> hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom,>
> G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
> Re: včely na sile (35096)
>
> > jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
> včely na sile
>
> dobrý den,
> všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč
> to dělají? připomíná jim to pyl?<
> ........
>
> Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše
> sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?
>
> Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat
> pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná
> začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo
> nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů
> při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné
> podmínky. <<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 4. 2009
Sociologie vcelstev a narodu lidi je stejna, relativni je jen anatomie jedince, ukazte vcele med nebo cloveku penize a jsou schopni zane umrit

Rádio vysypalo na budějovickém náměstí peníze, lidé se málem ušlapali

Kvůli penězům se v úterý v podvečer málem ušlapali lidé na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. V nemocnici skončilo po akci soukromého rádia s názvem Vysypeme přímo mezi vás sto tisíc 24 lidí z toho devět dětí. Jedna dívka je hospitalizována na jednotce intenzivní péče v českobudějovické nemocnici.
Někteří se přišli o peníze přímo poprat. Na místě zasahovalo sedm posádek.
...........

Dnes 7:29 - České Budějovice

„Akci jsme neměli vůbec hlášenou. Přesto na místě muselo zasahovat celkem sedm posádek, z toho některé opakovaně. Děsivý je hlavně počet zraněných dětí, kterých bylo celkem devět,“ sdělil Právu ředitel záchranné služby Marek Slabý.

Dále poznamenal, že sanitky převezly 22 lidí. Další dva se později dopravili kvůli nevolnosti do nemocnice sami. „Jedná se většinou o lehčí zranění, jako pohmožděniny na končetinách a trupu,“ podotkl ředitel záchranářů.

Rádio na událost upozorňovalo dlouho dopředu, na náměstí se srotil velký dav. Krátce před 17. hodinou rozhodili pracovníci rádia z hasičské plošiny mezi lidi celkem dva tisíce padesáti korunových poukazů, které si následně mohli na místě vyměnit za hotovost.

„Vůbec nechápu jak takovou akci může někdo uspořádat, něco takového se přeci dalo očekávat. Někteří mladíci se o peníze přišli vyloženě poprat. Jakmile začaly padat poukázky, brali to hlava nehlava a při pohledu na děti mezi nimi mi běhal mráz po zádech,“ řekl Právu Milan Masťa, který se přišel na akci ze zvědavosti podívat.

Akce byla řádně nahlášená na magistrátu města a hlídala ji pořadatelská služba rádia. Na místě byli i městští strážníci. „Myslím, že rádio akci podcenilo z bezpečnostního hlediska. My jsme na ní dozor rozhodně neměli a ani jsme zatím nedostali žádné trestní oznámení. Každopádně to budeme muset prošetřit,“ uvedl policejní zdroj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096) (35103) (35110)

Hm, začátkem března u nás byl snad ještě sníh a teplota kolem nuly. 29.3 na
konec března u nás kvetly tak maximálně sněženky a bledule, jinak nic. Jiné
roky v tuto dobu a za stejně teplého počasí kvetlo v tuto dobu plno různých
jarních rostlin, takže já si myslím, že prostě měly velice slabou nabídku
pylu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 08, 2009 9:32 AM
Subject: Re: včely na sile


> >Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z
> větrosnubných rostlin.<
> ---------------------------------------------------------
> Letos počátkem března rouskovaly včely i dřevěnný popel z krbu a 29.03.09
> rouskovaly pyl i na tůjích. To jasem také ještě neviděl. Pořídil jsem pár
> snímků.
> JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.244) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096) (35103)

>Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z větrosnubných rostlin.<
---------------------------------------------------------
Letos počátkem března rouskovaly včely i dřevěnný popel z krbu a 29.03.09 rouskovaly pyl i na tůjích. To jasem také ještě neviděl. Pořídil jsem pár snímků.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re:trubec (35096) (35105) (35106)

> dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na
> podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na
> to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...

Letos pres zimu jsem se na to zemeril, tedy na ty mrtvy trubce na podlozce jakozto signal bezmatecnosti.... Specialne jsem si to poznamenaval. Vsechny matky (pres 20) kladou, a trubci byli minimalne na 7mi podlozkach. Ted pri namatkovych prohlidkach jsem uz videl zavickovane trubce, zive jsem nehledal :-) .

Ja si to vysvetluju tak, ze kdyz dva delaji totez asi to neni totez ...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096) (35105)

A.Turčáni:>
Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach. Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom,<
...........

Ještě mne napadá v souvislosti se slíděním to, že takový sběr provádí zimní generace létavek, která prostě nezná co je to květový pyl. Takže vedou je nejprve pudy a až přísun různých kvalit rousek do hnízda a hodnocení létavky při ochutnávání přínosu jiné potravy od jiných létavek rozhodne časem co je v tu chvíly lepší a sběr potravy se přesune.

.........
>> G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)

> jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?<
.........

Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?

Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné podmínky. <<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106)

> p.k. (90.178.157.91) --- 8. 4. 2009
trubec (35096) (35105)

dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...<
.........

Typický začátečník. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 8. 4. 2009
trubec (35096) (35105)

dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)

všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl? Jirka

Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach. Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom, ktoré sa jej zachytia na telových chĺpkoch. Toto je len dôsledok toho, že mechanizmus zberu každej včele je založený na obnôžkovaní kvetného peľu. Postojte chvíľu pri kre s kvetmi, na ktorých včela obnôžkuje -rouskuje peľ, včela priletí na peľnice kvetu a doslova po nich "pobehá" a od kvetu na chvíľu vzlietne nad kvety a pracuje jaýčkom a nohami, slinami ak potrebuje zvlhčí peľ nachytaní na spodku tela na chytínové chĺpky a dvomi prednými pármi si z tela stiera peľové zrnká a prenáša ich na zadné nohy do peľových košíkov.
To je vše, po niekoľkých návštevách kvetov s peľom odlieta z nákladom do úľa.
Potom zber prachových častíc nič neznamená, akich uloží do buniek, pozdejšie ich včely vyhodia. Iná vec je ak nazbieraný prach do obnôžok obsahuje bielkoviny, potom ho včely môžu i spotrebovať.
Pred 5-timi rokmi roľníckom družstve začali používať novú technológiu uloženia drviny z kukurice do tzv. krechtov-tunelov z plastov EUROBAG, pomocou konzervácie kyselinou mravčou a propionovou. Krechty otvárajú už vo februári-únoru a mali by ste vidieť ten tanec včiel na porozsýpanej drviny, na ktorú nalietavajú už pri slnečnej oblohe a teplote od +8˚C včely. Nikdy som nezbadal, aby prinesenú drvinu, vyhadzovali, spotrebujú ju bezozbytku.

Zbieranie prachových častí z neupotrebiľných látok v chove včiel, je len prirodzená biologická reakcia zdedených génov.
Je to len malá epozóda zo života včiel, ktoré sa dajú vysvetliť ak dokážeme aplikovať na tento akt, čo apidológia doteraz odhalila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065) (35072) (35081) (35087) (35100)

/K 35103/ P. Texl, to len potvrdzuje to, čo som napísal dňa 7.7 - pod č. 35OO7

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)

Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z větrosnubných
rostlin. Jejich jehnědy a květy obecně jsou obvykle barevně nevýrazné a
nemají ani vůni, a práškovitá konzistence, jakou se vyznačuje pyl, se v této
době v přírodě jinde běžně nevyskytuje, tak včelkám pro využití toho pylu
stačilo obecně fixovat sběr na práškovitou konzistenci.
Já ještě pamatuji podněcování včelstev sojapylem, ten se dal do bedny někde
na sluníčko před včely a ty jemnější částečky rouskovaly a odnášely do úlů,
v krabici zbyl jen ten hrubší podíl.
V té souvislosti mě napadá otázka, jistou dobu se mluvilo o tom, že včely
taky využívají pyl z větrosnubných rostlin i jindy a to sice v srpnu a září
pyl z kukuřice na zrno i na siláž. Pozoroval jste to někdo? Tyhlety hlasy se
totiž ozývaly v době na konci socíku a já jsem měl trochu podezření, že to
je spíše součást podpory pěstování kukuřice na siláž, která se tehdy cpala i
do chladnějších oblastí a na jakkoliv svažitý pozemek. Aby kravičky měly
siláž a socialistický člověk dostatek mléka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 4:00 PM
Subject: včely na sile


> dobrý den,
> všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč
> to dělají? připomíná jim to pyl?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: Langstroth (35092)

Pepe:>Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku langstroth.<
..........
Pepe koukni na http://beesource.com/plans/index.htm a stáhni si pdf který Tě zajímá, a vyjeď ho nejlépe tiskárnou. Potom bych si koupil asi nejlépe palcovej svinovací metřík a hurá do toho. (i když trochu pozdě, úly maj být už hotový, teď se jen začne zatavovat a bude za chvílu podzim ;-) )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.244) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088) (35089)

>Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň? <
-----------------------------------------------------------
Možná se mýlím. Ale za roky co chovám včely, diskutuji se včelaři, pročítám odbornou literaturu jsem si vytvořil takový názor na tuto otázku že v období podletní slídivosti včel i vos je u normálního zdravého včelstva vyprovokován i obranný mechanizmus. Ten zabezpečí dostatek strážných včel. Narušení tohoto pořádku může způsobit pouze nesoulad vnitřního stavu včelstva (choroba, vadná nebo žádná matka ...) kdy včely ztratí zájem o sebezachování. O přešlechtění matek u mne nemůže být řeč. Já matky nešlechtím. To ponechávám fundovanějším. Snažím se pouze o pravidelnou obnovu chovného materiálu z více zdrojů. Pro názornost uvádím, že česna již po mnoho let nezužuji, jsou stále po celý rok otevřená na výšku 7 mm a celou délku úlového dna, to zn. délka 380 mm. Také mám otevřená celoročně očka ve třech nástavcích odspodu (zimuji ve čtyřech nízkých nástavcích)a jako perličku uvádím, že loňského roku jsem poprvé podsadil dva nástavky po posledním vytáčení medu (po polovině srpna) a tyto jsem odebíral teprve koncem října. Přesto jsem žádnou loupež od vos ani včel nezaznamenal.

>Také je tu alternativa č. tři a to ta, že máte na stanovišti materiál, ve kterém tato vlastnost již koluje ve vyšší míře a vy z takových včelstev berete dělnice a při situaci s tvořením včelstev se jim (těm dělnicím) prostě špatně zapínají obranný vlohy. Tím spojováním vlastně jen již hasíte problém. <

Zde patrně došlo k nepochopení. Já nemám problém s vosami ani loupícími včelami. Pouze jsem se snažil přispět do již probíhající diskuse. Přesto se ale čas od času stane, že u některého včelstva (jinak vizuelně dobrého) jsou zatím zastřené problémy. Zde takový indikátor v podobě vos na problém (počínající špatnou kondici včelstva) upozorní. Vosy totiš cítí do kterého včelstva se mohou s trochou trpělivosti vžebrat. Potom je lepší včelstvo zavčasu spojit než je nechat přes zimu zajít. Pokud se spojení provede včas, během dvou dnů je spojené včelstvo konsolidováno a chová se jako každé normální včelstvo v dobré kondici. Dnes již chápu dávno nežijící včelaře kteří mi říkali: "je třeba neustále pozorovat česna úlů, nejvíce je na česnech vidět v časných ranních hodinách". To platí i v případě vos. Včely ještě nelétají, je chladno, ale vosám chladno nevadí. Některé úly jsou vosami obletovány méně a některé více. U více obletovaných úlů je počínající problém. Ten je potřeba řešit. V takovém včelstvu nezřídka najdeme i motýlici.

Tak přátelé dobrou noc. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Texl (89.24.6.33) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065) (35072) (35081) (35087)

"pamět včel"
Chci se s vámi podělit o zajímavou zkušenost: Kamarádi mě přemluvili, abych před pár lety převezl na jarní výstavu Hobby v ČB včelstvo. Převoz byl v rámci města ČB asi 5km. Na místo původního místa včelstva jsem dal pro jistotu roják s otevřeným česnem. Výstava byla asi týden - v rojáku nic - ani včelka. Po ukončení výstavy jsem využil převozu a zpět jsem dal toto včelstvo o cca 4 metry vedle původního místa (tak jak radí literatura, když potřebujete přemístit úl o několik metrů). Roják jsem nechal na původním místě. Po několika dnech mě napadlo se do rojáku podívat - velké překvapení, roják byl plný mrtvých včel, které tam patrně hledaly své včelstvo.
vysvětloval jsem si to tak, že když přemístite včelstvo mimo dolet, tak se přizpůsobí, znovu zorientují atd. Vrátíte-li je do blízkosti původního stanoviště, rychle se zorientují podle již dříve zafixovaných orientačních bodů. Jde o to, do jaké doby "odloučení" si toto pamatují - minimálně po dobu života včel, které to "zažily"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)

> jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?<
.........

Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?

Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné podmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 7. 4. 2009
RE: včely na sile (35096)

Asi ano. Já např. mám fotku z 12.4.2004, na které je zachycena včela
rouskující dřevěný prach ( jemné piliny na ruční pásové brusce).
Také jsem viděl včely, jak rouskují hladkou mouku ze svislých boků válu na
těsto. Také při řezání suchého dřeva na cirkulárce je možné sledovat včely,
jak se pokouší rouskovat poletující dřevěný prach a jemné piliny.
Má pozorování jsou vesměs z období počátku dubna. Domnívám se proto, že
potřeba pylu je v té době tak kritická, že včely hnány pudem "bezhlavě"
proslídí kdejaké zdroje rouskovatelného prachu. Sice splní "úkol", ale
nejsou pravděpodobně schopny jednoznačně určit, zda tím donesou kýžené a
využitelné výživové hodnoty.
Přitom je zajímavé, že pyl některých rostlin opomíjejí a nechají se oklamat
např. moukou, škrobem, nebo pilinami.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jirka
Sent: Tuesday, April 07, 2009 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč
to dělají? připomíná jim to pyl?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 7. 4. 2009
Re: rozšíření (35068)

Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů?
______________________________________________________________

Vložte nástavek dolů. Rozšíření odspoda můžete provést kdykoliv. Včelstvu tím nemůžete uškodit ( teplo stoupá nahoru... uteplený strop! ). Po obsednutí rozšiřovacího nástavku ho přemístěte nahoru ( lepší dostavení ) a na dno položte další rozšiřovací nástavek.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 7. 4. 2009
RE: Langstroth (35092)

Tloušťka by neměla být menší než 3/4", nejčastěji je uváděno 7/8".
J.T.

> Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku
> langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm
> http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf        Je mi jasné že
jaký si to
> udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
> Díky Pepe

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:Langstroth (35092)

orginál byla údajně bedna od zboží

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepe <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Langstroth
> Datum: 07.4.2009 12:57:42
> ----------------------------------------
> Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku
> langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm
> http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf        Je mi jasné že jaký si to
> udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
> Díky Pepe
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 7. 4. 2009
Re: Langstroth (35092)

Originál je 3/4". Pak je tzv. evropský Langstroth, který je kotován v mm a rozdílná je jen tlouštka 1" = 25mm.
Důvodem byla konzervativnost včelařů a vyřešeníproblémů slabé čelní hrany.
----
U mě to řeším hmatovou lištou a ostatní dělám i 17-18mm.
Důležitý je vnitřní rozměr včetně drážky.

na webu n-vcelari.cz jsou snad taky informace včetně linku na německý web autorů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepe (82.202.44.205) --- 7. 4. 2009
Langstroth

Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf Je mi jasné že jaký si to udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
Díky Pepe

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)

Souhlas s tím vším. Snad jedině, takové včelstvo, kde už proniká plno vos a
podobně se zachránit dají respektive šly v zadovácích. Tam se to dělalo tak,
že se včelstvo radikálně zůžilo, klidně z plného úlu na 5 nebo dokonce 3
rámky. Včely se tak v úlu zkoncentrovaly a pokud bylo jinak včelstvo v
pořádku a mělo podstatně zůžené česno, dokázal se ten zbytek včel ubránit.
Přirozeně místo plného včelstva potom byl jenom jakýsi oddělek.
U nastavků by snad jedině pomohlo setřepání včel do velkého oplodňáčku, jeho
uvěznění s krmením na nějaký den v tmavém sklepě a potom umístění nejlépe na
nějakém jiném stanovišti. Je to ale takové "šušnění", plno práce, výsledek
je nejistý a možná výnos v případě úspěchu jeden oddělek, takže nic moc. U
zadováků to bylo lepší, tam se to zúžení udělalo z chodu bez přípravy, pokud
se při prohlídce včelstva nebo i obhlídce stanoviště objevila potřeba, o moc
pracnější než normální prohlídka to nebylo. A potom se prostě jen čekalo,
jestli se včely zmátoří a přes zimu tam bude oddělek nebo ne a potom bude
volný úl pro vytvoření oddělku na jaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 9:21 AM
Subject: Re: fery


> Dovolte mi také se zapojit do plodné diskuse o vosách, podletním krmení,
> vylupování včelstev vosami i sousedovými nebo sousedními včelstvy. Beru to
> jako včasnou přípravu na letošní zimování.Také jsem měl v počátcích své
> včelařské činnosti tyto problémy. Tyto problémy jsem měl do té doby, než
> jsem si uvědomil, že vše závisí na zdravotní kondici matky a včelstva.
> Kladl jsem si otázku, proč tyto problémy nemají například chovatelé matek?
> Alespoň od nich jsem nikdy na toto téma stesky neslyšel. Začal jsem tedy
> chovat matky pro vlastní potřebu. Vosy jsem se naučil používat jako
> indikátor zdravotního stavu včelstev. Kdykoli při prohlídce včelstev po
> letním slunovratu vidím na plástech vosu, nebo jakmile se vosy počnou u
> některého včelstva prodírat česnem a včely se jim brání pouze laxně vím,
že
> se včelstvem není něco v pořádku. Následuje prohlídka, osyření včelstva a
> spojení přez noviny se záložním včelstvem s mladou matkou. Jestliže však
> vosy pokládají úl včelstva za korzo a spižírnu potravy je již pozdě dělat
> jakýkoli zákrok.Zde je na místě zrušení včelstva. Zde je škoda cukru, pro
> vosy. Nebo se snad mýlím? Stejně tak si sousední včelstva na včelstvo nebo
> oddělek v dobré zdravotní kondici netroufnou. Vše je tedy odvislé od
> kondice matky a dobrého zdravotního stavu včelstva. Včelstvo s problémy
> ztrácí pud sebezáchovy a to je signálem pro ostatní aby se přiiživily. Je
> hezké ráno tak jdu připravovat materiál na rozšiřování.
> Ať Vám to bzučí, přátelé.
> JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088) (35089)

Také je tu alternativa č. tři a to ta, že máte na stanovišti materiál, ve kterém tato vlastnost již koluje ve vyšší míře a vy z takových včelstev berete dělnice a při situaci s tvořením včelstev se jim (těm dělnicím) prostě špatně zapínají obranný vlohy.

Tím spojováním vlastně jen již hasíte problém.
...................

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)

Josef Křapka:>Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev.<
........

Problémy tohoto druhu nemám.(alespoň onich nevím)

Ale zkusím to rozvinout v tom smyslu, že matka jak se říká, může být přešlechtěná. Tz. Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň?

Druhou pravděpodobnější příčinou vpouštění může být to, že jestli jde o nevlastní dělnice (dcery) může se to stávat častěji kvůli cizímu pachu nevlastních dělnic při tvoření včelstva. Otázkou je, jestli děláte tedy dobře, že likvidujete (spojujete) včelstva, aniž by jste otázku pachu cizích dělnic ve stmeleném včelstvu bral vpotaz. S nástupem práce vlastních dcer nové matky v nově vytvořeném včelstvu jako situace se strážkyněmi se může přeci změnit a obrátit. Vy tak možná docházíte vlastním rozhodnutím o cenný materiál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)

Josef Křapka:>Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev.<
........

Problémy tohoto druhu nemám.(alespoň onich nevím)

Ale zkusím to rozvinout v tom smyslu, že matka jak se říká, může být přešlechtěná. Tz. Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň?

Druhou pravděpodobnější příčinou vpouštění může být to, že jestli jde o nevlastní dělnice (dcery) může se to stávat častěji kvůli cizímu pachu nevlastních dělnic při tvoření včelstva. Otázkou je, jestli děláte tedy dobře, že likvidujete (spojujete) včelstva, aniž by jste otázku pachu cizích dělnic ve stmeleném včelstvu bral vpotaz. S nástupem práce vlastních dcer nové matky v nově vytvořeném včelstvu jako situace se strážkyněmi se může přeci změnit a obrátit. Vy tak možná docházíte vlastním rozhodnutím o cenný materiál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084)

Dovolte mi také se zapojit do plodné diskuse o vosách, podletním krmení, vylupování včelstev vosami i sousedovými nebo sousedními včelstvy. Beru to jako včasnou přípravu na letošní zimování.Také jsem měl v počátcích své včelařské činnosti tyto problémy. Tyto problémy jsem měl do té doby, než jsem si uvědomil, že vše závisí na zdravotní kondici matky a včelstva. Kladl jsem si otázku, proč tyto problémy nemají například chovatelé matek? Alespoň od nich jsem nikdy na toto téma stesky neslyšel. Začal jsem tedy chovat matky pro vlastní potřebu. Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev. Kdykoli při prohlídce včelstev po letním slunovratu vidím na plástech vosu, nebo jakmile se vosy počnou u některého včelstva prodírat česnem a včely se jim brání pouze laxně vím, že se včelstvem není něco v pořádku. Následuje prohlídka, osyření včelstva a spojení přez noviny se záložním včelstvem s mladou matkou. Jestliže však vosy pokládají úl včelstva za korzo a spižírnu potravy je již pozdě dělat jakýkoli zákrok.Zde je na místě zrušení včelstva. Zde je škoda cukru, pro vosy. Nebo se snad mýlím? Stejně tak si sousední včelstva na včelstvo nebo oddělek v dobré zdravotní kondici netroufnou. Vše je tedy odvislé od kondice matky a dobrého zdravotního stavu včelstva. Včelstvo s problémy ztrácí pud sebezáchovy a to je signálem pro ostatní aby se přiiživily. Je hezké ráno tak jdu připravovat materiál na rozšiřování.
Ať Vám to bzučí, přátelé.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065) (35072) (35081)



Antoni:>Omyl, včela to má uložené v pamäti natrvalo a nezabudne na svoje miesto a vracia sa naň i po dlhej zime a nie 2-3 dni nevhodného počasia, len nová skúsenosť-orientácia zmení jej konanie. Nakoniec včela až tak dlho nežije, aby to bolo pre ňu také dôležité.<
..........

Bylo by zajímavé si spojit u takového sociologického hmyzu pár souvislostí a může nám vyjít, že si včely mohou nejen pamatovat přes celou zimu místo, kde bylo místo loupeže, ale jestli existuje-li speciální sorta dělnic pátraček z podletí, které se mohou podílet i na jarním pokračujícím slídění a ty budou tančit a předávat informace jarní a letní generaci pátraček, vždy se najde pár jedinců dělnic ve včelstvu, které ve svém repertoáru budou mít označené během hlavní sezony (květen-červenec) jedno místo z mnoha, které bylo loupeno někdy v srpnu až listopadu roku předchozího.

Technicky vzato:

červenec - září(listopad): Dělnice včelstva předává informace tanci včelstvu, informace se tak šíří mezi více dělnic a podílí a učí se místo loupeže.

březen-květen: Taková(é) dělnice co přijmuly informacë z podletí a ověří po proletu vydatnost zdroje, přežívají ve včelstvu až do května i v latentní formě a stále učí nové generace dělnic místa zdrojů potravy formou tanečků. Nyní rozhoduje hlavně atraktivita zdroje, protože začíná nektarová snůška. Bohužel často zpracované zdroje plus úlová vůně plástů má často ještě vyšší atraktivitu než nějaká mizivá nektarová snůška. Pátračky tak mohou navštěvovat místo loupeže po dobu od května do července.


červenec(tj, do cca osmi týdnů od konce května)- pátračky dostávají stále informace od jarních pátraček o zdrojích potravy, které mohou být kvůli lidské chybě stále aktuální a přesměrovává postupně létavky, protože ustávají zdroje potravy. Kolik létavek záleží pouze na jiných zdrojích, protože při tancích záleží na atraktivitě. Atraktivita stoupá i při silných snůškách během plného léta a hlavně v začátku podletí. V podletí se již vyhledává hlavně jakkýkoli zdroj potravy s obrovskou masou dělnic, ty se učí o zdrojích potravy, vznikají u takových dělnic stálenové fixace paměti z kterých se část dožije až května.

Sumarum. Pátračky a pátrání jsou základem sociologického chování. Nikdy bych tuto část chování při chovu včel nepodceňoval. To, že dáváte k vylízání plásty nebo víčka nebo při neopatrné manipulaci se sladinou neznamená, že pátračky na to místo zapomenou. Nezapomenou, vždy jde jen o přesun informací od někud někam, jestli případně dojde i k dělení neb k rozmnožování včelstev.

Proto při velkých probíhajících loupežích pomůže pouze přesun stanoviště na mnohem vzdálenější místo a také je nutné razantní omezení unikání úlové vůně.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:roz??en? (35068)

Rozšiřij dolů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: roz??en?
> Datum: 07.4.2009 07:03:06
> ----------------------------------------
> Zdravím.
> Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v
> jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a
> mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
> Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů? Přidal bych jim nástavek
> mezistěn a třeba i nějaké zásoby pokud to bude třeba.Začínají se pěkně
> rozvíjet a tak bych jim chtěl včas udělat prostor pro další rozvoj.Myslím
> si že asi nahoru přidat ten nástavek s mezistěnami ale nejsem si jistý.
> Poraďte mi jak to bude správně.
> Dík Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:fery (35066)

V padesátých letech na Běleckém mlýně byla Kraňka . ta se na území celé ČR již rozchovávala již od let 20 tých.
Území Moravy kde se tato stanice nachází je také původním výskytem tohoto plemene (celý karpatský oblouk až po řeku Moravu)
Proti loupežím se dá bránit i bez té pohotovosti.
1) nenechávat včelstvu nadbytečný prostor který pak nejsou schopny ubránit
2) stáhnout česna
3) Kolem úlů v době slídění odklidit vše co by včely lákalo a to i napajedla, prázdné nástavky atd
4) nepoužívat ke krmení teplé roztoky ( nejlépe se osvědčuje prosakování) To lze dělati po celý den
5) v době slídění pracovat ve včelstvu brzy z rána nebo až v pozdních odpoledních hodinách (ale to již bodají)
6) Pečlivě dbát, aby při krmení nabylo celé okolí pocákáno cukernými roztoky
7) v případě napadení včelstva se mi osvědčilo přehodit přes úl mokrou plachtu ( odpařující se voda překryje jeho vůni a útočící včelstvo ztratí orientaci) zrovna tak lze je-li možnost, celou včelnici důkladně zkropit vodou
8) každé stanoviště má jinou potřebu na zimu to se musí odpozorovat když jednomu stačí 8 a druhý dává 20 mělo by tam stačit 13 - 15
My se ze sousedem také podpichujeme kdo komu krmí včely. již to patří k našemu podletnímu koloritu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/volny.cz>
> Předmět: fery
> Datum: 06.4.2009 23:24:25
> ----------------------------------------
> nejdříve pro feryho
>
> asi jsem špatně formuloval větu,myslel jsem tím sebe a toho mého souseda.
>
>
> nyní pro pepana
>
> ad1
> nebavme se o tom co bylo v 50tých letech.Byla jiná včela a teď máme kromně
> včely i jiné provozní metody jež naši dědové a tátové neznali.Nikdy jsem
> nevčelařil tak,abych musel na jaře přikrmovat,to raději zásoby vyndavám a
> použiji jinak.To je těch nesmyslných 18-20kg.
> Dávám jim raději pořádnou čepici,za kterou mi děkují.
>
> ad2
> já jsem nepsal ,že mi sousedovy včely některé moje vyloupily.Když byly na
> suchu,zkoušly kde se dalo.
> Včelka asi pozná kdy má málo.Proč nejdou moje?
>
>
> ad3
> mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
> Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti
> zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu
> i před Vámi.
>
> lamako       
>
>
>
> 1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> > jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani
> více
> > cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> > dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> > pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> > dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> > 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař
> sám
> > svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to
> nestalo.
> > Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> > 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
> >
> > Pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082)

Taky si myslím, že to byla nějaká chyba. Výsledná chyba je nakonec příliš
malé včelstvo na příliš velký úl s příliš velkým česnem, které se loupeži
nedokáže ubránit. Proti vosám se včelstvo brání podstaně hůře než proti
včelám, ale taky to jde. Kdo má včelstva často vylupované, měl by si upravit
svoje úly tak, aby šlo česna zůžit klidně až na průchod jen jedné včely,
případně se nestydět ty česna zůžovat preventivně v nejhorším období jenom
na několik včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 7:58 AM
Subject: Re: fery


> p.k.>prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se
> včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se
> vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)<
> .........
>
> To je nesmysl takto včelařit. Někde byla udělána chyba a ta nebyla
> nepopsána. Existuje nějaký fotografický záznam nebo video? Co děláte se
> sladinou před takovými loupežemi? Mluvíte o cukru, to znamená, že se tak
> dělo při krmení? Hledejte chybu u sebe a ne skleníku plný vos. Ty maj rády
> nedopité pivní láhve. Ale to tu Anton radil, takže stačí myslet.
>
> Genetiku bych při otázkách loupeže dal tak na 5% hodnoty vlivu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: Mezist?ny (35039) (35041) (35046) (35048) (35075)

pk:>,že sem slyšel ,že ted maj nejnovější technologii v ČR...tak kam jinam?<
........
No já to samý slyšel o Oboře a ne o Stražisku. Tam se prodal ten původní starý lis z Obory a Obora má nový stroj. Takže nevím, co je ve Stražisku tak suprdupr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069)

p.k.>prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)<
..........

To je nesmysl takto včelařit. Někde byla udělána chyba a ta nebyla nepopsána. Existuje nějaký fotografický záznam nebo video? Co děláte se sladinou před takovými loupežemi? Mluvíte o cukru, to znamená, že se tak dělo při krmení? Hledejte chybu u sebe a ne skleníku plný vos. Ty maj rády nedopité pivní láhve. Ale to tu Anton radil, takže stačí myslet.

Genetiku bych při otázkách loupeže dal tak na 5% hodnoty vlivu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065) (35072)

a nebo vsadit na počasí,které je podrží nějakej den v úle,je duben

Omyl, včela to má uložené v pamäti natrvalo a nezabudne na svoje miesto a vracia sa naň i po dlhej zime a nie 2-3 dni nevhodného počasia, len nová skúsenosť-orientácia zmení jej konanie. Nakoniec včela až tak dlho nežije, aby to bolo pre ňu také dôležité.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: Re: (35049) (35051) (35053) (35055)

Ty rostliny jsou jen pomocný ukazatel. Hlavní je stav včelstva, musí být
dostatečně silné, aby mělo dost včel k stavění i k udržování tepla kolem
stavebního rámku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 4:35 PM
Subject: Re:


stavební rámky se vkládají při rozkvětu třešně ptačky kvete drobek dříve
jak třešeň normální
Běžně se řídíme rozkvětem těchto rostlin
1) Jíva: první prohlídka a úprava tak aby včely plodovaly v horním nástavku
2) Ptačka nebo Angrešt: vkládání stavebních rámků.
3) začátek rozkvětu Řepky. nasazení medníku a vložení mezistěn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 06.4.2009 15:34:05
> ----------------------------------------
> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové
teleso
> by sa rozdelilo
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063)

Teoreticky je nad 5 kilometrů. V praxi na jaře a pozdě na podzim mají dolet
mnohem menší, hned v předjaří po proletu jen tak cca do 100 metrů. Teď
odhaduji tak kilometr, dva. Potom to závisí na místních podmínkách. Pokud
to je v rovině, z jednoho místa je na druhé vidět a mezi místy je jenom
rozkvetlé pole s řepkou nebo nějaká jiná snůška, na které by létaly z obou
dvou stanovišť, bude se jich vracet hodně. Pokud je mezi těmito místy třeba
les nebo kopec beze snůšky, bude se jich vracet málo, i když budou ty místa
od sebe třeba jen kilometr, dva kilometry a to i v létě. Zase záleží, jaké
je původní místo. Jestli to je někde mezi lidmi, kde bude pár poletujících
včel už vadit nebo jestli to je někde na samotě, kde těch včel může létat
hodně. Nějaká stovka létavek na včelstvo ztracená při převozu nic pro sílu
včelstva neznamená. Taky je možnost při převozu na krátkou vzdálenost nechat
na původním místě 1 - 2 nejslabší včelstva nebo oddělky, vracející létavky
je posílí.
Já včelstva převážím asi kilometr a půl daleko a nikdy jsem žádné vracející
se včely nezaznamenal , ani při převozu na konci května ne. Stanoviště jsou
od sebe oddělena lesem a kopcem, na původním stanovišti vždy nějaká včelstva
zůstanou. Občas se po převozu na původním stanovišti objeví hledající včely
v počtu jednotek, ale nic víc.
Spíše bych radil co nejdřív převézt přímo do včelína., dokud ještě nelítají
moc daleko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 10:09 PM
Subject: Převoz včelstev


> Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci
převažet
> ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
> kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
> nějakou zkušenost ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: Přeloení včel do nového úlu. (35024) (35025) (35056)

Nepředělávám včelstva často, takže zas takové zkušenosti nemám. Přeložené
včelstvo bude mít určitý několikadenní propad v plodování a jiné činnosti,
než si zvykne, než napajcuje stěny propolisem atd. Je třeba vybrat takovou
dobu, aby se kvůli tomu nepromeškala třeba část snůšky. Z hlediska pracnosti
je nejlepší doba teď, je málo včel, málo plodu a včely jsou klidné a bude to
hotovo a bude od toho klid. Pokud by to mělo zasáhnout třeba řepkovou
snůšku, chtělo by to asi přeložit po vytočení medu, práce s tím bude ale
dost horší.
Jestli překládat ráno nebo večer, je teď myslím vcelku jedno, pokud není
večer tak zima, že by včely během hledání zkřehly. Zase při překládání v
červnu a později bude vhodnější jednoznačně večer, protože v té době už je v
snůškových přestávkách nebezpečí loupeže. Včelstvo v novém úlu se přes noc v
klidu zkonsoliduje a zvykne si a ráno by už mělo bránit nový úl jako svůj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 5:16 PM
Subject: Re: Přeloení včel do nového úlu.


> Je to možné, ale nedělal bych to.
> Není důvod včelstvo nyní rozdělávat a překládat do nového úlu. Nejlepší to
> je spojit s jinou činností. Já to dělám a budu dělat při rožšiřování
> včelstev, tvorbě oddělků nebo při medování.
> Ale jsou včelaři, kteří do včel "lezou" obden a včely to přežijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063)

Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ?

Žiadna neexistuje, len treba poznať biologické možnosti včely medonosnej. Už tu viackrát písal o tom, ako jednoducho a bezpečne premiestniť včelstvá na iné stanovište.

Aké sú to biologické možnosti včely? Včely, ktorým zmeníme stanovište, pri prvom výplete zisťujú zmeny svojho prostredia a preto sa každá nanovo orientuje, a detaily na novom stanovišti si zaznamenajú do svojej "fotografickej" pamäti. Stále však v tejto pamäti majú aj detaily z pôvodného stanovišťa, preto z blízkeho okolia sa dokážu vrátiť späť!

Včela na novom stanovišti vylieta, zorientuje sa, čiže robí orientačný prelet (prvé výlety môžete pozorovať vlastnými očami) ako každá mladá včela. ktorá robí svoje prvé orientačné prelety a až potom odlieta hľadať zdroj vody, peľu či nektáru. Včela sa vracia, ak sa nachádza v prostredí, ktoré dobre pozná vracia sa do úľa (stará pamäť), ak prostredia nepoznáva, vracia sa na svoje nové stanovište (nová pamäť) a bezpečne sa vráti do svojho úľa. Takto včela robí vždy, či ju premiestnime o 5 m alebo o 100, 200 a viac metrov.

Technologický postup premiestnenia včelstiev: na novom stanovišti si pripravíte stojany pre úle, zabezpečíte si pomoc a spôsob prepravy, letáče zabezpečte sieťami proti výletu včiel a VEČER alebo RÁNO aby všetky včely boli v úli, odvezte úle na nové stanovište. Na záhrade jednoducho preneste s pomocníkov v rukách. Ak to premiestnenie robíte večer, siete odstráňte hneď alebo ráno.

Dôležité je, aby na mieste neostal žiaden úľ!, nedajte sa pomýliť včelami, ktoré tam prilietajú, je to prirodzené, hľadajú svoje miesto podľa starej pamäti, ale keď tam nenájdu nič čo im pripomína staré miesto, začne funguvať nov nová pamäť získaná po jej prvom výlete na svojom stanovišti. Pri prvých pokusoch pred 15 rokmi som čakal ráno pri premiestnených včelstvách, prvá včela po orientácii na prostredie, priletela s peľom o 26 minút.

O 2-3 dni sa včely ojedinele ešte vracajú na staré miesto, ale včelstvá na novom stanovišti už žijú svojím vlastným pracovným rytmom. . Na veci nič nemení, ani vtedy keď premiestnite aj jedno včelstvo, len zdôrazňujem, že miesto musí ostať prázdne. Nesmiete spanikáriť hneď im podstrčiť úľ s plástami, všeko tým pokazíte.

Ja som takto prevážal na vzdialenosť 450m celú včelnicu 70 včelstiev) a nemal som absolútne žiadne problémy s vracaním sa včiel a správnosť tohoto postupu využili desiatky včelárov, čo potvrdili aj osobne alebo na webe, aj z ČR.

Ak som niečo zabudol, pýtajte sa , odpoviem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053) (35055)

> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso
> by sa rozdelilo
>

oni ho budou stavět,ale radši ho dejte na kraj plodu,matka pak ploduje jen v jedné půlce (z 80 procent-podrazíte si rozvoj,tento rámek není nutné tlačit do stavby,je pozorovací a informuje nás o tom ,že včelstvu je už dost včel co produkují vosk a dá se pořádně rozšířit....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: Mezist?ny (35039) (35041) (35046) (35048)

stražisko je podle mě vyhlášené a jeden z největších zpracovatelů a tradice snad stoletá,zajeďte se tam podívat,klidná náves provoněná voskem schoulená pod zeleným kopcem s kapličkou,včely mezistěny výborně přijímaj a já sám bych nekoupil jinde....navíc mám pocit ,že sem slyšel ,že ted maj nejnovější technologii v ČR...tak kam jinam?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: Přeloení včel do nového úlu. (35024) (35025) (35056) (35059)

je to jedno,včely zajmá to místo!, kde maj souše,plod,matku, ne ta bouda okolo,maj to na háku když je složite tak jak byly a na původním místě

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053) (35055) (35058) (35062) (35064)

pokud nerozházel plod,nic se nestane...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065)

a nebo vsadit na počasí,které je podrží nějakej den v úle,je duben

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:P?evoz v?elstev (35063)

kdysi jsme v JZD převážely včely po katastru obce a a bylo to v pořádku. vždy jsme jim dali na česno hrst trávy a tak je donutily se znovu zorientovat
Neb také otec šel brzy ráno od úlu k úlu a na každý zabouchal také se vždy zorientovaly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evoz v?elstev
> Datum: 06.4.2009 22:09:42
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet
> ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
> kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
> nějakou zkušenost ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: rozšíření-intenzivní chov (35068)

hmm,je to to sice oldchool,ale pridej druhej až tam bude rano brada(snad okolo třešně nejpozděj),plod se rozdělí do obou nad sebe na stranu k česnu,....dáš rámek zásob,pak pyl,pak plod,pak pyl,volný mezistěny(pokud nemáš souše) a zas rámek zásob vše nad sebou,potom čerstvě vystavené mezistěny zanášené medem,převěsíš do medníku(3 nástavek) a plodiště i medník doplníš mezistěnami s tím ,že ve snůšce můžeš dát třeba 2 přímo mezi plod-ale ne vedle sebe,atd ..

intenzivní chov!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067)

loupí ty nejsilnější a dobře vybavené včely,jsou tak nacucané toho cukru že jakmile ho někde cítí tak to zkouší,váš příklad je jak kdyby san marino vytáhlo do války s USA....nebo vosy,ty s prominutím agresivní svině,dokážou rozpoutat loupež u silných včelstev a na celé včelnici,předminulej rok sem si to vyzkoušel....sousedův několika arovej skleník plnej vos,nejdřív napadli jedno,to hučení přitáhlo snad všechny vosy ,které byly v okolí,ty napadli i zbylá včelstva spolu už s přidávájícíma se včelama, které to hučení lákalo jak medující lípa,....pár hodin a na tomto stanovišti sem vyzimoval jediné včelstvo,nepomohlo nic ,zůžené vchody,hadica s vodou ,prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 7. 4. 2009
rozšíření

Zdravím.
Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů? Přidal bych jim nástavek mezistěn a třeba i nějaké zásoby pokud to bude třeba.Začínají se pěkně rozvíjet a tak bych jim chtěl včas udělat prostor pro další rozvoj.Myslím si že asi nahoru přidat ten nástavek s mezistěnami ale nejsem si jistý.
Poraďte mi jak to bude správně.
Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:fery (35066)

> ad3
> mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
> Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti
> zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu
> i před Vámi.


Pekneeee, to mate asi dost casu :-)

Takovy luxus si vetsina z nas nemuze dovolit...

Jinak toto je nejlepsi a nejpozoruhodnejsi pribeh o vcelach. Vcas nakrmene vcelstva (tudiz "slabe") se nechaji vyloupit sousedovymi nenakrmenymi ( tudiz "silnymi") vcelstvi :-))

A nejste rozhodne prvni od koho to slysim... :-(

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lamako (88.101.165.204) --- 6. 4. 2009
fery

nejdříve pro feryho

asi jsem špatně formuloval větu,myslel jsem tím sebe a toho mého souseda.


nyní pro pepana

ad1
nebavme se o tom co bylo v 50tých letech.Byla jiná včela a teď máme kromně včely i jiné provozní metody jež naši dědové a tátové neznali.Nikdy jsem nevčelařil tak,abych musel na jaře přikrmovat,to raději zásoby vyndavám a použiji jinak.To je těch nesmyslných 18-20kg.
Dávám jim raději pořádnou čepici,za kterou mi děkují.

ad2
já jsem nepsal ,že mi sousedovy včely některé moje vyloupily.Když byly na suchu,zkoušly kde se dalo.
Včelka asi pozná kdy má málo.Proč nejdou moje?


ad3
mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu i před Vámi.

lamako



1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více
> cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám
> svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo.
> Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
>
> Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063)

Dělá se to s převozem na mezistanoviště (nejméně 6 km asi na dva týdny a pak
teprve tam, kde je chcete mít).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 10:09 PM
Subject: Převoz včelstev


Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet
ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
nějakou zkušenost ?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3990 (20090406)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3990 (20090406) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 6. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053) (35055) (35058) (35062)

Musím se přiznat, že ke dvěma včelstvům jsem už třetí nástavek dal asi před týdnem. Jedněm jsem dal celý nástavek s 11-ti mezistěnama dolů - jako první a druhým jsem dal nahoru jako třetí, opět celý s mezistěnama bez přeložení plodu. Chuděrky včelky, snad to přežijou, ale domnívám se, že za tohoto počasí jsem až tak velkou chybu neudělal.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.90.173.228) --- 6. 4. 2009
Převoz včelstev

Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2 kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo nějakou zkušenost ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jožo (81.30.230.129) --- 6. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053) (35055) (35058)

V případě, že staví stavební rámky, přidal bych další nástavek, ať nedojde k rojové náladě. Počasí má být podle předpovědi OK, za týden pokvetou ptačí třešně, za tři týdny tu máme řepku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

prodejna (83.240.95.118) --- 6. 4. 2009
Re: Koupím hliníkové konve na med (35057)

V jihlavské prodejně Včelařských potřeb jsou použité konve na med v prodeji.
viz: www.vcelarskepotreby.eu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 35061 do č. 35121)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu