- Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 10. 2008
Re: Vigor
Posílám potřebí za poslední dva dny, asi někde na internetu číhá chobotnice a požírá maily. Včera odeslaný příspěvek zase nedošel, posílám ho tedy znova:
Tady zas nijak zvlášť moc nejde o názor. Skutečnost je zase dána matematikou, statistikou a přírodními zákony. Kdyby byla účinnost léčení na varaózu slabší, řekněme taková, aby na varaózu hynulo každý rok 20 - 30 % včelstev, tak by hynula přednostně včelstva, která za prvé měla v sobě roztoče odolnějšího k léčivům. Což znamená, že společně se včelstvem by uhynuli všichni nebo aspoň většina takových roztočů. Takže by se zpomalil nebo úplně zastavil proces přivykání roztočů k léčivu. Za druhé by hynula včelstva, která by byla umístěna v úlech ve špatném technickém stavu, různých netěsných starých úlech a včelstva včelařů, kteří při léčení nedodržují pokyny nebo na to kašlou. Tito včelaři by buď zlepšili léčení a opravili úly nebo by se včelařením přestali a zůstali by jen ti důslední včelaři. Protože je účinnost léčení na varaózu taková, jaká je, neboli z hlediska tlumení varaózy příliš velká, přežívají až na výjimečné roky všechna včelstva, i ta, ve kterých jsou roztoči odolnější k léčivům i ta, kde včelaři používají různé svoje "zlepšováky" nebo na to napůl kašlou. V takových včelstvech přežije z roztočů citlivých na léčivo z tisíce třeba 2 - 3, z roztočů částečně odolných na léčivo z tisíce přežije třeba 20 - 30. Takže v populaci roztočů přibývá těch odolných. Stejně tak je jedno, jestli včelstvo umí vlastními silami zabít třeba 5 % populace roztočů nebo se včely včelstva nedotknou ani jednoho roztoče. Když jsou léčením zachráněna všechny včelstva, nikdo to nepozná. Kdyby to léčení mělo tu 20 - 30 % neúčinnost, rozdíl by byl poznatelný v tom, že včelstvo, co ničí 5 % populace roztočů by mohlo přežít, včelstvo, co neníčí by uhynulo. Problém je v tom, že takhle snížit účinnost léčení je neuskutečnitelné, takže tyto řeči jsou jen teoretické. Při 20 - 30 % ročním úhynu včelstev by se spustil obrovský pokřik, funkcionáři Svazu by zalobovali a stát by sáhl do své kapsy a začal všem štědře přispívat na obnovení počtu včelstev a výzkumníci a veterináři by byli tlačeni k zavádění dalších metod a léčiv, aby honemtu účinnost zase zvýšili. Přitom má li se nějaká populace, jako jsou včelstva u nás, ozdravit od nějaké odjinud přinesené nemoci nebo parazita, jako je Varoa, je takové vyřazování vnímavějších jedinců z populace nezbytné.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, October 17, 2008 5:25 PM Subject: Re: Vigor
> Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu oživilo > a to je z hlediska výměny názorů dobře. > Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce > jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s > následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci. Zbývá > mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu. > Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého > názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem > na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme > 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM - 60%, gabonu 80%, fumigace > bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak > při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik přežije > bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál. > Cyklus se opakuje. > Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza > není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to > stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti > vším. > U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při > rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli > (přírodní termoterapie). > V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např. > bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením, > které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace > roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování fumigačních > pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy > ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové > účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů, > nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd. > Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva, > vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota > uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách v > souvislosti s rosným bodem, apod.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32074
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |