Včelařská konference

Budiš desatero opět spatřeno! :-)
Protirojové desatero:
1/ Mladá plodná matka
3/ Nadbytek prostoru v úlu
4/ Tvorba oddělků
5/ Nadbytečné plochy trubčiny
6/ Rozvolňování plodiště – včasné odbírání zásob
7/ Zamezení přehřívání úlu
8/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
9/ Zmezení hladovění
10/ Chov geneticky méně rojivých včel
...

Co k tomu dodat?... důležitý fakt:
Rojení představuje komplexní záležitost, kterou nelze řešit například, jak tomu často bývá, pouze otázkou nadbytečného úlového prostoru. Jakmile se rojová nálada spustí, je už pozdě. V takovém případě bývá nejefektivnějším zásahem přeléták, jehož účel tkví v přeměně rojových včel na pracující dělnice, což je při zdolávání rojové nálady klíčové ( nikoliv odstranění matečníků!!! ). Průběh rojových nálad je vždy stejný: v produkčním období následkem omezení plodování se spustí urychlující narůst populace anatomických trubčic, respektive rojových včel, až jejich počet přesáhne určitou kritickou hranici ( danou geneticky ). Po té matka zaklade první misky, čímž rojová nálada fakticky vznikne. Prvotním činitelem nicméně může být ledacos.

Kdo si myslí, že jen velký prostor stačí k vyřešení rojení, mílí se. Každý musí uznat, že rojení je přirozená, geneticky daná vlastnost včel, bez které by včelstva v přírodě vymřela. Včelí společenství celým svým biorytmem počítá s rojením, proto je těžké tento proces ovládnout a přetransformovat reprodukční potenciál včelstev na potenciál produkční. Čím jsou včelstva silnější, tím jsou potenciálně nestabilnější, tedy je o to důležitější a méně snadnější zabránit rojovým náladám. Chcete to využívat radikální, avšak přitom jednoduché a rentabilní metody.

V normálních včelstev se nejpozději po dosažení vrcholu začnou spontánně tvořit rojové včely, i když matka má dostatek místa ke kladení. Potom stačí jen málo ( např. snůšková přestávka či zhoršení počasí vedoucí k omezení plodování ) a produkční stav se zvrtne v rojovou náladu. Tím, že jsem napsal ,,v normálních včelstev,, narážím na ,,kouzlo,, LBV-metody nadbytku trubců, při níž k tomuto jevu nedochází, protože veškeré nadbytečné krmné kašičky související se vznikem rojových včel spotřebuje nadbytečný trubčí plod a trubci. LBV-metoda je v tomto směru dost revoluční, jelikož přímo eliminuje klíčový prostředek vypuknutí rojových nálad.

Příští rok vyzkouším tzv. V-LBV-metodu nadbytku trubců. Originální LBV-metoda se mi od začátku nelíbí kvůli ,,rámečkování,, ( v mých podmínkách obnáší 6-8 stavebních rámků ve 3-4 nástavcích ). Proto jsem si ji pro své účely upravil. Na příští sezónu plánuji užití tzv. trubčích nástavků místo stavebních rámků. Jsou to Optimalové půlnástavky ( 8,8 cm + 2 cm stěnové loučky ), které jsem před dvěma lety používal u oddělků namísto místo běžených varroaden. Aby dílo bylo mobilní, nad a pod trubčí nástavky položím stavební mustry = rámy dosedající na kraje nástavků, ke kterým je přiděláno deset 33 mm širokých pruhů plexiskla s 10 mm rozestupy ( na plexisklové pruhy horního stavebního mustru je výhodné kvůli stavbě díla přilepit proužky mezistěn ). Trubčí nástavky začátkem jara ( nebo zúžené již v polovině předjaří ) vložím mezi plodové nástavky. Od včelaření s trubčími nástavky si slibuji soustředění trubčiny do jednoho patra, což urychlí její kontrolu, regulaci či případnou nápravu ( např. při zanesení zásobami ). Nicméně teprve s trubčími mezistěnami by to bylo opravdové ,,einfach Imkerei,,!

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//