78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029)

Kajo, kajo

tak si radsi budem cist o horeni na stojato ci na lezato??? A ostatni je tabu....

Diky opakovane ostre reakci na konalese je videt, ze ma v necem pravdu a ze to stoji za uvahu :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (213.215.81.42) --- 15. 10. 2008
Bludy

Kaja (90.176.2.8) --- 14. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028)
konales asi si z jiného světa !!! Jedině co máš pravdu, že přímo nebyl roztoč VD vinen tolíka úhynům, ale bylo tam ještě něco jiného a tomu se říká vírové onemocnění.Kdyby, ale nebyl roztoč VD, zřejmě by nebylo tak velké vírové zamoření. Pokud sleduješ dění kolem, měl by si vědět, že kromě varidolu se také zkouší jiný přípravek a ten se jmenuje MP 10. Výsledky jsou srovnatelné s varidolem, takže není co řešit. S tou kraňskou včelou jsou z tvé strany naprosto bludy. Prostuduj si pořádně nějakou objektivní literaturu a už tuto knference nezatěžuj s takovým nesmnyslem !!! Doufám, že jsem poslední, který reaguje na tvé bludy !!!


Kajo, bludy píšeš aj ty. Zober si knihu Včelařství od Veselého na str. 63 /novšie vydanie/ a prečítaš si, že pôvodná včela na území dnešných Čiech a prevážnej časti Moravy a Sliezska patrila k plemenu včely tmavej. Takže konales má pravdu.
Prípravok MP 1O sa neskúša ale sa už riadne používa. Ide o fluvalinát, ktorý sa už dávno používa v Gabone 90, takže žiadna novinka.
Úhyny včelstiev nie sú spôsobené len klieštikom, to potvrdzuješ aj ty. A ani nikto nedokázal, že včely uhynuli len na klieštika. Je tam súbor rôznych vplyvov, ktoré spôsobili zníženie odolnosti včiel, pričom varroóza zohrala tiež svoju rolu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kaja (90.176.2.8) --- 14. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028)

konales asi si z jiného světa !!! Jedině co máš pravdu, že přímo nebyl roztoč VD vinen tolíka úhynům, ale bylo tam ještě něco jiného a tomu se říká vírové onemocnění.Kdyby, ale nebyl roztoč VD, zřejmě by nebylo tak velké vírové zamoření. Pokud sleduješ dění kolem, měl by si vědět, že kromě varidolu se také zkouší jiný přípravek a ten se jmenuje MP 10. Výsledky jsou srovnatelné s varidolem, takže není co řešit. S tou kraňskou včelou jsou z tvé strany naprosto bludy. Prostuduj si pořádně nějakou objektivní literaturu a už tuto knference nezatěžuj s takovým nesmnyslem !!! Doufám, že jsem poslední, který reaguje na tvé bludy !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 14. 10. 2008
fumigace

Pečenko myslím,že bys měl raději mlčet ty.Co kecám?Pesticidy způsobují rakovinu.Že míchání pesticidů nezesiluje účinnost,je na to dokonce státní zákon,potvrzují to i univerzity v USA.Pensilvánská univerzita přišla na obrovské ukládání pesticidu do vosku.Že jsme zničili původní včelu?Někde zde na internetu je mapka kde se vyskytuje kraňka jako původní druh a u nás nikdy nebyla.Lidé ji rostahali do různých koutů.Že po léčení uhynulo přes zimu tolik včelstev,vžádným případě nemůže být způsobeno varroa.Jenom v.. tomu může věřit a nebo kdo je na tom zainteresován a to bude asi tvůj případ.Léčí se to spoustu let a výsledek je obrovský úhyn.A nebo je špatné léčivo?Je otázkou času kdy varroa bude tak odolný,že bude muset být použito něco nového a nebo tato včela padne.Pak ti to dojde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2008
Re:POLYTANOL - kde mono k?pi ? (32025)

býval v prodeji v Německu ale že by se dovážel nevím Použitelný je však jakýkoli dusivý plyn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Kri?k <jan.kristak/=/gmail.com>
> Předmět: POLYTANOL - kde mono k?pi ?
> Datum: 14.10.2008 13:36:22
> ----------------------------------------
> Prosím Vás o oznámenie, kde možno kúpiť peostriedok POLYTANOL na ničenie
> podzemných hlodavcov? Ďakujem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (213.155.227.229) --- 14. 10. 2008
Medomed

OPRAVA JEDNA SE O ZVRATNY MEDOMED A NE RADIALNI

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Krišťák (85.248.5.195) --- 14. 10. 2008
POLYTANOL - kde možno kúpiť ?

Prosím Vás o oznámenie, kde možno kúpiť peostriedok POLYTANOL na ničenie podzemných hlodavcov? Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (213.155.227.229) --- 14. 10. 2008
medomed

Ptam se ,proč není vhodny kazetový radialní medomed do těchto podmínek, do jakých je tedy vhodný. Chci si ulechčit práci a čas , při vytáčeni medu,znate snad jiný způsob tohoto ulehčeni? Stojí sice hodně peněz,ale chci trávit tolik času vytáčenim medu, jak dlouho budu včelařit, zvýšim počty včelstev, potom můžu teprve říci, je-li drahy medomed-či nikoli. Jsem jednoznačně pro ulehčeni práce šetřeni mého času, ať to stoji třeba víc, však jsem šikovna včelařka a včelky pilne,nějak se do těch cen za medomed dopracujem. Je to přece můj koniček,starat se o včelkaÿ a ne umorně točit med. Přeji plne ůly medu AL.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouhý fumigace (32006)

Vážený příteli, tlacháš hovadiny, kdabys mlčel vypadal bys modřejší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 13. 10. 2008
fumigace

Dobrý večer
Každý může mít na něco různý názor a je třeba ho respektovat. Ale tolik hloupostí pohromadě snad nemůže vymyslet jeden mozek - konales je obdivuhodná osoba.
Bylo desátého desátý - začátek fumigace. Honila mě zvědavost a protože na příští pátek až pondělí připravujeme zahrádkářskou a včelařskou výstavu, provedl jsem fumigaci
/ Na výstavu Vás srdečně zvu, pane Vojtěchu bude tam i Váš skleněný úl/.
Výsledky fumigace, počítáno dva dny po sobě ráno:51 včelstev - 0 roztočů,20 včelstev do 5 roztočů, celkem 34, 1 včelstvo prvý den 104, druhý den 58. Na jaře jsem neléčil / na sto včelstev 8 roztočů není moc, ale ještě se mi nikdy nepodařilo mít nulu.V srpnu byl vložen Gabon 92. Druhé stanoviště s 20 včelstvy mělo spad 0 roztočů.
Také jsem zkoušel, fumigaci tak jak popisujete, rovněž jsem zkusil i učinnost léčiva s prošlou lhůtou - Taktik, Taktivar a Varidol jeden rok po prošlé lhůtě.. I po 15 letech nebylo v účinnosti rozdílu - vše spadlo.
Ještě je ve včelstvech plod všeho druhu i dost trubců.Možná by bylo vhodné zveřejnit některé zkušnnosti z klíckování matek.Již to bylo v minulém století a byl jsem svědkem úhynu velkého množství matek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005) (32017)

Asi před 2 roky jsem napsal, že se že fumigace horem se mi zdá účinější. Hned se našlo pár výzkumníků, kteří mě poučili, že se hluboce mýlím. Já pro to nijaké důkazy neměl, jednalo se pouze o pocit, na který ale já dost dám. Pepa Křapka, kterého zdravím si ale dal práci a počítal a počítal, až se k něčemu podobnému dopočítal také. I když dávání knotu odspodu trochu práce ušetří, přesto se jedná o dost pracnou operaci. Naši sousedé už používají různá udělátka která tuto operaci až blbuvzdorně zjednodušují a urychlují. Začali s tím v Itálii - vyvíječ Fuerto, a už se podobné napodobeniny vyrábí v Maďarsku Polsku a Slovensku. Pouze u nás rádi ucpáváme česna a podobné nesmysly a zapomínáme, že už je 21 století. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouh? fumigace (32006) (32018) (32019)

Jeden z příkladů http://www.zocsvjimramov.unas.cz/plemana%20vcel.htm
včela černá také včela tmavá. Jen jsem nepovažoval za důležité uvádět výskyt až po Sibiř
Hranice rozšíření včely kraňské podle různých pramenů pohybují od Karpat až po vysočinu Území Moravy bylo zřejmě přechodem od jedné rasy do druhé Slovensko však již bylo územím kraňky tak jak píše pan Turčány

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hlouh? fumigace
> Datum: 13.10.2008 15:47:10
> ----------------------------------------
> Můžeš doložit z jakých čerpáš pramenů? Ne že bych se zastával pisatele
> příspěvku na který reaguješ, ale tvoje charakteristika černé včely mi
> připadá jako stejná hovadina od začátku do konce.
> zdenek
>
> Plácáš hovadiny od začátku až do konce!!! Včela kraňká je horský druh včely
> která původně obývala celou karpatskou oblast včetně Tater rozhraním jejího
> výskytu byla řeka Morava Včela černá pak obývala celou zbývající západní
> Evropu. Na jih od Alpského masivu pak byla Včela vlašská Škodlivost
> antibiotik se projeví až budeš muset je nasadit pro svoji léčbu. protože je
> pojídáš v potravinách tak ti nezaberou. včela kraňká byla u nás zvolena
> kvůli nízkému počtu zimujícíh včel a pro její rychlý nástup do plodnosti I
> přes její mnohem vyšší bodavost. Mírnosti bylo u ní dosaženo právě
> negativním výběrem. A zvířata včetně včel chováme a rostliny pěstujeme. Psa
> nebo živý plot když ho ostříháme tak ho pěstíme. nesmíš to zaměňovat.
>
> Pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouh? fumigace (32006) (32018)

Můžeš doložit z jakých čerpáš pramenů? Ne že bych se zastával pisatele příspěvku na který reaguješ, ale tvoje charakteristika černé včely mi připadá jako stejná hovadina od začátku do konce.
zdenek

Plácáš hovadiny od začátku až do konce!!! Včela kraňká je horský druh včely která původně obývala celou karpatskou oblast včetně Tater rozhraním jejího výskytu byla řeka Morava Včela černá pak obývala celou zbývající západní Evropu. Na jih od Alpského masivu pak byla Včela vlašská Škodlivost antibiotik se projeví až budeš muset je nasadit pro svoji léčbu. protože je pojídáš v potravinách tak ti nezaberou. včela kraňká byla u nás zvolena kvůli nízkému počtu zimujícíh včel a pro její rychlý nástup do plodnosti I přes její mnohem vyšší bodavost. Mírnosti bylo u ní dosaženo právě negativním výběrem. A zvířata včetně včel chováme a rostliny pěstujeme. Psa nebo živý plot když ho ostříháme tak ho pěstíme. nesmíš to zaměňovat.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re:Hlouh? fumigace (32006)

Plácáš hovadiny od začátku až do konce!!! Včela kraňká je horský druh včely která původně obývala celou karpatskou oblast včetně Tater rozhraním jejího výskytu byla řeka Morava Včela černá pak obývala celou zbývající západní Evropu. Na jih od Alpského masivu pak byla Včela vlašská Škodlivost antibiotik se projeví až budeš muset je nasadit pro svoji léčbu. protože je pojídáš v potravinách tak ti nezaberou. včela kraňká byla u nás zvolena kvůli nízkému počtu zimujícíh včel a pro její rychlý nástup do plodnosti I přes její mnohem vyšší bodavost. Mírnosti bylo u ní dosaženo právě negativním výběrem. A zvířata včetně včel chováme a rostliny pěstujeme. Psa nebo živý plot když ho ostříháme tak ho pěstíme. nesmíš to zaměňovat.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: konales <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Hlouh? fumigace
> Datum: 13.10.2008 08:24:16
> ----------------------------------------
> Největší vinnu na zamoření má VU včelařství,jenž je finančně zainteresován
> na výrobě a prodeji pesticidu-lečiva.A co je ještě horší,že někteří
> pracovníci jsou zaineresováni v soukromých firmách a nevidí jinou cestu než
> zamořovat včelstva pesticidem,jelikož s toho mají asi co?Pěstujeme
> nepůvodní druh a to Kraňku.Musíme začít pěstovat původní druh a to včelu
> černou.Kraňka je jižnější druh,původně zasahovala jen do Maďarska.Jelikož
> udajná včela zabiják je odolná všemu(varroa,moru i broukům),zničí ji člověk
> a medvěd.Proto EU ve Švedsku kříží africkou včelu s evropskou.Zkrátka pro
> zisk si včelaři vybrali nejhorší plemena(u nás Kraňku) a je prokázáno,že
> čím mírnější včelstva tim nemocnější.Může to dojít i k tomu,že nepůvodní
> druh bude nežádoucí a jeho ulet může být pokutován dost velkou
> částkou.Další řešení jsou antibiotika,jelikož velkým predátorem pro varroa
> je mor včelího plodu.A antibiotika nejsou tak škodlivé,jíme je v
> kuřatech,hovězím atd.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005)

asi to fiünguje i v podmetu včera jsem fumigoval a dnes ráno kontoloval všechny jsem dělal ve svislé poloze v podmetu nebo na rámcíh za okénkem u MU Pod tacovákem kde je nízký podmet jsem použi ono položené V. Ve všech úlech byl spad od 3 do 50 jen v tom tachováku to bylo několik stovek raděj jsem to ani nepočítal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 12.10.2008 22:57:42
> ----------------------------------------
> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.
>
> ..........
> Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle
> barvy "uhlíku"
> knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
> Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
> začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
> trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
> Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
> větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
> doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
> fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
> zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při
> bezprostřední
> blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
> Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
> Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý
> kouř
> jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
> v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
> sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se
> musí
> vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
> rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
> teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí
> se.<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 13. 10. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1899

Ludvik Fiala navrhuje zalozeni vzorneho vcelinu.Jeho knizeci Milost p.arcibiskup Theodor Kohn racil Vyskovskemu spolku udeliti milostive dovoleni,ze smi po 2 lete na statku Fedinandsku udrzovati plemennou stanici vcel,Podle zpusobu plemenne stanice na ostrove Uffenau ve Svycarsku.

Okresni spolek v Bucovicich,valna hromada.Jubilejni prvni rok zalozeni spolku ve spolupraci s mistnim vcelarskym druzstvem v odberu mezisten nedopadl dobre,nebot nebyly zhotoveny z cisteho vosku,delsim rokovanim ucineno dohodnuti.

16.sjezd vcelaru v Turnove ve dvorane Sokola.Starosta ZUPraha Kebrle slouzil msi v dekanskem kostele sv.Mikulase.Prednasky zahajil prevor Majer:o Dickelove theorii - odporoval Jaks.P.Beran o Slovanskych ulech - odporuje Martinovsky.P.Stejskal o ulu preklopnaku.
Ve fondu na spolkovy dum je 2348 zl.,dopisovatelum C.Vcelare dano 60 zl.

Prvni druzstvo na zuzitkovani medu,vosku a ovoce v N.Meste n/Metuji. Vypracovany stanovy,zvoleno triclene reditelstvo, podil 10 K-celkem 770 K.Podana zadost o subvenci zemskou i statni,ktere v castce 1000 K slibeny.Kdyz se zacalo pracovati,kotel stal pres 400 K,sudy 568 K,inventar 300 K. Prispevek clensky snizen na 5 K ,pocet clenu se zvysil o 24 (130 K)

ZU Brno Mistopredseda Konsel sdelil,ze nejd. predseda prelat Korcian svoji resignaci odvolal.Dluh tiskarny z r.1898 sam vyrovnal,propujciv spolku potrebne penize,jez mu spolek dle moznosti splati.Na dluh ten prijal od spolku prkna v cene 520 zl.,takze spolek dluzi 298 zl.Prof.Svoboda ohlasil,ze se vystehuje ze spolkoveho domu,sloziv veskere hodnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005) (32007) (32014)

Tak s tou šibeničkou vcelku souhlasím, myslím, že dokonce jsem fumigaci na
ní zkoušel, dělal jsem ji z obyčejného pozinku. Chyběl mi tam nějaký
centimetr výšky, hořící knoty se couraly po dnu úlu, které občas bylo mokré
a oheň zhasínal.. Té rozdílné kvality v různých letech, hlavně síly knotu
jsem si taky všiml. Asi není jednoduché zajistit každý rok na knoty úplně
stejný papír, v doporučené aplikaci svisle to je asi vcelku jedno, při
hoření vodorovně tam asi bude rozdíl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 13, 2008 9:29 AM
Subject: Re: Fumigace


> Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale
> podle mně nijak rozhodující.
>
> Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej
> podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach
sa
> ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený
> rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na
podložku,
> kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti
> amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú
> hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
> Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda
> žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a
> horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka
to
> umožňuje- je chladnejšia.
> Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť
> priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že
> odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v
> šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt
bude
> vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005) (32007)

Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.

Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach sa ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na podložku, kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka to umožňuje- je chladnejšia.
Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt bude vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (31999)

Včely zřejmě nesmí viset hned pár centimetrů nad knotem. Ony sice, jak
dostanou první dávku léčiva, začnou větrat a další kouř začnou rozptylovat,
ale asi to nestačí. Knot zřejmě musí být umístěn tak, aby kouř stoupal
těsně vedle chumáče včel. Já se jsem se s tím problémem setkal zase při
aerosolování acetonem v prosinci, když se páry foukaly přes česno do
podmetu, kde byly včely pod rámky zavěšené. Taky jsem už po aerosolování
vymetal nějaké hrstě včel, v jednom nebo dvou případech za posledních cca 10
let mám podezření na to, že aerosolování zapříčinilo v takovém případě
ztrátu matky. Nyní se snažím včely zimovat tak, aby v prosinci ten chumáč
včel do podmetu nevisel. Důvod, proč nezimovat v jednom nastavku 39x24
nějaké silnější včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 8:27 PM
Subject: Re: Fumigace


> Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá.
> Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde
se
> knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké
> kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče.
> Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už
> jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to
> nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil
je
> lepší nerozebírat strůpek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouhý fumigace (32006) (32008)

Taky jsem se pro jistotu podíval do kalendáře, jestli snad dneska není
prvního dubna.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 13, 2008 8:45 AM
Subject: Re: Hlouhý fumigace


> konales -to snad nemyslíš vážně co si napsal. Jseš úplně vedle !!!
> Prostuduj si nějakou literaturu !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouhý fumigace (32006)

Největší vinnu na zamoření má VU včelařství,...

Pán "konales" máte utkvelú myšlienku, že príčinou úhynou včiel je len rasa "kraňka", ale i tá výnimočná včela "čierna včela" vo Švajciarsku trpí Vd tak isto ako ako naša včela. Vaše vývody o úhynoch včelstiev sú pomýlené, píšete o príčinách úhynov z útržkovite získaných informáciách a dohadov. Pravdu máte len v tom, že človek je tvor nedokonalý, ukrutne nedôsledný a ľahostajný a radšej hľadá výhovorky ako sa to nedá, ako hľadať cestu ako ich prekonať.

Predstavte si, že aj včela, ktorú mi chováme na Slovensku žije pôvodná kraňka, čo dokázal tím včelársky vedcov na čele s českým vedcom proj. Hejtmánkom vo VUV v Lipt. Hrádku.

VVVč. v Dole je záruka toho, že ešte včelárime, pretože všetko to čo propagujú a ponúkajú, profitujem aj my na Slovesnku a patrí im srdečná vďaka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Fumigaci v sklenici přes krmný otvor jsem taky zkoušel. Přestal jsem po
intenzívním smradu léčiva, jaký ve studené sklenici vznikl kondenzací už po
shoření prvního knotu. Tato metoda by možná měla naději, kdyby bylo možné
používat nahřáté sklenice a kdyby pod krmným otvorem byl volnější prostor,
který není zahrazen vytaženým a zavíčkovaným voštím se zásobami na průlez
tak jedné včely, na kterém se to léčivo taky srazí.
Pak jsem zavedl dálkové zapalování knotu pomocí kousku včelařského drátku
rozžhaveného proudem z tužkového akumulátoru, to se ale využije jen ve
starších úlech, kde se knot dává zezadu za skleněné okýnko. Hodí se to v
případech, kdy zastrčení okýnka trvá z nějakého důvodu delší dobu. Třeba v
zadovácích, kde majitel nečistí drážky od propolisu.... Já jsem tím tehdy
zamýšlel odpálení knotů téměř najednou v celé boční úlové baterii 10 úlů
zadováků, potom se tyto úly nemusely pracně těsnit jeden po druhém filcovými
uteplivkami, ale šlo utěsnit celou baterii prostým spuštěním igelitové
plachty přes zadní stěnu baterie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:04 PM
Subject: Re: Fumigace


> >je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale
> ..........
> ---------------------------------------------------------
> Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými
> pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici,
> kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji
> včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev.
> Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se
> včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu
> říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např.
> spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z
> doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do
> nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro
> demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali
> vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme
> zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je
> dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do
podmetu
> mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí
> prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem
je
> voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3
2008)
> Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva,
kdy
> včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A
> "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást
> léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám
> musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho
ztráty.
> Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a
> nešetřete mne.
> Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31987) (31992) (31995) (31996)

Pane Turčáni, a jak jsou na tom včelaři ve Vašem okolí ? Pokud ani oni nemají vážnější problémy, pak buďte rád, že se ve vaší lokalitě roztoči (kleštíkovi) moc nedaří a nevyvozujte z toho, že na uložení knotu nezáleží.
------------------------------------------------------------
Všetko je relatívne, ani ja nevčelárim v nejakom vákuu (to by sa dalo len v oáze na púšti) ako si myslíte, pretože zavčeľnenosť je ešte vždy vysoká (aj po úbytku 200 tis. vč.) a ku stretom včiel v priestore stále dochádza. Ak je prístup včelára k povinnostiam laxný a neprofesiálny, nedoržuje pokyny, bez ktorých už včeláriť nejde, ostávajú úle prázdne alebo prežívajú na hranici rentabilnosti.

Poznám včelára asi 0,8km od môjho stanovišťa, ktorý v sezóne 2007/08 prišiel z 30 včelstiev o 21 včelstiev. Keď som sa ho pýtal prečo, padlo jedno slovo "artridída". Doteraz to vždy zvládol, poslednú jeseň to pre chorobu nedokázal.
Druhý včelár so 130 včelstvami (mimo dosah mojej včelnice), na otázku ako dopadla fumigácia hodil rukou, ani sa nepýtaj, 2 až 3 tis. samičiek Vd vo včelstve. Pri sporadickej kontrole v čase pred fumigáciou plod vo včelstvách nenašiel. Priznával, už to nezvládam ((má 78 r.). Všetko svedčí o tom, že to nezvládol už v roku 2007, keď vynechal poslednú fumigáciu na dokonalé očistenie včelstiev.

Ja so fumigoval koncom IX.mesiaca t.r., taktiež som plod nenašiel až na niekoľko výnimiek, som s tromi kvapkami Takticu, vloženým knôtom vo vodorovnej polohe. Odpad v jednotlivých včelstvách (75 vč.) bol od 15 ks do 400, priemer 74,8 na včelstvo.
V sezóne v boji proti Vd používam len tri (20.8, 1.10 a 5_10.11) zásahy fumigantom (u vás aj 7) a dokážem ho udržať na uzde. Už 28 rokov vkladám knôt upravený do obráteného véčka do podmetu vo vodorovnej polohe, ak by tento technologický postup bol s rozporom vášho tvrdenia, už by som dávno nemal včely.
Možno v tomto prípade platí výnimka z pravidla alebo predsa to môže fungovať aj takto?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouhý fumigace (32006)

konales -to snad nemyslíš vážně co si napsal. Jseš úplně vedle !!! Prostuduj si nějakou literaturu !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005)

Určitě není jedno, jestli knot doutná svisle nebo vodorovně. Přístup vzduchu
i v uzavřeném úlu je vždy dostatečný, doutnání žádné velké množství vzduchu
nepotřebuje, navíc knot je napuštěn dusičnanem draselným nebo jiným podobným
oxidačním činidkem, takže část kyslíku má s sebou. Vlhkost může mít vliv na
rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.
Navíc úroveň vlhkosti uvnitř úlu určují spíše včely než aby byla určena
venkovním počasím.
Pokud knot vytvarovaný do V a položený na dno úlu dokáže vyprodukovat dost
léčiva na spolehlivou likvidaci roztočů, znamená to jen, že dávka je z
nějakého důvodu předimezovaná tak, že ztráty při takové fumigaci pokryje.
Buď menší odolností roztočů na léčivo, větší koncentrací léčiva - tuším se
za těch 20 let koncentrace v lahvičkách už zvyšovala, aby dávkování zůstalo
pořád stejné, důslednou likvidací roztočů během sezóny jinými prostředky,
blízkostí včel u podmetu - léčivo se neusazuje na studených rámcích,
stoprocentně těsnými úly atd.
Poloha cigarety je irelevantní, protože cigareta je "činná" tehdy, když se
přes ní vzduch nasává, a to tak intenzívně, že vliv polohy cigarety není
vůbec důležitý. Pokud má vyhořet bez nasávání, tak její poloha je taky
důležitá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 10:57 PM
Subject: Re: Fumigace


> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává
teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá.
Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 13. 10. 2008
Hlouhý fumigace

Největší vinnu na zamoření má VU včelařství,jenž je finančně zainteresován na výrobě a prodeji pesticidu-lečiva.A co je ještě horší,že někteří pracovníci jsou zaineresováni v soukromých firmách a nevidí jinou cestu než zamořovat včelstva pesticidem,jelikož s toho mají asi co?Pěstujeme nepůvodní druh a to Kraňku.Musíme začít pěstovat původní druh a to včelu černou.Kraňka je jižnější druh,původně zasahovala jen do Maďarska.Jelikož udajná včela zabiják je odolná všemu(varroa,moru i broukům),zničí ji člověk a medvěd.Proto EU ve Švedsku kříží africkou včelu s evropskou.Zkrátka pro zisk si včelaři vybrali nejhorší plemena(u nás Kraňku) a je prokázáno,že čím mírnější včelstva tim nemocnější.Může to dojít i k tomu,že nepůvodní druh bude nežádoucí a jeho ulet může být pokutován dost velkou částkou.Další řešení jsou antibiotika,jelikož velkým predátorem pro varroa je mor včelího plodu.A antibiotika nejsou tak škodlivé,jíme je v kuřatech,hovězím atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993)

Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně. Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu. Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin. Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

...........
Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Otakar Neruda (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Většinou zimuji ve 4 nástavcích OPTIMALu. Dávám 7 kapek (kapky spíše nahoru) a DVA papírky, abych "zintensivnil tepelný vznos" a snížil adsorpci léčiva v dolním, obvykle prázdném nástavku. Při 3 nástavcích 5 kapek na jeden papírek.
Zdraví Ota

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31976)


> ------------ Původní zpráva ------------
> > -----
> Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
>
> Karel
>
>
> Po fumigaci spad průměr 4,5 roztoče, před tím celý měsíc žádný spad F.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001)

Troška statistiky pro odlehčení. :-)


http://varroamonitoring.cz/home.do

Zadejte si tam spad po fumigaci a koukněte.

Zatím to vypadá, že denní přirozený spad v desetinách odpovídá spadu po fumigaci ve stovkách.

Takže pokud má někdo denní spad v desetinách, tak může zapálit knot kekoli a odříkavat zaříkavadlo proti uřknutí, moru a roztoči a bude to stejné.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá. Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde se knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče. Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil je lepší nerozebírat strůpek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (87.244.196.82) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31987) (31992) (31995) (31996)

Ja tiež používam pásik na ležato do V a na podložke pod sitom na dne. Vlani som napočítal spad 7000 ks klieštika na včelstvo, počítane za celú jeseň. A krásne prežili. A tiež na jar neliečim. Musím potvrdiť že aj na ležato to funguje,aj napriek Vašej teórii horenia. Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986)

>je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale ...........
---------------------------------------------------------
Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici, kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev. Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např. spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do podmetu mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem je voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3 2008) Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho ztráty. Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a nešetřete mne.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31987) (31992) (31995)

Pane Turčáni, a jak jsou na tom včelaři ve Vašem okolí ? Pokud ani oni
nemají vážnější problémy, pak buďte rád, že se ve vaší lokalitě roztoči
(kleštíkovi) moc nedaří a nevyvozujte z toho, že na uložení knotu nezáleží.
I u nás máme část okresu v Krkonoších s velmi řídkým zavčelením, kde by i ta
tři léčení vlastně ani nebyla všechna nutná, nebýt nařízena ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 6:01 PM
Subject: Re: Fumigace


Páni, vysvetlite mi, prečo potom dosahujem vynikajúce výsledky v boji proti
Vd, keď podľa vás fumigáciu robím atypicky, teda zle! Viackrát som
zdôraznil, že v sezóne robím len tri!!! fumigácie. Ak by ste si to všimli,
museli by ste sa zamyslieť a hľadať rozlúštenie tohoto javu a nie
tvrdohlavo trvať na svojich a pripustiť, že sa mýlite. Ja skôr pripúšťam,
že umiestnenie a poloha knôtu nie je rozhodujúca, rozhodujúce je, že
fumigáciu robíte v správnom čase a poslednú vždy bez akéhokoľvek plodu.

Vymýšľate teórie spaľovania fumigantu, uprednostňujete zvislú polohu knôtu
ja už 24 rokov spaľujem fumigant v podobe obráteného véčka vloženého do
podmetu ležato. Ak moje včely žijú, čo podľa vás je nesprávne, pretože knôt
v tejto polohe vyjde nazmar, pravda je na mojej strane. Tri kvapky amitrazu
(pritom sa z komentárov dozvedám, že v bežnom roku robíte až 7 zásahov do
včelstie) v Takticu je mojou základnou normou na jeden knôt.
Potom všetko môže byť aj inak.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3515 (20081011)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31987) (31992)



Další riziko je nechat pásek hořet naležato. Když včelař vymyslí další "vylepšení" (nezavře česno, fumigační aplikátory vně, aj.), může přežít hodně kleštíků, a pak nepřežít hodně včelstev...

Páni, vysvetlite mi, prečo potom dosahujem vynikajúce výsledky v boji proti Vd, keď podľa vás fumigáciu robím atypicky, teda zle! Viackrát som zdôraznil, že v sezóne robím len tri!!! fumigácie. Ak by ste si to všimli, museli by ste sa zamyslieť a hľadať rozlúštenie tohoto javu a nie tvrdohlavo trvať na svojich a pripustiť, že sa mýlite. Ja skôr pripúšťam, že umiestnenie a poloha knôtu nie je rozhodujúca, rozhodujúce je, že fumigáciu robíte v správnom čase a poslednú vždy bez akéhokoľvek plodu.

Vymýšľate teórie spaľovania fumigantu, uprednostňujete zvislú polohu knôtu ja už 24 rokov spaľujem fumigant v podobe obráteného véčka vloženého do podmetu ležato. Ak moje včely žijú, čo podľa vás je nesprávne, pretože knôt v tejto polohe vyjde nazmar, pravda je na mojej strane. Tri kvapky amitrazu (pritom sa z komentárov dozvedám, že v bežnom roku robíte až 7 zásahov do včelstie) v Takticu je mojou základnou normou na jeden knôt.
Potom všetko môže byť aj inak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993)

Z mého pohledu je nejlepší spalovat pásek v podmetu vždy ve svislé poloze. Pokud se totiž rozebírá strůpek, odtrhává fólie, atd., již nedojde k zpětnému utěsnění strůpku a "léčivo" se dříve vyvětrá.
! Důležitá je kontrola spálení knotu!!!
Pokud se kapou 4 kapky, v různých jiných polohách totiž nemusí knot dohořet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990)

Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 1:23 PM
Subject: Re: Fumigace


> lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch
> stoupá vzhůru.
> Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
> plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.Zase když znám základní
> fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
> že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
> je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
> ...........
> Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli
> poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně
> klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek.
> Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom
> také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení
> včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad
> doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý
oheň -
> plamen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31987)

Ano, přesné údaje nemám, ale empiricky mám zjištěno, že ještě při 3 NN a
fumigaci v podmetu léčení dobře funguje, při 3 fumigacích. Přesné
vyjádření snížené účinnosti při 4 NN udělal p. Křapka. Chtěl jsem tím
upozornit na jedno z rizik, o němž včelaři dosud nevěděli - protože
nástavkářů přibývá - aby o svá včelstva nepřišli. Další riziko je nechat
pásek hořet naležato. Když včelař vymyslí další "vylepšení" (nezavře
česno, fumigační aplikátory vně, aj.), může přežít hodně kleštíků, a pak
nepřežít hodně včelstev...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Když se napíše, že fumigování dole je méně účinné než když je pásek zapálený
> v horním nastavku, mohu to rovnou z fleku komentovat bez jakýchkoliv
> zkoušek. Když se napíše fumigovnání v podmetu je o nějakých 10 - 20 - 30 %
> méně účinné než fumigování nahoře, ale v návodu je s tím počítáno a dává o
> to více léčiva, tak to musím brát jako fakt, protože bez podrobných zkoušek
> nemůžu vědět, jestli to tak je nebo není. Je to jen o detilnosti konkrétní
> informace. Asi tak.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990)

Přátelé, snad se k tomu dokopu a vezmu si pár pásků do práce a spálím je před termokamerou. Stjně tak, pokud se mi to podaří stihnout si ji vezmu k fumigaci. Samotného mě zajímá, co to udělá se včelstvem. Okolik to rozrušení zvedne teplotu včelstva.

Ale není mi jasné, v jakých všech polohách to pálíte.

Já osobně si chci ověřit, co to udělá když to tam strčím mírně šikmo očkem, tak aby plocha pásku byla svislá. Stejně tak by mě zajímalo, jaký má význam ona mezera, která je v návodu vyžadována. Asi jen požární.

Protože na instr. filmu o fumigaci co promítával žádnou mezeru nedělají a rvou to přímo mezi plásty. Když jsem se na to ptal po promítání Ing. Veselého, tak mi dalo práci vysvětlit, na co se ptám. Z toho usuzuji, že je to jen takové to americké, že štětka neslouží k ....

Takže tady uveďtě všechny ty polohy. Například od Véčka v podmetu, pod tím si představí čtenář této konference cokoli.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989)

lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.<
.......
Aromatický olej je součástí varidolu. Jde o uhlovodík, který se odpařuje. Otázkou je, jestli se má odpařit ten amitraz, olej nebo stabaxol nebo nonoxinocum (asi nonoxylol, silně spermicidní látka) Toto vše se podává jako léčivo s nějakým obchodním názvem, musí to mít dostatečnou teplotu. Pokud se bavíme o fumigačních teplotách při léčení, nejde o nějaký předehřev, ale teplotu, při které se léčivo odpařuje.

Stejně jako aromalampa. Zkuste jít trochu do hloubky. O těch teplotách to je nejpřesnější termokamerou, protože ta přesně ukáže lokality teplot na knotu.


Radim Polášek:>Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
............
Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek. Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý oheň - plamen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986)

A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.
S pozdravem Petr


----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


...Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační
pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
mít obavy z odpaření léčiva....
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3515 (20081011)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986)

> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. Na to žádná
termokamera být vůbec nemusí. Stačí malý test. Zapálit zápalku a držet ji za
konec vodorovně tak dlouho, dokud nedohoří na konec a nezačne pálit. Potom
zapálit druhou zápalku a držet ji taky za konec, ale pro změnu svisle, aby
hlavička a plamen byl dole a prsty nad plamenem. Rozdíl je poznatelný během
vteřiny

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


> Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram
> max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov,
> samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne
> upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
> .......
>
> Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod
> je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak
> napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by
> včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena
a
> to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,
>
> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Když se napíše, že fumigování dole je méně účinné než když je pásek zapálený
v horním nastavku, mohu to rovnou z fleku komentovat bez jakýchkoliv
zkoušek. Když se napíše fumigovnání v podmetu je o nějakých 10 - 20 - 30 %
méně účinné než fumigování nahoře, ale v návodu je s tím počítáno a dává o
to více léčiva, tak to musím brát jako fakt, protože bez podrobných zkoušek
nemůžu vědět, jestli to tak je nebo není. Je to jen o detilnosti konkrétní
informace. Asi tak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 11, 2008 2:25 PM
Subject: Re: Fumigace


S těmito ztrátami je počítáno v dávkování léčiva. Ovšem platí pro
prostory úlů max. o dvou prostorech české míry, tedy po 9-12 rámcích
39x24 cm (plodiště + medník, resp. dva nástavky) s tím, že se zvýší
počet kapek na knot, protože dvě kapky jsou pro jeden takový prostor. V
nízkonást. Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3
NN je účinnost ještě dobrá. Pan Křapka ověřil a přesně zjistil, že při 4
NN je už nízká účinnost (asi 30% !! - viz Moderní včelař č.2 letos).
Mohu potvrdit, že pokud jsem některá včelstva fumigoval při 4 NN a v
podmetu, zůstalo ve včelách ještě dost roztočů. Takže zimuji ve 3 NN -
plástová plocha je 200 dm2, dva prostory po 12 plástech české míry mají
takřka stejnou plochu. Něco více o účinnosti fumigací bude v MV č.5.
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu
soustředěně,
> pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
> rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
> částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
> hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř
s
> léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
> včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
> léčiva usadí víc. .....


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985)

Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
........

Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena a to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,

Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod mít obavy z odpaření léčiva.

Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983)

Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3 NN je účinnost ještě dobrá. K.Č.

Ja fumigujem v podmetoch v troch deb. B 10 46 litr.x3, nie odjakživa, ale od r. 1984, knôt v tvare obráteného V-čka, ležato na vhodnej podložke s max. tromi kvapkami amitrazu, npr. na umakarte (vnútorná strana). V r. 1989 som doplatil na zlú techniku ošetrovania, TP nebol pre včelárov dosť jasný, nezohľadňovali sme klieštiky v uzavretej bunke, keď som prišiel o 70% včelstiev.

Už 7 rokov používam originálny prípravok Taktic (nič iné) a výsledky sú stále vynikajúce. Amitraz je zatiaľ nenahraditeľný (svedčí o tom zapojenie tejto látky do ozdravovacieho procesu v boji proti Vd v Kanade.

Jedna perlička z, praxe: Včelár s 300 včelstvami používal svoj vlastný prístrojček, do ktorého vložil knôt Avartinu a cez letáč, bez utesnenia nafúkal detským ventilátorom (4,5 v batéria) nafúkal do úľa. Prisahal, že nikdy mu neuhynulo ani jedno včelstvo.

Vlani 2.11.O7 pri 6 včelstvách neutesnil letáče, po 24 hod. som urobil zber ( v každom včelstve som urobil zber Vd) a pre istotu znovu s uzatvorenými letáčmi fumigoval, po 24
hod. nebol v 5-tich včelstvách nebol odpadnutý ani jeden VD, v 1-dnom 2 ks.
Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS.

Pridávam, posledná sezóna bola u mňa bez poškodenia a úhynu čo i len jedného včelstva zo 75.

Čo k tomu dodať, len to, že máme v rukách prostriedok, ktorý je dlhodobo účinný, len je potrebné poslednú fumigáciu treba robiť bez zaviečkovaného plodu a to pravidelne každý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

dlouhý (88.100.95.205) --- 11. 10. 2008
KONALES - FUMIGACE

Otázka na Konalese : vzali jsme to na vědomí a tak se ptám
co tedy s tím ? Prosím o odpověď poměrně stručnou ale přitom výstižnou a ne tak,jak to umí někteří na této konferenci sáhodlouze uplatňovat své nabyté vědomosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979)

S těmito ztrátami je počítáno v dávkování léčiva. Ovšem platí pro
prostory úlů max. o dvou prostorech české míry, tedy po 9-12 rámcích
39x24 cm (plodiště + medník, resp. dva nástavky) s tím, že se zvýší
počet kapek na knot, protože dvě kapky jsou pro jeden takový prostor. V
nízkonást. Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3
NN je účinnost ještě dobrá. Pan Křapka ověřil a přesně zjistil, že při 4
NN je už nízká účinnost (asi 30% !! - viz Moderní včelař č.2 letos).
Mohu potvrdit, že pokud jsem některá včelstva fumigoval při 4 NN a v
podmetu, zůstalo ve včelách ještě dost roztočů. Takže zimuji ve 3 NN -
plástová plocha je 200 dm2, dva prostory po 12 plástech české míry mají
takřka stejnou plochu. Něco více o účinnosti fumigací bude v MV č.5.
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu soustředěně,
> pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
> rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
> částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
> hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř s
> léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
> včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
> léčiva usadí víc. .....


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 11. 10. 2008
Fumigace

Tady jde o nepochopení,co je pesticid a antibiotikum.Pesticidy jsou velmi škodlivé,způsobují rakovinu.Pesticidy se ukládají ve vosku a přecházejí do medu celý rok a způsobují větší odolnost varroa.Zůstávají i ve spracovaným vosku a tím v nových mezistěnach a neustále se zvětšuje množství v nových mezistěnách.Tak že varroa se neustále aklimatyzuje na větší dávky a nikdy nebude konec.Dřív otrávíme včely než zničíme varroa.Pensilvánská univerzita zjistila obrovské ukládání pesticidu do vosku.Ten se luhuje do medu i v nových pláství a tím se trávíme i lidi co konzumují med.Med již při používání pesticidu není zdraví.Takové množství včel nezemřelo na varroa,ale právě na pesticidy,reagojí mezi sebou a tím zvyšují 100násobně jedovatost.1kapka léčiva a něco doneseného včelama a je hned 100kapek,a to včely otráví.Včelaři,zabijíme si včely samy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31976) (31978) (31980)

To je pravda, kdo dal správně Gabony, roztoče v srpnu ve svých včelstev
zničil. A Gabony myslím měli letos aplikovat všichni. Fumigace by měla
zachytit jen nálet z neošetřených včelstev a potom roztoče, kterí se na
látku v gabonu stali odolní a přežili. Jistí to potom poslední ošetření
aerosolem v prosinci, protože určitá pravděpodobnost, že ještě nyní žije
neošetřené včelstvo s množstvím roztočů je, poškozené zimní včely s krátkou
životností mohou vydržet ještě do prosince a v dnešním počasí, kdy je venku
už nyní na teploměru 22 st C je dolet včel ještě velký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 11, 2008 9:33 AM
Subject: Re: Fumigace


stávající a následné fumigace již nic podstatného neléčí . Jejíchž účelem je
zbavení se posledních zbytků rostočů ve včelstvu případné znovu zavlečené
roztoče by měla tato fumigace zničit Ostatní ošetření by měla být jen
takovou tečkou jistoty Kdo však bude mít na jaře nadlimitní počty ve
vzorcích pak musí hledat chybu sám u sebe a popřemýšlet o tom kde dělá
chybu ta v žádném případě není nikde jinde Zavlékání rostočů v tuto a
pozdější dobu lze považovat jen za výmluvu špatná včelstva jsou již v
podstatě vyloupená. Tohle podzimní létání by jste určitě rozeznali od letu
včelstva které loupí nebo je loupeno. To je úplně jiný provoz na česnu.
Základem léčení BYLO podletí. To je potřeba si uvědomit a hlavně se tím
řídit Teď jen dolaďujejeme. Co jsme zmrvili dříve, teď již napravit nejde

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31976) (31978)

stávající a následné fumigace již nic podstatného neléčí . Jejíchž účelem je zbavení se posledních zbytků rostočů ve včelstvu případné znovu zavlečené roztoče by měla tato fumigace zničit Ostatní ošetření by měla být jen takovou tečkou jistoty Kdo však bude mít na jaře nadlimitní počty ve vzorcích pak musí hledat chybu sám u sebe a popřemýšlet o tom kde dělá chybu ta v žádném případě není nikde jinde Zavlékání rostočů v tuto a pozdější dobu lze považovat jen za výmluvu špatná včelstva jsou již v podstatě vyloupená. Tohle podzimní létání by jste určitě rozeznali od letu včelstva které loupí nebo je loupeno. To je úplně jiný provoz na česnu. Základem léčení BYLO podletí. To je potřeba si uvědomit a hlavně se tím řídit Teď jen dolaďujejeme. Co jsme zmrvili dříve, teď již napravit nejde

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 11.10.2008 08:24:51
> ----------------------------------------
> Pesticid je obecně chemikálie používaná k hubení nežádoucích organismů. Když
> už se tady máme tvářit aspoň trochu vědecky, tak bychom o léčivech na
> varaózu měli mluvit rovnou jako o akaricidech, to jest látkách používaných
> k hubení roztočů. Protože zase jestli tady zase má být něco jako ekologická
> diskuze, tak potom vedle pesticidů se používá ještě řada dalších skupin
> látek, kterými se organismy jen ovlivňují, třeba různé regulátory růstu nebo
> desikanty atd a ty si v ovlivňování životního prostředí ve srovnání s
> pesticidy taky nestojí nijak zvlášt nízko.
> Poznámku o tom, že včely ještě létají, jsem pochopil jako že ještě přes den
> létají tak daleko, aby z nějakého sousedního stanoviště po fumigaci donesly
> další roztoče. To by ale mělo být řešeno současnou fumigací všech stanovišť.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 10, 2008 10:04 PM
> Subject: Re: Fumigace
>
>
> > Ferda:
> > .. jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj
> > dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
> > -------
> > Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které
> > hubí m.j. roztoče.
> > -----
> > Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> > Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977)

> Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním
> včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v
> horním nástavku měl vyšší účinnost.

Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu soustředěně,
pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř s
léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
léčiva usadí víc. To se nemusí ani nijak zvlášť zkoušet, to jsou základní
zákony fyziky, které by měl znát každý středoškolák. Pokud se má účinnost
knotu zapáleného v podmetu zvýšit, musí se dosáhnout, aby kouř z něho nešel
kolem studených rámků, ale prázdným prostorem na včely. Rámky ze spodního
nastavky, aspoň 2 - 3 uprostřed by se potom měly pro fumigaci vyhodit, pokud
by to někomu stálo za práci a menší kontaminaci rámků. Potom obecně ať se
knot zapaluje v horním nastavku nebo v podmetu, musí být hořící knot co
nejblíž včel. Pokud jsou včely slabé a sedí v extrémním případě u stěny
nastavku na opačné straně než hoří knot, dříve než se kouř s účinnou látkou
ke včelám dostane se může na studených rámcích a strůpku usadit tolik
léčiva, že léčení může být neúspěšné, i když se knot zapaluje v horním
nastavku a i jinak všechno podle návodu dodrží. Podle mně by to mohla být
jedna "díra" , přes kterou by se mohli roztoči znova namnožit. Podobně by to
mohlo být, pokud ještě někdo používá zadováky, když se včely na teplé stavbě
usadí na prvních rámcích u česna, protože u zadováků se knot dává obvykle na
poslední rámek za okýnko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 10, 2008 10:08 PM
Subject: Re: Fumigace


> Ferda:
> Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo
do
> vysokého podmetu.
> ----
> Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním
> včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v
> horním nástavku měl vyšší účinnost.
>
> Bez pokusu jsou to bohužel jen názory. Pak jsou to fakta.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31976)

Pesticid je obecně chemikálie používaná k hubení nežádoucích organismů. Když
už se tady máme tvářit aspoň trochu vědecky, tak bychom o léčivech na
varaózu měli mluvit rovnou jako o akaricidech, to jest látkách používaných
k hubení roztočů. Protože zase jestli tady zase má být něco jako ekologická
diskuze, tak potom vedle pesticidů se používá ještě řada dalších skupin
látek, kterými se organismy jen ovlivňují, třeba různé regulátory růstu nebo
desikanty atd a ty si v ovlivňování životního prostředí ve srovnání s
pesticidy taky nestojí nijak zvlášt nízko.
Poznámku o tom, že včely ještě létají, jsem pochopil jako že ještě přes den
létají tak daleko, aby z nějakého sousedního stanoviště po fumigaci donesly
další roztoče. To by ale mělo být řešeno současnou fumigací všech stanovišť.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 10, 2008 10:04 PM
Subject: Re: Fumigace


> Ferda:
> .. jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj
> dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
> -------
> Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které
> hubí m.j. roztoče.
> -----
> Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974)

Ferda:
Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo do vysokého podmetu.
----
Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v horním nástavku měl vyšší účinnost.

Bez pokusu jsou to bohužel jen názory. Pak jsou to fakta.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974)

Ferda:
... jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
-------
Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které hubí m.j. roztoče.
-----
Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (88.101.24.174) --- 10. 10. 2008
Re: včelstva bez plodu (31972)

Roztoči uhynuli s uhynulými včelstvy. Začínají prakticky od nuly. Jejich množství je nyní minimální a je otázkou, kdo je opět namnoží do obřích počtů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (88.101.24.174) --- 10. 10. 2008
Re: Fumigace (31932)

Nestačím se divit, co se dočítám o nejasnostech v léčení fumigací. Metodika a metoda fumigace je už asi 20 let stará a stále stejná. Pouze dříve to byl Taktic, pak Taktivar a nyní Varidol. (doufám, že si pamatuji správné názvy). V jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
Pokud je v návodu napsáno, že pásek s kapkami má být ve svislé poloze a má doutnat, neznamená to, že má hořet, že má být vodorovně ani, že má být na dně ve tvaru V. Doutnáním pásku vzniká teplo, které kapalné léčivo převede do plynného stavu a léčivo se rozptýlí po úle. Dalším produktem je kouř, který analogicky včely rozruší, ty začnou větrat a plynné léčivo se dostane do chomáče. Problém létajících včel je dostatečně vyřešen, aspoň se já domnívám, tím, že léčivo se aplikuje po skončení letu. (viz návod a je to i logické) Pokud včely mají prolet a zavřeme jim česno, tyto nejsou přeléčeny. Samozřejmě není nikde psáno, že si na sobě nesou roztoče. V otázce venkovní teploty, tedy nad 10 st. C, je potřeba postupovat s rozmyslem. Pokud máme několik teplých dní, ve kterých provedeme léčení, nemusíme mít strach, že včely jsou v chomáči. Velkým omylem je se domnívat, že pokud je několik dní je teplota např. okolo 0 - 5 st.C a pak se na jeden den teplota vyhoupne nad 10 st. C, že se včely roztáhnou, je dotyčný na velkém omylu. Proletu se zůčastní pouze včely na povrchu chomáče a zbytek je sevřený. Je tu jistý princip setrvačnosti. Kdo používá folie na strůpku, tak to krásně uvidí. Ošetření v tuto dobu i když je zdánlivě správná teplota, je neúčinné a špatné. Znám to ze své praxe a dotyčným a umíněným není pomoci. Termín první fumigace je opět orientační, někdy 10., někdy 15. října. v tuto dobu bývá ještě teplo, problematická bývá druhá fumigace za 7-10 dní, kdy se může značně ochladit a těžko budeme čekat na oněch 10 st. C. Nečetl jsem zde otázku zavíčkovaného plodu. Letos je skutečně vyjímečný rok a někde včely už neplodují od poloviny září bez ohledu na stáří matky (je to dáno hlavně přínosem pylu). Jíný rok plodují ještě v polovině listopadu. Zde je také zakopaný pes.
Používejme léčivo v souladu s metodikou výrobce a ve prospěch včel. Ne vždy si usnadnit práci je ku prospěchu věci. Jako klasický příklad stačí uvést líného včelaře, který dává Gabon do česna úlu, nikoli na háčky k plodu ( a není jich málo). Včely přece po něm chodí a léčivo roznáší. Je otázkou kolik a kam. A dostane se vůbec léčivo k právě líhnoucím se zimním včelám a nahoru do vyšších pater úlu ?? Prostavování prostoru divočinou je pouze při krmení, zde poslední souš necháváme, nebo při pozdní silné snůšce, nebo pokud včely nacpeme do jednoho nástavku. Pokud jsou ve dvou nebo třech nástavcích, tak nic neprostavují a jsou v pohodě. Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo do vysokého podmetu. Já využívám vysokých podmetů, hřebík se zapíchne za spodní loučku a pásek je svislý (zpravidla při první fumigaci včely jsou vyvěšeny do podmetu, tak sem tam nějaké žihadlo dostanu). Sice někdy se opálí spodní loučka, ale nikdy se mi nestalo, že by něco začalo hořet. Takže chovejme včely, usměrňujme je ke svému prospěchu, nikdy však proti nim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (82.208.3.74) --- 10. 10. 2008
Re: včelstva bez plodu (31972)

Také dělám monitoring a letos je to (po gabonu ale i před ním) lepší než loni. teď mám 0,1-0,3 denně. Vypadá to, že jsi na tom podobně, myslím, že je na fumigaci, pokud jsi používala gabon zbytečně brzy... ještě létají včelky ven (dneska létaly hodně) a zase si mohou přinést roztoče...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel (81.90.173.228) --- 10. 10. 2008
včelstva bez plodu

Dneska jsem dělala prohlídky včelstev a jsou už bez plodu.Začnu dělat fumigace.Dělám monitoring a intenzita varroázy je letos dost nízká.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.24.152.55) --- 10. 10. 2008
Re: Včelařská blůza (31962)

Prodává je Lysoň z Polska, u nás jsou na http://www.vastoil.cz/
i v různých včelařských prodejnách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78252 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 31971 do č. 32031)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu