Archiv Včelařské konference

Dekuji za posledni reakci, konecne taky nekdo, kdo umi normalne odpovedet a nezacne plkat nesmysly o hospode, nebo kockach. Ja jiz vcelarim, ale chtel sem rozsirit na vic ulu.Kdyz to nejde, tak to nejde.Necham si svy 3 uly a budu si myslet svoje o CSV.Tim bych debatu na tema dotace ukoncil.Dekuji za vsechny nazory.

Komůrky vzduchotěsně zavřít, třeba z obou stran tím silikonovým tmelem
nejde, Zřejmě by tam při rozdílu teplot vznikal tlak a tím stálé pnutí a
když nic jiného, podstatně by se snížila životnost polykarbonátu, začal by
se rozpadat podél komůrek. Proto, jak jsem pochopil, třeba na skleníky se
možná horní strana polykarbonátu tím tmelem utěsní, ale spodní jen zalepí
tou páskou. Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková
fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
životnost. Uvnitř si myslím, že by se na to mohla používat jakákoliv trochu
lepší silnější páska. U malých kousků polykarbonátu s větší tloušťkou by
ještě šlo nechat ty komůrky prostě otevřené, nebo je jen zalepit obyčejnou
páskou a jednou za čas komůrky otevřít a špínu "vyšůrovat" nějakým drátkem s
namotanou vatou nebo podobným materiálem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:04 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V
> technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody
> vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a
> bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je
> asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá
> dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
> Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším místem celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni členové platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005. Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc, jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších desetiletích se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační programy pro začínající včelaře.

Začínajících včelařů už nikdy nebude tolik jako začínajících včelařů za
komunistů. Za komunistů si každý oddělal svých 8 nebo ještě míň hodin a
potom měl volno, až na výjimky. Lidi museli nějak volný čas využít a spousta
z nich si zvolila včelaření. Druhý důvod je potom ten, že za komunistů byly
ceny medu a jiných produktů nadstaveny úplně jinak. Kdo měl pár včelstev
navíc a každý týden v nich pár odpolední po práci strávil, měl z toho
nezanedbatelný roční příjem ve výši několika měsíčních platů. Takže vznikla
dost silná vrstva včelařů, co včelařením výrazně vylepšovala příjmy rodiny.
To už dneska není. Dneska není problém ve svém normálním zaměstnání dělat
mnohem déle než těch 8 hodin denně nebo dělat po práci druhé zaměstnání nebo
spoustu dříve nemožných koníčků, takže volný čas, pro který by bylo třeba
hledat nějaké využití, prakticky zmizel. Taky možnost si výrobou včelích
produktů přivydělávat a zlepšovat finanční situaci rodiny se podstatně
zúžila, reálná cena medu klesla na pětinu, desetinu a i když průměrné výnosy
v nástavkových úlech jsou znatelně vyšší než dříve v zadovácích (a při horší
snůškové situaci než tehdy), dosažitelný výnos v penězích ze včelstva je
dneska oproti komunistické době kdesi úplně dole.
ČSV pořád žije z členské základy získané za komunistů a ještě nějakou dobu
žít bude, jenže výrazný pokles je neodvratný. Tomu žádné dotace nepomohou,
prostě se změnily výchozí podmínky. I kdyby byly dotace začínajícím včelařům
takové, že by jim zaplatily všechny investice do včelařského vybavení, o moc
víc by začínajících včelařů nepřibylo. Nevím, jestli za takových podmínek
vůbec mají nějaké výrazné dotace pro začínající včelaře nějaký velký smysl.
Dneska začínají lidi včelařit hlavně proto, že získali buď pozemek nebo
včelstva a mají vztah k přírodě případně mají vztah k přírodním produktům a
to žádná jednorázová dotace neovlivní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 1:44 AM
Subject: Re: dotace na nakup ulu (34609)


> Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším
místem
> celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi
> každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni
členové
> platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je
> změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005.
> Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby
> včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc,
> jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou
> včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na
> ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších
desetiletích
> se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační
> programy pro začínající včelaře.

Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší životnost.

Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý, tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 07:08:37
> ----------------------------------------
> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.
>
>
>

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě, kdy je absolutní obsah vodní páry ve vzduchu nejmenší. Pak by se
při jakékoliv vyšší teplotě nerosily. Takže spíš někdy v zimě nebo aspoň ve
dne časně ráno.
Jinak slabinou polykarbonátu jsou právě dutinky, proto třeba není povoleno
dutinkový polykarbonát ohýbat příčně, ve velice krátké době se potom takový
ohnutý polykarbonát začně na ty jednotlivé dutinky dělit. Ve slunečním
tavidle bude potom polykarbonát namáhán vysokou teplotou, možná až ke stovce
st C a uzavřené dutinky budou potom namáhány změnou tlaku. Nevyzkoušel jsem
to, takže si nejsem stoprocentně jistý, ale takové namáhání může způsobit,
že se polykarbonát na ty dutinky rozpadne. Na sluneční tavidlo bych volil
jednoznačně otevřené dutinky zajištěné jen lepicí páskou a polykarbonát
připevněný odnímatelným způsobem přes přišroubované lišty těsněné nějakým
pěnovým těsněním. S tím, že jak by se dutinky znečistily - hmyzáci třeba
prožrali pásku a vlezli dovnitř - dutinky by se prostě vyčistily vatou na
drátu.
Jinak shodou okolností já budu v nejbližší době taky pracovat s
polykarbonátem, budu ho dávat do střešního světlíku jako náhrada za rozbité
drátěné sklo. Použiju levný 6 mm silný . Uchycení je tam do přihnutého
pozinkovaného plechu, takže na obdélník polykarbonátu nanesu ze tří stran
shora vrstvu silikonového tmelu, do kterého se potom ten plech rámu světlíku
přihne a bude na něm těsnit. Dutiny zespodu oblepím tou hliníkovou páskou,
shora ještě nevím ,jestli je zalepím tmelem nebo taky jen oblepím páskou.
Je to na plechové střeše obrácené k jihu, takže v létě na slunci tam bude
tak k 60 st C a v zimě venkovní teplota. Tak se uvidí, co to tam bude dělat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě,
------
Když jsem zakrýval zimní zahradu, postupoval jsme přesně podle metodiky výrobce. Dá se najít na netu.
Podle ní je právě polykarbonát provětrávaný.
Komůrky jsou přelepené páskou z netkané textilie, lepidlo je jen na krajích, které přilne na boky. Olištovává se to pak hliníkovou lištou, ve které je kanál co přivádí vzduch do těch komůrek. Ta lišta se lepí silikonem. Na spoje desek je hliníková lepícící páska a pak lišty s gum.manžetami. Problém je, že málokterému prodejci se bude chtít odmotávat pár metrů na nějaký skleníček.

Viděl jsem právě několik zavlhčených střech, kde se stavitelé snažili o nemožné - tedy zatěsnit plykarbonát.
U mě zatím bez rosení.

V té metodice - katalogových listech se dá najít i tepelná roztažnost a další doporučení.

Karel

Základní fyzikální zákony - závislost relativní a a bsolutní vlhkosti
vzduchu na jeho teplotě při atmosférickém tlaku říkají, že aby se to
nerosilo, je třeba komůrky uzavřít při co nejnižší teplotě. I když
připouštím, že v nějakém supersuchém vzduchu v nějaké bytovce při 20 st C a
relativní vlhkosti 5 % může být ve vzduchu méně vodních par než při - 20 st
C a stoprocentní relativní vlhkosti, už jsem ty tabulky dlouho neviděl.
Při - 20 st C taky běžné lepidlo moc fungovat nebude. Každopádně je to jen
akademická debata, protože stejně mimo vlhkosti není v uzavřeném
polykarbonátu vyřešena ta změna tlaku. Chce to zkutečně uzavřít vzorek a
potom ho nechat prodělat pár desítek pracovních cyklů mraznička - 20 st C a
topení nebo slunce venku 50 - 60 st C.
Nejlepší asi bude skutečně nevynalézat vynalezené, dodržet metodilu výrobce
a nechat dutinky odvětrávané.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:36 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v
bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

Dobrý den,
Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice.

Kdysi jsem vyráběl sluneční tavičku s polykarbonátem. Komůrky jsem zaslepil silikonovým tmelem. Během roku polykarbonát přestal být průhledný. Asi se ze silikonového tmelu uvolňovala nějaká chemikálie. Zaslepovat silikonem nedoporučuji.

Sluneční tavidlo s polykarbonátovým víkem používám již tři roky.
Polykarbonátová deska je volně vložena do dřevěného rámu.Tento rám musí být zhotoven velice pečlivě,z vyzrálého dřeva,nebo kovový,aby vlivem teplotních rozdílů
napracoval.
Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří.
Určité problémy jsou s čištěním polykarbonátu umazaného od vosku(hrozí poškrábání a snížení průhlednosti.

Je to úplně jinak zalepení je nejlepší paropropustným materiálem pokud se to udělá jinak střídání denních a nočních teplot nakonec jakékoli utěsnění poruší a pak následně při nočních teplotách dochází k nasávání chladného na vodní páry bohatého vzduchu , sice v malém množství , (stokrát nic umoří i osla) nakonec pak v dutinách začnou růst řasy a sníží se tepelná a světelná propustnost

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 19:36:46
> ----------------------------------------
> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.
>
>
>

Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří. Jan

Dobrý príspevok, toto som chcel počuť od prevádzkovateľa takéhoto tavidla. Ešte by som si rád prečítal, zhodnotenie, ako je s tavidlom spokojný, aká je približne výťažnosť, koľko hodín, je potrebné na dokonalé vytavenie vosku z plásta, poloha plástu v ňom, prípadná teplota a pod.

Ja som predpokladal, že ak sú komôrky nezaslepené, vlhkosť z nich unikne, stále však trpím predstavou, že teplota akumulovaná medzi dvomi sklami unikne z komôrok a tým teplota klesá, preto sa pýtam cez Konference, aby som sa vyhol omylu. Jedno sklo na typickom tavidle dokáže vosk z plástu vytaviť, ale ak sú dve sklá s medzerou medzi nimi, je vytavenie rýchlejšie a dokonalejšie, preto si myslím, že sa oplatí aj dvojitý polykarbonát, ale prieniku tepla (rosa) do tavidla nesmie nič hatiť.
Pán Jan ďakujem za konkrétne rady a skúsenopsti.

Prozatím je tam včelařská stanice ( pokusný včelín) do konce roku . jelikož je to v morovém pásmu včelstva se nemohou převést do Přerova. Majitel okolních pozemků asi 500ha lesa si to představuje tak , že to koupí a včelař mu to bude ošetřovat a podílet se 1/2 na nákladech a výnosech. Dotyčný tomu nerozumí a čas na to nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kintl anton?n <kintl.farms/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 15.3.2009 11:26:47
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký
> mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice.
>
>
>

Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak došlo pravděpodobně ke kvašení.
Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
S pozdravem
Kolář

Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z Chod. Plané? Děkuji

1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
>         Kolář
>
>
>

obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: mezist?ny od pana koly
> Datum: 16.3.2009 08:12:06
> ----------------------------------------
>
>
> Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z
> Chod. Plané? Děkuji
>
>
>

Nezáleží při borcení vůbec na tloušťce, ale na obsahu a struktuře směsi vosku. Včela každou mezistěnu přestaví a dost v síle razantně ztenčí. Takže záleží na síle? Nebo jaké vlastnosti má zrovna ta která várka vosku?
........
Pepan:>obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají
<

Dobrý den,
když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z komůrkového polykarbonátu.

Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost.

Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou rovněž nižší.

>Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít<
------------------------------------------------------------
Pane Kolář, med nedávejte ke včelínu. Použijte v kuchyni k přípravě pokrmů nebo na pečení. Takový guláš, do kterého před odstavením rozmícháte na 4 porce polévkovou lžíci medu získá na chuti. Pokud jej použijete na oslazení grogu, nebudete také litovat.
JK

Já vždycky takový nakvašený med nejdřív ochutnávám. Ta chuť obvykle není
nepříjemná, je to další varianta medové chuti, takže takový med obvykle
spotřebuji. přímo do čaje nebo na nějaký kvasný nápoj. Záleží ale hodně,
jaké kvasinky a podobné mikroorganismy v tom medu vegetují a v jaké fázi to
je. Dávat med ke včelínu je vhodné jen teď časně na jaře, a v malém
množství, pokud jsou nejbližší další včelstva vzdálená aspoň pár stovek
metrů. Jedině teď na začátku jara včely od úlů nelétají daleko, takže se dá
zaručit, že okolní včelstva si ten med nenajdou a taky nepřiletí a že se
všechna zůčastněná včelstva "nepodělí" o nákazy a varoa roztoče a že si
okolní včelstva nezvyknou místo v květech hledat sladinu na tom místě v
nechráněných plástech a úlech. Později je už vhodné ten med dávat do podmetu
nebo pokud je ho více, v pokročilém jaru prostě včelám zkrmit a potom
případně znova vytočit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 8:35 AM
Subject: Re:kvaen? medu


1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej
rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
> Kolář
>
>
>

Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Dobrý den,
> když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> komůrkového polykarbonátu.
>
> Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
>
> Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> vysoká účinnost.
>
> Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> rovněž nižší.

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení višší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást denně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstane i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan
&nbsp;
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek &lt;<a href="mailto:polasek/=/e-dnes.cz">polasek/=/e-dnes.cz</a>>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" &lt;<a href="mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz">e-mail/=/nezadan.iol.cz</a>>
> To: "Včelařský mailing list" &lt;<a href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost. Pavel

O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.

a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete. pepan

Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné, moje bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné. Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche, jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového puzdra voľný

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte pepan

V tradičnom tavidle som dokázal cez deň vytaviť 4-6 súšov a to podľa dĺžky denného osvitu. Dôchodca má toho času dostatok, a to bolo tavidlo len na jeden plást, v tavidle na dva plásty to bol dvojnásobok. Zisk vosku bol o niečo nižší, ale bol krásny, čistý abol pripravený na expedíciu.
V tomto novom type tavidla ANTI, to môže ďaleko viac, s vyššou výťažnosťou a nepomerne väčším množstvom súšov. Preto je dôležité, aby tavidlo bolo precízne vyrobené a hlavne aby dobre fungovalo, preto toľko otázok. Možno spoločne skôr nájdeme dobré riešenie.

Já bych řekl, že Pepan má v podstatě pravdu. Ani nějaké rafinované patenty
účinnost slunečního tavidla nijak moc nezvýší, takže tady je na místě spíše
jednoduchost a cena. Běžný včelař vždycky bude zbytky ze slunečního tavidla
prohánět ještě vařákem nebo něčím jiným, aby z nich dostal zbytek vosku a
kromě nějakého zmenšení objemu tyto zbytky nejsou o nic výhodnější než
skladování celých plástů nebo vyloupaného voští, k plesnivění a k napadení
zavíječi jsou zbytky ze slunečního tavidla náchylné stejně jako to voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 2:08 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam
> nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké
> stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete.
> pepan
>
> Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné,
moje
> bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do
> včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné.
> Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche,
> jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že
> priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v
> súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového
> puzdra voľný

Zdravím.
Dneska jsem procházel takovým vestibulem z polykarbonátu a tak jsme se podíval jak je to odborně dělané.
Desky byli osazeny do pozinkovaných rámů a komůrky neměli ničím utěsněné.Ani ty stropní ani ty boční.Nikde není vidět že by se něco rosilo.
Začínám se přiklánět k tomu paropropustnému uzavření pomocí nějaké té pásky.

Jenom se zeptám... jak to vlastně funguje?
Proč je tam dvojité sklo?
Není to jenom proto, aby se vrstva vzduchu mezi skly nepohybovala? A
tudíž aby se dole nenasával "studený " vzduch a neochlazoval prostor
mezi skly...???
Pokud je to tak, mělo by stačit ucpat komůrky třeba filcovým páskem nebo
něčím podobným....???
V přípdě že chcete vyrobit něco jako vakuové sklo, nezbývá než
vymyslet nějakou technologii na zatavení komůrek pří podtlaku ... ještě
by bylo vhodné tam pak nechat ještě pytlík se silikagelem pro odsátí
případné vlhkosti.
P

Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m. Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne.

Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).

Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit. Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.

Já zase pro změnu jako osel nechal plásty určené do tavidla na zemi před ním přes poledne a odpoledne vylo vytaveno ale vosk byl v trávě a ze všeho byla jen velká hrča která se již do tavidla nevešla a pak jsem to nakonec musel vhodit celé do prádelního kotle abych z toho dostal rámečky bez jejich poničení .Ani na to nebyl potřeba žádný skleník, stačilo úplně polední vedro v červenci. Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 16.3.2009 17:18:07
> ----------------------------------------
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>
>

Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne Pavel.

Trochu je už o inom, ale skutočnosť môže byť iná. Môj kolega mal slušne zmontované tavidlo na 4 ks rámikov so súšmi. Výstuha sa tým zachovala pre ďalšie využitie rámika. Zariadenie sa otáčalo okolo svojej osi a takisto plocha sa taktiež dalo sklopiť na nastaviť kolmo na slnečné úle.
Rámiky ma opatrené 4 typickými medzerníkmi z bieleho plastu, ktoré boli vo väčšine poškodené- ztečené vplyvom tepla.
Do tavidla sme vložili vhodný teplomer, na ktorom sme namerali (a nie raz) teplotu 136˚C!!!. Kvalita vytavenia bola veľmi, o čom svedčili rozpadnuté košieľky. Zvyšky súšov som raz vyvaril a nechcel som veriť svojim očiam, nezískal som ani gram vosku. Včelár keď bol doma a prialo počasie urobil cez deň dve dávky. Je jasné, že ak naraz vyradím 1 - 2 tisíc súšov nemalo by to konca, ale tak do 150-200 ks, sa oplatí spracovať v solárnom zariadení. Ono je to skutočne tak, že pravda môže byť ralatívna.

Anton:>O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.<
.......
Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.

http://www.limes.cz/pareniste-c-28.html?zenid=udol55okbf4tlqupnkjsk3qri2

Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Toto sa mne stala viackrát, (človek je zábudlivý), plásty som taktiež oprel skoro kolmo do chládku, večer keď som ich chcel odložiť, boli bez vosku ich tmavá farba akumulovala teplo a vosk sa nenechal núkať, vytiekol do trávy. O nič som neprišiel vosk som pozbieral a vložil do slnečného tavidla.

Tento fakt som chcel využiť, suché plásty som vložil PE vreca- vaku, uzatvoril a vyložil kolmo k slnečným úľom. Aj v tomto zdanlivo bez vzdušnej vlhkosti (plásty boli suché), vznikol efekt zrážania sa vodných pár na na vnútorných stenách PE vreca, ktoré od rána do večera sa nestratil. A nestratili sa ani po 1 mesiaci, vosk trochu vytiekol, ale pokus pokus bol neúspešný, pretože efekt zahmlievania jeho vnútra sa opakoval a to som v jeho hornej časti klincom narobil otvory.

Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.Gusto

Máš pravdu Gusti, ale nebolo by to ono, kúpiť za hotové, to nie je moja parketa. Mám radosť z toho, ak si ti dopredu naplánujem, zhotovím a funguje to. A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo, pričom súše nebudú ohrievané len zhora, ale z hora a z troch strán. Túto myšlienku nosím v hlave už tri roky a musím ju realizovať. Aj o tom je včelárenie. Aj Ty si mal svoj, zámer, postaviť linku na výrobu Ms a s tchánom Ste to urobili.

Anton:
A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo,
-----
Nejsem si jist, ale mám takový dojem, že takové taidlo jsem viděl v reportáži MV z Polska. Asi před rokem. Nejsem si jist tím Polskem, ale určitě jsme jej viděl. Bylo právě udělané jako pařeniště.
Ale taky si myslím, že lecos si radši udělám a zaexperimentuji. To radši koupím hotové rámky. Stloukat je je trochu nuda. :-))

Karel

Karel

Sluneční tavidlo jsem vyfotil u včelaře v Polsku,je nadeset ramku,ramky vtavidlu jsou postaveny(na stojato) fotografie je v gelerii položka 14.9.07 , 2.strana , obrázek 100-1941. na webu www.vcelypavera.hostuju.cz

Topiarka slonečna, vyrabi Zykmund Makovsky Cieszyn ul.Blogocka 32
tel.0048338521130 Polsko.

no ja bych spis navstivil nejakeho sklenare a nechal si u nej narezat
okeni sklo a slunecni tavidlo z nej pak silikonem slepit, nahoru dat
obycejnou tabuli okeniho skla a spodni sklo natrit zvenku cernou barvou
na strechy.

Takove slunecni tavidlo sem si pred rokem vyrobil, jen sem je dal trouba
cele do dreveneho "obalu" takze do nej slunce pronika jen pres horni
sklo a ucinnost je snizena i kdyz to neni spatne. Topi to docela dobre,
pres 90°C to v pohode udela. Do dreva sem to cele zasadil, protoze sem
to chtel cele tepelne izolovat, mezi drevem a sklem je dana tepelna
izolace (ta co se dava treba na zed za radiator - polystyren s odrazivou
vrstvou) ale to byla zbytecna prace, vosk je rospousten hlavne primym
svetlem/teplem, takze to chce mit otevrene ty bocni steny a jen spodni
cast udelat treba ze silnejsiho skla, zespodu zacerneneho a podtim
nejakou tu izolaci s odrazem tepla.

Vyskousenou ale tu otevrenou a neuteplenou verzi nemam.

petr j.

PS: nez jedno velke tavidlo na treba 10 ramku, tak bych udelal radsi dve
male na 6 ramku....... Mensi se bude se lepe ovirat, cistit, prenaset,
otacet......



Pavel napsal(a):
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>

Z dřívějška mi na slunečním tavidle vadilo, že zbytky po voští i vytavený
vosk byl v podstatě polotovar. U zbytků po voští je to jasné, vytavený vosk
tekl do korýtka a ukládal se tam ve vrstvách a mezi vrstvy vosku se
napasovala tekutina, co vytekla ze zbytků zásob a plodu. Vytavený vosk se
potom musel máčet dlouhodobě ve vodě a stejně tam pořád něco zůstalo a při
uskladnění plesnivělo, takže to chtělo, jak se sešlo několik "korýtek" ho
ještě dodatečně přetavit. Proti vytavování v parním hrnci, kde vosk po
vychladnutí byl rovnou ideálně čistý, nemělo sluneční tavidlo moc velký
přínos, naopak, co se týká pracnosti, spíše práce přibylo. Možná se uspořilo
trochu elektřiny, protože přetavení zbytků z slunečního tavidla plus
případně vytaveného vosku z korýtka bylo o něco rychlejší než vytavování
příslušného voští. Dneska, když bych dělal tavidlo, bych sběrnou nádobu na
vytavený vosk udělal místo plochého korýtka spíše vyšší a užší, izolovanou a
udržovanou přídavným elektrickým topením s termostatem na teplotě tavení
vosku, aby po celou dobu slunečního svitu zůstal vytavený vosk kompletně
tekutý a aby se potom cizí tekutina usadila na dně nádoby a tekutý vosk nad
ní. S ukončením tavení na slunci by se vyplo i elektrické přitápění, vosk by
během noci ztuhnul a ráno před dalším tavením by se jenom vyjmul ztuhlý
koláč vosku, omyl, oškrábal od nečistot a bylo by hotovo. Kdyby to tavidlo
za den vytavilo tak kilo, dvě kila vosku, bylo by to pro uskladnění tak
akorát.

R. Polášek

Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od nás i ze světa. Zdraví R. S.

No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze. Kdysi v OVP vyšel překlad z Binnenwirtschavt, někdy z r. 1963. Velmi přesná měření, různé varianty řešení a světe div se i při max. výbavě pouze 106.5ale to byla spíš vyjímka,ve většině případů to bylo pod 100 a někdy i o dost více. Parní tavidlo je pro menšího super, ale ať se snažíme jak chceme, varnou vanu se ždímačkou nic nepředstihne. Přitom stačí vozík dříví a nepatrně proudu. Zdraví R. S.

Čerpadlo na 12 voltů není třeba dělat, normálně se prodávají, třeba Conrad
jich má nějak 10 druhů, ponorné i neponorné v ceně nějak od 600 Kč. Otázka
je, jak by byly výkonné a jak by si poradily s hustším cukerným roztokem,
když pravděpodobně byly stavěny na vodu, je třeba pečlivě vybírat. Ty
nejsilnější čerpadla jsou určené jako kalové na běžné čerpání do mokrých
nebezpečných prostor, kde vyšší napětí než 12 volt střídavých se nesmí
používat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 17, 2009 7:40 AM
Subject: Re: sluneční tavidlo


> Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť
> chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s
> nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na
> placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na
> Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od
> nás i ze světa. Zdraví R. S.

Já se nestačím stále divit nad vašimi pseudonápady.Tavidlo s nákladem 10 000?Rozvařte na 2 cihlami a velkým hrncem voští.Vyberte cedníkem košilky a ostatní odpad. Slijte do um.kýblů.Nechte vychladnout.Kolik vosku vám zůstane v odpadu ?Směšné procento.Pokud chcete odpad dejte do sl.tavidla.Uvidíte kolik vosku v odpadu je.Já jsem nechtěl už psát do této konference,ale mě to nedá ,kdy vidím jak maříte čas.Vůbec se nedivím ,že naše včelařství je tam kde je.Naše včelařství má jedinou šanci. Generační obnovu. Vzpamatujte se..

Sluneční zrcadlové parabolické elektrány udávají, že mohou na povrchu tepelného motoru mít až 550°F. Tak nevím, proč brát někomu nějaké iluze, když se sluneční paprsky dají nasměrovat a teplota koncentrovat na jedno místo.

Ovšem, jakou účinnost bude mít budka s plásty, která mnoho paprsků nemůže bez paraboly (zrcadla)zachytit, nevím. Pařeniště není nejhorší řešení a je hlavně po drobných úpravách dobré a prostorné řešení.
...........
stonjek (90.183.70.9) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673)
No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.

No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.

Pán kolega to nebol prelud, to bola niekoľkokrát potvrdená realita. Ja sám som na to reagoval podobne Ty, až dovtedy, kým som to nevidel na vlastné oči. Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu.
Zobral som si zbytky, ktoré boli suché, a doma som ich podrobil prísnej skúške v odstredivke s vyvíjačom pary, lebo som mu chcel dokázať, že v odpade je vosk. A nebol, musel som priznať porážku.
Ja mám svoj odskúšaný technologický postup, kde mám priemerný výťažok na 1 plást 135 140 g vosku, z toho je vložený vosk s MS o váhe 82 g váhe Ms a 53-58 g, vosk ktorý vložili do stavby Ms svoj vosk.
Moj pôvodný vstup do Konferenci nebol o propagácii slnečného tavidla, chcel so len radu ohľadne použitia polykarbonátových dosiek v tejto oblasti. Sú aj malý včelári a tým slnečný rozpúšťač je vyhovujúci (každý nemôže stavať kombinát), ak je dobre skonštruovaný.

to se tady mrhá pracovním časem a to je přece o něčem jiném?!

Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju
Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .

Pepan

Prosím neví někdo kde bych koupil řízky vrb potřebuji nějaký kontakt. díky Tomáš

Řízky vrb prodává ZO ČSV Vlachovo Březí. Inzerát měli v časopise Včelařství 12/2008. Nabízeli 12 druhů plus vrby košíkářské. Cena řízku 0,80 Kč, nejmenší odběr 70 ks.

Řízky vrb:
http://www.vulhmuh.cz./
Výzkumná stanice Kunovice, Na Záhonech 601, CZ - 686 04 KUNOVICE
+420572549115
Kunovice tel: 602 56 56 94Ing. Čížiková pri Uhorskom Hradišti.Odrezky sa distribujú v marci, cena 4.-Kč/kus

vrba egyptská ( Salix. medemii Boiss. )       S-012
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. )       S-021
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. )       S-161
vrba jíva - rakyta (S. caprea L. )       S-026
vrba Smithova (S. x smithiana Willd. )       S-008
vrba mechovitá (S. muscina Dode )       S-082
kříženec jívy a vrby mechovité ( S. caprea L. x S. musica Dode )       S-171
kříženec vrby egyptské ( S. medemii Boiss. x wind )S-037
vrba pestrá ( S. x dichroa Doll. )       S-224
kříženec vrby popelavé a nachové(S. x pontederana Willd. )S-173
vrba trojmužná stálekvetoucí( S. triandra L. Semperflorens' )S-430
vrba černající( S. nigricans Sm. )        S-177
vrba lesklá ( S. lucida Mtihl. )        S-175

Najužitečnejší je S-008 a S-430

Osobně si myslím že Anton jde správným směrem.
A není první.

Kdybych nebydlel pod lesem a slunce viděl jen z rána, tak bych si tohle co on vymýšlí dávno udělal.

A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky.
Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím.

On ten Langstroth, Hruschka atd taky nevěděli roupama co dělat. :-))

Karel

Anton:>Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu. <
.....
To bude polystyren.(nepěněný) Deformuje se od 80°C. Polyetylénové vydrží víc, záleží z jakého PE jsou. Teplotně (tání) oproti PS jsou ale o hodně výš.

Takhle to přeci funguje i bez přitápění.Letos ale dělám sklápěcí s větší plochou. Důležité je použít jako podklad tvrdý plech - u mne nerez plech , aby se daly zbytky dobře seškrábnout. Chci použít makrolon ,kvůli váze skla , mám ale pochybnosti a průsvitnosti těch přepážek dutinek, když budou paprsky procházet ne kolmo , ale mírně šikmo. U skla to takový problém nebyl.

Sluneční tavidlo jako další krám nepotřebuji. Vezmu volný skleněný nástavek podle potřeby, každý opatřím třemi zrcadly a pokud svítí od rána do 15 hod slunce tak to stačí.
Zavěsí se na jeřáb a vosk kape do vody.Zbytky voštin dám do vařáku, aby zisk vosku byl maximální. Jeřáb i nástavek je na webu www.vcelarství.názory.cz.

Ja uz delsi dobu uvazuji o necem podobnem, ale ve vetsim - SKLENIK,
ktery nevyuzivam mam pomerne dobre umisteny na jizni strane, jen pred
nim pokacim starou svestku, ktera tam stini a jsem v nem schopny vytavit
za jeden slunny den nastavky od cca 50 vcelstev i s jejich desinfekci
(je to velky sklenik 3x7m). Samozrejme tak velkou kapacitu sklenikoveho
tavidla sam nevyuziji a pravdepodobne nabídnu volne kapacity k dispozici
i ostatnim vcelarum z nasi ZO :-)


> A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika
> nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud
> by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout
> dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky.
> Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně
> dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím.
>

http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju
> Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .
>
> Pepan
>
>

na roční spotřebu 20 rámků je to drahé

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dobré nápady
> Datum: 17.3.2009 22:40:22
> ----------------------------------------
>
> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste
> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich
> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem
> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks
> JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to
> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte
> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě
> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto
> slovům tuto diskusi miluju
> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .
> >
> > Pepan
> >
> >
>
>
>

tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-)

petr j.




Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> na roční spotřebu 20 rámků je to drahé
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22
>> ----------------------------------------
>>
>> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>>
>>
>>
>>
>> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování
>> rámků. Jste
>> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
>> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
>> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na
>> jejich
>> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU
>> hned jsem
>> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky
>> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned
>> i drátkoval , je to
>> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a
>> hned dáváte
>> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat
>> tak blbě
>> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli
>> takovýmto
>> slovům tuto diskusi miluju
>> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé
>> myšlenky . >
>> > Pepan
>> >
>> >
>>
>>
>

Nechci se přít, ale kde tedy soudruzi v NSR udělali chybu???Izolovaná bedna, dvojité sklo vystláno břidlicí zrdcadlo a seriozní německý výzkumák. Já jsem měřil teploměrem na zpaliny, tedy přesnost nic moc, pouze bednu s dvojitým sklem a max 93 stupňů, přesně jako v tom článku. Důležité je ale, že železo taje cca při 1500 a tak nám to hřebíky neohrožuje. Byla tu zmínka o sponkovačkách Gude. Neberte si nejlevnější Combi, nejde u ní regulovat síla rázu a to někdy může vadit, např prosekává sololit a stahování tlaku vzduchu nefunguje. Na rámky je to ale špička. Zdraví R. S.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dobré nápady
> Datum: 17.3.2009 23:29:24
> ----------------------------------------
>
>
> tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-)
>
> petr j.
>
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > na roční spotřebu 20 rámků je to drahé
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22
> >> ----------------------------------------
> >>
> >>
> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
> >>
> >>
> >>
> >>
> >> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> >> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování
> >> rámků. Jste
> >> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
> >> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> >> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na
> >> jejich
> >> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU
> >> hned jsem
> >> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky
> >> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned
> >> i drátkoval , je to
> >> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a
> >> hned dáváte
> >> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat
> >> tak blbě
> >> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli
> >> takovýmto
> >> slovům tuto diskusi miluju
> >> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé
> >> myšlenky . >
> >> > Pepan
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >
>
>
>

Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo
potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než
je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně
ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich
teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
dubna po září by neměl být větší problém.

R. Polášek

Nebo přitápět v klasickém slunečním tavidle. Třeba na plech tavidla zespodu
připájet měkkou pájkou meandry z měkké měděné trubičky a tím hnát vodu z
slunečního kolektoru umístěného vedle....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 18, 2009 9:56 AM
Subject: Re: Včelařská technika


> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a
teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru
než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory
případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v
nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>

>Pro Jihočeské včelaře.

Byl vyhlášen Grand na podporu začínajících a stávajících včelařů : Nutno podat od 16.3 - 3.4.2009

Franta

Musíte brát v úvahu , že na zem dopadá v našich podmínkách průměrně 1,4 kw / m2 v období letního slunovratu to může být i 2,5. S toho je v jakých kolivsolárních systémech využitelných maximálně 30%

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Včelařská technika
> Datum: 18.3.2009 09:47:13
> ----------------------------------------
> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

http://www.ecoshop.cz/vyrobek/387/0_slunecni-varice/

Tak jsem v zimě dělal lojové koule, zavěšoval je v zelených síťovkách od zeleniny na větve a v zimě, jak byl sníh, zájem o ně nebyl. Dvakrát nebo třikrát jsem zaznamenal strakapouda, jak dloubal do koule a ve sněhu pod ním sbíral spadlá semena kos. Jedna koule vydržela nejméně měsíc. Dneska koukám, na kouli se živí ze 5 sýkor a kolem lítá "ve frontě" na žrádlo ještě nejméně dalších 10. Hlavně sýkory koňadry. Vypadá to, že pár týdnů skoro netknutá koule bude dneska pryč.

zdarec,to je teda k popukání,včelaři se nudí,to je jasný

Přatelé včelaři velice rád Vás čtu už 3 roky Vaše nápady jsou někdy super.Ponorné čerpadlo opravdu není třeba vyrábět na čerpaní cukr roztoku používám čerpadéllko z železařství za 90kc pohon aku vrtačkou (mechanika Praha)aku 2ah 10 včelstev krmítka ještěd .Dovozová o něco větší výkonnější
čerpadélka aku vrtačka neutáhne nutná na 220 v.Nemáte někdo skušenost s rotačním ometačem plástů ?

zdravím ať už nám to bzučí
jedním prstem dědek Kučera

Nic proti tomu, ale vydrží baterie 200l sud 3 : 2 a 30 m hadice?? Zkoušel jsem čerpadlo do fontány a asi by to nešlo. Zatím vítězí kompresor se spalovacím motorem, jen musím vyřešit regulovaný odfuk,ale hlavně to chce přemoct lenost a začít už dělat. Zdraví R. S.

Radim, mám priateľa, chová 50 včelstiev obojstranný prístrešok na svahu, nad včelstvami otvorené ohnisko, 200 litr. sud s ventilom, 30 m hadice na konci z ventilom. Roztok miešal pomocou el. vŕtačky. Najefektívnejšie podávanie cukrového roztoku, ale s ťažkou hadicou je to namáhavé.

Nic proti technickým řešením, ale na odloučené stanoviště bude do počtu
desítek včelstev asi nejrentabilnější a nejrychlejší "čerpadlo" kýbl a
člověk. Čerpadlo do fontány se vyznačuje obvykle velice malou výtlačnou
výškou a to navíc pro řídkou vodu, v hustém roztoku cukru dosažitelná
výtlačná výška ještě klesne, dopravované množství se tím stane velice malé a
účinnost takového čerpadla půjde vepsí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 7:21 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Nic proti tomu, ale vydrží baterie 200l sud 3 : 2 a 30 m hadice?? Zkoušel
> jsem čerpadlo do fontány a asi by to nešlo. Zatím vítězí kompresor se
> spalovacím motorem, jen musím vyřešit regulovaný odfuk,ale hlavně to chce
> přemoct lenost a začít už dělat. Zdraví R. S.

Samotný spád nemůže být tak vysoký, aby hustý cukr 30 metry jakkoli velké
hadice vytékal dost rychle. El vrtačka, je tam síťové napětí, takže podle
toho, jak si to představuji, by to chtělo asi spíše hadici menšího průměru a
čerpadlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 8:23 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Radim, mám priateľa, chová 50 včelstiev obojstranný prístrešok na svahu,
> nad včelstvami otvorené ohnisko, 200 litr. sud s ventilom, 30 m hadice na
> konci z ventilom. Roztok miešal pomocou el. vŕtačky. Najefektívnejšie
> podávanie cukrového roztoku, ale s ťažkou hadicou je to namáhavé.

Dělám roztok kalovým čerpadlem 750W a docela mám o ně strach. Zkoušel jsme to přečerpávat samospádem do kanystrů a teklo to tak pomalu, že jsem to přeléval raději konví a trychtýřem. Na stanovišti to raději odnosím v plastových kanystrecch k ůlům a pak když je vše připravené to přelévám.
Vlastní samospád - to je docela tlustá hadice a asi moc času - malý průtok.

Že bych jezdil s cisternou, nebo se sudy na přívěsu či v autě mě napadlo mnohokrát, ale nemám příjezd až k ůlům. Nejlepší obrana proti krádeži:-))

Když vidím, jak těch 750W ztěžka tlačí ten "med" tak bych se chtěl zeptat, jestli to čerpadélko z Mechaniky - je to čerpadlo co myslím. Tedy to co má uvnitř "ozubené" gumové kolečko, 6mm hřídel a zda se ještě prodává? A taky s jak hustým roztokem si to poradí?

Dík

Karel

Tam asi bude třeba nemíchat ty nejhustší roztoky , s koncentrací klesá
viskozita roztoku cukru dost výrazně. Pak ještě viskozita klesá s teplotou,
ledovou vodu by asi bylo vhodné trochu ohřát. Při krmení na konci července,
do poloviny srpna by neměl být s větším obsahem vody problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 11:39 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Dělám roztok kalovým čerpadlem 750W a docela mám o ně strach. Zkoušel jsme
> to přečerpávat samospádem do kanystrů a teklo to tak pomalu, že jsem to
> přeléval raději konví a trychtýřem. Na stanovišti to raději odnosím v
> plastových kanystrecch k ůlům a pak když je vše připravené to přelévám.
> Vlastní samospád - to je docela tlustá hadice a asi moc času - malý
průtok.
>
> Že bych jezdil s cisternou, nebo se sudy na přívěsu či v autě mě napadlo
> mnohokrát, ale nemám příjezd až k ůlům. Nejlepší obrana proti krádeži:-))
>
> Když vidím, jak těch 750W ztěžka tlačí ten "med" tak bych se chtěl zeptat,
> jestli to čerpadélko z Mechaniky - je to čerpadlo co myslím. Tedy to co má
> uvnitř "ozubené" gumové kolečko, 6mm hřídel a zda se ještě prodává? A
taky
> s jak hustým roztokem si to poradí?
>
> Dík
>
> Karel

Samotný spád nemůže být tak vysoký, aby hustý cukr 30 metry jakkoli velké hadice vytékal dost rychle.

Znovu sa oponuje bez videnia a bez odskúšania. Nádoba s roztokom bola vyššie na d radmi úľov min. 3-4 m, 3/4 cólová hadica a prietok bol viac ako dostatočný. Musím k tomu k tomu niečo pridať, vo výške nádoby aml prípojku vodovodu, čiže aj plnenie bolo na jednotku!
On využil dobrú a vhodnú konfiguráciu terénu. Netreba zabúdať, ž v sude je vodný stĺpec 100 cm, teda je tam aj väčší tlak, musí byť aj kvalitný kohútik s vhodým priemerom. Majiteľ s bol tým nadšený! Škoda, že dostal mozgovú porážku, musel včely predať.

To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové čerpadlo na ruční pohon

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 16:51:49
> ----------------------------------------
> To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek
-----
Slyšel jsem o pokusech v tomto směru. Kolik tak takový pozinkovaný sud s obručema může udržet atmosfér?

-----
Tohle řešení mi nabízel tchán (starý praktik - i když ne včelař) jako alternativu k přenosnému/převoznému kompresoru, když jsem kdysi řešil jak aerosolovat na vzdáleném stanovišti. Prý ten sud vydrží poměrně vysoký tlak.
Ovšem poměrně zbabělý jsem býval i za mlada a dnes na svém životě vyloženě lpím. Takže jsem se k pokusu nikdy neodhodlal. :-))

Karel

Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných kapalin se běžně používají pístová zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 17:15:21
> ----------------------------------------
> Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové
> čerpadlo na ruční pohon
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> > Datum: 19.3.2009 16:51:49
> > ----------------------------------------
> > To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> > kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> > 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> > protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> > také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> > zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> > Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných kapalin se běžně používají pístová zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 17:15:21
> ----------------------------------------
> Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové
> čerpadlo na ruční pohon
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> > Datum: 19.3.2009 16:51:49
> > ----------------------------------------
> > To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> > kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> > 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> > protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> > také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> > zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> > Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý nápad - poháněli to 4 hasiči.
J.T.

> Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod
> hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve
> zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných
> kapalin se běžně používají pístová zařízení
>
> Pepan
>

S tim vzduchem vam fandim, je to docela dobry napad :) Mohlo by byt za
malo penez hodne muziky, jen mam obavu z tech 30m hadice, urcite bych
sel do nejakeho vetsiho prurezu. Tou 3/4 hadici napoustim rozpusteny
roztok z velkeho 50l kyble do zahradni konve (kterou pak krmim) a tece
to uplne jak pos.... i pri plnem kyblu a to ma ta hadice jen 40cm delky.
Stridam dve konve, tak me to pomaly napousteni tak nevadi......


petr j.




stonjek napsal(a):
> To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> Stonjek
>
>

ahoj už to frčí já vám tedy prozradím jak to funguje,
dnes se ozval přítel a kdeže to čerpadlo je ,stáčí zadat
do vyhledavače /cerpadlo na vrtačku/a najdete čerpadla od 120
kc do 15000kc, to nejmenší od mechaniky 180kc /www.dompot.cz/
na půlpalcovou hadici utáhne ho 12v aku vrtačka na 10včelstev
to chce baterii2ah do čerpadla musíte nejprve nasát vodu a potom cukerný roztok 3:2 sud nebo barel dopravit ke včelám sací hadice tak dlouhá aby čerpadlo bylo nad krmítkem výtlak
krátký jinak časem kape kolem hřídelky.
Pokud máte u včel 220v nebo na přečerpání cukr. roztoku ze
sudu do kanystru je rychlejší čerpadlo na vrtačku výkonnější
/eshop.ceza.cz/za 140 kc na 3/4 hadici postup stejný nejdříve vodu a po nakrmení řádně propláchnout.
jde to rychle a bez cvrndání a námahy
zdravím dědek K

Pokud máte u včel 220v nebo na přečerpání cukr. roztoku ze
sudu do kanystru je rychlejší čerpadlo na vrtačku výkonnější
/eshop.ceza.cz/za 140 kc na 3/4 hadici postup stejný nejdříve vodu a po nakrmení řádně propláchnout.
jde to rychle a bez cvrndání a námahy
zdravím dědek K
-------
Pokud někdo chce tohle odzkoušet na 12 ať dá vědět. Výměnou za slib výměny zkušeností mu pošlu 12Vmotor přes 500W, hřídel 8mm.

karel puntik jirus seznam cz

Jen první tři maily.

Promiňte,video už jde,odvičkovače jdou zkušebně,kalové čerpadlo čerpe hustý cukerný roztok do výšky 3 m.Loni jsem třimetrovou hodici nahradil šestimetrovou až nemusim tak často pojiždět.Mám 70 včelstev ve dvou řadach.

Zřejmě nevíš o čem píši berlovka je pístové čerpadlo s jedním pístem ve tvaru berle vložilo se do vědra drželo pod paží jednou rukou se čerpe a druhou se stříká. dostřik 10 m. Při upevnění svorkou na 100 l sud který by byl na rudlu myslím že by to bylo dost rychlé na jeden zdvih 2 l zase není tak málo ( 4 muži obsluhovali pumpy o výkonu 200 l za minutu) Dostali jsme se do zajetí představ, že bez pořádného motoru nic nejde. Nezdá se vám to také.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 18:27:39
> ----------------------------------------
> Dobrý nápad - poháněli to 4 hasiči.
> J.T.
>
> > Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod
> > hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve
> > zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných
> > kapalin se běžně používají pístová zařízení
> >
> > Pepan
> >
>
>
>
>

a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Pred 15 rokmi som roztok dovážal na stanovište v 50 litr. nádobu z umelej hmoty so širokým uzáverom, nalieval do krhly a tak do kŕmidiel. Roztok som pripravil v starej páčke s ohrevom vody alebo som použil horúcu vodu.
Nebolo to pohodlné, preto som to riešil natlakovaním vzduchu. Opatril som veko kovovou rúrkou až ku dnu, a namontoval k tomu ventil pre veľkú hustilku.
Bol som sklamaný, plast nebol vhodný, zo začiatku sa medzi hladinu roztoku a veko dalo netlačiť len malé množstvo vzduchu, trochu roztoku odtieklo a znavu tlačiť, väčší tlak to neznieslo. moje úsilie vyšlo nazmar.
Záver, vyžaduje to iné riešenie, kovová nádrž, dokonalé utesnenie, elektriku a pod.
Riešil som inak a som spokojný. Drevného odpadu mám dosť, využívam hlavne vysušené výtlačky pri spracovaní vosku s vyradených plástov a hlavne mám to stále na ohradenej včelnici, ktorú navyše stráži aj nem. ovčiačka, ktorá mi navyše robí spoločníčku.
Investoval som do smaltovaného 60 litr. paráka, ktorý mi slúži aj na vytápanie vosku parou a pod. Na zohriate jednej dávky 35 kg cukru treba málo ohrevu, roztok nalejem do dvoch krhiel na vodu a za chvíľu rozlejem do vonkajších kŕmidiel (obsah 4-5 litrov). Je to vynikajúca spôsob ako lacno, rýchlo a pohodlne, a obslúžil som aj do 100 včelstiev. Ak sa človek s týmto spôsobom z žije, dokáže veľmi rýchlo včelstvá nakŕmiť. Vonkajšie kŕmidlá a povalové kŕmidlá použijem v hociktorú dennú dobu, Za posledných 25 rokov sa mi nestalo, aby bolo čo i len jedno včelstvo napadnuté a vyrabované.
Na východe slovenska hovoria "i tak še da"

> a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek <
------------------------------------------------------------
Kdysi jsem tlakovým vzduchem přečerpával motorovou naftu z ocelových sudů. Nafta má ale mnohem menší hustotu než cukerný roztok ke krmení. Též jsem dovážel traktorem roztok v sudech na stanoviště ke včelám. Měl jsem také takové spády, že tlakový vzduch z traktoru použiji k přečerpávání cukerného roztoku. Neosvědčilo se to. Krmítka jsem proto plnil obyčejnými zahradnickými (kropicími) konvemi bez kropítek. Je to rentabilnější. Avšak jak praví klasik, kdo si hraje nezlobí. Rudo promiň.
JK

Zakoupilo se to, shlédlo se to, líbilo se to. Budeme mít náplň na dvě schůze. Je to lidsky přístupné a milé dílko kde si autoři na nic nehrají a ukazují chov včel v různých konstrukcích úlů tak jak je včelaři dosud používají.
Doporučuji.
JK

Nechápu to, u Vás buď není v podletí slídivost, nebo vymýšlíte to prat do včel nyní. Kdyby se tu diskutovalo o tom, jak jste natřely M1 plod, nebo jinak omezovaly VD, když je nejvíce zranitelný tak to chápu. Ale ne. Vy tu předvádíte jak prát do úlu cukr a navíc ještě tak blbě, protože při takovém cábrání je v podletí slídivost jak bejk. Vždy záleží na rychlosti, protože po prvním (nakrmeném, vloženém, naplněném či převráceném krmítku) úlu máte čas tak 15 minut do posledního úlu na stanovišti. Jsem zvědavý, jak umíte rychle ujíždět s Vašimi čerpadly s mrakem včel v zádech.




.................
> a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek <
------------------------------------------------------------
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) >Kdysi jsem tlakovým vzduchem přečerpával motorovou naftu z ocelových sudů. Nafta má ale mnohem menší hustotu než cukerný roztok ke krmení. Též jsem dovážel traktorem roztok v sudech na stanoviště ke včelám. Měl jsem také takové spády, že tlakový vzduch z traktoru použiji k přečerpávání cukerného roztoku. Neosvědčilo se to. Krmítka jsem proto plnil obyčejnými zahradnickými (kropicími) konvemi bez kropítek.< Je to rentabilnější. Avšak jak praví klasik, kdo si hraje nezlobí. Rudo promiň.
JK

Dobrý den,
chtěl bych si vypěstovat vlastní chmel. Prosím o informaci kde by se daly koupit semínka chmele. Pokud víte kde se dají semínka zakoupit napiste mi prosím na e-mail: man.valek/=/seznam.cz.

Děkuji a jsem s pozdravem

M.Válek

Dobrý den,
chtěl bych si vypěstovat vlastní chmel. Prosím o informaci kde by se daly koupit semínka chmele. Pokud víte kde se dají semínka zakoupit napiste mi prosím na e-mail: man.valek/=/seznam.cz.

Děkuji a jsem s pozdravem

M.Válek

Já bych zašel na chmelnici se sklenkou medu až se budou sázet sazenice

Chmelová sadba
              

Chmelařský institut s. r. o. Vám nabízí k výsadbě sortiment všech českých odrůd chmele:

CENÍK PRO ROK 2009
Žatecký poloraný červeňák
Osvaldův klon 31, 72, 114

Sadba
       

Cena za kus
       

DPH

neozdravená
       

kořenáč
       

16,50 Kč1)
       

+ 9 %

ozdravená VT
       

kořenáč
       

31,- Kč1) 2)
       

+ 9 %


              

Hybridní odrůdy
Agnus, Bor, Harmonie, Premiant, Rubín, Sládek

Sadba
       

Cena za kus
       

DPH

ozdravená VT
       

kořenáč
       

32,- Kč1) 2)
       

+ 9 %


              

1) Informujte se o věrnostním a množstevním slevovém programu.
2) Ministerstvo zemědělství v rámci Zásad pro rok 2009 dotuje certifikovanou sazenici chmele ve zdravotní
třídě VF nebo VT do výše 15,- Kč za jednu rostlinu (viz Odkazy).



Na Vaši objednávku a na jakékoliv dotazy se těší:
       p. Miroslav Brynda
GSM: +420 602 111 638
Tel.: +420 415 732 126
Fax: +420 415 732 150
E-mail: m.brynda/=/telecom.cz        



Odkazy

Atlas odrůd chmele

Požadavky na kvalitní chmelovou sadbu

Dotace

Pepo jen blb se zlobí, když mu někdo poradí co se mu neosvědčilo. Já to také nosím v 20 l kanistrech a bolí od toho tělo. Z kohoutu cukr teče docela dobře, tak jsem předpokládal, když tomu pomůžu cca 2,5 atm tak to na konci hadice poteče dost svižně. Jestli někoho, kdo se neumí podepsat ani vlastním jménem, odhánějí při krmení včely, měl by se to tedy nejdřív naučit. Mě se jedná pouze o ušetření práce a času a i podprůměrně inteligentní včelař jistě pochopil,že než se pokus uskuteční, tedy v podletí, bude to stát nějaký ten čas a ten se v sezoně hledá velmi špatně a co se neudělá v zimě nebo v předjaří to se už většinou nestihne. Zdraví R. Stonjek

Já mám vyzkoušeno čerpání malým ponorným čerpadlem na 12 voltů o výkonu
okolo 15 wattů. Čerpadlo má malý průměr, takže obvykle projde přes hrdlo i
kanystrů a podobných nádob. Napájení dvoukilovým přenosným gelovým olověným
akumulátorem. Cukr musí být tak 1 :1, ne hustší a nesmí být studený, třeba
roztok ponechaný přes noc ležet venku, musí být vlažný, pak má menší
viskozitu. Ideální je, když se čerpá ihned po rozmíchání. Nesmí taky dlouho
ležet, protože v takovém cukru se většinou rozmnoží bakterie a zvýší
viskozitu roztoku. Kdysi jsem to uvažoval pro krmítka uzavřená v nastavcích
pro více včelstev položených na sebe nebo v zadovácích, která by nebyla
přístupná, cukr by do nich tekl hadičkou a množství roztoku v krmítku by se
sledovalo indikátorem. Nakonec jsem ty krmítka dohromady nedal, v nástavcích
položených na sebe jsem krmení vyřešil i bez toho a proti obyčejnému nalití
do krmítka takové čerpání nemá smysl. Ćerpadélko dávalo několik litrů
cukerného roztoku za minutu do výšky půl, jednoho metru, akumulátor měl
vydržet minimálně na 20 - 30 litrů roztoku.

R. Polášek

Gusto, asi včelařím v jiných podmínkách, mám jinak rozestavěné úly, a taky jich mám o dost míň jak ty:-)

Ale krmím včas, večer a zatím jsme neměl problém. U kmenových včelstev. Máme tady dobrou podněcovací snůšku, odhaduji že víc jak 50% zásob je med.

Strčím tam odpoledny kontejnery a večer to tam leju.
A nemusím to dělat ani za světla, můžu si vzít červené blikátko na kolo jako čelovku.


A představa, že přijedu na stanoviště, z přívěsu vyvezu takový ten motorový rudl co se sním vozí třeba na stavbách suť atd, na něm budu mít soudek z plastu a vyjedu si na stanoviště a tam od skupiny úlu ke skupině popojedu a vyčerpám to tam. To je moje představa na časy až mi dojdou síly nosit kanystry ručně.:-)) Spíš si dnes právě kvůli loupeži nedovedu představit krmení ze sklenic na stropě bez ochranného nástavku jak vidím jinde.

Mezitím se chystám udělat do sudu díru a natéčkovat k čerpadlu 1" ventil aby to teklo přímo do kanystrů a možná si pořídím i pěkný elektrický rudl na kanystry a nástavky atd.

A odcházím tlouct úly a jinak se chystat. když jsem se konečně dočkal blahobytu a máme volné pátky. Prý někdy mají volné i čtvrtky :-)) Doufám že my v květnu a včervnu na ně najedem taky.

Karel

Taky jsem spokojený. I dvojčata /2roky/ na to vydržela koukat - málo střihů.
Dobře investované tři stovky.
A dost vychytávek jsem tam viděl. Ani nebyly zmiňovány, jen se mihly.

Jen mi není jasné, jak jde něco ve včelařině bez dotací.
Takové věci je nebezpečné zavádět. Aby se nám to nerozmohlo. :-))

Karel

stonjek (90.183.70.9) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724)
>Pepo jen blb se zlobí, když mu někdo poradí co se mu neosvědčilo.

Jestli někoho, kdo se neumí podepsat ani vlastním jménem, odhánějí při krmení včely, měl by se to tedy nejdřív naučit.<
.........


Tak teď nevím co si mám převzít z Tvé diskuze. Ten kanystr je těžký a jak a nejlépe a jednoduše jakou tlakovou nádobu nesdělíš.(nevíš)

Praktický pohled hodně soutěží s pravdou a správným východiskem. Nevím jaký význam má nějaké jméno s prací. Také nemáš své dělnice v úlu pojmenované a přesto Ti umí udělat výnos. Nebo nosíš na pracovním oděvu jmenovku?

Podle diskuze chceš navyšovat stavy. Podle mého praktického poznání musíš, jestli chceš krmit sirupem, vyřešit logistiku a problém se slíděním a dodání zásob kdykoli v jedné osobě. To jak to řešíš nyní je jedno. Důležitý je naučený přístup přitom navyšování stavu. Ten nynější přístup jsi podle mého názoru musel změnit, protože nad určitý počet krmení tak zkrátka jak ho provádíš v jedné osobě nefunguje.

Vše co jde, musíš nachystat předem doma. To je základ. A jesli nějaká Ikea nádoba se slámou bude zdržovat a nestihneš dodání zásob udělat za určitý čas, pryč s ní. Sklenice (kyble) si můžeš doma nachystat na transpotr, Nástavky můžeš mít právě jako ochranu na nákladu na sklenice, můžeš mít od posledního vybírání medu na úlu poznámku kolik dodat sirupu a takto je jen otázkou nakolik včelstev se ten daný den cítíš (jseš připraven) s dodáním zásob, protože dodání zásob je otázkou rozmístění krmítek a do 15 minut je dát a odjet jinam.

Důlležité je: Při dodávání zásob se totiž na jiných stanovištích ještě často vybírá a točí med, hlavně VD (dávání vtahování gabonů, a kyselin), často se musí řešit velká slídivost a nakonec jesli je rodina, tak spokojená rodina je základ práce a míru v duši. Ta rodina, která vyžaduje hromadu času a peněz je, tím hlavním. To vše v jedné osobě. Ten čas dodávání zásob je hlavní období včelařství na kterém závisí úspěch. Dá se to řešit i ponecháním medu. Takže vychází, že zase je jedno kolik je včelstev ale kolik jsi toho se svou metodou stihnul v jedné osobě.

.........

>KaJi (88.103.157.154) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724) (34726)
Gusto, asi včelařím v jiných podmínkách, mám jinak rozestavěné úly, a taky jich mám o dost míň jak ty:-)
To je moje představa na časy až mi dojdou síly nosit kanystry ručně.:-)) Spíš si dnes právě kvůli loupeži nedovedu představit krmení ze sklenic na stropě bez ochranného nástavku jak vidím jinde.
<

Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz ...uživnost tam zcela jiste bude .H

Doplňování krmítek hadicí je lákavé. Musí být k tomu však spolehliva technika, jinak to nemusí dopadnout dobře. Jaké je podle praxe optimální doplňované množství v l/min? Tlakování sudů stlačeným vzduchem je nebezpečné, velmi nebezpečné!

Právě kvůli možné nákaze bych dal přednost dvěma stanovištím - bez ohledu na
počet včelstev. To proto, že kdyby se - nedej Bůh - na jednom stanovišti
vyskytla nákaza morem, aby mi alespoň nějaké včely zůstaly. Podmínkou je
ovšem hospodařit na obou naprosto odděleně.
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
Subject: Malo nebo moc


Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev
nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim
tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim
zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
..uživnost tam zcela jiste bude .H


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3950 (20090320)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Samozřejmě, že dál nemnožím, protože ještě musím lecos vychytat. Nemusím vůbec nic měnit, jen nahonit trochu času a hlavně odstranit dřinu.Ale i s tím jak to je bych zvládl dvojnásobek, ale jak praví klasik" Zbytečně se dře pouze blb. Stejně to s tím sudem vyzkouším, že by to nešlo to se mi nezdá. Klasický sud od nafty se začne prý nafukovat asi od 4 atm. Sud, kompresor, hadici mám a pár svárů mě také nezabije a regulační pojistný ventil se už soustruží takže na podzim dám vědět, jak to dopadlo. Zdraví R. S

80 včelstev na jedné hromadě, ale stejně tak i 40 je nepřirozené a včely
budou vždy náchylnější k chorobám a citlivější na různé intenzívní metody
chovu s cílem získat co nejvíce medu. I když teoreticky se dá představit
krajina, kde do vzdálenosti 2 - 4 kilometrů toho kvete tolik, že si každé
včely nanesou denně aspoň toho půl kila sladiny pro sebe a do vzdálenosti
cca kilometr, dva se nachází zdroje mnoha tun sladiny pro více intenzívních
snůšek, aby chov těch 80 včelstev na jednom místě byl vůbec rentabilní, v
praxi to musí být výjimečné místo. V mém okolí odhaduji tyto zdroje na
maximálně 10 - 20 včelstev na jednom stanovišti. Mít místo, kde by mohlo
být celoročně 80 včelstev chráněné před nenechavci a s dobrým příjezdem,
uvažoval bych o kočování, většinu včelstev bych rozházel na různá místa tak
po 6 - 8 kusech jako náklad jednoho přívěsného vozíku a od května po
červenec je vozil po snůškách a tam nechával jen od srpna po duben
přezimovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
Subject: Malo nebo moc


> Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80
včelstev
> nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a
jarnim
> tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
> rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak
nevim
> zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
> ..uživnost tam zcela jiste bude .H

Nevím jestli už máš na tom stanovišti 40 včelstev, nebo si je tam chceš pořídit. Pokud ti budou přibývat postupně, určitě poznáš, kdy se to včelám přestane líbit.

Podle mě je i 40 moc. A určitě je dobré mít nějaké stanoviště záložní, protože čert nikdy nespí.

Já bych šel nejspíš do 3*27.

Necelá třicítka se dá už obsloužit za jeden výjezd a není to takový hukot. Hlavně při krmení atd.

Karel

v obci jsme měli vždycky tak 70 - 80 včelstev př. u mne je 30 o 50 m dále 12 a o dalších 100m 25 včelstev.Je to o úživnosti dané oblasti a neposlední řadě hraje roli právě ta bariéra vzdáleností pro přenosy chorob.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Malo nebo moc
> Datum: 20.3.2009 13:57:28
> ----------------------------------------
> 80 včelstev na jedné hromadě, ale stejně tak i 40 je nepřirozené a včely
> budou vždy náchylnější k chorobám a citlivější na různé intenzívní metody
> chovu s cílem získat co nejvíce medu. I když teoreticky se dá představit
> krajina, kde do vzdálenosti 2 - 4 kilometrů toho kvete tolik, že si každé
> včely nanesou denně aspoň toho půl kila sladiny pro sebe a do vzdálenosti
> cca kilometr, dva se nachází zdroje mnoha tun sladiny pro více intenzívních
> snůšek, aby chov těch 80 včelstev na jednom místě byl vůbec rentabilní, v
> praxi to musí být výjimečné místo. V mém okolí odhaduji tyto zdroje na
> maximálně 10 - 20 včelstev na jednom stanovišti. Mít místo, kde by mohlo
> být celoročně 80 včelstev chráněné před nenechavci a s dobrým příjezdem,
> uvažoval bych o kočování, většinu včelstev bych rozházel na různá místa tak
> po 6 - 8 kusech jako náklad jednoho přívěsného vozíku a od května po
> červenec je vozil po snůškách a tam nechával jen od srpna po duben
> přezimovat.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
> Subject: Malo nebo moc
>
>
> > Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80
> včelstev
> > nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a
> jarnim
> > tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
> > rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak
> nevim
> > zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
> > ..uživnost tam zcela jiste bude .H
>
>
>
>

On Friday 20 of March 2009 10:32:35 Honza wrote:
> Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev
> nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim
> tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
> rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim
> zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
> ..uživnost tam zcela jiste bude .H

Zdravim,

je to prece jen trochu mimo, ale drive tu byla debata ve smyslu, ze pokud
nekdo ma 40 vcelstev a nejake naklady x a rozsiri na 400 , tak naklady se
zvednou 10x x , ale vynosy pri stejnem zpusobu osetrovani stoupnou treba jen
o 40 % , nemluve o tom, ze napr. ja jsem mel (mam) misto se super snaskou,
ovsem staci drobnost - zemedelci se vykaslou na horcici, lonske prezimovani (
prosim no flame, u mne konkretne to dopadlo spatne ) , lonske sucho a potom
zima a mate z toho pouze ty naklady, nemluve o tom, ze z 80 vcelstev to uz
med jen tak po sklenicich nerozprodate . Jak jiz psal prede mnou p. Polasek,
pokud to myslite jako zimoviste pro kocovani, muze to byt jinak.

Stastnou ruku pri vyberu.



Honza

Dobrý den,
mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném stanovišti.
V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží
i když jsou česna zůžena na minimum.
Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit.

Dobrý den,
mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném stanovišti.
V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží i když jsou česna zúženana minimum.
Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit. Děkuji

Jestli se nemýlím, tak včelařské družstvo v Tachově mělo vyzkoušeno jako optimální, maximální počet včel na jednom stabilním stanovišti 36 úlů. Tak bych určitě nešel do víc než 40, ale jako optimální bych viděl 30.

1 PŘED ÚLY NEBO KOLEM NICH UDRŽOVAT POŘÁDEK
2 ZÁSADNĚ NENECHÁVAT NIKDE ZBYTKY PLÁSTŮ RÁMKY VOSKU ATD.
3 NEDÁVAT PŘED ÚLY PO MEDOBRANÍ PLÁSTY K VYLÍZÁNÍ
4 OD ZAČÁTKU ČERVENCE OBVYKLE ZAČÍNÁ SLÍDIVOST, OŠETŘOVÁNÍ VČELSTEV DĚLÁME NEJLÉPE BRZY RÁNO DOKUD NENÍ NA ČESNECH RUCH
5 PŘI ZJIŠTĚNÉM NÁLETU SLÍDILEK POMÁHÁ OKOLÍ A ÚLY DŮKLADNĚ NAMOČIT NEJLÉPE PŘES NĚ VHODIT MOKROU PLACHTU. ODPALUJÍCÍ SE VODA UTLUMÍ VŮNI VČELSTVA.TtAKÉ POMÁHÁ PŘED ZÚŽENÉ ČESNO DÁT TABULKU SKLA. DOMÁCÍ CESTU NAJDOU CIZÍ NE. ÚDAJNĚ POMOHOU I ZELENÉ VĚTVE PŘED ČESNEM
6 V PODLETÍ ÚL MÁ MÍT JEN TOLIK PROSTORU ABY HO VČELY BYLY SCHOPNY UBRÁNIT

BÝVÁ TO JEN ZÁSLUHOU VČELAŘE

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Helena Haasov? <helena.haasova/=/atlas.cz>
> Předmět: loupe
> Datum: 20.3.2009 15:00:57
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném
> stanovišti.
> V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží
> i když jsou česna zůžena na minimum.
> Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak
> tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit.
>
>
>

Přátelé!

Jelikož informací není nikdy dost, tím víc, pokud je předává člověk velice
zkušený a uznávaný jako včelař a profesor.
Proto mi snad nebudete mít za zlé, pozvu-li Vás za náši ZO na odbornou
včelařskou přednášku:

Arnošt Hrdina, předseda ZO ČSV Brno-Kr.Pole
-------------------------------------------------

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ ŽIVANSKÉHO, BRNO KRÁLOVO POLE
POŘÁDÁ PŘEDNÁŠKU

Doc. RNDr. Vladimíra Ptáčka, Csc
Na téma:


VLIV PROSTORU ÚLU NA ROJENÍ
a
OPYLOVATELÉ NAŠÍ PŘÍRODY, (čmeláci, včely samotářky.)


Přednáška se koná dne 25. března 2009 v 17:00 hodin,
Husitská 1, Brno Královo Pole, 1. patro-velká zasedačka MČ.

Na přednášku Vás zvou včelaři ZO ČSV Živanského.
Vstup je volný.

Chci se zeptat nevíte kde se nachazí mor plodu na Strakonicku ? A kde je ochranné pásmo ?