Včelařská konference

Př. Nerad, který letos nasadil plastové rámky mi sdělil, že i na těchto rámcích si včely vytvoří trubčí buňky.

Čermák K. napsal(a):
> To je můj subjektivní názor, který nikomu nevnucuji. Nemám na mysli ani tak tu hmotu - plast, i když dřevěné rámky a voskové mezistěny budu určitě používat i nadále, ale další prvek života včelstva, který mu vnucujeme - musí tam být jen takto velké buňky bez možnosti úpravy třeba na trubčí (což někdy včely rády udělají, když nemají dost trubčiny jinde).

To je můj subjektivní názor, který nikomu nevnucuji. Nemám na mysli ani
tak tu hmotu - plast, i když dřevěné rámky a voskové mezistěny budu
určitě používat i nadále, ale další prvek života včelstva, který mu
vnucujeme - musí tam být jen takto velké buňky bez možnosti úpravy třeba
na trubčí (což někdy včely rády udělají, když nemají dost trubčiny
jinde). Měli bychom více respektovat přirozenost života včel, a včelstvo
jako celek chápu jakoby jeden organismus, proto jsem uvedl přirovnání
plastové mezistěny k nějakému implantátu... Ještě lepší je nechat včelám
vystavět plásty úplně bez mezistěn, na divoko, s velikostí buněk jak jim
vyhovuje. Jsou názory, že velikost buněk souvisí i s množením kleštíka v
nich - menší buňky - horší podmínky pro množení. A např. i letos mě
včely přesvědčily, že mezistěny od stejného výrobce některé včelstvo
vystaví perfektně a druhé je hodně přebuduje - nevyhovuje mu asi
velikost základů buněk (mohu udělat snímek).
K. Čermák

Ivan ?ern? napsal(a):
> To je zajímavé - kde vlastně leží ta hranice a čím je dána?
>

Souhlasím s tímto názorem.
Pohlédneme-li na tento problém ve vztahu k medu, ten se do styku s plastem v úlu nedostane. Kvůli tomu, aby byl bio a pak ho plnili do plastových obalů, to mi připadá divné. Proč by nemohl být bio (nebo eko, ....), když téměř celý sortiment bioproduktů koupím v plastových nebo částečně plastových obalech.

Ve vztahu ke včelám - nic k horšímu se podle mne nemění, včely se jen sporadicky prokoušou na plast a pak ho stejně potáhnou propolisem nebo voskem. Pro potažení rámku mi postačí panenský vosk z odvíčkování a případně ze stavebních rámků. Až rámek doslouží, tak ho odevzdám stejně jako souše do výkupu. Včelám podám sterilní rezidui a infekcemi nezatížený nový rámek.

Ve vztahu k nákladům - pokud ten, kdo byl nevědomky příčinou této horečné diskuse, mi za rok prodá mezistěnu do 10 Kč/ks, a já ji do výkupu možná za totéž vrátím, tak nevím o čem dál přemýšlet.

Ve vztahu k mému času - už se nebudu tlouct do prstů, nebudu tahat drátky a starat se o to, kdo mi udělá mezistěny z mého vosku.

Nemám jediný důvod proti tomu, abych plastový rámek použil. Ano, myslím že je to pouze otázka toho, zda to je "včelařské". V tomto duchu jsem byl tchánem vychováván a vím s jakými pocity by asi kde kdo z vás do úlu tyto rámky dával. Naše rámky musely být a dosud jsou jedině lipové.

včelstvo se tlačí k zásobám které byly v medníku jakmile ho odeberete je hodné nástavky přehodit a pak zásoby uloží nad sebe zásoby pod nimi jsou v zimě k ničemu K jejich uplatnění dojde až v časném jaře kdy je budou moci přenést k plodu
V případě zimování v horním nástavku může dojít k k situaci kdy včely umřou hladem na zásobách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krmen? v?el - energie
> Datum: 28.8.2008 11:44:27
> ----------------------------------------
>
> >
> > Jinak cukr běžným včelstvům nepodávám ve sklenicích - jsou neskladné. Leju
> > to do plast. kontejnerů a ta sláma je nejlepší plovák. 15litrů jsme
> > zkoušel, ale prakticky je jednoduší to tam prát po 10 litr. kanystrech.
> > Včely to odeberou do dvou dnů.
> >
> > Karel
> >
> >
>
> A to je zajimave, ja dle rad krmeni roztahuju na mesic (pul mesice me to bavi
> :-) zbytek je ocistec :-)) ), po vytoceni 6-9kg hned, pak pauza 10dni a pak
> dokrmim.
>
> Zrovna vcera jsem to kontroloval a nektera vcelstva (2N, 39x24) maj hnizdo v
> hornim nastavku, ktery je nabouchany takze podle me malo mista na kladeni.
> Spodni prazdny, pyl. Vsude zavrena ocka, zasitovane dno.
>
> Co to ovlivnuje (sila, matka, teplo ...??? ), ze se nektera rozhodnou plodovat
> dole (dle me lepsi - vic mista na plod a zasoby nad hlavou) a nektera se
> "kousnou" nahore?? Cetl jsem ze slaboch se tlaci ke strupku do tepla, ale
> neprijde mi, ze nejsou slabsi nez ty co ploduji dole.
>
> Cim to mohu ja ovlivnit? Mozna jsou to vcelarske zaklady, ale zatim mi to
> unika, nebo spis to nechavam na nich, s tim, ze verim, ze vedi co delaji...
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Už to tu bolo napísané, malovýroba to asi nezvládne.
.......

Ale i malovýroba by to zvládla. Ale. Muselo by se setkat devatero řemesel. Víte není to tak jednoduchý v oboru včelařství se zabývat zaváděním něčeho nového do praxe. Něco slátat, aby to něco vyplivlo jako výrobek je obrovská idea. Dokončit ji je ještě větší. Mám zkušenosti se stavbou lisu na voskové mezistěny a nic jednoduchého to rozhodně není.

http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=842:stroj%20na%20mezisteny&catid=58:video-vcelarska-tematika&Itemid=68


Zajímal jsem se i oto, jak včela přestaví mezistěnu.

http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=857:vceli-plast-pohled-z-blizka&catid=55:skeny&Itemid=56

Zjistil jsem, že včela odebere opravdu velké množství vosku z mezistěny - až 80 % aby ji měla ku obrazu svému a potom se mohu dovtípit jak a kolikrát taková náhražka - plastová mezistěna musí projít různými inovacemi aby se vyřešila třeba jen tato záležitost s přijatelným povrchem. Potom dojde odborník a určí hranice. ... nevím.

Nemluvím o něčem jiném jestli ... ve skutečnosti se chováme jako spotřebitelé velmi macešsky už jen jako často bývalí dodavatelé medu k baličům. Nedivím se, že tu nikdo moc nechce mít společnýho se včelaři co se týká obchodních vztahů. Není problém ani ta výrobní cena. Ale ta mentalita vůči něčemu novému je otřes. Nezasloužíme si ani toho jediného současného českého výrobce plastových mezistěn.

A.Turčáni:>To však sa nedá nikomu naordinovať, ale robiť by to mohol každý z nás, kto vie vyriešiť otázky ekonomiky:<
.........
Ekonomika je základ. Bohužel ekonomik je více a jek p. Stonjek podotknul, vše má své výhody a i nevýhody.

Základem je přísun informací. Informace v našem oboru jsou, ale zrovínka toto je jaksi tabu. Nedivím se, že na Křemencárně když jim tam někdo donesl plastový rámek české výroby, sáhli. Ono to totiž je historicky artefakt do sbírek. ;-)

>
> Jinak cukr běžným včelstvům nepodávám ve sklenicích - jsou neskladné. Leju
> to do plast. kontejnerů a ta sláma je nejlepší plovák. 15litrů jsme
> zkoušel, ale prakticky je jednoduší to tam prát po 10 litr. kanystrech.
> Včely to odeberou do dvou dnů.
>
> Karel
>
>

A to je zajimave, ja dle rad krmeni roztahuju na mesic (pul mesice me to bavi :-) zbytek je ocistec :-)) ), po vytoceni 6-9kg hned, pak pauza 10dni a pak dokrmim.

Zrovna vcera jsem to kontroloval a nektera vcelstva (2N, 39x24) maj hnizdo v hornim nastavku, ktery je nabouchany takze podle me malo mista na kladeni. Spodni prazdny, pyl. Vsude zavrena ocka, zasitovane dno.

Co to ovlivnuje (sila, matka, teplo ...??? ), ze se nektera rozhodnou plodovat dole (dle me lepsi - vic mista na plod a zasoby nad hlavou) a nektera se "kousnou" nahore?? Cetl jsem ze slaboch se tlaci ke strupku do tepla, ale neprijde mi, ze nejsou slabsi nez ty co ploduji dole.

Cim to mohu ja ovlivnit? Mozna jsou to vcelarske zaklady, ale zatim mi to unika, nebo spis to nechavam na nich, s tim, ze verim, ze vedi co delaji...

Diky

T.H.

Dobrý den,

umístil jsem náš medomet na Youtube, ukázku vytáčení. Jestli má někdo zájem se podívat na náš medomet a na další videa se včelařskou tematikou z celého světa... odkazů je tam poměrně hodně.

Pokud nemáte nainstalovaný flash player, jednoduše si jej nainstalujete ze zmíněných stránek.

Připojte se na www.apidomia.cz a uvidíte dole odkaz, na který kliknete. Na Youtube můžete video volně komentovat, na
vaše dotazy odpovím.

Jaroslav Vodička

>K.Čermák
>...Používání plastů se zcela nevyhýbám, ale plastové
>mezistěny jsou za tou hranicí, za kterou bych nešel.

>Martin:
>...a říkám rovnou, že plastové budu mít tak maximálně >kbelíky.

To je zajímavé - kde vlastně leží ta hranice a čím je dána?

Pokud se týká medu, tak plastová buňka, kbelík a sud na med se liší akorát tak velikostí, funkci mají stejnou (za předpokladu stejného plastu splňujícího technické i zdravotní požadavky, samozřejmě). Je to tedy ve velikosti nádoby?

U plodových plástů je to složitější. Včely plastové čistě plásty akceptují, POKUD NEMAJÍ JINOU MOŽNOST (viz bee-l a třeba práce Randy Olivera). Ale: ty, co se běžně používají, bývají nastříknuty voskem (viz katalogy US firem), takže se liší od akceptovaných klasických mezistěn jen tím vnitřkem, který není ve styku se včelami.

Ano, plastový plást tvrdě vnucuje včelám naši představu, jak to má vypadat. Ale to klasická mezistěna taky, jen trochu měkčeji. Je ta hranice někde tady?

Nevím, nemám v tom jasno.
Ivan Černý

http://www.osel.cz/index.php?clanek=3882

Plastové rámky s mezistěnami ai jen mezistěny se ve světě používají nejakou desítku let jen pro nás to je novinka stačí si prohlédnout katalogy zahraničních firem
--------------------------------------------------------------

Ťažko posúdiť, prečo sme zaspali tento svetový trend (v Košiciach je predajňa včel. potrieb, kde predávajú dovezené plast. rámiky aj s medzistenami, a majiteľ zároveň včelár má už svoje osobné skúsenosti) a nezačali už dávno plast.rám.. Príčina hľadať nie je ani tak ťažké, spočíva v cene rámika a hlavne nespočetné množstvo rámikových mier a výrobcovia robia len jednu svetovú mieru na dĺžku, rôznymi mierami na výšku. Snáď v Nemecku by to mohlo byť inak, kde rôznosť rámikových mier je podobná ako u nás.

Už to tu bolo napísané, malovýroba to asi nezvládne. Dovoz by mala zobrať do rúk firma s manažmentom na moderné včeláranie. To však sa nedá nikomu naordinovať, ale robiť by to mohol každý z nás, kto vie vyriešiť otázky ekonomiky:

Přidávám odkazy z vcely.sk na fotografie ,,lego-včelaření,,.

http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=30
http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=43
http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=142
http://vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=191

vzpomeňte si o čem tato diskuse začal, o rámcích v ní nepadlo ani slovo dotyčný se ptal na mezistěny a hned všichni melete o rámcích to jsou dvě různé věci . A je pravdou ,že se ve světě vyrábí oboje

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plastov? r?mky?
> Datum: 27.8.2008 23:22:50
> ----------------------------------------
> To jste mě pánové zase pobavili. Netuším ani v nejmenším, proč řešíte
> problémy, které v dohledné době zřejmě nenastanou.V současné době nikdo
> tyto rámky /39 x 24/ nevyrábí a asi ani nebude, protože zájem je minimální.
> Naprosto jisté je to u mých měr 39 x 35 a 39 x 17. Rád bych plast
> vyzkoušel, ale jsem realista. Možná na optimaly by se dalo něco koupit v
> Německu a to je asi tak všechno. Majitelé Langstrothů mohou dovézt zvenčí
> co potřebují, ale asi se také nepřetrhnou. Dále není plast jako plast.
> Stačí porovnat chovné české misky s dovezenými z USA. Je to úplně o něčem
> jiném a tak jsem všechny z Ještědu hodil do popelnice. To je lepší dělat je
> na koleně z panenského vosku a tak bych mohl pokračovat. Ono to s tím
> voskem také není úplně to pravé ořechové. Vmíchávání kys. sírové a
> fosforečné, zbytky léčiv, převařování kolem 12o stupňů různá rezidua atd.
> Prostě plastové rámky by chtěly pečlivě vyzkoušet, aby byly vidět výhody i
> nevýhody. Aby se daly vyzkoušet musíte je mít. Abyste je mohli mít, musí je
> někdo vyrobit. A ten někdo, to je přesně ten článek, který chybí a na
> koleně se to zbouchnout nedá, tak nevím, co řešíte. Jak vám bublá
> medovinka? Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Plastové rámky s mezistěnami ai jen mezistěny se ve světě používají nejakou desítku let jen pro nás to je novinka stačí si prohlédnout katalogy zahraničních firem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <A.Tur>
> Předmět: Re: Plastov
> Datum: 28.8.2008 10:26:01
> ----------------------------------------
> Rámky, které budu používat 1 - 2 roky a za tu dobu se stanou tak křehké a
> popraskané, že je budu muset všechny vyhodit, neberu.
> --------------------------------------------------------------
>
> Plast, ktorý nie vystavený ultrafialovému žiareniu, vydrží neskutočne dlho
> (horšie je s plastom manipulovať v mraze ato včelár nerobí), preto si
> myslím, že obavy sú z tohoto titulu zbytočné. Včelári si na každú novotu,
> ak je pre nich výhodná zvyknú a technológiu stavby plastových medzistien
> rýchlo zvládnu. Stále je tu ale pochybnosť, ako sa plast prejaví z ohľadom
> na bezpečnosť a čistoty medu na neprípustné látky. verím však, že sa to dá
> vyriešiť u výrobcu plastu, tak sa tým zbytočne dopredu nezaťažujme.
> Stále je a najväčší problém je pred nami, aká bude cena rámika s Ms a či
> výrobca zvládne technológiu výroby a presnosť a veľkosť buniek.
>
>
>

Rámky, které budu používat 1 - 2 roky a za tu dobu se stanou tak křehké a popraskané, že je budu muset všechny vyhodit, neberu.
--------------------------------------------------------------

Plast, ktorý nie vystavený ultrafialovému žiareniu, vydrží neskutočne dlho (horšie je s plastom manipulovať v mraze ato včelár nerobí), preto si myslím, že obavy sú z tohoto titulu zbytočné. Včelári si na každú novotu, ak je pre nich výhodná zvyknú a technológiu stavby plastových medzistien rýchlo zvládnu. Stále je tu ale pochybnosť, ako sa plast prejaví z ohľadom na bezpečnosť a čistoty medu na neprípustné látky. verím však, že sa to dá vyriešiť u výrobcu plastu, tak sa tým zbytočne dopredu nezaťažujme.
Stále je a najväčší problém je pred nami, aká bude cena rámika s Ms a či výrobca zvládne technológiu výroby a presnosť a veľkosť buniek.

I keď opozdene, vrátim sa k téme -OSY, nie z hľadiska kradnutia zásob, napádania ľudí a pod., ale hlavne zo strany prenášania chorôb. Aj keď teraz riešime otázku plastov v súvislosti s plastovým rámikom, zdravotný stav včelstiev úzko a šírením patogénov do včelstiev a možno si to ani neuvedumujeme, osa môže svojou všadeprítomnosťou, včely ohrozovať.

Osa, ktorá zabezpečuje potravu pre svoju mlaď a hlavne pre larvy budúcich osích matiek a osích trúdov, zháňajú potravu hlavne v oslabených včelstvách. Osy nenavštevujú len jedno včelstvo, ale všetky v okruhu jej doletu, hlavne tie, ktoré sú slabé a oslabené, bezmatečné, zle chránené a kde majú prístup k podávaným zásobám.

Sú roky, keď majú osy dobré podmienky hlavne veľa potravy živočíšneho pôvodu (vošky a a choré, prípadne čerstvo uhynuté včely), získanými proteínami kŕmia svoju mlaď a v tomto období chovajú v hniezde aj niekoľko stoviek budúcich matiek a samčekov, ktoré sú lne na oplodnenie budúcich osích matiek.

Včelstvo ako také, ak je v normálnej sile, nechýba mu matka, dokáže sa úspešne brániť a osy likvidujú ak so prešuchne do úľa, ale v čase ak je včelstvo postihnuté a zoslabnuté chorobou, osy majú otvorené brány na odnášanie chorých alebo čerstvo uhynutých včiel. Poznáte to podľa toho, že na podložkách nachádzate včelie nožičky, krídla a brušká, ktoré sú na prvom tergite (hneď za hruďou včely) s otvorom, cez ktorý osy vyberú medný vačok.

V čom spočíva nebezpečenstvo od ôs? V tom, že osa dokáže priniesť ale i odniesť parazita na svojom tele do iného úľa a opačne, hlavne vtedy, keď ej v dôsledku vysokej zamorenosti včelstva V.D. a včelstvo už nedokáže ochrániť letáč. Osy lozia po plástoch, kde prídu do styku s VD, ktorý túto príležitosť využije a prejde na včelu, ktorá navštívi ďalší úľ, v ktorom klieštik môže zakotviť. Tento spôsob prenosu je potvrdený.
Opatrenie: chovať len silné a zdravé včelstvá.

Ďalším nebezpečenstvom a možno ešte väčším je prenos baktérii a ich spór osami do iných včelstiev pri klinickom výskyte moru včelieho plodu,o ktorom veľakrát včelár ani netuší. Aj tu je scenár podobný predchádzajúcemu prenosu MVP do iných včelstiev podobný ako pri predchádzajúcom popise. Možno tu osy sa ešte viac podieľajú na prenose moru plodu z včelstva do včelstva, lebo postihnuté včelstvá sa takisto nebránia dobiedzajúcim osám.

Čo robiť, aby sme osám neumožňovali voľný vstup do úľov?. Chovať silné a zdravé včely, s dobrými zásobami, častou výmenou plástov (MVP), dobrými úľmi, to je základná podmienka. Je ťažké zabrániť osám aby si stavali hniezda v okolí včelnice, ale ak je možnosť, nájdete hniezdo, treba ho zlikvidovať.
Je aj ďalšia možnosť ako udržať rovnováhu v prírode, už v mesiaci jún, pripraviť dobré lapače ôs, podľa veľkosti stanovišťa a udržovať ich dopĺňať lákacím roztokom a čistiť ich. Možno by stálo za vyskúšanie umiestniť lapače už v prvých jarných dňoch, keď prezimované osie matky vyhľadávajú budúce hniezdiská v okolí včelnice.

Môže niekto zazlievať včelárom tieto opatrenia? Každý si musí chrániť svoj majetok primeranými spôsobmi, i keď vieme, že do prírody patria i osy, ale včely taktiež potrebujeme a tie bez ľudskej pomoci by už len ťažko v prírode prežili.

Ale i to neni pro me dost efektivni, priste uz to bude v sudu vetsi mnozstvi. S tim souvisi dotaz: Jak dlouho vydrzi roztok, ktery nebyl prevaren?? Jinymi slovy lze ho pouzit treba az za 3-5dni?

______________________________________________________________

Klidně by mohl vydržet uskladněný těch 3-5 dní nebo i více. Vše je dáno čistotou vody, cukru, nádob a teplotou v místě skladování.

Ale při podání cukerného roztoku včelám je žádoucí, aby dávka byla odebrána do 3 dnů, protože po této době se roztok zpravidla začíná kazit, i když se dodržuje přísná hygiena, a včely přestávají mít o něj zájem.

Údajně dobře konzervuje kyselina mravenčí ( 1ml HCOOH na l litr cukerného roztoku ). Ale nemohu to potvrdit, protože s tím nemám větší zkušenosti.

S pozdravem...M. Václavek...

Proti slizovatění někteří doporučují přidat propolis s lihem. Docela by mě
> zajímaly zkušenosti s delším skladováním. Řádu několika týdnů. Tak abych
si
> připravil roztok najednou na celé krmení.
> Má s tím někdo zkušenosti? Tedy s roztokem rozplaveným cukrem ve studené
> vodě a jeho výdrží?

Teoreticky by se muselo jít do přípravy co nejhustšího roztoku případně
ještě že by na dně nádoby zůstával nějaký nerozpuštěný cukr, případně ještě
konzervovaný propolisem. A před krmením by se cukr naředil. Musela by to být
příprava spíše z horké vody a kvůli hustotě roztoku by nešlo použít ponorné
čerpadlo, muselo by se použít míchadlo. A pokud by se zkazilo, tak nevím,
co s tím. Do kvasu ?
V praxi se mně zdá výhodnější si jenom předpřipravit cukr, vysypat z
kilových sáčků, kde bývá třeba cukr přilepený a musí se dobývat třeba do
kyblíků nebo pytlů po 10 - 15 kilech. To vysypávání cukru z kilových sáčků
do vědra do je u mně taková nejpracnější část přípravy roztoku.

R. Polášek

Záleží na obsahu cukru. Čím více cukru, tím déle vydrží. Voda, která zbude v
prosakovacím krmítku po rozpuštění většiny cukru je jen slabě sladká a kazí
se spolehlivě tak třetí den. Co si pamatuji, vytvářel se tam rosol a různé
ošklivé sraženiny. Cukr 1 : 1 vydrží tak 3 - 6 dní, mně se kazí tím, že se v
něm objevují kvasinky. Cukr 3:2 vydržel o nějaký den déle. Propolis v lihu.
5 - 10 kapek na litr posunuje dobu zkažení v roztoku 1:1 o takové 3 dny, v
prosakovacím krmítku prodlouží životnost roztoku o 1 - 2 dny. Když mi
pozdě na podzim zbyl cukerný roztok, bylo to v PET flaškách, zasypal jsem je
cukrem tak a nechal v teple na topení a občas protřepával, aby vznikl
nasycený roztok cukru nad nerozpuštěným cukrem a to vydrželo uzavřené bez
zkažení do další doby krmení v září. To kažení ale hodně závisí na tom,
jaké mikroorganismy a kolik se jich do cukru dostane, to znamená hodně na
čistotě. Taky hodně záleží na teplotě, rozdíl je, jestli nádoba je někde pod
osluněným oknem, kde dostane teplotu spíše bližší polední teplotě v září
nebo někde zastíněná ve včelíně nebo pracovně, kde bude mít spíše noční
teplotu. Uvedené hodnoty doby kažení jsou ale včetně doby, po kterou cukr
zůstane potom nevybraný v krmítkách. Pokud spolehlivě vyberou krmítko přes
noc, není třeba o nějaké době uvažovat. Pokud veliký kyblík vybírají 2 - 3
dny a když se začne kazit, mohou ho úplně přestat vybírat, musí se s těmi
2 - 3 dny počítat.
Co se týká krmení, běžně připravuji cukru tolik, abych ho spotřeboval do 3 -
5 dnů a zatím nepamatuji problém, že bych musel nějaký cukr kromě zbytků
roztoku v nějakých zapomenutých PET flaškách vyhodit. Roztok se musí
sledovat vizuálně, čichem, případně chutí, on se ten roztok začne měnit už
nějaký den předem. Takže se párkrát stalo, že jsem přišel k vědru, kouknul,
jak se na tyčce roztok míchá, přičuchnul a třeba olízl a místo krmení za dva
dny jsem ten roztok dal včelám okamžitě ten den večer. Cukr rozmíchávám
míchadlem na vrtačce v 50 litrovém plastovém vědru maximálně 40 litrů
roztoku a roznáším v kanistrech nebo petkách nebo malé množství roztoku
připravuji přímo v PET flaškách. Když už je roztok zkažený, párkrát jsem
nějaké menší množství méně zkažené "zlepšoval" povařením v hrnci na vařiči a
rozředěním s další novou dávkou cukru, která se ale musela okamžitě
spotřebovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 28, 2008 7:05 AM
Subject: Re: krmení včel - energie


> Ještě malá poznámka: Ty sklenice jsou běžné, a právě 3 kg cukru a 2 litry
> vody je naplní. Zalévám je pro jistotu postavené ve vědru, ale za 13 let
> včelaření mi praskly pouze 2 - a to mám ještě podezření, že asi byly
> "naťuknuté" :-).
> Petr
>
Zatim to obcas praktikuju podobne ale s pribyvajicima bednickama to zacina
byt neunosne. Loni mi jedna praskla, pri michani jsem tukl do skla a to
bylo pak pekny to vytirat :-)) Od te doby to taktez zavam sklenici v
kybliku. Jinak jsem letos pouzival vrtacku a michadlo - jak je na
barvy, malty apod. a vodu z bojleru - rozmichano 6kg cukru v kybliku za
cca 3-5min.

Ale i to neni pro me dost efektivni, priste uz to bude v sudu vetsi
mnozstvi. S tim souvisi dotaz: Jak dlouho vydrzi roztok, ktery nebyl
prevaren?? Jinymi slovy lze ho pouzit treba az za 3-5dni?

Dik za zkusenost

T.H.

No já se používání plastových rámků nebráním, pokud budou k sehnání na mé
rámkové míře. Musí to být ale ty správné plastové rámky. Rámky, které budu
používat 1 - 2 roky a za tu dobu se stanou tak křehké a popraskané, že je
budu muset všechny vyhodit, neberu. Plastový rámek by měl podle mně cyklus
stavění, využívání plástu potom sundávání vosku vydržet aspoň 5x, lépe
10x, takže životnost plastových rámků by měla být 10 - 20 let.. Teprve pak
to budou ty správné rámky, které pro mě budou přínosem. A na rozdíl od těch
plastových rámků s nízkou životností budou i ekologické, i když se po těch
10 - 20 letech třeba spálí. Tady mnohokrát zmiňovaná recyklace, myslím, že k
ní ani v praxi nedojde. Aspoň u menších včelařů. Recyklací myslím, že se
rozbité plastové rámky zase stáhnou k výrobci a ten plast "přetaví" v nové
rámky. Nemyslím tím recyklaci, že se rozbité rámky hodí do příslušných
kontejnerů, tam se strčí do ostatních odpadových plastů a stanou se z nich
zatravňovací dlaždice nebo kompostéry a podobné druhořadé výrobky z
recyklovaných plastů, pokud rovnou neskončí jako zlomkový nestandartní plast
ve spalovnách. Jenže to stažení k výrobci taky něco stojí, dneska
desetikilový balík vyjde na poště okolo střelím 150 korun. Kdo bude ty
náklady platit, když samotný plast použitých rámků už bude zestárlý a
znečištěný voskem a propolisem a nové rámky z něho vyrobené budou nutně
horší než z nového plastu?

R. Polášek

Ale i to neni pro me dost efektivni, priste uz to bude v sudu vetsi mnozstvi. S tim souvisi dotaz: Jak dlouho vydrzi roztok, ktery nebyl prevaren?? Jinymi slovy lze ho pouzit treba az za 3-5dni?

Dik za zkusenost

T.H.
-------
Kdysi o tom byl článek ve Včelařství od Ing.Titěry.

Záleží na čistotě - kazí to nějaké mikroorganismy - slizovatí.

Teď jsme měl v sudu roztok připravený čerpadlem 3 dny a teprve včera jej dával do kanystrů a rozvážel - byl O.K., pět kanystrů rozvezu až dnes, pokud by byl problém, dám vědět.
Podle mých odhadů typuji, že do týdne by to neměl být problém.

Dvakrát jsem nechal roztok který zbyl v PET láhvi ve včelíně do jara a na jaře jsem nezjistil problém - chuťově.

Proti slizovatění někteří doporučují přidat propolis s lihem. Docela by mě zajímaly zkušenosti s delším skladováním. Řádu několika týdnů. Tak abych si připravil roztok najednou na celé krmení.
Má s tím někdo zkušenosti? Tedy s roztokem rozplaveným cukrem ve studené vodě a jeho výdrží?

Jinak cukr běžným včelstvům nepodávám ve sklenicích - jsou neskladné. Leju to do plast. kontejnerů a ta sláma je nejlepší plovák. 15litrů jsme zkoušel, ale prakticky je jednoduší to tam prát po 10 litr. kanystrech.
Včely to odeberou do dvou dnů.

Karel

> Ještě malá poznámka: Ty sklenice jsou běžné, a právě 3 kg cukru a 2 litry
> vody je naplní. Zalévám je pro jistotu postavené ve vědru, ale za 13 let
> včelaření mi praskly pouze 2 - a to mám ještě podezření, že asi byly
> "naťuknuté" :-).
> Petr
>
Zatim to obcas praktikuju podobne ale s pribyvajicima bednickama to zacina byt neunosne. Loni mi jedna praskla, pri michani jsem tukl do skla a to bylo pak pekny to vytirat :-)) Od te doby to taktez zavam sklenici v kybliku. Jinak jsem letos pouzival vrtacku a michadlo - jak je na barvy, malty apod. a vodu z bojleru - rozmichano 6kg cukru v kybliku za cca 3-5min.

Ale i to neni pro me dost efektivni, priste uz to bude v sudu vetsi mnozstvi. S tim souvisi dotaz: Jak dlouho vydrzi roztok, ktery nebyl prevaren?? Jinymi slovy lze ho pouzit treba az za 3-5dni?

Dik za zkusenost

T.H.

Když jsem před 10 lety řešil rámek a zašel za kolegou , který vlastní zařízení na výrobu plast. výrobků, zeptat se co by stála výroba a řekl mi cenu matrice, tak jsem usoudil, že tady cesta pro mne k řešení nevede. Ještě k tomu představa kolik druhů rámků se používá. Nyní koupím za 100 Kč prkno 4m dlouhé/bez suků/ a nadělám až 100ks rámků. Pokud bude lepší řešení, tak se nebráním využití.
B.V.

Na Vaši poznámku, že fumigace to vyřeší. Tomu moc nerozumím. Po fumigaci už je pozdě včely jsou už v té době narušeny a to je již pozdě jako loni tak to přesně bylo.

Stejný problém jsme měli, že jich padalo jak máku na podložky a museli léčit během roku.
V současné době nepadají, ale později si je včely začnou donášet do úlů. Pokud matky nekladou tak se kleštíci zlikvidují fumigací a můžeme doufat, že zase stav se nezhorší, když děláme opatření již mnohokrát popsané.
B.V.

Pl.rámky ty se už dávno vyrábí,nevim ale jakou rm.Používají je v Dánsku,snad i v Německu a pokud chcete podívejte se přes moji adresu do Brooklynu na http://beekeeping meetup.com/128 klepněte na obrázek a máte další foto.Výhoda při obnově díla,zavěsí se do teplé vody po spadu se vloží do bedny kam jde pára,spadnou další zbytky a parou se rámky dezifikují.Nežere je zavíječ,nejsou tam díry po drátkách.Přiznejme si jaká je obměna rámků dřevěných?Když jsem ještě před 10 léty léčil,byly u včelařů rámky z doby kdy drátky nebyly.O dezinfekci nemá cenu ani psát.To že med bude z plastu není argument.Kdy se začal používat plast na med u nás?Dodnes je v" Medvídku".Pokud to nejsou malovčelaři,nebo pár firem co dávají med do sklenic,pak ho máte v plastu.Mohu poslat foto z Bulharska.Indie,Thajska,Číny,Rakouska,Česka (vaničky)atd.Víte nebudou tu hned pl.rámky,ale budou.Až tady začne pár jedinců včelařit s 1000 i 2000 včelstvy,kdy bude mít (jako už je v Česku)linky odvíčkovací až po plničku,bude to pro rentabilitu nutností.

Tichý:
Promiňte, že se ještě vracím k této záležitosti. Já opravdu nic nemám proti novému, plošnému a hlavně okamžitémo monitoringu. Vítám ho. .... Ale nikdy se mi nepodařilo zjistit jak to vypadá u sousedů, ty se snažím přesvědčit, aby také sledovali přirozený spad či dělali monitoring. To, co je u mých včelstev, nemusí být u souseda a nebývá ani u mého sousedního včelstva. Šlo mi o tuto větu a nevím, proč ten povyk./Zjišťuji u sebe a ne u souseda/.

-----
Projel jsem si vlákno, moc tam toho není, takže pokud to je na můj příspěvek, tak určitě nebyl myšlen zle.

Mělo by se asi spíše říkat VMS (pro varroamonitoring.cz) protože varroamitoring je něco, co někteří opravdu dělají již dávno.

A snažil jsem se vysvětlit, v čem je VMS nový (a taky rozdíl proti tomu "dolskému" i tomu "zimnímu").
Tedy to sdílení informací.

Dnes večer jsem byl (opět s baterkou:-) krmit a kontrolovat jak jiné braly. Přitom jsme zkontroloval namátkou podložky. Už jsou normálně na dně, ale včely je pravděpodobně nečistí - tedy podle toho co na nich bylo. A roztočů jsem moc neviděl, i když podle toho monitorovaného bych jich musel vidět hodně. I na jedné včelnici jsou veliké rozdíly , mezi stanovišti mám velmi výrazné. A to jsem léčil stejně. A společně s kolegou /stejným vyvíječem i léčivem/ a ten jen 2km ode mě má absolutně rozdílné výsledky. A stejný typ úlů. Takže můžu porovnávat a hledat proč je na tom on lépe.
Tím jsem reagoval na často podsouvanou myšlenku, že podle VMS a publikovaných spadů by se mělo u sousedů léčit.
Ale jako podklad pro rozhodnutí zda, jak a kdy léčit to asi bude užitečné.

VMS bude skutečně dobrý až tam bude komunikace mezi členy a až bude těch roztočů víc a budou pak zajímavá srovnání.

A možná se mezitím přijde na to, že zjišťovat napadení včelstva počítáním VD na podložce je na nic a je třeba diagnostikovat jinak. Třeba k tomu přispěje paradoxně i VMS.

Mě to přijde, jako kdybychom odhadovali sílu nepřítele počítáním mrtvol na bojišti. Trochu pozdě.

Karel

To jste mě pánové zase pobavili. Netuším ani v nejmenším, proč řešíte problémy, které v dohledné době zřejmě nenastanou.V současné době nikdo tyto rámky /39 x 24/ nevyrábí a asi ani nebude, protože zájem je minimální. Naprosto jisté je to u mých měr 39 x 35 a 39 x 17. Rád bych plast vyzkoušel, ale jsem realista. Možná na optimaly by se dalo něco koupit v Německu a to je asi tak všechno. Majitelé Langstrothů mohou dovézt zvenčí co potřebují, ale asi se také nepřetrhnou. Dále není plast jako plast. Stačí porovnat chovné české misky s dovezenými z USA. Je to úplně o něčem jiném a tak jsem všechny z Ještědu hodil do popelnice. To je lepší dělat je na koleně z panenského vosku a tak bych mohl pokračovat. Ono to s tím voskem také není úplně to pravé ořechové. Vmíchávání kys. sírové a fosforečné, zbytky léčiv, převařování kolem 12o stupňů různá rezidua atd. Prostě plastové rámky by chtěly pečlivě vyzkoušet, aby byly vidět výhody i nevýhody. Aby se daly vyzkoušet musíte je mít. Abyste je mohli mít, musí je někdo vyrobit. A ten někdo, to je přesně ten článek, který chybí a na koleně se to zbouchnout nedá, tak nevím, co řešíte. Jak vám bublá medovinka? Zdraví R. Stonjek

Promiňte, že se ještě vracím k této záležitosti. Já opravdu nic nemám proti novému, plošnému a hlavně okamžitémo monitoringu. Vítám ho. Snažil jsem se přihlásit hned mezi prvními / zaslal jsem i dotaz/, ale buď je hloupý můj počítač, spíš asi já,protože jsem nedokázal odstranit neustálé jeho odmítání mě přihlásit.Ale každý den jej sleduji.
Na podložkách nebo varriodnech sleduji dlouho spad. - na rezistenci,účinnost léčiv a foretické roztoče /to u 12ti chovných včelstev/, ale také přirozený spad v každé skupince včelstev a na každém stanovišti /měl jsem 150 včelstev a ještě je jich přes 100/a to sám pro sebe. Ale nikdy se mi nepodařilo zjistit jak to vypadá u sousedů, ty se snažím přesvědčit, aby také sledovali přirozený spad či dělali monitoring. To, co je u mých včelstev, nemusí být u souseda a nebývá ani u mého sousedního včelstva. Šlo mi o tuto větu a nevím, proč ten povyk./Zjišťuji u sebe a ne u souseda/.
Všichni na jaře plod nenatírali ani neléčili stejně jako já a přesto u více než v polovině včelstev mám nulový spad roztočů.

Nemyslím, že je to úplně blbá myšlenka.
----
Tím nemyslím svoji myšlenku :-), ale výrobu rámků z plastu.

kj

K.Čermák:>Plastová mezistěna je asi jako umělý
orgán v našem těle - jde to s ním, ale není to ono...<
........

Zdravím, tak jak.
Bez mezistěn nebo je to ono s mezistěnama. ;-)

S mezistěnama resp. se současnými rámky je tolik práce, že bych ji klidně velmi rád prodal nějakému jinému zájemci, jestli budou časem k mání plastové 39x24. Hin by sa ukázalo co je výhodnější. :-)

Martin:
Jinak Vám slibuji, že až pojedu příště na výzkum do Antarktidy, vezmu Vás s sebou.
-----
Děkuji, doufám že už nebudu muset. Spotřebované palivo na jeden přelet radši "věnuji" na plastové rámky, nebo jiné užitečnější věci. Kolik by se z paliva připadajícího na jeden přelet a jednoho pasažéra vyrobilo plastu. V plastu by navíc bylo deponováno, tedy mohlo by být recyklováno a třeba až na konci cyklu spáleno.
Myslím že tím dostanu rozhřešení na mnoho kilogramů plastu:-) Nemyslím, že je to úplně blbá myšlenka.

Souhlasím s vámi, že je třeba se k přírodě chovat šetrně, ale je otázka kalkulace co je vlastně šetrnější.
Málokdo, ani asi vy, by nepřistoupil na ten nejšetrnější.

Kdysi mě šokovala studie, ve které byl vyhodnocen pytel na cement z umělé hmoty jako šetrnější než papírový. A když jsme poznal energetickou náročnost výroby buničiny a papíru, tak jsem to plně pochopil. Stejně tak, když jsem při práci v energetice viděl do energetického pozadí standardní elektrárny, a hlavně kolik stojí ono stand-by uhelné elektrárny aby byla připravená dodávat výkon v okamžiku kdy jiný zdroj vypadne. Hlavně to ze mě udělalo člověka, co vlídně kouká na atomovou energii. A když sleduji stavbu jedné větrné, tak mám smíšené pocity.
Máloco je skutečně takové, jak se jeví na první pohled.

Legoúly, nemusíte chodit daleko, prolistujte katalogy evropských včelařských obchodníků. Vypadají jak lednička :-)
I když výrobce do nich dává dřevěné rámky.

Karel

Nezlobte se, ale typujete nějak podivně. Ignorujete možnost jednoduchého a nenáročného získávání odkapávaného medu bez poškození základu díla přímo na místě včelaření bez medometu, o zbytečném chlaďáku, který přimícháváte do úkonů kde ho nemám a mít ani kvůli plastovým ani dřevěným rámkům nebudu,(samotný přesun mezi kotly a medometem je také docela oříšek kvůli odděleně nutnýmu zpracování) pozapomněl jste podstatný rozdíl mezi tím, že máte úspory v čase a energiích ve varech oděrků bez rámků oproti varu s kompletními rámky kde je nutný ponor a oklep za dosti obtížných podmínek, pochybuji jestli jste někdy vůbec viděl jak má být čistá loučka (suchá odmaštěná), aby se dala nazvat po úkonu dezinfikovaná. Máme tu také u plastů podstatně menší požadavek na dezinfikovaný včelí vosk pro povoskování (jsou směsi kde to již prý není potřeba) a vyšší finanční příjem za vykoupený vosk a ušetřenou energii pro dezinfekci, plastový rámek nemusím razit a formátovat, v tomto jste úplně v omylu, protože oproti tříletému cyklu mezistěny mám na plastový rámek nějakou záruku a když praskne něco v zimě, jde o vadnou nebo přestárlou směs. Také má každý rámek ze solidní plastikářské dílny informační doplňky vedel výrobce a šarže kdy byl vyražen a také dokonce sériové číslo, kde se můžeme bavit o velmi velkém podezření když se něco ztratí a mám doklady které mi prokazují vlastnictví v případě odhalení zloděje nebo podezřelého rámku, když je číslo odstraněno či upraveno.

Jinak zatavování při výrobě nového rámku ze dřeva prostě musím u voskové mezistěny provést, protože nelze to svést na něco co jsem dělal v jiné posloupnosti při recyklaci. Provedení práce u jednoho tisíce zatavených rámků (cca 90 nástavků) je "nejméně" náročné ze všech úkonů "jen" 3 -5 hodin práce se spuštěným transformátorem. (podle toho jestli se napíná nebo je drátek a rámek nově předepnut při novém vyplétání)


..........
U plastových rámků

Fáze med: beze změny

Fáze vosk:
recyklační úkony:
- třídění vytočených plástů při vytahování z medometu zůstává
- přesun vytříděných plástů (kam??? zřejmě do nějakého chladícího boxu - nárok na energii -, anebo čekání na chladnější roční období - nárok na ochranu díla před škůdci)
- vyloupávání díla (otázka nakolik pracné??, zůstává nutnost zpracovat získaný vosk díla)
- následná obtížná dezinfekce jednotlivých plastových mezistěn mechanickým čištěním, máčením v dezinfekčním roztoku či jiným složitým způsobem.)
- dezinfekce vosku (odpadá dezinfekce vosku pro výrobu samotných mezistěn, avšak vytěžený vosk musí být stejně dezinfikován)
- následné válcování a formátování (tato fáze neodpadá, ale pouze se přesouvá do fáze výroby samotného rámku s mezistěnou)
- zatavování mezistěn (odpadá)
- přesun do skladu zásob na sezonu (zůstává)

Při novém plastovém rámku:
úkony:
- průmyslové získávání vhodného materiálu pro výrobu rámku (předtím těžba surovin, velké dopravní vzdálenosti atd.)
- sbíjení rámků odpadá, nahrazeno odléváním ve výrobě, tedy zpracování výrobcem, které bude nutně dražší (dnes si přece již také můžete klidně koupit sbité rámky, ale za pochopitelně vyšší cenu),
- složitá doprava (klidně 200 přířezů na rámky lze dopravit jednoduše pomocí přepravní služby, avšak 200 rámků představuje problém)
- upevňování mezerníků (odpadá, nicméně při používání Hoffmanových rámků také)
- vrtání (odpadá)
- drátkování ((zůstává otázkou, jak bude plastový rámek konstrukčně vyřešen, zda mezistěna neoddělitelná/oddělitelná apod.),
- zatavování (odpadá, avšak tento krok již jednou uvádíte ve fázi "vosk". Tento krok navíc umožňuje flexibilně reagovat na stavební pud včel v sezoně natavením více nebo méně stavebních rámků. U plastových rámků by bylo třeba konstruovat speciální "polomezistěny" pro stavební rámky apod., a tyto následně odděleně skladovat)
- plnění a přesun nástavků do skladu (zůstává stejné, navíc se domnívám, že křehkost rámků a zejména mezistěn bude vyžadovat oproti dřevěným rámkům opatrnější manipulaci)

Navíc úkony

- nutnost i při vyřazení rámku a mezistěny ještě provádět důkladnou dezinfekci před odložením jako odpadu, aby tento odpad nebyl příčinou zanesení nemoci do nějakého dosud zdravého včelstva (není možná "totální dezinfekce" spálením),
- nutnost recyklace rámku a mezistěny (zvýšená spotřeba energie), navíc možná pouze odevzdáním v určitých odběrných místech (záleží na složení dotyčného plastu).


Ve výsledku se tedy nedomnívám, že by kroků bylo méně, navíc hrozí složitější manipulace.

Lezení včel od úlů, všechny jedním směrem které jsem v minulých letech v tomto období zaznamenával ve velkém množství se na mé včelnici letos jaksi nekoná. (Předmět minulých diskusí). Zaznamenávám pouze jednotlivé včely a to ještě velmi sporadicky. Jak je to u vás přátelé? Není zde souvislost s množstvím kleštíka? Co vy na to? Jaký máte názor?
Pepča

Já Vám taky přeji vše dobré a ať se Vám včelaření daří.

Zdravím Martine. Skutečně mě mrzí, že jsem vůbec dnes na plastové rámky nějakým způsobem reagoval, protože jste se díky náhodné shodě jmen dostal do víru neoprávněných snůšek nesmyslů a pojmenování. Ale ani ve snu mě nenapadlo, že na včelařské diskuzi budou viset tvrdí zastánci ropného průmyslu a jeho implementace do něčeho takového, jako je včelaření. A environmentalista a ekoterorista jste jen kvůli tomu, že jste správně poznamenal, že by plasty v úle pro nás znamenaly morální kocovinu a vážný etický problém. Pro mě dnešní diskuze je dalším důvodem sehnat si nějaké ty včely co nejdříve, abych náhodou nemusel v budoucnu koupit v řetězci med z LEGO® úlu. Přeji Vás vše dobré, Martin.

Opravuji link: http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Přidávám se k tomuto názoru, přesně tak se k věci stavím i já. Používání
plastů se zcela nevyhýbám, ale plastové mezistěny jsou za tou hranicí,
za kterou bych nešel. Už tak včelám nutíme svoje představy o tom, jak má
vypadat dílo v našem úlu (koukněte třeba na 3. obr. na
www.vigorbee.cz/zajimavosti). Plastová mezistěna je asi jako umělý
orgán v našem těle - jde to s ním, ale není to ono...
K. Čermák

Martin napsal(a):
> Dobrý den všem. Mám jeden stručný dotaz: "To myslíte vážně ?? Plastové
> rámky ??!!" Já sám včely nemám, jen rád pomáhám švagrovi a známému, pokud
> mi to čas dovolí. Takže bude mít pravdu každý, který bude reagovat ve
> smyslu, že nevím, kolik času včelaření spolyká, tak ať raději nepíšu. Díky
> domácímu třídění odpadu vím, kolik plastů za jeden týden čtyřčlenná rodina
> "vyprodukuje". .........
>

Samozřejmně, pokud jde o rámky. Pokud jde o tzv. ekologické státem podporované aktivity, tak tady nejde jen o názory, když to musím platit ze svých daní, je to vydírání!

Ještě malá poznámka: Ty sklenice jsou běžné, a právě 3 kg cukru a 2 litry
vody je naplní. Zalévám je pro jistotu postavené ve vědru, ale za 13 let
včelaření mi praskly pouze 2 - a to mám ještě podezření, že asi byly
"naťuknuté" :-).
Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 5:25 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


Vařící vodu do sklenic, pokud to není speciální sklo odolné změnám teplot,
bych nedával. Jinak studenou vodou se cukr rozpustí tak po hodině, dvou
hodinách intenzívního míchání, horkou vodou se to urychluje až na pár minut.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 5:07 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


> No, vodu, kterou zalévám cukr ve sklenici (- alespoň podle mých
zkušeností),
> musím přivést do varu. Pokud je chladnější, nepodaří se mi již všechen
cukr
> rozpustit ani mícháním roztoku. Karamelizace se bát nemusím - ona se ta
> voda ihned stykem s cukrem ochladí pod bod varu. Roztok pak podávám až v
> podvečer a pokud možno všem včelstvům na stanovišti, abych zbytečně
> neprovokoval loupež.
> (Je to ale jen moje zkušenost, jiní včelaři určitě mají méně pracné a méně
> energeticky náročné metody rozpouštění cukru ....)
> S pozdravem Petr.



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3393 (20080827)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Takže už nejen environmentalista, ale už dokonce ekoterorista. No, jsem zvědavý, jak to bude pokračovat...

Přátelé, nebuďte přeci tak popudliví a nechte mi prosím právo na názor a přesvědčení. Děkuji.

> ----------------------------------------
> Franta- Souhlasím s Vámi,ale není mi jasný pojem "Slepé pokusy" prosím o
> vysvětlení.
> -------------------------------
> Slepý pokus - Díky za objasnění, je to důležitý. Nevědomky jsem to též dělal loni.
>

Pane, Váš enviromentální blahobyt něco stojí. Opomíjíte celý komplex souvislostí. Každá koruna totiž reprezentuje vynaloženou energii (někdo musí jíst, jezdit, topit, živit se, regenerovat se, z něčeho a něčím vyrobit, někde vyrobit,. .....).
Je-li rámek za 6 Kč, a mezistěna také, kde je to ostatní? A já ten použitý rámek vrátím, dotyčný z něho získá vosku za 6 Kč, a recyklát buď přepracuje nebo vrátí do oběhu včelaři.
Vy jste reprezentant všech těch barevných, co mají jen víru - ideologicky podloženou, bez praktického i teoretického základu.
Buďme ekologičtí, ať to stojí, co to stojí. Jak obhájíte výkupní cenu 13,50 Kč nahodilé elektřiny z fotovoltaiky, kterou platíme my všichni (musíme na to neekologicky vydělat) a ty panely někdo v Číně vyrobit a enviromentálně devastovat. Já tomu říkám ekoterorismus.

U plastových rámků

Fáze med: beze změny

Fáze vosk:
recyklační úkony:
- třídění vytočených plástů při vytahování z medometu zůstává
- přesun vytříděných plástů (kam??? zřejmě do nějakého chladícího boxu - nárok na energii -, anebo čekání na chladnější roční období - nárok na ochranu díla před škůdci)
- vyloupávání díla (otázka nakolik pracné??, zůstává nutnost zpracovat získaný vosk díla)
- následná obtížná dezinfekce jednotlivých plastových mezistěn mechanickým čištěním, máčením v dezinfekčním roztoku či jiným složitým způsobem.)
- dezinfekce vosku (odpadá dezinfekce vosku pro výrobu samotných mezistěn, avšak vytěžený vosk musí být stejně dezinfikován)
- následné válcování a formátování (tato fáze neodpadá, ale pouze se přesouvá do fáze výroby samotného rámku s mezistěnou)
- zatavování mezistěn (odpadá)
- přesun do skladu zásob na sezonu (zůstává)

Při novém plastovém rámku:
úkony:
- průmyslové získávání vhodného materiálu pro výrobu rámku (předtím těžba surovin, velké dopravní vzdálenosti atd.)
- sbíjení rámků odpadá, nahrazeno odléváním ve výrobě, tedy zpracování výrobcem, které bude nutně dražší (dnes si přece již také můžete klidně koupit sbité rámky, ale za pochopitelně vyšší cenu),
- složitá doprava (klidně 200 přířezů na rámky lze dopravit jednoduše pomocí přepravní služby, avšak 200 rámků představuje problém)
- upevňování mezerníků (odpadá, nicméně při používání Hoffmanových rámků také)
- vrtání (odpadá)
- drátkování ((zůstává otázkou, jak bude plastový rámek konstrukčně vyřešen, zda mezistěna neoddělitelná/oddělitelná apod.),
- zatavování (odpadá, avšak tento krok již jednou uvádíte ve fázi "vosk". Tento krok navíc umožňuje flexibilně reagovat na stavební pud včel v sezoně natavením více nebo méně stavebních rámků. U plastových rámků by bylo třeba konstruovat speciální "polomezistěny" pro stavební rámky apod., a tyto následně odděleně skladovat)
- plnění a přesun nástavků do skladu (zůstává stejné, navíc se domnívám, že křehkost rámků a zejména mezistěn bude vyžadovat oproti dřevěným rámkům opatrnější manipulaci)

Navíc úkony

- nutnost i při vyřazení rámku a mezistěny ještě provádět důkladnou dezinfekci před odložením jako odpadu, aby tento odpad nebyl příčinou zanesení nemoci do nějakého dosud zdravého včelstva (není možná "totální dezinfekce" spálením),
- nutnost recyklace rámku a mezistěny (zvýšená spotřeba energie), navíc možná pouze odevzdáním v určitých odběrných místech (záleží na složení dotyčného plastu).


Ve výsledku se tedy nedomnívám, že by kroků bylo méně, navíc hrozí složitější manipulace.

Vařící vodu do sklenic, pokud to není speciální sklo odolné změnám teplot,
bych nedával. Jinak studenou vodou se cukr rozpustí tak po hodině, dvou
hodinách intenzívního míchání, horkou vodou se to urychluje až na pár minut.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 5:07 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


> No, vodu, kterou zalévám cukr ve sklenici (- alespoň podle mých
zkušeností),
> musím přivést do varu. Pokud je chladnější, nepodaří se mi již všechen
cukr
> rozpustit ani mícháním roztoku. Karamelizace se bát nemusím - ona se ta
> voda ihned stykem s cukrem ochladí pod bod varu. Roztok pak podávám až v
> podvečer a pokud možno všem včelstvům na stanovišti, abych zbytečně
> neprovokoval loupež.
> (Je to ale jen moje zkušenost, jiní včelaři určitě mají méně pracné a méně
> energeticky náročné metody rozpouštění cukru ....)
> S pozdravem Petr.

No, vodu, kterou zalévám cukr ve sklenici (- alespoň podle mých zkušeností),
musím přivést do varu. Pokud je chladnější, nepodaří se mi již všechen cukr
rozpustit ani mícháním roztoku. Karamelizace se bát nemusím - ona se ta
voda ihned stykem s cukrem ochladí pod bod varu. Roztok pak podávám až v
podvečer a pokud možno všem včelstvům na stanovišti, abych zbytečně
neprovokoval loupež.
(Je to ale jen moje zkušenost, jiní včelaři určitě mají méně pracné a méně
energeticky náročné metody rozpouštění cukru ....)
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 3:50 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


Jak jsem z diskuse pochopil, tak je výhodné krmit včely roztokem cukru 3:2
o teplotě 37 °C. Mám tedy dotaz: je znám výpočet, na jakou teplotu je nutno
ohřát vodu při dané teplotě cukru (např. 20°C), abychom dostali právě
požadovanou teplotu roztoku 37°C ?. Možná je to otázka pro chemiky.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3392 (20080827)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Teplota roztoku cukru pro včely se takhle nesleduje. Maximálně se vložením
prstu odhadne, jestli cukr není příliš horký. Dodržení přesné teploty
znamená počítat vedle teploty cukerného roztoku taky s tepelnou kapacitou
potřebnou na ohřátí masy krmítka, na čas potřebný k dovozu a rozlití teplého
cukerného roztoku atd. Teplota roztoku cukru 37 st C určitě rychlosti
odebírání cukru pomůže, ale není nijak kritická. Včely přestávají odebírat
cukr, pokud teplota roztoku klesne odhadem pod asi 15 st C, to ale v srpnu a
často i v září nehrozí. Asi by se udržováním teploty roztoku cukru na těch
37 st C nějaký cukr ušetřil, ale zase pro větší množství nějaká regulace
teploty a speciální topidla a další by se asi nevyplatila. Malé množství
roztoku cukru se dá ohřát v hrnci na vařiči nebo v PET flaškách se dá ohřát,
když se flašky ponoří do horké vody. Většinou se ale dá práce při krmení
zorganizovat tak, že když se cukr rozpouští v horké vodě, do krmítek do úlů
jde cukerný roztok ještě teplý.
V praxi se nejčastěji potřebné množství cukru vloží do nádoby, naleje se
horká nebo vařící voda z hrnce nebo teplá voda z boileru nebo dokonce
studená voda odněkud a míchá se tak dlouho, dokud se cukr nerozpustí. Na pár
litrů je asi nejlepší cukr nasypat nálevkou do PET flašek, dolít vodu 50 -
60 st C, ne teplejší a míchat protřepáním. Do 50 - 100 - 200 litrů se dá
cukr do vědra nebo plastové bečky, přileje horká voda třeba z boileru a
míchá se vrtačkou s regulací otáček a míchadlem na rozmíchávání barvy nebo
malty. Nad 100 litrů se dá spíše studená voda a cukr do nádoby a na
míchání se tam strčí kvalitnější ponorné čerpadlo.
Chybné je nasypat cukr do hrnce, na to studenou vodu a dát na vařič a
zahřívat. Cukr zůstává na dně a zabraňuje přístupu vody, takže tam lehce
stoupne teplota nad 100 st C, která potom cukr poškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 3:50 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


> Jak jsem z diskuse pochopil, tak je výhodné krmit včely roztokem cukru 3:2
> o teplotě 37 °C. Mám tedy dotaz: je znám výpočet, na jakou teplotu je
nutno
> ohřát vodu při dané teplotě cukru (např. 20°C), abychom dostali právě
> požadovanou teplotu roztoku 37°C ?. Možná je to otázka pro chemiky.

Krmení včelstev cukrem se začalo ve větším pěříku již prosazovat začátkem 20. stoletía, včelstva přece nevyhynuly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? v?el
> Datum: 26.8.2008 12:43:45
> ----------------------------------------
> Také se nestačím divit jak neskutečně rizikový a složitý úkon je dobře
> nakrmit včelstva. Začátečník teď v tom musí mít až neskutečně jasno. Ale
> dobře mu tak. Kdyby si před pořízením včelstev něco o tom přečetl, např v
> knize Včelařství, nemusel by se hloupě ptát a měl by už nakrmeno. Když čtu
> o nebezpečnosti a ekonomické nevýhodnosti krmení cukrem, tak mě v zimě čeká
> řada bezesných nocí, kdy se budu o včelky strachovat. Ale to si dělám
> srandu. Bezproblémové zimování považuji u svých včelstev jako běžný
> standart a ekonomiku jednotlivých úkonů si dokážu spočítat, vždyť na to
> stačí počty ze 4 třídy. Všechno je to o tom, jak dobře se dá med v dané
> oblasti prodat. Než ho dát do výkupu, krmil bych taky. Prodám li ho za
> konečnou cenu 85 a výše tak pak je jeho zkrmování značně diskutabilní. Já
> raději prodávám a s včelstvy a výnosy jsem spokojen. Zdraví R. S.
>
>
>

také se tumu říká laické zkoušky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 27.8.2008 16:33:35
> ----------------------------------------
> Slepý pokus v tomto pojetí např. znamená vyčlenit skupinu včelstev na
> stejné včelnici...
> ----
> Nezávidím vědcům, ale někde jsem četl správné zásady jak konat nějaké
> srovnání a tam bylo 2x slepý pokus.
>
> Slepý znamená, že ten kdo to vykonává (vyhodnocuje) neví, která skukpina je
> která.
> To znamená, že někdo namíchá lék, tedy dvě lahvičky tak aby ten, který to
> vykonává nepoznal, který je který.
> To třeba v našem případěš ani moc nejde.
> Další zásada mě ještě víc překvapila, ten který pokus navrhne jej nesmí
> vykonat, ale nějaké jiné pracovišt atd. které třeba ten "lék", teorii atd
> nevyvinulo, nemá předem jasný názor a nemůže jej ani podvědomě ovlivnit.
>
> To co jsem tehdy četl, znamenalo v podstatě, že by v rámci ČR bylo ve
> včelařství těžké provést nějaký pokus podle těchto zásad. Teprve po
> uplatnění takových zásad prý vědecká obec výsledek akceptuje.
>
> Třeba porovnání matek - musely by je dostat tak, aby nevěděly která skupina
> je která.
> No naštěstí nejsem vědec:-)
>
> Karel
>
>
>

Slepý pokus v tomto pojetí např. znamená vyčlenit skupinu včelstev na stejné včelnici...
----
Nezávidím vědcům, ale někde jsem četl správné zásady jak konat nějaké srovnání a tam bylo 2x slepý pokus.

Slepý znamená, že ten kdo to vykonává (vyhodnocuje) neví, která skukpina je která.
To znamená, že někdo namíchá lék, tedy dvě lahvičky tak aby ten, který to vykonává nepoznal, který je který.
To třeba v našem případěš ani moc nejde.
Další zásada mě ještě víc překvapila, ten který pokus navrhne jej nesmí vykonat, ale nějaké jiné pracovišt atd. které třeba ten "lék", teorii atd nevyvinulo, nemá předem jasný názor a nemůže jej ani podvědomě ovlivnit.

To co jsem tehdy četl, znamenalo v podstatě, že by v rámci ČR bylo ve včelařství těžké provést nějaký pokus podle těchto zásad. Teprve po uplatnění takových zásad prý vědecká obec výsledek akceptuje.

Třeba porovnání matek - musely by je dostat tak, aby nevěděly která skupina je která.
No naštěstí nejsem vědec:-)

Karel

Nimra:>(má-li být ovšem tato diskuse skutečně věcná, možná by stálo za to příště tyto jednotlivé kroky a úkony podrobněji definovat). <
..........
Fáze med:
- odvíčkování
- přesuny (plnění, vyprazdňování medometů)


Fáze vosk:
recyklační úkony:
- třídění vytočených plástů při vytahování z medometu
- přesun dávky plástů ke kotlům
- vyvaření dávky
- následná dezinfekce rámku v kotli
- dezinfekce vosku a předpříprava před samotným válcováním
- následné válcování a formátování
- zatavování mezistěn
- přesun do skladu zásob na sezonu

Při novém dřevěném rámku:
úkony:
- pořez a formátování řeziva
- sbíjení rámků
- upevňování mezerníků
- vrtání
- drátkování
- zatoavování
- plnění a přesun nástavků do skladu

Tak si typněte co není při plastových rámcích potřeba.

Oznamuji, že matky už jsou rozebrány, neobjednávejte.
K. Čermák

Čermák K. napsal(a):
> Mám několik volně pářených matek Vigor na prodej, k poslání ve středu
> 27.8., cena 250,-Kč/ks. Květoslav Čermák, vigor (c) vigorbee.cz
>

ad1) Jestli se bavíme o bakteriálních nákazách, nutně se musíme bavit i o infekčních tlacích té a té bakterie. Nejvyšší počáteční koncentrace po infikaci budou převážně zjistitelné nejprve na dně úlu a podle této koncentrace je posléze možné rozhodnout zda pálit nebo klinicky prokazovat.

Pokud nereaguje s peroxidem, jde o mor včelího plodu.

Jde stímto o velmi výchozí údaje k Vašemu pálení. Jestli nepálit plastové rámky není zakomponováno do metodik a tutíž jediným způsobem je spálit vše spalitelné a důkladně dezinfikovat vše nespalitelné.

Jestli se ovšem zakategorizuje plastový rámek jako bezdůvodně nespalitelný a vyvinete metodu dezinfekce na vědecké úrovni ve spolupráci s Dolem, věřím, že SVS to vezme vpotaz a budou otom vážné diskuze.

Tou teplotou se zas tam moc nezabývejte. Mnohem důležitější je dodržování poměru 3:2 ( cukr:voda ). Při vytváření cukerného roztoku by se nemělo docílit bodu varu ( kvůli karamelizaci ).

S pozdravem...M. Václavek...

Malá poznámka:
Při vyrábění umělohmotných rámků se musí požívat potravinářský plast. Z něho se ftaláty a podobné hnusy neuvolňují.

Jestliže se plast nespálí a recykluje se, nepředstavuje pro přírodu zátěž. Recyklace plastových rámků je docela možná, ale pochybuji, že se to bude běžně provozovat, pokud se nenaplní noční můry včelařských ekologických aktivistů a používání plastových rámků se masivně nerozšíří.

Milý ekologičtí včelaři, nevěšte hlavu z plastových rámků. Pokud se plastové rámky stanou obvyklými, o to větší bude hodnota bio-medu ( respektive více argumentů pro odůvodnění významu bio-včelaření a ceny včelařských bio-produktů ). Začněte bio-včelařit. Vyděláte si ( i když otázka s jakou produktivitou práce? ... o tom pan Pazderka, jakožto velkochovatel, který se včelařením živí, diskutuje ).

Prosím všechny účastníky této diskuze, aby se zdržovali urážlivých výpadů a vzájemně si naslouchaly, ať má probírání dané problematiky úroveň a smysl.

Přeji hodně úspěchů.

S pozdravem...M. Václavek...

Jak jsem z diskuse pochopil, tak je výhodné krmit včely roztokem cukru 3:2 o teplotě 37 °C. Mám tedy dotaz: je znám výpočet, na jakou teplotu je nutno ohřát vodu při dané teplotě cukru (např. 20°C), abychom dostali právě požadovanou teplotu roztoku 37°C ?. Možná je to otázka pro chemiky.

NitraM:>A k čemu byl prosím dobrý tento příspěvek? Kde jsou tedy argumenty? Já se snažím jen diskutovat, a přitom neurážet<
...........

Výborně, jaké nenáročné úkony s rámky a v mém voskovém hospodářství mi navrhnete, jestli bych před Vás postavil 800 nástavků s 11 rámky s medem. Buďte tak laskav a dejte mi to v časových údajích (dny, hodiny) které jste dosáhl se svým počtem včelstev a myslíte si, že bych tak měl také činit, protože orientačně to tak přepočítáte podle Vás.

ad1) Jdete rovnou na obnovu díla, a přitom je charakteristické, že zcela opomíjíte otázku, kterou jsem Vám položil - týkala se toho, zda se domníváte, aby vyřazené včelařské zařízení cestovalo po republice, nebo je lepší jej definitivně a beze zbytku spálit. To bylo jádro otázky. Ale tedy k obnově díla: Jak můžete vidět ve fázi "recyklace voskového materiálu" o tři úkony méně, to skutečně nechápu, neboť v mém případě se tato fáze skládá nanejvýše ze dvou postupných kroků (vytavení vosku + případné (nikoli nutné) převaření, aby výkupce získával vosk zbavený nečistot). To by tedy znamenalo, že vy zvládnete tuto činnost v -1 krocích, čemuž příliš nevěřím (má-li být ovšem tato diskuse skutečně věcná, možná by stálo za to příště tyto jednotlivé kroky a úkony podrobněji definovat).

ad2) Argument "víte kolik olejů se dostane do půdy" mi připadá demagogický (nicméně chcete-li, jsem si jistý, že je to méně, než kolik ropy unikne při její těžbě a následné přepravě). Energetickou náročnost výroby mých mezistěn bych odhadl maximálně na 2kWh. Až budete kalkulovat energii Vy, nezapomeňte prosím připočítat ony vícenáklady na konečné zlikvidování a přepracování vaší vyřazené mezistěny.
Když hovořím o uvolňování látek, které jsou pro zdraví škodlivé, nevím, jak by při běžném používání dřevěných rámků mohly vznikat tak extrémní situace, jako je uvolňování látek z kouřícího dřeva apod.

Nicméně děkuji za odpovědi.

........Zbytečná diskuze. Jestli si někdo myslí, že ostatní musí za každou cenu
převzít jeho názor, a že pro ten jeho "nejlepší názor" vůbec nepotřebuje
znát a praktikovat příslušný obor, stačí jen mít jakési prozření, tady
zabarvené na zeleno, tak s takovým člověkem se diskutovat nedá. Na argumenty
z oboru nereaguje, protože obor nezná a obecné argumenty překroutí, protože
to je zas jeho obor. Ještě že se přes internet nedá lozit na komíny nebo
přivazovat ke stromům a bránám elektráren.....

R. Polášek
.........


A k čemu byl prosím dobrý tento příspěvek? Kde jsou tedy argumenty? Já se snažím jen diskutovat, a přitom neurážet.

1)Na nemoci existují u státních zřízení resp. státních institucí postupy a ty jsou pevně zakotveny ve vyhláškách a zákonech. Nepolemizuji s mým nadřízeným - SVS. Jestli má něco vliv na nákazy a nemoci, je to především obnova díla. S obnovou díla souvisí postupy zpracování včelího díla a stím to jaké máme prostředky a pomůcky coby chovatelé. A jsme u porovnávání dřeva s plasty. U mne v tomto už od pohledu vítězí hotové plastové rámky, kde jen povrchně vidím o tři úkony méně ve fázi recyklace voskového materiálu a jedno při zpracování medu. (částečná nepotřebnost úkonů u medometu, nové druhy medů podle levnějšího způsobu získávání - viz. směrnice EU a málo viditelné označení na etiketě)

2)Obsah uvolňujících látek při nedokonalém spalování dřeva jsou rozhodující na jejich stupnici LD. To lehce zjistíte tak, že ochladíte kouř, zvážíte ho nějakou metodou (např. průchod mg za sekundu) a vpustíte ho do prostoru s pokusnou myší, králikem, psem ... Jaká výsledná váha ty pokusné nebožáky zabije je rozhodující. Samotný kouř je toxický i ze dřeva.(konzervace kouřem, těžba přírodního dehtu, spalování nátěrů s obsahem smolné části, možný obsah ve dřevě a (externí)houbová zdraví škodlivá mycelia s různými LD)
Samotná těžba a výroba je také ekologicky náročná. Stačí vědět, kolik olejů se dostane do půdy jen prožezem a pořezem dřeva na 1ha na Vaše rámky. (mazání pil a jejich zubů) Potom mi sdělte, jak energeticky náročná je výroba mezistěn a jaká zátěž čeká takové zpracovny, jak umí popř. dnešní zpracovna eliminovat např. léčiva (filtrace vosku) které Vám jako voňavé nabízí. Nebo Vy máte jako já uzavřené voskové hospodářství a vyrábíte si je se svými postupy včetně začleněných požadavků od SVS sám?

> době. Jestliže mezi syntetickými a přírodními materiály nespatřujete žádný
> rozdíl, mohl byste mi prosím uvést jaké takto zcela prokazatelně zdraví
> škodlivé látky se objevily při používání smrkového nebo lipového dřeva?
> Děkuji.

K těm škodlivinám: Podařilo se prokázat, že prach vznikající v truhlárnách
a stolárnách při zpracovávání dřeva je karcinogenní. Jedná se hlavně o prach
z dubového dřeva, ale prach z ostatních dřev vzhledem k podobnému složení
dřeva taky. Ale jinak ať si včelaři dělají nebo kupují rámky z toho, co
jim vyhovuje.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "NitraM" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 2:36 PM
Subject: Re: enviro ...


> Opravdu nevím, do které kategorie spadám - jsem podle Vás praktik nebo
> zapálený teoretik (a jak se to určuje)?
> Já opravdu nehodlám přebírat Váš konfrontační tón, třebaže Vaše praktické
> zkušenosti s plastovým rámkem asi nebudou o moc větší než ty moje (a navíc
> vy sám se také neváháte vyjadřovat k tavidlu, třebaže pochybuji, že jej
> prakticky využíváte).
> Abychom tedy byli věcnější, zkuste mi prosím odpovědět na tyto dva dotazy:
> 1) Souhlasíte s názorem, že je z hlediska nebezpečí potenciálního přenosu
> vážných nemocí včelstev bezpečnější likvidovat použité a vyřazené
včelařské
> zařízení neprodleně, a to přímo včelařem samotným v oblasti, kde svá
> včelstva chová?
> 2) U některých syntetických materiálů se po čase jejich používání
prokázala
> přítomnost látek nebezpečných pro lidské zdraví (pouze jako příklad uvedu
> ftaláty používané průmyslem výroby plastů jako změkčovadla). Tím chci
> dokumentovat skutečnost, že naše společnost je dnes opravdu "riziková"
> (Ulrich Beck), a tedy že syntetické materiály mohou skrývat nebezpečí,
> které se vždy může projevit (resp. spíše může být objeveno) až po určité
> době. Jestliže mezi syntetickými a přírodními materiály nespatřujete žádný
> rozdíl, mohl byste mi prosím uvést jaké takto zcela prokazatelně zdraví
> škodlivé látky se objevily při používání smrkového nebo lipového dřeva?
> Děkuji.

Zbytečná diskuze. Jestli si někdo myslí, že ostatní musí za každou cenu
převzít jeho názor, a že pro ten jeho "nejlepší názor" vůbec nepotřebuje
znát a praktikovat příslušný obor, stačí jen mít jakési prozření, tady
zabarvené na zeleno, tak s takovým člověkem se diskutovat nedá. Na argumenty
z oboru nereaguje, protože obor nezná a obecné argumenty překroutí, protože
to je zas jeho obor. Ještě že se přes internet nedá lozit na komíny nebo
přivazovat ke stromům a bránám elektráren.....

R. Polášek