78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
- Mensik --- 28. 5. 2003
RE: akĂĄtovĂĄ snĹŻka (3112) (3115) (3117)
SaMOZĹEJMÄ Ĺže jde mnoĹžit semeny Le jde tĂŠĹž mnoĹžit odkopky kterĂ˝ch vatvĂĄĹĂ pomÄrnÄ velkĂŠ mnoĹžstvĂ a takĂŠ se dĹĂve doÄkĂĄte kvÄtu.
Pepan
-----Original Message----- From: Libor JarolĂm [mailto:jarolim/=/misel.cz] Sent: Tuesday, May 27, 2003 1:59 PM To: Vcelarska konference Subject: Re: akĂĄtovĂĄ snĂška
Ano, dĂĄ se mnozit semeny. Predloni jsem porizoval sazenice (dle inzerĂĄtu ze VcelarstvĂ) 3,-Kc za kus a podle slov pestitelky, byly tyto sazenice pestovĂĄny ze semene. Ted vsak musĂs pockat az lusky dozrajĂ a pak..... :-)))) Muj soukromĂ˝ pokus o pestovĂĄnĂ ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi semĂnko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setĂ. :-( A tak Ti preju Ăşspech Ahoj Libor JarolĂm StarĂĄ BelĂĄ
> NevĂte nekdo jestli se dĂĄ akĂĄt mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je > akĂĄt vzĂĄcnost.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3131
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Šmerda --- 28. 5. 2003
Re: akátová snuka (3112) (3115) (3117) (3120) (3123)
Zdravim,
co vsichni blaznite s temi akaty? Pokud si dobre pamatuji, tak akat meduje jen v nizsich a teplych polohach! Jeho vysadba, jako medonosne dreviny, by pak mela vyznam tak akorat v oblastech jizni Moravy.
Mohu potvrdit, ze akat je velmi agresivni drevina, ktera se velmi neodbytne siri predevsim korenovymi vystrelky. Je temer nemozne se ho zbavit! Pricteme-li k tomu, ze neni puvodni drevinou a tak nachazi jen male uplatneni v konzervativnim lesnictvi.
Pokud chcete sve sazenice chranit, tak je oplotte!
Kuba
Dne 28. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých. U při nákupu jsem se ptal zda > je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, e o tom nic neslyeli, e by akát > něco seralo. Vdy má trny a jaké! A tak mi přes zimu okousali sazenice > zajíci a zbytek dorazili během jara a začátku léta srnci. Srnci to moc > neokousali, ale jak mně myslivec poučil, ostrouhali mi je svými parůky. > Dodnes (po dvou zimách) přeily 3 stromky. > Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze stromku visí poměrně dlouhé > pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy se neoddělí úplně od stromku. > Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem dokola, ale jen ze dvou > protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením poté, proti vysychání, se mi > nepodařilo ádný zachránit. Rovně nátěr bílým latexem sice ochránil > (trochu) proti zajícům, srncům vak nevadil při strouhání. > Libor Jarolím > Stará Bělá > > > a přítí rok na podzim jsem u 30-50 cm stromečky > > přesazoval na cílové místo. Dalí jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli > > má akát trny, mladé stromky zvěř oírá. > > >
______________________________________________________________________ Reklama: Připrav se na nejpříernějí záitek v ivotě na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=46466%26url=http://www.priserky.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3130
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 28. 5. 2003
Re: Re: akátová snuka (3126)
Ví něco bliího. Stačí povápnit a nebo nalít ocet ? Ty moje sazeničky mají být maďarský kultivar = vysoký (a 16m) a tíhlý. A mají být vhodné například na větrolamy. Byl jsem zkontrolovat akáty v okolí. Trávník pod nimi vypadá normálně. :-)) Vdy to je ojedinělý akát mezi mnoha jinými stromy. Libor Jarolím Stará Bělá
> Navíc, pod nimi nic neroste, mění agresivně ph půdy. > Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3129
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 28. 5. 2003
Re: Úhyn včelstiev - CR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970)
Vcera jsem dostal do ruky nové císlo Vcelarství. A je zde k tomu clánek. Takze pro ty co casopis nedostanou vyberu jen kousky: 1. odhad pro okres Opava - úhyn 70%, nejvetsí uhyny byly zaznamenány v Hradci nad Moravicí a okolí. 2. Okres Nový Jicín - odhad 60% 3. Jesenicko bylo zasazeno predevsím ve vyssích polohách 4. podobne byla zasazena i Vysocina
Z clánku: Tragédie na severní Morave od pr.Prokese, str 127
Libor Jarolím Stará Belá
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3128
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnošt Hrdina --- 28. 5. 2003
Re: Re: akátová snuka (3125)
Myslím, e to není jen otázka cizorodosti akátu. Ná dřevozpracující průmysl si nedvede poradit z jinou surovinou na smrkem nebo borovicí, přičem i borovice je méněhodnotná. (Ikdy krásná)
Komerce blbne i přírodu. Kdo dnes dostane pokutu za vysázení smrkového monobloku!?
Přičem nai tátové věděli které dřevo na co pouít. Dnes byste těko hledali dubové prkno (s výjimkou přířezů na prahy) nato akátové prkno. Kdy by človék potřeboval prkno na nástavky z Vejmutovky, tak mu nezbývá ne na pilu a vechno si to zařídit. Ve hypermarketech typu Baumax jsem nic takového nenael. Jen smrk a smrk. Ale moná se jen blbě dívám. Take kdo nebydlí na dědině a nemá kontakty na pile, tak asi jiné ne smrkové prkno těko schání. Tuím e se z akátu dělaly sudy na víno. Ale kdo by dnes dělal sud z akátu, kdy koupí jednodue nerezový čtverhranný skladný.
Take si myslím, e by to stím akátem nemuselo být tak hrozné.
Co nám ničí ivotní prostředí je podle mě komerce, globalizace. Nemyslím, e by jednotlivec zdevastoval přírodu a tak moc. Spí bych řekl, e to dělají neodpovědné korporace.
I přesto hezký den :o)! Arnot
----- Original Message ----- From: <nezmart/=/quick.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, May 28, 2003 12:42 PM Subject: Re: Re: akátová snuka
Včelařsky je akát jistě úasná věc, ale rád bych doplnil e se jedná o dřevinu nepůvodní a velmi agresivní. Proto bych se přimlouval o jeho "obezřetné" zanáení do krajiny. Nejsem ádný radikální ekolog a proto se ho nezříkám, ale roztrouené výsadby jsou dost netastné řeení. snate se jím osázet pouze ucelené plochy, které jsou pro běné druhy nepouitelné ( zaváky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to můe i naruit snahy o nastolení rovnováhy v naí krajině ( na co stejně nejsou peníze ). Teoreticky se tím vlastně i můete vystavit hrozbě postihu referátu ivotního prostředí - naruení a pokození významných krajinných prvků apod. Pro mě osobně je to otázka určité morálky a úcty. U jsem viděl spousty "bláznů" kteří si na chaloupky přivezli různé rostliny i ivočichy. Jeden příklad za vechny : U nás je omezená populace naich raků : r.kamenáč a r.říční. Nějací chytráci přitáhli americké druhy - jsou odolnějí a přenáení mor ani by se sami nakazili a postupně decimují nae druhy. A dalí chytré hlavičky jim urychlují postup po proudu tím e je pár kilometrů svezou autem ( na chaloupku - neznalí problému ). Je to stále stejná věc - zdánlivě nekodná věc můe nenapravitelně naruit naí přírodu. Akát tu je u hezkou řádku let není to tak váný problém, ale přesto bychom s ním měli pracovat opatrně. PS : Vím o akátu který pravidelně překvétá - remontuje - tj. kvete v sezoně dvakrát :-)
Nezbeda Martin (alias nezmar)
----- Původní zpráva ----- Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz> Datum: středa, 28. května 2003 v 8:32 dop. Předmět: Re: Re: akátová snuka
> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých. > U při nákupu jsem se ptal zda > je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, e > o tom nic neslyeli, e by akát > něco seralo. Vdy má trny a jaké! A tak mi > přes zimu okousali sazenice > zajíci a zbytek dorazili během jara a > začátku léta srnci. Srnci to moc > neokousali, ale jak mně myslivec poučil, > ostrouhali mi je svými parůky. > Dodnes (po dvou zimách) přeily 3 stromky. > Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze > stromku visí poměrně dlouhé > pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy > se neoddělí úplně od stromku. > Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem > dokola, ale jen ze dvou > protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením > poté, proti vysychání, se mi > nepodařilo ádný zachránit. Rovně nátěr > bílým latexem sice ochránil > (trochu) proti zajícům, srncům vak nevadil > při strouhání. > Libor Jarolím > Stará Bělá > > > a přítí rok na podzim jsem u 30-50 cm > stromečky> přesazoval na cílové místo. Dalí > jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli > > má akát trny, mladé stromky zvěř oírá. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3127
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 28. 5. 2003
RE: Re: akátová snuka
Přimlouvám se, léta jsme se v chráněných územích snaili likvidovat právě nálety akátu. Ptáci na nich nehnízdí, zvěř se v nich neschovává - mají listy pozdě a brzy je ztrácejí, neposkytují potřebný úkryt. Navíc, pod nimi nic neroste, mění agresivně ph půdy. Pavel
> ... snate se jím osázet pouze ucelené > plochy, které jsou pro běné druhy nepouitelné ( > zaváky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to > můe i naruit snahy o nastolení rovnováhy v naí > krajině ( na co stejně nejsou peníze ).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3126
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 28. 5. 2003
Re: Re: akátová snuka
Včelařsky je akát jistě úasná věc, ale rád bych doplnil e se jedná o dřevinu nepůvodní a velmi agresivní. Proto bych se přimlouval o jeho "obezřetné" zanáení do krajiny. Nejsem ádný radikální ekolog a proto se ho nezříkám, ale roztrouené výsadby jsou dost netastné řeení. snate se jím osázet pouze ucelené plochy, které jsou pro běné druhy nepouitelné ( zaváky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to můe i naruit snahy o nastolení rovnováhy v naí krajině ( na co stejně nejsou peníze ). Teoreticky se tím vlastně i můete vystavit hrozbě postihu referátu ivotního prostředí - naruení a pokození významných krajinných prvků apod. Pro mě osobně je to otázka určité morálky a úcty. U jsem viděl spousty "bláznů" kteří si na chaloupky přivezli různé rostliny i ivočichy. Jeden příklad za vechny : U nás je omezená populace naich raků : r.kamenáč a r.říční. Nějací chytráci přitáhli americké druhy - jsou odolnějí a přenáení mor ani by se sami nakazili a postupně decimují nae druhy. A dalí chytré hlavičky jim urychlují postup po proudu tím e je pár kilometrů svezou autem ( na chaloupku - neznalí problému ). Je to stále stejná věc - zdánlivě nekodná věc můe nenapravitelně naruit naí přírodu. Akát tu je u hezkou řádku let není to tak váný problém, ale přesto bychom s ním měli pracovat opatrně. PS : Vím o akátu který pravidelně překvétá - remontuje - tj. kvete v sezoně dvakrát :-)
Nezbeda Martin (alias nezmar)
----- Původní zpráva ----- Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz> Datum: středa, 28. května 2003 v 8:32 dop. Předmět: Re: Re: akátová snuka
> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých. > U při nákupu jsem se ptal zda > je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, e > o tom nic neslyeli, e by akát > něco seralo. Vdy má trny a jaké! A tak mi > přes zimu okousali sazenice > zajíci a zbytek dorazili během jara a > začátku léta srnci. Srnci to moc > neokousali, ale jak mně myslivec poučil, > ostrouhali mi je svými parůky. > Dodnes (po dvou zimách) přeily 3 stromky. > Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze > stromku visí poměrně dlouhé > pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy > se neoddělí úplně od stromku. > Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem > dokola, ale jen ze dvou > protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením > poté, proti vysychání, se mi > nepodařilo ádný zachránit. Rovně nátěr > bílým latexem sice ochránil > (trochu) proti zajícům, srncům vak nevadil > při strouhání. > Libor Jarolím > Stará Bělá > > > a přítí rok na podzim jsem u 30-50 cm > stromečky> přesazoval na cílové místo. Dalí > jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli > > má akát trny, mladé stromky zvěř oírá. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3125
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnošt Hrdina --- 28. 5. 2003
Re: matky (3122)
Jen nevím , jak to bude fungovat teď. Na jae je podle mě spojování jednoduí, ale i tak si myslím, e se musí dodret postup.
Systém brigáda jsem vyzkouel letos taky (je zajímavé, jak lidi napadají podobné věci :o) )... Ale zkouel jsem to se dvěma včelstvi a v jednom mi tu druhou přidanou stejně ty původní zabyly. V tom ve kterém se to povedlo, jsem to vlastně přidával přes mříku a noviny, ale mezi ploditi obou matek byl nad mříkou jeden původně neobsazený nástavek, kam jsem dal zásoby toho původního přidávaného včelstva.
Take s tím spojováním, pokud mají zůstat obě matky asi problém bude. Mám stejný problém s předloňskými matkami. Vechna včelstva s předloň skými matkami jsou slabá. Dokonce stagnuje i jedno včelstvo s loňskou inseminovanou. Nevím, jestlti to není následek zimy a následné nosemy matek. Osobně jsem ty co by byly v kritickém stavu posílil a pěstuju jim nové matky. Ty plánuju oplodnit v oddělcích, které budu dělat při v průběhu týdne z při vytáčení a jak začnou klást, tak je připojím k těm slabým. Určitě to posichruju tím , e odstraním starou matku (pokud ji najdu).
Hezký den
Arnot
----- Original Message ----- From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, May 28, 2003 8:42 AM Subject: RE: matky
Pokud má dvě dobré matky, které můe pouít, proč ne. Jinak bych zvolil metodu brigáda, kterou popsal př. Meník v příspěvku 23.5. Pavel
> Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe. > Rezmyslal som > ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj > iba vymenit matky > a zazimovat silne 2 vcelstva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3124
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 28. 5. 2003
Re: Re: akátová snuka (3112) (3115) (3117) (3120)
Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých. U při nákupu jsem se ptal zda je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, e o tom nic neslyeli, e by akát něco seralo. Vdy má trny a jaké! A tak mi přes zimu okousali sazenice zajíci a zbytek dorazili během jara a začátku léta srnci. Srnci to moc neokousali, ale jak mně myslivec poučil, ostrouhali mi je svými parůky. Dodnes (po dvou zimách) přeily 3 stromky. Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze stromku visí poměrně dlouhé pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy se neoddělí úplně od stromku. Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem dokola, ale jen ze dvou protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením poté, proti vysychání, se mi nepodařilo ádný zachránit. Rovně nátěr bílým latexem sice ochránil (trochu) proti zajícům, srncům vak nevadil při strouhání. Libor Jarolím Stará Bělá
> a přítí rok na podzim jsem u 30-50 cm stromečky > přesazoval na cílové místo. Dalí jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli > má akát trny, mladé stromky zvěř oírá.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3123
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 27. 5. 2003
Re: Re: akátová snůka (3112) (3115) (3117)
On Tue, 27 May 2003, [iso-8859-1] Libor Jarolím wrote:
> Ted vsak musís pockat az lusky dozrají a pak..... :-)))) > Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi > semínko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setí. :-(
Já jsem lusky na podzim natrhal u lesa a hned dal do řádku na záhon. Na jaře něco vyklíčilo a přítí rok na podzim jsem u 30-50 cm stromečky přesazoval na cílové místo. Dalí jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli má akát trny, mladé stromky zvěř oírá.
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3120
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 27. 5. 2003
Re: Úhyn včelstiev - CR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970)
Pokud vím, tak scítání probíhá. Viz príloha v minulém císle Vcelarství. Slysel jsem odhady pro Moravu s úhynem kolem 70%, jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen 30%. Znáte to :-)) Jedna paní povídala....... :-) V nasí ZO je nekolik vcelaru bez vcel, pár dalsích prislo o jedno stanoviste (ze dvou). Presná oficiální císla dosud nejsou známá. Pametníci tvrdí, ze tak zlé výsledky nepamatují.
Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimá repka, psenice a td.) je pravdepodobné, ze bude nizsí úroda. Muj soused zemedelec osetril svoji repku nejakou chemií (ríkal, ze údajne ekologickou) pro lepsí zakorenení. A pro kontrolu, zda to nebyly vyhozené peníze, si nechal 2 hektary bez osetrení tímto prípravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolních 2 ha nekvetlo témer nic, rostlinky jso malé a slabé. Osetrené porosty jsou normální, tak jak jsme zvyklí. (uz jsem mu poblahoprál :-))) Libor Jarolím Stará Belá
> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v > Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj > budú aj niie požnohospodárske výnosy v dôsledku > nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3119
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 27. 5. 2003
Re: akátová snůka (3112) (3115)
Ano, dá se mnozit semeny. Predloni jsem porizoval sazenice (dle inzerátu ze Vcelarství) 3,-Kc za kus a podle slov pestitelky, byly tyto sazenice pestovány ze semene. Ted vsak musís pockat az lusky dozrají a pak..... :-)))) Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi semínko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setí. :-( A tak Ti preju úspech Ahoj Libor Jarolím Stará Belá
> Nevíte nekdo jestli se dá akát mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je > akát vzácnost.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3117
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 27. 5. 2003
Re: akátová snůka (3112)
Zdravím
No aspoň agát vyzerá na východe Slovenska slune. U meduje asi 10 dní a odhadujem, e bude ete do konca týdňa. Vytočil som u raz po 15 Kg na rodinu a to som ete tak po 10 kg v úžoch nechal. Odhadujem denný prínos na 8 kg na rodinu.
Peter M.
--- Bronislav Gruna <b.gruna/=/seznam.cz> wrote: > Na znojemsku od pátku, kdy se zlepilo počasí, pěkně > meduje akát. Odhaduji > denní přínosy u silných včelstev na 5-10 kg. Akáty > u hnědnou a vypadá to, > někdy od středy do pátku bude konec.
__________________________________ Do you Yahoo!? The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo. http://search.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3115
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 27. 5. 2003
RE: Bezmatecne vcelstvo
To je pravda, jen mně zaráí, e matka ve včelstvu byla, ádnou tichou výměnu (matečníky) jsem nepozoroval a teď kde nic, tu nic. Plod, co ve včelstvu byl, zmizel (tím myslím, e vyběhl) a ádná vajíčka se neobjevují. Pavel
> Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech, > větinou tedy nečekej e by se plod objevil dříve ne 14 dní po > vylíhnutí matky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3114
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 27. 5. 2003
RE: Bouře
Zdravím Tě - ani jsem nevěděl, e jsi tak blízko - já včelařím v Krasové. Manelka jela včera za mnou do Blanska přes Laánky a tam hrnulo 15 cm vody jako řeka po silnici dolů do Blanska. Lidi stáli u domů a dreli fony a plechy, aby jim to neteklo do domů. Vzal jsem digiák, e to vyfotím, a pojedu domů, ale u tam nebylo skoro nic, jenom bylo vidět, kudy ta voda tekla. A ten Sloup, koda mluvit !
Doufejme, e se tvoje včelky rychle vzpamatují.
Zdeněk Čejka
> Srdečně Vás zdravím. > Před několika málo hodinami se přes Blanensko přehnala silná bouře s > přívalovým detěm. Nejvíce postieny byly vesnice kolem řeky Svitavy a > Sloup
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3113
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 26. 5. 2003
Re: Těsto (3110)
To by mne taky zajímalo - asi to dělám moc husté: 4kg cukru a 1kg medu na tři ohřevy v troubě - od míchání jsem si obnovil zranění krční páteře. pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php ----- Original Message ----- From: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, May 26, 2000 9:13 PM Subject: Těsto
Někde jsem četl o jednoduchém způsobu výroby medocukrového těsta-
do plastového barelu se nasype cukr, zalije se medem a postaví se na slunce. Takto se má během snad 14 dnů vytvořit těsto i bez míchání.
Slyeli jste o tom?
Pol
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3111
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Šamalík --- 26. 5. 2003
Bouře
Srdečně Vás zdravím. Před několika málo hodinami se přes Blanensko přehnala silná bouře s přívalovým detěm. Nejvíce postieny byly vesnice kolem řeky Svitavy a Sloup v Moravském Krasu. Já jsem vyjel ve 12 hodin ke včelkám, které jsou u vesnice ďár. Slunečno, dusno. Včelky něco tuily. Nebyly nějak bodavé, ale "letový provoz" minimální. Kolem 13.30 začaly blesky, taktak jsem stačil úly zadělat. Sám jsem se schoval pod schoditě (včelnice je u vodárny - osamocený objekt u lesa). Bouře byla silná, stejně jako dé, z cesty byla řeka. Takový vítr jsem snad jetě nezail... 2,5 hodiny jsem čekal, ne přestalo pret a dalo se vylézt. Co jsem uviděl mě překvapilo: úly mám pod malým svahem pod polem. Kroupy (velké jako půl palce), které donesla voda z pole se zadrely za úly (asi fungovaly jako hráz), dva úly byly převrácené, dalí 4 byly do půli (asi 75 - 90 cm) zasypané naplavenými kroupami. Dna byly plné bahna. Tak jsem převrácené úly přenesl a postavil, lopatou odházel kroupy od zbylých úlů. Necítil jsem nohy, asi 3/4 hodiny jsem vlastně stál v ledu.Zítra to musím dát do pořádku. kody nebudou tak hrozné jak to zprvu vypadalo, doufám. Zato lidi ve Sloupě jsou na tom mnohem hůř (kdo jste viděl TV noviny...). A jetě pro zajímavost: dojel jsem domů (asi 3,5 km vzdunou čarou) a byl sotva pokropený prach na silnici.
Krásné počasí přeje
Jose
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3108
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 26. 5. 2003
Novy odkaz na chov matek (3096) (3105)
Zdravim vespolek
Na stranku http://gw.dup.cz/vcelam
je pridan odkaz na chovnou stanici kranskych matek. presne URL je <http://gw.dup.cz/vcelam/st_index.html>
Stranka je jeste ve velmi rozpracovanem stavu a rada udaju se bude menit a doplnovat, prosim proto o shovivavost pri posuzovani. V tomto pripade jsem ale dal prednost rychlosti, protoze sezona zacina.
Jeste upozorneni pro pripadne zajemce, chovatelka zatim nema moznost prijimat objednavky mailem, takze vyuzijte telefon. Kontaktni udaje jsou v poradku.
Chci tim reagovat na obsahlou diskusi o matkach a chvu, ktera zde probehla a malinko prispet cele nasi veci - vcely&internet.
Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3107
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Liska --- 26. 5. 2003
Re: Kolik váží včela? (3097)
údaje z Veselého: Včelařství:
matka 180-260mg trubec 200-260mg dělnice 100mg (tj. 1kg dělnic= 10 000)
Ovem v roji to bude zcela jiné, jeliko tě odnese medu co včely unesou.
Jirka
Dne 26 May 03, v 9:09, Veselý Emanuel Ing. napsal(a):
> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůu to najít. > Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel. > Díky Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3106
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Liska --- 26. 5. 2003
Re: Bezmatecne vcelstvo (3096)
No já bych řekl e tam matka bude, jen jetě neklade.
Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech, větinou tedy nečekej e by se plod objevil dříve ne 14 dní po vylíhnutí matky.
Pokud by tam byly trubčice, u bys od nich nael vajíčka. Moje zkuenosti s trubčicemi jsou tedy podstatně horí, pokud jsou ve včelstvu trubčice, zlomím nad ním hůl, níkdy se mi s tím nic nepodařilo, akorát to bylo vdycky spoustu práce k ničemu. Pokud tam přidá matku, spolehlivě ji zlikvidujou. Z přeletáku přeletěly bez problému i trubčice - pravda, nenosil jsem to nijak daleko... Jediné co by na ně moná mohlo platit jsou tyčinky s mateří látkou (bylo o nich tuím v překladech), ale to se dělá jen v US a já tedy pro takovéhle nevyzkouené novinky moc nejsem.
Jirka Lika
Dne 26 May 03, v 7:40, Kristl Pavel napsal(a):
> Přátelé, > v jednom včelstvu jsem nenael ádný plod ani vajíčka. Včely cosi nosí, nechovají se nijak vyjímečně. Přidal jsem rámeček s plodem (otevřený, zavřený i vajíčka na jednom plástu) a teď po týdnu ádná reakce. Matečník nenarazily. Matku jsem neobjevil ani při zevrubné prohlídce. Předpokládám, e je ve včelstvu buď trubčice nebo neoplodněná matka, která jetě neklade, ale nemůu ji objevit. > Myslím, e u se tady o tom diskutovalo, ale nějak mi to uniklo. > > Přidal jsem rámeček s vajíčky. Za týden se uvidí. Pokud po týdnu nebude matečník, chci vyzkouet: > Přenést úl jinam, na jeho původní místo dát do nástavku oddělek. Včely z původního úlu přenést o kus dál, na plachtu omést včechny včely z rámečků a nástavky bez včel vrátit na původní místo na nástavek s oddělkem. > Jednou jsem se takhle trubčice zbavil. > Máte, prosím, někdo nějakou konstruktivní připomínku? > Děkuji, > Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3105
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Veselý Emanuel Ing . --- 26. 5. 2003
RE: poptávka medu
V jedné vesnici u Pardubic, kde vdy byla poslední roky cena ze dvora 60 Kč, se dnes nabízí med za 90 Kč. Myslím, e to odpovídá situaci. V Praze to bude asi vyí. Kdo půjde příli pod cenu, tak ho velmi rychle vykoupí. Eman
:>-----Original Message----- :>From: Vlasta [mailto:v.zemanek/=/post.cz] :>Sent: Monday, May 26, 2003 12:45 PM :>To: Včelařský mailing list :>Subject: poptávka medu :> :> :>Cena medu na Třeboňsku 68,- kč za 1kg. Chlapi na triti :>letoní med za :>100,- kč. :>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3103
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 26. 5. 2003
Re: Matky - pravdepodobnost cisteho spareni (3065) (3071) (3100)
A opravdu to jsou vlastní trubci ve smyslu příbuznosti ?? Trubci jsou přece velmi přelétaví a pokud dostanou krmení tak je jim jedno kde bydlí :-)) ? Nikdo jim nebrání při příchodu i odchodu. Vrátí-li se do stejného včelstva a nebo sousedního je to vem zůčastněným srdečně jedno. A e říjní trubci cítí kde je, nebo bude neoplozená matička, na tom bych neviděl nic divného. Zaručeně přilétají z irokého okolí a čekají na svou příleitost. :-))) Ahoj Libor Jarolím Stará Bělá
> Ked som > pracu skoncil a ul zatvoril bol som prekvapeny kolko trubcov poletuje okolo > ula. Bolo priam evidentne, ze postradali prave ten plast s matecnikom, > ktory som im zobral. Poletovali okolo a boli velmi rozrusene. Skor sa teda > priklanam k nazoru, ze matka je oplodnovana hlavne vlastnymi trubcami.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3101
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Peter Kristin --- 26. 5. 2003
Re: Matky - pravdepodobnost cisteho spareni (3065) (3071)
Zhodou okolnosti som vcera otvoril vcelstvo, kde prebieha ticha vymena matky. Natiahnute tri krasne matecniky na dvoch plastoch a starej matky nikde (najprv som zapochyboval, ci ide vobec o tichu vymenu). Vzal som teda jeden plast s matecnikom + dalsie dva plodove a urobil odlozenec. Ked som pracu skoncil a ul zatvoril bol som prekvapeny kolko trubcov poletuje okolo ula. Bolo priam evidentne, ze postradali prave ten plast s matecnikom, ktory som im zobral. Poletovali okolo a boli velmi rozrusene. Skor sa teda priklanam k nazoru, ze matka je oplodnovana hlavne vlastnymi trubcami.
peter
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3100
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- josef Šroll --- 26. 5. 2003
RE: Kolik váží včela?
U roje jsou vcely nasate medem k prasknuti, pocita se 8500 vcel na jeden kilogram. Josef
> -----Original Message----- > From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz] > Sent: Monday, May 26, 2003 9:09 AM > To: Vcelarska konference > Subject: Kolik váí včela? > Importance: Low > > > Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy > včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak > rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůu to najít. > Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel. > Díky Eman >
-- Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3099
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 26. 5. 2003
RE: Kolik váží včela?
V knihách píí: 1kg včel = 10 tisíc včel. Na ostatní věci bych musel nakouknout do chytrých knih. U jsem to kdysi viděl, ale nemám potřebu si to pamatovat. Moná by to mohlo být na CD včelařská encyklopedie. Ale to jsem si jetě nepořídil. Pavel
> -----Original Message----- > From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz] > Sent: Monday, May 26, 2003 9:09 AM > To: Vcelarska konference > Subject: Kolik váí včela? > Importance: Low > > > Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy > včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak > rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůu to najít. > Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel. > Díky Eman >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3098
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 26. 5. 2003
Bezmatecne vcelstvo
Přátelé, v jednom včelstvu jsem nenael ádný plod ani vajíčka. Včely cosi nosí, nechovají se nijak vyjímečně. Přidal jsem rámeček s plodem (otevřený, zavřený i vajíčka na jednom plástu) a teď po týdnu ádná reakce. Matečník nenarazily. Matku jsem neobjevil ani při zevrubné prohlídce. Předpokládám, e je ve včelstvu buď trubčice nebo neoplodněná matka, která jetě neklade, ale nemůu ji objevit. Myslím, e u se tady o tom diskutovalo, ale nějak mi to uniklo.
Přidal jsem rámeček s vajíčky. Za týden se uvidí. Pokud po týdnu nebude matečník, chci vyzkouet: Přenést úl jinam, na jeho původní místo dát do nástavku oddělek. Včely z původního úlu přenést o kus dál, na plachtu omést včechny včely z rámečků a nástavky bez včel vrátit na původní místo na nástavek s oddělkem. Jednou jsem se takhle trubčice zbavil. Máte, prosím, někdo nějakou konstruktivní připomínku? Děkuji, Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3096
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 26. 5. 2003
RE: Matečníkové miisky
Př. Kolomý matečníky s dřevěnou podlokou pouze pověsí mezi rámky za rohy podloky (pdloka je úhlopříčně). Nebo druhá varianta - vmáčkne čtvereček do spodní části plástu. Aspoň takto to prezentoval, kdy jsem u něj byl na exkurzi. Pavel
> Pouíváte někdo podobné matečníkové misky jako př. Kolomý - > tzn.- dřevěný čtvereček, na kterém je přilepená vosková miska? > ... Jak se potom naraený matečník připevní k plástu?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3095
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.imko --- 24. 5. 2003
Re: Nadoba na med (3050)
Zdravím vechny
Taky pouívám plastové kbelíky s výkem. Mám je z pekárny, kde v nich nakupují marmeládu a podobně. Jsou ale malé, mají objem 10l. Je s nimi snadná manipulace vejde se do nich 13 - 14 kg. Pouívám je pro skladování medu pro vlastní potřebu. Je pravda, e vtí mnoství bych takhle neukládal.
A to bzučí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3093
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mensik --- 23. 5. 2003
RE: Řepka 2003 (3078)
Já jsem to délal následovně dvě slabá včelstva jsem spojil ve dvojmatečné tak, e jsem mezi nádstavce vloil mříku. Obě matky pak rychle zakladly oba Pak jsem z kadého zase jednu matku odebral a vytvořil nový odělek a nasadil medníky Dnes mám z původních estnácti deset silných a pět oddělků. Říká se tomu způsobu brigáda.
Pepan
-----Original Message----- From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz] Sent: Thursday, May 22, 2003 12:07 PM To: Vcelarska konference Subject: RE: Řepka 2003 Importance: Low
:>ádné, rozhodl jsem se pro spojování. :>Pavel Taky mě to napadlo, ale nemám zkuenost jak to v tuhle dobu nejlíp udělat. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3090
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- josef Šroll --- 23. 5. 2003
RE:Mírná matka - Je zárukou mírného včelsteva ?
T.zv. ostrost se ovlivnovana mnoha ciniteli. Pro posuzovani teto vlastnosti - jako ostatne pri jakemkoliv porovnavani - musime zajistit stejne podminky pro vsechny subjekty. mam na zahrade misto, kam mohu dat jakekoliv vcelstvo a behem velmi kratke doby jsou z nich nejvetsi zurivci. Tak tam nic nedavam. Vlastnosti matky samozrejme jsou dulezite, ale nejsou samospasitelne.
Josef
Je moné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená, výběrová) do včelstva, které bylo původně velice "ostré" se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé? (po výměně generací původních včel) Tedy můe z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejí"? Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé? Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v původních plástech. Co vy na to?
Přijemný den, zdraví a pohodu ;o) Pavel Strnad
-- Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3087
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Strnad --- 23. 5. 2003
Mírná matka - Je zárukou mírného včelsteva ? (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2953) (3029) (3068)
Je moné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená, výběrová) do včelstva, které bylo původně velice "ostré" se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé? (po výměně generací původních včel) Tedy můe z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejí"? Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé? Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v původních plástech. Co vy na to?
Přijemný den, zdraví a pohodu ;o) Pavel Strnad
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3086
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Šamalík --- 22. 5. 2003
poptávka medu
Obrátil se na mne návtěvník mých www stránek se ádostí o prodej medu. Protoe jsem od Brna, je to pro mě troku z ruky, přeposílám tedy Vám vem jeho mejla a doufám, e se mu ozvete... Díky
jose
From: "Miloslav Hejda" <miloslavh1/=/centrum.cz>
| Dobrý den, | | Chtěl bych si koupit lesní med, asi tak 3kg. Nemáte kontak na včelaře | nebo prodejce v okolí Mnichovic, Odnřejova nebo Stránčic (ve Praha- | Východ)? | | M.Hejda
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3085
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef amalík --- 22. 5. 2003
Re: Řepka 2003 (3070) (3072)
Ahoooj! Vy máte řepku? Jste astní a nevíte o tom... :))) V mém okolí je asi tak 1/4 lánů řepky co byly původně zasety, zbytek vymrzl a byl zaorán a zaseto bylo obilí nebo kukuřice. A ta 1/4 není v doletu... Včelky mám docela "nalápnuté", ale vzhledem k počasí a "nesnůce" (pampelika a jinak nevím) se bojím rojů. Uvidíme...
A nám to lítá...
jose
| Letoní řepka na podřipsku velmi zklamala. Po týdnu kvetení na sucho přily | bouřky a ochlazení. Včely celou dobu intenzívně navtěvovaly napajedla bez | zájmu o květy řepky. Průměrný výnos kolem 10kg, průměrná vlkost medu 19%. | Med s velkým podílem medu z ovocných stromů (výrazné aroma). Úly plné plodu | ale bez náznaku rojové nálady. | Jak jste na tom Vy? | Honza |
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3084
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M.Valenta --- 22. 5. 2003
Re: Řepka 2003 (3076)
V okolí Horaďdovic:
řepka částečně zaoraná ale "před nosem".
4.5. nasazeny medníky, 3 nejsilnějí včelstva nyní medníky
plné, ale dosud nezavíčkováno úplně, ostatní jen tak
"prostříknuto". Řepka právě končí a tak mohu konstatovat,
e co si nanosily, to si také spotřebovaly.
Zato stavební činnost velmi dobrá: vech 8 včelstev
postavilo po dvou stavebních rámcích, 1 nástavku
11x 39x24 (na 2 etapy) a 3 nejsilnějí navíc po 1 polonástavku
11x 39x14. A samozřejmě e téměř ve hned zakladeno.
Díky prostoru, který včelám nechávám, se rojivost neprojevila
a nyní u asi ani neprojeví - v neděli jsem vechna včelstva obral
o část zavíčkovaných plodových rámků a zásob, zaloil jsem oddělky
a vloil do nich vypěstované matečníky.
S pozdravem M.Valenta
>Podobně v Letohradu. Nasadil jsem u silnějích včelstev
>medníky 5.5. Co nanosilily, to stihly během opakujících se >chladných a prlavých týdnů spotřebovat.
>Louky sice jetě kvetou, ale kvůli počasí z toho asi moc
>nebude.
>Ve třech včelstvech se osazenstvo rozhodlo pro tichou
>výměnu, nael jsem u pouze matečníky a matky nikde.
>Stavební aktivita nic moc, plodování u slabích dohromady
>ádné, rozhodl jsem se pro spojování.
>Mám pocit, e tato sezóna nebude nijak medově atraktivní.
>Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3082
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 22. 5. 2003
RE:_Řepka_2003 (3078)
Na východnom Slovensku (okolo Koíc) je to katastrofa. Vybral som z repky asi 10 kg na rodinu a zasa prila zima. Ete taký týdeň a aj z agátu nebude nič. Pritom včely sú v takej dobrej kondícii, e by z agátu doniesli aj 30 kg na včelstvo keby boli ideálne podmienky. Obávam sa o ich duevné aj fyzické zdravie v prípade ich dlhodobej nezamestnanosti. Keďe pracujem v Bratislave som si istý, e ani tu nie je o nič lepia sezóna a to u majú skoro po agáte.
Peter M.
--- Veselý_Emanuel_Ing. <eman.vesely/=/cesa.cz> wrote: > :>ádné, rozhodl jsem se pro spojování. > :>Pavel > Taky mě to napadlo, ale nemám zkuenost jak to v > tuhle dobu nejlíp udělat. > Eman
__________________________________ Do you Yahoo!? The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo. http://search.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3080
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka --- 22. 5. 2003
Re: ceny medu (3075)
Cena medu by určitě měla jíti nahoru, a to v závislosti na dovozu. První vlatovky říkají, e by měl jít výkup a na 70,- /1,3 Euro/ za květový. Osobně preferuji a jarní prodej, i kdy co hlavně na jaře hýbe z cenou je zmiňovaný dovoz./Není-li jde prudce nahoru, je-li cena zůstává,nebo jde i dolů./Dlouhodobě jde na jaře vdy nahoru. Zatím.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3077
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 22. 5. 2003
RE: Řepka 2003
Podobně v Letohradu. Nasadil jsem u silnějích včelstev medníky 5.5. Co nanosilily, to stihly během opakujících se chladných a prlavých týdnů spotřebovat. Louky sice jetě kvetou, ale kvůli počasí z toho asi moc nebude.
Ve třech včelstvech se osazenstvo rozhodlo pro tichou výměnu, nael jsem u pouze matečníky a matky nikde. Stavební aktivita nic moc, plodování u slabích dohromady ádné, rozhodl jsem se pro spojování. Mám pocit, e tato sezóna nebude nijak medově atraktivní. Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3076
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Veselý Emanuel Ing . --- 22. 5. 2003
RE: Řepka 2003
:>Letoní řepka na podřipsku velmi zklamala. Po týdnu kvetení :>na sucho přily :>bouřky a ochlazení. Včely celou dobu intenzívně navtěvovaly
Stejná situace u mě. Mezi Pardubicemi a Chlumcem. Od pátka 9.5. jsem na váze nezaregistroval výrazný přírůstek. Maximálně 0.5 - 1 kg a pak po deti a ochlazení úbytek. Jinak včely lítají pěkně a nerojí se: Umělecký dojem 6, výsledky 2. Mám medníky z mezistěn a tak z toho nejsem nadený. Aspoň něco. Kvete akát a začíná pomalu kvést lípa. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3074
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- josef roll --- 22. 5. 2003
Pareni v pozdnim lete
Matky se pari na trubcim shromazdisti, kam se sletaji trubci z sirokeho okoli. V sezone je v kazdem vcelstvu normalne nekolik set az tisicu trubcu, cast rijnych. Na shromazdisti jich je obrovske mnozstvi. Matka pro dokonale oplozeni potrebuje cca 10-15 trubcu. A ti se tam najdou i v pozdnim lete. Josef
-- Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3073
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jan.jindra --- 22. 5. 2003
Řepka 2003 (3070)
Letoní řepka na podřipsku velmi zklamala. Po týdnu kvetení na sucho přily bouřky a ochlazení. Včely celou dobu intenzívně navtěvovaly napajedla bez zájmu o květy řepky. Průměrný výnos kolem 10kg, průměrná vlkost medu 19%. Med s velkým podílem medu z ovocných stromů (výrazné aroma). Úly plné plodu ale bez náznaku rojové nálady.
Jak jste na tom Vy?
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3072
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnošt Hrdina --- 22. 5. 2003
Re: Matky - pravděpodobnost čistého spáření (3065)
Té jsem nad tím přemýlel a mate mě ta skutečnost, e si včelstva chovají v pozdním létě trubce, pokud chtějí jetě provést tichou výměnu matky. Za předpokladu, e je příroda maximálně úsporná, proč by to včelstva dělala, kdy je nepravděpodobné, e se s jejich trubci matka spáří? (By je toto imbrední páření vlastně z genetického hlediska neádoucí ....)
Arnot
----- Original Message ----- From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, May 21, 2003 2:52 PM Subject: Matky - pravděpodobnost čistého spáření
V předvčerejí diskusi o matkách byla několkrát zmínka o páření matek s trubci od vlastních včelstev. Je dobré vědět, e pravděpodobnost spáření naí matky s trubci s naich včelstev je velmi nízká! Zkusme počítat: Trubci létají na shromaditě k páření 12 někdy i více km, počítejme jen 10 km. Hustota včelstev v ČR je asi 7/km2. Znamená to, e nae matka se můe spářit s trubci z kteréhokoliv včelstva v okruhu 10 km kolem stanovitě. Počet těchto včelstev je tedy 3,14 x 10x10 x 7 = asi 2200. Pravděpodobnost "čistého" spáření (tj. s naimi trubci) je tedy: 1. pokud máme 1 včelstvo, tak 1/2200 = 0,045 % 2. pokud máme 10 včelstev, tak 10/2200 = 0,45 % 3. pokud máme 100 včelstev, tak 100/2200 = 4,5 %, atd. Je zapotřebí si to uvědomit. Je tedy iluzorní myslet si, e malovčelař s několika geneticky kvalitními včelstvy ovlivní přes trubce příznivě svoje okolí a přispěje tak ke spáření matek s kvalitními trubci, pokud ostatní v jeho blízkém okolí nemají kvalitní matky. Uvedené pravděpodobnosti se dají dost zvýit umisováním matek do okolí chovatele (okrsky čistého chovu). Jistěe je to teoretický výpočet, skutečnost se bude poněkud liit - např. pokud v naich včelstvech budeme mít více trubců a fyzicky zdatnějích ne včelaři v okolí, rovně let trubců není stejnoměrný na vechna trubčí shromaditě, aj. Ale pro představu taková čísla postačují.
K. Čermák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3071
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 3071 do č. 3131)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu