Archiv Včelařské konference

       Tak to určitě, je pravda, že jsou schopný to rychle odvětrávat, hlavně,
když je jich tak 20kg, ale i tak se to tam dostane - můžeš zúžit česno atd.

Ing. Bc. Marek Medve


-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Thursday, June 26, 2003 2:51 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: kyselina mravenčí
Importance: Low


:>na typu úlu a místě, ale opravdu si nemyslím, že to bude lepší!!!
:>
:> Ing. Bc. Marek Medve

Taky si nemyslím, že to bude lepší, ale jednak to bude pohodlnější a když je
deska dole, tak to zase potvory mohou odvětrat ven z úlu. Zezhora to
odvětrají jen tam kam potřebuju.
Budu sledovat spad a uvidím jak to funguje. Jinak to jsou jen dohady odhady.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

Návod na použití formidolu je na http://www.beedol.cz/ v odkazu: Návody k
lékům...

> můžeš zúžit česno atd.
Nezužovat česno, taky Ti mohou zdrhnout z plodu.
A vyrobit účinný průvan tak aby výpary šly jen tam, kam chtějí ony, prý umí
taky. Ať už je deska nahoře nebo dole. :-)) Záleží na velikosti. :-)))

> Taky si nemyslím, že to bude lepší, ale jednak to bude pohodlnější a když
je
> deska dole, tak to zase potvory mohou odvětrat ven z úlu. Zezhora to
> odvětrají jen tam kam potřebuju.
U mého úlu bych musel zvednout medník, abych mohl dát formidolovou desku nad
plodiště. A přidat nějaký 2cm nástavek, aby se tam vešla deska, lišty na
podložení a mějaká mezera. Pohodlnější je otevřít podmet a strčit to
dovnitř. Záleží na konstrukci.

Údajně stačí 14 dní před vytáčením medu, aby nebyl formidol v úlu a v medu
se pak nic nepozná.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Da sa mede zo slnecnice zimovat, ale preco to robit.
> Za med dostanem 90 Sk za 1 kg a 1 kg cukroveho roztoku.

Za med ,aspon podla mojich informacii,mozes na Slovensku mat tieto ceny:
med repkovy 85 Sk.-
med kvetovy od 80 Sk az do 95 -97 Sk !!!
med agatovy od 110 Sk do 120 Sk !
med medovicy ,??? zatial neviem

> ma vyde tak na 15 Sk - a kvoli tomu snad vcelarime. A
> okrem toho zimovanie na cukre je lepsie, snad nemusim
> vysvetlovat preco.

Tak to mi teda vysvetli preco ???.....sa neda neda zazimovat aj na mede !!!


> Medu zo slnecnice je dost, ale znaska nie je tak
> intenzivna ako z repky alebo agatu.

Okrem medu moze byt na slnecnici aj medovica !!!

> Ak je stanoviste od pola velmi daleko - 3 a viac km, vcely lakane vonou
> slnecnice na kvetoch ostavaju aj cez noc a nevracaju
> sa - preto vecsi uhyn.

Pred 6 rokmi bola posiata slnecnica ,odo mna vzdialena vzdusnou ciarou cca
3,5 - 4 km
Kvitla neskoro od polovice augusta(srpen).Vcely navlacili do mednikov do 10
kg na vcelstvo.
Plodiska boli zatrepane slnecnicovym medom ,ja som dokrmil max. 4 kg cukru
na vcelstvo.Med
jemne skrystalizoval,ale ani predtym a ani potom som uz nikdy nemal tak
dobre prezimovane vcelstva ako
po tejto neskorej slnecnicovej znaske.Pre mna mna toto bolo dost velke
ponaucenie.Dovod je jediny .
Musis mat na slnecnicu dostatok mancaftu,a toto ti da len nova mlada matka
!!!!.Ta kladie akoby slo o zivot
a straty vciel ,ktoru su na slnecnici ,hravo zvladne !
Aj teraz je opat slnecnica (po vyoranej repke !) ,Tak doteraz som menil
matky CO SA DA !!!. Menil
som aj matky roc.2002.Uz len aby to pocasie vyslo !!!

S pozdravom Laco S.

>
> Ja mam chvalabohu od agatu neustalu medovicu (uz asi
> 25 kg na rodinu, takze ma otazka 5 km vzdialenej
> slnecnice netrapi.
>
> Peter M.
>
----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 26, 2003 1:46 PM
Subject: Re:_med_ze_slunečnice?

> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> SBC Yahoo! DSL - Now only $29.95 per month!
> http://sbc.yahoo.com

:>med agatovy od 110 Sk do 120 Sk !
Muze mi nekdo vysvetlit, co na tom agátovém medu mají?
Vypadá to jako invert a chutná to stejne. Já bych ho nechtel ani za polovic.
Mozná jsem nemel ten pravý.
Eman

To si Emane asi vážně neměl ten pravý, protože je jen lehce nazelenalé barvy, s lahodnou chutí i vůní a krystalizuje velmi neochotně. Pokud se vytočí s obsahem vody kolem 16% je na pohled i k jídlu nenahraditelbný.
Honza

Jediná a správná aplikace je ta, že se položí pod spodní loučky rámků s
plodem tak, aby od nich nebyla odparná deska víc než 2 cm ! Já to řeším tak,
že převěsím plod do spodního nástavku a vložím tam formidolovou desku na
připravenou "paletku", která mi zajistí ony 2 cm.

Zdeněk Čejka

>
> Já to chci na rozdíl od minulých let zkusit aplikovat obráceně,
> přiložením odparné plochy na rámky zezhora.

Dobře dejme tomu ,že za 14 dnů tovyčistí z medu,ale nedodtane se to do pylu a když se to dostane,nebudou to včely vyhodnocovat jako pyl zkažený a neodstraní ho?jestli ano, pak by asi bylo lepší na ošetření dát desky ven?

1 )rozložení a přístup do 4nástavků
2) boční pohled
3) pohled ze strany obsluhy
4) detail ze strany
5) detail z druhé strany
6) rozložení a přístup do 2spodních nástavků
7) rozložení a přístup jen do spodního nástavku
8) připravené Zařízení z pohledu obsluhy
9) pohled ze předu
10)Zařízení přistavené za nástavkovou sestavou
11)Nástavková sestava včelího úlu

Tento nástavkový úl,korpus nástavků z Tachováku,rámková míra 42.24cm,česna vytvořena pomoci klínů v přírubách mezi nástavky.

Díky za zveřejnění v konferenci franta

>Jediná a správná aplikace je ta, že se položí pod spodní loučky rámků
s
>plodem tak, aby od nich nebyla odparná deska víc než 2 cm ! Já to
řeším tak,
Zdeněk Čejka

Z návodu k Formidolu:
"Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku
nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových
úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků
položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný
prostor, nejlépe přímo plástová ulička."

>a když se to dostane,nebudou to včely vyhodnocovat jako pyl zkažený a
>neodstraní ho?jestli ano, pak by asi bylo lepší na ošetření dát desky
ven?

Kdyby to bylo lepší, tak by se to už dávno dělalo. Jenom při té
představě je mi nevolno. Doporučuju přečíst si pořádně návod, pochopit
ho a dělat to přesně podle něj. To platí nejen u léčení včel. Jakékoli
neodborné "vylepšování" a zpochybňování badatelů nikam nevede.

A kde najdeme ty fotečky???

              Marek M.

-----Original Message-----
From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, June 27, 2003 10:08 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Manuelní mobilní zařízení,fotografie,práce v sezoně


1 )rozložení a přístup do 4nástavků
2) boční pohled
3) pohled ze strany obsluhy
4) detail ze strany
5) detail z druhé strany
6) rozložení a přístup do 2spodních nástavků
7) rozložení a přístup jen do spodního nástavku
8) připravené Zařízení z pohledu obsluhy
9) pohled ze předu
10)Zařízení přistavené za nástavkovou sestavou
11)Nástavková sestava včelího úlu

Tento nástavkový úl,korpus nástavků z Tachováku,rámková míra 42.24cm,česna
vytvořena pomoci klínů v přírubách mezi nástavky.

Díky za zveřejnění v konferenci franta
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

Mě taky níc nedoąlo!
Konference to filtruje.
Ale kdyľ mi je poąleą přímo, tak je vystavím na mém serveru.

Hezký den

Arnoąt


----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 27, 2003 10:07 AM
Subject: Manuelní mobilní zařízení,fotografie,práce v sezoně


> 1 )rozloľení a přístup do 4nástavků
> 2) boční pohled
> 3) pohled ze strany obsluhy
> 4) detail ze strany
> 5) detail z druhé strany
> 6) rozloľení a přístup do 2spodních nástavků
> 7) rozloľení a přístup jen do spodního nástavku
> 8) připravené Zařízení z pohledu obsluhy
> 9) pohled ze předu
> 10)Zařízení přistavené za nástavkovou sestavou
> 11)Nástavková sestava včelího úlu
>
> Tento nástavkový úl,korpus nástavků z Tachováku,rámková míra 42.24cm,česna
> vytvořena pomoci klínů v přírubách mezi nástavky.
>
> Díky za zveřejnění v konferenci franta

promiň myslel jsem samozřejmě po tu dobu co budou desky-s formidolem v podmetu, dát pryč plásty s pylem abych o něj nepřišel!

Já si myslím, že koncentrace na desce je taková, že nemusíš mít o tyto
produkty strach. Navíc je to přírodní materiál (kyselina mravenčí) a mám
takový pocit, že se po nějakém čase ztratí i ten zbytek, co by se teoreticky
dostal do pylu.

Zdeněk Čejka

> promiň myslel jsem samozřejmě po tu dobu co budou desky-s formidolem v
> podmetu, dát pryč plásty s pylem abych o něj nepřišel!

Vážení přátelé,

       porozhlížím se kolem sebe a hledám včelařský vůz na můj provoz. A nějaký
ten oddělek na 39x24. Ten vůz může být k opravě, jde mi i o to, aby to
nebylo příliš drahé. Jsem z okolí ČB, takže zkuste na to přihlédnout.
       Pokud je tady někdo takový, prosím o kontakt.

              Předem děkuji za reakce.

                            Marek M.

-----Original Message-----
From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, June 27, 2003 12:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kyselina mravenčí


promiň myslel jsem samozřejmě po tu dobu co budou desky-s formidolem v
podmetu, dát pryč plásty s pylem abych o něj nepřišel!
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

Už to je na:

http://www.vcely.or.cz/files/

Přesněji na:

http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/





> A kde najdeme ty fotečky???

> Marek M.

> -----Original Message-----
> From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Friday, June 27, 2003 10:08 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Manuelní mobilní zařízení,fotografie,práce v sezoně


> 1 )rozložení a přístup do 4nástavků
> 2) boční pohled
> 3) pohled ze strany obsluhy
> 4) detail ze strany
> 5) detail z druhé strany
> 6) rozložení a přístup do 2spodních nástavků
> 7) rozložení a přístup jen do spodního nástavku
> 8) připravené Zařízení z pohledu obsluhy
> 9) pohled ze předu
> 10)Zařízení přistavené za nástavkovou sestavou
> 11)Nástavková sestava včelího úlu

> Tento nástavkový úl,korpus nástavků z Tachováku,rámková míra 42.24cm,česna
> vytvořena pomoci klínů v přírubách mezi nástavky.

> Díky za zveřejnění v konferenci franta
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003



Zdravím

J. P. Baudiš

neprides - vyskusane.

Matej

<promiň myslel jsem samozřejmě po tu dobu co budou desky-s formidolem v
<podmetu, dát pryč plásty s pylem abych o něj nepřišel!

Velice praktické a šikovné a pro ty starší z nás i méně fyzicky náročné!!!

       To má u mne velké +

              Marek M.

-----Original Message-----
From: Baudis Jan P. [mailto:baudis/=/or.cz]
Sent: Friday, June 27, 2003 12:48 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re[2]: Manuelní mobilní zařízení,fotografie,práce v sezoně



Už to je na:

http://www.vcely.or.cz/files/

Přesněji na:

http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/





> A kde najdeme ty fotečky???

> Marek M.

> -----Original Message-----
> From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Friday, June 27, 2003 10:08 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Manuelní mobilní zařízení,fotografie,práce v sezoně


> 1 )rozložení a přístup do 4nástavků
> 2) boční pohled
> 3) pohled ze strany obsluhy
> 4) detail ze strany
> 5) detail z druhé strany
> 6) rozložení a přístup do 2spodních nástavků
> 7) rozložení a přístup jen do spodního nástavku
> 8) připravené Zařízení z pohledu obsluhy
> 9) pohled ze předu
> 10)Zařízení přistavené za nástavkovou sestavou
> 11)Nástavková sestava včelího úlu

> Tento nástavkový úl,korpus nástavků z Tachováku,rámková míra 42.24cm,česna
> vytvořena pomoci klínů v přírubách mezi nástavky.

> Díky za zveřejnění v konferenci franta
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003



Zdravím

J. P. Baudiš

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

Ja by som tiez rad kupil nejaky koc. Najlepsie na strednom slovensku.

Alebo aspon vediet ceny?


Diky


Pista

Dne st 25. červen 2003 19:45 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de napsal(a):
> tak to prid vysvetlit mojim vcelam. 100 m od stanovista mam lan soje, ale
> nie je na nej ani jedna vcela ...:-)

Dobry den,

kdyz jsem se na ni dival, tak jsem taky nic nezahledl, ale snuska pokracuje a
jedine o cem vim ze je blizko je cca 0.7 Ha bobu, kam sice letaji, ale snad
asi ne vcely ze vsech 10. ulu. Jinak nosi celkem hodne bileho pylu, netusite
nekdo, z ceho to muze byt ?

Honza

Včely mi začaly hrnout přes česna béžový pyl.
Je toho hodně, tak hledám typ, z čeho by to mohlo být.
Dík
Eman

Když provádím školkování matečníků do klícek, je vhodné do nich také uzavřít pár mladušek aby matečník zahřívaly a pomáhaly matce nebo použít klícky s otvory, kudy se mladušky dostanou dovnitř a mohou ji třeba i nakrmit? (Některé naškolkované matky mi při líhnutí uhynuly - snad chladem. V klícce jsem měl krystalický med na přikrmení.) Díky za odpověď.

Já osobně používám klícky s otvory, ale pokud použiješ bez otvorů pro
včelky, tak určitě je vhodné tam mít ty mladušky, aby ji dokázali nakrmit!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Tuesday, July 01, 2003 2:47 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: ©kolkování


Když provádím školkování matečníků do klícek, je vhodné do nich také
uzavřít pár mladušek aby matečník zahřívaly a pomáhaly matce nebo použít
klícky s otvory, kudy se mladušky dostanou dovnitř a mohou ji třeba i
nakrmit? (Některé naškolkované matky mi při líhnutí uhynuly - snad chladem.
V klícce jsem měl krystalický med na přikrmení.) Díky za odpověď.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

Dát tam mladušky je asi lepší způsob, než otvory.
Jak už jsem psal tak jsem to letos vyzkoušel a není to moc dobré. Našel jsem
v nich pár matečníků vykosnutých z boku
a už tu někdo též psal, že v tom případě může vyběhnout ne zcela zralá
matka.
Tahle klícky už používat nebudu.
Ale moc se mi nechce lapat včlky za křidýlka a strkat je do klícky. Je
nějaký efektívnější způsob?
Navíc nějak vizuálně nepoznám mladušku od jiné úlové včely, pokud zrovna
nevylezla z buňky :o))

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2003 4:20 PM
Subject: RE: ©kolkování


> Já osobně používám klícky s otvory, ale pokud použiješ bez otvorů pro
> včelky, tak určitě je vhodné tam mít ty mladušky, aby ji dokázali
nakrmit!!!
>
> Marek M.
>
> -----Original Message-----
> From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
> Sent: Tuesday, July 01, 2003 2:47 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: ©kolkování
>
>
> Když provádím školkování matečníků do klícek, je vhodné do nich také
> uzavřít pár mladušek aby matečník zahřívaly a pomáhaly matce nebo použít
> klícky s otvory, kudy se mladušky dostanou dovnitř a mohou ji třeba i
> nakrmit? (Některé naškolkované matky mi při líhnutí uhynuly - snad
chladem.
> V klícce jsem měl krystalický med na přikrmení.) Díky za odpověď.
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

Snes jsem sledoval matku po označení - značku jsem přilepil barvou. Nejdřív
se vztekala sama a snažila se značku shodit nohama. Po navrácení do včelstva
zůstala na horních loučce, takže jsem ji mohl pozorovat dál. Hned k ní
přiběhly 3 včely. 1 ji krmila a další dvě se jí snažily značku sundat. Bylo
to hodně zajímavé...

A otázka pro chovatele... Používáte vždy nové matečníkové misky z umělé
hmoty, nebo je čistíte?

Ať to bzučí.

jose

dá se na to koupit skleněná "fajfka". Na uľąím konci je gumová zátka, na
ąirokém konci oválný otvor. Tímto otvorem se z plodového plástu nabere
několik ąedých mladuąek, oválný otvor se přikryje palcem. Přiloľí se ke
klícce a fouknutím se včely vľenou do klícky. Podobnou sluľbu udělá
sklenička " velký panák". Včely se jím přiklopí, podsune se mezi plást a
sklínku kousek tuhé fólie ( kus průhledných desek na spisy či vysvědčení ).
Protoľe jedna ruka musí být volná na podání a otevření klícky, sklínka se
přitiskne palcem na fólii, kterou zespodu drľí ukazovák a prostředník.
Přenesu ke klícce a včely se nechají vběhnout do klícky ( obvykle pochodují
ze skleničky vzhůru do klícky).
Někdy je problém, ľe po celou dobu plnění je úl otevřen.
Pak je moľné:
včely z plástu omést do průhledné krabičky ( od 10ks disket ). V krabičce se
na víku udělá otvor asi 1cm v průměru. Některé krabičky mají aretovanou
pootevřenou polohu víka. Krabička se přikryje kouskem látky, aby v ní byla
tma. Mladuąky do ní vběhnou. Zastínění se sejme a na otvor postupně klademe
otvor klícky. Někdy je třeba včelkám pomoci kouřem, nebo dlaní zastínit
klícku. Myslím, ľe mladé jeątě nelétavky hledají bezpečí ve tmě.
Daląí způsob ( nezkouąel jsem ) je včelky nabrat do skleničky ( od dětské
výľivy ) s těsným uzávěrem aby byla nejméně z jedné třetiny plná včel. Pak
se hermeticky uzavře. Včelky se postupně "narkotizují" nedostatkem kyslíku a
jejich pohyb ustává. Pak se dají snadno rozdělit do klícek. Probírat se
začnou asi po třech aľ pěti minutách.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Petr Sadovský <sadovsky/=/email.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2003 2:47 PM
Subject: ©kolkování


> Když provádím školkování matečníků do klícek, je vhodné do nich také
> uzavřít pár mladušek aby matečník zahřívaly a pomáhaly matce nebo použít
> klícky s otvory, kudy se mladušky dostanou dovnitř a mohou ji třeba i
> nakrmit? (Některé naškolkované matky mi při líhnutí uhynuly - snad
chladem.
> V klícce jsem měl krystalický med na přikrmení.) Díky za odpověď.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

matečníkové misky se nedají vyvařit ve vodě. Já je zhruba uvnitř očistím
dřívkem od nanuka, z vnější strany tupým nožem. Pak je vysypu do kelímku od
0,5 l jogurtu a ohřeju necelý litr vody. Misky v kelímku zaleju dost teplou
vodou. Je-li voda moc horká, začne se kelímek bortit, tak to okamžitě
všechno vyleju. Chvilku počkám až voda v konvici trochu ochladne a naleju na
znovu sesbírané misky do nového kelímku. Mám tak dost dobrou signalizaci, že
teplota vody je dostatečná pro dezinfekci proti nosemě a odplavení vosku z
misek, ale přitom se misky nezdeformují. Po asi pěti minutách kelímek
přiklopím mateří mřížkou a vyleju. Nepatrná vrstva vosku, která ulpí na
miskách nezhoršuje počet přijatých matečníků. Některou misku je třeba
dočistit od vosku novým dřívkem od nanuka.
Taky jsem do kelímku zkoušel přidal dvě tři zrnka krystalického louhu
sodného - ten v teplé vodě dezinfikuje i rozpouští vosk a propolis. Pak jsem
misky proplachoval v mnoha vodách, ale zatím jsem do nich nelarvoval - mám
totiž zkušennost, že stačí při přelarvování kouřit, nebo si umýt ruce
voňavým mýdlem a počet přijatých matečníků je velmi malý. Jsou na všechnu
chemii hodně choulostivé.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2003 8:13 PM
Subject: Označená matka


> Snes jsem sledoval matku po označení - značku jsem přilepil barvou.
Nejdřív
> se vztekala sama a snažila se značku shodit nohama. Po navrácení do
včelstva
> zůstala na horních loučce, takže jsem ji mohl pozorovat dál. Hned k ní
> přiběhly 3 včely. 1 ji krmila a další dvě se jí snažily značku sundat.
Bylo
> to hodně zajímavé...
>
> A otázka pro chovatele... Používáte vždy nové matečníkové misky z umělé
> hmoty, nebo je čistíte?
>
> Ať to bzučí.
>
> jose
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.492 / Virová báze: 291 - datum vydání: 24.6.2003

Aky je prelarvovaci system Nicot je v ponuke Vcelarstvi Sedlacek. http://www.vcelarstvisedlacek.cz.

pokud připojuji oddělek s kladoucí matkou přes noviny s mřížkou,za jak dlouho mohu mřížku vyndat?

Já bych mřížku vůbec nedával, jedině v případě, že chceš mít dvoumatečné včelstvo. V opačném případě bych nežádoucí matku odstranil a pak přidal nástavek s oddělkem (přes noviny, bez mřížky).
Pokud už jsi oddělek přidal, mřížku odstraň, jakmile prokoušou noviny.
Zdraví Pavel

> pokud připojuji oddělek s kladoucí matkou přes noviny s mřížkou,za jak
> dlouho mohu mřížku vyndat?

ked nedas mriezku nemusis nic vyberat. Noviny vykusu a vynosia z ula.
Vlastna prax: davam len noviny a nemal som este problemy.

Matej

Matku nemohu většinou najít.Díky .

Apropos!
Nedodává náhodou nějaký výrobce značky v reflexním provedení? Určitě by se
matky daly lépe najít.
Pokud je to hledání nutné. Uľ se tady psalo o tom, ľe si tu lepąí matky
vyberou samy. Ale jsou případy, kdy potřebuji zajistit, aby tam zůstala ta,
kterou chci já :o).

Díky a heký den.
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2003 11:17 AM
Subject: Re: spojování


> Matku nemohu větąinou najít.Díky .

V souvislosti s tím mám dotaz, na ty, kdoľ pouľívjí oplodňáčky.
Co potom s osazenstvem a plodem, zda máte technologii jak to celé
zuľitkovat.
Narazil jsem na potíľ, jak vychytit matku, aby nevzlétla. Nedělám chov tak
často,
abych v tom měl nějakou extra praxi a stalo se mi, ľe se mi matka ocitla na
koleně
při opatrném prohlíľení otevřeného oplodňáčku. Ulehčila mi tím sice práci,
ale příątě bych tak chytrou matku nemusel vypěstovat :o)!
Nerad bych ji nějak pomačkal při vychytávání a výchytkou se mezi otevřené
plástečky nedostanu.
Větąinou se schová právě v tom prostoru vepředu, kde se plástečky stýkají.

Uvaľoval jsem, ľe by nebylo ąpatné vymyslet nějakou metodu,
jak přidat celý oplodňáček např. ve "vězení" z pletiva (3mm) i s matkou.

(POZN.:Od oplodňáčků jsem upustil, ale vylíhlo se mi víc matek,
neľ bych měl včel pro plnění plemenáčů s plnou rámkovou mírou.
Tak jsem je zase musel vytáhnout, abych měl matky do rezervy.)

Teď uľ včely jsou, ale rád bych zmenąil pracnost s přesunem matek do
smetence potaľmo zuľitkovat to co napáchaly v oplodňáčku.
Na standardním plástu uľ bych matku snadno chytil a označil.

Díky.

Arnoąt

Zdravím Vás včelári!
Chcel by som Vás upozorniť na vznik novej stránky www.medovina.sk, ktorá je venovaná tomuto lahodnému staroslovanskému nápoju. Je tam aj diskusné fórum zaoberajúce sa medom a medovinou. treba prísť pozrieť. teším sa na Vašu návštevu.
S pozdravom Miro

Po vychycení matky, jejím označení a vloľení do klícky se doporučuje z
preventivních důvodů zbylé včely "milosrdně" utratit vstříknutím prostředku
BEF. Obvykle jsou upracované k smrti a nosematické.
V souvislosti s Arnoątovým dotazem si dovolím přispět zajímavostí a úvahou:
S jednou matkou jsem měl potíľe - opakovaně mi ulétla. Tak jsem se smutkem v
duąi odnesl oplodňáček ( asi 10m ) ke včelínu a pokračoval s daląími. Kdyľ
jsem chtěl zlikvidovat osazenstvo i tohoto oplodňáčku naąel jsem v něm
ulétlou matku! Vychytil jsem ji znovu a při daląím pokusu o značení zas
ulétla. Následující den zas byla ve svém a v plné péči osazenstva. Tak jsem
tu věrnost včel a matky chtěl "odměnit" tím, ľe jsem strůpek z oplodňáčku i
s plástečky, včelami a matkou přichytil gumičkami k loučce, vloľil do
vystrojeného úlu a náběhem jsem přimetal včely z plástů silného včelstva.
Při daląí navątěvě asi za tři dny bylo v česně mnoľství mrtvolek a
umírajících včel. Zjevně doąlo v úlu k bitce. Matka to sice normálně přeľila
a kladla, ale asi tento způsob spojování nebyl nejlepąí nápad.

Myslím, ľe pro vychycení matky je nejjednoduąąí naučit se ( na trubcích )
vychytit matku prsty levé ruky a po označení jí rovnou nechat vběhnout do
přidávací klícky s těstem. Určitě jsou vąak i včelaři, kterým po úraze zbylo
málo prstů, nebo musejí i v oplodňáčku pracovat v rukavicích. Pak potřebují
nějak ąetrně vychytit matku v oplodňáčku. Moľná by to ąlo tak, ľe bych
oplodňáček postavil na kus sololitu ( co nejblíľ místu, kde byl předtím) a
vyndal stůpek s plástečky (se včelami a jiľ kladoucí!!! matkou). Pak bych
oplodňáček zavřel a před česnový otvor dal mříľku a ometl poblíľ včely i s
matkou. Včely si umí rychle oplodňáček najít a vběhly by do něj. Kladoucí
matka je těľká a ąpatně létá, ta by dopochodovala vedena vůní včel k
oplodňáčku ale zůstala by na mříľce, kde uľ se dá výchytkou vychytit. Z
výchytky by se musela vyklepnout na plást, ąikovně přiklopit krouľkem s
výpletem a označit. Nezkouąel jsem tenhle nápad, ale myslím, ľe by to mohlo
fungovat. Zejména, pokud se s umístěním náběhu bude počítat uľ při vystavení
oplodňáčku.
Moľná mi vąak zkuąenějąí sdělí, ľe jsem vymyslel úplnou pitomost.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Ing. Arno?t Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2003 11:54 AM
Subject: spojování - chov matek - oplodňáčky


> V souvislosti s tím mám dotaz, na ty, kdož používjí oplodňáčky.
> Co potom s osazenstvem a plodem, zda máte technologii jak to celé
> zužitkovat.
> Narazil jsem na potíž, jak vychytit matku, aby nevzlétla. Nedělám chov tak
> často,
> abych v tom měl nějakou extra praxi a stalo se mi, že se mi matka ocitla
na
> koleně
> při opatrném prohlížení otevřeného oplodňáčku. Ulehčila mi tím sice práci,
> ale příště bych tak chytrou matku nemusel vypěstovat :o)!
> Nerad bych ji nějak pomačkal při vychytávání a výchytkou se mezi otevřené
> plástečky nedostanu.
> Většinou se schová právě v tom prostoru vepředu, kde se plástečky stýkají.
>
> Uvažoval jsem, že by nebylo špatné vymyslet nějakou metodu,
> jak přidat celý oplodňáček např. ve "vězení" z pletiva (3mm) i s matkou.
>
> (POZN.:Od oplodňáčků jsem upustil, ale vylíhlo se mi víc matek,
> než bych měl včel pro plnění plemenáčů s plnou rámkovou mírou.
> Tak jsem je zase musel vytáhnout, abych měl matky do rezervy.)
>
> Teď už včely jsou, ale rád bych zmenšil pracnost s přesunem matek do
> smetence potažmo zužitkovat to co napáchaly v oplodňáčku.
> Na standardním plástu už bych matku snadno chytil a označil.
>
> Díky.
>
> Arnošt
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.495 / Virová báze: 294 - datum vydání: 1.7.2003

Přelarvovací systém Nicot je prakticky to samé,
jako Jenter. Je to "krabička", kterou je možné
osadit 110 ks matečníkových misek. Matka se do
této "krabičky" umístí na maximální dobu 24 hodin.

Pracuji na překladu a umístím na web i obrázek
tohoto zařízení.

Osobně mohu potvrdit, že je to dobrá pomůcka pro
chovatele matek - dá se říci hlavně pro začátečníky.

Každopádně cena tohoto systému je vlídná oproti
srovnatelným systémům. Spočítal jsem si, že za 30
ks zralých matečníků zaplatím stejně, jako stojí
tento systém .... Co jiného dodat.

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: Stefan <schranka1/=/post.sk>
Datum: středa, 2. července 2003 v 9:03 dop.
Předmět: System Nicot

> Aky je prelarvovaci system Nicot je v ponuke
> Vcelarstvi Sedlacek.
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz.
>

4.sjezd probíhal v době již existující perestrojky,doba očekávání a nejistoty.
Pro zdůstojměmí sjezdu byly udělovány vyznamenání:
od předsedy vlády,ministra zemědělství, UVnárodní fronty.Ex předseda s.Kodon obdržel nejvyšší slovenské včelařské vyznamenání.
Změny nastaly po 12.sjezdu KSč
Stanoveny velké úkoly v politicko výchovné práci:
dodržovat demokratický centralismus,vnitrosvazovou demokracii,kolektivní vedení,kontrolu,odpovědnos,disciplinu členů.

Nové směry činnosti čSV
Rozvijení činnosti na realizaci politiky KSč
Politické působení a výchova je nedílnou součástí svazu
Vychovávat v duchu socialistického internacionalismu
Přepracovat témata a osnovy přednášek a kurzů
Vytvořit kádrové rezervy na funkcionáře UV a UKRK na období 1990-1995 z výhledem do roku 2000
Nové ekonomické opatření v řízení svazu

V sovětské společnosti došlo k významnému mezníku na 27.sjezdu KSSS. Podařilo se vyřešit úkoly z nižší fáze komunismu,které dosud bránili rychlejšímu postupu v před.

člen předsednictva UV M.Dvořák
Současným úkolem nás včelařů je posílit ekonomickou stabilitu státu a jen částečně splnit úkoly 4.sjezdu.


Návaznost na 4.sjezd čSV je pro včelaře a další existenci orgamisace tak závazná,jako slogan komunistického vyznání:Nebýt Velké řijnové revoluce 17.10.1917 nebylo by 18.10.1918

Vše v dobrém franta

Borelioza se skutečně žihadlem nemůže přenést, borelie se přenáší
krví a proto se riziko přenosu např klíštětem zvyšuje s dobou
přisátí, tady je nutné klíště co nejdříve odstranit (nejpozději do 24
hod) a místo vpichu dezinfikovat. Borelie mohou přenášet kromě
klíšťat i komíáři , muchničky a pod.
Vaše příhoda měla nejspíše jiný podklad a to že žihadlo bylo blízko
povrchové žíly a vyvolalo lokální zánět, který ovšem tělo
zlikvidovalo dříve než se rozvinula tromboflebitida.
S pozdravem MUDr.Hubač

Dne 15. červen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Ve čtvrtečním horku jsem nahlédl do jediného otřejšího včelstva ( školácká
> chyba ! ) a dostal žihadlo do stehna. Banální příhoda však měla v noci
> pokračování:
> dostal jsem zimničný třas, měl jsem vysokou teplotu, v okolí krvavého vpichu
> žlutavou skvrnu asi jako dvacetikoruna a dál rudý flek velikosti dlaně. I
> další příznaky ( dle mých laických znalostí ) vypadají jako infekce
> boreliozy. Dnes ( neděle) už zjevné příznaky zmizely. Zdravotní sestra v
> rodině mi doporučila, abych si asi za šest týdnů nechal udělat krevní
> rozbor, cílený na boreliu.
> Ptám se proto odborníků - lékařů mezi včelaři:
> je možný přenos infekce žihadlem včely?
> nebo je to jen lokální indispozice mého levého stehna :-)))
>
> PS: Proti klíšťatům mne poměrně účinně již několik let preventivně chrání
> B-komplex forte, který beru asi hodinu před návštěvou lesního stanoviště.
> Ale i když několik klíšťat za rok "chytnu", nikdy nebyla reakce mého těla
> taková. Tohle žihadlo jsem dostal na jiném stanovišti, kde klíšťata nejsou.
> Jak by se včele mohlo infikovat žihadlo?
> Teoreticky si umím představit ( berte to jako pokus o vtip ), jak infikované
> klíště vzteky ( že nemá na koho skočit ) a horkem pukne, infikovaný aerosol
> zasáhne včelu sbírající medovici na sousední větvičce a ta se za to, že ji
> ten trouba klíště poprskal pomstí mně i když jsem na zahradě několik km od
> lesa, z nějž včely nosí medovici.
>
>
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.489 / Virová báze: 288 - datum vydání: 10.6.2003
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Dej volny den svym brylim a prozij leto naplno. Kup baleni cocek Focus DAILIES za akcni cenu a získej 10 cocek ZDARMA! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55767%26url=http://www.cz.cibavision.com/

4.sjezd p

Včera jsem sledoval pořad o vších.Zaujala mne zmínka o prvních insekticidech na bázi pyrethroidů, vyrobených ze sušených květů kopretiny.Takže máte někdo nějaké bližší informace?Roste mi to u ůlů,je to zadarmo a 100% přírodní,nezabralo by to trochu na Varroa?

Tak to vyzkoušej a dej zprávu. Metoda slepých uliček je přeci Cimrmanův vynález.
Ale že je to přírodní, to není známka neškodlivosti.
Muchomůrka zelená a kurare je taky přírodní a víme co dokážou.
Proč nepoužiješ Formidol, který je prokazatelně odbourán a nic ekologičtějšího snad není?
Trochu to ale leptá drátky. Příště budu v úlu používat nerez, jestli nějaké příště bude.



:>-----Original Message-----
:>From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
:>Sent: Thursday, July 03, 2003 12:47 PM
:>To: Včelařský mailing list
:>Subject: roztoči
:>
:>
:>Včera jsem sledoval pořad o vších.Zaujala mne zmínka o prvních
:>insekticidech na bázi pyrethroidů, vyrobených ze sušených květů
:>kopretiny.Takže máte někdo nějaké bližší informace?Roste mi
:>to u ůlů,je to
:>zadarmo a 100% přírodní,nezabralo by to trochu na Varroa?
:>

Ucit se, ucit se, ucit se, napsal stalin leninovi..,
Lenin napsal "Co dělat" a odjel s Krupskou do Finska se učit,.
asi jsem se z těch komunistů už opravdu zblouznil.

Nezlobte se. Jdu k doktorovi.

Vše v dobrém franta

fskalsky wrote:

>Ucit se, ucit se, ucit se, napsal stalin leninovi..,
>Lenin napsal "Co dělat" a odjel s Krupskou do Finska se učit,.
>asi jsem se z těch komunistů už opravdu zblouznil.
>
>Nezlobte se. Jdu k doktorovi.
>
>
Uz je na case ....

>Vše v dobrém franta
>
>
>

:>tento systém .... Co jiného dodat.
?
1. je to Nicot nebo Nikot
2. zdali se s tím třeba dá produkovat mateří kašička.
3. Jestli to někdo už tady v praxi vyzkoušel a jestli to opravdu funguje. Cena je sice relativně zajímavá, ale příliš vysoká na nefunkční krám. Na základě té české informace to koupí leda dobrodruh, co neví jak se zbavit peněz.
4. Jestli se na tom webu zlepší organizace odkazů. Služby nejsou přeci zboží a nebo například z nabídky produktů se přes obrázek Z tajemství včel a rostlin dostanu zase do sortimentu zboží. Prostě bludiště. Možná je to schválně, aby se člověk trochu po těch odkazech proběhnul. To zatím stačí.

Hi,
tiez tu nie som kvoli Leninizmu.
Vse dobre marta
MA
----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 03, 2003 2:09 PM
Subject: Re: Historie-období po 2.sjezdu čSV


fskalsky wrote:

>Ucit se, ucit se, ucit se, napsal stalin leninovi..,
>Lenin napsal "Co dělat" a odjel s Krupskou do Finska se učit,.
>asi jsem se z těch komunistů už opravdu zblouznil.
>
>Nezlobte se. Jdu k doktorovi.
>
>
Uz je na case ....

>Vše v dobrém franta
>
>
>

No já bych se do toho tak nehrnul, trošku vyšší dávka a zabere to
hlavně na včely.
Pyrethroidy jsou obecně jedovaté pro všechen hmyz, jelikož nemá
enzymy na jejich likvidaci, zatímco teplokrevní živočichové je mají.
Tím je dáno to, že si klidně můžeš doma zapnout odpařovač pyrethroidů
proti komárům a nic ti to neudělá. Ale včely na tom tak dobře nebudou
a taky tě tam po zásahu nemusí žádné zbýt.
Rozhodně to nejdřív zkus na malém vzorku.

Jirka


Dne 3 Jul 03, v 13:01, Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> Tak to vyzkoušej a dej zprávu. Metoda slepých uliček je přeci Cimrmanův vynález.
> Ale že je to přírodní, to není známka neškodlivosti.
> Muchomůrka zelená a kurare je taky přírodní a víme co dokážou.
> Proč nepoužiješ Formidol, který je prokazatelně odbourán a nic ekologičtějšího snad není?
> Trochu to ale leptá drátky. Příště budu v úlu používat nerez, jestli nějaké příště bude.
>
>
>
> :>-----Original Message-----
> :>From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
> :>Sent: Thursday, July 03, 2003 12:47 PM
> :>To: Včelařský mailing list
> :>Subject: roztoči
> :>
> :>
> :>Včera jsem sledoval pořad o vších.Zaujala mne zmínka o prvních
> :>insekticidech na bázi pyrethroidů, vyrobených ze sušených květů
> :>kopretiny.Takže máte někdo nějaké bližší informace?Roste mi
> :>to u ůlů,je to
> :>zadarmo a 100% přírodní,nezabralo by to trochu na Varroa?
> :>

Dne 2 Jul 03, v 11:54, Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

> V souvislosti s tím mám dotaz, na ty, kdož používjí oplodňáčky.
> Co potom s osazenstvem a plodem, zda máte technologii jak to celé
> zužitkovat.
> Narazil jsem na potíž, jak vychytit matku, aby nevzlétla. Nedělám chov tak
> často,
> abych v tom měl nějakou extra praxi a stalo se mi, že se mi matka ocitla na
> koleně
> při opatrném prohlížení otevřeného oplodňáčku. Ulehčila mi tím sice práci,
> ale příště bych tak chytrou matku nemusel vypěstovat :o)!
> Nerad bych ji nějak pomačkal při vychytávání a výchytkou se mezi otevřené
> plástečky nedostanu.
> Většinou se schová právě v tom prostoru vepředu, kde se plástečky stýkají.
>

já do nich malinko pokouřím, nastane velký přesun a matka většinou
vyleze na nějaké vhodnější místo. Pak si ji sklepnu na prázdný plást
(nejlépe se to dělá stéblem trávy) a přiklopím poklopkou. Následně
ovšem nastává nejkritičtější fáze, že poklopku sundám a matku chytím
prsty a značkuju.
Posledně jak byly ty extrémně horké dny mi ovšem ze tří značených
matek všechny tři uletěly, jedna dokonce třikrát (ani napotřetí se ji
nepodařilo označit, pak už jsem to vzdal).
Není třeba se podle mne bát nějakého zbloudění mladé matky, po všech
neúspěšných pokusech byly do deseti minut matky opět tam, kde být
měly.
Matka v oplodňáčku myslím nemá dostatek místa na kladení aby se
"vyřádila" natolik, že se zklidní a nebude létat, takže značení matek
z oplodňáčku většinou není nic snadného.


> Uvažoval jsem, že by nebylo špatné vymyslet nějakou metodu,
> jak přidat celý oplodňáček např. ve "vězení" z pletiva (3mm) i s matkou.
>
> (POZN.:Od oplodňáčků jsem upustil, ale vylíhlo se mi víc matek,
> než bych měl včel pro plnění plemenáčů s plnou rámkovou mírou.
> Tak jsem je zase musel vytáhnout, abych měl matky do rezervy.)
>
> Teď už včely jsou, ale rád bych zmenšil pracnost s přesunem matek do
> smetence potažmo zužitkovat to co napáchaly v oplodňáčku.

mám stejný problém, ale asi se to zužitkovat nedá, ostatně je toho
malinko.
Jirka


> Na standardním plástu už bych matku snadno chytil a označil.
>
> Díky.
>
> Arnošt

Dne 1 Jul 03, v 20:13, Josef Šamalík napsal(a):

> Snes jsem sledoval matku po označení - značku jsem přilepil barvou. Nejdřív
> se vztekala sama a snažila se značku shodit nohama. Po navrácení do včelstva
> zůstala na horních loučce, takže jsem ji mohl pozorovat dál. Hned k ní
> přiběhly 3 včely. 1 ji krmila a další dvě se jí snažily značku sundat. Bylo
> to hodně zajímavé...
>

ono je hodně dráždí aceton a podobná rozpouštědla těch barev, já jí
nechám chvilku pod poklopkou běhat, aby uschnula. Pak už jim to
nevadí. Značkuju ale dál od včel, jinak mi zuřivě nalétávaly do barvy
a topily se v ní. Pokud je ale v nádobce s úzkým hrdlem, mohl by
tenhle problém odpadnout.

> A otázka pro chovatele... Používáte vždy nové matečníkové misky z umělé
> hmoty, nebo je čistíte?
>

čistíme je, někdy horkou vodou, někdy jen vytřením něčím co je po
ruce. Na kvalitu přijímání to nemá moc vliv.

Jirka


> Ať to bzučí.
>
> jose

Již je asi pozdě.
>Nezlobte se. Jdu k doktorovi.

1) Nicot - oprava už je provedena
2) Přepošlu dotaz - osobně neprodukuji mateří
kašičku, stačí mě zakladení
misek s následným odchovem matek.
3) Mimo mne vím ještě zhruba o 6 kamarádech,
kteří si to pořídili a jsou spokojení s výsledky. Jak
jsem již uvedl, pracuje se na překladu. Přece jen
francouzsky umím jen na určitý způsob ... :-))
4) To je pohled z jedné strany. Je nad slunce
jasné, že nikdy nikdo nebude se vším spokojen.

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: Veselý Emanuel Ing. <eman.vesely/=/cesa.cz>
Datum: čtvrtek, 3. července 2003 v 2:56 odp.
Předmět: RE: System Nicot

>
> :>tento systém .... Co jiného dodat.
> ?
> 1. je to Nicot nebo Nikot
> 2. zdali se s tím třeba dá produkovat mateří
> kašička.3. Jestli to někdo už tady v praxi
> vyzkoušel a jestli to opravdu funguje. Cena
> je sice relativně zajímavá, ale příliš
> vysoká na nefunkční krám. Na základě té
> české informace to koupí leda dobrodruh, co
> neví jak se zbavit peněz.
> 4. Jestli se na tom webu zlepší organizace
> odkazů. Služby nejsou přeci zboží a nebo
> například z nabídky produktů se přes obrázek
> Z tajemství včel a rostlin dostanu zase do
> sortimentu zboží. Prostě bludiště. Možná je
> to schválně, aby se člověk trochu po těch
> odkazech proběhnul. To zatím stačí.
>

Rád bych se zeptal na jinou věc, a to jak děláte školkování
matečníků? Do průlezných klícek, nebo do těch s pletivem?

Stává se vám, že včely v průlezných klíckách matky povraždí?

Kolik dní může v klícce matka vydržet?

díky
Jirka

Buďte pozdraveni.

Tuším, že dnes v 15:00 na ČT 1 opakují dokument z cyklu Náš domov
týkající se včeliček. Má přítelkyně jej vřele doporučuje. Prý se jí moc
líbil. Takže hezké pokoukání.


S pozdravem

<http://jakus.euweb.cz/> Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [
<http://jakus.euweb.cz/> jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [
<http://zocsv-doksy.euweb.cz/> zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Jaký je finanční rozdíl mezi Jenterem a
Nicotem?

______________________________________________________________________
Reklama:
Máte velké plány? Vyhrajte až 500 000 Kč pro Vaši firmu.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55971%26url=http://www.oskar.cz/pruzkum

Vazeni pratele
cca 3 mesice zadame CSV o informovani vcelarske verejnosti prostrednictvim
naseho casopisu Vcelarstvi o vzniku noveho subjektu na vcelarskem poli.
Bohuzel Svaz a redakce casopisu doposud odmitaji s novym subjektem
komunikovat, dovoluji si prostrednictvim nasi vcelarske konference Vas o
tomto sdruzeni informovat.
Sdruzeni vyrobcu, obchodniku a zpracovatelu medu vzniklo cca pred 3 mesici a
bude hajit zajmy vetsich vcelaru, farem, obchodniku a zpracovatelu medu
proti nekterym nekompetetnim a nesmyslnym cinum CSV.
Pokud Vas zajima vice, muzete si to vsechno najit na www.medocentrum.cz
Dekuji
jan loffelmann

Před líhnutím do průlezných klícek, po vylíhnutí přesadit do
neprůlezných.

V průlezných se někdy včely pokoušejí matku dostat ven a to i za cenu
úpravy jejích rozměrů, neboli jí pořádně oškubou, včetně křídel a nohou.

Pokud jsou ve včelstvu matečníky a vylíhlé matky v průlezných klíckách,
tak se včely někdy "vykašlou" na matky, starají se o matečníky a matky
uhynou hlady.

Takže po vylíhnutí do neprůlezných klícek, přidat pět šest včel jako
doprovod a trochu medocukrového těsta jako krmení. Pak co nejdříve
zpracovat.

Při přidávání neoplozených matek se s časem výrazně zhoršuje jejich
akceptovatelnost včelami. Čerstvě vylíhlé, ještě "mokré matky" si
prakticky nevšímají, den stará puštěná na plást je v polovině případů
"dcerou smrti".

Ideální je zpracovat matečníky těsně před líhnutím. V oddělku nebo
plemenáči vylíhlou matku považují včely za svou a chovají se k ní
nejlépe.

Holt chov matek je mimo jiné také o plánování, včetně larvování.
Například neoplozené matky, které chci zpracovat v neděli musím
přelarvovat v úterý předcházícího týdne atd.

S pozdravem

Lněnička

> Rád bych se zeptal na jinou věc, a to jak děláte školkování
> matečníků? Do průlezných klícek, nebo do těch s pletivem?
>
> Stává se vám, že včely v průlezných klíckách matky povraždí?
>
> Kolik dní může v klícce matka vydržet?
>
> díky
> Jirka
>

Dají se velice dobře vyčistit tak, že je dáte na laťce do myčky na
nádobí. Jsou pak jako nové. Jenom je potřeba, stejně jako u nových misek
je nechat včelami "přijmout", tj. nechat prázdné tak dva až tři dny ve
včelstrvu, kde si je dočistí a mírně potáhnou okraje misek voskem.

S pozdravem

Lněnička
>
> A otázka pro chovatele... Používáte vždy nové matečníkové
> misky z umělé hmoty, nebo je čistíte?
>
> Ať to bzučí.
>
> jose
>

> a
> bude hajit zajmy vetsich vcelaru, farem, obchodniku a zpracovatelu medu
> proti nekterym nekompetetnim a nesmyslnym cinum CSV.
> Pokud Vas zajima vice, muzete si to vsechno najit na www.medocentrum.cz
> Dekuji
> jan loffelmann
>

Já nevím... Nekompetentní a nesmyslné činy mohou být nekompetentní a
nesmyslné z Vašeho pohledu. Pokud by byl použit jiný úhel pohledu,
již se takto nutně jevit nemusí...
Je pěkné, že vaše sdružení bude hájit zájmy větších včelařů, farem a
jiných, ale kdo jiný by měl chránit zájmy malovčelařů když ne Svaz?
Pro Vás zcela jistě nebude problém si najmout právníky či lobbovat na
příslušných místech, ale my na tuhle práci máme organizaci.
Nepsal jste přesně o jaká rozhodnutí se jedná. O dovoz medu? Je
jasné, že obchodníkům jde o zisk, to je pochopitelné. Ale pokud by se
dovezený med měl stát zdrojem nemocí, jako např. moru, pak je zcela
logické že je nutné přijmout nějaká protiopatření. Ke kvalitě se
nebudu vyjadřovat, tu nechť posoudí konzument sám.
Dovoz matek? Inu, dovezme si matky... Dovezme si Buckfesta, Cyperku,
já nevím co ještě... Buďme tolerantní k těmto věcem... Ale pak
nechtějme mít mírné včely, nechtějme mít včely zdravé... Apropos...
Jak že se zde objevil varroa???

Můžete reagovat podrážděně, nebo klidně... Já se snažím o to druhé...

Hezký den všem

Josef
Šamalík

______________________________________________________________________
Reklama:
Jsi připraven na nejvyhodnejši surfování přes http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55048%26url=http://www.razdva.cz

Ma pel velky vpliv aj na zdravotny stav vciel nieje len potrava pre plod.
Jeden stary vcelar mi radil aby som vcielky umistnil blisko luka a lesa, nie v polnohospodarsky rozvinutej oblasti.
Vraj sa tak vyhnem nemociam vciel, okrem kliestika.
Ake mate skusenosti, moze to byt pravda.

Stefan

Tak s timhle nazorem plne souhlasim. Zda se, ze se tu vytvoril monopol, ktery jak sam priznava pokryva 80% trhu s medem. Vite ja znam p. Spacka osobne a nedovedu si predstavit, ze by hajil jiné zajmy nez sve vlastní. Co na to antimonopolni urad? No nic, vse dobre, ale zde se nejedna o pomoc vcelarum, ale o evidentni boj o stazeni trhu, diktovani cen a podminek kvality aj. Osobne z toho nemam dobry pocit.

František Rousek
Hradec Kralove

> a
> bude hajit zajmy vetsich vcelaru, farem, obchodniku a zpracovatelu medu
> proti nekterym nekompetetnim a nesmyslnym cinum CSV.
> Pokud Vas zajima vice, muzete si to vsechno najit na www.medocentrum.cz
> Dekuji
> jan loffelmann
>

Já nevím... Nekompetentní a nesmyslné činy mohou být nekompetentní a
nesmyslné z Vašeho pohledu. Pokud by byl použit jiný úhel pohledu,
již se takto nutně jevit nemusí...
Je pěkné, že vaše sdružení bude hájit zájmy větších včelařů, farem a
jiných, ale kdo jiný by měl chránit zájmy malovčelařů když ne Svaz?
Pro Vás zcela jistě nebude problém si najmout právníky či lobbovat na
příslušných místech, ale my na tuhle práci máme organizaci.
Nepsal jste přesně o jaká rozhodnutí se jedná. O dovoz medu? Je
jasné, že obchodníkům jde o zisk, to je pochopitelné. Ale pokud by se
dovezený med měl stát zdrojem nemocí, jako např. moru, pak je zcela
logické že je nutné přijmout nějaká protiopatření. Ke kvalitě se
nebudu vyjadřovat, tu nechť posoudí konzument sám.
Dovoz matek? Inu, dovezme si matky... Dovezme si Buckfesta, Cyperku,
já nevím co ještě... Buďme tolerantní k těmto věcem... Ale pak
nechtějme mít mírné včely, nechtějme mít včely zdravé... Apropos...
Jak že se zde objevil varroa???

Můžete reagovat podrážděně, nebo klidně... Já se snažím o to druhé...

Hezký den všem

Josef
Šamalík

______________________________________________________________________
Reklama:
Jsi připraven na nejvyhodnejši surfování přes http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55048%26url=http://www.razdva.cz

Aj zaujmy vetsich vcelarov a fariem byvaju v protiklade k zaujmom
obchodnikov a spracovatelov medu ...

Z obsahu stranky mam pocit, ze producenti / rozumej vcelary / zaujimaju
zdruzenie, len ako dodavatel suroviny. Ciele zdruzenia su postavene pre
obchodnikov a spracovatelov. / viz vynatok z ich stranky /

Vcelarov zastupuje zvaz. Mozno by vacsi vcelary potrebovali vlastnu
organizaciu, ktora by sa zaoberala ich specifickymi poziadavkami / ci uz
vramci zvazu, alebo v spolupraci s nim /,ale pochybujem ze im to zabezpeci
toto zdruzenie.


Matej





Pan Halada byl pověřen jednáním na SVS pro získaní veškerých
informaci o
nově připravované vyhlášce o provozování výkupu medu a stanoveni
norem a
evidenci na výkupny medu a také pro zpracovny medu.

Cílem SVOZM je aby veškeré zpracovny medu odpovídali normám EU v co
možná
nejkratší době stejně jako to platí pro mlékarenské a masné
zpracovatelské
provozy








> a
> bude hajit zajmy vetsich vcelaru, farem, obchodniku a zpracovatelu medu
> proti nekterym nekompetetnim a nesmyslnym cinum CSV.
> Pokud Vas zajima vice, muzete si to vsechno najit na www.medocentrum.cz
> Dekuji
> jan loffelmann
>

Zájmy prvovýrobců jsou povětšinou odlišné od zájmů zpracovatelů
a zájmy výrobců jsou odlišné od obchodníků.
Na cukr stát dává kvóty, ale med by nákupdi najraději nakupovali zadarmo
a stát to v tomhle případě nezajímá.

Ale myslím že obchodnická a zpracovatelská loby funguje i bez svazu.
Kdo radil státu, když vytvářel obecnou normu kvality medu, která dovoluje
dovézt jakýkoli produkt na hranici kvašení?
A kdo dovezl med s morem byly též obchodníci a zpracovatelé.
Takže to vypadá, že zájmy této skupiny v některých případech včelařům a
prvovýrobcům přímo škodí.

I dnes jsou podle mě normy měkké v označování původu medu.
Z hlediska bioflavonoidů a látek, které jsou potřebné pro imunitu v
prostředí ve kterém
konzument žije. Tudíž podle mého názoru nemusí mít pro konzumenta dovezené
medy
plnohodnotý vliv medy z Argentiny či Číny.
Ale v ceně se tato vlastnost moc neprojevuje. Nebo se mýlím?

Arnošt

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 07, 2003 11:50 AM
Subject: Antwort: Re:



Aj zaujmy vetsich vcelarov a fariem byvaju v protiklade k zaujmom
obchodnikov a spracovatelov medu ...

Z obsahu stranky mam pocit, ze producenti / rozumej vcelary / zaujimaju
zdruzenie, len ako dodavatel suroviny. Ciele zdruzenia su postavene pre
obchodnikov a spracovatelov. / viz vynatok z ich stranky /

Vcelarov zastupuje zvaz. Mozno by vacsi vcelary potrebovali vlastnu
organizaciu, ktora by sa zaoberala ich specifickymi poziadavkami / ci uz
vramci zvazu, alebo v spolupraci s nim /,ale pochybujem ze im to zabezpeci
toto zdruzenie.


Matej

> Ale myslím že obchodnická a zpracovatelská loby funguje i bez
> svazu. Kdo radil státu, když vytvářel obecnou normu kvality
> medu, která dovoluje dovézt jakýkoli produkt na hranici
> kvašení?

Med,který odpovídá normě tj. 20 % obsahu vody by kvasit neměl.

>A kdo dovezl med s morem byly též obchodníci a
> zpracovatelé. Takže to vypadá, že zájmy této skupiny v
> některých případech včelařům a prvovýrobcům přímo škodí.
>

Pokoušejí se jej dovážet stále. Proto ten odpor proti SVS a nařízení
ředitele SVS 1/2003.


> I dnes jsou podle mě normy měkké v označování původu medu.
> Z hlediska bioflavonoidů a látek, které jsou potřebné pro
> imunitu v prostředí ve kterém konzument žije. Tudíž podle
> mého názoru nemusí mít pro konzumenta dovezené medy
> plnohodnotý vliv medy z Argentiny či Číny. Ale v ceně se tato
> vlastnost moc neprojevuje. Nebo se mýlím?

Plný souhlas.


>
>
> Aj zaujmy vetsich vcelarov a fariem byvaju v protiklade k
> zaujmom obchodnikov a spracovatelov medu ...

Také mám, s našimi 150 včelstvy velmi podobný názor.

>
> Z obsahu stranky mam pocit, ze producenti / rozumej vcelary /
> zaujimaju zdruzenie, len ako dodavatel suroviny. Ciele
> zdruzenia su postavene pre obchodnikov a spracovatelov. / viz
> vynatok z ich stranky /
>
> Vcelarov zastupuje zvaz. Mozno by vacsi vcelary potrebovali
> vlastnu organizaciu, ktora by sa zaoberala ich specifickymi
> poziadavkami / ci uz vramci zvazu, alebo v spolupraci s nim
> /,ale pochybujem ze im to zabezpeci toto zdruzenie.
>
Necítím takovou potřebu. Sdružení spíš potřebují zpracovatelé a výkupci.
Většina velkých včelařů - 200 a více o kterých vím nemá proti ČSV
většinou nic, spíš naopak působí jako funkcionáří místního, případně
okresního nebo celorepublikového dosahu, protože při jakémkoliv průšvihu
ztratí výrazně víc než včelař s 10 včelstvy.
>

S pozdravem

Lněnička

> Matej
>
>

Zcela se ztotožňuji.
Jsem pro přísnější normy( zásluhou Svazu a následně -doufám - zákonnými
úpravami), které znemožní oblbování ( nejen) spotřebitele medu. Co třeba
povinnost uvést velkým oranžovým písmem ( 8mm ) na etiketě ( např. dovezeno
z Číny - proč ne - když to bude redy ). Dokonce bych byl i pro povinnost
uvádět způsob chovu ( něco jako je u ledniček se uvádí třída spotřeby - A,
B, C.. a zda je plněna ozón ohrožujícími médii...) proč neuvádět u
potraviny, která se blíží léku ( nachlazení....) zda včelstva byla léčena
přípravky, které mohou ( i zprostředkovaně ) poškozovat lidské zdraví?
Jiný příklad-žádný elektrický spotřebič ( vrtačka, vařič, fén) by u nás
neměl přijít do prodeje bez příslušného schválení OBJEKTIVNÍ zkušebnou.
Proč ne med a jiné včelí produkty ( včetně matek určených pro další rozchov)
?
Zatím je to tak, že jedinou starostí výkupce medu je: cena, vodivost a obsah
vody v medu. To postačuje, aby TO bylo vykoupeno, zpracováno a
distribuováno.
Já se ( při aplikaci současně platných veterinárních opatření ) nemusím za
med svých včel stydět - hrdě ho prodávám stále se rozšiřujícímu okruhu svých
známých za ( zatím stále se zvyšující ) cenu, kterou určuje trh ( respektive
cena v supermarketu - tedy - ejhle - distributoři medu). Při výkupu medu
jsem měl ( za dvacet let ) paradoxně pouze jediný problém: pastovaný med
výkupce odmítl z obavy, aby se "nenakazil" ostatní med v sudu! ( Budiž tvá
prozíravost požehnána mínusovou prémií od tvého šéfa).
No- konec srandy:
Jak jsem již mnohokrát uvedl - produkcí, ani distribucí medu bych se živit
nechtěl. Je to tvrdá řehole a nedivím se, že hledají způsob, jak ovlivnit
prospěch svého počínání. Já se budu prát ( verbálně ) za to, aby se hrálo
podle pravidel férových pro obě strany ( vždy jsou dvě a třetí to rozhodne).
Kdo ta pravidfla stanoví a na základě jakého vlivu?.......
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

Já nevím... Nekompetentní a nesmyslné činy mohou být nekompetentní a
nesmyslné z Vašeho pohledu. Pokud by byl použit jiný úhel pohledu,
již se takto nutně jevit nemusí...
Je pěkné, že vaše sdružení bude hájit zájmy větších včelařů, farem a
jiných, ale kdo jiný by měl chránit zájmy malovčelařů když ne Svaz?
Pro Vás zcela jistě nebude problém si najmout právníky či lobbovat na
příslušných místech, ale my na tuhle práci máme organizaci.
Nepsal jste přesně o jaká rozhodnutí se jedná. O dovoz medu? Je
jasné, že obchodníkům jde o zisk, to je pochopitelné. Ale pokud by se
dovezený med měl stát zdrojem nemocí, jako např. moru, pak je zcela
logické že je nutné přijmout nějaká protiopatření. Ke kvalitě se
nebudu vyjadřovat, tu nechť posoudí konzument sám.
Dovoz matek? Inu, dovezme si matky... Dovezme si Buckfesta, Cyperku,
já nevím co ještě... Buďme tolerantní k těmto věcem... Ale pak
nechtějme mít mírné včely, nechtějme mít včely zdravé... Apropos...
Jak že se zde objevil varroa???

Můžete reagovat podrážděně, nebo klidně... Já se snažím o to druhé...

Hezký den všem

Josef
Šamalík

______________________________________________________________________
Reklama:
Jsi připraven na nejvyhodnejši surfování přes
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=55048%26url=http://www.razdva.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 5.7.2003

> -----Original Message-----
> From: jkala [mailto:pepa.kala/=/volny.cz]
> Sent: Tuesday, July 08, 2003 1:02 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re:
>
>
> Zcela se ztotožňuji.
> Jsem pro přísnější normy( zásluhou Svazu a následně -doufám -
> zákonnými úpravami), které znemožní oblbování ( nejen)
> spotřebitele medu. Co třeba povinnost uvést velkým oranžovým
> písmem ( 8mm ) na etiketě ( např. dovezeno z Číny - proč ne -
> když to bude redy ).

Oranžovými písmeny to tam sice není ale stojí to tam. Také jeden ze
členů združení o kterém se bavíme dodává med, kde stojí - pozor není to
přesná citace - Med od našich včelařů a země původu je uváděna Čínská
lidová republika. To jsem netušil, že jsme okupovali Peking.

Proto by měl být propagován český med.

> Dokonce bych byl i pro povinnost uvádět
> způsob chovu ( něco jako je u ledniček se uvádí třída
> spotřeby - A, B, C.. a zda je plněna ozón ohrožujícími
> médii...) proč neuvádět u potraviny, která se blíží léku (
> nachlazení....) zda včelstva byla léčena přípravky, které
> mohou ( i zprostředkovaně ) poškozovat lidské zdraví? Jiný
> příklad-žádný elektrický spotřebič ( vrtačka, vařič, fén) by
> u nás neměl přijít do prodeje bez příslušného schválení
> OBJEKTIVNÍ zkušebnou. Proč ne med a jiné včelí produkty (
> včetně matek určených pro další rozchov) ?

To by bylo nezajistitelné. Představte si, že by museli všichni včelaři
dělat pro prodej medu rozbor z každé konve. To je nereálné.

S pozdravem

Lněnička

Mna by zaujimalo kto sa povazuje za velkovcelara. Som
to i ja s 25 vcelstvami alebo to zavisi od celkovej
produkcie medu (napr. nad 2000 kg).
Okrem toho si myslim, ze aj keby sa spojili vsetci
vcelari z Ceskoslovenska a spolu diktovali cenu tak zo
svetoveho hladiska by boli oproti statom ako Cina len
kvapkou v mori.
Skor sa stotoznujem s nazorom, ze treba presadzovat
vyssiu kvalitu medu - nie zahrievat ho na 100 °C a
popridavat do neho x prisad aby nikdy nestuhol. Okrem
toho zacat osvetu, ze ked clovek kupuje med z mimo
Európy kupuje macku vo vreci (napr. z USA, kde pchaju
neustale do vciel rozne lieciva a ich vcely nosia med
z geneticky upravenych rastlin).

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
SBC Yahoo! DSL - Now only $29.95 per month!
http://sbc.yahoo.com

Letos je zvýšený výskyt hadů v naší oblasti Orlických hor v okolí včelnic. Prosím o pomoc odborníků,jaké jsou typické znaky pro zmiji, musí mít klikatou čáru na hřbetě a její zbarvení. Předem děkuji. Ducháč.

Snad budou stačit tyhle stránky:

http://psaci.misto.cz/_MAIL_/biologie/isek/zmije.html

S pozdravem

Lněnička

p.s.

Tady je celý text:

Zmije obecná

Třída: plazi - Reptilia:

Plazi jsou obratlovci s proměnlivou tělesnou teplotou, kteří se, na
rozdíl od obojživelníků, stali během vývoje mnohem méně závislí na
vodním prostředí, i když některé druhy jsou druhotně opět do značné míry
přizpůsobeny životu ve vodě. Kostra je pevnější, dokonale zkostnatělá,
lebka je spojena s páteří jediným kloubem, žebra jsou vytvořena, někdy
ale značně tvarově pozměněna (u želv jsou součástí krunýře). Pokožka je
silně zrohovatělá a vytváří šupiny nebo větší rohovité štítky. Dýchacím
orgánem jsou po celý život plíce, u některých vodních želv slouží navíc
k přijímání kyslíku z vody prokrvená sliznice úst a párový měchýř,
ústící do konečníku. Trávicí, vylučovací a pohlavní ústrojí končí
společně kloakou.

Plazi většinou kladou vejce (vejcorodost - oviparie), u některých druhů
je kladení pozdrženo až do doby, kdy mládě opouští skořápku
(vejcoživorodost - ovoviviparie). U několika málo cizokrajných druhů
dochází k primitivní placentaci, k vyživování zárodku mateřským
organismem a ke skutečné živorodosti (viviparie). Zárodek ve vejci
vytváří, na rozdíl od obojživelníků, ryb a kruhoústých, zárodečné obaly
(amnion, seróza) a v další přídatný obal se vyvíjí alantois. Vývoj je
přímý bez proměny, vylíhlé mládě se ve všech podstatných znacích shoduje
s dospělými.

Plazi obývají nejrůznější prostředí, žijí na souši, v mořích i ve sladké
vodě. Největší množství druhů žije v teplých krajích, za severní polární
kruh zasahují v Evropě jen 3 druhy. Počet současných druhů je odhadován
asi na 4000 až 5000. Třída plazů se dělí na 4 podtřídy (podle jiných
systematiků na 4 řády): hatérie - Rhynchocephalia, želvy - Testudinata,
krokodýlové - Loricata a šupinatí - Squamata. Z nich pouze želvy a
šupinatí se vyskytují také v naší fauně.

Řád: šupinatí - Squamata:

Řád šupinatých zahrnuje plazy většinou dosti protáhlého těla, s kůží
pokrytou rohovitými šupinami. Končetiny jsou buď vytvořeny, nebo
scházejí. Tlama je ozubená, zuby jsou narostlé na povrchu čelistí, popř.
i na kostech patrových a křídlatých (maxillare, dentale, palatinum,
pterygoideum), nejsou vklíněny v zubním lůžku. Samci mají párový
vychlípitelný penis. Naše druhy jsou vejcorodé nebo vejcoživorodé.

Podřád: hadi - Ophidia (=Serpentes):

Končetiny i ramenní pletenec vždy scházejí, u některých cizokrajných
druhů jsou zachovány rudimenty zadních končetin a pánve. Oční víčka
přerostlá přes oko, průhledná. Tělo kryto na hřbetě a na bocích šupinami
vejčitého nebo kosočtverečného tvaru, hladkými, nebo s úzkým podélným
kýlem, na bocích poněkud širšími než na hřbetě. Břicho je pokryto
jedinou řadou příčných obdélníkových štítků (ventralia), spodní strana
ocasu u našich druhů vždy dvěma řadami štítků (subcaudalia). Ušní
bubínek chybí. Je známo asi 1500 druhů hadů, rozdělených do 11 čeledí. U
nás bylo bezpečně zjištěno 5 druhů, patřících dvěma čeledím.

Čeleď: zmijovití - Viperidae:

Zmijovití jsou vesměs jedovatí hadi s 1 párem dutých, trubičkovitých
jedových zubů (někdy i s dalšími, náhradními, postupně dorůstajícími
zuby) v horní čelisti a s menšími nejedovatými zuby na dolní čelisti, na
kostech patrových a křídlatých. Jedové zuby jsou v zavřené tlamě
sklopeny špičkou dozadu (obr. 4a), při otevření tlamy se kolmo vztyčí
(obr. 4b). Hlava dosti široká, zřetelně zúžením oddělená od trupu, je
svrchu kryta převážně menšími štítky a šupinami (obr. 3). Jejich
velikost a počet jsou velmi proměnlivé. Tělo je poměrně tlusté, na konci
se náhle zužuje v krátký, tenký ocas. Zornice oválná až štěrbinovitá,
svislá. V Evropě pouze 1 rod.

Rod: zmije - Vipera Laurenti, 1768:

Hlava protáhle vejčitá, v přední části poměrně široká, shora zploštělá.
Štítky horního rtu odděleny od oka řadou drobných štítků, stejně tak
nadoční štítek od štítku čelního. Oko je posazeno poměrně vysoko,
nadoční štítek tvoří vodorovnou hranu v podobě "obočí". Šupiny na
svrchní straně těla úzce oválné, výrazně kýlnaté, na bocích poněkud
širší, hladké. Anální štítek nepárový. Vejcoživorodé. Ze 4 druhů
žijících na evropské pevnině byl u nás spolehlivě zjištěn jediný.

Zmije obecná - Vipera berus (Linnaeus, 1758):

Popis: Tělo poměrně zavalité, ocas krátký a tenký, zaujímá 8 až 14 %
celkové délky (obr. 1). Hlava dosahuje 4,5 až 5,5 % délky těla. Na horní
konec nepárového rostrálního štítku na špičce čenichu navazuje dvojice
vedle sebe stojících malých štítků (apicalia). Nozdra vyúsťuje uprostřed
1 štítku. Po stranách tlamy 8 až 9 labialií (retní štítky lemující horní
ret na jedné straně hlavy, nepočítaje rostrální štítek na špičce tlamy),
21 šupin v šikmé řadě (vzácně 19 nebo 23) (šupiny v šikmé řadě kolem
trupu, mimo široké štítky břišní (největší počet najdeme nikoli na
nejtlustším místě, ale asi v 1/3 délky trupu)), 132 až 158 ventralií
(břišní štítky, od prvního, zřetelně napříč protaženého, až ke štítku
řitnímu - análnímu (tento nepočítaje)), 24 až 26 subcaudalií (dvojice
podocasních štítků na spodní straně ocasu, od kloakálního otvoru po
konec ocasu, obr. 6). Tvar hřbetní šupiny - obr. 5.

Zbarvení: Velmi proměnlivé. U normální formy bývá samec svrchu šedý s
černou kresbou (obr. 2). Štítky na horním rtu jsou bílé, břicho
černošedé, někdy se světlejšími skvrnkami, spodní strana ocasu je žlutá.
Oko je červené, se svislou zornicí. Samice je zbarvena někdy šedě jako
samec, jiné exempláře jsou hnědošedé s tmavohnědou nebo černošedou
kresbou. Zbarvení mláďat bývá červenohnědé. Někdy se vyskytnou barevné
odchylky s nezřetelným hřbetním pruhem: forma zbarvená sytě černě, s
bílými štítky na horním rtu a se žlutou spodní stranou ocasu - Vipera
berus morpha prester (Linnaeus, 1758) a vzácnější rezavá až červenohnědá
forma - Vipera berus morpha chersea (Linnaeus, 1758). Tyto barevné
odchylky se kromě množství kožního pigmentu ničím neliší od normálních
zmijí.

Velikost: Celková délka samic až 90 cm, u samců až 70 cm, obvykle však
obě pohlaví dorůstají menších rozměrů.

Pohlavní rozdíly: Kromě zbarvení se samci odlišují menší velikostí a
poměrně delším ocasem. U samců představuje délka ocasu asi 10 až 14 %
celkové délky, u samic 8 až 12 %.

Rozšíření: Žije téměř po celé Evropě kromě Irska, jižní části
poloostrova Pyrenejského, Apeninského a Balkánu, severní části
Skandinávie (asi od 69° s. š.) a oblastí kolem Černého a Kaspického
moře. V Asii se vyskytuje zhruba mezi 50 až 60° s. š. až po Dálný Východ
a na Sachalinu.

V ČR: Zmije obecná severní - Vipera berus berus (Linnaeus, 1758) je
rozšířena po většině území státu mimo nejhustěji obydlené a intenzívně
obdělávané oblasti. Nevyskytuje se obvykle v nížinách. Ve vyšších
polohách je hojnější.

Biologie: Obývá lesy, paseky, rašeliniště, horské louky. Její potravu
tvoří hlavně myši, žáby, ještěrky, zejména ještěrka živorodá, v mládí i
větší hmyz. Zmije je aktivní především v noci, za slunečného dne se
vyhřívá. Klade vejce s blanitým obalem nebo rodí přímo živá mláďata
(ovoviviparie). Je jediným naším jedovatým plazem. Uštknutí mívá
nejvážnější následky u dětí a osob s oslabeným zdravím nebo tehdy,
zasáhlo-li hlavu nebo povrchovou cévu. (První pomoc: končetinu nad ránou
stáhnout obvazem, rychle dopravit k lékaři pro injekci séra. Ránu
nevysávat ani nerozřezávat, nepodávat alkohol.) Nebezpečnost zmije bývá
zveličována, had uštkne jen tehdy, cítí-li se sám ohrožen nebo byl-li
přišlápnut. Pokud může, člověku se vyhýbá a skrývá se, přitom někdy
vniká i do vody. Zprávy o zmiji pronásledující člověka jsou naprosto
nepodložené. I zmije zasluhuje ochrany jako činitel biologické rovnováhy
v přírodě, jako významný hubitel myšovitých hlodavců.

Další 2 druhy zmijí zasahují z jihovýchodní Evropy do středního Podunají
a do blízkosti našich hranic, spolehlivé doklady o výskytu na našem
území však chybí. Jsou to: zmije menší neboli rákošská - Vipera ursini
(Bonaparte, 1835) dorůstající nejvýše 60 cm a vyznačující se jediným
nepárovým štítkem (apicale) svrchu nad štítkem rostrálním na špičce
tlamy, a dále zmije růžkatá, dříve známá jako písečná - Vipera amodytes
(Linnaeus, 1758) až 90 cm dlouhá, se špičatým vztyčeným růžkem na špičce
čenichu. Oba druhy mají rovněž na hřbetě klikatý tmavý pruh a mohou být
zaměněny se zmijí obecnou.

Obrazová příloha:

obr. 1 - Tvar těla zmije. Porovnání poměru délky těla a ocasu (šipka
označuje polohu kloakálního otvoru)

obr. 2 - Zmije obecná (Vipera berus)

obr. 3 - Označení štítků na hlavě zmije: a rostrale, b apicalia, c
nasale, d canthalia, e praefrontalia, f frontale, g circumorbitalia, h
superorbitale (supraoculare), j parietalia; lg. c. měření délky hlavy u
hadů

obr. 4a,b - Schéma lebky zmije v klidu a při otevření tlamy: ag kost
úhlová (angulare), d kost zubní (dentale), jz jedový zub, mx
hornočelistní kost (maxillare), p kost temenní (parietale), pt kost
křídlovitá (pterygoideum), sq kost šupinová (squamosum), tr kost příčná
(transversum), q kost čtvercová (quadratum)

obr. 5 - Tvar hřbetní šupiny zmije obecné

obr. 6 - Uspořádání štítků v okolí kloakálního otvoru u zmije


> -----Original Message-----
> From: Ducháč [mailto:DuchacVaclav/=/seznam.cz]
> Sent: Tuesday, July 08, 2003 9:29 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Hadi
>
>
> Letos je zvýšený výskyt hadů v naší oblasti Orlických hor v
> okolí včelnic. Prosím o pomoc odborníků,jaké jsou typické
> znaky pro zmiji, musí mít klikatou čáru na hřbetě a její
> zbarvení. Předem děkuji. Ducháč.
>

Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství 1990-2002 (bez roku 1995, ten nemám), může si je stáhnout z www.pol.pc.cz/obsahy.zip .

Přidal jsem i jednoduchý vyhledávač - orientace v cca 2500 článcích by bez něho byla poněkud obtížná.

Pol

> Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství 1990-2002
> (bez roku 1995, ten nemám), může si je stáhnout z
> www.pol.pc.cz/obsahy.zip .

> Přidal jsem i jednoduchý vyhledávač - orientace v cca 2500 článcích
> by bez něho byla poněkud obtížná.

> Pol

Už je to i na obvyklé konferenční adrese pro stahování souborů:

http://www.vcely.or.cz/files

Zdraví všechny


J. P. Baudiš

Jsem včelař, který má pět včelstev a svoji produkci si prodám sám a lidé ví naprosto přesně co kupují. Neprodám sice každému, protože reklamní masáž obvyklou v obchodnické praxi nepoužívám. Některým lidem se můj med zdá drahý, moc tuhý atd.... Nemusím se snižovat k různým obchodnickým trikům. Naposled mě dojal jeden výrobce či obchodník, který na sklenici s medem napíše velkými písmeny LESNÍ MED a zezadu písmeny téměř k nepřečtení "lesní med = smíšený med". Odkud med je nebo země původu jsem se nedozvěděl. Bohužel si nepamatuji výrobce. Neznalý zákazník je samozřejmě snadná kořist.
Zájmy včelařů a obchodníků jsou samozřejmě rozdílné. Pokud budu chovat včely poctivě, tak pro mne není problém se vejít do tvrdé normy. Pokud bude zákazník seznámen s pravdivými informacemi o medu, tak si rád připlatí. Pokud bude na medu napsáno čestně (povinně?), že včelstva byla ošetřena antibiotiky, že pochází z Číny a že med je sesbíraný z geneticky manipulovaných rostlin, tak věřím, že se asi moc dobře prodávat nebude. Chápu rozčilení obchodníků, ale musí chápat naše obavy ze zavlečení nemocí.
Já sám mám ještě docela obavy z toho, až se zde skutečně rozjede konkurence mezi včelařskými farmami po vstupu do EU. Aby pod konkurenčním tlakem farmáři nezačali třeba po velkých zimních ztrátách dovážet oddělky, včely a matky bůh ví odkud.

Pavel Benda

Ahojte

Cele Slovensko je zakvitnute od slnecnice. Meduje v
tomto veternom počasí vobec ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
SBC Yahoo! DSL - Now only $29.95 per month!
http://sbc.yahoo.com

Na Záhorí zacala medovat az teraz po tom ochladení. V minulotyzdnovych
horucavach takmer vobec nemedovala.

Matej

Ahojte

Cele Slovensko je zakvitnute od slnecnice. Meduje v
tomto veternom počasí vobec ?

My mame vcelstva blizko Senca a meduje az prekvapivo dobre. Zrejme to zavisi nielen od pocasia ale aj od pody a pod.

Peter

MP> Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství 1990-2002
Díky, dobrá a užitečná práce pro všechny. Až někdy půjdu kolem knihovny,
zkusím ten rok 95 (pokud to někdo neudělá dřív).
Ještě holt ty vnitřky článků, ale o to už jsme tu (ne)vyřešili...
zdravím
ivan

Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text). Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by mnoho z nás ocenilo.

Naprosto souhlasím - i stránky ČSV by to mohlo obohatit!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Wednesday, July 09, 2003 12:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Hledání v časopisech Včelařství


Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není
dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné
jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat
Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické
publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text).
Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již
nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by
mnoho z nás ocenilo.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

> Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není
> dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné
> jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat
> Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické
> publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text).
> Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již
> nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by
> mnoho z nás ocenilo.

Chtít po svazu Včelařství v PDF je jako chtít od Telecomu Internet za paušál
:)

Honza

Ale já osobně si myslím, že plakat tady je špatné místo.
Je na rozhodování Vedení zvazu, jestli články na internetu bodou nebo ne?
Podle stanov mám pocit, že se i výbor musí řídit usnesením vrcholného orgánu
a to není výbor svazu.
Takže bychom měli spíš dotlačit naše funkcionáře v obvodních organizacích,
kteří povětšinou ani nevědí,
co je internet, nebo to ani neslyšeli, že něco takového existuje :o)(!), aby
se tato záležitist projednala na členské schůzi.
Snad všichni nejsou zabednění, aby se odhlasovali záližitosti, které mají
delegát na vašších postech prosazovat.
No a jestli je prosazovat nebudou, tak další rok postavit někoho jiného.

Možná je to jen teorie, už jsem tu zkostnatěělost organizace kritizoval, ale
asi je to jediná možnost,
jak rozhodnutí vedení svazu korigovat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2003 2:38 PM
Subject: Re: Hledání v časopisech Včelařství


> > Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není
> > dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné
> > jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat
> > Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické
> > publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text).
> > Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již
> > nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by
> > mnoho z nás ocenilo.
>
> Chtít po svazu Včelařství v PDF je jako chtít od Telecomu Internet za
paušál
> :)
>
> Honza

Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv časopisů Včelařství v PDF formátu včetně aktuálních výtisků, by se nemuselo rozhodovat až takto složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se rozhodlo v redakci či ve vedení. Časopis se stejně sází na počítači a uložit ho v PDF formátu a dát na internet je záležitostí několika minut.

Myslím, že časopis na internetu by byl také slušná reklama včelařství.

Z velmi dobré kvality časopisu soudím, že redakce je složena z fajn lidí, tak nevím, proč by elektronickému publikování měli nějak bránit.

Pokud máte kontakty na někoho z redakce, zkuste jim to navrhnout. Já bohužel nikoho neznám.

Petr.

Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V
predchozich letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s
dodatecnym publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna
vetsina zijicich autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite
objevi u nezijicich, jejichz autorska prava, zejmena pozitky z
nich, prosla dedickym rizenim. Dalsi problem se objevi u
fotografii, zachycujicich napriklad nevcelarske objekty. Neco
jineho je publikace ve vnitrnim svazovem casopise a neco jineho
je jejich zverejneni na celosvetove siti.

Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
casopisu koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
Samozrejme, aby casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse
vznikne jiste o tom, zda dobrovolnou), byl by asi na internetu
publikovan s urcitou casovou prodlevou, jak je obvykle u jinych
odbornych casopisu. Naproti tomu by se v teto rubrice mohly
objevovat napr. potrebne formulare pro vytisknuti na tiskarne
namisto jejich vytrhavani z prostreni casti casopisu.

Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.

Pepa


>Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
>časopisů Včelařství v PDF


>formátu včetně aktuálních výtisků, by se
>nemuselo rozhodovat až takto
>složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
redakci či ve

>vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
>uložit ho v PDF formátu a dát

>na internet je záležitostí několika minut.


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

adresa je v tiráľi časopisu. O této věci vąak já komunikovat nebudu, to bych
tomu vytřel zrak-já v ovládání PC tak tak stíhám běľné uľivatelské věci.
Není vąak třeba ľádných obav-mně se přístup a jednání ąéfredaktora ( s
jinými členy redakce jsem zatím nekomunikoval ) jeví novinářsky
profesionální a korektní ( myslím, ľe to je i na stránkách tiątěného vydání
znát).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> Pokud máte kontakty na někoho z redakce, zkuste jim to navrhnout. Já
> bohužel nikoho neznám.
>
> Petr.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Bylo schváleno "navržené" na valné hromadě Včely Předboj?

Co tam bylo schváleno? Nebo neschváleno !?
----- Original Message -----
From: "Duąan" <stranak.d/=/iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2003 10:57 PM
Subject: Valná hromada


> Bylo schváleno "navržené" na valné hromadě Včely Předboj?

       Souhlasím s Tebou!!! Základní výhoda elektronické podoby všeho je
opakovatelnost použití a neopotřebovatelnost (neroztrhá se časopis, nevyleje
se ti na něj nic apod.). Hlavně jakákoliv změna na formuláři stačí oznámit a
pak stáhnout aktuální vždy v potřebném termínu a ev. i zaslat
prostřednictvím el. pošty na ČSV. Předpokladem je samozřejmě el. podpis -
ale o tom radši nediskutovat. V první fázi by všem nám pomohlo určitě i
možnost vyplnění formulářů beznutnosti vpisovat svou rukou do něj a jen vše
podepsat a odeslat napříslušné místo!!!
       Publikace na Internetu je jedna z cest rozšíření informací pro ostatní -
třeba nečleny nebo i ze zahraničí - třeba najdou i cestu do našich řad ve
smyslu publikování svých zkušeností apod.

              Marek M.

-----Original Message-----
From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Wednesday, July 09, 2003 4:56 PM
To: vcelarska konfera
Subject: casopis na internetu


Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V
predchozich letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s
dodatecnym publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna
vetsina zijicich autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite
objevi u nezijicich, jejichz autorska prava, zejmena pozitky z
nich, prosla dedickym rizenim. Dalsi problem se objevi u
fotografii, zachycujicich napriklad nevcelarske objekty. Neco
jineho je publikace ve vnitrnim svazovem casopise a neco jineho
je jejich zverejneni na celosvetove siti.

Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
casopisu koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
Samozrejme, aby casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse
vznikne jiste o tom, zda dobrovolnou), byl by asi na internetu
publikovan s urcitou casovou prodlevou, jak je obvykle u jinych
odbornych casopisu. Naproti tomu by se v teto rubrice mohly
objevovat napr. potrebne formulare pro vytisknuti na tiskarne
namisto jejich vytrhavani z prostreni casti casopisu.

Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.

Pepa


>Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
>časopisů Včelařství v PDF


>formátu včetně aktuálních výtisků, by se
>nemuselo rozhodovat až takto
>složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
redakci či ve

>vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
>uložit ho v PDF formátu a dát

>na internet je záležitostí několika minut.


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Autorská práva jsou opravdu bolavé místo. Myslím, že většina autorů, kteří píší do včelařství, by proti elektronické publikaci nic neměla, jak říká kolega. Pochybuji že články píší kvůli finanční odměně. Navíc si myslím, že zpřístupnění časopisu veřejnosti je také reklama včelařství, našich zájmů, existuje tu možnost informovat veřejnost atd. Ale jak již bylo naznačeno v předchozích reakcích, chce to zvážení odborníka - právníka.

Pokud si chcete půjčit časopis v knihovně, musíte do studovny a případné články si ofotit. Domů si půjčit pár časopisů nelze (alespoň u nás.) Proto myslím, že je pro spustu lidí jednodušší nalistovat www stránky svazu a podívat se do (třeba budoucího) archivu.

Co se týče úbytku odběratelů. Možná, že pár lidí si časopis bude číst na internetu, ale nevěřím, že by si davy lidí začali časopis odhlašovat. Ruku na srdce, myslím, že se všichni těšíme, až nám doručí časopis do schránky. Číst mnoho stran z blikajícího monitoru počítače není totéž jako držet v ruce krásný výtisk časopisu ještě voňavého z tiskárny, který si můžete otevřít a listovat v něm kdy chcete, ...

Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým zpožděním. Elektronická publikace (se současnými možnostmi přístupu) je především rychlým zdrojem informací s výbornými možnostmi pro vyhledávání. Navíc pro mnoho lidí je mnohem přístupnější archivovat informace na webu nebo na CD než v zaprášených policích, které zabírají mnoho místa.

Pěkný den! Petr.

Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.

A co se týká zpoždění el. podoby časopisu - myslím, že toto by se dalo
ošetřit chráněným přístupem k těm stránkám, na kterých by časopis byl. No -
a každý člen by si mohl zažádat o heslo a problém by byl vyřešen. Pak by
mohl mít i ne-člen za jistý roční poplatek (např. ten, co platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.

Myslím si, že PDF verze není až tak náročná a fotografie a ostatní info není
až tak velké!!! Databáze by sice v lecčem pomohla, ale její řešení je
nákladné (mysli časově), převod do PDF je rychlejší a snadší a pro mnoho
uživatelů Internetu snadnější!!! Co se týče chráněné sekce, tím by se
ošetřili trochu i autorská práva. Pro členy bychto také navrhoval zdarma,
popř. za symbolický poplatek (např. 10 Kč) a pro nečleny bych ale nedělal
úplnou sazbu jako když jsou členy, ale určitě by to neměla být symb. cena
(řekněme lidově něco mezi).

              Marek M.

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:26 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: casopis na internetu


Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.

A co se týká zpoždění el. podoby časopisu - myslím, že toto by se dalo
ošetřit chráněným přístupem k těm stránkám, na kterých by časopis byl. No -
a každý člen by si mohl zažádat o heslo a problém by byl vyřešen. Pak by
mohl mít i ne-člen za jistý roční poplatek (např. ten, co platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Myslím si, že tu ztrácíme čas a oťukáváme si prsty na klávesnici. Pokud se
totiž do debaty nezapojí nikdo z ČSV (předpokládám, že debatu sledují), tak
my sami nic nevyřešíme.

Zdeněk Čejka

Ale publikovat na netu se dá i bez časopisu Včelařství :o)!
Jen by musel být server, který by někdo redigoval.
A to taky není problém. Podobných je milion.
Ale pokud by to mělo mít ale odbornou úroveň, tak se to neobejde bez nákladů
... myslím náklady režijní.

Určitě to lez technicky zprostředkovat a zabezpečit i bez účasti svazu.
Jsou i shareware programy, které umí obsluhovat internetové noviny.

Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat internetové včelařské
noviny :o)))!?

Arnošt


----- Original Message -----
From: "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 7:48 AM
Subject: RE: casopis na internetu


> Souhlasím s Tebou!!! Základní výhoda elektronické podoby všeho je
> opakovatelnost použití a neopotřebovatelnost (neroztrhá se časopis,
nevyleje
> se ti na něj nic apod.). Hlavně jakákoliv změna na formuláři stačí oznámit
a
> pak stáhnout aktuální vždy v potřebném termínu a ev. i zaslat
> prostřednictvím el. pošty na ČSV. Předpokladem je samozřejmě el. podpis -
> ale o tom radši nediskutovat. V první fázi by všem nám pomohlo určitě i
> možnost vyplnění formulářů beznutnosti vpisovat svou rukou do něj a jen
vše
> podepsat a odeslat napříslušné místo!!!
> Publikace na Internetu je jedna z cest rozšíření informací pro ostatní -
> třeba nečleny nebo i ze zahraničí - třeba najdou i cestu do našich řad ve
> smyslu publikování svých zkušeností apod.
>
> Marek M.
>
> -----Original Message-----
> From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
> Sent: Wednesday, July 09, 2003 4:56 PM
> To: vcelarska konfera
> Subject: casopis na internetu
>
>
> Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
> technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V
> predchozich letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s
> dodatecnym publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna
> vetsina zijicich autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite
> objevi u nezijicich, jejichz autorska prava, zejmena pozitky z
> nich, prosla dedickym rizenim. Dalsi problem se objevi u
> fotografii, zachycujicich napriklad nevcelarske objekty. Neco
> jineho je publikace ve vnitrnim svazovem casopise a neco jineho
> je jejich zverejneni na celosvetove siti.
>
> Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
> casopisu koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
> Samozrejme, aby casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse
> vznikne jiste o tom, zda dobrovolnou), byl by asi na internetu
> publikovan s urcitou casovou prodlevou, jak je obvykle u jinych
> odbornych casopisu. Naproti tomu by se v teto rubrice mohly
> objevovat napr. potrebne formulare pro vytisknuti na tiskarne
> namisto jejich vytrhavani z prostreni casti casopisu.
>
> Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.
>
> Pepa
>
>
> >Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
> >časopisů Včelařství v PDF
>
>
> >formátu včetně aktuálních výtisků, by se
> >nemuselo rozhodovat až takto
> >složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
> redakci či ve
>
> >vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
> >uložit ho v PDF formátu a dát
>
> >na internet je záležitostí několika minut.
>
>
> --
> Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
> poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
> vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Souhlas.... Téľ dávám přednost papírové formě.
Ale kdyľ se v té haldě má člověk orientovat, tak bych ocenil elektronickou.
Protoľe jsem ten článek uľ nejspíą podrobněji četl,
tak bych si přečetl jen informaci, která mě právě teď zajímá.


Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Petr Sadovský" <sadovsky/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:14 AM
Subject: Re: casopis na internetu


>
> Pokud si chcete půjčit časopis v knihovně, musíte do studovny a případné
> články si ofotit. Domů si půjčit pár časopisů nelze (alespoň u nás.) Proto
> myslím, ľe je pro spustu lidí jednoduąąí nalistovat www stránky svazu a
> podívat se do (třeba budoucího) archivu.
>
> Co se týče úbytku odběratelů. Moľná, ľe pár lidí si časopis bude číst na
> internetu, ale nevěřím, ľe by si davy lidí začali časopis odhlaąovat. Ruku
> na srdce, myslím, ľe se vąichni těąíme, aľ nám doručí časopis do schránky.
> Číst mnoho stran z blikajícího monitoru počítače není totéľ jako drľet v
> ruce krásný výtisk časopisu jeątě voňavého z tiskárny, který si můľete
> otevřít a listovat v něm kdy chcete, ...
>
> Souhlasím, ľe na internetu by mohl být publikován s jistým zpoľděním.
> Elektronická publikace (se současnými moľnostmi přístupu) je předevąím
> rychlým zdrojem informací s výbornými moľnostmi pro vyhledávání. Navíc pro
> mnoho lidí je mnohem přístupnějąí archivovat informace na webu nebo na CD
> neľ v zapráąených policích, které zabírají mnoho místa.
>
> Pěkný den! Petr.

Hele Arnošte, klidně ti založím včelařskej server na publikaci článků, můžeš
být jedním z autorů.

Zdeněk Čejka

>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>

Databáze :o)! Konečně někdo rozumný, kdo ví o čem celou dobu mluvím :o)!

Se serverem bych si nedělal probémy. Ten se vždycky najde, pokud je tam co
dát.
Jeden k dispozici mám i s mySQL databází a podporou php + doménu 3tího řádu.
Podrobněji nebudu rozebírat. Kdo ví něco o webu ví o čem mluvím.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:25 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.
platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.

Přesně, napište tyhle požadavky oficiálně předsednictvu ÚV, případně,
pokud jste v ÚV a máte zájem, vystupte s tím na srpnovém zasedání v
diskusi.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Thursday, July 10, 2003 8:43 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: casopis na internetu
>
>
> Myslím si, že tu ztrácíme čas a oťukáváme si prsty na
> klávesnici. Pokud se totiž do debaty nezapojí nikdo z ČSV
> (předpokládám, že debatu sledují), tak my sami nic nevyřešíme.
>
> Zdeněk Čejka
>

V nástavku jsou zasunuty přepážky které vytvářejí,jednak prostory oplodnáčků a průchozí šachty.
Tento nástavek se pokládá naprodukční včelstvo, šachty jsou součástí vnitřního prostoru tohoto včelstva.

První oplodnáček v řadě od stěny nástavku je izolován šachtou.

první fáze:osazení opodnáčku,
šachty vyhřívají přes boční stěny oplodnáčky.čím větší polocha,tím více předaného tepla.Néni důvod mít zmenšené rámky.

druhá fáze:množství včel je schopno vytvářet dostatek tepla.
Možnosti:Zmnožit počet oplodnáčků,rozšířit stávající,osamostatnit stanoviště.
po:úprávě:zneprůchodnění šachty,vysunutí patřičné přepážky.

třetí fáze:případ 2včelstevního zimování 2odělků.
Neprůchodnost dna zaměnit za mateří mřížku.Vytvořit pod mřížkou včelám společný bezmatečný reservé prostor.

Vše v dobrém franta

Něco podobného na své adrese připravuji spustit, jen musím rozchodit systém
na publikování a už to bude svištět!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:24 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: casopis na internetu


Databáze :o)! Konečně někdo rozumný, kdo ví o čem celou dobu mluvím :o)!

Se serverem bych si nedělal probémy. Ten se vždycky najde, pokud je tam co
dát.
Jeden k dispozici mám i s mySQL databází a podporou php + doménu 3tího řádu.
Podrobněji nebudu rozebírat. Kdo ví něco o webu ví o čem mluvím.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:25 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.
platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Tady není žádný problém vzhledem k používání redakčního systému pro
tvorbu svazové stránku.

Režijní náklady s tím, nejsou, s výjimkou mé pracovní doby. Hlavním
problémem jsou autoři článků.

Takže piště a pokud to bude stát za to, tak není problém uveřejnit.

Příspěvky by bylo mejlepší posílat jako prostý text.

Takže možnost je. Můžete se předvést

S pozdravem

Lněnička


> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Thursday, July 10, 2003 10:13 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: casopis na internetu
>
>
>
> Ale publikovat na netu se dá i bez časopisu Včelařství :o)!
> Jen by musel být server, který by někdo redigoval.
> A to taky není problém. Podobných je milion.
> Ale pokud by to mělo mít ale odbornou úroveň, tak se to
> neobejde bez nákladů ... myslím náklady režijní.
>
> Určitě to lez technicky zprostředkovat a zabezpečit i bez
> účasti svazu. Jsou i shareware programy, které umí obsluhovat
> internetové noviny.
>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 10, 2003 7:48 AM
> Subject: RE: casopis na internetu
>
>
> > Souhlasím s Tebou!!! Základní výhoda elektronické podoby všeho je
> > opakovatelnost použití a neopotřebovatelnost (neroztrhá se časopis,
> nevyleje
> > se ti na něj nic apod.). Hlavně jakákoliv změna na formuláři stačí
> > oznámit
> a
> > pak stáhnout aktuální vždy v potřebném termínu a ev. i zaslat
> > prostřednictvím el. pošty na ČSV. Předpokladem je samozřejmě el.
> > podpis - ale o tom radši nediskutovat. V první fázi by všem nám
> > pomohlo určitě i možnost vyplnění formulářů beznutnosti
> vpisovat svou
> > rukou do něj a jen
> vše
> > podepsat a odeslat napříslušné místo!!!
> > Publikace na Internetu je jedna z cest rozšíření informací
> pro ostatní
> > - třeba nečleny nebo i ze zahraničí - třeba najdou i cestu
> do našich
> > řad ve smyslu publikování svých zkušeností apod.
> >
> > Marek M.
> >
> > -----Original Message-----
> > From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
> > Sent: Wednesday, July 09, 2003 4:56 PM
> > To: vcelarska konfera
> > Subject: casopis na internetu
> >
> >
> > Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
> > technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V predchozich
> > letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s dodatecnym
> > publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna vetsina
> zijicich
> > autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite objevi u nezijicich,
> > jejichz autorska prava, zejmena pozitky z nich, prosla dedickym
> > rizenim. Dalsi problem se objevi u fotografii,
> zachycujicich napriklad
> > nevcelarske objekty. Neco jineho je publikace ve vnitrnim svazovem
> > casopise a neco jineho je jejich zverejneni na celosvetove siti.
> >
> > Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
> casopisu
> > koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
> Samozrejme, aby
> > casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse vznikne
> jiste o tom,
> > zda dobrovolnou), byl by asi na internetu publikovan s
> urcitou casovou
> > prodlevou, jak je obvykle u jinych odbornych casopisu.
> Naproti tomu by
> > se v teto rubrice mohly objevovat napr. potrebne formulare pro
> > vytisknuti na tiskarne namisto jejich vytrhavani z prostreni casti
> > casopisu.
> >
> > Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.
> >
> > Pepa
> >
> >
> > >Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
> > >časopisů Včelařství v PDF
> >
> >
> > >formátu včetně aktuálních výtisků, by se
> > >nemuselo rozhodovat až takto
> > >složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
> > redakci či ve
> >
> > >vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
> > >uložit ho v PDF formátu a dát
> >
> > >na internet je záležitostí několika minut.
> >
> >
> > --
> > Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni
> mesicni poplatek
> > vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro vas Mailbox.
> > Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
> >
> > ---
> > Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
>

Já jsem myslel ne počlánku, ale celé číslo - kompletní, samozřejmě to bude
větší, ale za to komplet!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:32 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: casopis na internetu


No to je právě ten problém :o)!
Nejsem ten , kdo by se cítil být povolán sdělovat někomou své amatérské
včelařské zkušenosti.
Jsem především programátor a z toho pohledu se na věc dívám.

Debata o PDF k tomuto účelu mi připadají velice amatérské a výdledek málo
výkonný.
Znám pár aplikací založených na PDF z distribuce některých software systémů
a musím říct,
že jsou dost těžko přehledné. Název mnohdy nic neříká a než se mi to stáhne
na počítač,
tak uběhne i několik minut. A pak zjistím, že to není to pravé ořechové a
stahuji další.
V PDF si prostě tyhle články neumím představit. Já osobně bych to nedělal.
Jen můj názor.
Zato do databáze to nacpu naprosto jednoduše a nepotřebuji k tomu žádné
další programy,
které to tam pro pdf převedou.
Html stránku dokážu z databáze vygenerovat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:16 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Hele Arnošte, klidně ti založím včelařskej server na publikaci článků, můžeš
být jedním z autorů.

Zdeněk Čejka

>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

A proč? Stáhneš si to na počítač a co stím? Přečtěš a zahodíš? Někde to
budeš stohovat a za chvíli nebudeš vědět ani ve kterém ročníku nějaký článek
vyšel, natož ve kterém čísle.

Publikační portály umějí ukládat archívy a vyhledávat v nich.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:45 AM
Subject: RE: casopis na internetu


> Já jsem myslel ne počlánku, ale celé číslo - kompletní, samozřejmě to bude
> větší, ale za to komplet!!!
>
> Marek M.
>
> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Thursday, July 10, 2003 10:32 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: casopis na internetu
>
>
> No to je právě ten problém :o)!
> Nejsem ten , kdo by se cítil být povolán sdělovat někomou své amatérské
> včelařské zkušenosti.
> Jsem především programátor a z toho pohledu se na věc dívám.
>
> Debata o PDF k tomuto účelu mi připadají velice amatérské a výdledek málo
> výkonný.
> Znám pár aplikací založených na PDF z distribuce některých software
systémů
> a musím říct,
> že jsou dost těžko přehledné. Název mnohdy nic neříká a než se mi to
stáhne
> na počítač,
> tak uběhne i několik minut. A pak zjistím, že to není to pravé ořechové a
> stahuji další.
> V PDF si prostě tyhle články neumím představit. Já osobně bych to nedělal.
> Jen můj názor.
> Zato do databáze to nacpu naprosto jednoduše a nepotřebuji k tomu žádné
> další programy,
> které to tam pro pdf převedou.
> Html stránku dokážu z databáze vygenerovat.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 10, 2003 10:16 AM
> Subject: RE: casopis na internetu
>
>
> Hele Arnošte, klidně ti založím včelařskej server na publikaci článků,
můžeš
> být jedním z autorů.
>
> Zdeněk Čejka
>
> >
> > Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> > internetové včelařské noviny :o)))!?
> >
> > Arnošt
> >
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

No to je právě ten problém :o)!
Nejsem ten , kdo by se cítil být povolán sdělovat někomou své amatérské
včelařské zkušenosti.
Jsem především programátor a z toho pohledu se na věc dívám.

Debata o PDF k tomuto účelu mi připadají velice amatérské a výdledek málo
výkonný.
Znám pár aplikací založených na PDF z distribuce některých software systémů
a musím říct,
že jsou dost těžko přehledné. Název mnohdy nic neříká a než se mi to stáhne
na počítač,
tak uběhne i několik minut. A pak zjistím, že to není to pravé ořechové a
stahuji další.
V PDF si prostě tyhle články neumím představit. Já osobně bych to nedělal.
Jen můj názor.
Zato do databáze to nacpu naprosto jednoduše a nepotřebuji k tomu žádné
další programy,
které to tam pro pdf převedou.
Html stránku dokážu z databáze vygenerovat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:16 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Hele Arnošte, klidně ti založím včelařskej server na publikaci článků, můžeš
být jedním z autorů.

Zdeněk Čejka

>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>

Přátelé, na adrese http://zcweb.kgb.cz/csv/ je k dispozici vyhledávání
článků Včelařství z dat Michala Pola.
Při zkoušení buťe trpěliví, ten server je nějak zdechlej ...

Je to úplně jednoduchá stránka, moc časově nestíhám, tak jsem to řešil jen
tak narychlo. Časem to (doufám) doplním ...

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, July 08, 2003 6:45 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Hledání v časopisech Včelařství
>
>
> Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství
> 1990-2002 (bez roku 1995, ten nemám), může si je stáhnout z
> www.pol.pc.cz/obsahy.zip .
>
> Přidal jsem i jednoduchý vyhledávač - orientace v cca 2500
> článcích by bez něho byla poněkud obtížná.
>
> Pol
>

Jen ještě krátce proč PDF formát.

PDF formát by byl výhodný pro elektronickou verzi časopisu. Pro jednotlivé články pak databáze.

Zkusím stručně shrnout nevýhody a výhody:

Nevýhody:
- Orientace podle externí databáze jmen, autorů, abstraktů.
- Myslím, že velikost jednoho výtisku by se vešla do velikosti kolem 1MB. Při připojení po telefonní lince větší datový tok než při prohlížení jednotlivých článků uložených v databázi v textové podobě. (Je to však relativní. Prostě si mohu stáhnout celý dokument a v klidu doma si ho přečíst off-line. Stahování jednotlivých článků z databáze je náročnější.)

Výhody:
+ Zdarma prohlížeč Adobe Acrobat Reader
+ Sazba dokumentu nezávislá na tiskárně. (Dokument na všech počítačích i tiskárnách vypadá stejně.)
+ Obrázky jsou součástí dokumentu, nemusím hlídat kompletnost článku.
+ Zachovává autorská práva! Při publikaci v českém jazyce a ve více sloupcích je jednoduché překopírování textu a další použití prakticky nemožné.
+ Možnost vyhledávání v textu.
+ Možnost obsahu, stránkového navigátoru i hypertextových odkazů.

Možná bychom měli pomalu tuto diskuzi uzavřít a udělat něco pro to, aby k něčemu byla.

Navrhuji následující závěry:
- Zkusit (všichni) přes místní organizace požádat o možnost elektronické publikace a zřízení archivu našeho časopisu Včelařství na webových stránkách svazu.
- Pokusit se zřídit databázi článků od odborých autorů, kteří by byli ochotni publikovat i elektronicky.

Možná by chtělo ale říci, kdo si co vezme na starost, jinak to vyšumí.

Petr.

PS: Myslím, že velký a zajímavý kus práce udělal přítel Jan Jindra ve své včelařské encyklopedii. Je v ní soustředěno velké množství informací. Doporučuji.

Přesně tak to vidím i já!!! Ten nejtěžší kus práce je ještě před námi. Je to
právě přesvědčení o účelnosti vedení ČSV a získání podpory i ostatních
(myšleno autorů a dalších členů), kteří by dokázali odpovědně a odborně
reagovat na některé dotazy. Jednoduché online forum je také cestou diskuse
(dá se to hnát až na chat, ale ten určitě není až tak velkým přínosem).
       Zkusme to tedy - pojďme přesvědčit všechny pkolo sebe o přínosu Internetu -
kde by byli dneska informace, když ne tam!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 12:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Proč PDF formát


Jen ještě krátce proč PDF formát.

PDF formát by byl výhodný pro elektronickou verzi časopisu. Pro jednotlivé
články pak databáze.

Zkusím stručně shrnout nevýhody a výhody:

Nevýhody:
- Orientace podle externí databáze jmen, autorů, abstraktů.
- Myslím, že velikost jednoho výtisku by se vešla do velikosti kolem 1MB.
Při připojení po telefonní lince větší datový tok než při prohlížení
jednotlivých článků uložených v databázi v textové podobě. (Je to však
relativní. Prostě si mohu stáhnout celý dokument a v klidu doma si ho
přečíst off-line. Stahování jednotlivých článků z databáze je náročnější.)

Výhody:
+ Zdarma prohlížeč Adobe Acrobat Reader
+ Sazba dokumentu nezávislá na tiskárně. (Dokument na všech počítačích i
tiskárnách vypadá stejně.)
+ Obrázky jsou součástí dokumentu, nemusím hlídat kompletnost článku.
+ Zachovává autorská práva! Při publikaci v českém jazyce a ve více
sloupcích je jednoduché překopírování textu a další použití prakticky
nemožné.
+ Možnost vyhledávání v textu.
+ Možnost obsahu, stránkového navigátoru i hypertextových odkazů.

Možná bychom měli pomalu tuto diskuzi uzavřít a udělat něco pro to, aby k
něčemu byla.

Navrhuji následující závěry:
- Zkusit (všichni) přes místní organizace požádat o možnost elektronické
publikace a zřízení archivu našeho časopisu Včelařství na webových
stránkách svazu.
- Pokusit se zřídit databázi článků od odborých autorů, kteří by byli
ochotni publikovat i elektronicky.

Možná by chtělo ale říci, kdo si co vezme na starost, jinak to vyšumí.

Petr.

PS: Myslím, že velký a zajímavý kus práce udělal přítel Jan Jindra ve své
včelařské encyklopedii. Je v ní soustředěno velké množství informací.
Doporučuji.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.498 / Virová báze: 297 - datum vydání: 8.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.498 / Virová báze: 297 - datum vydání: 8.7.2003

Dnes jsem po shlédnutí živé debaty na konferenci založil a rozchodil web
prozatím nazvaný Včelařské noviny (můžeme se dohodnout na jiném označení).
Kdo bude chtít, má zde prostor pro svoje názory, články apod. Vyzývám
všechny fundované autory článků k prezentaci na tomto serveru. Částečně se
pak zhojí některým, kteří by chtěli nějaký včelařský časopis v elektronické
podobě.

Uvítám vaše názory, náměty a kritiku.

Upozorňuji předem, že to bylo děláno narychlo, takže může dojít k nějakým
problémům.

Server, na kterém jsou stránky umístěné taky není nejspolehlivější, takže
adresa "časopisu" nemusí být konečná ...


A konečně link - http://vcelarstvi.kgb.cz/

S pozdravem

Zdeněk Čejka

Jsou moc hezké, výborně doplňují tuto konferenci a konečně uzavírají
dohady ohledně internetové podoby Včelařství. Moc chválím autora, který
se asi řídí heslem "Více činů, méně řečí okolo" (I když možná, že
rychlejší server by byl lepší. To se však dá časem určitě napravit).

Takže pisatelé - hurá do toho. Vytvořme internetovou alternativu
časopisu Včelařství, kterýžto však může kdykoli si přečíst i nečlen ČSV
a SZV.

Snad bych jen doplnil, že adresa redakce je mailto:cejkaz/=/atlas.cz a
požádal bych L. Lněničku a pana šéfredaktora Včelařství o zmínku v našem
svazovém časopise.

Zdraví


S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Nebudu to zbytečně rozvádět: super a díky!
Asi mě to donutí taky něco napsat... :)

Hezké dny

jose


----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 3:28 PM
Subject: Včelařské noviny


Dnes jsem po shlédnutí živé debaty na konferenci založil a rozchodil web
prozatím nazvaný Včelařské noviny (můžeme se dohodnout na jiném označení).
Kdo bude chtít, má zde prostor pro svoje názory, články apod. Vyzývám
všechny fundované autory článků k prezentaci na tomto serveru. Částečně se
pak zhojí některým, kteří by chtěli nějaký včelařský časopis v elektronické
podobě.

Uvítám vaše názory, náměty a kritiku.

Upozorňuji předem, že to bylo děláno narychlo, takže může dojít k nějakým
problémům.

Server, na kterém jsou stránky umístěné taky není nejspolehlivější, takže
adresa "časopisu" nemusí být konečná ...


A konečně link - http://vcelarstvi.kgb.cz/

S pozdravem

Zdeněk Čejka

Já mám ještě takový off-topic dotaz, totiž jestli nejsou někde k
dispozici obsahy odborných překladů? Vždycky tam strašně zdržuju a
stejně se nedokážu tak rychle rozhodnout, které si vezmu a které ne.
Takhle bych si vybral v klidu doma.
díky
Jirka Liška


Dne 10 Jul 2003, v 20:24, Josef Šamalík napsal(a):

> Nebudu to zbytečně rozvádět: super a díky!
> Asi mě to donutí taky něco napsat... :)
>
> Hezké dny
>
> jose
>
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 10, 2003 3:28 PM
> Subject: Včelařské noviny
>
>
> Dnes jsem po shlédnutí živé debaty na konferenci založil a rozchodil web
> prozatím nazvaný Včelařské noviny (můžeme se dohodnout na jiném označení).
> Kdo bude chtít, má zde prostor pro svoje názory, články apod. Vyzývám
> všechny fundované autory článků k prezentaci na tomto serveru. Částečně se
> pak zhojí některým, kteří by chtěli nějaký včelařský časopis v elektronické
> podobě.
>
> Uvítám vaše názory, náměty a kritiku.
>
> Upozorňuji předem, že to bylo děláno narychlo, takže může dojít k nějakým
> problémům.
>
> Server, na kterém jsou stránky umístěné taky není nejspolehlivější, takže
> adresa "časopisu" nemusí být konečná ...
>
>
> A konečně link - http://vcelarstvi.kgb.cz/
>
> S pozdravem
>
> Zdeněk Čejka
>

Dobrý den přátelé a příteli Baudiši.

Od svého kamaráda Honzy Löffelmanna jsem obdržel žádost, které velice
rád vyhovuji. Doufám, že přístup do konference tomuto člověku - který
se o včelařství zasadil daleko více než (troufám si tvrdit) 80% z členů
ČSV (měli jste ho například možnost vidět několikrát v pořadu Rady ptáka
Loskutáka) - mu nebyl odepřen.

Jen poznámkou. Naprosto se ztotožňuji s myšlenkou, aby ČSV ( !!!!!
CHCE-LI NADÁLE BÝTI ZASTŘEŠUJÍCÍ ORGANIZACÍ V OBORU VČELAŘSTVÍ !!!!!)
nebránil a přímo aktivně podporoval zavádění tržních principů tam, kde
je to možné (tedy vyjma některých oblastí léčení včelstev - kde to bylo
díky laboratořím OVS možné ještě před dvěmi lety než je převálcovala
podpora VÚV v Dole od ČSV). Takový obchod s medem si trh přímo žádá.
Pokud ČSV neobrátí, pak ať se o zatřešování vůbec nesnaží, beboť svými
nerovnými přístupy k podnikajícím subjektům v oboru se chová podjatě a
měli bychom to chtí my všíchni členové ČSV. To byl jeden z hlavních
důvodů mého odchodu ze sekretariátu ÚV. Doby socialismu jsou pryč.
Tykovéto jednání destabilizuje včelařství a nahrává (mimo jiným jako
třeba členům představenstev a dozorčích orcgánů za ČSV ve společnostech
se spoluvlastnictvím ČSV - MVDr. Peroutkovi a dalším) včelařům států již
zapojených do EU. My si jen můžeme přát, aby to nedopadlo špatně !!!

Musím říci, že pokud Janu Löffelmannovi je zabáněno do konference
přispívat, pak jsem na pátek značně znechucen.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

.
.
.
Cau Mirku,
z mne neznameho duvodu se nemuzu napojit na konferenci, moje prispevky
jsou mi vraceny, muzes tam preposlat tohle:

Protoze z Vasich reakci pozoruji ze mnoho informaci o SVOZM nemate tak
jen v kratkosti.
1. SVOZM pozaduje nejvyssi kontrolu jakosti medu jak dovazeneho tak
domaciho
2. SVOZM ostre napada falsovatele a pozmenovatele medu
3. SVOZM pozaduje kontrolu vseho medu na mor vceliho plodu - i domaciho
4. SVOZM pozaduje aby byl spolecne s CSV take prizvan k tvorbe zakonu -
zatim je stat konzultuje pouze s CSV
5. SVOZM jednal a jedna a podporuje SVS pri tvorbe nove vyhlasky - takze
informace pana Lnenicky jsou jiz velmi zastarale
6. SVOZM pozaduje mit stejne informace ze CSV jako ma soukromy subjekt
Vcela Predboj
7. SVOZM pozaduje mit moznost inzerovat v casopisu Vcelarstvi (jedna se
o ustanoveni PUV CSV, ze subjekt ktery dovazi med nemuze inzerovat)

Samozrejme ze pan Lnenicka neciti potrebu aby zde fungoval SVOZM ale
zijeme v demokraticke spolecnosti kde ruzni lide a firmy se mohou
spojovat nad
spolecnim projektem. A SVOZM takovy projekt a koncept ma a budeho
prosazovat na vzdory vsem ktery by chteli mit na vcelarinu v CR
monopol. A co se
tyce naseho clena pana Spacka - ze prosazuje sve zajmy je naprosto v
poradku to dela kazdy rozumny clovek a pan Spacek je rozmny clovek ktery
dokazal
vybudovat uspesnou vcelarskou firmu a to mu nektery lide jak je v nasi
postbolsevicke spolecnosti normalni nemohou odpustit. A mimo jine - kdo
pomaha vic vcelarum - pan Spacek platil na jare za repku 75Kc.
A ted k medu, SVOZM tvrdi ze med je kvalitni a vzacna latka at ji
tvori vcely v CR, Francii, Cine a nebo v Argetine - vcely totiz vazeny
pratele neznaji
politickych hranic, vcely na politiku kaslou ty delaji svou uzitecnou
praci celemu lidstvu. A jenom lidi jejich praci mohou pospinit a tomu
chce SVOZM
branit. SVOZM bude nasim spotrebitelum nabizet jak cesky med tak take
med dovozovy - tak to funguje po celem svete kde maji v pravnim radu
zakodovano svobodne podnikani. A zakaznik si muze vybrat. A nakonec Vas
chci se vsi vaznosti ujisti ze SVOZM ma na starosti budoucnost ceskeho
vcelarstvi
protoze clenove SVOZM jsou zavysli na vcelarich - nebudou vcely nebude
obchod - mame obavu z poklesu vcelstev a vcelaru a tomu chceme zabranit
kdyz to za 13 let nedokazal CSV.

S pozdravem
jan loffelmann
Také jeden ze
> > členů združení o kterém se bavíme dodává med, kde stojí - pozor není
to
> > přesná citace - Med od našich včelařů a země původu je uváděna
Čínská
> > lidová republika. To jsem netušil, že jsme okupovali Peking.
> >
> > Tak pane Lnenicka to skutecne neni presna citace a vy hrube
zkreslujete
a
> > primo dezinformujete. Na etikete pana Fikara je napsano Smesny med z
> nasich
> > lesu a CLR. A mimo jine pan Fikar ma tuto etiketu odsouhlasenou CZPI
> Tabor,
> > ale CZPI Praha po udani nejakeho dobraka tuto etiketu neuznava.
SVOZM
> > doporucilo panu Fikarovi predelani a zpresneni etikety.
> > S pozdravem
> > jan loffelmann

Dobrý den,

rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho koupit, nebo
nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům, ...), takže ho nechci
vyrábět. Našel jsem si na internetu nějaké docela levné, ale zarazilo mě, že
je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu, tedy
nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek lze najít např.
tady:

http://www.brinek.cz/doplnky.html

Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním
spokojeni? Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?

Děkuji za odpovědi

--
s pozdravem
Aleš Tošovský

Preco pises ze je "asi" z umelej hmoty ked je tam napisane "drevo+sololit" ?



Pista


> Dobrý den,
>
> rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho koupit, nebo
> nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům, ...), takže ho nechci
> vyrábět. Našel jsem si na internetu nějaké docela levné, ale zarazilo mě,
že
> je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu,
tedy
> nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek lze najít např.
> tady:
>
> http://www.brinek.cz/doplnky.html
>
> Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním
> spokojeni? Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?
>
> Děkuji za odpovědi
>
> --
> s pozdravem
> Aleš Tošovský
>
>
>

Já mám sice doma tavidlo stlučené všelijak, ale co si pamatuju z loňské diskuze o tavidlech, polykarbonát jako víko je vhodný, protože dokáže zajistit vyšší teplotu. Navíc tavidlo bude lehčí a míň náchylné k rozbití. Bytelnost není až tak nutná, tavidlo celou dobu někde leží.
Nad obrázkem je popis - dřevo, sololit - tak to s tou umělou hmotou nebude tak tragické. Ta bílá barva je asi nátěr.
Jediné, na co bych se víc zaměřil - na obrázku nějak neumím rozeznat, kam teče vytavený vosk.
Jinak se mi tavidlo zdá rozměrově sympatické.
Zdraví Pavel

> je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z
> polykarbonátu, tedy
> nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně.

Dne pá 11. červenec 2003 09:47 TOSOVSKY Ales napsal(a):
> Dobrý den,
>
> rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho koupit, nebo
> nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům, ...), takže ho nechci
> vyrábět. Našel jsem si na internetu nějaké docela levné, ale zarazilo mě,
> že je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu,
> tedy nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek lze najít
> např. tady:
>
> http://www.brinek.cz/doplnky.html
>
> Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním
> spokojeni? Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?
>
> Děkuji za odpovědi


Dobry den,


Ja jsem nemel cas na vyrobu, tak jsem si koupil tavidlo v Kremencove ulici,
stalo asi kolem 1000 Kc a vejdou se tam 3 x 39x24 souse.Je to ze dreva,
sololitu, skla a plechu.Podle toho co jsem videl jinde, tedy cena/vykon je to
nejlevnejsi funkcni reseni.


Honza

Pokud vím, tak tento typ zkoušeli ve výzkumáku v Dole a při zkouškách,
které dělali v listopadu, tak dosahovala teplota v tavidle přes 80
stupňů celsia, což je vynikající.

Jeden ze včelařů, který se u mě zastavil asi před půl rokem mi
popisoval, že viděl na jedné lokální včelařské výstavě ve Švýcarsku
tavidlo, které mělo místo skla na první pohled neprůhlednou hmotu. Když
se vyptával co to je, tak se dozvěděl, že je to jakýsi materiál
pocházející z kosmického výzkumu, který je propustný prakticky pro celé
viditelné i neviditelné spektrum ale pouze jedním směrem. Takže v zimě a
Alpách, slunce zakryté mraky a teplota okolo 100 stupňů. Ptal se také na
cenu, tak byla taky pěkná - okolo 4000 švýcarských franků.

Takováhle hi-tech věc se na našem trhu nevyskytuje, ale rozhodně bych
nepovažoval za problém zakrytí polykarbonátem. A co to znamená
bytelnost? Chce snad někdo na tavidlo něco stavě? Já rozhodně
nepotřebuji, aby tavidlo uneslo metrák. Mě stačí, když je samonosné.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: TOSOVSKY Ales [mailto:tosovsky/=/znalecka.cz]
> Sent: Friday, July 11, 2003 9:48 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Jaké sluneční tavidlo si pořídit
>
>
> Dobrý den,
>
> rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho
> koupit, nebo nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům,
> ...), takže ho nechci vyrábět. Našel jsem si na internetu
> nějaké docela levné, ale zarazilo mě, že je asi z umělé
> hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu, tedy
> nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek
> lze najít např.
> tady:
>
http://www.brinek.cz/doplnky.html

Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním
spokojeni? Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?

Děkuji za odpovědi

--
s pozdravem
Aleš Tošovský

Děkuji všem za odpovědi. Popis jsem samozřejmě
četl, jen z té fotografie mi to připadalo jako plastové.

Ještě jeden dotaz prosím: je vhodné si k tomu pořídit
nějaký stojánek nebo to stačí položit někam na slunce?

--
s pozdravem
Aleš Tošovský

Radši stojánek. Ideální by bylo použít starou otočnou kancelářskou židli
(občas je vidím v kontejnerech na objemný odpad), odmontovat sedátko a
tavidlo přišroubovat místo něj. Pak je možné ho pohodlně otáčet alespoň
přibližně za sluncem.

Kdysi byl v překladech i návod na samočinně otočné tavidlo. Fungovalo to
tak, že tavidlo bylo otočně posazené na tyči, na ní byla velká řemenice
z automatické pračky, na ní lanko a celé to poháněl plovák ve vodní
nádrži, ze které oddtékala voda. Snad tam bylo i elektronické otáčení,
ale to si už nepamatuji.

Pokusím se ten článek najít a poslat to do ftp archivu konference.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: TOSOVSKY Ales [mailto:tosovsky/=/znalecka.cz]
> Sent: Friday, July 11, 2003 11:58 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Jaké sluneční tavidlo si pořídit
>
>
> Děkuji všem za odpovědi. Popis jsem samozřejmě
> četl, jen z té fotografie mi to připadalo jako plastové.
>
> Ještě jeden dotaz prosím: je vhodné si k tomu pořídit
> nějaký stojánek nebo to stačí položit někam na slunce?
>
> --
> s pozdravem
> Aleš Tošovský
>
>

Dnes mi prislo postou cislo 7 Vesmiru. Na strance 403 je informace,
ze byl vydan CD-ROM s obsahem poslednich 10ti rocniku.

VSECHNY TEXTY A OBRAZKY Z LET 1994-2003. Fulltextove vyhledavani,
navigace pomoci rubrik, tematicka seskupeni clanku, propojeni s
internetem....

Pro predplatilete zdarma.


Nebylo by vhodny, aby se nekdo spojil s redakci Vesmiru jak se
vyporadali s autorskejma pravama (coz je "zduvodneni" ze strany
Svazu). A navic naucit se neco o technickym provedeni!

Jak je mozny ze nekde to jde - kdyz se chce - (Vesmir) a nekde to
nejde (Vcelar) ? Bylo by mozna vhodny aby tam zavolal nekdo kdo je
PRO a ne ten kterej tvrdi ze existujou neprekrocitelny prekazky.

Ohledne "legalnich" t.zv. pravnich prekazek a moralniho dopadu:

Jak je to s "Odbornymi preklady"? Jsou skutecne VSICHNI autori
prelozenych clanku kontaktovani a existuje jejich pisemne povoleni o
prekladu a publikaci? Jsou autori honorovani? A navic - existuje
stejne povoleni tech kterych casopisu ktere clanky publikovaly a jsou
jejich "vlastnici"?

Dovolim si tom hluboce pochybovat (byl jsem prekvapen, kdyz jsem
kdysi objevil v "Prekladech" clanek kterej jsem napsal pro ABJ. MNE
SE NIKDO ANI NEZEPTAL JESTLI SE TO SMI PRELOZIT!!!). A tim padem jsou
"Preklady" nejenom hmatatelnym dukazem myslenkovyho piratstvi
nejhorsiho druhu, ale hlavne dvoji moralky.

Jak to stoji s tou moralkou a pravnimi predpoklady? Jak je mozny ze v
jednom pripade se tvrdi ze je to neprekonatelna prekazka a v druhym
pripade se na to zcela verejne kasle?

\vov

Z polykarbonatu strach nemej, je to konstrukcni plasticka hmota, daleko
odolnejsi, nez si dokazes predstavit

Zdravi PP.

>je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu, tedy
>nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek lze najít např.
>tady:
>
>
>

Já používám tavidlo dělané, fotky jsou na
http://mujweb.cz/www/vcelar/tavidlo/index.htm, je to na rámek 39x24 s vůlí
samozřejmě, je tam dvojité sklo a funguje poměrně dobře. Jako alternativu
jsem k tomu viděl dodělané ještě jedno víko se zrcadlem, které se nastaví
podle slunce tak, aby bylo využito sluneční záření dokonale.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: tosovsky/=/znalecka.cz [mailto:tosovsky/=/znalecka.cz]
> Sent: Friday, July 11, 2003 9:48 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Jaké sluneční tavidlo si pořídit
>
>
> Dobrý den,
>
> rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho
> koupit, nebo nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům,
> ...), takže ho nechci vyrábět. Našel jsem si na internetu
> nějaké docela levné, ale zarazilo mě, že je asi z umělé
> hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu, tedy
> nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek
> lze najít např.
> tady:
>
http://www.brinek.cz/doplnky.html

Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním spokojeni?
Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?

Děkuji za odpovědi

--
s pozdravem
Aleš Tošovský

Dobrý den, bylo by možné přidat na stránky svazu do sekce zajímavé odkazy
odkaz na Včelařské noviny (http://vcelarstvi.kgb.cz) ?

Děkuji.

Zdeněk Čejka

Může mi někdo poslat oskenovaný (300dpi) obsah Včelařství 1995?

Pol

Může mi někdo poslat oskenovaný (300dpi) obsah Včelařství 1995? Je ve dvanáctém čísle.

Pol

To iste je aj s casopisom Prakticka elektronika ,Amaterske rádio .....ked
skonci rok ihned sa vyda CR-ROM ,plus kopec miesta pre reklamu spusta
zaujimavosti, atd .........naozaj dobre to tam v redakcii robia .
Podla mna to je vyhovorka ,ze sa neda vydat CD-ROM Vcelarstvi ,kvoli
autorskym pravam........
Horsie to je na Slovensku ,zatial nic take ohladom vydania starsich cisiel
Vcelara
na CD-ROM sa neuvazuje .....hadam snad ,len ked si to doma clovek sam
naskenuje a ulozi do PDF formatu ........tak potom si to vypali a ma CD
ROM....

S pozdravom Laco S.


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2003 12:19 PM
Subject: PDF format, CD-ROM


> Dnes mi prislo postou cislo 7 Vesmiru. Na strance 403 je informace,
> ze byl vydan CD-ROM s obsahem poslednich 10ti rocniku.
>
> VSECHNY TEXTY A OBRAZKY Z LET 1994-2003. Fulltextove vyhledavani,
> navigace pomoci rubrik, tematicka seskupeni clanku, propojeni s
> internetem....
>
> Pro predplatilete zdarma.
>
>
> Nebylo by vhodny, aby se nekdo spojil s redakci Vesmiru jak se
> vyporadali s autorskejma pravama (coz je "zduvodneni" ze strany
> Svazu). A navic naucit se neco o technickym provedeni!
>
> Jak je mozny ze nekde to jde - kdyz se chce - (Vesmir) a nekde to
> nejde (Vcelar) ? Bylo by mozna vhodny aby tam zavolal nekdo kdo je
> PRO a ne ten kterej tvrdi ze existujou neprekrocitelny prekazky.
>
> Ohledne "legalnich" t.zv. pravnich prekazek a moralniho dopadu:
>
> Jak je to s "Odbornymi preklady"? Jsou skutecne VSICHNI autori
> prelozenych clanku kontaktovani a existuje jejich pisemne povoleni o
> prekladu a publikaci? Jsou autori honorovani? A navic - existuje
> stejne povoleni tech kterych casopisu ktere clanky publikovaly a jsou
> jejich "vlastnici"?
>
> Dovolim si tom hluboce pochybovat (byl jsem prekvapen, kdyz jsem
> kdysi objevil v "Prekladech" clanek kterej jsem napsal pro ABJ. MNE
> SE NIKDO ANI NEZEPTAL JESTLI SE TO SMI PRELOZIT!!!). A tim padem jsou
> "Preklady" nejenom hmatatelnym dukazem myslenkovyho piratstvi
> nejhorsiho druhu, ale hlavne dvoji moralky.
>
> Jak to stoji s tou moralkou a pravnimi predpoklady? Jak je mozny ze v
> jednom pripade se tvrdi ze je to neprekonatelna prekazka a v druhym
> pripade se na to zcela verejne kasle?
>
> \vov
>
>