Archiv Včelařské konference

Kdyz uz nejtvrdsí resení, tak umelý roj. Vcely se i s matkou sklepou smykem
do rojáku, 2 - 3 dny nechají za mírného pokrmení v tme, chladu a klidu - ve
sklepe a pak se usadí na mezisteny úplne stejne jako roj. Výhoda proti
norskému zimování je ta, ze vsechny vcely v rojáku prodelají pri tom veznení
sok a stanou se z nich ze vsech rojové vcely, takze staví o neco
intenzívneji nez vcely pri norském zimování a stací jim jen mezisteny. Matka
po vystavení mezisten by mela klást taky intenzívneji. Celkove je roj, i
takovýhle zivotaschopnejsí nez vcelstvo po norském zimování, i kdyz stejne
roj z vcelstva o 10 rámcích 39x24 20 mezisten taky nevystaví. I takový roj
by se musel porád az do zárí udrzovat v mírném prínosu sladiny, aby vcelstvo
dostatecne zesílilo a slo do zimy co nejsilnejsí. Ze trí vcelstev dve
nejsilnejsí v intervalu treba týden predelat na RM 42 pres roj a rámky s
plodem nechat vybehnout v tom tretím vcelstvu.

R. Polásek


----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "V?ela?ská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 1:35 PM
Subject: Re:zm


> Je to risk, ale aspon v jenom pripade bych sel u nejsilnejsiho do toho
nejtvrdsiho reseni - jen mezisteny a matka v klicce, ostatni plod rozdelit
do ostatnich, nebo jen jedny nechat v puvodnim a posilit je. Samozrejme
zalezi na motivech a na prodminkach.
>
> Kdybych sel na jistotu tak asi dle pepana - ramek s plodem na latku, ktery
se kdyz je vysoke dno se vleze a nebo se da skrz dva nastavky okolo si to
obstavi - to neni problem, pozdeji se odstrani. A pak stale jen krmit
krmit a krmit.
>
> To prerezavani ramku je pracne, neprijemne, urcite upatlane a tak to
smrdi v podleti loupezi....
>
> Premyslim o tom, ze to na jednom vcelstvu vyzkousim. Mojim motivem by bylo
ziskat vosk jak pro me, tak novy zdravy pro vcely, vymenit matku a v
neposledni rade zjistit zda a jak to funguje - ale mam nadbytek takze si v
uvozovkach mohu dovolit dovolit blbnout....
>
> Njn od klavesnice se to jenodusse premysli ....
>
> T.H.

Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
matek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:01 PM
Subject: Re: Re:zm


> Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil? Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)

Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce zkusit.

Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....

viz. napr. p. Jindra http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm
opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni


T.H.


> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek


> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za pomoc.Míra

Urcite, maximalne prijdes o letavky, ktere se ale vzebraji do tvych ulu.

Kdyz to jinak nejde tak to nejde. Letos jsem to parkrat takto delal, protoze jsem choval v nastavkach rozdelenych na tri - ctyri sekce. Co se nepovedlo se spojilo s vedlejsi, a kdyz se povedlo vse, bylo nutne to resit a prendat do nastavku a dat prostor. Nekdy jde nastavky vrsit, jindy je nutne je davat vedle, aby se clovek nestrhl :-) Mozna je to pribrzdi, ale rozhodne se mi s tim vyrovnaly - a to mluvim o oddelcich na 3ramkach . Jde-li o nastavkek vcel tak bych se vubec nebal. Vecer ho prenest nebo i brzy rano. Nekdo doporucoval treba seno do cesna apod., aby se zorientovaly . p. Anton tvrdi, ze netreba se bat a urcite se ozve s fundovanejsi radou :-) Rozhodne se daji nalezt ve starsich prispevcich - dost se to diskutovalo...

Stane se, ze jeste den litaji na puvoni misto, ale kdyz prijdes navecer uz jsou pryc - nejak to nakonec nejak najdou...
Netreba se tim stresovat :-)


T.H.




> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za
> pomoc.Míra
>
>
>

Urcite, maximalne prijdes o letavky, ktere se ale vzebraji do tvych ulu.

Kdyz to jinak nejde tak to nejde. Letos jsem to parkrat takto delal, protoze jsem choval v nastavkach rozdelenych na tri - ctyri sekce. Co se nepovedlo se spojilo s vedlejsi, a kdyz se povedlo vse, bylo nutne to resit a prendat do nastavku a dat prostor. Nekdy jde nastavky vrsit, jindy je nutne je davat vedle, aby se clovek nestrhl :-) Mozna je to pribrzdi, ale rozhodne se mi s tim vyrovnaly - a to mluvim o oddelcich na 3ramkach . Jde-li o nastavkek vcel tak bych se vubec nebal. Vecer ho prenest nebo i brzy rano. Nekdo doporucoval treba seno do cesna apod., aby se zorientovaly . p. Anton tvrdi, ze netreba se bat a urcite se ozve s fundovanejsi radou :-) Rozhodne se daji nalezt ve starsich prispevcich - dost se to diskutovalo...

Stane se, ze jeste den litaji na puvoni misto, ale kdyz prijdes navecer uz jsou pryc - nejak to nakonec nejak najdou...
Netreba se tim stresovat :-)


T.H.




> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za
> pomoc.Míra
>
>
>

Umělý = smetenec, se obvykle dělá při sundávání medníků včely se medníkových plástů smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.
Právě do smetenců je dobré dát koupenou cenou matku a usadit na mezistěny Jen jako krajní plásty se použijí světlé souše. Smetenec se dělá dostatečně velký aby obsadil celý nástavek ten pak do týdne při řádném krmení postaví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 15:12:41
> ----------------------------------------
> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:01 PM
> Subject: Re: Re:zm
>
>
> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
>
>
>
>

Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za pomoc.Míra

Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.

Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl". Ak má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia nemusí nastať.

Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak na ňom boli pred zimou zorientované.

Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne" na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a na pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat
nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené
nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku,
přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění
vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a
vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to
vyzkoušené je. Co se týká zcelení, to jsem asi špatně napsal, spíše by se
mělo říct vytvoření umělého roje ze včelstva jeho smetením do rojáku, je to
v podstatě totéž, Akorát když je to z více včelstev, musí se ty včely uvnitř
nějak dát dohromady a když se tam dává cizí matka, je to operace taky navíc.
V boji proti varaóze se jinak tady nabízí docela zajímavá možnost a sice
léčení těch včel v rojáku třeba fumigací nebo jinou aplikací nějakého
léčiva. Vzhledem k tomu, že v rojáku není plod ani obvykle plásty, bude mít
léčení vysokou účinnost a nebude docházet ke kontaminaci plástů. V kombinaci
se 2 stanovišti jde tak "vyrobit" účinnými léky a bez zanesení reziduí do
úlu a plástů jedno stanoviště jen z takhle ošetřených včelstev a tím
zaručeně bez varaózy. Třeba přes léto se včely vyvezou do lesa za snůškou a
po ukončení snůšky takovým způsobem dopraví zpátky na stanoviště na zahradě
u domu. Taky by se v některých případech usnadnil nákup včelstev v různých
starých úlech a různých rámkových mírách. Budu v tomto smyslu zkoušet,
letos, jak to vypadá, sice ne, ale další roky určitě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:40 PM
Subject: Re: Re:zm


Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil?
Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i
kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)

Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z
vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je
to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke
stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime
matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce
zkusit.

Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je
to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....

viz. napr. p. Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm
opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni


T.H.


> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl
se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu
s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek


> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

.....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.

Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme. Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici. Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište, odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.


Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný. M.V.

S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z jedného úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel, ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Rozlišujme pouhé přemístění úlu a smetení včelstva do rojáku. Při přemístění
úlu část nebo většina létavek zůstane zalétána na původní místo a může se
ztratit nebo v lepším případě vžebrat do okolních včelstev. Při smetení
včelstva do rojáku, cizího prostředí bez rámků potom včely stráví až ty tři
dny bez plástů zavěšené v hroznu. To je pro ně šok a na základě toho šoku
orientaci na původní úl zapomenou. Aspoň tak 99 % z nich. Stejně jako
zapomenou orientaci na úl šokem, když se smetené včely omámí k nehybnosti
třeba parami dusičnanu amonného nebo pouhým nedostatkem vzduchu a potom se
těmito včelami naplní večer oplodňáčky s matečníky a roznesou po zahradě,
aby se do rána včely vzpamatovaly a ráno začaly z oplodňáčků normálně létat.
Jinak souhlasím, že když jsou včely ve vlastním úlu na plástech, žádné
věznění ve sklepě je nepřinutí zalétání zapomenout. Naopak, pokud tam je
plod, takové věznění je velice nebezpečné, protože včely potřebují kvůli
výchově plodu hodně vody. Pravděpodobně tak během prvního dne by jim voda v
úlu došla a včely by vysály - zlikvidovaly larvičky a potom možná i
zavíčkovaný plod, až třítýdenní produkce plodu by tím přišla vniveč. Tam je
asi skutečně nejrozumnější to prosté přemístění pozdě večer. Na rozdíl od
př. Turčaniho si myslím, že část létavek se při takovém přemístění ztratí,
ale nijaká významná část to nebude. Jen bych varoval před přemístěním v době
po ukončení snůšky, přemístěný úlek bude přece jen pár dnů po přemístění
zmatky v zalétávání létavek oslabený a mohl by tak podnítit zlodějky k
loupeži, v tuto dobu je třeba takové oslabené úlky hlídat. Ideálně by měla
být kvůli nebezpečí loupeže při takovém přemístění střední až silná snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:19 PM
Subject: Re: přemístění úlu


> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat
ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za
> pomoc.Míra
>
> Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri
> dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.
>
> Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl".
Ak
> má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia
> nemusí nastať.
>
> Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje
> pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani
> dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto
> včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak
> na ňom boli pred zimou zorientované.
>
> Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna
> včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z
> úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne
> letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa
> včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne"
> na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a
na
> pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
> Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné
> oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do
> terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Nesouhlasím. Znova opakuji, že jsem takový smetenec dělal, že jsem ho
umístil na mezistěny do úlu vedle úlů, ze kterých jsem setřepával včely a
žádný útěk včel z mezistěn do původních úlů se nekonal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:40 PM
Subject: Re: Re:zm


> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je
pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď
vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

No, nějaké biologické změny včel nastávají během těch 3 dnů ve sklepě. Můžu
potvrdit, že smetenec, kde byly smeteny plásty z medníku s líhnoucími se
včelami a plásty s mladými očetřovatelkami plodu se po těch třech dnech
chová při usazování na mezistěny úplně stejně jako klasický roj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:49 PM
Subject: Re: Re:zm


> Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
> M.V.
>
> S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z
jedného
> úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
> Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel,
> ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to
> rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam hrboplod a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj dva rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral, včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně trubčice jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového" s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat). Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem sledoval, asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

J8 jsem před cirka osmi roky smetenci rozšiřoval chov a matku jsem dokonce přidával až na stanovišti přímo do vystrojeného nástavku přímo z oplodnáčku a celé jsem to dělal večer a ráno létaly jako normální roj . i když jsem to dělal hned vedle řady stávajících úlů , žádná torza se s toho nestala

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 20:40:40
> ----------------------------------------
> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton
>
>
>

Neco podobneho sem tu resil pred tydnem. Pokud si vycely vysypal, je vetsi pravdepodobnost ze matka prezije. I kdyz asi to zalezi na plno faktorech. Od agresivity vcel po to jak dlouho nemaji matku. Ja pridal neoplodnenou a taky prezila, ale nevysypal jsem vcely. Nejak sem nevedel, ze uz tam jsou trubcice. Soucasna situace nic extra, ale vcelstvo bylo jendo z tech silnejsich, tak snad do zimi budou ok.

Já bych úl nechal jen o jednom nastavku, do něho dal spíše mezistěny než
původní rámky, když bych neměl jiné a nedělal to tehdy, když bych neměl k
dispozici oddělek s kladoucí matkou nebo aspoň oplozenou matku v klícce.
Jestli ty včely matku z matečníku dochovají, nevím, nedivil bych se , kdyby
ne.
Jinak méně známá metoda likvidace trubčic v úlu je jim pravidelně co několik
dnů dodávat plást s mladými larvičkami. Trubčice totiž vznikají nadbytkem
mateří kašičky. Tu začnou používat na krmení plodu, takže včely se postupně
přestanou chovat jako trubčice a tak na druhém, třetím, čtvrtém přidaném
plástu potom narazí matečníky a mohou si vychovat matku nebo přidat matku..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 9:43 PM
Subject: Trubčice, hrboplod a jak na to ?


> Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam
hrboplod
> a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl
> matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem
> nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj
dva
> rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi
> tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral,
> včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně
trubčice
> jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového"
> s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat).
> Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem
sledoval,
> asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance,
že
> včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a
za
> rady.
>
> Jiří

Mezi cíle, které ABK řeší v současné době:

· Prosadit odpovídající požadavky na přímý prodej tzv. „ze dvora“ pro malokapacitní producenty;
· Eliminovat požadavky na ověřování podpisů při podávání některých žádostí a formulářů na SZIF;
· Zavést závazné lhůty pro SZIF pro vyřizování všech žádostí o dotaci, odvolání i všech ostatních podání;
· Omezit zbytečné kontroly na základě anonymních či zjevně neodůvodněných udání;
· Upravit počty veterinárních kontrol dle výše rizika v zem. podnicích;
· Zjednodušit evidenci hnojiv a hnojení;
· Eliminovat povinnost ručních zákresů do map půdních bloků při podávání žádostí o dotace;
· Zmodernizovat zastaralý systém hlášení změn do Ústřední evidence zvířat;
· Zjednodušit evidenci o používání přípravků na ochranu rostlin;
· Upravit podmínky na odbornou způsobilost pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin;
· Uvést do praxe požadavky k ochraně včel při aplikaci přípravků na ochranu rostlin

Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

Treba si uvedomiť, že trúdicové včelstvo tvoria biologicky zmenené úľové včely, ktoré vznikajú dlhodobo a stále, pretože nič neblokuje rozvoj zakrpatených vyječníkov vo včelstve, chýba totiž materská látka. Postihnuté včely sa potom chovajú ako falošné matky, ktoré plodujú neoplodnené vajíčka. V OVP raz bolo napísané: každá potencionálna trúdica-trubčice je schopná vyprodukovať od 26 do 32 vajíčok. Keďže v úli je tisíce včiel aj neoplodnených vajíčok môže nekonečné množstvo.

Pri záchrane takéhoto včelstva je vždy rozhodujúce aké silné postihnuté včelstvo, aká doba uplynula od vzniku tohoto stavu, aké majú zásoby a pod. Niekedy je totiž rozumnejšie včelstvo zlikvidovať a vybudovať nové odložencom-oddielkom (je tam viac včiel, ktoré matku ochránia).
Výhodné je zachrániť včelstvo už pripraveným odložencom, ktorý nasadíme nad postihnuté včelstvo (rada R.P.) Postihnuté včely nemusia ale často plodujú medzi plodom novej matky, ktoré sa časom z úľa vytratia. Včelár potom usporiada úľovú zostavu.

Lenže obyčajne včelár nemá zásobné včelstvo a snaží sa rôznymi opatreniami využiť rady, od vysýpania postihnutého včelstva na vzdialenosť od 10 do 50 m, čo je jedno, aj keby naozaj trúdice ostali mimo úľa, nič to nerieši, lebo ako som napísal, pokiaľ nebudú mať oplodnenú matku, budú vznikať stále nové a nové trúdice, až kým všetky včely neuhynú na starobu.

Problém pridania oplodnenej matky je v tom (podarilo sa mi to pomocou umelej MB), že pridaná matka je vlastne sokyňou trúdic a preto ju odstránia.
Pridanie sa mi podarilo aj s oplodnenou matkou na jednom pláste, ktorý som obalil novinovou kazetou, vloženou ku stene úľa, kde papier je brzdiacim momentom pre zmenené včely.

Pri náprave postihnutého včelstva som využil poznatok, že práve vyliahnutá matka neprodukuje materskú látku, preto nie je pre trúdice konkurentkou a nevšímajú si ju. Môže sa aj oplodniť.
Vyskúšal som nápravu včelstva pomocou otvorenej materskej bunky pred jej zaviečkovaním a zakaždým pokus bol úspešný.Včely otvorenú MB zaviečkujú, je to pre ne prirodzené a matka sa dokázala zakaždým oplodniť. Bolo zaujímav pozorovať plodujúcu matku a vajíčka trúdic medzi oplodnenými vajíčkami od matky. Postupne matka prevzala vládu na dtrúpdicami, tie prešli plodovať aj do medníka, nakoniec sa trúdice vytratili zo včelstva. Ja zaujímavé, že tento spôsob (ak sa urobí včas) je snáď najlepší, lebo v mojom prípade postihnuté včelstvo (po prijatí sa dáaj posilniť plodom) sa vyrovnalo stabilným včelstvá. Anton

Náprava postihnutého včelstva má význam len vtedy, keď je výsledok adekvátny vynaloženej námahe. To však vždy vyriešiť majiteľ včiel.

epizootologických souvislostí je víc, pominu-li úhyny z loňska na varoázu cca do konce roku, tam kde nebyl Gabon, jsou to především silná včelstva na lesních stanovištích, závážné úhyny se nevyhnuly zkušeným včelařům jako je Zelený, Jindra...
Pokud budete povolni tomu, vyzívám Vás všechny komu uhynuli včelstva cca od ledna února letošního roku do teď pošlete mi Vaše postřehy, pokud možno vlastními slovy bez přemrštěných hypotéz, zajímají mě hlavně způsob zazimování, léčby, průběh kolapsů včelstev, Vaše zásahy, které byly úspěšné i neúspěšné, zkusím to dát dohromady a jsem v kontaktu s Ing. Přidalem, snad by se nám mohlo podařit společně odhalit příčinu.
Pokud mohu prosit, pošlete mi Vaše zkušenosti cca během 1-2 týdnů pak to stopnu, zpracuji a zveřejním.
Nějaké poznatky už mám, ale nechci filozofovat, předbíhat a ovlivnovat Vás.
Díky
Dr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?hyny a dotace
> Datum: 30.6.2008 22:17:50
> ----------------------------------------
> Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního
> odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty
> uhynulých včelstev.
> -----------------------------------------------------------------------
>
> Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev?
> Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných
> včelstev, apod. Bude provedeno a zveřejněno takové vyhodnocení? Děkuji
> předem za odpověď.
>
>
>

> Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat
> nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené
> nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku,
> přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění
> vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a
> vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to
> vyzkoušené je.

Prijde mi ze kazdy jedem to svoje :-)) Jo smetenec s pridanim nove matky uz jsem si taky za svou kratkou karieru vyzkousel, funguje to tak, jak je popsano v temer kazde literature.

Diskutovali jsem ale nad rozdilem mezi premetenim na mezisteny (norske zimovani), premetenim na mezisteny s vymenou matky (viz Sedlacek) a mezi smetenim do rojaku a zcelovanim ve sklepe a usazenim na mezisteny.

Myslim si ale overeno osobne nemam, ze jednicka funguje, dvojka taky a trojka je zbytecnost....

T.H.

Při přemisťování úlů a tvorbě oddělků se mi osvědčilo zacpat česna trávou. Smotky trávy během dne či dvou ( v závislosti na venkovní teplotě ) seschnou a uvolní včelám cestu ven. Včely prodírající se schnoucí trávou poznají, že se něco změnilo, a ihned začnou provádět orientační prolety, čímž se podstatně omezí jejich navracení na původní stanoviště.

S pozdravem...M. Václavek...

Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit. Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem. Tímto oddělkem jde i zlikvidovat trubcokladost. Nové včelstvo, nebo problémové včelstvo vylepšené novým = záruka vysokého výnosu příštím rokem a bezproblémovou následující sezonu. Naopak záchrana problémového chcípáčka = velká pracnost, náklady a vysoký výnos pouze ve vašich snech. Chcípáček je přírodou odsouzen k zániku a tak proč jít hlavou proti zdi a nesnažit se trochu myslet. Začít lze třeba tím, že si uvědomím, že anatomické a fyziologické trubčice není jedno a to samé. Zkuste si pár plemenáčů udělat, osadit, je nejvyšší čas. Osaďte nějakým schopným materiálem a v září spojujte. No a podle výsledků po medobraní zažijete pocit naprostých ..... a budete si nadávat proč jste to již nedělali dávno. Také jsem to zažil. Dnes vůbec nějaké slabochy apod neřeším. V trávě mám několik desítek plemenáčů a v září všechno srovnám do latě. Neexistuje jednodušší a produktivnější způsob. Alespoň já o něm nevím. Zdraví R. Stonjek

Brnensky spolek Nas predseda,opat a zemsky prelat Benedikt Korcian byl povolan Nejvyssim vlastnorucnim dopisem Jeho Velicenstva cisare Pana do panske snemovny za dozivotniho clena.
Sjezd vcelaru ceskoslovanskych v Praze a Jubilejni vystava.
Navstevnici byli seznameni:textil,sklarstvi, bizuterie,porcelan,uhli,zemedelstvi,lesnictvi,vcelarstvi,mlekarenstvim. Navstevu ohlasil i cisar F.Josef. Nemecky tisk ji oznacil za panslavickou demonstraci a Bubenecsky jarmark. Az se situace uklidnila navstivil ji. Sve pritelkyni Schrattove psal: Prijeti bylo srdecne,vsude veliky poradek,mesto ve kterem jsem videl mnoho pokroku,je obzvlaste pekne a vyzdobene spravnymi barvami.Kdyz clovek vidi vlastenecke nadseni toho lidu,dvojnasob lituje,ze se octl na spatne ceste.nelze se vsak vzdat nadeje ze se to zlepsi.

> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena, byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu. Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.

Př Stonjek má pravdu s těmi náhradními včelstvy, měl by si je každý včelař
odchovávat. Když už ne na brakování slabých matek, tak na takové případy,
jako byly ty trubčice. Já zastávám systém co nejjednoduššího odchovu, v
první polovině května vložím zvlášť do nastavku 1 - 2 rámky s plodem a
včelami a obložím dalšímu plásty. Pak už je nutné jenom vylámat nejstarší
matečníky a pokud to je na dobrém stanovišti, kde je pořád jakási snůška, v
červenci ten oddělek teoreticky bez jakékoliv péče, zaplňuje jeden nastavek
39x24. A když mu včas podložím druhý, je z toho na konci srpna sílou běžné
včelstvo. Nebo to nechám jen v jednom nastavku a potom to je rezervní matka
případně v zimě a předjaří včely s plodem a zásobami pro posílení
produkčních včelstev. V praxi je přirozeně vhodné oddělky tak co 14 dnů
zkontrolovat, případně podle potřeby zavést dokrmování nebo oddělky, kde se
matka nepovedla, třeba se ztratila při oplodňovacím proletu, zrušit dříve,
než plásty zlikvidují zavíječi.
Jinak otázku, jestli zachraňovat nebo nezachraňovat trubcokladné včelstvo
chápu i tak, že když to včelstvo zlikviduji, tak mám možnost obnovit to
včelstvo oddělkem až příští rok v květnu, do té doby bude to místo na
zajisté pečlivě udělaném podstavci prázdné a bude zbytečně reznout, zatímco
když ho zachráním, to místo bude využito. Záleží, jak to kdo bere, jestli
prázdné místo vadí nebo nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 10:58 AM
Subject: Re: Trub


> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru
dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic
vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich
vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi
rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem
oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o
tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se
to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se
vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena,
byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad
trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu.
Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz
neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj
perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho
co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co
jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.

Smotky trávy během dne či dvou ( v závislosti na venkovní teplotě ) seschnou a uvolní včelám cestu ven.

To včely poznajú aj bez trsov trávy a okamžite sa orientujú na nový stav pre d jeho letáčom. Takže klásť nejaké prekážky je úplne zbytočné. Ak som už napísal, včela po novej orientácii sa po prílete s pastvy vracia na pôvodné miesto a ak tam zístí pomocou fotografického prvého zápisu, vyhľadá podľa novej orientácii svoj nový domov. Anton

Takže klásť nejaké prekážky je úplne zbytočné. Ak som už napísal, včela po novej orientácii sa po prílete s pastvy vracia na pôvodné miesto a ak tam zístí pomocou fotografického prvého zápisu, vyhľadá podľa novej orientácii svoj nový domov.

______________________________________________________________

Mluvíte tak trochu o něčem jiném. Klást přepážky se vyplácí pokud rovnou nepřemisťujete celé stanoviště. LÉTAVKY z přemístěného včelstva zalétají do sousedních úlů. Při tvorbě oddělků není vhodné nechat česna rovnou otevřená, protože velké množství včel se vrátí do mateřského včelstva. Létavky orientační prolety každý den nevykonávají, nemají potřebu je vykonávat, protože jsou zalétané na určité místo. Tato skutečnost se změní zacpáním česen trávou. Včely poznají změnu a začnou se v novém prostředí orientovat.

Při jakémkoli přemisťování včeltev je pro jistotu dobré dodat včelstvu vodu.

S pozdravem...M. Václavek...

Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).

S pozdravem...M. Václavek...

> Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání
> neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat
> 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a
> tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje
> přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely
> nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?

T.H.

> Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?
>
Tak jsem si dohledal o co asi jde. Vystrojit nastavek jen plodu treba z vice vcelstev a vlozit nad mrizku a ten nasaje vcely.

Matky se mi oplodnovaly v nastavkach rozdelenych prepazkami na 3 sekce.

Bude to fungovat kdyz bude ten nastavek predem oddelen prepazkami v svislem smeru a posadim ho nad mrizku- rekl bych ze ano?

Tzn. pripravit si sekce, plodovy plast a plast zasob, nasat vcely a pak prendat na nove dno - letavky odleti a pak pridat matecnik ci matku. A je to :-)

T.H.

Odsavač:
Jde o formu chovu při matce.
Nad nejvyšší nástavek se položí mateří mřížka, na kterou přijde nástavek, do něhož se převěsí zásobní plásty a plásty s mladým plodem s napíchanými nalarvenými chovnými miskami.

Já postupuji takto:
Do nástavku vložím přepážku a rozdělím ho na dvě oddělení. Do každého oddělení zavěsím plást s nejmladšími larvičkami ( k přepážce ) a zásobní rámek. Každé oddělení uteplím přepážkou vyplněnou polystyrénem ( kryté sololitem, aby polystyrén nebyl vykousáván ). Tento zásah dělám zpravidla v sobotu. Současně nastartuji misky v osiřelci bez otevřeného plodu ( zpravidla k tomu používám záložní včelstvo, u kterého jsem před dvěma týdny zaizoloval matku ). Ve 3 NN osiřelci lze bez problému založit až 40 matečníků.
Druhý den ( neděle ) do každého oddělení odsavače vložím dva nastartované matečníky a při tom zruším případné nouzové matečníky vyražené na převěšeném plodu.
Za týden přemístím nástavek na speciální dno rozdělené latěmi tak, aby byla jednotlivá oddělení včelotěsně rozdělena a česna směřovala na opačnou stranu. Uteplivky nahradím soušemi naplněnými vodou, zbytek nástavku vyplním mezistěnami. Česna ucpu smotky trávy.
Za tři týdny zkontroluji matky, brakuji nakvalitní a zužitkuji oddělky.

S pozdravem...M. Václavek...

Tzn. pripravit si sekce, plodovy plast a plast zasob, nasat vcely a pak prendat na nove dno - letavky odleti a pak pridat matecnik ci matku. A je to :-)
_____________________________________________________________
Určitě to tak jde.

> Já postupuji takto:

Diky, zni to dobre :-)

Vyzkousim to ...

T.H.

Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
Tržek u Litomyšle

Klást přepážky se vyplácí pokud rovnou nepřemisťujete celé stanoviště. LÉTAVKY z přemístěného včelstva zalétají do sousedních úlů.

Za 51 rokov pri včelách som urobil stovky odložencov a nikdy som letáč nezužoval a trávu do letáčov som nedával. Ak cudzie včely napadnú odloženec je nesprávne urobený, npr, je ponechaný napospas výchove novej matka NCH a včelár napcháva odloženec cukrovým roztokom, pričom včelstvo po odletení časti dospelých včiel, ostanú samé mladušky. No tých negatívnych príčin môže byť i viac.

Nie raz som podľa popísaného spôsoby premiestňoval jedno včelstvo ale i 10 a vždy to bolo to isté ako keď som premiestnil na vzdialenosť 450 metrov celú včelnicu (70 včelstiev). Viem o čom píšem a nepíšem to do vetra. Skúste raz premiestniť včelstvo tak ako to popisujem a istotne budete spokojný ako desiatky včelárov (i od Cás), ktorí my ďakovali za výbornú radu. Anton

To není uvedeno Jen se uvádí aby letáky nesměřovaly na sousedův pozemek nebo musí před nimi být zábrana která letovou hladinu zvedne nad výšku člověka. Nejednoduší je poučit vnoučata a seznámit je z následky nepřiměřeného chování v blízkosti včel Bude je to pak chránit provždy Včely se na vašem pozemku totiž budou vyskytovat i kdyby je soused odvezl 100 km daleko

Pepan

Včely napadají člověka jako pohyblivou překážku jenom v trase výletu včel z
česen úlu. Vzácně, v případě nepříznivého počasí, dusno před bouřkou, horko
a větrno a pokud to jsou méně klidné včely, tak jednou, dvakrát za dva roky
někdy hlídají plochu několik metrů všemi směry od úlů. Všude jinde, pokud
dojde k bodnutí včelou, je to jen pasivní obrana včely navštěvující květy
nebo sající vodu a ochrana před včelami by znamenala odstranit květy a vodu
z pozemku. Takže zezadu a z boku úlů je to několik metrů, zepředu cca 3 -
10 - 15 metrů. Závisí to na hodně okolnostech, na výškových dispozicích
pozemků, let včel se dá zvednout nějakou překážkou do výšky nad 2 metry, kde
už nevadí, prostor s úly se dá oddělit opticky keři nebo nějakým málo
průhledným plotem, dění za ním už včely nezajímá.
Jinak to je spíše o dohodě a dobrých vztazích se sousedem. Napadání včelami
se dá dneska dost snížit nákupem, výběrem a rozchováváváním klidných včel,
obtěžování včelami hledajícími vodu se dá snížit, když nějaké takové jezírko
bude mít na zahradě včelař. Děti se mají poučit, že nemají v žádném sahat na
včely a jiný bodavý hmyz nebo je jinak obtěžovat a že pokud se někde usadí
roj, že mu mají jít z cesty. Jinak asi v každé jen trochu přírodní zahradě
riziko bodnutí hmyzem vždy nějaké je. Když to nebudou včely, budou to vosy,
sršni , čmeláci.... Poměrně spolehlivý způsob, jak minimalizovat riziko
bodnutí na vlastní zahradě bude, když tam nebude nic jiného než každý týden
"hoblovaný" anglický trávník.....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "EvaRandová" <evatrzek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 7:27 PM
Subject: Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda


> Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby
nám
> včely neohrožovaly vnoučata?
> Tržek u Litomyšle

Jew třeba si uvědomit, že žijeme a přdpokládám, že i Vy v přírodě, kam patří i včela. A dnes si to všichni uvědomují podstatně více než kdy jindy. Aby jste včelu nepotkala, musíte se přestěhovat do nějaké betonové džungle, ale i zde se se včelou potkáte. Včelu neomezíte v pohybu. Každý by chtěl mít dokonale opylené porosty, díky tomu dobrou úrodu, Ale včely nechce mít v dosahu. Je naprosto žádoucí a potřebné, aby včely byly v přírodě, protože neopylují jenom kulturní plodiny, ale hlavně ostatní divoce rostoucí floru. Samozřejmě někteří egoističtí lidé radši by měli na zahradě pouze trávu bez "plevelných rostlin", větrosnubné keře a řady tůjí. Jak byste chtěla, pokud máte zahradu, posbírat semena jednoletých rostlin a příští rok je opět vyset, pokud by nebyla opylena? Opylování (všeho) tvoří 95% !!! činnosti a přínosu včely. Med tvoří oněch 5% a je to v podstatě vedlejší produkt opylování. Na 1 kg medu je potřeba navštívit 3 miliony květů. Můžu Vás ujistit, že pokud nebude mít soused včely, stejně na pozemku včely mít budete, pouze nebudete vědět odkud.

Pokud se na této konferenci nachází někdo, kdo sbírá kuriosní fotky včelích příbytků ať se mi ozve na můj email. Jsem schopen dodat fotky vyzimovaného a zdárně se vyvíjejícího včelstva ve výsypce železničního vozu (vagónu). V plánu je i malé medobraní.
Pozdrav všem co v těchto dnech tráví čas na včelnicích
přeje Vlasta

zde máte ještě jednu adresu včelařského fóra
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=12392&auth=


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: foto v?el
> Datum: 03.7.2008 08:12:52
> ----------------------------------------
> Pokud se na této konferenci nachází někdo, kdo sbírá kuriosní fotky včelích
> příbytků ať se mi ozve na můj email. Jsem schopen dodat fotky vyzimovaného
> a zdárně se vyvíjejícího včelstva ve výsypce železničního vozu (vagónu). V
> plánu je i malé medobraní.
> Pozdrav všem co v těchto dnech tráví čas na včelnicích
> přeje Vlasta
>
>
>

EvaRandová (213.250.208.34) --- 2. 7. 2008
Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda (9531) (9532)
Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
Tržek u Litomyšle
---------------------------------------------------------
Radimova rada je sice dobrá,ale trochu je ji třeba doplnit.Nepíšete ve svém dotazu trochu podrobností,které by upřesnily odpovědi na tento váš případ.
Většina lidí se včel bojí a včelaři si to mnohdy nepřipouští a také tak konají.Včely lze umistňovat na svém pozemku libovolně,ale s výletem na pozemek svůj.Jenže hraje v tom velkou roli světová strana.Takže již kvůli ní se někdo snaží umístnit včely na jih,jihozápad,jihovýchod
což je nejlépe.Zapomíná však na sousedy,kteří se včel bojí
a jsou se svojí zahradou zrovna v tom směru.Mnohdy to zkouší tak,že včely umístní nedaleko plotu souseda.
Takovouto věc zkušený včelař prostě nedělá,pokud má větší zahradu,dá si je o mnoho metrů dozadu a ne k plotu se sousedem.Dříve za RU platila zásada,že včely mohly být umistňovány ve vzdálenosti 35 metrů od sousedova pozemku.To dnes neplatí,protože od té doby uplynulo přes 100 let a taky včela se značně změnila,je o mnoho mírnější.
Co doporučit té paní : Pokud sousedovy včely jsou do 3 metrů od Vašeho plotu a výlet mají tam taktéž,žádná překážka aspoň 2,5m tam není zhotovená tím včelařem,podejte stížnost na obecní úřad a bude se to řešit.Pokud zmíněný včelař má na svém pozemku včely otočeny
jejich česny na pozemek svůj a vy máte jen ten strach z nich že je tam vidíte,je to bezpředmětné.Pokud podáte žalobu k soudu,když prohrajete,budete platit výlohy a advokáta,včelaře zastupuje spolkový právník zdarma.
O správnosti a nezávadnosti umístění včel u soudu rozhoduje soudní znalec v oboru včelařství a jeho verdikt
ve většině sporů také soud akceptuje.

> Odsavač:
> Jde o formu chovu při matce.
> Nad nejvyšší nástavek se položí mateří mřížka, na kterou přijde nástavek,
> do něhož se převěsí zásobní plásty a plásty s mladým plodem s napíchanými
> nalarvenými chovnými miskami.

Nedal by se odsavac pouzit i pro vymenu matky? Do nastavku jen uzavreny plod z prislusneho vcelstva, ten dat nad mrizku nasat vcely. Oddelit mezidnem a nahoru pridat matku, dole odstranit. A po prijeti spojit.
Nemuselo by se cekat az bude vsechen plod zavickovan aby to bylo na jistotu.

Otazka je zda, na zavickovany plod prejdou vcely? Mely by - mladusky pokud si dobre pamatuji. Kazdopadne nahore uz by kladla matka a dole by se pockalo az bude vse zavickovano a pro jistotu by se vytrhaly nouzove matecniky a pak by se to spojilo.

To jen takova myselnka....

Fungovalo by to?

T.H.

Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
--------
Zákon to nestanoví, jak jistě víte, ale existuje obecná lidská slušnost.
Takže pokud váš soused má včely co nejdál od plotů co nejhlouběji na svém pozemku, udělal si na svém pozemku zábrany, aby včely létaly co nejvýše, zajišťuje jim vodu, aby co nejméně létaly na zdroje vody v okolí, tak nelze od něj více požadovat.
Pokud z toho něco chybí, tak víte, co můžete od něj požadovat. :-)

Karel

zde máte ještě jednu adresu včelařského fóra
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=12392&auth=
.........

Udělal jsem tam před nějakou dobou podtéma o dotacích a bylo to bez upozornění vymázáno. Prý téma bez zájmu přispívajících. Nakonek v tuto chvíly vidím, že se podtémata jsou zakázána. Takže nic co by šlo nějak kategorizovat. Vyhledávání tam také není.

Nedal by se odsavac pouzit i pro vymenu matky? Do nastavku jen uzavreny plod z prislusneho vcelstva, ten dat nad mrizku nasat vcely. Oddelit mezidnem a nahoru pridat matku, dole odstranit. A po prijeti spojit.
Nemuselo by se cekat az bude vsechen plod zavickovan aby to bylo na jistotu.
______________________________________________________________

Přidávání matky do prostředí, kde se vyskytuje otevřený plod, zpravidla vždy znamená jisté riziko. Některá včelstva si raději vypěstují vlastní nouzovou matku, než aby přijala cizí matku, i když ji přidáváme do oddělku. Záleží na individuálním projevu daných včel.

Odsavač funguje i na zavíčkovaný plod. Po oddělení odsavače, které je možné provést klidně již za hodinu od jeho vytvoření, lze do něj přidat matku. Ale opět existuje nebezpečí, které představuje otevřený plod. Hledání plástů pouze se zavíčkovaným plodem může být marné. Vyčkávání na úplné zavíčkování všeho plodu ( 10 dní...pro víkendové včelaře 2 týdny ) není vhodné, pokud se přidávaná matka nachází v klícce ( s doprovodem včel... přišla poštou ). Ku blahu matky je důležité zkrátit dobu v klícce na minimum.

Pro tuto situaci jsem vyvinul novou metodu přidávání matek určenou pro bezpečné přijetí bez použití klícek a jiných speciálních pomůcek určených pro tento zákrok.

-Metoda přidání matky mezi mokré včely-:

Vytvoří se oddělek ( ideální 2-4 plásty s převážně zavíčkovaným plodem + krycí zásobní plásty, vše by mělo být hustě obalené včelami,...při tvorbě je možné využít přesytí včel přes mateří mřížku ( = formou odsavače ), aby se předešlo případnému nechtěnému přemístění matky do oddělku, což by zkazilo celou operaci ). Nástavek s oddělkem se položí na nové dno, česno se ucpe smotky trávy a zhruba hodinu se nechají včely v klidu osiřet.

Po hodině následuje klíčový zásah. Pro jeho provedení je potřeba mít k dispozici vhodný rozprašovač ( nejlépe tlakový zahradnický ) s intenzivním tryskem ( kvůli zkrácení délky zákroku ). Jako plnidlo poslouží obyčejná pitná voda.

Celá metoda spočívá v tom, že se včely důkladně porosí tak, až voda z plástů přímo teče. Nejprve se zamlží rozrušené včely pod stropní fólií, aby zbytečně neuletěli. Potom se postupně každý plást vytáhne a z obou stran se včely řádně porosí. Nakonec se vezme matka, která se na pár sekund ponoří do vody ( aby byla rovněž namočená ) a vpustí se nejlépe přímo mezi mokré včely na plodě. Matka je vždy přijata.

Oddělek během dvou týdnů znatelně zesílí a matka ( pokud je oplozená ) se rozklade, což je znamení jejího úplného přijetí. Za dva týdny lze oddělek připojit přes novinový papír k produkčnímu včelstvu, ze kterého se odstraní stará matka, čímž dojde k vlastní výměně matky v hlavním včelstvu. Matka z oddělku je bez problému přijata ( její včelstvo ji ochrání ).

Účinek metody spočívá v tom, že namočené osiřelé včely nejsou agresivní, a tím pádem přijmou mezi sebe prakticky cokoli. V tomto případě je zcela zbytečné přidávat oddělku souš s vodou. Matka se namáčí proto, aby se omezila její pohyblivost a byl ji znemožněn let. Pokud by se mezi mokré včely přidala matka suchá, snažila by se opustit včelí chumáč, což by zkomplikovalo situaci.

Není třeba se obávat ztrátách včel a plodu. Včely vydrží i několik minut pod vodou. Plod namočení víček rovněž přežije ( jarní natírání víček v rámci ošetření proti varroáze představuje pro plod podobnou zátěž ). Po zásahu bude oddělek znatelně hučet, což je způsobeno tím, že včely větrají a topí, aby odpařili vodu. Během několika hodin ( v závislosti na venkovní teplotě ) jsou včely a plodové buňky zcela suché.

Výhody této metody jsou jednoduché provedení, jednorázové bezpečné přidání matky bez žádných speciálních pomůcek ( klícky, umělé matečníky, izolační rámky ... ) a nulový výpadek plodování v produkčním včelstvu. Rozprašovač běžně používám místo kuřáku v létě ( s výjimkou medobraní ) a po celé podletí. Nevýhoda metody je delší doba ( dva týdny ) než dojde k přímé výměně matky.


Tuto metodu jsem vyvinul letos, tedy ji nemám ještě plně vyzkoušenou. Zatím jsem dle ní přidal tři matky ( vždy úspěšně ) a jsem s ní naprosto spokojen.

S pozdravem...M. Václavek...

p. Randová. Jako vždy je několik návodů k umístění včel atd. V minulostí jsem dělal poměrně dost znaleckých posudků ve věci včel a sousedé. Napopírám, že návody, které jsou v této konferenci jsou špatné. Ovšem podle obč. zákonníku platí zásady, že chovem zvířat a tedy také včel nesmíme nádměrně obtěžovat sosedy. Pojem "nádměrně" je v právní řečí trochu složitý. Tedy platí všeobecné, že chovem včel nesmíme sousedům brábit vykonávát obviklou činnost. A teď konkrétně co je obviklá činnost ? Někomu vadí, že včely volně lítají přes jeho záhradu a jinému ne. Tyto spory na základě znaleckých posudků vždy řeší ve správním řízení Městský a nebo Obecní úřad a nebo soud. Žádný včelař a také žádný soudní znalec nemůže vám přímo určit zavinění. Včelař lze doporučit, aby vždy před umístěním včel tuto zálažitost projednali se sousedy a nezapoměli, že sklenička medu velíce dobře dokáže zahojit jedno včelí bodnutí souseda.

Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi proběhlo, ale tato záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času prohledávat archiv. Rád bych kamarádovi daroval několik oddělků a otázka zní: Jak postupovat, když jde o přemístění do jiného okresu. Včelstva mám řádně léčena, nejsem a ani nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že je potřeba nějaké veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení na veterinu ? Děkuji za vaše reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří chtějí legálně pomoci svým kamarádům. Honza

Aho OTO,
Zamotal jsi hlavu i mně, nevím čeho chceš dosáhnout...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Otakar Neruda
Sent: Friday, May 23, 2008 1:05 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: přeléták

Mám dotaz:
Při akci "přeléták" zruší včely v mateřáku matečníky i když jsou ještě
nezavíčkované? Po kolika dnech mám provést zpětné spojení? Přelétak byl
realizován záměnou tří dolních OPTIMALových nástavků (plodových) za tři
horní (medníkové). S létavkami jsem žádný mladý plod nenechal.
Díky za odpověď.
Novic

Taky budu zakvašovat pro změnu pivovarskými kvasnicemi, s kvasnicemi
šamanského se mi to povedlo, ale musím jít dál...
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ren?
Sent: Thursday, May 29, 2008 12:17 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: medove pivo

Zdravím všechny včelaře, kteří mají rádi medovinu a chtějí se pokusit
udělat dobré medové pivo. Já doma vařím klasický český ležák z
Bernardovského sladu, směsí chmelu a pivovarských kvasnic buď ze Zubru
nebo
VUPS 95. S kupovaným pivem se to v žádném případě nedá ani srovnat,
dnešní
piva kolem poctivého 11°-13°kvasnicového ležáku pluly tak maximálně v
ponorce a to ještě byla pořádně kalná voda!!! Jednou jsem nechal
kvasnice
rozkvasit ne cukrovou vodou, ale medovou. Nevím přesně poměr vody a
medu,
bylo to přiměřeně-přiměřeně a nebyl tam ani vývar chmele. Když jsem po
týdnu ochutnal tu holou rozkvašenou sladinu, nevěři jsem svým chuťovým
pohárkům. Opravdu to nebylo špatné. V příštím týdnu se chystám uvařit
další
várku ležáku a chci zkusit i medové pivo.
Jak to dopadlo Vám napíšu.

Taky uvažuji o medovém pivě, viděl jsem i nějakou přednášku na toto téma, ale moc si z ní už nepamatuji.

Rád bych přetvořil med v nějaký nápoj, který není příliš sladký ani příliš alkoholický. Zároveň by měl být hotový rychleji, než medovina.

Splňuje tyto požadavky medové pivo? Jaké je chuťově? Spíše, jako pivo, nebo spíše jako medovina?

Zdravím,
podle platných veterinárních předpisů je nutné na prodej mít laboratorní
vyšetření měli na mor včelího plodu, jde o test směsného vzorku
měli (teď nevím přesné číslo včelstev). Samozřejmě jde i o
schválení takovéhoto přesunu od SVS. Avšak měl teď vyšetřovat
je dost problém, je třeba se s ní domluvit (SVS) a u nás (jižní
Čechy) je nutné ještě přeléčit Gabonem, resp. povinnost.

Přeji hezký den

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J. Glassner" <glessy/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Premisteni oddelku
Datum: 3.7.2008 - 19:35:37

> Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi
> proběhlo, ale tato
> záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času
> prohledávat archiv. Rád bych
> kamarádovi daroval několik oddělků a otázka zní:
> Jak postupovat, když jde o
> přemístění do jiného okresu. Včelstva mám řádně
> léčena, nejsem a ani
> nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že
> je potřeba nějaké
> veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení
> na veterinu ? Děkuji za vaše
> reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří
> chtějí legálně pomoci svým
> kamarádům. Honza

Viete niekto poradiť ako bojovať s virózou vodnatenia včelieho plodu - vreckovitosti? Uvedená viróza sa pomerne v hojnom počte začala roztrúsene vyskytovať na Slovensku (najviac na východe). Ako postupovať pri dezinfekcii, resp. aká teplota likviduje predmetný vírus?

Já dělám kvašený nápoj z medu nebo cukru. Svařím vodu, buďto ve vodě
vyvařím - bylinky, chmel, nebo zaliji horkou vodou - třeba bezové květy
nebo vsypu do vychlazeného rozkvašeného kvasu - třešně, rybíz. Dávám cca 2
polévkové lžíce medu nebo 1 - 2 polévkové lžíce cukru na litr, ochutím
kyselinou citrónovou plus někdy živnou sůl. Zakvašuji obyčejnými pekařskými
kvasnicemi při pokojové teplotě v pětilitrových PET flaškách, 1 cm3 kvasnic
postačí. Před koncem kvašení přeliji přes sítko tak, aby se nepřilil kal ze
dna do 1,5 litrových Petek, nechám znova kvašením natlakovat CO2 a potom
vychlazuji k nule v ledničce. Příprava trvá tak týden - 14 dní.
Na medové pivo jsem viděl v diskuzi domácích vařičů piva nepříznivé názory,
příměs sacharózy, glukózy a fruktózy do piva podle nich zhoršuje chuť piva a
je doménou spíše levných piv, kde se sacharózou šetří drahý slad.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 04, 2008 10:35 AM
Subject: Re: medove pivo


>
> Taky uvažuji o medovém pivě, viděl jsem i nějakou přednášku na toto téma,
> ale moc si z ní už nepamatuji.
>
> Rád bych přetvořil med v nějaký nápoj, který není příliš sladký ani příliš
> alkoholický. Zároveň by měl být hotový rychleji, než medovina.
>
> Splňuje tyto požadavky medové pivo? Jaké je chuťově? Spíše, jako pivo,
nebo
> spíše jako medovina?

Já bych ten dotaz obrátil. Kde stačí jen se domluvit se včelařem bez
nějakého vyřizování potvrzení, prostě jen koupit včely, snad maximálně s
dotazem na veterinu nebo místní ZO, jestli ten příslušný včelař není v
nějakém ochranném pásmu? Musí to být přesun jen v rámci jednoho katastru,
nebo v rámci okresu nebo něco mezi tím? Je fakt, že místní nabídka včel
bude omezená, jejich kvalita nebude na výši, případně tito včelaři nebudou
sami od sebe prodávat a musel by se s nimi nějaký odělek nejdřív domluvit,
ale když ty včelstva jsou, tak proč peníze za nákup nových včelstev nedat
místním místo někomu kdesi jinde a neutrácet zbytečně za nějaká osvědčení?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. Glassner" <glessy/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 03, 2008 7:35 PM
Subject: Přemístění oddělku


> Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi proběhlo, ale tato
> záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času prohledávat archiv. Rád bych
> kamarádovi daroval několik oddělků a otázka zní: Jak postupovat, když jde
o
> přemístění do jiného okresu. Včelstva mám řádně léčena, nejsem a ani
> nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že je potřeba nějaké
> veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení na veterinu ? Děkuji za vaše
> reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří chtějí legálně pomoci svým
> kamarádům. Honza

V tomto případě dáváte návod na roznos moru :-) Resp. návod na
obcházení nařízení! Bez jakéhokoliv zásahu je to jen v katastru
obce, jinak se k tomu veterina vyjadřuje a mimo okres sice pořád
nemůže zakazovat, ale musí se udělat laboratorní testy na mor v
měli pro prodej oddělků (bez toho je nelze komerčně prodávat).
Je to novinka, stejně jako nařízení o sledování spadu roztoče
i přes sezónu a evidence tohoto spadu ZO atd.

M. Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Přemístění oddělku
Datum: 4.7.2008 - 14:03:31

> Já bych ten dotaz obrátil. Kde stačí jen se domluvit
> se včelařem bez
> nějakého vyřizování potvrzení, prostě jen koupit
> včely, snad maximálně s
> dotazem na veterinu nebo místní ZO, jestli ten příslušný
> včelař není v
> nějakém ochranném pásmu? Musí to být přesun
> jen v rámci jednoho katastru,
> nebo v rámci okresu nebo něco mezi tím? Je fakt,
> že místní nabídka včel
> bude omezená, jejich kvalita nebude na výši, případně
> tito včelaři nebudou
> sami od sebe prodávat a musel by se s nimi nějaký
> odělek nejdřív domluvit,
> ale když ty včelstva jsou, tak proč peníze za nákup
> nových včelstev nedat
> místním místo někomu kdesi jinde a neutrácet zbytečně
> za nějaká osvědčení?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "J. Glassner" <glessy/=/volny.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 03, 2008 7:35 PM
> Subject: Přemístění oddělku
>
>
> > Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi
> > proběhlo, ale tato
> > > záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času
> > prohledávat archiv. Rád bych
> > > kamarádovi daroval několik oddělků a otázka
> > zní: Jak postupovat, když jde
> > o
> > přemístění do jiného okresu. Včelstva mám
> > řádně léčena, nejsem a ani
> > > nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že
> > je potřeba nějaké
> > > veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení
> > na veterinu ? Děkuji za vaše
> > > reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří
> > chtějí legálně pomoci svým
> > > kamarádům. Honza
>

Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu. Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.- Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!

No, řekněme že mně z 10 včelstev zůstane po zimě jenom jedno. Tak zajdu za
sousedem nebo známým včelařem v blízkosti, který jinak normálně neprodává a
zeptám se ho, jestli by mi neudělal během května a června třeba 3 oddělky,
přirozeně za úplatu. Nebo třeba soused má přes 80, končí se včelařením, tak
proč bych ty jeho 3 včelstva nekoupil a nepřemístil k sobě? Místo aby soused
dával inzerát kdesi kdovíkde, posílal a platil vyšetření na původce moru a
třeba další potřebná, aby si potom někdo ty včely koupil a převezl na druhý
konec kraje?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 04, 2008 5:19 PM
Subject: Re: Přemístění oddělku


> Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky
> pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu.
> Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.-
> Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!

Pokud je ten soused v tvém katastru obce tak to není problém Ale předložím k úvaze jinou alternativu Náš katastr míjí těsně 3 ostatní obce a z toho v jedné je dům i se včelstvy katastrálně patří k nám ale správně spadá pod sousední obec. Jak to se řeší? Znám i jednu obec s 200 domů, která leží na 3 katastrálních územích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přemístění oddělku
> Datum: 04.7.2008 17:34:01
> ----------------------------------------
> No, řekněme že mně z 10 včelstev zůstane po zimě jenom jedno. Tak zajdu za
> sousedem nebo známým včelařem v blízkosti, který jinak normálně neprodává a
> zeptám se ho, jestli by mi neudělal během května a června třeba 3 oddělky,
> přirozeně za úplatu. Nebo třeba soused má přes 80, končí se včelařením, tak
> proč bych ty jeho 3 včelstva nekoupil a nepřemístil k sobě? Místo aby soused
> dával inzerát kdesi kdovíkde, posílal a platil vyšetření na původce moru a
> třeba další potřebná, aby si potom někdo ty včely koupil a převezl na druhý
> konec kraje?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 04, 2008 5:19 PM
> Subject: Re: Přemístění oddělku
>
>
> > Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky
> > pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu.
> > Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.-
> > Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!
>
>
>
>

Aj ja som musel spojiť trubcokladné včelstvo s odielkom. Trubcokladné včelstvo išlo na nové miesto cca 5m pod oddielok. Z rána do poobedia sa trocha plietli, ale na večer už každé do svojho. A na pôvodnom mieste už nebolo vidieť žiadne poletovanie.

Radíme jsme u celého problému. Každé nařízení se obchází a vždy se hledají nějaké únikové cesty, aby se nemuselo dělat to co se má. Pak se nesmíme dívit, že siuace ja taková jaká je. Pokud se tyto nařízení budou stále obcházet, budeme na to doplácet všichní. Když někdo nebude chtít tlumit VD, tím lépe, bude od něj alespoň pokoj, ale nesmí si znovu pořízovat včely a chodit s pytlem a hledat roje. Další problém : Proč tací, kteř nechtějí léčit - tlumit VD mají nárok na nějakou dotací ? Neměli by jí mít !!!
Stále se jenom o tom mluví, ale skutek utek.
Všeobecně platí : Každý přesun mimo stanoviště by měl být povolen Veterinární správou. K povolení veterimnáří mj. požádují vyšetření na původce moru plodu. Cena směsného vzorku je kolem 50O.- Kč.

"Každý přesun mimo stanoviště by měl být povolen veterinární právou." Mě by
zajímalo, jak to dělají ti, co mají více stanovišť, jestli se dovolují
veterinární správy pokaždé, když na nějaké stanoviště dovezou oddělek kvůli
nápravě včelstva. Asi to není přesun mimo stanoviště, ale přesun z jednoho
stanoviště na druhé stanoviště a o takovém se v nařízení nepíše.
Jinak jsem se jen zeptal, v jaké blízkosti musí být vedlejší včelstva, abych
mohl od toho včelaře koupit oddělek nebo třeba včelstvo a nemusel se zabývat
všelijakými povoleními a vyšetřeními. A už údajně chci zařízení obcházet a
kdovíco ještě.
Jestliže pro potřebu přesunu musím mít povolení veterináře a vyšetření na
mor a kdovíco ještě a přitom není stanovena minimální vzdálenost, na kterou
to povolení musí být, je to nařízení nesmyslné. Když přemístím oddělek od
včelaře půl kilometru daleko ke mně, pochybuji, že nějaké vyšetření bude mít
smysl. zdravotní stav obou stanovišť bude zhruba stejný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 04, 2008 7:14 PM
Subject: Re: Přemístění oddělku


> Radíme jsme u celého problému. Každé nařízení se obchází a vždy se hledají
> nějaké únikové cesty, aby se nemuselo dělat to co se má. Pak se nesmíme
> dívit, že siuace ja taková jaká je. Pokud se tyto nařízení budou stále
> obcházet, budeme na to doplácet všichní. Když někdo nebude chtít tlumit
VD,
> tím lépe, bude od něj alespoň pokoj, ale nesmí si znovu pořízovat včely a
> chodit s pytlem a hledat roje. Další problém : Proč tací, kteř nechtějí
> léčit - tlumit VD mají nárok na nějakou dotací ? Neměli by jí mít !!!
> Stále se jenom o tom mluví, ale skutek utek.
> Všeobecně platí : Každý přesun mimo stanoviště by měl být povolen
> Veterinární správou. K povolení veterimnáří mj. požádují vyšetření na
> původce moru plodu. Cena směsného vzorku je kolem 50O.- Kč.

Rozhodl jsem se, že jedno včelstvo věnuji ZŠ, která chce obnovit včelstva. To mám zaplatit 500 , když vzorek mělí byl v pořádku. Včelstvo zatím nemělo ani jednoho kleštíká včelího na podložce? Snad by měli mít vyšetření a opatření tam, kde o včely přišli, aby se to neopakovalo. S hloupostí se nepokouší ani pánbůh bojovat. Je to jejich škoda , ale pokud máte zájem se podívat jak to včelstvo vypadá dnes, protože nelítaly, můžu Vás potěšit obrázkem. Tak by včelstvo mělo vypadat, když jsou včely doma.
B.V.

Děkuji za vaše dosavadní příspěvky. Jen chci zdůraznit, že oddělky a jedná se o pouhé dva oddělky, chci skutečně darovat, ne prodat kamarádovi, který v průběhu letošní zimy přišel, tak jako spousta jeho přátel o všechna včelstva. To abychom celou věc vyřešili řádně, je vlastně hlavně jeho přání, samozřejmě nechce zavařit sobě a okolním včelařům. Včelaření je především jeho koníčkem, tak jako mým a předem mi řekl, že bude hradit náklady na případné vyšetření. 500,- za to, že můžu s čistým svědomím pokračovat ve svém hobby není zas tak moc, ne ? Hezký večer. H.Glassner

Zdravíčko
Do kdy se dají dělat oddělky,aby ještě stihli zesílit a přečkat zimu? Myslím tím v normálních podmínkách při normálním a nezanedbaném léčení.Potřebuji ještě doplnit stavy.
Díky Pepíno

Když jsem kolem toho hledal co je dostupné na netu, zaujaly mě tyto stránky:

http://www.agnet.org/library/pt/2003041/
asi nejednoznačnější návod

http://www.beekeeping.com/articles/us/saville/brood_disease.htm
výzkum SBV v zápaním Nepálu - některé poznatky

http://www.pir.sa.gov.au/livestock/industries/bees/disease_management/lcbexx2
stručný popis vč. léčby

http://www2.dpi.qld.gov.au/bees/4925.html
opět stručný popis vč. léčby

http://www.masterbeekeeper.org/B_files/disease1.htm
krátký odstavec o onemocnění (uprostřed stránky)

http://www.mdbka.com/Page534.htm
krátký odstavec na konci stránky

http://outernode.pir.sa.gov.au/livestock/industries/bees/disease_management/lcbexx2?SQ_DESIGN_NAME=printer_friendly
popis včetně léčby

======================================================
nejsofistikovanější postup z výše uvedených zdrojů říká:

Check the hive for sac brood once every two weeks. If sac brood is present, take the following actions.

* If the attack affects than 20% of the comb, remove the comb and burn it, or melt it in a Solar Wax Extractor.
* If more than 20% of the brood is infected, all adult bees must be destroyed with a household aerosol pesticide spray. To ensure all bees are dead, close the hive and spray it again after 24 hours.
* Separate the comb wax from its frame, and burn or melt the wax.
* The hive's frame should be fumigated with formalin. This can be done by putting the frame in a plastic bag together with a small cotton roll soaked with 40% formalin. Close the end of the plastic bag and leave it for 24 hours
* Isolate the hive box and sanitate it before reuse. Either fumigate it with formalin, or submerge it in 2% Clorox or Dettol solution.
* In a situation where 5-20% of the brood is infected, the colony can be helped to recover replacing the queen.
This may be either:
* Self recovery, where the colony produces a new queen.
* To old queen is removed from the hive, and a new, healthy and fertilized queen is introduced, 21
days later.
* Once the new queen is introduced, sugar syrup should be added to speed up the development of the
bee population.

In a situation where less than 5% of the brood in a hive is infected, two colonies from two hives can be
combined together. Sugar syrup as an additional food should be given to help the colony to recover rapidly.
===========================================================

jednodušší řešení navrhuje:

* Re-queening with a young vigorous queen.
* Strengthening any weakened hives by uniting with a disease free nucleus hive of young bees.
* Move bees to better conditions with a good honey flow.
* Feed bees a sugar solution and quality pollen if supplies are low.
* Pack the bees down into fewer boxes.
* Routine comb replacement.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/medova-limonada-sodovka

anebo originál v angličtině:

http://www.beesource.com/eob/hs.htm

Zdravím,

nemáte někdo nápad, jak:
* spolehlivě
* jednoduše
* levně
* rychle
zamezit mravencům přístup na podložku při sledování spadu roztočů?

Uvítám i neověřené hypotézy :-)

Díky.

Pepíno záleží na tom kolik se tomu včelstvu da zavíčkovaného plodu. Když se tam teď vloží cca 5 rámků s plodem a kladoucí matkou, není co řešit.

já proti mravencům úspěšně používám prášek do pečiva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JD <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak na mravence odnasejici roztoce...?
> Datum: 05.7.2008 01:50:23
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> nemáte někdo nápad, jak:
> * spolehlivě
> * jednoduše
> * levně
> * rychle
> zamezit mravencům přístup na podložku při sledování spadu roztočů?
>
> Uvítám i neověřené hypotézy :-)
>
> Díky.
>
>
>

jako poslední se obvykle dělají smetence. Plnohodnotná včelstva by na zimu měla mít nejméně 7 obsednutých rámků klasických měr. U NN více Já rezervní oddělky zimuji na 6 a i to stačí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odd?lky
> Datum: 05.7.2008 01:18:27
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Do kdy se dají dělat oddělky,aby ještě stihli zesílit a přečkat zimu?
> Myslím tím v normálních podmínkách při normálním a nezanedbaném
> léčení.Potřebuji ještě doplnit stavy.
> Díky Pepíno
>
>
>

Pozor, oddělky se nedají tvořit libovolně velké. Jak se dá dohromady příliš
moc rámků s plodem, první vylíhnutá matka se vyrojí a druhá vylíhnutá
zlikviduje ostatní matky a zůstane v úlu. Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady. 5 rámků snad ani ne, 10 rámků možná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 05, 2008 7:32 AM
Subject: Re: Oddělky


> Pepíno záleží na tom kolik se tomu včelstvu da zavíčkovaného plodu. Když
se
> tam teď vloží cca 5 rámků s plodem a kladoucí matkou, není co řešit.

Takže když dám 5 zaplodovaných rámků optimal a plásty se zasobami,přidám z "lepších" včelstev 2 ještě nenaražené matečníky tak by to mohlo vyjít? Rojů bylo u nás letos málo tak nezbývá nic jiného než si udělat vlastní oddělky.Kupovat je nechci,protože včelařím pro radost.
Pepíno



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 7. 2008
Re: Oddělky (30310) (30314)

Pozor, oddělky se nedají tvořit libovolně velké. Jak se dá dohromady příliš
moc rámků s plodem, první vylíhnutá matka se vyrojí a druhá vylíhnutá
zlikviduje ostatní matky a zůstane v úlu. Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady. 5 rámků snad ani ne, 10 rámků možná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Saturday, July 05, 2008 7:32 AM
Subject: Re: Oddělky


> Pepíno záleží na tom kolik se tomu včelstvu da zavíčkovaného plodu. Když
se
> tam teď vloží cca 5 rámků s plodem a kladoucí matkou, není co řešit.

Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady
______________________________________________________________

Slovo ,,určitě,, bych v této větě nepoužíval. Ono hodně záleží na tom, kolik volného prostoru oddělek má k dispozici ( v tomto případě bych jim rovnou vložil 2 NN na dno ) a zda jsou včely v rojové náladě. Při tvorbě nových včelstev z odebraných plodových plástů se často chybou stává pozdní rozšíření (... chomáč včel visí v podmetu nebo v horším případě před česnem venku ). Pak není nic neobvyklého, že včely s první vylíhnutou matkou vyletí do roje ( je-li v oddělku více matečníků ).

Pokud včely nejsou v rojové náladě, pochybuji, že se při správném včelaření oddělek vyrojí ( včasné rozšíření, poskytnutí dostatku vzduchu nejlépe otevřeným drátěným dnem, postavení úlu s oddělkem do stínu ).

S pozdravem...M. Václaek

Je to sice ,,patlačka,, ,ale možná by stačilo kraje podložky natřít vazelínou ( potravinářskou ).

Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady. 5 rámků snad ani ne, 10 rámků možná.

Za 50 rokov tvorby odložencov sa otcovi a mne vyrojil jedenkrát aj to preto, že na jednom pláste boli rojové včely s MB, čo sme nepostrehli. Aj v túto dobu vytvorený odloženec dosiahne do zimy plnú "zrelosť", ale treba dodržať určité zásady. Pri tvorbe odloženca bez matky,so spoľahnutím sa na náhradný chov je to zdĺhavé a riskantné, ak sa mladá matka neoplodní. Preto je celkom normálne, ak odloženec tvoríme s prevahou zaviečkovaného, ešte lepšie liahnúceho sa plodu, s primeranými vlastnými zásobami (podávanie krmiva v čase bez matky je vždy riskantné, rabovky), s pridaním na 6-8 oplodnenou M, mladou M prípadne s 12-13 dňovou MB. Väčšia istota pridať M do odloženca je na 8-9 deň.Získame tu určitý náskok, čo sa prejaví skorým plodovaním M a tým získaním viac dlhovekých včiel.
Ak nemáme pripravenú oplod. M, zav. MB, je elšie vytvoriť nový odloženec s M, od ktorej odoberáme plodvé rámiky s včelami. Matka po 2-3 dňoch kladie, zjednotí včelstvo a preto nemôže dôjsť k rabovke, i podávanie krmiva je dovolené skôr.
Kmeňové včeltsvo po odobratí M sa do 1-2 dní zjednotí, pripraví NCH a o 13 dní sa M vyliahne, o ďalších 10 dní ploduje (celkom je včelstvo bez M 23-25 dní, ale keďže sa v kmeňovom včelstve liahnu mladušky, včelstvo aj túto stratu dobehne a v nasledujúcej sezóne sú si obe včelstvá rovnocenné a schopné znášky. Anton

Prodám úl Langstroth osazený včelím rojem.

Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch komentářů. Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca 12 až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude se jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na 11 až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.

Kladoucí matku na víc nemám,tak mi nezbývá než se pokusit oddělek vytvořit s matečníkem. No a kdyby byl slabší rozvoj tak jim přidám ještě nějaký plod.Jinak oddělky jsem nedělal,vždy jsem sbíral prověřené roje a těm jsem pak jen vyměnil matky.Letos byl o roje větší zájem a moc jich nebylo,takže,chci stihnout udělat aspoň oddělky.
Zdraví Pepíno


J. Šefčík (90.176.2.8) --- 5. 7. 2008
Re: Oddělky (30310) (30314) (30317) (30318)

Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch komentářů. Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca 12 až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude se jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na 11 až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.

>Za 50 rokov tvorby odložencov sa otcovi a mne vyrojil jedenkrát

Ne vzdy je jasne proc se roji. Minuly tyden se mi vyrojil jeden oddelek. Proc nevim. Byla tam mlada matka, kratce pred vyrojenim zakladla jeste dva plasty langstroth 159, byl tam nejaky med, nejspis i pyl a byl to velmi maly oddelek ze zacatku cervna. Klast bylo kam, mista bylo habadej, sousi i mezisten, navic sto metru odsud rozkvetala prave svazenka, proc se vyrojili nevim. Krmil jsem okolni silnejsi oddelky, mozna to bylo loupezi? Roj jsem nasel pet metru od ulu na jabloni. Byla to hrstka vcel tak jsem jen zuzitkoval matku a vytvoril novy oddelek podstatne silnejsi.

>Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
Tržek u Litomyšle

Vazena pani, uvedomte si, ze odstranenim vcel nic neziskate. I kdyby soused vcelstva uplne zrusil, budou na zahrade jine vcely. A kdyz ne vcely, tak budou vosy. Taky byvaji obcas zmije a klistata...

Vcely jsou uzitecny hmyz. Napriklad co jsem navysyl pocty vcelstev, zmizely ze zahrady uplne vosy.

>To není uvedeno Jen se uvádí aby letáky nesměřovaly na sousedův pozemek nebo musí před nimi být zábrana která letovou hladinu zvedne nad výšku člověka.

Uvadi, kde? Mate asi na mysli, ze se JEN DOPORUCUJE, lebo zakonne narizeni takove neni zadne.

Pokud jde o smer vyletu tak je jasne, ze pokud silne vcelstvo vyletuje smerem pres hranici pozemku k sousedovi tak to je spis provokace ze strany chovatele nez chov vcel. Na druhou stranu mam zkusenost, ze i kdyz mam vylety odvracene a jsou to slabe oddelky, obcas mne napadne vcela prave vzadu za ulem 2-3 metry od nej.
A jsou i ojedinele poblaznene vcely, co utoci radu metru od ulu, cert vi proc, staci se tam v tom prostoru objevit.

>Dříve za RU platila zásada,že včely mohly být umistňovány ve vzdálenosti 35 metrů od sousedova pozemku.To dnes neplatí,protože od té doby uplynulo přes 100 let a taky včela se značně změnila,je o mnoho mírnější.

To je zajimave, to mate odkud? 35 metru od hranice platilo za rakouska? To snad za rakouska mohl mit vcely jen velky sedlak s obrovskou zahradou? Ja myslim, ze to bylo jinak.
Kdo ze ma nebo tenkrat mel tak velkou vzdalenost od obou sousedu?

A pokud jde o mirnost ci bodavost to nevim vubec jak hodnotite. Nektera vcelstva jsou tak agresivni, ze na vcelare vyleti z ulu mracno utocicich vcel jen co otevre viko. Zvlaste pred bourkou. To se asi za sto let vubec nezmenilo.

>Jestli je těch 12 miliónů skutečně solidně
vypočtené číslo

Priteli, poloz si otazku jak to cislo solidne vypocitat? To bys je musel spocitat. To nejde, jsou to jen odhady, blaboly a novinarske nesmysly.

Ale vazne, podivej se do internetu jsou tam fotky i video na cem v Americe vcely prevazeji. Jsou to obrovske trucks. Od plantaze k plantazi. A vynasi to vic nez nejaky med.

A pak se podivej na cem prevazeji vcely velkovcelari v cesku. Takove ty zdvihaci hydraulicke plosiny na dlouhem privesu a la Kolomy. Uly pridrzovane jen tak jednim popruhem, staci jedna kolize a je to vsechno na zemi. To je nebezpecny naklad a policajty to nezajima. Paradoxne ty stare maringotky byly na silnici mnohem bezpecnejsi, protoze vcely byly uvnitr a byl to stabilni vuz.

> Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu. Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.- Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!


Muzete upresnit kde takove celostatni narizeni o povinnem vysetreni na mor pri presunu mimo morova pasma nalezt?
Ja mel za to, ze to plati pouze v nekterych krajich, kde to naridila prislusna KVS.

Bylo to také ve Včelařství zveřejněno. Je to na stránkách SVS. Všechny chovy na území ČR musí mít také vyšetření na původce moru včelího plodu přesto, že zatím nikdy nebylo zjištěno ohnisko moru v některým chovu. Každý přesun včel musí být povolen Krajskou veterinární správou, která vydává příslušné vyhlášky. Majitel stanovišť na několíka místech - obcích musí také dodržovat toto nařízení. Nemůže svévolně stěhovat včely z jedného na druhé. Výše pokuty je stanovena z veterinarního zákona. U soukromých osob je to do 50.000.- a u právnických osob je to asi až jeden milion. Žel mentalita včelařů je stále obcházet nějaká nařízení a vždy vyhledávat způsoby jak toto nařízení minimalizovat.

Moje včelaření je založené na oddělcích. Každý rok dělám pár pravých, to
znamená klasických, kdy se odloží rámky s plodem a včelami a ony si
vychovají matku a u většiny včelstev dalo by se říct nepravých, kdy vyberu
starou matku a v původním úlu nechám včely vychovat novou. Dělám to ale do
poloviny až konce května, takže z jednoho rámku s plodem s rojovým
zavíčkovaným matečníkem nebo se dvěma rámky plodu plus setřepanými včelami z
dalšího rámku, když si mají matečník založit a matku vychovat samy. S
vytvářením oddělku později nemám valnou zkušenost, kdysi jsem zkoušel
srpnové obří oddělky z cca 2 nastavků - 20 plástů 39x24 se včelami a plodem
tuším asi dvakrát, pokaždé se oddělek vyrojil, jednou jsem roj chytl, jednou
ne. Každopádně rozdíl mezi oplozenou kladoucí matkou přidanou do oddělku a
mezi matkou, kterou si včely v oddělku vychovají je časový rozdíl minimálně
3 týdny. Tolik se ušetří, když se zdárně přidá oplozená matka. Jinak ale
myslím, že zas není tak pozdě, mladé matky v oddělcích intenzívně plodují
ještě v září a bohužel i v říjnu v době fumigace. Rozdíl je ten, že u
květnového oddělku se dá předpokládat, že až trochu zesílí, stihne se
zásobit ze snůšek v červnu a červenci, takže na trochu dobrém stanovišti
stačí do srpna, září takový oddělek jen kontrolovat, jak se zvětšuje a
kolik má zásob, případně přidávat nastavek. Červencový oddělek se musí
přikrmovat, jednak už v přírodě toho moc nenajdou, jednak se musí trvalým
malým přínosem sladiny simulovat mírná snůška, aby matka kladla co nejvíc a
oddělek stihnul na zimu co nejvíc zesílit. V srpnu a zvláště v září i mladá
matka v oddělku bez snůšky, i když tam je dostatek prostoru a rámků, omezuje
plodování podstatně rychleji než když je stále ta mírná snůška a množství
zimních včel je potom o dost menší. Zároveň, když se podněcuje, řekněme tak
celé září a matka v oddělku pořád intenzívně klade, potom když se konci září
krmení, respektive doplnění zimních zásob ukončí a odstraní se taky
uteplení, matka rychle přestává klást, zatímco matka, u které nebylo krmením
v září podněcováno plodování, ploduje obvykle i přes odebrání uteplení dál.
Jdou tam proti sobě dvě věci, nutnost zajistit oddělku pravidelný, nejlépe
každodenní malý přínos sladiny a nutnost, aby oddělek odolal tlaku zlodějek,
které v této době po ukončení snůšek intenzívně hledají další zdroje. Takhle
pozdní oddělky, zvláště když si samy vychovávají matku, je tedy nejlepší
podněcovat nějakým maloobjemovým krmítkem, každý den nebo každý druhý den
večer tak 0,2 - 0,5 litry roztoku, to je takovým množstvím, aby během pár
hodin stihly roztok odebrat a přes noc případně ještě trochu zahustit.
Velkoobjemové krmítko na několik litrů roztoku jednou za týden je pro
oddělek nepoužitelné, zpracování takového množství cukru přes více dnů by u
oddělků oslabilo ochranu před zlodějkami a ty by si zvykly do oddělku létat
pro cukr. Podněcovací krmítka, které by na jedno naplnění dávala po hodně
dnů malé množství cukru, třeba přes mač, nebyla nikdy moc spolehlivá a v
poslední době se prakticky přestala používat.
Takže já si myslím, že oddělky na 5 nebo až 10 rámcích s plodem i bez
oplozené matky ještě nyní mají smysl. Jsou jen mnohem pracnější a je těžší
je udržet před vyloupením. A je třeba pečlivě hlídat fumigaci, aby tam nebyl
v té době plod. Jinak vývoj oddělku se dá ještě urychlit pravidelným
přidáváním plástů nejlépe s zavíčkovaným plodem v době, kdy už je oddělek
stabilizovaný, to znamená v době, kdy je tam plod a nová matka už má kolem
sebe své vylíhlé včely a česno - očko je spolehlivě chráněno strážkyněmi. A
zase plodování produkčních včelstev, ze kterých jsou tyto plásty, se dá v
srpnu zvýšit rozložením krmení na zimu místo 1 - 3 jednorázových dávek cukru
co několik dní na menší dávky po 2 - 4 dny po dobu 3 - 4 týdnů, v srpnu
takové podněcování umožní odběr pár zavíčkovaných plodových plástů jako
dodatečná posila oddělku, přitom podněcované produkční včelstvo tuto ztrátu
nahradí bez nějakého snížení počtu zimních včel. V září už bych plod z
produkčních včelstev neodebíral, nemusely by už úbytek včel nahradit.
Přirozeně spotřeba cukru bude o nějaké kilo vyšší, bude prostě proplodován.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 05, 2008 6:49 PM
Subject: Re: Oddělky


> Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch
komentářů.
> Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým
> výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je
> dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z
> nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého
> pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca
12
> až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích
> klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude
se
> jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty
> včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na
11
> až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych
> vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.

To by možná mohl nějaký velkochovatel o tom třeba do Včelařských novin na
internetu napsat článek, jak toto provádí. Kdo má pár stovek včelstev,
určitě mu jeden katastr nestačí a má více stanovišť v více katastrech.
Přitom určitě odchovává matky v oddělcích jen na jednom nejvhodnějším místě,
takže je musí na stanoviště přivážet a možná i nějaké chycené roje usazené
jinde než byly chyceny by se našly. Asi se to dá dělat tak, že se převážet
nemusí, ale bylo by to dost velké omezení. Asi tam bude nějaká dohoda s
veterinou o nějakém hromadném schvalování přesunů nebo nějakém zjednodušeném
povolování takových přesunů. Pokud se vůbec bude takový velkochovatel
obtěžovat nahlásit všechny přesuny, pokud tam bude nějaké složité
papírování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 06, 2008 7:18 AM
Subject: Re: Přemístění oddělku


> Bylo to také ve Včelařství zveřejněno. Je to na stránkách SVS. Všechny
> chovy na území ČR musí mít také vyšetření na původce moru včelího plodu
> přesto, že zatím nikdy nebylo zjištěno ohnisko moru v některým chovu.
Každý
> přesun včel musí být povolen Krajskou veterinární správou, která vydává
> příslušné vyhlášky. Majitel stanovišť na několíka místech - obcích musí
> také dodržovat toto nařízení. Nemůže svévolně stěhovat včely z jedného na
> druhé. Výše pokuty je stanovena z veterinarního zákona. U soukromých osob
> je to do 50.000.- a u právnických osob je to asi až jeden milion. Žel
> mentalita včelařů je stále obcházet nějaká nařízení a vždy vyhledávat
> způsoby jak toto nařízení minimalizovat.

Jinak jsem viděl dost různých umístění úlů. Viděl jsem včelník na kolech s
4 - 5 úly umisťovaný přes zimu v městě v záhonu růží takových 6 metrů od
chodníku s česny umístěným souběžně s chodníkem, znám stanoviště, kde včelař
má včelstva na malém dvorku nějak 4 x 4 metry umístěná tak, že když včely
přeletí asi 3 metry dvorku a 1,5 metrů vysoký živý plot, tak jsou nad
frekventovanou silnicí, výpadovkou z města, kde třeba jezdí cyklisti, viděl
jsem stanoviště, kde byly včely metr od drátěného plotu umístěné česny k
tomu plotu a včely proletovaly plot do pole, kde nikomu nevadily nebo třeba
stanoviště, kde má včelař 10 včelstev u křižovatky na zahradě, která mezi
cestami tvoří něco jako rovnoramenný trojúhelník o délce stěny 8 - 10 metrů,
z toho jedna z těch cest je frekventovaná cyklisty i pěšími a tyto
stanoviště tam jsou dlouhodobě, takže to na problémy nevypadá.

R. Polášek

Jedna věc Jsou učebnicové příklady, druhá věc jsou zkušenost, třetí věcí a to nejdůležitější praxe. Za minimální velikost zimovaného včelstva se považuje těch 7 rámků Kdo někdy hospodařil v Budečácích tak běžně zimoval na 7 - 10 rámcích a to měl i med z řepky, Jen se to musí umět. Ale pro toho kdo potřebuje rychle co nejvíce doplnit stavy je tohle minimum řešením .
Dnešní nástavkové technologie nám odstraňu jí tubudečákovou pracnost ale není to zadarmo Je to za cenu vyšších nákladů a větší náročnosti na fyzickou sílu. Z vlastní zkušenosti vím že výnosy se nijak zvláště nezvýšily Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím. Veselého Včelařství mám doma také a jak ji všichni uvádíte jako A - ? včelařství, tak podle mne jsou lepší publikace zabývající se moderním včelařstvím. a to i v předválečné literatuře. O dnešním způsobu včelaření psal již Adamec a dnešní úly K 39 nejsou ničem jiným než jeho úly Hospodář. Které se dělaly jak s 1" prken tak i izolovanou stěnou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <J. ef>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 05.7.2008 18:49:56
> ----------------------------------------
> Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch komentářů.
> Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým
> výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je
> dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z
> nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého
> pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca 12
> až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích
> klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude se
> jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty
> včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na 11
> až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych
> vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.
>
>
>

nad tím nesmíš tak uvažovat novinář myslí jinak. C o zní hrůzostrašněji 200 úlů nebo 12 000 000včel???

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 12 mili?n? v?el v kami?nu.
> Datum: 05.7.2008 23:46:36
> ----------------------------------------
> >Jestli je těch 12 miliónů skutečně solidně
> vypočtené číslo
>
> Priteli, poloz si otazku jak to cislo solidne vypocitat? To bys je musel
> spocitat. To nejde, jsou to jen odhady, blaboly a novinarske nesmysly.
>
> Ale vazne, podivej se do internetu jsou tam fotky i video na cem v Americe
> vcely prevazeji. Jsou to obrovske trucks. Od plantaze k plantazi. A vynasi
> to vic nez nejaky med.
>
> A pak se podivej na cem prevazeji vcely velkovcelari v cesku. Takove ty
> zdvihaci hydraulicke plosiny na dlouhem privesu a la Kolomy. Uly
> pridrzovane jen tak jednim popruhem, staci jedna kolize a je to vsechno na
> zemi. To je nebezpecny naklad a policajty to nezajima. Paradoxne ty stare
> maringotky byly na silnici mnohem bezpecnejsi, protoze vcely byly uvnitr a
> byl to stabilni vuz.
>
>
>

Jinak ale myslím, že zas není tak pozdě, mladé matky v oddělcích intenzívně plodují ještě v září a bohužel i v říjnu v době fumigace. R.P.

Ja mám iné skúsenosti s plodovaním mladých a starých matiek koncom IX. a začiatkom X. mesiaca. Tri roky som hodnotil na pôzdne plodovanie matiek, do pokusu bolo zaradené 2x50 včelstiev. V prvej skupine jedno a viacročné, v druhej skupine boli mladé matky, boli to vlastne dvojvčelstvá s mladými matkami. Tieto výsledky mám presne zdokumentované a k dispozícii.

Keď som pečlive vyhodnotil tento pokus, dostal som sa k zaujímavým číslam: mladé jedno a viacročné matky plodovali v počte 48,6% a skupina s mladými matkami 51,4%. Toto nie je základné pravidlo, že to tak u mňa a všade inde musí byť. Raz boli npfr. v prevahe staré matky, ktoré, ktoré percentuálne plodovali viac. Samozrejme, čo predpokladám, na iných stanovištiach môže byť aj inak, ale nie je možné jednoznačne tvrdiť, že a priori to môže byť v každom prípade
u každého včelstva.

Čo je to stará či mladá matka. Každá matka riadne olodnená ploduje podľa mojich skúseností rovnako až do času, jej skutočnej staroby t. j., keď už nemá dostatok aktívnych spermií.
Na jednom veľkom stanovišti mal včelár značenú matku, preto vedel jej presný rok. Táto matka udivovala svojou výkonnosťou (dobrý rozvoj, dobrý znáškový výsledok a NEROJILA sa) až 4 roky. V ten istý rok si matku odniesli pracovníci Ústavu včelárstva z Liptovského Hrádku ako plemenný materiál na rozchov matiek s tak vzorným "chovaním", v očakávaní, že jej vlastnosti sa prenesú na jej potomstvo. Po zazimovaní ako 5 ročná začal vzorne, plodovala mimoriadne skoro a silno. Na prekvapenie až na piaty rok prišlo to čo nik neočakával, včelstvo prišlo do rojovej nálady a vyrojilo sa.
Tak kedy je matka "starou" a neschopnou? Matka môže byť skôr vo zmysle stará (nekvalitne oplodnená, postihnutá chorobou, poškodená npr. stačí nemať jedno tykadlo a matka nedokáže kontrolovať obsah bunky a pod.

Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice možností.

>Bylo to také ve Včelařství zveřejněno. Je to na stránkách SVS. Všechny chovy na území ČR musí mít také vyšetření na původce moru včelího plodu přesto, že zatím nikdy nebylo zjištěno ohnisko moru v některým chovu.

Ja to nikde na strankach SVS nevidim, zadne narizeni celostatni SVS nikde nevidim, jenom narizeni vydana prislusnou KVS. Jestli jste si to nepopletl? Co bylo psano ve vcelarstvi je mi suma fuk.

Prosím znovu pána který mi již jednou posílal fotky Antes rámku o jejich opětovné poslání.Bohužel sem si je omylem smazal a teď bych potřeboval porovnat to co jsem vyrobil s těmi na fotkách.Předem moc děkuji Míra.
adresa-pupek73/=/seznam.cz

Pane "pepane".I já jsem důchodce a taky to v nástavcích už nezvládám.Sundavat je samotnému problém a tak jsem se letos patřičně naštval v květnu začal dělat nové úly.Plodiště na 14 rámků 39x28 což vydá za 2 nástavky 39x24 a medník na 11 rámků.Když ho 2x naplní tak je tam víc než 40 kg.Medník pouze překlápím, pokud potřebuji rámky překládat nahoru,takže už nic nezvedám.Jsou-li včely silné přídám ještě polovinu medníku.Teď už jen doufám, že když mají nový byt,budu jim také moci zvednout nájem.Některé mi po přeložení prostavěly pod mřížkou celý podmet 5cm vysoký.

Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím.
---------------------------------------------------------
Těch 30 kg je skutečně pro budečáky ve velmi chudých snůšových poměrech. S fyzickou námahou mám již stejný problém. Chce to buď svalnatého černocha, ten ale moc žere, nebo vymyslet vhodné pohotové a snadno ovladatelné a lehké manipulační zařízení. V OVP č. 2/2007 je takové popsáno a jsou i uvedeny snímky. Zkuste mrknout zda by Vám nevyhovovalo??
Pepča

Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím.
------------------------------------------------------------
Těch 30 kg na včelstvo je dnes málo i na budečáky. Ono se tam ale asi víc nevejde. S fyzickou námahou u nástavků mám také již problém. Chce to buď svalnatého černocha, ten ale moc žere, nebo vymyslet lehké, praktické a snadno manipulovatelné zvedací zařízení na nástavky schopné pracovat i v terénu. V OVP č. 2/2007 je takové popsáno i s fotodokumentací. Zkuste se juknout.
Pepča

Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím.
------------------------------------------------------------
Těch 30 kg na včelstvo je dnes málo i na budečáky. Ono se tam ale asi víc nevejde. S fyzickou námahou u nástavků mám také již problém. Chce to buď svalnatého černocha, ten ale moc žere, nebo vymyslet lehké, praktické a snadno manipulovatelné zvedací zařízení na nástavky schopné pracovat i v terénu. V OVP č. 2/2007 je takové popsáno i s fotodokumentací. Zkuste se juknout.
Pepča

Pane Zdeňku a ostatní.
Časopis Včelařství otiskl pouze zprávu z Metodiky kontroly zvířat pro rok 2008 vydanou jako součást Věstníku Mze Naš KVS OI celou vyhlášku zaslal na všechny OÚ k vyvěšení a ZO na vědomí. Včelařství ji otisklo proto, že Věstník Mze včelaři neodebírají a proto jsme mu za to vděční.
Že je Vám suma fuk ČSV pozoruji z celé diskuze. Neberu Ván Váš názor a respektuji ho. Ale náš okres má úhyny minimální, roztoče počítáme na stovky , spíše do stovky, mor tu nemáme a proto tisícovce včelařů s třinácti tisíci včelstvy není suma fuk zda k nám nějaký suma fuk něco nedovleče.

Když jsem neměl u posledních dvou včelstev aspoň skleněné integrované dno , tak už mi to vadilo, protože jsem neměl takový přehled jako u ostatních. Nevýhodou skla je jeho váha, ale to je vyřešeno jednoduchým a snadno vyrobitelným jeřábem a dostupným každému včelaři. Jeho výrobní cena se rovná 10 kg medu.Obsluhu zvládne i dítě. Snadno se přenáší a podle použitého materiálu nepřekročí váhu 15kg. Včelám se na zimu nemusí zmenšovat prostor , takže skladování nástavku mimo úl odpadá.Včelaří se s rámky větších rozměrů, tím se snižuje pracnost včelaření, protože se manipuluje s minimálním počtem rámků.Posílám zájemcům obrázek jak včelaří děti ve svahu. Je to vlastní řešení, které jsem nazval Ostrovním včelařením. Žádné zvláštní úpravy úlů a zařízení je jednoduché.
B.V.

Pokud má někdo zájem o slušný amatérsky vyrobený kompresor pro aerosolování, ať se ozve na mail aukcemp /zavinač/ seznam.cz. Kompresor se poháněn spalovacím motorem. Cena 2.000,-, včetně hadice. Severní Morava.

Pokud chces psat na forum, kde ti jen tak nic nesmazou, zkus tohle. http://vcelarske.nazory.cz/forum/index.php Je to moje, ale zatim nejsou lidi..

-----------------------------------------------------------------------
zde máte ještě jednu adresu včelařského fóra
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=12392&auth=
.........

Udělal jsem tam před nějakou dobou podtéma o dotacích a bylo to bez upozornění vymázáno. Prý téma bez zájmu přispívajících. Nakonek v tuto chvíly vidím, že se podtémata jsou zakázána. Takže nic co by šlo nějak kategorizovat. Vyhledávání tam také není.

p. Zdeňku. Byl jsem první, který Vám odpověděl jak je to s přesunem včel. Podrobně Vám odpověděl p. Tichý kde to lze najít. Konstatují, že je velíce smutné Vaše vyjádření s tím "šuma fukem". Když se najde ještě nějaká skupina dalších včelařů, kteří mají stejné stanovisko, pak se nesmíme dívit, že situace je taková jaká je zejména v moru včelího plodu. Tuto konferenci sledují pravidelně a znovu asi nastane situace jak v minulém roku. Budou asi zase velké úhyny včel na VD a mnozí budete opět psát, že jste použíli gabon, který je celostátně nařízen a přesto Vám včely úhynuly. V současné době je N U T N É preventívně léčit formidolem, který je volně k dostání a je na něj dotace, takže je "za babku". Nepodceňjte VD a tím, že vy odmítněte léčit a váš soused bude, léčení v okolí vašich včel bude takřka bez významu. Když echcete nekteří léčit i preventívně, zrušte včely předem i když s největší pravděpodobností o své včely stejně příjdete.

> že je velíce smutné Vaše vyjádření s tím "šuma fukem".

Nejaky svazovy casopis, ktery nelze koupit, mne nezajima.

K leceni.
Jsou mezi nami znami vcelari dnes i v minulosti, kteri lecili jak se dalo a melo a stejne prisli skoro o vsechno.
A naopak ja mam jedno stanoviste, kde jsem formidolem nelecil a roztoc neni premnozen vic nez je obvykle. Zadne uhyny.
Roztoc si dela co chce a na Vase fanaticke leceni kasle.

Naopak to odnese vcela.
Uvedomujete si vubec co se deje s povrchem vcely, kdyz ji neustale naleptavate kyselinou mravenci z formidolu?
To musi byt pro ni nesnesitelne.
Jasne, ze je pak nachylna k dalsim chorobam.
Kovove casti v ule brzy zrezivi a vcela, ktera neni ze zeleza ma zustat odolna?

>Časopis Včelařství otiskl pouze zprávu z Metodiky kontroly zvířat pro rok 2008

Psal jsem jiz, ze se nejedna o celostatni zakonne narizeni SVS, ale jen o dilci narizeni nekterych KVS, ktera plati pro dany kraj. Ale pan Sevcik z CSV ma jiny zpusob uvazovani.

Ostatni vcelari nedejte se zmast tim, co nekdo napsal ve "vcelarstvi", metodice atd.
Zavazne pro vsechny vcelare jsou jen narizeni krajske veterinarni zpravy. To by mel pan Sevcik vedet. Ale on to nejspis vi.

Z naší dřívější i pozdnější doby víme,že jsme vlastně národ
kacířů,rebelantů,oponentů,protestantů.To značí o tom,že v našem národě je již od pradávna skupina lidí,kteří se nemohou smířit se zaběhlým systémem,který akceptuje většina
lidí.Stále musí se zviditelňovat svými názory,které se velmi liší od zaběhnuté praxe.Těchto lidí nebývá mnoho,kolem nejvýše 5 - 10 %. Nejsou nebezpeční svými názory ostatním 90% lidí.Občas se najdou i tací,kteří na jejich nesmysly odpoví,ale převážně velká většina mlčí a myslí si své. A je to tak dobře,ať se vypovídají,ono je to stejně jednou přejde,když nebudou mít posluchače,kteří jim
budou odpovídat a v jejich názorech je podporovat.
Snůška dá se říci skončila,alespoň pro letošek.Doufejme že výpadek stavu včelstev ve velké míře byl nahrazen těmi včelaři,kteří to doposud nevzdávají a všechny peripetie s tím letos spojené chtějí překonat a táhnout tu včelařskou káru dál.Rojový rok letos nebyl,roje byly spíše vzácné.Tak
ještě zbývá jedna varianta doplnění stavu,ta poslední,asice
pomocí smetenců.Včel bude na to letos dostatek,nejsou moc upracované a tak je zapotřebí doporučit,udělejte si smetence,nebudete litovat a pokud je uděláte dobře,zajisté vám to v příštím roce vynahradí a budou ve snůšce jedničky.

Pleteš si pojmy a dojmy. Jak dlouho žije včela v době snůšky ? Proč se musí léčit a chránit dlouhověké včely ? Jak tyto léky fungují ve včelstvu, /naleptává snad ne !/ atd. P. Ševčík je zkušený účitel včelařství a také soudní znalec v oboru včelařství. Pokud vím také delší dobu spolupracuje s Výz. ústavem při kontrole léčiv. Ten ve svých příspěvcích nepsal nic špatného, ale naopak.

Z naší dřívější i pozdnější doby víme,že jsme vlastně národ
kacířů,rebelantů,oponentů,protestantů.

Snůška dá se říci skončila,alespoň pro letošek.

-----
Doufám, že nebudu upálen, kamenován, vyobcován, ....

Ale snůška je v plném proudu.
Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spusta pylu, lípa malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice.

U mě teprveteď bude mít medomet makačku, to co přinesly včely doteďka, to mají včely na zimu.

Takže vše je relativní. I ty pravdy.
Třeba u nás v HK bych například loni po 5.12. nesměl léčit včely aerosolem ani fumigací. Taková drobnost ve vyhlášce.:-) Takže nejen poslouchat absolutní pravdy, ale zapínat mozek.

Třeba tu o kyselině mravenčí - kdo to tady citoval odborníky z Dolu, že KM je sajrajt, před úly sežehnutá tráva atd. Ve Formidolu je jiná KM?

Karel

Ale snůška je v plném proudu.
Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spousta pylu, lípa malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice.

U mě teprve teď bude mít medomet makačku, to co přinesly včely doteďka, to mají včely na zimu. Velmi vám fandím,takovýchto nezištných včelařů je v českých zemích pramálo .
------------------------------------------------------------------------------------------------------
U Vás v HK že lípa rozkvétá? Tomu nelze věřit,již musí být odkvetlá. Co se týká hořčice,ta
musí být také odkvetlá. Svazenka,ta jistě bude ještě kvést 14 dnů.Medovice,ta není nikdy jistá.Již dříve jsem požádal přítele Haragzima,odborníka na tuto věc na těchto našich stránkách,bohužel ani neodpověděl.Jak jsem se dozvěděl z blíže nejmenovaných zdrojů,tento
odborník na medovici/jediný v českých zemích/ pracuje jen za smluvený plat. Je to škoda,zdá
se,že je ukřivděný naším vedením a podle mne si to určitě nezaslouží. Přeji vše dobré.

Take sem kousek od HK a lipa uz opravdu konci a horcici nevim kde hledat a jedine ceho tu vazne kvete hodne je mak, takze letos tu bude pekne veselej med :-D

Sem se chtel optat, kde bych sehnal pevnou (pul cm sirokou) podlozku do ulu? Chtel bych ji pod zasitovane dno. Dneska sem v Horicich shanel a nic :-(

Take sem kousek od HK ...
-------
Tak pardon, to HK jsme myslel kraj a vyhlášku pro HK kraj. Já jsem z Podkrkonoší. Viz www.varroamonitoring.cz Tam mě snadno dohledáte, je nás tu jen pár.
Zřejmě většina ví, že letos roztoči škodit nebudou:-) a pokud budou, budou na to dotace. Proč si nepřilepšit.

Karel

Již dříve jsem požádal přítele Haragzima,odborníka na tuto věc na těchto našich stránkách,bohužel ani neodpověděl.Jak jsem se dozvěděl z blíže nejmenovaných zdrojů,tento
odborník na medovici/jediný v českých zemích/ pracuje jen za smluvený plat.
-----
Pokud nahlédnete do posledního čísla Moderního včelaře, zjistíte, že přítel Haragsim se v plném duševním zdraví ( zřejmě proto, že nesleduje tuto konferenci :-) ) dožil úctyhodného výročí. Na nástavkové škole PSNV minulý měsíc také nepřednášel, a tam to určitě nebylo kvůli penězům.

Karel

>P. Ševčík je zkušený účitel včelařství a také soudní znalec v oboru včelařství. Pokud vím také delší dobu spolupracuje s Výz. ústavem při kontrole léčiv. Ten ve svých příspěvcích nepsal nic špatného, ale naopak.

Aaaa, soudni znalec, zminene celosttani zakonne narizeni napsat nechtel nebo snad neumel? Spis mystifikator.
A ze to ceske soudnictvi je v teto zemi sajrajt jeden z nejvetsich a ani ceska vlada si nevi rady to asi take nebude od veci.

No nic, radeji se podivejte na nemecke video jak vcely smrti srsne.

http://youtube.com/watch?v=dw3M6rReJbc&feature=related

Ale snůška je v plném proudu.
Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spusta pylu, lípa malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice. Z.d.n

To, že niečo kvitne, ešte neznamená, že budú zanosené medníky medom. Facélia vratičolistá- svazenka, kvitne podľa toho kedy bola vysiata, O kvete lipy malolistej nie ja ani slychu. na váhe som počas jej kvitnutia zaznamenal denný úbytok O,3 kg (a váha stále klesá), mak siaty, aspoň u nás odkvitol, je využiteľný len ako bielkovinová potrava pre plod a medovica?, vhodné je použiť slovo "snáď" bude. Pri častých dažďoch však asi ťažko.
Facélia je rastlina, z ktorej včely odoberajú veľa peľu, ale nektáru je poskromne a veľa včelárov je z nej skôr sklamaných, ako nadšených. Prečo? Čakajú na zázrak a ten neprichádza, a to aj po iné roky.
Musím priznať, že ja som si už "zamakal" dvakrát pri vytáčaní medu, raz pri repkovom mede a druhýkrát pri agátovom mede. Spolu sú to tony medu a teraz čakám na nejakého "dobrého" výkupcu, ktorý ma prekvapí dobrou ponukou. Anton

Tak to je ta očesaná verze a podle mnenedosahuje kvality první

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdeněk Heřmánek <ZHermanek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 18:18:46
> ----------------------------------------
>
> > -Já mám Včelařství od Veselého z roku 2003.Zdeněk
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

co by chtěl u nás letos akát kvetl do zimy a 0 od 0 pošla. Teď dokvétají lípy a včely leží na česně a zase nic. akorát tak čekáme jestli ještě něco bude z lesa, asi těžko HOLT NENÍ VŽDYCKY POSVÍCENÍ.
VESELÉHO VČELAŘSTVÍ JE JIŽ Z 85. ROKU A OD TÉ DOBY VYŠLO JIŽ NĚKOLIK DALŠÍCH TITULŮ A ZA NEJLEPŠÍ POVAŽUJI PRO PRAKTICKÉ POUŽÍVÁNÍ titil včelaříme jednoduše . autor. G Liebig r. v. 1998, nebo Slovenskou učebnici Včelárstvo



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 12:59:15
> ----------------------------------------
> Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice možností.
>
>
>

Já rezervní
> oddělky zimuji na 6 a i to stačí
>
> Pepan

Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu takovemu oddelku na 6-7 ramkach staci?

Diky

T.H.

Než vzdálenost je důležetější výška plotu. Doporučeno je min 2m živého plotu
(nebo husté sítě) pro včely neprolétnutelného plotu. Jakmile včely naberou
výšku, už jste s velkou pravděpodobností v bezpečí a včelz nemají potřebu
bránit česno. Ještě lepší když by úly byly k vašemu plotu obráceny zády,
česnem na opačnou stranu. Co jsem měl já stačilo 1m a česnem na druhou
stranu. I když mně zuřivě pronásledovali (červenec, srpen), kupodivu za plot
neletěli.:-))

Pavel


----- Original Message -----
From: "EvaRandová" <evatrzek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 7:27 PM
Subject: [Spam] Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda


> Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby
> nám
> včely neohrožovaly vnoučata?
> Tržek u Litomyšle