Včelařská konference

Už to tady někdo psal. Nejjednodušší je využít tepla druhého (druhých) včelstev. Slabší oddělek v jednom nástavku dát na jednoduché mezidno s malým výletovým otvorem a toto včelstvo pak posadit na silnější včelstvo. PavelK

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.1.2009 12:55:13
> ----------------------------------------
> No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
> v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci... A nejbližší bod VMS je
> desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
> potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený. Je to zatím taková hurá
> akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
> mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
> rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
> přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
> systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
> nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
> týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné. Já si myslím, že
> VMS je hlavně záležitost místních skupin včelařů, kteří se třeba dohodnou a
> jeden z nich VMS provádí a ostatní výsledky nějak sledují a třeba mu za to
> nějak pomohou s něčím. Ideální by to bylo v rámci místních ZO, jenže vedení
> Svazu to shodilo ze stolu. Kdyby to podpořilo, třebas jako dobrovolnou
> činnost někoho ze ZO, nějakými malými výhodami pro ZO, mělo by to mnohem
> větší šanci. Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
> stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
> totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
> nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
> vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
> ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
> schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev, není
> problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
> Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
> ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet po
> lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
> souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
> oploceném a hlídaném místě.
>
> R. Polášek
>
>
> >
> Já myslím, že navrhovatel VMS pro to udělal maximum jak svojí aktivitou a snaží se tento systém ještě vylepšit, ale není vůle na vyšších místech. Výzkumák v Dole tomu není nakloněn. Když už nic jiného měl by informaci jak vypadá nákazová situce v určitém okamžiku. Muselo by se to projednat v ZO, aby to bylo životaschopné na celém okresu, kraji i celostátně. Byl by to dobrý počin i pro veterinární správu, která by se mohla na nákazu včas připravit,ale to by s muselo někde chtít. Někteří argumentují, že čl. základna je stará a nemá přístup k internetu. Tady si myslím, že kdo by chtěl tak se k internetu dostane. V každé vesnici je veřejný internet a stačí když tam bude jeden schopný mladší včelař, který bude ostatní informovat.Já vím, že to není všelék, ale určitá informace je vždycky dobrá. Věřím, že se to časem rozběhne jsem optimista. Franta
>

Až ti doktor řekne na jaře (ani to říkat nemusí),že na podzim přijde soused z východu a bude mít tuberu ,ty se nenecháš preventivně očkovat?Jsi očkován proti tetanu a dalším nemocem? Léčit preventivně ,ale s rozumem.

V září je moc brzo. Uteplení může podnítit nežádoucí podzimní plodování,
ještě v listopadu. Stačí trochu teplejší počasí a zdroj pylu v doletu.
______________________________________________________________

Určitě...o důvod víc, proč v září izolovat matky ( letos plánuji izolaci do školkovacích klícek s průlezem http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova ).

S zimováním tak slabých včelstev nemám zkušenosti, ale obávám se, že včelstvo v 1NN příliš omezí svoji zimní sílu ( znatelně pod kritických cca 5 000 ), bude-li zazimováno nad vysokým podmetem ( projeví se efekt cizího prostoru vlivem horizontální decentralizace vyvolený tepelným režimem uvnitř úlu ). Proto jsem radil provést uteplení (již) v září.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Žádnou oficiální metodiku jak ošetřovat proti varoáze včelstvo v nástavkovém
úlu neznám. Vše, co jsem četl odpovídá tak leda dvouprostorovému uspořádání,
jak to dodneška praktikuje můj otec (86 let) ve starých zadovácích. Na konci
sezóny srazí včely do plodiště, nakrmí a v říjnu - listopadu ošetří
varidolem, někdy před tím formidolem. Jak ale oficiálně ošetřovat včelstvo v
6 nástavcích? Viděl jsem i oficiální instruktážní video. Používat například
formidol dle této metodiky u včelstva v 6 nástavcích je nesmys.

Pepan:
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a
překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny
proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky
-----
Prkna roztřídím podle šířky. Ty dostatečná vyčlením na boky. Ty o 1,5cm užší na čela. Z ostatních nařežu hmatové latě. nahoru 5cm, dole můžou být užší.Vnější hrany a dolní vnitřní hrany horní hmatové lišty zkosím, cca 10mmx45st. aby se lépe držel.
Široká prkna srovnám na jedné straně, dolní lišty stačí, když budou mít jeden boky pěkně řízlý.
Z prken z palet tl. 17mm - t.j. výška drážky Langstrotha nařežu pásky o 10mm užší než je tlouštka prken.
Latě a prkna nařežu nahrubo na něco víc jak 375mm.
Na stole mám nastavené dorazy.
Vezmu horní hmatovou lištu, na horní hranu přibiji (dříve, nyní sponkuji) tu 17mm lištu.
Položím dolů dolní lištu. Na horní doraz, horní pěknou hranou, dolů může vyčnívat. Položím prkno, horní čistou hranou na tu 17mm laťku. A sponkuji. Pak přesně zakrátím na 375. To je první přesná operace a záleží spíše na kolmosti. Pak je podle horní hrany srovnám společně s nařezanými boky na jednu šíři.
Z boku je normálně šroubuji, vloni jsem prvně jen sponkoval a moc se nekroutily. Ale asi nebudou stačit. For je vtom, že nemám tl.25mm ale míň a prkno tolik netáhne. Optimální by bylo sehnat takhle široké 17mm prkna.

> > Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků
> a
> > mezi nimi byly čisté
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
----------------------

A k čemu vede loňská metodika. Přečti si příručku Celý rok proti varroáze. Video shlédla na webu má žena a řekla, abych doufal že to neuvidí žádný zákazník.

Loňský rok je typický příklad kam vede masová stádnost.
Jarní nátěry, povinné gabony bez ohledu na nulový spad a pak třikrát na podzim léčit bez ohledu na spad. A k tomu KM nazvaný Formidol.
Z těch věcí roste v lese jedině gabon. Ostatní se dělá ve stejných továrnách jako KM.


Tady máš napsáno, že letní varroamonitoring byl a je POVINNÝ:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0901/fakta-a-uvahy-o-oficialnim-varroamonitoringu
A taky jak to vypadá ve skutečnosti.
VMS slouží "pouze" k tomu, že si pár lidí vyměňuje informace a zkušenosti.
A možná se časem víc lidí odhodlá léčit jen tehdy, nkdyž pozná že je to nutné. Ne že to vloni někdo vymyslel. Až ti krajský hygienik vydá vyhlášku v lednu, že máš na podzim brát povinně třikrát denně Acylpiryn, protože přijdou virozy, tak sklapneš paty a půjdeš do lékárny?
Karel

Muze byt, je to otazka trhu. Tedy neviditelne ruky trhu :-))

Treba si poridime nerez vanicku na parafinovani sami :-) Ono v nasem hobby pripade nejde jen o naklady ale taky o radost ...

T.H.
------
To mě spíš napadlo to naložit n přívěes a objíždět zájemce. Tam by si to knim dovezli z okolí další, aby se podělili o fixní náklady s dopravou atd.

Na druhé straně jsem vanu pořídil za cca 5000 (už nevímp přesně) z jedničky plechu. Zatím ji nevyužívám, jen na vyvářku vosku. Vařič a bomba asi 2 000.

Kdysi se vařáky apd. kupovaly kolektivně. Vařák se dá zničit snadněji než vana.

Tady na konferenci před lety když parafín začal ukazoval někdo fotky jak parafinuje stranu po straně.
Vzal plech, ani nesvařoval, ohnul a rohy zahnul, dal venku na obyč PB vařič a nástavek otáčel boky dolů. Tam byla hladina asi 5cm parafínu.

To je myslím pro pár desítek nástavků shůdná cesta.

Karel

> Jenže na výrobu této ekologicky nezávadné látky pojede někde továrna s
> neekologickým provozem.
> nemysli si, že kvůli kys. mrav někde dojí jak v kravíně mravence :-))

Do takovych krajnosti to nezenu. Dulezite pro me je to, ze svuj med a vcely chci mit co mozna nejzdravejsi - to muzu ovlivnit. Vcely chci mit zdrave a ne si to jen myslet. A davat jen to nejnutnejsi minimum chemie, dle svych znalosti a moznosti. Proc se o to nepokusit i za cenu nejakych ztrat?

T.H.

> zase jde o to dovalení těch nástavků
> za ty peníze co bude stát doprava pořídím ty nástavky nové
>
> Pepan

Muze byt, je to otazka trhu. Tedy neviditelne ruky trhu :-))

Treba si poridime nerez vanicku na parafinovani sami :-) Ono v nasem hobby pripade nejde jen o naklady ale taky o radost ...

T.H.

>> Hura akce mozna ano (o to uctyhodnejsi vysledek)- ty uhyny byly ale taky dost
> hrrr - ale par blaznu to dela a budou nejspis pokracovat, navic letosni
> podminky pro monitoring nebyli vubec priznive - nebyli roztoci = nuda! :-))
> Sledovat ob 14dni treba po 3dny staci - bude to urcite lepsi nez nedelat a
> nevedet nic jako doted. Neznamena to denne koukat na podlozku - i kdyz i to je
> nejen pro duchodce dobry sport :-) Kdo bude chtit, bude vedet vic co se mu doma
> deje ve vcelach a ne jen, ze zatim jeste letaj.
>
> Samozrejme ukaze az cas, treba VMS vysumi - ale neda se poprit, ze je to alespon
> snaha o nalezeni prevence na problem. Bohuzel to neni z tech spravnych hlav!
>
>
> Já myslím, že to není hurá akce, chce to čas. Největší problém je ,že na to nepřišly v Dole. Není vůle vedení svazu podpořit.. myšlenku VMS.

>
>
>

Jenže na výrobu této ekologicky nezávadné látky pojede někde továrna s neekologickým provozem.
nemysli si, že kvůli kys. mrav někde dojí jak v kravíně mravence :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.1.2009 14:46:05
> ----------------------------------------
> > Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků
> a
> > mezi nimi byly čisté
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
>
>
> Takhle me to teda nenapadlo :-(
>
> muj cil je presny opak a proto se toho ucastnim! Jestli ale bude vetsi
> spotreba kyseliny mravenci tak jedine dobre :-)
>
> TH.
>
>
>

zase jde o to dovalení těch nástavků
za ty peníze co bude stát doprava pořídím ty nástavky nové

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 14:43:10
> ----------------------------------------
>
> > Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má,
> > spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím
> > li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze
> morem.
> > Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo
> >
> > Pepan
> >
> Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco
> chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo
> to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis.
> Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal
> konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek
>
> T.H.
>
>
>

> Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků a
> mezi nimi byly čisté
> VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců Vedlo
> to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
>
> Pepan


Takhle me to teda nenapadlo :-(

muj cil je presny opak a proto se toho ucastnim! Jestli ale bude vetsi spotreba kyseliny mravenci tak jedine dobre :-)

TH.

> Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má,
> spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím
> li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem.
> Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo
>
> Pepan
>
Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis. Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek

T.H.

Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků a mezi nimi byly čisté
VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců Vedlo to jen k vyšší spotřebě chemikálií.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.1.2009 14:33:40
> ----------------------------------------
> > No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
> > v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci...
>
> Je to mozne, pravdepodobne - mravenci radi uklizeji, ale co kdyz jsi tam proste
> roztoce nemel? Ono by nas to mohlo naucit se rozhodnout zda lecit ci ne. Nebo
> jinak - kontaminovat ci ne. Samozrejme vim, ze se nesmi takto premyslet natoz
> jednat !
>
> Jsou i jine zpusoby zjisteni zamoreni nez podlozka - trubci plod, roztoci
> omyti ze vzorku vcel.
>
> > A nejbližší bod VMS je
> > desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
> > potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený.
>
> To bysme take mohli pekne narazit kdyz budem plne spolehat na souseda - kdyz on
> nesviti u me to musi byt taky dobre - takto na VMS koukat nelze!
> Muze byt velky rozdil v zamoreni uz mezi vcelstvi na jenom stanovisti natoz mezi
> ruznymi stanovisti. Vlhka stanoviste jsou problematictejsi - sucha,
> oslunena lepsi.
>
> Ale sviti-li to vsude kolem je to jasny signal abych dal velky pozor. Narazis-li
> na vetsi spad budes se ptat proc a tim i pak nejspis casteji monitorovat a
> pripadne i zasahnes aby ti prezily. Budes varovat kolegy - pokud mas charakter
> :-). Nenarazis-li na nic, mrknes se na mapku a je-li klid i v okoli, pak je
> pravdepodobne, ze to tak muze byt. Muze se ale mylit monitorovaci metoda -
> duveruj ale proveruj!
>
> Je to zatím taková hurá
> > akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
> > mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
> > rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
> > přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
> > systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
> > nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
> > týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné.
>
> Hura akce mozna ano (o to uctyhodnejsi vysledek)- ty uhyny byly ale taky dost
> hrrr - ale par blaznu to dela a budou nejspis pokracovat, navic letosni
> podminky pro monitoring nebyli vubec priznive - nebyli roztoci = nuda! :-))
> Sledovat ob 14dni treba po 3dny staci - bude to urcite lepsi nez nedelat a
> nevedet nic jako doted. Neznamena to denne koukat na podlozku - i kdyz i to je
> nejen pro duchodce dobry sport :-) Kdo bude chtit, bude vedet vic co se mu doma
> deje ve vcelach a ne jen, ze zatim jeste letaj.
>
> Samozrejme ukaze az cas, treba VMS vysumi - ale neda se poprit, ze je to alespon
> snaha o nalezeni prevence na problem. Bohuzel to neni z tech spravnych hlav!
>
>
> T.H.
>
>
>

Doporučuju asfalt s obsahem hliníku,jak už psal Radim,aby střecha v létě moc nehřála. Nátěr mám na lechce rezavém pozinku,ani sem ho necistil,jen ometl smetákem, drží skvěle,je pořád krásně stříbrný.Drží na plechu,máme s tím netřené betonové sokle na plotě a dokonce i komín.A o údržbu se stará jen déšť.Jestli najdu ještě někde pikslu tak ti napíšu i jméno. Je to nezmar nátěr
Pepíno

> No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
> v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci...

Je to mozne, pravdepodobne - mravenci radi uklizeji, ale co kdyz jsi tam proste roztoce nemel? Ono by nas to mohlo naucit se rozhodnout zda lecit ci ne. Nebo jinak - kontaminovat ci ne. Samozrejme vim, ze se nesmi takto premyslet natoz jednat !

Jsou i jine zpusoby zjisteni zamoreni nez podlozka - trubci plod, roztoci omyti ze vzorku vcel.

> A nejbližší bod VMS je
> desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
> potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený.

To bysme take mohli pekne narazit kdyz budem plne spolehat na souseda - kdyz on nesviti u me to musi byt taky dobre - takto na VMS koukat nelze!
Muze byt velky rozdil v zamoreni uz mezi vcelstvi na jenom stanovisti natoz mezi ruznymi stanovisti. Vlhka stanoviste jsou problematictejsi - sucha, oslunena lepsi.

Ale sviti-li to vsude kolem je to jasny signal abych dal velky pozor. Narazis-li na vetsi spad budes se ptat proc a tim i pak nejspis casteji monitorovat a pripadne i zasahnes aby ti prezily. Budes varovat kolegy - pokud mas charakter :-). Nenarazis-li na nic, mrknes se na mapku a je-li klid i v okoli, pak je pravdepodobne, ze to tak muze byt. Muze se ale mylit monitorovaci metoda - duveruj ale proveruj!

Je to zatím taková hurá
> akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
> mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
> rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
> přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
> systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
> nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
> týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné.

Hura akce mozna ano (o to uctyhodnejsi vysledek)- ty uhyny byly ale taky dost hrrr - ale par blaznu to dela a budou nejspis pokracovat, navic letosni podminky pro monitoring nebyli vubec priznive - nebyli roztoci = nuda! :-))
Sledovat ob 14dni treba po 3dny staci - bude to urcite lepsi nez nedelat a nevedet nic jako doted. Neznamena to denne koukat na podlozku - i kdyz i to je nejen pro duchodce dobry sport :-) Kdo bude chtit, bude vedet vic co se mu doma deje ve vcelach a ne jen, ze zatim jeste letaj.

Samozrejme ukaze az cas, treba VMS vysumi - ale neda se poprit, ze je to alespon snaha o nalezeni prevence na problem. Bohuzel to neni z tech spravnych hlav!

T.H.

Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má, spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem. Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 14:09:49
> ----------------------------------------
> Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů
> > velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
> > Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
> > způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje
> jen
> > se držím jedné rámkové délky
> >
> Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na
> otazku proc to delat na 50let.
>
> Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-)
>
> T.H.
>
>
>

GPS Souřadnice jsou do systému zadávány pouze s přesností na minuty, což
v praxi znamená že musíte hledat v okruhu (nebo lépe čtverci) o průměru
nejméně 1,2 km. Do tohoto prostoru se běžně vejdou i celé vesnice naše
střediskové. Nechtěl bych to stanoviště na této ploše hledat.

Milan Čáp

Radim Polášek napsal(a):
> Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
> stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
> totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
> nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
> vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
> ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
> schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev, není
> problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
> Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
> ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet po
> lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
> souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
> oploceném a hlídaném místě.
>
> R. Polášek
>
>

Krajiny se ohýbají do oblouku s středové s duší do vrtule. Ta duše se musí vyříznout získáte tak prkno z příčnými letokruhy , které nepracuje vůbec.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:18:50
> ----------------------------------------
> Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
> K sile: coulove prkna vyhoblujete na 20mm, na 25mm je potreba min 30mm (28je
> malo). Kazdopadne je to ul, vcely nejakou nepresnost v sile steny v pohode
> snesou. Nekteri pouzivaji jen sololit tj. nejake 3mm :-) a to i v horach :-))
>
> Jedna strana se vetsinou podari pekne ohoblovat, druha je pak v nouzi horsi. Je
> pak na vas co zvolite, jestli hezky nastavek z venku nebo zevnitr.
>
> Uchopy frezuju 1cm (stena ma 2cm) - neresim to, uchopove listy jsou jiste
> dobre reseni.
>
> Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig.
> Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam. Vim jen, ze
> se mi to kdysi zdalo dobre pro lidi bez naradi. Stena je slozena z vice kusu
> (prkenek) tak, ze uz to rovnou tvori drazku pro oska ramku, tudiz jsou tam i
> uchopy - snad moc nekecam.
> Stena nastavku pak vypada asi takto (3 prkenka):
>
> II
> II II
> II
> II
> II II
> II
>
> Pozor ale na to, ze takto to nejspis u nas nikdo nevyrabi a tak v tom mozna
> budete sam :-))
>
> K hoblovani: plati cim sirsi prkno hoblujete tim vetsi problem nejsou-li uplne
> rovna (jsou-li do vrtule) - chce nejdriv orovnat a pak protahnout. Protahovani
> kopiruje tvar - takze vrtule je stale vrtule a to je pak problem - nastavky se
> kolibaji.... To muze byt vetsi problem prave u odpadoveho dreva a krajin :-)
>
>
> Ale zas takova veda to neni, schuti do toho a rychle od toho
>
> T.H.
>
>
>

Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů
> velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
> Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
> způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen
> se držím jedné rámkové délky
>
Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na otazku proc to delat na 50let.

Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-)

T.H.

Já to dělám až na detaily stejně. Mezery kvůli nepřesnostem - rozdílnou
tloušťkou jednotlivých desek a délkami řezu tmelím akrylátovým tmelem.
Kroucení při výeobě nastavků, pokud se objeví, v meněím koriguji rozdílným
utažením vrutů, ve větším obroušením nebo natlučením vložky.
R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 1:48 PM
Subject: Re: Re: Prkna


Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné
jiné zbytečnosti
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a
překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny
proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu
připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je
to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné
škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li
se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to
způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu
dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší
Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu
dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků
Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi
zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ
VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje
jen se držím jedné rámkové délky

pepan

Zapomeň na uteplování stejně máš vespod síto a pozotvíraná očka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:04:27
> ----------------------------------------
> Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
> Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
> 25 - 30 milimetrů.
> Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
> nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
> potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
> úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
> foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
> Subject: Re: Re: Prkna
>
>
> > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
> to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
> přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>
>

Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen se držím jedné rámkové délky

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:04:27
> ----------------------------------------
> Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
> Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
> 25 - 30 milimetrů.
> Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
> nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
> potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
> úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
> foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
> Subject: Re: Re: Prkna
>
>
> > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
> to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
> přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>
>

Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

K sile: coulove prkna vyhoblujete na 20mm, na 25mm je potreba min 30mm (28je malo). Kazdopadne je to ul, vcely nejakou nepresnost v sile steny v pohode snesou. Nekteri pouzivaji jen sololit tj. nejake 3mm :-) a to i v horach :-))
Jedna strana se vetsinou podari pekne ohoblovat, druha je pak v nouzi horsi. Je pak na vas co zvolite, jestli hezky nastavek z venku nebo zevnitr.

Uchopy frezuju 1cm (stena ma 2cm) - neresim to, uchopove listy jsou jiste dobre reseni.

Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig. Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam. Vim jen, ze se mi to kdysi zdalo dobre pro lidi bez naradi. Stena je slozena z vice kusu (prkenek) tak, ze uz to rovnou tvori drazku pro oska ramku, tudiz jsou tam i uchopy - snad moc nekecam.
Stena nastavku pak vypada asi takto (3 prkenka):

II
II II
II
II
II II
II

Pozor ale na to, ze takto to nejspis u nas nikdo nevyrabi a tak v tom mozna budete sam :-))

K hoblovani: plati cim sirsi prkno hoblujete tim vetsi problem nejsou-li uplne rovna (jsou-li do vrtule) - chce nejdriv orovnat a pak protahnout. Protahovani kopiruje tvar - takze vrtule je stale vrtule a to je pak problem - nastavky se kolibaji.... To muze byt vetsi problem prave u odpadoveho dreva a krajin :-)

Ale zas takova veda to neni, schuti do toho a rychle od toho

T.H.

Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
25 - 30 milimetrů.
Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
Subject: Re: Re: Prkna


> Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci... A nejbližší bod VMS je
desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený. Je to zatím taková hurá
akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné. Já si myslím, že
VMS je hlavně záležitost místních skupin včelařů, kteří se třeba dohodnou a
jeden z nich VMS provádí a ostatní výsledky nějak sledují a třeba mu za to
nějak pomohou s něčím. Ideální by to bylo v rámci místních ZO, jenže vedení
Svazu to shodilo ze stolu. Kdyby to podpořilo, třebas jako dobrovolnou
činnost někoho ze ZO, nějakými malými výhodami pro ZO, mělo by to mnohem
větší šanci. Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev, není
problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet po
lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
oploceném a hlídaném místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 9:46 AM
Subject: Re: Re:



>> ----------------------------------------
> > 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si
> > stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a
> jelo
> > to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice
> natřený
> > luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky
> zevnitř
> > natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a


Pane Polášku co říkáte na Varroa monitoring systém? VMS Díky za vaše
hodnocení.

No kdybych měl dělat já nástavky z osmnáctky prkna tak bych kolem našrouboval laťky jako falce.Měl bych obavy ze stability.Trhat by se to při rozdělování nemělo a případnou mezerku si včely zatmelí.Počítej s drážkou pro rámek 1x1cm.

Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm, tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není to potřeba řešit vůbec?
Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

Otázka je, co to má být rez do hloubky. Pokud už tam jsou krupičky rzi, měly
by se obrousit a povrch potom stabilizovat odrezovačem s kyselinou
fosforečnou. Ten ale nesmí zatéct do štěrbin a pod plech, tam naopak korozi
podporuje. Jako nejlepší nátěr bych potom viděl obyčejný černý asfaltový
nátěr, ten má tu vlastnost, že za tepla v létě se slévá a zalévá tak
případné prasklinky a póry vzniklé v zimě. Na pozink je podle mně ideální,
na porezlých dobře očištěných místech taky nějakou dobu vydrží. A na to
asfalt s obsahem hliníku, aby střecha v létě moc nehřála. Ta střecha už
stejně nebude bezúdržbová, bude třeba ji čistit od listí a podobného a nátěr
jednou za pár let obnovit. Pokud to bude natřené dobře, plech potom prorezne
až zespoda za kdovíkolik let. Hamerite bych tam nedával. Asfaltovou
lepenku - tam je to sporné. Musela by se po celé ploše velice pečlivě
natavit na ten plech, pokud se plech jen překryje, lepenka zadrží vlhkost a
plech bude stejně rezavět. Natavená lepenka se musí taky ošetřovat
asfaltovým nátěrem, protože časem popraská až k plechu. Já bych natíral
plech, dokud bude jakž takž držet, díry látal třeba tou asfaltovou lepenkou
lepenou za tepla nebo lepenou asfaltovým nátěrem a až by to bylo moc, shodil
bych plech a dal tam na desky přímo lepenku. Pokud to má být někde nehlídané
v lese, připadá mně to jako lepší řešení než kvůli sběračům kovů novou
plechovou střechu. Případně bych udělal novou střechu z tenkých pozinku
plechů s plošně natavenou asfaltovou lepenkou, protože zloději kovů by potom
měli práci navíc ten asfalt z ukradených plechů dostat. Jako dražší
alternativu k lepence bych viděl pryž EPDM. Co bych zvolil, kdybych měl
dělat novou střechu, bych se rozhodl až na místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 9:56 AM
Subject: Nátěr střechy maringotky


> Zdravím.Chtěl bych se zeptat jestli máte někdo zkušenost s nátěrem střech
> maringotky.Koupil jsem jí a na střeše jsou místy takové zrzavé pruhy ale
> není to rez do hloubky.Mělo by to jít dobře obrousit.Uvažoval jsem o
> nalepení pískované lepenky Hydrobyt ale nakonec by stačil asi jen
> nátěr.Ptám se tedy jakou barvu použít a jaké značky případně váš názor na
> tu lepenku.Balík stojí 600kč a stačili by tři.Co bude lepší nebo
> výhodnější?Boky jsou z hliníku ale střecha je zřejmě natíraný pozink.

Osobně začínám fandit barvě Hamerite či jak se to píše. Silnou vrstvu rzi nesnáší. Dá se v i-aukcích koupit s prošlou expirací.
Lepenka na plech, to podle mě nezabrání pronikání vlhkosti, ale na to je tady expert Radim
Karel

Nabizim sud kvetoveho medu cca 300 kg. Z urody 2008. Nabidnetenete cenu.
Kontakt: frantisek.rousek/=/atlas.cz

Zdravím.Chtěl bych se zeptat jestli máte někdo zkušenost s nátěrem střech maringotky.Koupil jsem jí a na střeše jsou místy takové zrzavé pruhy ale není to rez do hloubky.Mělo by to jít dobře obrousit.Uvažoval jsem o nalepení pískované lepenky Hydrobyt ale nakonec by stačil asi jen nátěr.Ptám se tedy jakou barvu použít a jaké značky případně váš názor na tu lepenku.Balík stojí 600kč a stačili by tři.Co bude lepší nebo výhodnější?Boky jsou z hliníku ale střecha je zřejmě natíraný pozink.

>> ----------------------------------------
> > 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si
> > stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a
> jelo
> > to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice
> natřený
> > luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky
> zevnitř
> > natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a


Pane Polášku co říkáte na Varroa monitoring systém? VMS Díky za vaše hodnocení.

V září je moc brzo. Uteplení může podnítit nežádoucí podzimní plodování,
ještě v listopadu. Stačí trochu teplejší počasí a zdroj pylu v doletu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2009 9:28 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> Kdybych zimoval 1NN včelstvo, s využitím svých běžných chovatelských
> pomůcek bych v září provedl tuto úpravu:
> Silnou polystyrénovou deskou bych nahradil klasické dno a víko. Svrchu a
ze
> spodu nástavku bych dal fólii, aby polystyrén nebyl včelami vykusován.
> Nástavek ze spodu bych podložil 3 loučkami vysokými 6-10 mm. Ve předu by
> bylo česno, které bych síťovinou omezil na +/-5 cm délky.
>
> Na jaře, až by se včely začaly vyvěsovat z úlu, podsadil bych rozšiřovací
> nástavek a polystyrénové dno bych nahradil vysokým dnem.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

> 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si
> stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a
jelo
> to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice
natřený
> luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky
zevnitř
> natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a

Ono to je s tím dřevem tak trochu věda a alchymie. Dřevo na nastavky,
případně na jednu stěnu nastavku, musí být vybíráno ze stejného dřeva, aby
všechny kusy při změně vlhkosti pracovaly zhruba stejně. Platí to ale i pro
stejný druh dřeva, ale z různého místa stromu. Například zkombinovat smrk
ze spodku kmene, dřevo je s úzkými léty a smolnaté a těžké se smrkovým
prknem někde z vršáku - léta jsou široká, dřevo řídké a lehké je taky poukaz
na neustálé problémy, nastavek bude s rozdílnou vlhkostí a teplotou neustále
pracovat. Navíc to řídké dřevo znatelně dříve podlehne hnilobě, takže hustší
dřevo je potom "vyplýtváno". Nemusí se tedy zkombinovat zrovna třeba smrk a
topol, aby se nastavek potom kroutil. Právě, pokud se pracuje s různými
levnými zbytky, je nutné takhle vybírat a dávat k sobě kus po kuse, takže
pokud se mají vyrobit z těchto zbytků kvalitní nastavky, je to o to
pomalejší a kolikrát to nejde vybrat úplně stoprocentně. Zatímco z
kvalitního drahého řeziva, kde je jedno prkno stejné jako druhé, se postaví
k mašině a jede se.... Na nastavky třeba výšky 17 použít jen jedno prkno, je
to podobné. Ono se to sice rychle udělá, ale tak široké prkno se kroutí i
vysušené. 17 cm stěna nastavku by se měla skládat tak ze tří prken, aby se
nekroutila.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2009 5:54 PM
Subject: Re:


> Přesně tak.Já jsem si vozil odřezky prken 22x120mm a to i 60cm dlouhé za
> 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si
> stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a
jelo
> to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice
natřený
> luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky
zevnitř
> natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a nebo
> vosk zevnitř.Souhlasím plně s JD.U nástavků uteplených je vnitřní nátěr
> zbytečný.
> Co se týče těch palet tak se tam používá většinou dřevo to nejhorší sukaté
> a "tvrdá hniloba"to znamená už chycené.Asi předevčírem jsem volal panu
> Trundovi který vyrábí úly z podlahovek a ptal se ho jaké používá spojení v
> rozích.Spojuje na tupo s lepidlem.Důvod je prý takový že s jinými cinky a
> polodrážkami nemá dobré zkušenosti a v případě že se u jeho úlu spoj
povolí
> tak stačí dotáhnout vrut a nebo přidat další a je spraveno.Oprava
> Langstrothového spoje je zřejmě daleko složitější.Výroba je jednoduchá a
tu
> díš i cena může být lepší a že ceny má dobré.Ty podlahovky budou pracovat
> minimálně a výhodou je to pero.Můj kolega si staví z podlahovek také úly a
> v každém rohu dává pro jistotu ještě dvě lamely.
> Pokud se chcete podívat tak fotky jsou zde na mojich stránkách.
> http://pupek73.blog.cz/

Jiny postup parafinovani nejde, alespon pro ucel proc se parafinovani provadi.

Parafinovani se provadi kuli dezinfekci proti nemocem. Nastavek musi byt ponoreny v parafinu o urcite teplote urcity cas aby se znicili zarodky nemoci. http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/parafin.htm

Da se asi rict, ze to, ze parafinovani ma dalsi skvele vlastnosti (povrchova uprava, stabilizace dreva) je tak trochu nahoda :-)

T.H.

> Zdravím,
> v diskuzi níže jsem se dočetl o povrchové úpravě nástavků parafinováním a
> voskem. Zajímalo by mě samotné provedení. U jednoho výrobce úlů jsem viděl
> parafinovou "lázeň" (něco jako kamna s vanou parafinu, kam zřejmě ty
> nástavky ponořil)- předpokládám, že se to dělá až po smontování nástavků.
> Existuje i jiný postup, který by umožnil parafinování v malém počtu bez
> "kotle a vany"? (např. nějakým natíráním za tepla ???)Provádí se stejně i
> ochrana voskem?
> Děkuji Radim
>
>
>

včelstvo na 1 nízkém nástavku již na podzim přispůsobí svoje zimní těleso velikostí plástové plochy tak aby zabralo optimální plochu tvaru koule v daném prostoru a tak dokáže zimu přečkat i vtak malém prostoru. Je pak otázkou jak ho na jaře dostat do kondice aby dalo nějaký medný výnos Nejschůdnější cestou se jeví brzy na jaře jak začnou pravidelné snůšky je připojit přes mřížku k jinému včelstvu a vytvořit tak dvojmatečné včelstvo které bude mýt ryhlejáí rozvoj a pak je opětovně rozdělit . Dále je možno využítí brigády, což je jarní přidání zaplodováného plástu i se včelami z jiného včelstva.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimov?n? odd?lk? v n?zk?ch n?stavc?ch Langstroth 44,8 x 15,9
> Datum: 14.1.2009 21:30:40
> ----------------------------------------
> Kdybych zimoval 1NN včelstvo, s využitím svých běžných chovatelských
> pomůcek bych v září provedl tuto úpravu:
> Silnou polystyrénovou deskou bych nahradil klasické dno a víko. Svrchu a ze
> spodu nástavku bych dal fólii, aby polystyrén nebyl včelami vykusován.
> Nástavek ze spodu bych podložil 3 loučkami vysokými 6-10 mm. Ve předu by
> bylo česno, které bych síťovinou omezil na +/-5 cm délky.
>
> Na jaře, až by se včely začaly vyvěsovat z úlu, podsadil bych rozšiřovací
> nástavek a polystyrénové dno bych nahradil vysokým dnem.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Kdybych zimoval 1NN včelstvo, s využitím svých běžných chovatelských pomůcek bych v září provedl tuto úpravu:
Silnou polystyrénovou deskou bych nahradil klasické dno a víko. Svrchu a ze spodu nástavku bych dal fólii, aby polystyrén nebyl včelami vykusován. Nástavek ze spodu bych podložil 3 loučkami vysokými 6-10 mm. Ve předu by bylo česno, které bych síťovinou omezil na +/-5 cm délky.

Na jaře, až by se včely začaly vyvěsovat z úlu, podsadil bych rozšiřovací nástavek a polystyrénové dno bych nahradil vysokým dnem.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Zdravím,
v diskuzi níže jsem se dočetl o povrchové úpravě nástavků parafinováním a voskem. Zajímalo by mě samotné provedení. U jednoho výrobce úlů jsem viděl parafinovou "lázeň" (něco jako kamna s vanou parafinu, kam zřejmě ty nástavky ponořil)- předpokládám, že se to dělá až po smontování nástavků. Existuje i jiný postup, který by umožnil parafinování v malém počtu bez "kotle a vany"? (např. nějakým natíráním za tepla ???)Provádí se stejně i ochrana voskem?
Děkuji Radim

Jen tak pro zajímavost : totéž provozuji třetím rokem v sudu na med 280 kg bez újmy na kvalitě vosku.

Co se týče těch palet tak se tam používá většinou dřevo to nejhorší sukaté a "tvrdá hniloba"to znamená už chycené
-----------
To je výrobce od výrobce jiné.
Jednak tady v ČR vidím i takovou borovici na palety, že mi jí je líto na ně a lituji, že jsem si jí nepřivezl domů, když byla pod 3 000. Dnes by byla suchá a jen řezat. Žádné hoblování. Šíře 150 na EURO palety.
A v případě jednorázových palet, tak ty se sem dovážejí z různých zemí a v různé kvalitě. Leckdy z průmyslovĚ PĚSTOVANÉHO dřeva. Topol a i další, nekdy exotické i tvrdé.
Tam je zajímavé, že někdy musí být ošetřeny tepelně aby se nepřenášel dřevokazný hmyz. Mají vypálenou značku, něco jako klas a certifikační číslo. Znamená to, že dřevo bylo tepelně ošetřeno a myslím, že v jádře dřeva muselo být přes 50st po půlhodinu, nebo podobně. Nevím přesně, ale zkoušel jsem taková prkna přitlouct vedle sebe a dal na kamna vyschnout a neobjevila se skoro žádná mezera. Tak se dá snadno zjistit, o kolik se dřevo po vyschnutí srazí.

Osobně si myslím, že je lepší sbouchat za půlhodiny nástavek a každých pět let jej přeřadit mezi manipulační než vyrábět IA kvalitu a pak utrácet za barvu, desinfikovat atd.

Jdu to bouchat.

Karel

Přesně tak.Já jsem si vozil odřezky prken 22x120mm a to i 60cm dlouhé za 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a jelo to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice natřený luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky zevnitř natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a nebo vosk zevnitř.Souhlasím plně s JD.U nástavků uteplených je vnitřní nátěr zbytečný.
Co se týče těch palet tak se tam používá většinou dřevo to nejhorší sukaté a "tvrdá hniloba"to znamená už chycené.Asi předevčírem jsem volal panu Trundovi který vyrábí úly z podlahovek a ptal se ho jaké používá spojení v rozích.Spojuje na tupo s lepidlem.Důvod je prý takový že s jinými cinky a polodrážkami nemá dobré zkušenosti a v případě že se u jeho úlu spoj povolí tak stačí dotáhnout vrut a nebo přidat další a je spraveno.Oprava Langstrothového spoje je zřejmě daleko složitější.Výroba je jednoduchá a tu díš i cena může být lepší a že ceny má dobré.Ty podlahovky budou pracovat minimálně a výhodou je to pero.Můj kolega si staví z podlahovek také úly a v každém rohu dává pro jistotu ještě dvě lamely.
Pokud se chcete podívat tak fotky jsou zde na mojich stránkách.
http://pupek73.blog.cz/

Jednou jsem dělal nastavky z prken určených pro výrobu palet.
------
Pokud někdo chce honem a lacino dělat nástavky, palety jsou asi nejekonomičtější volba. Jednorázové atypické palety co se leckde prodávají za kačku jsou navíc trochu proschlé.
Nemusí se prokládat, prkna se vnich zaručeně nekroutí :-)
Je třeba ale upravit konstrukci na bedničkovou a pak při vhodné konstrukci sesychání dřeva nevadí.

Jinak ceny dřeva jsou zatím stále "trochu" výš než před pěti lety. Dřevo z rozmítačky v paletové kvalitě ve 4metrech stoji přes 4000 za kubík. Zatím.
Ale proč na nástavky kde je nejdelší hrana pod 60cm nakupovat prvotřídní dřevo. Tedy pokud to někdo nedělá na kšeft.
Pily co řežou a k tomu vyrábějí palety odřezky pod 60cm nevyužijí a někdy prodávají jako palivové dřevo.

Karel

Tomáš Heřman:
"Tady mam dotaz ja: Co by s mokrym drevem udelalo parafinovani - jde to, asi to bude pekne penit? Stane pak nastavek proti krouceni stabilni ci ne?"
- - -

Truhláři, a zejména ti včelařící, mě asi upranýřují, ale ...
Již několik let děláme nástavky z nehoblovaných nedosušených přířezů. Spojované natupo.
A jde to.
První rok bez parafínování to byl problém - nástavky se kroutily, prkna trhala nekvalitní vruty. Od chvíle, co parafínujeme, to není problém. Ale nástavek musí jít do vany dříve, než do včel! Pak se prkna nehnou ani o milimetr.
Není ani problém v menší tloušťce prken ani ve spoji na tupo.

Argumenty proti, se kterými se setkáváme, se týkají vzhledové stránky nehoblovaných prken. To, že byla nedosušená při výrobě vadí až od chvíle, kdy to přiznáme ;-)

Včelám to je podle mě jedno.
Ty první pokroucené si zatmelily a valí dál.

A propó - nástavek "značka ideál" jsem jednou viděl na včelnici někde v Posázaví: stlučený hřebíky, nenatřený, .... A včely také nevypadaly nespokojeně

On Wednesday 14 of January 2009 14:02:42 HI wrote:
> Prosím poraďte mi s materiálem na výrobu tenkostěnných úlů. Rád bych si
> dělal nástavky       na rámky výšky 17 cm. Je lepší sehnat sušené řezivo, nebo
> jdou na venkovní použití využít čerstvá prkna z pily? Jsou (cenově rozumně)
> dostupná takhle široká prkna, nebo je třeba si z nich pracněji lepit
> spárovku?

Zdravim,

cena 7000 , jak mi rekl truhlar (polabi) pokud je vc DPH je dobra, tady se
pry prodava kvalitni susene rezivo i za 13000 (smrk). Ja osobne, jak jiz
nekdo radil si cca od brezna do cervna jezdim na pilu vybirat kratinu - do
delky 2m chteji cca 1300-1800 Kc + DPH, pokud je drevo ruzne zcernale od
plisne, diry od cervotoce, tak je to jeste levnejsi (pod pojmem cerne
nemyslim, ze se jiz rozpada) , vybiram pouze sire 18,20,22,24 - vetsi odrezky
z tramu nemaji, a do cca ledna necham prolozene proschnout.
Pokud neni drevo radne proschle. problemy s kroucenim jsem nezaznamenal
(nastavky langstroth 159 mm) , spis se mi z tech 159 mm seschly i o 8-10 mm ,
takze ted je i z vyschleho nechavam preventivne delat o cca 8 mm vetsi - i za
cenu mustku.

Hodne stesti s vyrobou.


Honza

Jinak počítej u levného stavebního a odpadního coulového řeziva, že tloušťky
25 mm nedosáhne. Možná tak místně a mokré. Normální tloušťka bude po
vyschnutí tak 22 mm. Pokud je třeba velká přesnost, bude třeba tu tloušťku
levných prken sjednotit na vysušeném materiálu před zpracováním na tak 20
milimetrů - zhoblovat. Záleží, jakým způsobem se budou ty nástavky dělat.
Někde rozdílná tloušťka jednotlivých prken nevadí, je to potom akorát
vzhledově horší, jinde se musí nekompromisně ta tloušťka sjednotit. Ty prkna
25 milimetrů byla drahá nejspíš taky proto, že se původně řezala na tloušťku
vyšší a na 25 milimetrů se po vyschnutí srovnala na hoblovce - protahovačce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2009 2:02 PM


> Prosím poraďte mi s materiálem na výrobu tenkostěnných úlů. Rád bych si
> dělal nástavky na rámky výšky 17 cm. Je lepší sehnat sušené řezivo, nebo
> jdou na venkovní použití využít čerstvá prkna z pily? Jsou (cenově
rozumně)
> dostupná takhle široká prkna, nebo je třeba si z nich pracněji lepit
> spárovku?
> Dneska jsem se ptal v dřevoprodejně a za slušnější prkna tl. 25 mm,
> nesámovaná a nehoblovaná chtěli 7000,-, což je pro mě na tu práci, co s
tím
> ještě bude, docela dost. Při nákupu hotových nástavků se mi zas nechce
> platit práci, kterou bych mohl zvládnout sám, ale cena vstupního materiálu
> mě nepříjemně překvapila. Sháněl jsem v tak drahé prodejně, nebo jak se
> pohybuje cena materiálu u vás? Díky za rady,
> HI

Jednou jsem dělal nastavky z prken určených pro výrobu palet. Cena nízká,
kvalita dostatečná, prkna byla už omítnutá - ořezaná na stejnou šířku. Délka
metr20, prkna se tudíž vešla dozadu do auta, takže pro malé množství velice
jednoduchý dovoz. Jednoduché nastavky se z toho udělají levným nářadím za
pár tisíc. Dřevo musí být na výrobu nastavků suché, takže pokud je to
potřeba hned, prkna se dají usušit v sušárně, ta u lepších pil bývá. Sušení
mně tehdy zdražilo dřevo o asi 2/3. Dřevo ze sušárny bylo vysušeno rychle,
proto může mít trochu popraskaná vlákna, nižší pevnost a rychleji bude hnít.
Pokud nespěcháš, kup dřevo teď, prkna prolož, aby byla uložena na rovném a
aby se mezi ně dostával mezerami vzduch a nech rok schnout třeba někde na
půdě pod střechou. Prkna na palety jsou podle mně docela rozumný kompromis
mezi kvalitou, pracností a cenou. Dřevoprodejny jsou určeny pro městské
kutily, co nemají prakticky žádné nářadí, co tedy musí koupit hotový kus
dřeva, který maximálně ještě přiříznou.Dřevo je tam kvalitní, hotové,
ohoblované a jinak upravené, ale o tuto ruční práci drahé. Jinak možností
je hodně. Od nákupů různých verzí dřevěného odpadu, odřezků, krajin, starých
palet a podobných levných materiálů, ze kterých se toho dá na výrobu
nastavků hodně vybrat po nákup řeziva z pily v různých kvalitách a cenách
až po zadání těch polotovarů nebo výrobu celých úlů v nějaké truhlárně.
Jinak na stěny nástavků 17 cm by takhle široké řezivo asi sehnat šlo, ale
bylo by to jednak dražší, a hlavně takhle široké desky i vysušené hodně
pracují a kroutí se. Mnohem lepší bude zvládnout technologii vytváření 17 cm
vysokých stěn nastavků z více užších prken.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2009 2:02 PM


> Prosím poraďte mi s materiálem na výrobu tenkostěnných úlů. Rád bych si
> dělal nástavky na rámky výšky 17 cm. Je lepší sehnat sušené řezivo, nebo
> jdou na venkovní použití využít čerstvá prkna z pily? Jsou (cenově
rozumně)
> dostupná takhle široká prkna, nebo je třeba si z nich pracněji lepit
> spárovku?
> Dneska jsem se ptal v dřevoprodejně a za slušnější prkna tl. 25 mm,
> nesámovaná a nehoblovaná chtěli 7000,-, což je pro mě na tu práci, co s
tím
> ještě bude, docela dost. Při nákupu hotových nástavků se mi zas nechce
> platit práci, kterou bych mohl zvládnout sám, ale cena vstupního materiálu
> mě nepříjemně překvapila. Sháněl jsem v tak drahé prodejně, nebo jak se
> pohybuje cena materiálu u vás? Díky za rady,
> HI

Jste ještě nikdy nehledal výhodnější nabídku čehokoli? Chceteli něco vyrábět a neumět přitom porovnávat vybírat materiál k výrobě se mi jeví jako závažný nedostatek.
.......
HI:>Dneska jsem se ptal v dřevoprodejně a za slušnější prkna tl. 25 mm, nesámovaná a nehoblovaná chtěli 7000,-, což je pro mě na tu práci, co s tím ještě bude, docela dost. Při nákupu hotových nástavků se mi zas nechce platit práci, kterou bych mohl zvládnout sám, ale cena vstupního materiálu mě nepříjemně překvapila.<

dřevo musí být každopádně vyschlé jinak se výrobky budou kroutit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.1.2009 14:17:38
> ----------------------------------------
> > Prosím poraďte mi s materiálem na výrobu tenkostěnných úlů. Rád bych si
> > dělal nástavky       na rámky výšky 17 cm. Je lepší sehnat sušené řezivo, nebo
> > jdou na venkovní použití využít čerstvá prkna z pily? Jsou (cenově rozumně)
> > dostupná takhle široká prkna, nebo je třeba si z nich pracněji lepit
> > spárovku?
>
> Delam ze smrku a borovice, dle toho co je k dispozici, sel bych i do modrinu
> ale kdo by to tahal. Jo mam ted nastavky i z olse - sem zvedav jak dlouho to
> ustoji venku v provozu.
>
> Drevo musi byt trochu vyschle, odhadem min jeden rok prolozene v hrani spise
> vic. Mokre se bude hodne kroutit. Tady mam dotaz ja: Co by s mokrym drevem
> udelalo parafinovani - jde to, asi to bude pekne penit? Stane pak nastavek proti
> krouceni stabilni ci ne?
>
> 17cm jeste lze poridit z jednoho kusu, ja vetsinou lepim sparovku - natupo,
> pak se to mene krouti. Nutnost je vodevzdorne lepidlo, disperkol je na to
> slaboch, v ule i venku je fakt vlhko :-) Drive jsem lepil boky nastavku k sobe
> na tupo + vruty, letos zkousim spojeni dle planu na optimal, tj mensi vyrez v
> bocni stene, aby to branilo celni stene v krouceni. Je to lepsi i z hlediska
> sesazeni nastavku - zatim jsem po truhlarske strance spokojen :-) Ale v
> truhlarne to nic neznamena, co je dobre se ukaze az u vcel :-))
>
> Jinak k te cene dreva - je jasne, ze suche drevo je drahe, mozna zkusit si
> nechatu vyrobit polotovary (cela a boky) a pak sesazovat doma - ale je to vse
> otazka moznosti a vybaveni kazdeho z nas. Jinak na uly se da zdelat zpousta
> zbytku po truhlarine - rozmery jsou vetsinou do 50cm
>
> T.H.
>
>
>

na spojování máš času dost. Máš tak rezervu matek pro jaro, Na spojení stačí až před nasazování medníků na začátku hlavní snůšky to tak aby obsadily alespoň 5 uliček To ti zaručí nějaký medný výnos
Dříve nemá smysl se tím zabývat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9
> Datum: 14.1.2009 14:03:29
> ----------------------------------------
> Cílem pro zimování by mělo být dosažení síly alespoň 2 nástavků. Toho jsem
> si vědom. Když se to však z nějakého důvodu nepodaří, například pozdní
> oddělky, je otázkou, zda slabší včelstva nezimovat, raději je pospojovat a
> plánované rozšíření včelnice provést až v příštím roce. Když zimovat, tak
> jak? Mám obavy z vlhkosti. Oddělky, kterým jsem přidal druhý nástavek, mají
> česno suché. Oddělek, který není příliš slabší a na který už jsem ale neměl
> souše pro přidání druhého nástavku, má česno pokryté ledem. Domnívám se
> proto, že prostor pro zimování by měl odpovídat síle včelstva a že jeden
> nízký nástavek na dně 2cm pro 1 Kg včel je příliš malý prostor právě z
> důvodu vlhkosti. Mám pocit, že kdyby v tomto případě bylo včelstvo slabší,
> pravděpodobně by zimovalo lépe.
>
>
>
>

> Prosím poraďte mi s materiálem na výrobu tenkostěnných úlů. Rád bych si
> dělal nástavky       na rámky výšky 17 cm. Je lepší sehnat sušené řezivo, nebo
> jdou na venkovní použití využít čerstvá prkna z pily? Jsou (cenově rozumně)
> dostupná takhle široká prkna, nebo je třeba si z nich pracněji lepit
> spárovku?

Delam ze smrku a borovice, dle toho co je k dispozici, sel bych i do modrinu ale kdo by to tahal. Jo mam ted nastavky i z olse - sem zvedav jak dlouho to ustoji venku v provozu.

Drevo musi byt trochu vyschle, odhadem min jeden rok prolozene v hrani spise vic. Mokre se bude hodne kroutit. Tady mam dotaz ja: Co by s mokrym drevem udelalo parafinovani - jde to, asi to bude pekne penit? Stane pak nastavek proti krouceni stabilni ci ne?

17cm jeste lze poridit z jednoho kusu, ja vetsinou lepim sparovku - natupo, pak se to mene krouti. Nutnost je vodevzdorne lepidlo, disperkol je na to slaboch, v ule i venku je fakt vlhko :-) Drive jsem lepil boky nastavku k sobe na tupo + vruty, letos zkousim spojeni dle planu na optimal, tj mensi vyrez v bocni stene, aby to branilo celni stene v krouceni. Je to lepsi i z hlediska sesazeni nastavku - zatim jsem po truhlarske strance spokojen :-) Ale v truhlarne to nic neznamena, co je dobre se ukaze az u vcel :-))

Jinak k te cene dreva - je jasne, ze suche drevo je drahe, mozna zkusit si nechatu vyrobit polotovary (cela a boky) a pak sesazovat doma - ale je to vse otazka moznosti a vybaveni kazdeho z nas. Jinak na uly se da zdelat zpousta zbytku po truhlarine - rozmery jsou vetsinou do 50cm

T.H.

Zajdi rovnou na pilu a kupuj tam.Nechal bych to proložené rok a pak můžeš dělat.Z čerstvých ne.Nemusíš dělat spárovku když koupíš sámovaná prkna šířky 20cm.Dělal jsem na pile a ceny byli kolem 5000kč za osámované.Skus to koupit přes někoho kdo tam dělá-bude mít lepší cenu.Pokud by to bylo ze sušky tak můžeš stavět rovnou.Bude lepší projet se a poptat na více pilách a líp na těch menších.Nebo koupit silnější krajiny od rozmítací pili a z nich si napárat na cirkuli fošny a z těch slepit spárovky.Bylo by to za cenu paliva.
Říkám jak kde a záleží na domluvě.

Prosím poraďte mi s materiálem na výrobu tenkostěnných úlů. Rád bych si dělal nástavky na rámky výšky 17 cm. Je lepší sehnat sušené řezivo, nebo jdou na venkovní použití využít čerstvá prkna z pily? Jsou (cenově rozumně) dostupná takhle široká prkna, nebo je třeba si z nich pracněji lepit spárovku?
Dneska jsem se ptal v dřevoprodejně a za slušnější prkna tl. 25 mm, nesámovaná a nehoblovaná chtěli 7000,-, což je pro mě na tu práci, co s tím ještě bude, docela dost. Při nákupu hotových nástavků se mi zas nechce platit práci, kterou bych mohl zvládnout sám, ale cena vstupního materiálu mě nepříjemně překvapila. Sháněl jsem v tak drahé prodejně, nebo jak se pohybuje cena materiálu u vás? Díky za rady,
HI

Cílem pro zimování by mělo být dosažení síly alespoň 2 nástavků. Toho jsem
si vědom. Když se to však z nějakého důvodu nepodaří, například pozdní
oddělky, je otázkou, zda slabší včelstva nezimovat, raději je pospojovat a
plánované rozšíření včelnice provést až v příštím roce. Když zimovat, tak
jak? Mám obavy z vlhkosti. Oddělky, kterým jsem přidal druhý nástavek, mají
česno suché. Oddělek, který není příliš slabší a na který už jsem ale neměl
souše pro přidání druhého nástavku, má česno pokryté ledem. Domnívám se
proto, že prostor pro zimování by měl odpovídat síle včelstva a že jeden
nízký nástavek na dně 2cm pro 1 Kg včel je příliš malý prostor právě z
důvodu vlhkosti. Mám pocit, že kdyby v tomto případě bylo včelstvo slabší,
pravděpodobně by zimovalo lépe.

Toto je správná rada. Především študovat knihy a sehnat pár včelařů v okolí a radit se s nima. Pak si vybrat toho nejvhodnějšího. U nás mají důvěrníci v povinnostech pomáhat a radit začínajícím včelařům. Asi to chce se obrátit na místní ZO ČSV. Stejně s nima musíte komunikovat.
Tonda
>Na netu je spousta cennych informaci, ale mnohdy je to vytrzeno, ze souvislosti a clovek az casem dojde k tomu, ze tento postup neni vhodny pro jeho podminky. Nekomu neco, nekde, najak funguje, ale to je v jeho podminkach, na jeho stanovisti, jinde treba nejsou takove snuskove pomery, vyssi nadmorska vyska a tam to nemusi tak dobre fungovat. Timto se ale zacatenik nemuze prilis zatezovat k tomu dojde, potreba je zacit :-)
Doporucuju sledovat a poznamenavat si od casneho jara co, kdy kvete, jak dlouho. Mnoho postupu je vazano na kvet vyznacnych rostlin a stromu.

Casopis Vcelarstvi spise nedoporucuju, spise knihy kde jsou popsany souvislosti- treba:
Vcelarime jednoduse - G. Liebig - velmi dobre,
Vcelarstvi - Vesely - spise teoretictejsi kniha ci dokonce ucebnice,
Včelařství krok za krokem - Kaspar Bienfeld - hodne narozne, spousta krasnych obrazku, pro uplneho zacatecnika

http://www.vcelarstvisedlak.cz/obchod/index.php?main_page=product_info&products_id=129

Nejlepe je domluvit se s nejakym kolegou v okoli, ktery by v zacatku pomohl. Odkud jste? Treba by pomohl vcelar od ktereho ziskate vcely. Urcite jdete na nejaky vcelarsky kurz, kde vse uvidite nazivo a tak se vyvarujete spusty omylu. Jednou videt je 10x cist.

Dobre zvolte ul - doporucuju nastavkovy. Ramkova mira by byla na dlouho diskusi :-) Lepe je kdyz se Vam ramek vejde do medometu :-)) Pro zeny by mohl byt vhodnejsi nizkonastavkovy system - ramky i nastavky jsou lehci. Ale zas to souvisi s tim na jakem ramku ziskate vcely.

Odkazy - berte v uvahu, ze vetsina vcelaru haji jen tu svou lety proverenou pravdu :-) - jedna se obcas o protichudna tvrzeni :-)). Chce to pouzivat hlavu a vybirat si co vyzkouset a co ne. Proto pro zacatecnika asi lepe knihu nez net.

http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/CLANKY/2CHOV/CERMAK1994PRIRUCKA.PDF - zde je postup vcelareni v nizkonastavkovem systemu od pana cermaka. Je tam popsano co kdy a jak.
http://www.vcelky.cz/ - krasne stranky, spousta nazornych fotografii
http://www.sweb.cz/JJVCELA/ - stranky pana Jindry = spousta vychytavek, zlepsovaku, ale i to jak vcelari (okaz - muj chov)
http://ovcsvpardubice.blog.cz/ - emanuv fascinovany vcelar - spousta prekladu - vice odborne
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202328781 - vceli farma
http://www.vigorbee.cz/ - farma pana Cermaka zamerena na slechteni matek Vigor

Mám 3/4 langstroth, výška rámku 185. Zimoval jsem několikrát oddělky v jednom nástavku s nízkým podmetem 2 cm bez problémů. Jeden nástavek zimuju na nízkém, dva a víc nástavků už na vysokém se sítem. Pokud budete dělat oddělek na jaře, tak Vám minimálně dva nástavky do zimy udělají.
Tonda


>odborná literatura vesměs popisuje včelařské postupy, které předpokládají již zavedený provoz včelnice. Pro začínajícího včelaře, který má k dispozici převážně jen prázdné úly, rámky a mezistěny, nemají takové informace příliš velkou hodnotu. Momentálně mne zajímá, jak optimálně zimovat oddělky v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9. Vím, že optimální by bylo nástavek, který dorostl alespoň do 8 rámků, doplnit soušemi, postavit jej na standardní zasíťované dno, na něj postavit druhý nástavek se soušemi a dobře zakrmit. Kde však vzít souše, když začínáte a chcete rychle rozšířit počet včelstev? Domnívám se, že by zdravé včelstvo o síle plně obsazeného nástavku mělo spolehlivě přezimovat, ovšem za předpokladu vytvoření vhodných podmínek. Jaké však ty vhodné podmínky mají být? Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního chomáče. Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše, bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní mírou nástavků.

Začátečníkům doporučuji něco málo o včelách načíst, stačí již zmíněný Liebig: Včelaříme jednoduše. Nejdůležitější je vidět! To se dá zařídit u souseda včelaře, doporučuji však zaplatit si kurz, např. víkendovou Letní školu nástavkového včelaření, kterou pořádá koncem května každoročně Pracovní společnost nástavkových včelařů. Informace a přihláška bude v příštím čísle časopisu Moderní včelař (vyjde na konci února).

Pokud jsi z okoli Hradce kralove pomuze ti i tohle:
http://www.vceliweb.cz/


Dobrý den, letos chci začít včelařit a chtěla sem Vás poprosit, jestli
někdo neznáte dobre stránky kde se můžu o včelaření dozvědět maximum
informací pohromadě.Kde budou popisy všech částí úlu, k čemu slouží a
postupy co mám kdy dělat. A ještě kde by se daly sehnat kvalitní úly. Budu
asi začínat stylem pokus omyl ale chtěla bych se vyvarovat chybámm abych
jim moc neublížila. Mockrát děkuji za rady

Měřím a sleduji teploty na počítači celý rok. V uteplených je nyní 14°C a ve skleněných -4°C.
------
Měřil jsem teplotu infrakamerou.

V centru chomáče přes 30, na kraji 10, a o uličku dál už mínus, co rámek to dalších -5stC.

Tedy nejlepší izolaci maí včely samy a na dvou uličkách si udrží teplotní spád přes 20stC.
Topí asi jen vnitřní, vnější izolují. Zadržují teplo tak dokonale, že i nad nimi pod stropem je velmi nízká teplota.

Po tomto už je mi jedno jak silné stěny má úl, jedná se jen o mechanickou pevnost a rozměrovou stálost.
-------
V tomto období je asi včelám, pokud obsedají alepoň 4 uličky jaká je zima ale hlavně jestli mají v uličkách zásoby.

Další věc je jarní rozvoj, ale tady je několik možností.
1. je dát oddělek nad silné včelstvo a mezi nimi jen sololit. Nebo to tak dát na celou zimu.
Pokud tomu tak není, je podle mě čas to udělat. Míval jsem ze slabších včelstev i několikapatrovou věž, na jaře je pak člověk dá vedle sebe.
2/ Další možnost je dávat přepážku. U vyššího rámku zimovat několik včelstev v jednom nástvaku vedle sebe. S trochou zručnosti by to mělo jít udělat i u nízkých nástavků.

Ing. Čermák a další Optimalisté vyvinuly miniplemáče, kde zimují na výšku.

Aź se vrátím k NN Langstrotům, tak odzkouším, zda nebude stačit naklonit NN nástavek tak na 30st a vložit příčky.
A nějak zakrmit, aby si včely uložily zásoby nahoru.

Karel