Archiv Včelařské konference

Ještě snadnější je podřez . pro běžné včelaře do 20 včelstev nejsnadnější
Je jen potřeba trocha osiřelých včel ze 2 rámků a rojáček Z čerstvě zakladeného plástu se část podřízne přibližně v polovině a použije se rámek jako základ baterie pro tvorbu matečníků , vložit je možné je do rojáku , nástavku odděleného mezidnem nebo i na nějaký den oddělit z včelstva matku , způsob si zvolíte sami přibližně po 3 dnech se kontroluje kolik misek je založeno a vyjednotí se na vzdálenost asi 2-3 cm Pak lze matku vrátit a chovat tradičně nebo i při matce v medníku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: z
> Datum: 16.6.2008 17:20:46
> ----------------------------------------
> Na a způsobů dopravy larviček na chovnou lištu je několik a všechny
> fungují.
> -------
> O víkendu jsem vyzkoušel přelarvovací lžičku co jsem ze zvědavosti koupil
> za 50Kč.
>
> a ono to opravdu fungovalo. To je ta (snad se jí říká čínská) co má z
> nějaké folie jazýček a po něm jezdí jazyk z umělé hmoty. Ten se jak u
> verzatilky uvede do pohybu stiskem a shodí larvičku do misky.
>
> Sousedka co se to učila s ní loni u Nerada na nástavkové škole tvrdil, že
> se dá larvička vytáhnout z celé buňky, že se pěkně ohne a kopíruje dno. Já
> jsem buňky odstranil až na mezistěnu a v pohodě vybíral.
> Asi je pravda, že s ní to jde i bez koukání. Zajímavá je ta cena.
>
> Ale je pravda, že lze použít cokoli.
>
> Karel
>
>
>

do poloviny února se uchvávají ve vlhké rašelině
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lenka Vejchodov? <VejchodovaLenka/=/seznam.cz>
> Předmět: begonie a fuchsie
> Datum: 16.6.2008 17:20:51
> ----------------------------------------
> Začínám pěstovat fuchsie a begonie mám je na balkoně kam mi svítí slunce
> asi do 13 hodin je to vhodné stanoviště?mám je rosit?ale hlavně mě zajímá
> přezimování: fuchsie seříznu dám na chodbu a begonie vytáhnu hlízy.Mají se
> v zimě mírně zalévat,nebo se mají nechat úplně bez vody?????Mnohokrát
> děkuji za radu Lenka Vejchodová
>
>
>

Na tu mantru si pamatuji, ale v zadovácích jsem, pokud si pamatuji, nikdy
kvůli tomu rámky v medníku neprohlížel. Kdysi se mi stalo, jak začínal v
nastavcích, když jsem měl jeden nastavek rámků 39x24 jako plodiště, nad ním
1 nastavek medník s plásty s medem a nad tím jsem dal třetí nastavek s rámky
s plodem z plodiště, tak po nějaké době jsem v tom třetím nastavku našel
novou oplozenou matku. Oplodnila se přes otevřené očko. Takže to byl nějakou
dobu dvoumatečný úl. Zkoušel jsem to potom nějakou dobu dále, chtěl jsem to
využít pro odchov nových matek přímo v úlu současně s původní matkou, vyšlo
mně, že pravděpodobnost takového odchovu se velice liší, závisí zřejmě na
kvalitě staré matky. I když jsem nastartoval matečníky přes noc ve startéru,
v mnoha případech potom včely přidané plásty s matečníky v nejhornějším
nastavku prostě zrušily a odchov nové matky při staré v úlu se nekonal. Je
to už ale hodně dlouho, možná je čas toto znova vyzkoušet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 17, 2008 9:39 AM
Subject: Re: získání matečníků


> Ježek:
> Nechci radit k odchovu matek takovymto zpusobem, pisu to sem jen jako
> zajimavost, zatim sem na to nikde nenarazil, trosku me to pripomina
> prelarvovani a odchov v medniku pri matce.
> --------------
>
> To záleží na literatuře. V dobách mého mládí to byla taková mantra.
> "Převěšujeme z plodiště plásty s plodem do medníku aby matka měla kam
klást
> :-) a po týdnu zkontrolujeme v medníku, zda včely nenarazily matečníky aby
> se včely nevyrojily."
> Protože to bylo hodně zažité, měl jsme kdysi skutečně obavy, abych
> neinicioval chovem matek v medníku rojení.
> A taky se mi to nikdy nepodařilo - tedy samotnými zavíčkovanými matečníky.
> A tady "mntra" podle které spusta včelařů včelaří ( amo žná mají nějakou
> špatnou zkušenost) je důvodem, proč hodně včelařů váhá s nákupem
otevřených
> matečníků, nebo vlastním chovem atd.
>
> Ten smajlík v té mantře je proto, že se chystám k druhému letošnímu úkonu
> (již asi s 14 denním spožděním, ale nejsou lidi) tedy vytáčení. První úkol
> bylo rozšíření několika nástavky mezistěn s trochou nedostavěných loňských
> plástů a proházení plástů v nástavcích. Mám výšku 24cm.
> Myslím, že nejlepší uvolnění místa pro kladení je dost místa :-)
>
> Karel

Na tyhlety věci se ptám v diskuzi na www.zahrada.cz

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 17, 2008 9:58 AM
Subject: Re:begonie a fuchsie


do poloviny února se uchvávají ve vlhké rašelině
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lenka Vejchodov? <VejchodovaLenka/=/seznam.cz>
> Předmět: begonie a fuchsie
> Datum: 16.6.2008 17:20:51
> ----------------------------------------
> Začínám pěstovat fuchsie a begonie mám je na balkoně kam mi svítí slunce
> asi do 13 hodin je to vhodné stanoviště?mám je rosit?ale hlavně mě zajímá
> přezimování: fuchsie seříznu dám na chodbu a begonie vytáhnu hlízy.Mají se
> v zimě mírně zalévat,nebo se mají nechat úplně bez vody?????Mnohokrát
> děkuji za radu Lenka Vejchodová
>
>
>

Begonie nesnáší plné slunce. Hlízy se v zimě nezalévají. Umístění hlíz na zimu v chladném místě, třeba ve sklepě. Raší poměrně brzy, v únoru - březnu se již dají sázet do květináčů a později třeba do truhlíků či na záhon. Sází se mělce, max 2cm hlíny nad hlízou. Kvetou i pod stromem, kam slunce nikdy nesvítí.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Lenka Vejchodová
Sent: Saturday, June 14, 2008 7:06 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: begonie a fuchsie

Začínám pěstovat fuchsie a begonie mám je na balkoně kam mi svítí slunce asi do 13 hodin je to vhodné stanoviště?mám je rosit?ale hlavně mě zajímá
přezimování: fuchsie seříznu dám na chodbu a begonie vytáhnu hlízy.Mají se v zimě mírně zalévat,nebo se mají nechat úplně bez vody?????Mnohokrát děkuji za radu Lenka Vejchodová

Jaké máte zkušenosti s hoffmanovými rámky při vytáčení medu? Pokud se plást neopře o pletivo neláme se vám při vytáčení? Nebo nové koše (medomety) umožní opření plástu o celou plochu rámku i když je rámek hoffmanova typu?
Prozatim mam rámky s mezerníky a tam je možnost opřít celý plást o stěnu koše - alespon tu stranu bez mezerníků.

Vít Martínek

Mam hofmanovy nizke 159mm a pak i par vysokych 39x30 a tento problem nepozoruji.

mozna i pro to, ze tocim bud ja nebo tetka, ktera mi pomaha a tocime rozumnou rychlosti, kdyz k tomu pustim nejakyho janka tak se to samozrejme lame a nezalezi na typu ramku.
Nepozoruju problem s vytacenim ani u panenskych sousi, no ale jeste neni konec - uvidime :-)

Dalsi varka 39x24 uz bude taky jen hofman. Mezerniky mi akorat komplikuji zivot, kdyz pominu jejich pribijeni, sprajcuji se za ramky a ramek pak nejde ven, starsi ramky ktere maji mezernik na horni a dolni loucce trhaj dilo apod.

T.H.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?t Mart?nek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?
> Datum: 17.6.2008 12:55:46
> ----------------------------------------
> Jaké máte zkušenosti s hoffmanovými rámky při vytáčení medu? Pokud se plást
> neopře o pletivo neláme se vám při vytáčení? Nebo nové koše (medomety)
> umožní opření plástu o celou plochu rámku i když je rámek hoffmanova typu?
> Prozatim mam rámky s mezerníky a tam je možnost opřít celý plást o stěnu
> koše - alespon tu stranu bez mezerníků.
>
> Vít Martínek
>
>
>

Prozatim mam rámky s mezerníky a tam je možnost opřít celý plást o stěnu koše - alespon tu stranu bez mezerníků.
-----
Mám Langstroth a starý medomet s prohnutými síty v koši.
Problém nemám, možná proto, že Langstroth je vyyšší a vykukuje z koše. plást se nahoře opírá o hranu, takže tam taková čárka medu zůstává nevytočena:-)

Ale je s tím určitě mínň práce, než se vztekat se zaseknutým mezerníkem do pletiva v koši.

V kombinaci (u 232mm) se silnou horní loučkou je to dobré. Zatím nemám nejmenší důvod ke změně. Vyzkoušel jsem jednu várku rámků s horní loučkou jen 10mm a teď je při vyvařování dávám na stranu do rezervy. U výšky 232 a 300mm nevidím důvod k menšímu množství dřeva i když jsem z toho měl obavy. Oceňuji nejenom pevnost konstrukce, ale i tuhost.

Karel

Používám hofmanovy rámky pro míru 39x24 a problém při výtáčení není ani ve starém ani v novém koši. Nový koš mi také neumožní, aby se opřela celá plocha rámku. Rámky se mi trhaly pouze při melocitóze, ale podle toho, co jsem viděl na webu od Kolomého, tak mezerníkové dopadly úplně stejně.

Chci se zeptat jak odstranujete castecky vosku z medu? Poridil jsem si dvojity nerez cednik pod medomed za pekny prachy ale spokojen s cistotou medu nejsem.
Tuto fazi nemam jeste moc vychytanou, kvetovy med pastuji v 15kg kyblikach od tvarohu apod. S tim neni problem, ale nejvic casu me stoji odstraneni voskovych mini castecek z vrchu a i tak to neni stopro cisty.

Vidim jednu cestu v pouzivani jen panenskych sousi na med, kde bily vosk v medu nebije do oci. K tomu uz se snad pristi rok priblizim :-)

Druha cesta bude dodatecne cezeni pres jemnejsi sito?? Existuje nejake, mate zkusenosti?

Diky

T.H.

nejlépe je med od medometu nalévat do čeřící nádoby což může být i plastový sud opatřený ve spodní části řezným ventilem vrchem se med nalévá a na druhý den kdy všechny nečistoty a vzduch vystoupá nahoru tak se spodním ventilem vypouští V této nádobě lze i velmi pohodlně pastovat a ještě tekutý plnit rovnou do sklenic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cereni medu
> Datum: 17.6.2008 15:05:55
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jak odstranujete castecky vosku z medu?       Poridil jsem si
> dvojity nerez cednik pod medomed za pekny prachy ale spokojen s cistotou
> medu nejsem.
> Tuto fazi nemam jeste moc vychytanou, kvetovy med pastuji v 15kg kyblikach
> od tvarohu apod. S tim neni problem, ale nejvic casu me stoji odstraneni
> voskovych mini castecek z vrchu a i tak to neni stopro cisty.
>
> Vidim jednu cestu v pouzivani jen panenskych sousi na med, kde bily vosk v
> medu nebije do oci. K tomu uz se snad pristi rok priblizim :-)
>
> Druha cesta bude dodatecne cezeni pres jemnejsi sito??       Existuje nejake,
> mate zkusenosti?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Skúste sa pozrieť na túto stránku, možno Vám pomôže sa zorientovať. Miesto mušelínu môžete použiť i uhelonové sitá. Každé cedidlo je funkčné dovtedy, pokiaľ med nezačal v plástoch kryštalizovať, ak áno , nepomôže len časté čistenie. Potom je ľahšie plásty s medom zaliať vodou a dať zakvasiť na medovec. Toto cedidlo používam už 15 rokov a funguje bezchyby. med môžete okamžite expedovať do obchodu alebo primo predať zákazníkovi.

http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=183&mode=&order=0&thold=0

no to asi bude cesta.

Prave problem je v tom pastovani, ze vrchni cast kde jsou vsechny necistoty se promicha a tak se dostane vsude. Tim, ze to delam v malych kyblikach je to vic prace protoze z kazdeho musim sebrat vrsek (a to se mi nedari dokonale) a tak si ted premyslim jak to vyresit na priste lepe - zejmena z casoveho hlediska. Vetsi nadoby zatim nemam a ani se mi do nich moc nechce protoze jsou tezky.

Diky

T.H.

> nejlépe je med od medometu nalévat do čeřící nádoby což může být i plastový sud
> opatřený ve spodní části řezným ventilem vrchem se med nalévá a na druhý den
> kdy všechny nečistoty a vzduch vystoupá nahoru tak se spodním ventilem vypouští
> V této nádobě lze i velmi pohodlně pastovat a ještě tekutý plnit rovnou do
> sklenic
>
> Pepan
>

Dalsi varka 39x24 uz bude taky jen hofman. Mezerniky mi akorat komplikuji
zivot, kdyz pominu jejich pribijeni, sprajcuji se za ramky a ramek pak nejde
ven, starsi ramky ktere maji mezernik na horni a dolni loucce trhaj dilo
apod.

Tomu nerozumím. Proč prostě když rámek vytahuješ, tak ho od druhého
neodsuneš, aby mezerníky neničily dílo?. Já mám všechny rámky s mezerníky na
horních a dolních loučkách a žádné problémy s tím nemám. Změnu zatím
neplánuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 17, 2008 1:04 PM
Subject: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?


Mam hofmanovy nizke 159mm a pak i par vysokych 39x30 a tento problem
nepozoruji.

mozna i pro to, ze tocim bud ja nebo tetka, ktera mi pomaha a tocime
rozumnou rychlosti, kdyz k tomu pustim nejakyho janka tak se to samozrejme
lame a nezalezi na typu ramku.
Nepozoruju problem s vytacenim ani u panenskych sousi, no ale jeste neni
konec - uvidime :-)

Dalsi varka 39x24 uz bude taky jen hofman. Mezerniky mi akorat komplikuji
zivot, kdyz pominu jejich pribijeni, sprajcuji se za ramky a ramek pak nejde
ven, starsi ramky ktere maji mezernik na horni a dolni loucce trhaj dilo
apod.

T.H.

Když je čas prohlížet vytočený med každý den, dá se zachytit stav, kdy med
právě začal být tuhý. Nečistoty na povrchu medu jdou potom docela dobře
sebrat jen s malým množstvím medu třeba obyčejnou plastovou kuchyňskou
škrabkou . Ostatní med, když se rozmíchá nějakým míchadlem nebo třeba jen
velkou vařečkou, stane se opět na asi půl dne, den omezeně tekutý a je ho
možno nalít do sklenic. Po ztuhnutí je to něco mezi ztvrdlým medem a
pastovaným medem. Med je možné pár dalších dnů pravidelně míchat, dokud to
ještě půjde, bude se potom dávat hůře do sklenic, ale bude v nich po
zatuhnutí více "pastovatější" U některých medů to sebrání nečistot nepůjde,
med tuhne, ale na povrchu zůstane trvale tekutá vrstva, nebo zůstane úplně
tekutý. To by byl akátový med, kdysi to byl med z červeného jetelu z srpnové
snůšky, potom to budou medy s větším množstvím vody.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 17, 2008 3:39 PM
Subject: Re:Cereni medu


no to asi bude cesta.

Prave problem je v tom pastovani, ze vrchni cast kde jsou vsechny necistoty
se promicha a tak se dostane vsude. Tim, ze to delam v malych kyblikach je
to vic prace protoze z kazdeho musim sebrat vrsek (a to se mi nedari
dokonale) a tak si ted premyslim jak to vyresit na priste lepe - zejmena z
casoveho hlediska. Vetsi nadoby zatim nemam a ani se mi do nich moc nechce
protoze jsou tezky.

Diky

T.H.

Mam jeste i puvodni uly, kde se nemyslelo na nutnou manipulaci a neni prilis mista na roztazeni. A kdyz tam dam o ramek min tak tam kde je vetsi mezera se holky cini a udelaj z neho mega ramek :-) kterej me potesi ale jsou to i problemy.

No proste po vyzkouseni je pro me hofman vyhodnejsi. "original" pro Langstroth je pevnejsi, vic se mi libi :-) je ale narocnejsi na vyrobu. Chce to ho zjednodusit coz neni problem. Vse si vyrabim sam a je to pro me jednodussi a rychlejsi udelat sirsi bocni loucku nez bouchat do nich mezerniky. Asi i levnejsi protoze bocni loucky se delaj ze zbytku po truhlarine, mezerniky se musi kupovat - ne ze by me to melo polozit :-))

Jinak jsem to nemyslel jako vnucovani a doufam ze to tak nevyznelo, proste jen moje zkusenost vzhledem k mym podminkam.

T.H.

>
> Tomu nerozumím. Proč prostě když rámek vytahuješ, tak ho od druhého
> neodsuneš, aby mezerníky neničily dílo?. Já mám všechny rámky s mezerníky na
> horních a dolních loučkách a žádné problémy s tím nemám. Změnu zatím
> neplánuji.
>
> R. Polášek

No já uvažuju spíše o hřebenech. To je ale vzdálená budoucnost. Jinak
vytáhnu první rámek z kraje, ten se musí vytahovat opravdu opatrně, potom
každý rámek nejdřív odsunu, než ho začnu vytahovat a s mezerníky není
problém. Nové rámky jinak dělám z obyčejných coulových prken, tam kolikrát
vyjde šířka latěk jen 22 - 24 mm a potom je třeba pod mezerníky strčit ještě
nějakou podložku. Připadá mně výhodnější přibíjet mezerníky než řezat ještě
jakousi latičku a přibíjet ji na boční loučku, aby vznikl Hofman. nebo
shánět dřevo o tloušťce 3 cm na bočnice rámků místo běžných coulových prken.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 17, 2008 4:02 PM
Subject: Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?


Mam jeste i puvodni uly, kde se nemyslelo na nutnou manipulaci a neni prilis
mista na roztazeni. A kdyz tam dam o ramek min tak tam kde je vetsi
mezera se holky cini a udelaj z neho mega ramek :-) kterej me potesi ale
jsou to i problemy.

No proste po vyzkouseni je pro me hofman vyhodnejsi. "original" pro
Langstroth je pevnejsi, vic se mi libi :-) je ale narocnejsi na vyrobu.
Chce to ho zjednodusit coz neni problem. Vse si vyrabim sam a je to pro
me jednodussi a rychlejsi udelat sirsi bocni loucku nez bouchat do nich
mezerniky. Asi i levnejsi protoze bocni loucky se delaj ze zbytku po
truhlarine, mezerniky se musi kupovat - ne ze by me to melo polozit :-))

Jinak jsem to nemyslel jako vnucovani a doufam ze to tak nevyznelo, proste
jen moje zkusenost vzhledem k mym podminkam.

T.H.

Njn, ale kdyz u me neni problem fosna 4cm a je vybaveni tak se udela profil bocni loucky na cele fosne a pak se to jen rozreze.
A u nizkych ramku neni treba ani delat ten profil.

Vzdy zalezi na podminkach :-)

T.H.


Nové rámky jinak dělám z obyčejných coulových prken, tam kolikrát
> vyjde šířka latěk jen 22 - 24 mm a potom je třeba pod mezerníky strčit ještě
> nějakou podložku. Připadá mně výhodnější přibíjet mezerníky než řezat ještě
> jakousi latičku a přibíjet ji na boční loučku, aby vznikl Hofman. nebo
> shánět dřevo o tloušťce 3 cm na bočnice rámků místo běžných coulových prken.
>
> R. Polášek

... ale kdyz u me neni problem fosna 4cm a je vybaveni tak se udela profil bocni loucky na cele fosne a pak se to jen rozreze.
------------
Jednou jsem měl čas a zase neměl púeníze, tak jsem si je dělal. Fošny mi na 35mm protáhli a mě na to stačila jen cirkulárka s 1,1kW motorem (ale bytelná svařená z jacklů - ne žádné hobby plechové stolní co s eprodávají) a stavitelným kotoučem.
Vysunul jsem jej právě potřebný kus nad desku, na desku přibil hřebíčky doraz a nejsem si jist, jestli i nějakou opěrku - lištičku vysokou jako kotouč za ním. Aby se ofrézovaná část opřela.

Fošny jsem na obou koncích oboustraně postupně ofrezoval. Pomalu jsme jezdil ze strany do strany a tlačil proti kotouči až na doraz. Pak jsem je zkrátil - a to byl problém - nechtěl jsem štelovat cirkulku - ale naštěstí jsem úzké zvládl na pokosovce a širší jsem řezal maflíkem a pokračoval pak znovu.

Karel

To pastování mám na mysli až po sebrání nečistot které vyplavaly na povrch Já osobně při vytáčení med z čeřící nádoby přepouštím spodem do 30l sudů a zase pak dolévám vytočeným medem ty čeřící nádoby mám 3 a po skončení medobraní zbylé nečistoty odstraním a pastování provádím přepouštěním z jedné nádoby do jiné jakmile se med zakalí a ještě teče plním rovnou do sklenic Do jedné čeřicí nádoby se mi vleze 80 kg

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Cereni medu
> Datum: 17.6.2008 15:39:26
> ----------------------------------------
> no to asi bude cesta.
>
> Prave problem je v tom pastovani, ze vrchni cast kde jsou vsechny necistoty se
> promicha a tak se dostane vsude. Tim, ze to delam v malych kyblikach je to vic
> prace protoze z kazdeho musim sebrat vrsek (a to se mi nedari dokonale) a tak
> si ted premyslim jak to vyresit na priste lepe - zejmena z casoveho hlediska.
> Vetsi nadoby zatim nemam a ani se mi do nich moc nechce protoze jsou tezky.
>
> Diky
>
> T.H.
>
> > nejlépe je med od medometu nalévat do čeřící nádoby což může být i plastový
> sud
> > opatřený ve spodní části řezným ventilem vrchem se med nalévá a na druhý den
> > kdy všechny nečistoty a vzduch vystoupá nahoru tak se spodním ventilem
> vypouští
> > V této nádobě lze i velmi pohodlně pastovat a ještě tekutý plnit rovnou do
> > sklenic
> >
> > Pepan
> >
>
>
>

spodní mezerníky na rámku jsou při nástavkovém včelaření jen na obtíž já jež vůbec na rámky nedávám dříve jem je přemístil kvůli radiárnímu medometu na boční loučky a dnes již mám mezerníky jen na horní loučce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?
> Datum: 17.6.2008 15:45:48
> ----------------------------------------
> Dalsi varka 39x24 uz bude taky jen hofman. Mezerniky mi akorat komplikuji
> zivot, kdyz pominu jejich pribijeni, sprajcuji se za ramky a ramek pak nejde
> ven, starsi ramky ktere maji mezernik na horni a dolni loucce trhaj dilo
> apod.
>
> Tomu nerozumím. Proč prostě když rámek vytahuješ, tak ho od druhého
> neodsuneš, aby mezerníky neničily dílo?. Já mám všechny rámky s mezerníky na
> horních a dolních loučkách a žádné problémy s tím nemám. Změnu zatím
> neplánuji.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 17, 2008 1:04 PM
> Subject: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?
>
>
> Mam hofmanovy nizke 159mm a pak i par vysokych 39x30 a tento problem
> nepozoruji.
>
> mozna i pro to, ze tocim bud ja nebo tetka, ktera mi pomaha a tocime
> rozumnou rychlosti, kdyz k tomu pustim nejakyho janka tak se to samozrejme
> lame a nezalezi na typu ramku.
> Nepozoruju problem s vytacenim ani u panenskych sousi, no ale jeste neni
> konec - uvidime :-)
>
> Dalsi varka 39x24 uz bude taky jen hofman. Mezerniky mi akorat komplikuji
> zivot, kdyz pominu jejich pribijeni, sprajcuji se za ramky a ramek pak nejde
> ven, starsi ramky ktere maji mezernik na horni a dolni loucce trhaj dilo
> apod.
>
> T.H.
>
>
>
>

Já právě mám tu hobby plechovou, výkon 600 watt koupenou kdysi za 2000 Kč.
Vlastně by na ní ani nešlo toho hofmana z profilů nařezat, řeže do jen 35
milimetrů výšky dřeva. Je fakt ale, že kotouč s TK plátky, který je nyní
standart, tahá využitelnost takové pily silně nahoru. Mít tam obyčejný
ocelový kotouč, těch 600 wattů by bylo dlouhodobě snad tak maximálně na
řezání sololitu, pila s TK plátky tahá využitelnost takové cirkulárky
podstatným způsobem nahoru. Už jsem řezal i suché smrkové řezivo o maximální
použitelné tloušťce k 35 milimetrům a vcelku v pohodě, dokonce jsem zkoušel
rozřezávat podélně i mokrou jabloňovou kulatinu, větev ze zahrady, když jsem
potřeboval tyčku na připevnění ptačí budky, pila sice protestovala, ale
řezala. Ovšem taky se musí ustát i ten plech na cirkule, když se na něho
přitlačí, plech uhne a na práci je to znát.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 17, 2008 5:58 PM
Subject: Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?


> .. ale kdyz u me neni problem fosna 4cm a je vybaveni tak se udela profil
> bocni loucky na cele fosne a pak se to jen rozreze.
> ------------
> Jednou jsem měl čas a zase neměl púeníze, tak jsem si je dělal. Fošny mi
na
> 35mm protáhli a mě na to stačila jen cirkulárka s 1,1kW motorem (ale
> bytelná svařená z jacklů - ne žádné hobby plechové stolní co s eprodávají)
> a stavitelným kotoučem.
> Vysunul jsem jej právě potřebný kus nad desku, na desku přibil hřebíčky
> doraz a nejsem si jist, jestli i nějakou opěrku - lištičku vysokou jako
> kotouč za ním. Aby se ofrézovaná část opřela.
>
> Fošny jsem na obou koncích oboustraně postupně ofrezoval. Pomalu jsme
> jezdil ze strany do strany a tlačil proti kotouči až na doraz. Pak jsem je
> zkrátil - a to byl problém - nechtěl jsem štelovat cirkulku - ale naštěstí
> jsem úzké zvládl na pokosovce a širší jsem řezal maflíkem a pokračoval pak
> znovu.
>
> Karel

No, spodní mezerníky jsou vlastně stejně k ničemu i při včelaření v
zadovácích. Kdo nemá přesné rámky, případně nečistí drážky, ve kterých rámky
visí, jednotlivé rámky mohou potom viset různě šikmo a dole mohou být bez
spodních mezerníků buď moc blízko nebo moc daleko od sebe, i když nahoře to
je v pořádku. Spodní mezerníky se ale hlavně uplatní podle mně při kočování,
kdy zamezí tomu, že se otřesy horní loučka v drážce uvolní z zatmelení a
spodky rámků potom mlátí o sebe a ničí včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 17, 2008 6:10 PM
Subject: Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?


spodní mezerníky na rámku jsou při nástavkovém včelaření jen na obtíž já jež
vůbec na rámky nedávám dříve jem je přemístil kvůli radiárnímu medometu na
boční loučky a dnes již mám mezerníky jen na horní loučce

Pepan

Mezerniky mi akorat komplikuji
> zivot, kdyz pominu jejich pribijeni, sprajcuji se za ramky a ramek pak nejde
> ven, starsi ramky ktere maji mezernik na horni a dolni loucce trhaj dilo
> apod.

Když jsem viděl jaké problémy mají při vytahování rámků děti, celý systém jsem změnil a zjednodušil. Rámky jsou bodově zavěšené a bez mezerníků. Mezerníky jsou při spodním okraji na nástavku.Na vytažení rámku potom stačí kleště. Rámky si děti skládají/bez hřebíků/, vypletou vlascem a zasunou mezistěnu.
Na výrobu rámků se používá pouze prkno 25 mm. Horní a spodní loučka má 12x 16mm. Výroba je bez odpadu.
Nástavky na zimu zůstávají, včely si dílo propojí,loučky jim netvoří strop /přerušení díla/ potom v pohodě přezimují. Po posledním vytáčení doplní zásoby a o žádné skladování rámků, nástavků se nestarají.Zatím každé včelstvo zimu v pohodě přežilo.
B.V.

Pozorně to sleduji, ale poradit nedovedu. Vše má své pro i proti. Mezerníky když se blbě umístí (např. horní loučka) mi dělali problém v medníku při medobraní, kdy drásaly sousední plást a pak z toho tekl med. A v plodišti se často zasekávaly.
Před 4 roky jsem přešel na Hoffmanky. Zpočátku dobrý, ale již po dvou letech byly některá plecka tak zatmelená, že se buď plásty jen těžko vešly do nástavku, nebo z jara, kdy je po krajích nástavku propolis studený a tuhý mi šly ven jen horní loučky.
Loni v zimě jsem u všech cca 500 uskladněných souší rozpěrákem oškrábnul plecka - ale to mi nepřipadá moc efektivní.
Takže uvažuji o poslední možnosti - tj. hřebeny.

To sem bral jako pozitivum ze ziskam propolis a nedoslo to u me za 3 sezony tak daleko abych mel problem ramky roztrhnout, ale je pravda ze vrstvicka propolisu je stale vetsi a lepi vic a vic :-)
No mozna za cas treba zmenim nazor :-)) Chce to asi delat stykove plochy co nejkratsi ... A asi byt dusledny a prisouvat co nejvic ramky k sobe - nenechavat moc prostoru na tmeleni --- jasne jen teorie od stolu :-)

T.H.


> Pozorně to sleduji, ale poradit nedovedu. Vše má své pro i proti. Mezerníky
> když se blbě umístí (např. horní loučka) mi dělali problém v medníku při
> medobraní, kdy drásaly sousední plást a pak z toho tekl med. A v plodišti
> se často zasekávaly.
> Před 4 roky jsem přešel na Hoffmanky. Zpočátku dobrý, ale již po dvou
> letech byly některá plecka tak zatmelená, že se buď plásty jen těžko vešly
> do nástavku, nebo z jara, kdy je po krajích nástavku propolis studený a
> tuhý mi šly ven jen horní loučky.
> Loni v zimě jsem u všech cca 500 uskladněných souší rozpěrákem oškrábnul
> plecka - ale to mi nepřipadá moc efektivní.
> Takže uvažuji o poslední možnosti - tj. hřebeny.
>
>
>

Asi před 15 lety jsem přestal používat mezerníky - z lenosti a jelikož nekočuji, tak nepozoruji žádný problém. Jediné na co je třeba si dát pozor jsou mezistěny - jsou lehké a při vkládání horního nástavku se mohou posunout. Pokud jsou rámky starší a těžké neposune se nic. Myslím, že je to zbytečná práce....

prave sem ve svedsku,vcely tu nevidet v okoli ubytovani(350m.n.m.),ale o opylovani se tu fakt solidne postaraj cmelaci-maliny stoprocent-nevynechaj kvet,jinak svedskej ramek by se vlezl do toho naseho 39-24,typuju 36-20,a cena medu? opravdu zavratna, panove byznys je byznys a taky studena kurva!a pokud mezernik ma byt dole je samozrejme na bocni loucce....a asi je to jednodussi nez hofmanuv ramek-ten je trochu narocna moda pro domaciho kutila,daleko podstatneji je prostorny ul-kolem ramku at si nerolujete vcely,zvysuje se tim jejich bodavost,pravdepodobne tak sem tam prijdete o matku,takze zadny uly rolery ,jak rika bracha,hrebeny vam nedovoli roztahnout ramky podle jine potréby nez na vceli mezeru....kolikrat neni treba vymyslet ale stare osvedcene je ok,jinak sme dostali roj ze stromu tak ze se vyrojil ven,jak? kyselinou mravenci,letos dvakrat!
s pozdravem P.K.

Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily? Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak mi radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou ztráty.Jak to děláte vy?
Diky Pepíno

Nechávám jim to, je to jejich.

pf

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 18, 2008 9:54 PM
Subject: "vylizování medometu a pomůcek"


> Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z
> medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily?
> Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak
> mi
> radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař
> říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou
> ztráty.Jak to děláte vy?
> Diky Pepíno
>

No nemyslím si, že by se včelky servali přímo v medometu, ale tímto
"vystavováním" se podporuje slídivost včel, což může, v období kdy není
snůška, vést k propuknutí loupeže na stanovišti. Potom silná včelstva
vyberou ta slabá, která již neubrání česno a ve finále pak najdete
prázdný úl, pěkně "vylízaný" :)

Medomet a jiné pomucky je dobre nechat poradne odkapat, menší věci pak
dát včelám do podmetu a nebo do prázdného nastavku a ten posadit na
některé včestvo.

petr j.


Pepíno napsal(a):
> Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z
> medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily?
> Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak mi
> radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař
> říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou
> ztráty.Jak to děláte vy?
> Diky Pepíno
>
>

Já myslím, že v létě záleží, jak daleko jsou nejbližší jiné včely. Pokud
jsou blízko a není snůška, najdou to dříve než to místní vyčistí a potom už
tam budou nějakou dobu zalétané, občas se tam proletí, vyzkouší obranu úlů
před zlodějkami a jak objeví slabší včelstvo, budou se podílet na jeho
vylupování, pohotově využijí další "čištění" nebo slíznou nějakou kapku
sladiny, co se objevila při manipulaci se včelstvy...... Mnohonásobně se
zvyšuje možnost šíření varaózy nebo moru a dalších nemocí. V létě, když je
teplo, půl kilometru, kilometr není pro včely žádný problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 18, 2008 10:55 PM
Subject: Re: "vylizování medometu a pomůcek"


>
> No nemyslím si, že by se včelky servali přímo v medometu, ale tímto
> "vystavováním" se podporuje slídivost včel, což může, v období kdy není
> snůška, vést k propuknutí loupeže na stanovišti. Potom silná včelstva
> vyberou ta slabá, která již neubrání česno a ve finále pak najdete
> prázdný úl, pěkně "vylízaný" :)
>
> Medomet a jiné pomucky je dobre nechat poradne odkapat, menší věci pak
> dát včelám do podmetu a nebo do prázdného nastavku a ten posadit na
> některé včestvo.
>
> petr j.

Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám. Boční
loučka se totiž v rámci pevnosti rámku kroutí a hlavně v rámci tolerance
délky horní loučky a drážky, do které se za horní loučku rámek zavěšuje
polohy bočních louček vzájemně k sobě nejsou přesné. Mezerníky potom často
nepasovaly na boční loučku dalšího rámku a "nemezernily". Dělalo to problém
hlavně v zadováku, ale i při kočování a převážení rámků v bednách, kdy se
otřesy některé rámky srazily k sobě, vznikla potom velká rezerva prostoru a
v nejhorším případě se potom rámky posunuly našikmo a vypadly z drážky dolů.
Pokud se to stane v úlu se včelstvem, je to pak lahůdka. Zvláště když někdy
není možné před kočováním rámky nechat týden, 14 dní včelám pořádně
přitmelit. Včely jsou potom vydivočené na nejvyšší míru při kočování i ještě
za týden potom, kdyto spravuji. Proto mezerníky dávám zásadně na vodorovné
loučky.

R. Polášek

Po umytí "vercajku" je vhodné tuto vodu použít na výrobu medoviny a včely zbytečně neprovokovat k loupežím, transferu nemocí od okolních včelstev a jiným nepravostem.
Šetření je hezká věc. Ale musí být na pravém místě. Jinak se nemusí vyplatit.
Tak ať Vám bzučí včely. Pepča

Barbarské, šílené a nevčelařské. Ještě že to není můj soused.
Pozdrav všem myslícím včelařům posílá Vlasta



Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily? Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak mi radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou ztráty.Jak to děláte vy?
Diky Pepíno

Prave jeden velko-chovatel u nas je dava jen do bocnich loucek - netrhaji se plasty, je to kocovnik :-)

Ja to zkousim taky tak a zatim dobry...

T.H.


> Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám.

Pepíno (82.202.44.205) --- 18. 6. 2008
"vylizování medometu a pomůcek"
Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily? Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak mi radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou ztráty.Jak to děláte vy?
Diky Pepíno
-------------------------------------------------------
Petr Forejtek (e-mailem) --- 18. 6. 2008
Re: "vylizování medometu a pomůcek" (30032)
Nechávám jim to, je to jejich.
------------------------------------------------------
Vlasta (193.165.73.36) --- 19. 6. 2008
"vylizování medometu a pomůcek"
Barbarské, šílené a nevčelařské. Ještě že to není můj soused.
Pozdrav všem myslícím včelařům posílá Vlasta
----------------------------------------------------------
Nechci věřit svým očím co zde na konferenci čtu.
Vracím se v duchu o 50 - 100 let zpět,kdy ve Včele Moravské
a Českém Včelaři toto bylo mnohokráte zdůrazněno,nedělejte to. Dík Vlastě za krátkou a výstižnou reakci na toto téma.
Myslící včelař to prostě nedělá a taky mu to není zapotřebí. Jen si odhadněte,kolik asi medu zůstane po prvním či posledním vytáčení na medometu ? Nic moc.Jako začátečník jsem to také vyzkoušel,dal opodál do kůlny medomet a odešel jsem na celý den na posvícení do sousední vesnice a druhý den jsem se šel podívat,jak mi to včely vyčistily a usnadnily práci s mytím. Byl jsem zhrozen když jsem to uviděl,medomet vyčištěn a na dně stovky usmrcených včel.Od té doby to nikdy nedělám,protože je to absolutní blbost.Může někdo povídat,že záleží jak daleko jsou včely cizí a podobné nesmysly, přece i sousední včely na jednom stanovišti jsou si navzájem cizí a když jim nastane takováto situace tak se prostě perou.Nedělejte to...

Odkapaný medomet i vercaik po včerejším vytáčení jsem právě umyl,aby mi okolní včelky nezavlekli žádné nemoci.Víčka jsem dal na talířcích do podmetů ať si je přeberou.Vidím že i tady to dělá každý jinak.Včelaře odebírám teprve letos,jelikož dřív jsem byl neorganizovaný,tak se ke mě dostávali informace co mi kdo řekl.Učečný z nebe nespadl.
Vše dobré a hodně medu Všem
Pepíno


Vlasta (193.165.73.36) --- 19. 6. 2008
"vylizování medometu a pomůcek"
Barbarské, šílené a nevčelařské. Ještě že to není můj soused.
Pozdrav všem myslícím včelařům posílá Vlasta
----------------------------------------------------------
Nechci věřit svým očím co zde na konferenci čtu.
Vracím se v duchu o 50 - 100 let zpět,kdy ve Včele Moravské
a Českém Včelaři toto bylo mnohokráte zdůrazněno,nedělejte to. Dík Vlastě za krátkou a výstižnou reakci na toto téma.
Myslící včelař to prostě nedělá a taky mu to není zapotřebí. Jen si odhadněte,kolik asi medu zůstane po prvním či posledním vytáčení na medometu ? Nic moc.Jako začátečník jsem to také vyzkoušel,dal opodál do kůlny medomet a odešel jsem na celý den na posvícení do sousední vesnice a druhý den jsem se šel podívat,jak mi to včely vyčistily a usnadnily práci s mytím. Byl jsem zhrozen když jsem to uviděl,medomet vyčištěn a na dně stovky usmrcených včel.Od té doby to nikdy nedělám,protože je to absolutní blbost.Může někdo povídat,že záleží jak daleko jsou včely cizí a podobné nesmysly, přece i sousední včely na jednom stanovišti jsou si navzájem cizí a když jim nastane takováto situace tak se prostě perou.Nedělejte to...

Všichní pečlívkové : Jakou máte jistotu, že jsou tam pouze Vaše včely - žádnou. Riskujete kvůli pár dkg. medu, že tam mohou Vám jiné včely natáhat spory moru plodu. Proč to děláte ?

Souhlasím s panem Ševčíkem.Je to nezodpovědnost nechávat jakoukoli potravu pro včelky válet v oklolí včelína.Nejde jenom o zbytky medu v medometu,kýblu atd.ale i o rámečky a prázdné neuzavřené úly.Dívám se kolem sebe a takové věci vidím dost často.Já jsem po medobraní všechno opláchnul horkou vodou a dal jim to do sklenic ke skrmení.Víčka jsem rozvařil,potom sebral placku vosku a tu sladkou vodu jim dal taky.Je to v klidu bez slídění a bojů a hlavně to nezvyšuje možnost nákazy.
Míra

a hlavně to nezvyšuje možnost nákazy.
> Míra
>

Jen v pripade, ze mame vsechny nase vcely zdrave coz nikdy nemuzem stopro vedet ....


T.H.

Lze někde v okolí Orlických hor koupit za rozumnou cenu svazové sklenice v množství 100-200 ks. Děkuji za info předem

Zkus se domluvit na mob: 608262356 nebo na j.hutla/=/seznam.cz


Lze někde v okolí Orlických hor koupit za rozumnou cenu svazové sklenice v
množství 100-200 ks. Děkuji za info předem

Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a - přišel jsem o 24 oddělků z 25 - ve 12:00 jsem ho zapoměl a šel vytáčet a v 18:00 jsem šel vrátit souše do medníků a bylo pozdě - i když jsem oddělky přenosil 50 m vedle a do česna hodil trávu!!
Již nikdy více nechci zažít.

Musíte zvolit k chovu vhodné plemeno a nebudete mít takové ztráty.Když jsem svým dal vloni dočistit rámky po vytáčení tak jsem žádné ztráty na pevném stanovišti /nekočuji/ nezaznamenal. Soused má divoké bojovnice a nemůže se ani pořádně přiblížit ke včelínu, zatím co já měním matky a chodím v klidu do včel v kraťasech bez kukly a rukavic.


Aleš (193.85.238.34) --- 19. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044)

Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a - přišel jsem o 24 oddělků z 25

Samozřejmě letos už vše umývám abych nepřitahoval cizí a nemocné včely,jak mi zde už v předešlích příspěvcích vysvětlili jiní členové

Právě je do systému zapojeno 49 včelařů.
Na 60 stanovištích je monitorováno 266 včelstev.

Takže pokud chce být někdo padesátý, má šanci právě teď.

1 promile včelařů měří, nebo chce měřit spad a dát o tom vědět ostatním.

Osobně jsme zvědav, jestli se jich najde 1%.


Ale o dost přicházejí. Já to dřív měřil namátkově až v létě. Teď to doma dělám denně a docela mě to překvapuje.
Třeba to, že spad je skoro pravidelný bez výkyvů.

Karel

Plemeno má na to malý vliv. Záleží za prvé na tom, jestli včelař nedělá
chyby, které dlouhodobě oslabují odhodlání příslušného včelstva se bránit.
To jsou třeba oddělky s malým množstvím včel na objem nástavku, ve kterém je
oddělek nebo třeba nepovedená výměna matky spojená s rozsáhým přemísťováním
plástů v úlu, takže včelám trvá dlouho, než se vzpamatují narazí matečníky a
začnou znova úl bránit atd. Za druhé konstrukce úlů, hlavně vletových otvorů
a používaná technologie. Dneska se preferuje dostatek prostoru v úlu a velké
česnové otvory, aby jimi nebyly včely omezovány při intenzívní snůšce.
Jenomže v klasickém nastavkovém úlu, kde včely mají dost prostoru, ve
spodním nastavku nad česnem nebývý plod a nebývá úplně obsazený. Pro včely
je potom spodní česno příliš daleko a přiliš velké a včely ho nechrání.
Zlodějky potom volně pronikají česnem a díky vysokému podmenu útočí v celém
průřezu nastavku. Uhlídat takovou velkou plochu je pro každé jen trochu
slabší včelstvo obtížné.
Potom je to o tom zalétávání. Stanoviště, na které nejsou zalétány zlodějky,
ani z vlastních úlů, ani z nějakého jiného stanoviště, mají jen minimum
návštěv zlodějek a stačí jen velice slabé úsilí včelstev, aby jednotlivá
průzkumnice zlodějka byla odehnána bez ukradených zásob. Proto se může
stát, že vlivem situace, třeba vlivem stahování včelstev do menšího prostoru
v srpnu, nebo když tam včelař umístí nové oddělky, se tam postupně objeví
včelstva méně odolné proti vykrádání. Jednotlivým zlodějkám se ale ty
včelstva v pohodě ubrání, takže se nic neděje. Když včelař nechá vylízat
včelám ten medomet nebo jen se půl dne hrabe ve včelách a nechává jejich
rámky se zásobami nechráněné nebo třeba jedno včelstvo kvůli ztrátě matky
zeslábne natolik, že se nedokáže ubránit ani osamoceným zlodějkám, ty
donesou domů plné volátko a následně letí na to místo tisíce dalších včel.
Pokud už je "ten medomet vyčištěný", včely se rozlétávají do okolí, až
objeví nějaký úl, který se těm tisícům zlodějek taky nedokáže ubránit. Až je
vyloupen ten úl, včely hledají další, dokud na stanovišti nezlikvidují
všechny včelstva, které se náletům tisíců zlodějek nedokáží ubránit, ze
kterých by ale jinak po zesílení nebo přezimování byla kvalitní výkonná
včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 19, 2008 3:26 PM
Subject: Re: vechno uklidit


> Musíte zvolit k chovu vhodné plemeno a nebudete mít takové ztráty.Když
jsem
> svým dal vloni dočistit rámky po vytáčení tak jsem žádné ztráty na pevném
> stanovišti /nekočuji/ nezaznamenal. Soused má divoké bojovnice a nemůže se
> ani pořádně přiblížit ke včelínu, zatím co já měním matky a chodím v klidu
> do včel v kraťasech bez kukly a rukavic.
>
>
> Aleš (193.85.238.34) --- 19. 6. 2008
> Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044)
>
> Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
> Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a -
> přišel jsem o 24 oddělků z 25

Vždy je něco pro a proti. Já mám ty rámky 39x24 starší a sbité většinou
obyčejně takovým způsobem, který se zamezením kroucení nepočítá. Hodně rámků
se proto kroutí a viklá a proto nemůžu ty mezerníky dávat na boční loučky,
musí na horní a spodní. Když ale teď ty rámky se neničí vytahováním kleštěmi
z zadováků, vydrží ještě hodně cyklů kdy je vyřežu, oškrábu a očistím,
zatavím mezistěny a nechám vystavit, než se úplně rozpadnou. Když se rámky
konstrukčně udělají tak, aby se tomu kroucení zamezilo, klidně se mohou
dávat mezerníky na boční loučky. Takové rámky ale budou složitější, budou
obsahovat v průměru více dřeva a budou se vyřazovat dříve, kvůli kroucení,
zatímco ty předchozí až kvůli úplnému rozpadu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 19, 2008 8:48 AM
Subject: Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky?


Prave jeden velko-chovatel u nas je dava jen do bocnich loucek - netrhaji se
plasty, je to kocovnik :-)

Ja to zkousim taky tak a zatim dobry...

T.H.


> Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám.

Včelaření v zadovácích považovalo vylupování za běžný jev a opatření proti
loupeži znal každý včelař. V nastavkém včelaření se preferuje likvidace
slabochů, jenže vylupovaní "slaboši" jsou velice často jen přechodně kvůli
nějakému zásahu včelaře oslabená včelstva, která jsou jinak úplně
plnohodnotná. Pojem o nebezpečí vylupování svých včelstev se vytratil. Běžná
opatření, která v klasických úlech loupež spolehlivě zarazila, bylo zůžení
česna na průchod jedné, dvou včel a vybrání všech neobsednutých rámků,
ponechání jen obsednutých s plodem a jejich přesunutí co nejblíž k česnu,
aby bránicí včely měly objekt obrany, plod včelstva hned za zády a měly s
ním přímý kontakt. Zůžení česna se dá v nastavcích obvykle provést jen
nouzovým způsobem, třeba vlhkým jílem. To vybrání všech neobsednutých rámků
a zúžení jen na ty obsednuté se provést nedá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 19, 2008 2:28 PM
Subject: Re: vechno uklidit


> Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
> Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a -
> přišel jsem o 24 oddělků z 25 - ve 12:00 jsem ho zapoměl a šel vytáčet a v
> 18:00 jsem šel vrátit souše do medníků a bylo pozdě - i když jsem oddělky
> přenosil 50 m vedle a do česna hodil trávu!!
> Již nikdy více nechci zažít.

Zůžení česna se dá v nastavcích obvykle provést jen
> nouzovým způsobem, třeba vlhkým jílem. To vybrání všech neobsednutých rámků
> a zúžení jen na ty obsednuté se provést nedá.
>
> R. Polášek
>
>

A co cesnova vlozka ?? Prkenko, ktere ma z jedne strany vyrezany otvor na pruchod jedne az dvou vcel prave treba pro oddelky a z druhe ma otvor vetsi (delsi) ktery se pouziva prave v podleti pri krmeni apod. kdy je nebezpeci loupezi a vlastne i na zimu proti mysim (vyska 6-7mm - vim ze se psalo ze mys projde, ale zatim mi to funguje). Navic neni problem dno uzavrit uplne. Zalezi jak je konstruovane. Cesnova vlozka ale pujde do kazdeho...

T.H.

Česnové vložky, co jsem viděl, jsou sice nízké, ale dlouhé, takže tam je
průchod pro mnoho včel. Škvíra by se musela utěsnit po celé šířce a nechat
v krajním případě volný tak necelý centimetr. Lepší je ale zavřít česno ve
dnu úplně a zúžit takhle očko v nastavku, kde je plod. Zase záleží na síle
včelstva, pokud je dost silné a loupež úplně na začátku, třeba očko nebude
nutné zužovat. V případě rozvinuté loupeže je prostě potřebné zamezit
aspoň na hodinu, dvě hodiny tomu, aby se zlodějky vracely domů s nakradenou
sladinou, to znamená zlodějky nesmí v žádném případě pronikat dovnitř úlu,
musí být odráženy nebo zabíjeny strážkyněmi před úlem. Zlodějky se dají
poznat, při vletu do úlu se chovají jinak než běžné včely, nervózně kolem
chráněného česna poletují a jsou jakoby připraveny, pokud se proti nim
vyřítí strážkyně, se od česna zase zvednout a uletět. Po jedné, dvou
hodinách se tlak zlodějek na napadené včelstvo zmenší, zlodějky, když
neuspějí tam, zkoumají okolní včelstva na stanovišti., loupež se může
přesunout, takže se musí sledovat a případně zůžit i okolní včelstva. Pak
ještě nejméně několik dnů po loupeži trvá zvýšená citlivost, místo je pod
"trvalým dohledem" zlodějek, jak se třeba rozhodí včelstvo, během hodiny je
loupež zase v plném proudu. Definitivně končí slídění s novou snůškou,
pravděpodobně taky když včelstva zlodějek začnou být krmena.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 20, 2008 9:00 AM
Subject: Re: vechno uklidit


Zůžení česna se dá v nastavcích obvykle provést jen
> nouzovým způsobem, třeba vlhkým jílem. To vybrání všech neobsednutých
rámků
> a zúžení jen na ty obsednuté se provést nedá.
>
> R. Polášek
>
>

A co cesnova vlozka ?? Prkenko, ktere ma z jedne strany vyrezany otvor
na pruchod jedne az dvou vcel prave treba pro oddelky a z druhe ma otvor
vetsi (delsi) ktery se pouziva prave v podleti pri krmeni apod. kdy je
nebezpeci loupezi a vlastne i na zimu proti mysim (vyska 6-7mm - vim ze se
psalo ze mys projde, ale zatim mi to funguje). Navic neni problem dno
uzavrit uplne. Zalezi jak je konstruovane. Cesnova vlozka ale pujde do
kazdeho...

T.H.

A co cesnova vlozka ??
-----
Když byl včelařský kongres v Dublinu, tak se objevily ve Včelařství fotky z nějaké včelnice z EU peněz.
Všichni si z toho dělali prču, m.j. že tam mají v česnech molitan.
V podtstatě jsem nechápal proč je to k smíchu, ale já mám s molitanem ty nejlepší zkušenosti.
Když se dováží hroznové víno, je obalené proužky molitanu.
V zelenině je rádi rozdávají. Na rychlé a těsné uzavčření je to velmi dobré, a taky na podzim při fumigaci.


Zajímavé je, že když tím uzavřu očka a dokonce očka ve dně - tedy skoro na zemi a není okolo nějaká skulina, která by lákala myši, tak to přežije i zimu. Myši raději okusují dřevo okolo česna.

Karel

Ppoužívám ty samé a při 30 včelstvech vyřazuji tak 20- 30 rámků ročně. To přece není žádná hrůza! A to žádný neopravuji krom výjimečného přitažení hřebíčků. Jestli je pak v úlu 30- 40 rámků pok je doba k jejich obměně stejně příliš dlouhá

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky?
> Datum: 20.6.2008 08:41:55
> ----------------------------------------
> Vždy je něco pro a proti. Já mám ty rámky 39x24 starší a sbité většinou
> obyčejně takovým způsobem, který se zamezením kroucení nepočítá. Hodně rámků
> se proto kroutí a viklá a proto nemůžu ty mezerníky dávat na boční loučky,
> musí na horní a spodní. Když ale teď ty rámky se neničí vytahováním kleštěmi
> z zadováků, vydrží ještě hodně cyklů kdy je vyřežu, oškrábu a očistím,
> zatavím mezistěny a nechám vystavit, než se úplně rozpadnou. Když se rámky
> konstrukčně udělají tak, aby se tomu kroucení zamezilo, klidně se mohou
> dávat mezerníky na boční loučky. Takové rámky ale budou složitější, budou
> obsahovat v průměru více dřeva a budou se vyřazovat dříve, kvůli kroucení,
> zatímco ty předchozí až kvůli úplnému rozpadu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 19, 2008 8:48 AM
> Subject: Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky?
>
>
> Prave jeden velko-chovatel u nas je dava jen do bocnich loucek - netrhaji se
> plasty, je to kocovnik :-)
>
> Ja to zkousim taky tak a zatim dobry...
>
> T.H.
>
>
> > Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám.
>
>
>
>

Právě je do systému zapojeno 49 včelařů.

Takže pokud chce být někdo padesátý, má šanci právě teď.

-----------------
Gratulujeme jubilejnímu 50.včelaři v systému VMS. Dostane symbolický dar.
Takže další musí čekat až na tu 100ku.

Ale já bych nečekal, roztoč taky čekat nebude:-)

Já už jsem přepočítal zásoby Gabonu, abych ho tam po vytočení narval. Ale asi někde dojde na KM.
Pokud někdo chce čekat do poloviny srpna, jeho věc.
Karel

Tajemník musí informovat a ne že nemusí, když se mu nechce. Je placen z našich peněz a nám je povinen se zpovídat.

Situace skutečně pro chytrolíny. Nikdo nic zjišťovat nebude a ani není zájem. Jako klasický příklad stačí dotace, tuším v roce 2003 nebo 2004 za úhyny na melecitózu. Mnozi si jistě pamatují. Jeden nahlásil úhyn úhyn asi 200 včelstev, které nikdy neměl a vyplatili mu dotaci po asi 1200 Kč/včelstvo. Takže proč by to neprošlo i dnes.

Situace skutečně pro chytrolíny. Nikdo nic zjišťovat nebude a ani není zájem.
------
Povídá se lecos. Že třeba ministerstvo nemá chuť dát "své" peníze jen tak na "čestné" slovo, ale oproti prodejnímu dokladu za nákup včelstva, oddělku atd.

A to by znamenalo, že ti co prodávají mají formality v pořádku. Vyšetření na mor, daňový aspekt, atd.

No však se to včas dozvíte. :-)

Karel

Vilda:
Tajemník musí informovat a ne že nemusí, když se mu nechce.
Je placen z našich peněz a nám je povinen se zpovídat
------
A ještě tu o Karkulce, tu mám taky rád, ale za nezasměji se tolik. :-)

Jak to bylo letos s včasným zveřejněním formulářů a pokynů k dotacím:-)

Včasným zveřejněním by ztratily informace a ti co k nim mají v předstihu přístup cenu.

Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech. Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6. Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.

dík

pf

Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu vosku ( že by saze z komína? ).


S pozdravem...M. Václavek

S včelami v komínech nemám zkušenosti, pokud tam bylo hodně uhelných sazí,
mohly se dostat do vosku, dehtovité látky v sazích budou ve vosku rozpustné.
Ale nejspíš by to ovlivnilo chuť a vůni vosku a asi i chuť medu. Med z toho
by asi nebyl k jídlu. Druhá možnost je, že tmavé a černé plásty plásty jsou
mnohonásobně zaplodované plásty, které zůstaly v komíně po včelstvu z
minulých let. V takových plástech by po plodu zůstaly košilky. Jinak se
uvádí v literatuře, že vosk do tmava zabarvuje pyl z tabáku, jenže to by
měla být záležitost spíš teplejších krajů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 12:51 PM
Subject: barva vosku


Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech.
Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze
sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla
mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k
zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a
spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných
zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji
na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte
mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel
jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom
ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá
stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to
něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.

dík

pf

Nevím jak dlouho tam to dílo bylo. Myslím, že pokud by to mělo být delší
čas, někdo by si toho všiml. Ačkoli... :) Tohoto roje si všiml soused jen
proto, že ho viděl přiletět a "zachraňoval útěkem" před Hitchcockovskou
scénou ratolest.
Měl bych dostat z té akce nějaké fotky, tak se můžu o tu srandu podělit.

pf

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 1:33 PM
Subject: Re: barva vosku


> Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po
> uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána
> jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
> Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu
> vosku ( že by saze z komína? ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včeklky díky,

Pravdebodobne ano, ale ted me uz tedy moc nestavi.. takze pokud chcete TED ramek postavit, tak nejlip s mezistenou. Navic bez mezisteny casto stavi ne uplne rovne.. nejlip vlozit aspon kousek divociny do ramku.. Zalezi taky jestli pouzivate dratky.. to by asi mohl byt problem bez mezisteny..

Proužek mezistěny na stavebním rámku je potřebný, protože by včely nemuseli dílo postavit rovně. Křivé dílo má za následek komplikace při manipulaci s rámky.

S pozdravem...M. Václavek

Petr Forejtek:>Celkový rozsah stavby odhaduji
na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.<

.............
Zaujala mne jedna věc v souvislosti s tím sladkokyselým, když jsem včera jel vlakem do Chebu, tak u Karlovarska bolševník pěkně kvete a dost nekompromisně zabírá půdu.

Neví někdo jakou barvu a chuť má z něho med? Vím, že to je vynikající zdroj nektaru.

Jinak zaplevelení takovou rostlinou nezávidím, protože jsme pěstovali kdys anděliku lékařskou ze stejné čeledě rostlin a opravdu je to rostlina s agresivním obsahem pro člověka. (nepříjemná vůně oddenků, semen, kořenu, listů a nutnost mít ochranný prostředky na celém těle při obhospodařování, kvůli agresivitě šťáv rostlin)

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včelky díky,F.L.

Čo chcete vložením SR docieliť v tomto čase, keď už aktivita rozmnožovania ustala? Ale keď už pripevnite na hornú latku rámika 1 cm široký prúžok Ms. V tomto čase a pozdejšie ošetrujú trúdí plod len tie včelstvá včelstvá, ktoré sa rozhodli robiť tichú výmenu matky a k tomu nepotrebujú mať SR.

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včelky díky,F.L.

Čo chcete vložením SR docieliť v tomto čase, keď už aktivita rozmnožovania ustala? Ale keď už pripevnite na hornú latku rámika 1 cm široký prúžok Ms. V tomto čase a pozdejšie ošetrujú trúdí plod len tie včelstvá včelstvá, ktoré sa rozhodli robiť tichú výmenu matky a k tomu nepotrebujú mať SR.

To jsi opravdu viděl málo a je to pravdu zajímavé vidět nové včelí dílo v černé barvě.
Taky jsem příteli takto uvolňoval KOMÍN VE KTERÉM ZIMU PŘED TÍM TOPIL

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: barva vosku
> Datum: 21.6.2008 13:33:22
> ----------------------------------------
> Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po
> uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána
> jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
> Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu
> vosku ( že by saze z komína? ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

pánové uvědomte te si že to včely řádně po´tapkají nemají totiž přede dveřmi rohožky a boty si nezouvají u dveří


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: barva vosku
> Datum: 21.6.2008 13:41:07
> ----------------------------------------
> S včelami v komínech nemám zkušenosti, pokud tam bylo hodně uhelných sazí,
> mohly se dostat do vosku, dehtovité látky v sazích budou ve vosku rozpustné.
> Ale nejspíš by to ovlivnilo chuť a vůni vosku a asi i chuť medu. Med z toho
> by asi nebyl k jídlu. Druhá možnost je, že tmavé a černé plásty plásty jsou
> mnohonásobně zaplodované plásty, které zůstaly v komíně po včelstvu z
> minulých let. V takových plástech by po plodu zůstaly košilky. Jinak se
> uvádí v literatuře, že vosk do tmava zabarvuje pyl z tabáku, jenže to by
> měla být záležitost spíš teplejších krajů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 21, 2008 12:51 PM
> Subject: barva vosku
>
>
> Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech.
> Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze
> sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla
> mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k
> zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a
> spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných
> zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji
> na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
> tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
> Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
> Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte
> mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
> A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel
> jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom
> ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá
> stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to
> něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.
>
> dík
>
> pf
>
>
>
>

Takže se budeme smát, ti co dostanou dotace více a nudou si ještě mnout ruce, jak jejich okresní funkcionáři včas zareagovali. Ti ostatní si pouze nechají nadělat na hlavu. Nejsmutnější je pouze to, že všem se řeklo, že dostanou dotaci na uhynulé včelstva. Velká část včelařů ještě dodnes neví, že nic nedostanou. A jejich funkcionáři jim to ani nechtějí říci. Těším se na dobu výplaty dotace. Zde se ukáže.

No nevím, co dozvíme. Letos se situace opakuje stejně, jako před léty, nahlášen je velký úhyn a zároveň ten dotyčný dělá velké množství oddělků. Je otázkou z čeho, když mu včely uhynuly. Jak znám naše orgány, bude jim stačit doklad o nákupu. Veterinární povolení nemusí být přiloženo. A v rozšířené dotaci se nepíše nic o předkládání dokladů. Stejně, jako nikdo nekontroluje počty zazimovaných včelstev při žádosti o dotaci 1.D . Peníze se stejně vyplácí i na uhynulá včelstva - viz loňský rok. Takže nehledejme a nečekejme u MZe snahu o zabránění podvodů.

Dost mě pobavil článek v Krkonošském deníku ze dne 14.6.. kde se informuje o vynálezu způsobu jak vyzrát na roztoče. Věci a skutečnosti dávno známé, včelaři nerespektované, nedodržované a hlavně neprováděné.
Nevěříl jsem při čtení vlastním očím. Diagnostiku spadu roztočů ve včelstvech si měl v předchozích letech provádět každý včelař sám, aby zjistil, zda je nutno na počátku podletí nasadit gabonové pásky. Ostatně každý rok bylo v pokynech Státní veterinární správy uvedeno, že se má hlídat spad roztočů a napadení (invadovost) trubčího plodu roztočem Varroa destructor. A kdyby to každý včelař dělal, správně vyhodnotil a včas léčil, nemuseli jsme dnes být tam, kde jsme, tedy v pr...i. Návod na podložku ze tří částí dal už dávno VÚVč Dol. Jediný nedostatek měla a to, že spodní část neměla okénka na počítání roztočů a tvorbu grafu, takže se muselo hlídat, aby se některý roztoč nespočetl dvakrát. Dá se polemizovat nad tím, k čemu je nám zmíněný graf. Něco podobného přednášel před několika roky v Praze a Brně Čechokanaďan Bill Ruzicka. Ten na podložku přikládal mřížku s okénky a v každém okénku počítal roztoče. V ruce měl navíc ruční počítadlo, aby se nepřepočítal. Takže myšlenka stará, v českých poměrech převzatá a trochu učesaná a sláva je na světě. Takže žádná nová zbraň. Pouze stará metodika v novém hávu. Pokud se u kolegy Jiruše, jak se v článku uvádí, přemnoží roztoči ve včelstvu, není to signál pro sousedy, že mají léčit, je to v prvé řadě signál pro kolegu Jiruše, aby on informoval veterinární správu a on začal léčit, protože od něho se roztoči budou šířit do okolí. Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane. Nechtějme být papežtější než sám Papež. Bezdůvodným léčením, křečovitým jednáním, překračováním doporučených dávek je krátká cesta ke vzniku rezistetních roztočů. A teprve potom začnou skutečné problémy. Současná situace je důsledkem dvou poslední roků ( nikoliv poslední zimy, jak se uvádí), kdy byly abnormálně teplé zimní měsíce. Dále je důsledkem nerespektování a podcenění varování odborníků samotnými včelaři. To bylo konstatováno mnohokrát a včelaři na to neslyší. To, co vidím v současnosti na mapě v celé republice, spad do dvou roztočů na včelstvo, nemůže v zemi, kde uhynulo témět 200 tisíc včelstev odpovídat realitě. Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.


--------------------------------------------------------------------------------

samozřejmě Sice to někdy nebude přesně uprostřed ale u stavebního rámku je to stejně jedno

Pepam

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: stavebn
> Datum: 21.6.2008 16:47:16
> ----------------------------------------
> Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí
> toto včeklky díky,
>
>
>

Včely orientaci voští určují podle prázdného prostoru, takže i bez
mezistěnky bude v přiměřeně úzkém prostoru ta trubčina uvnitř rámku. Jenže
včely občas i v tom úzkém prostoru tu divočinu "přihnou" k okolním rámkům
nebo ke stěně nastavku a vytahovat takový rámek je potom lahůdka. Dřív, než
se na takový rámek šáhne, musí se něčím jako dlouhým nožem uprostřed včel to
přihnutí z obou dvou stran odřezat, aby bylo vůbec možno vystavené voští v
rámku vytáhnout v celistvém stavu a potom po vytažení opravit vystavenou
trubčinu a vedlejší rámek, aby to včely po vrácení zase nespojily. Jenže
stavební rámek je tak trochu pozůstatek minulosti z doby, kdy v zadovácích a
nastavcích bylo skleněné okýnko. Stavební rámek se dával jako první za to
okýnko do plodiště a potom stačilo tak dvakrát týdně nebo i častěji podívat
se na rámek přes sklo, nemuselo se vůbec do včel chodit a bylo na 99 %
jasné, co se ve včelách děje. Šlo poznat běžný rozvoj včelstva, rojovou
náladu, ukončení tiché výměny matky nebo rojové nálady, vyrojení včelstva,
snůšku, hladové období bez snůšky.... Toto byl jeden z důvodů, proč staří
včelaři tak rádi pobývali u svých včeliček, oni koukali přes ty okýnka
rovnou do včelích úlů...... Zrušením průhledných okýnek tyto možnosti
zmizely a využití stavebního rámku se v nastavcích podstatně snížilo. Dneska
se na stanoviště jen přijde, podle letu včel odhadne, jestli je snůška nebo
ne, kolik to za med bude "sypat", případně koukne na úlovou váhu, kolik
přibylo a včelař jde dál....-:) Trochu informací se dá v nastavcích bez
otevření úlu získat pohledem přes průhlednou stropní fólii, to ale spíše v
zimě, v létě se toho shora moc nenakouká. Využití stavebních rámků va
nastavcích se dnes smrsklo na dvě. Jednak se tímto způsobem získávají
trubčí plásty pro více účelů, potom včelař může tímto způsobem chtít zvýšit
produkci vosku. Co se týká provedení stavebního rámku, když už se nechává
vystavovat, je nejspíš nejvýhodnější ten proužek mezistěny tam přilepit a to
co každých 8 - 12 centimetrů výšky rámku. Dovnitř rámku se přitlučou pomocné
latičky stejně jako u chovného rámku a na ně zespoda mezistěna přilepí.
Rámek je vystavěný rychleji, protože se stavění zúčastní více včel, včely na
tak nízkém prostoru obvykle voští nevyhnou a nepřilepí k okolnímu rámku nebo
stěně nastavku a trubčina má taky dostatečnou pevnost pro manipulaci třeba
když je tam zavíčkovaný trubčí plod nebo pro kočování. Dá se tak využít i
rozbitá mezistěna, nebo mezistěna z rozestavěného rámku, klidně se dá i vzít
kus nějakého mladšího voští určeného k vytavení, strhnout z něho buňky až na
mezistěnu a tu tam přilepit, takže zvýšení nákladů je minimální.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 4:47 PM
Subject: stavební rámek


> Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí
> toto včeklky díky,

Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.
--------------------------------------------------------

Pokud jsem dobře pochopil, tak máme léčení včelstev:
1. Nařízené (SVS, KVS)
2. Organizované (ZO ČSV, časopis Včelařství)
3. Individuální ( KM, vyřezávání trubčího plodu a jiné)

A nyní pár dotazů:
Je již známo ve kterých oblastech se bude léčit Gabony?
Bude nařízeno léčení Gabony i když bylo povedeno jarní léčení nátěrem plodu s následnou fumigací?
Předpokládám, že platí stále doporučení ošetřit včelstva KM po vytočení medu a vyřezání trubčích plástů do 15.7.

Já zase žádnou invazi příliš nepředpokládám. Včelstva letos , alespoň ty moje stavěly minimum trubčiny stavební rámky zastavěly převážně dělničinou a minulý týden jsem již ve včelstvech nepozoroval žádný významný nárůst zakladené trubčiny nepozoroval spíše se mi to zdá podprůměrné. A ještě jedna zvláštnost. Kolem je spousta kvetoucího máku, včelstva jsou mírná jako beránci a případné bodnutí neí tak bolestivé jako jiné roky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 22.6.2008 10:00:57
> ----------------------------------------
> Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru
> a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první
> polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.
> --------------------------------------------------------
>
> Pokud jsem dobře pochopil, tak máme léčení včelstev:
> 1. Nařízené (SVS, KVS)
> 2. Organizované (ZO ČSV, časopis Včelařství)
> 3. Individuální ( KM, vyřezávání trubčího plodu a jiné)
>
> A nyní pár dotazů:
> Je již známo ve kterých oblastech se bude léčit Gabony?
> Bude nařízeno léčení Gabony i když bylo povedeno jarní léčení nátěrem plodu
> s následnou fumigací?
> Předpokládám, že platí stále doporučení ošetřit včelstva KM po vytočení
> medu a vyřezání trubčích plástů do 15.7.
>
>
>

Projekt jako takový, kdyby nebyl v práci PSNV začleněn a třebas i s menšími upravami převzat, nemohlo by se mluvit otom, že jde o pracovní společnost.

Projekt podporuje dle mého názoru nadhled jednotlivce nad nákazou VD a jestli o něco PSNV jde, tak je to dobrá cesta jak vymanit mnoho včelařů z kolektivních dogmat a z davové psychózy při podobných problémech s nemocemi.

Takže neusnout na vavřínech, diagnostikovat, rozhodovat a léčit! Jestli si někdo myslí, že bude někdo druhej v dnešních časech doslova lítat kolem jeho včelstev, tak se mýlí. Včelstvo je hmyzí biologická jednotka a její zdraví leží hlavně na jeho majiteli.

Jestli jde o renovace podoby podložky jde o přirozený vývoj a tím jde o novou věc. Kupříkladu. Ono principiálně Hruška také odstřeďoval med, ale až velkokapacitní typy medometů jsou vlastně tím jiným nástrojem pro produkci medu u velkých chovů. Já přidávám, že mřížkovaná podložka s možností zápisu je určitě také dalším vývojových úsekem a tím se její podoba nemusí zastavit.

A nakonec, VD je více než v tuto dobu vloni. Takže se mějme na pozoru.



..........
Vilda:>Dost mě pobavil článek v Krkonošském deníku ze dne 14.6.. kde se informuje o vynálezu způsobu jak vyzrát na roztoče. Věci a skutečnosti dávno známé, včelaři nerespektované, nedodržované a hlavně neprováděné.
Nevěříl jsem při čtení vlastním očím. Diagnostiku spadu roztočů ve včelstvech si měl v předchozích letech provádět každý včelař sám, aby zjistil, zda je nutno na počátku podletí nasadit gabonové pásky. Ostatně každý rok bylo v pokynech Státní veterinární správy uvedeno, že se má hlídat spad roztočů a napadení (invadovost) trubčího plodu roztočem Varroa destructor. A kdyby to každý včelař dělal, správně vyhodnotil a včas léčil, nemuseli jsme dnes být tam, kde jsme, tedy v pr...i. Návod na podložku ze tří částí dal už dávno VÚVč Dol. Jediný nedostatek měla a to, že spodní část neměla okénka na počítání roztočů a tvorbu grafu, takže se muselo hlídat, aby se některý roztoč nespočetl dvakrát. Dá se polemizovat nad tím, k čemu je nám zmíněný graf. Něco podobného přednášel před několika roky v Praze a Brně Čechokanaďan Bill Ruzicka. Ten na podložku přikládal mřížku s okénky a v každém okénku počítal roztoče. V ruce měl navíc ruční počítadlo, aby se nepřepočítal. Takže myšlenka stará, v českých poměrech převzatá a trochu učesaná a sláva je na světě. Takže žádná nová zbraň. Pouze stará metodika v novém hávu. Pokud se u kolegy Jiruše, jak se v článku uvádí, přemnoží roztoči ve včelstvu, není to signál pro sousedy, že mají léčit, je to v prvé řadě signál pro kolegu Jiruše, aby on informoval veterinární správu a on začal léčit, protože od něho se roztoči budou šířit do okolí. Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane. Nechtějme být papežtější než sám Papež. Bezdůvodným léčením, křečovitým jednáním, překračováním doporučených dávek je krátká cesta ke vzniku rezistetních roztočů. A teprve potom začnou skutečné problémy. Současná situace je důsledkem dvou poslední roků ( nikoliv poslední zimy, jak se uvádí), kdy byly abnormálně teplé zimní měsíce. Dále je důsledkem nerespektování a podcenění varování odborníků samotnými včelaři. To bylo konstatováno mnohokrát a včelaři na to neslyší. To, co vidím v současnosti na mapě v celé republice, spad do dvou roztočů na včelstvo, nemůže v zemi, kde uhynulo témět 200 tisíc včelstev odpovídat realitě. Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit. <

Zdravím,

máte někdo prosím informace o tom, co dělat s virem pytlíčkovitého plodu (terapie)? Praktické tipy, odkazy na zdroje (ČR i jinde), ...?

Budu rád za cokoliv... Díky.

Již asi 14 dnů nebo tři týdny pozoruji u jednoho včelstva, jak včely vyhánějí trubce z úlu. U ostatních (celkem 10 rodin) jsem toto nepozoroval. Není to trochu brzo ? Jaký k tomu mají důvod ? Nedaleko kvetou lípy, snůška je, zásoby mají taky.

Díky za názor Jiří.

Vilda:

.....Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane .....
------------------

Já v tom vidím rozpor. Takže až mi bude v monitorovaném včelstvu gradovat spad VD, mám :
1/ v prvé řadě léčit já?
2/ počkat až to někdo zorganizuje a v srpnu rozdá Gabon?

Já jsem pro /1/ :-)

A příteli, udělej si rozhovor s novinářem (laikem) aby napsal článek pro laiky.
Uvidíš co se dočteš.

---------------------------

Jedno se mi na VMS (varroamonitoring system) líbí. Právě to, že si můžu porovnat spady. Mě je to jedno, můžu to dělat i bez VMS. Mám víc stanovišť i pár znamých, co to sledují, a tak vím o jak variabilní záležitost jde i na jednom stanovišti.

Karel Jiruš

No ještě jsem se podíval, co jsme řekl:

http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/krkonose_vcelari_olesnice20080613.html
„Když ostatní budou vědět, že se u mě přemnožil roztoč, mohou včas začít s léčbou. Systém by měl varovat ty chovatele, kteří budou stránky sledovat, ale nebudou měřit spad,“
--------
Že by měl někdo léčit, když se u mě přemnoží roztoč jsem tam nikde nečetl.
Kdyby výsledkem článku bylo to, že pár lidí bude o podložkách přemýšlet, budu spokojen. Takhle jsme se alespoň viděl v novinách :-)

Gabon se nerozdává v srpnu, ale koncem června nebo počátkem července, kdy se dává do včelstev (po vytočení medu). Kdo samozřejmě potřebuje co nejvíce medu, zpravidla spláče nad výdělkem. Jako řada včelařů loni, když čekali na slunečnici. Gabon v srpnu již nic nespasil. Přesto mě zaráží, nízký spad v tuto dobu. Že by se situace sama vyřešila,pochybuji. Zmínil jsem že v srpnu nebývá co napravovat a někdy i léčit. Proč tedy v srpnu rozdávat gabon ??? Rozhovory s novináři - laiky zásadně nedělám, stačí mě to, co vidím ve Včelařství. Tam by jeden očekával odbornost. A pokud snad ano, vyžádám si korekturu před tiskem. Pak se v textu neobjevují holé laické nesmysly. Pokud ostatní budou varroasystém sledovat, nevím proč by měli léčit podle toho, že se u mě přemnožil roztoč. To odporuje zdravému rozumu. A že sledování spadu roztočů, jak jsem již dříve uvedl, není žádné nóvum, není třeba polemizovat. Nařízení SVS je závazné pro každého chovatele a tedy i pro včelaře. Kdo ho nedodržuje, nechť nevčelaří. Škodí ostatním včelařů a hlavně včelám. Stačí pouze, a to v přiměřené míře, dodržovat, co jest doporučeno, a taktéž to dělat a vše bude O.K.

Pozoruji to také, u více včelstev. Zda je to brzo, či nikoliv, toť otázka. Každý rok je jiný a včelstva se neřídí tím, že mají vyhánět trubce až v srpnu. Snůška letos je dosti problematická a nárazová. Možná k tomu přispělo i počasí v první polovině června. To, že kvetou lípy nic neznamená. Jaký je denní přínos ??? Že mají zásoby má význam pro včely - žijí a matka klade. Spíš se přikláním k tomu, že snůška ustala, je letní rovnodennost a včely se řídí pohybem slunce na obloze. Již několik posledních roků, pokud je medovice, snůška končí do cca 10.7., zpravidla dříve. Pozdější snůšky již nejsou tak intenzivní a včely ať chceme nebo nechceme se již v tuto dobu chystají na zimu a vychovávají zimní dlouhověkou generaci.

Vilda:
Gabon se nerozdává v srpnu, ale koncem června nebo počátkem července, kdy se dává do včelstev (po vytočení medu). Kdo samozřejmě potřebuje co nejvíce medu, zpravidla spláče nad výdělkem. Jako řada včelařů loni, když čekali na slunečnici. Gabon v srpnu již nic nespasil.
------
Jak kde, jak kde. :-)
S tím posledním naprosto souhlasím.
Přesto bylo prý na minulé poradě opět rozhodnuto, že Gabon bude rozdáván na začátku srpna, vyhláška, nevyhláška.

Naštěstí mi zůstal ten od loňska, takže vlastně jsme vzorně připraven s ročním předstihem :-)

Ale otázka je, kdy ho nasadit.
Je zde stále hamletovská otázka:
.........Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane .....

:-)

Karel

Nařízení SVS je závazné pro každého chovatele a tedy i pro včelaře. Kdo ho nedodržuje, nechť nevčelaří. Škodí ostatním včelařů a hlavně včelám. Stačí pouze, a to v přiměřené míře, dodržovat, co jest doporučeno, a taktéž to dělat a vše bude O.K.
------
Jak kde, ale naše vyhláška (HK)- a možná i další kraje - nařizují monitorovat dvěma včelařům v ZO.

SVS vydala nějaké nařízení a je pro každého včelaře závazné. Kdo ho nechce dodržovat ať přestaně včelařit a nebude škodit jiným. Gabon v současné době se n e s m í používat. Jsou nějaká pravidla jak a kdy je to možné. Teď lze velíce úspěšně a srovnatelně s Gabonem preventivně léčit Formidolem.Stačí se podívat do časopisu Včelařství a v příloze je podrobný postup tlumení roztoče. Jsou tam další články ohledně tlumení roztoče jenom se stačí podívat.

Zdravim přítele včelaře.
chěl bych vas poprosit nemate nebo neznate někdo recept na kvas z medu kolik vody,medu atd prosím napište na email
předem děkuji

Dobrý den.Chci se zeptat jestli můžu použít KM v odpařovači třeba už teď i když mám z poloviny plné medníky.Neuškodí to medu?Bude se dát pak konzumovat?Sleduju spad na podložkách ale nedaří se mi zatím najít ani jednoho roztoče.Moc dobrej pocit z toho nemám aby pak nebylo pozdě.U jedněch sem měl na jaře po nátěru plodu a fumigaci spad asi 18 jedinců a u ostatních to bylo od jednoho do tří.Teď ať se dívám jak chci tak žádnýho najít nemůžu.Nebo jestli to mám třeba zkusit u těch jedněch třeba na pět dní a sledovat kolik jich bude.
Díky Míra

Šefčík:
Gabon v současné době se n e s m í používat.
--------------
to snad tady nikdo netvrdil, že by se měl POUŽÍvat v červnu.

S Vildou jsme v harmonické shodě že:
Vilda:
Gabon se nerozdává v srpnu, ale koncem června nebo počátkem července, kdy se dává do včelstev (po vytočení medu).

A to dokonce i s platnou vyhláškou SVS:
http://www.svscr.cz/download.php?idx=2756
Článek 4:
3. Ochrana plodu zimující generace a současně i
ochrana před reinvazí roztočů v podletí = v období
měsíců červenec až srpen, co nejdříve po posledním
odběru medu (medobraní) použitím přípravků:
GABON PA92 nebo GABON PF90.

Takže, já nevídím žádnou překážku v tom, aybch oddělky, roje atd za 14 dní začal léčit Gabonem. Pokud blbě čtu, tak mě opravte.

Jak jsem tak četl, tak jsem prohlédl sůj omyl ohledně monitoringu, dvě včelstva na území Zo už neplatí, teď by to měl dělat opravdu každý. To bych chtěl opravdu vidět, jak se v praxi uplatní toto:
Článek 6:
5. Chovatelům včel se nařizuje kontrolovat zdravotní
stav svých včelstev, stupeň napadení zejména
trubčího plodu roztoči a namátkově sledovat
přirozený denní spad roztočů. Při podezření
na rostoucí intenzitu varroázy nebo při jejím zjištění
v plodovém období oznámit tuto skutečnost místně
příslušné ZO ČSV.
6. ZO ČSV se nařizuje evidovat hlášení včelařů o
zhoršené nákazové situaci, zajistit jeho ověření a včas
organizovat léčebné ošetření včelstev v obvodu své
působnosti postupem podle oddílu I, článku 4, bodu 2
tohoto nařízení. (což je Formidol).

Tedy že by ZO organizovali nasazování Gabonu tam nikde nevidím. Jen že včelař má co nejdříve po vytočení medu v červenci a v srpnu nasadit Gabony.
------------- :-)

Karel

Raději bych kvůli nebezpečí překyselení medu touto dobou nepoužíval dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí. V tomto směru je bezpečnější jednorázový odpar kyseliny.


...
O víkendu jsem léčil včelstva následovně:

Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky. Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost léčení. Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.

Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm ) Optimal HCOOH

Konkrétní případ:
Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 = 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101 ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2) 40 ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku - potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.

Náklady ošetření / včelstvo:
cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu vzduchu do úlu)
cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )

Výsledky:
Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12 hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy ( nižšší finanční a časové náklady ).


S pozdravem...M. Václavek

docela dobrý návod, letos sem ještě na podložkách neviděl ani jednoho
roztoče (začínám z toho být nervní :) a tak o něčem podobném uvažuji...


petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Raději bych kvůli nebezpečí překyselení medu touto dobou nepoužíval
> dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí. V tomto směru je bezpečnější
> jednorázový odpar kyseliny.
>
>
> ..
> O víkendu jsem léčil včelstva následovně:
>
> Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda
> )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky.
> Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových
> nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych
> omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost léčení.
> Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem
> otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.
>
> Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm )
> Optimal HCOOH
>
> Konkrétní případ:
> Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 =
> 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101
> ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2) 40
> ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku -
> potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.
>
> Náklady ošetření / včelstvo:
> cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu
> vzduchu do úlu)
> cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )
>
> Výsledky:
> Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak
> mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12
> hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je
> rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící
> půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy (
> nižšší finanční a časové náklady ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>

Kdy nasadit gabon ??? Samozřejmě okamžitě !!! po vytočení medu. Já to praktikuji tak, že nasazuji výkluzy pod medníkové nástavky a současně dávám mezi plod gabony. Někdy to může být, pokud skončí snůška, i počátkem července. Včely se od gabonů k medu nedostanou a mám to při jedné operaci. Pokud přijde nějaká pozdější snůška, je včel. Po odstrabění gabonu je potřeba hlídat spad i v srpnu, z důvodu reinvaze - viz ing. Čermák,CSc., a pokud reinvaze nastoupí je možno aplikovat znovu již použitý gabon. Informace z VÚVč, doporučeno použité pásky dávat do stejného včelstva z důvodu přenosu nemocí.

SVS vydává vyhlášku zpravidla počátkem roku. KVS ji v podstatě opíší a vydají jako své závázné nařízení. Alespoň to u nás (JM) zatím fungovalo. Je tam popsáno léčení od jara nátěry - kdy a jak. Samozřejmě v posledním roce se přijal přísnější postup a nátěry byly od dvou roztočů na včelstvo výše. KVS zpravidla obecnou vyhlášku SVS zpřísní s ohledem na místní poměry. Doposud platilo, že gabon se dává povinně, když bylo více jak 30% stanovišť po zimním vyšetření pozitivních, nebo byla zjištěna invadovost trubčího plodu nebo byl překročen denní spad roztoče. S tímto, pokud přijdete za veterinářem, musí Vám potvrdit objednávku na gabony. (pokud je nemáte v rezervě.) VÚVč Dol ústy ředitele prohlásil, že jsou schopni druhý den expedovat gabony. Lze to urychlit zasláním objednávky faxem a potom poštou. To už se pak míjí balík s originálem objednávky na poště. Jak pravil Dr. Kamler, musíte veterináře přesvědčit, že gabon je nutné nasadit. Strohé konstatování - potřebuji potvrdit objednávku na gabon - je naprosto špatné. A rád bych věděl, který veterinář nepotvrdí objednávku, pokud mu sdělíte, že Vám denně padá 20 nebo 30 roztočů a nebo pokud mu přivezete trubčí plást plný roztočů.

Formidol začíná být pro někoho v současnosti modla. Není bohužel samospásný a jeho fungování ve včelstvu je velice krátké ve srovnání s gabonem. Dobu užití gabonu jsem zmínil již v dřívějších příspěvcích. Pokud nemáte již snůšku (i třeba koncem června) není nač čekat. Vytočíte med, dáte gabon a pohlídáte si reinvazi a eventuelně použijete ty samé pásky znovu. Uvědomte si jedno, že maximální účinnost formidolu je tehdy, kdy koncentrace je takové úrovně, že Vám začnou hynout čerstvě vylíhnuté mladušky. A docilte toho po celou dobu aplikace. Teplota se mění, tím se mění odpar, vliv velikosti česna (nějaké ucpávání česna vede k lividaci včelstva-pozor,není to fumigace), míra větrání a to mluvím o tom, kdy desky jsou mezi nástavky a páry kyseliny padají v uličkách dolů. K postupů tlumení roztoče ve Včelařství mohu říci pouze to, že je to tam každý rok a jsou houfy těch, kteří to ani nečtou.

Použití kyseliny v době snůšky nemá vliv na kvalitu medu. Kyselina je v medu v malém množství přítomna. Mohla by být v medu trochu cítit, ale časem se odvětrá. To platí, ale pro odparné desky. Dlouhodobé odpařovače nejsou schváleny pro užití SVS, jak by Vás poučil ředitel VÚVč, takže vše děláte na vlastní riziko. Dlouhodobé užití kyseliny bych nedoporučoval, nicméně, co neuškodí, to pomůže.

Vážení, pokud se zamyslíme nad problémem léčení včelstev logicky, tak nebudeme jednat křečovitě. Oddělky se neúčastní snůšky v běžném roce, proto je možné aplikovat, a jistě je to přínosem, gabon již ke konci června. Ochráníme tím v prvé řadě líhnoucí se dlouhověké včely a ty se nám pak odmění v síle vyzimovaného včelstva. Taktéž roj, a zdůrazňuji, pokud je můj ( cizím si zadělávám na možné a téměř jisté problémy), bez ohledu na to, zda je z května nebo z června přeléčím !!! Větrání ucpu a klasicky fumiguji - dvě kapky na pásek. A účinnost ??? 100 % - není žádný zavíčkovaný plod. Pokud se náhodou účastní snůšky v roce rojení, nemá to žádný vliv na rezidua léčiv v medu. Včely si je sebou nenesou. Takže, pokud to shrnu, produkční včelstva léčíme dle nařízení SVS a KVS. Neprodukční včelstva dle situace a jejich potřeby

Každá KVS si upraví nařízení SVS s ohledem k místní nákazové situaci. Obecně se na jaře dělaly nátěry u včelstev s 3 a více roztoči. Letos ty bylo v řadě míst povinné u všech, jako prevence. Obecně gabon se aplikuje v místech, kde bylo na jaře 30% a více stanovišť pozitivních (dělaly se nátěry). Letos bude zřejmě gabon povinný u všech, asi preventivně. Je nutno si najít a přečíst vyhlášku KVS z místa, kde máte včely. Okresní inspektor ji určitě má a Vaši funkcionáři ze ZO také. Léčení nařízené SVS, KVS a organizované ZO jsou jedno a to samé. ZO musí respektovat vyhlášku KVS. Individuální jako kyselina a vyřezávání trubčího plodu je dobrovolné. Nepochopil jste, že kyselina mravenčí se dá používat po celý rok v návaznosti na venkovní teplotu - viz návod - nikoliv po vytočení medu a vyřezání trubčího plodu. Po vytočení medu cca 15.7. (orientační datum) se aplikuje již gabon !!! Samozřejmě, pokud jsou pro jeho užití důvody - viz v jiných příspěvcích.

Takové léčení je dost zbytečné. Neregulované "odpařovače" ve stylu těch
kapesníků byly už dávno zkoumány. Z grafů, které kdysi byly publikovány,
třeba v odborných včelařských překladech, vychází, že při takovém odpařování
vyletí v úlu koncentrace kyseliny mravenčí velice strmě nahoru a potom v
řádu desítek minut až jednotek hodin prudce klesá. Klesání se podstatně
zmírní až někde na koncentraci 5 - 10 x menší než je špičková koncentrace
hned po vložení kyseliny. Koncentrace kyseliny mravenčí poškozující včely je
přitom jen asi 1,5 - 2 x vyšší než koncentrace, která ještě účinně likviduje
roztoče. Při "optimálním" zvoleném množství potom kyselina půl hodiny až
hodinu poškozuje včelstvo a hodinu, dvě hodiny likviduje varaózu, po zbytek
doby je kyselina na varaózu neúčinná. Pokud se koncentrace přežene, 2 hodiny
poškozuje včelstvo a 2 - 3 hodiny likviduje varaózu. Pokud se dá malé
množství, 10 - 30 minut poškozuje včelstvo a půl hodiny, hodinu léčí.
Odpařování kyseliny mravenčí ze směsi s vodou totiž není nějaký jednoduchý
děj. Jak se kyseliny odpařuje, koncentrace kyseliny v papírovém kapesníku
klesá a o to se míň kyseliny odpařuje. Nevím už přesně, jak to na sobě
závisí, rozhodně to nebude přímá úměra, ale podstatně rychlejší pokles.
Navíc, protože to je v uzavřeném prostoru, tam může docházet u vody k
opačnému ději, že naopak úlová vlhkost se bude do kapesníku absorbovat a tím
ještě více koncentraci kyseliny a odpařování kyseliny snižovat. Ty
odpařovače nebo formidol nebyly vyvinuty pro nic za nic, jejich cílem je
právě snížit na co nejkratší dobu tu špičku maximální koncentrace, kdy
kyselina mravenčí poškozuje včelstvo a zároveň co nejdéle prodloužit dobu,
kdy je koncentrace kyseliny mravenčí ještě na roztoče účinná. Naředění
kyseliny tu špičku trochu protáhne a sníží rychlost poklesu koncentrace par
pod účinnou hranici, ale nijak zvlášť moc. Jestli se má obyčejnými
papírovými kapesníky účinně likvidovat varaóza, musely by se ty kapesníky s
kyselinou mravenčí nějakým způsobem dávat do včelstva postupně, tak třeba
bajočko co 3 hodiny a ne najednou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 23, 2008 9:56 PM
Subject: Re: odpařovač - MV aplikace HCOOH


> Raději bych kvůli nebezpečí překyselení medu touto dobou nepoužíval
> dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí. V tomto směru je bezpečnější
> jednorázový odpar kyseliny.
>
>
> ..
> O víkendu jsem léčil včelstva následovně:
>
> Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda
> )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky.
> Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových
> nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych
> omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost
léčení.
> Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem
> otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.
>
> Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm )
> Optimal HCOOH
>
> Konkrétní případ:
> Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 =
> 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101
> ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2)
40
> ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku -
> potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.
>
> Náklady ošetření / včelstvo:
> cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu
> vzduchu do úlu)
> cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )
>
> Výsledky:
> Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak
> mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12
> hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je
> rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící
> půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy (
> nižšší finanční a časové náklady ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Pane Vildo, mohu se zeptat, jaký pozorujete letos přirozený spad v porovnání s loňskem? U mě (střední Čechy) je to zatím v pohodě a z VMS je vidět, že nejen na mém stanovišti. Vloni touto dobou už bylo jasné, že se děje něco mimořádného.
Díky Ivan

Rád by som sa spýtal, ako si mám vysvetliť, že na letáči je nezvyčajné množstvo vcielok zadočkom hore, kridielka pracujú a sú rozrušené.

Nebude to obrana, ale spíše klimatizace...

Včely jsou ve "větracím "postoji. Mimo jiné tak šíří vůni úlu. Prý to tak dělají, když je matka na sn. proletu, ale já to neviděl.
Na jaře takhle vyhřívají úl (nebo vyvětrávají studený za teplý z vnějšku) ale uvnitř. A to jsem zase viděl:-)
Karel

Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky. Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost léčení. Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.

Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm ) Optimal HCOOH

Konkrétní případ:
Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 = 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101 ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2) 40 ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku - potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.

Náklady ošetření / včelstvo:
cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu vzduchu do úlu)
cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )

Výsledky:
Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12 hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy ( nižší finanční a časové náklady ).
...

Dodatky k MV metodě léčení kyselinou mravenčí:

Kyselinu ředím podle průměrné venkovní teploty po dobu 12 hodin od aplikace léčiva ( vycházím z předpovědi a aktuálního počasí )

Průměrná venkovní teplota v době ošetření....................Ředění( dávka 85% HCOOH / voda )
15-20°C...........................................................................5:1
20-25°C...........................................................................5:2
25-30°C...........................................................................5:3
( pozn: ředí se dávka kyseliny pro dané včelstvo určená prostorem úlu a přibližným množstvím plodu, nikoliv kyselina před dávkováním )

Pokud se venkovní teplota pohybuje mezi 10-15°C, kyselina se neředí. Během ošetření nesmí teplota klesnout pod 10°C, protože jestliže je včelstvo semknuté v chumáči, páry kyseliny zasáhnou jen včely tvořící obal chumáče. Z bezpečnostních důvodů nedoporučuji tímto způsobem léčit za venkovní teploty vyšší než 30°C. Z toho vyplývá, že v období veder aplikace má proběhnout ve večerních, naproti tomu v chladnějších dnech ( předjaří ) v ranních hodinách. U nástavkových úlů s drátěnými dny je potřebné omezit přívod vzduchu po dobu +/-- 12 hodin od začátku ošetření.

Během pokusu, kdy jsem nechal klasické balení papírových kapesníků ( 10 ks., dvouvrstvé, 100% celulóza ) nasát vodou dávkovanou stříkačkou, jsem zjistil, že jedno balení pojme až 60 ml kapaliny bez toho, aby samovolně vykapávala. Při namáčení kapesníků do kyseliny je nutné odstranit obal výrobku, neboť HCOOH rozpouští barviva, jež by pak kontaminovala úl.

K napouštění se mi osvědčila nádoba ( plastová nebo skleněná ) do níž jsem vložil štosy kapesníků vyndaných z obalu, na které jsem postupně naléval dávku kyseliny tak, aby stihla vsáknout do materiálu a netekla kolem. Tento úkon je třeba provádět venku, aby zbytečně nedocházelo k vdechování výparů kyseliny, jež nesvědčí zdraví.

Při ředění nalévejte kyselinu do vody, v žádném případě neprovádějte opačný postup! Každopádně je potřeba v průběhu celé procedury používat ochranné rukavice a pro jistotu i ochranné brýle! Pozor, kyselina leptá!

Při rozkládání kapesníků v úlu je třeba dbát na toto:
1/ Umisťovat na nejvrchnější plodový nástavek, aby veškerý plod byl zasažen účinnou koncentrací ( kyselina především klesá dolů ).
2/ Kapesníky položit na krajní rámky nad meziplástové uličky ( bezplodové ). Pokud se nacházejí nad středem nástavku, může dojít k úhynu většího množství plodu v okolí ( řádově do vzdálenosti 10-20 cm ) od kapesníků. ( Na druhou stranu by mohlo dojít ke zvýšení účinnosti léčení. )
3/ Kapesníky rozložit tak, aby vytvářeli zhruba 0,5 cm vrstvu ( 3 nasáté nerozbalené kusy ). Kapesníky nechat složené!....význam: prodloužení doby léčení zpomalením odpařování, s tím spojené i zvětšení doby, kdy je dosažena žádaná koncentrace léčiva, která likviduje roztoče, ale neničí včely.

Je-li vám líto mačkání většího množství včel, jde tento problém vyřešit tím, že při pokládání nástavku nad kapesníky zhruba 10 s přidržíte daný nástavek +/-- 2 cm nad spodním. Včely jsou parami kyseliny vypuzeny ze spodních louček. Potom se nástavek položí.

Co se týká období léčení kyselinou, doporučuji aplikaci provést dvakrát v předjaří a dvakrát v podletí, pokud nebyl zimní spad vyšší než 1 roztoč na včelstvo a nebyla výjimečně teplá zima ( jako v roce 2007 ), kdy včelstva plodovala prakticky po celý rok. V opačné případě, také pokud dojde k reinvazi ( provádět varroamonitoring! ), se určitě vyplatí ošetřit včelstva dvakrát i v časném létě, v extrémním případě i na jaře. Tímto způsobem lze léčit prakticky po celý rok. Není se třeba obávat znehodnocení medu. Jedinou podmínkou je vhodná teplota. Předjarní ošetření má význam k dosažení inbredního stavu v populaci roztočů snížením jejich výchozího počtu, což má za následek utlumení jejich množivosti.

Účinnost této metody by měla být na úrovni FORMIDOLů ( 50% ). Jedna aplikace tedy nestačí, proto se v daném období provádějí dvě.

Tuto metodiku léčení jsem vyvinul minulý měsíc. Budu ji nadále zkoušet. Zatím jsem s ní spokojen.


S pozdravem...M. Václavek

větrají úl :-)

jak vykrast neci napad....

Buď rád a neblbni:-))

jak vykrast neci napad....
____________________________________________________________

Pane P. K., určitě Vaše metoda mi byla inspirací, podobně jako metoda G. Liebiga a další jiné. Ale nedá se říci, že je to totéž ( jiné místo aplikace, jiný způsob dávkování, jiný nosič kyseliny:papírové kapesníky......což je pouze z mé hlavy, není to ničí kopie ).

Pokud přesto máte pocit, že jsem ukradl Váš nápad, příště se řiďte anglickým příslovím ,,publish or perish,, ( = publikuj nebo zhyň ) a předběhněte mě svým nápadem.


S pozdravem...M. Václavek

Byl u mě na návštěvě včelař z NSR - léčí kyselinou a aplikuje ji Nassenheimerem. Na to by nebylo nic divného.
Ale on dá nahoru prázdný nástevk, na růmky položí fleec (nebo tak nějak to popsal) a na to dá plný odpařovač. Knot ale prostřihne tak, že jde dát našířku, vyčnívá ven z misky a dotýká se dolní hranou toho filce. Tím se mu to přes něj odpařuje nad celé plodové těleso.
Má Lnagstrothy 19cm.

Jak jsem koupil tak prodávám.

Karel

http://www.dokonalezeny.cz/partner-4377

Uvedl jste,že předpokládáte účinnost 50%.Z čeho tak usuzujete?Ze spadlých roztočů na podložce po léčbě?Uveďte prosím ještě a velmi mě to zajímá,jaké jste měl spady po této aplikaci a jaké jste měl přirozené spady mrtvých roztočů před použitm kyseliny v měsíci květnu a červnu.
Děkuji.
P.Zpěvák
Uh.Hradiště

MV metoda léčení:
Vaše metoda pane Václavíku je trochu "kostrbatá", ale pokud ji chcete vylepšit, podívejte se do německé publikace "Varroa unter Kontrolle", kde je vše dobře popsané sice ne s kapesníky, ale s použitím obyčejné žínky na mytí nádobí, s umístěním v různých místech v úlu, včetně dávkování, ale také s tímto postupem spojených úskalí, a to je m.j. i ztráta matky.
zdenek

Pane Václavku a ostatní,
proč se drbete pravou rukou za levým uchem - proč léčit KM tak složitě , nebezpečně, velmi pracně a o polovinu dráž a možná ani ne tak účinné jako Formidolem. Formidolová deska objednaná ZO stojí 6 Kč /dotace EU/ a vy musíte vynaložit na KM 12 Kč, kapesníčky 3 Kč, cestovné a čas při shánění něčeho, co není v obchodech běžné Můžete tak léčit, je to Vaše věc, ale ne všeobecně vhodný a rozumný návod pro včelaře.

Účinnost je odhadnuta na základě porovnání s ostatními léčebnými postupy. Spad po ošetření je u klasického léčení FORMIDOLy v porovnání s mojí metodou průměrně stejný.

Moje metoda není plně odzkoušena, takže lze očekávat nějaké inovace ( hlavně co se týče ředění, které by možná stačilo poloviční ). Ještě se nikdy mi nestalo, že bych přišel o matku při léčení kyselinou mravenčí, ať jsem ji aplikoval jakkoli.

Také chci letos vyzkoušet Mitegone. Na podzim se určitě ozvu jak jsem s experimenty dopadl.
Přeji málo roztočů!

S pozdravem...M. Václavek

V časopise Včelařství jsem se dočetl, že potřebujete obnovit včelstva.
> Pokud si vyřídíte všechny náležitosti s převozem, jsem ochoten darovat jedno
> včelstvo i se skleněným úlem, který jsem předváděl ve škole.
> Posílám obrázek.

Dobrý den, mile nás potěšila Vaše nabídka. Nikdy jsme včelstvo nepřeváželi, nevím, jaké papíry jsou zapotřebí a kde se shánějí. Úl by se nám moc hodil pro demonstraci života včel. Blíží se prázdniny, přemýšlím, jak by se k Vám někdo ze školy dostal. Kolega pojede k rodičům na Moravu 3. týden v červenci, bylo by to možné? O jakou se jedná rámkovou míru, abychom mohli včelstvo usadit? Děkuji a s pozdravem V. Halík

Formidolová deska objednaná ZO stojí 6 Kč /dotace EU/
_____________________________________________________________

Balení formidolových desek ( dva kusy po 6 Kč ) na včelstvo lze sehnat. Avšak já potřebuji letos na léčení svých včeltev 6 takových balení na každé včelstvo ( 6 léčení u 6-9 NN včeltev ), abych docílil žádaného efektu. Pochybuji, že takové množství jde sehnat s dotací.
To je důvod, proč se Formidolové desky snažím všemožně obejít, neboť z obchodní sítě je to pro mě předražený kus celulózy a igelitu naplnění trochou kyseliny.

Letos potřebuji roztoče ze včeltev pořádně vymýtit. Vloni na podzim se do mých včeltev dostalo plno roztočů, protože se nakazila reinvazí od souseda, kterému všechna včelstva odešla na varroázu.

najdete ji treba zde

http://www.lvbi.de/dok/varroa-unter-kontrolle.pdf

zdenek napsal(a):
> MV metoda léčení:
> Vaše metoda pane Václavíku je trochu "kostrbatá", ale pokud ji chcete
> vylepšit, podívejte se do německé publikace "Varroa unter Kontrolle", kde
> je vše dobře popsané sice ne s kapesníky, ale s použitím obyčejné žínky na
> mytí nádobí, s umístěním v různých místech v úlu, včetně dávkování, ale
> také s tímto postupem spojených úskalí, a to je m.j. i ztráta matky.
> zdenek
>
>

Ani u krajových včelstev, kde dochází k největšímu zalétávání, nepozoruji nadměrný spad. V průměru je to jeden až dva roztoči. Podobně jako jeden kolega jež dřive psal, jsem z této situace silně nervozní. Jak píšete loni byla situace jasná a přesto to dopadlo tak, jak dopadlo. Nechce se mi věřit, že díky úhynu téměř poloviny včelstev došlo i k velkému úhynu roztočů. Nechci být špatným prorokem, ale je možné, že se situace nějakým způsobem stabilizovala na únosné míře. Po zkušenostech z předchozích dvou let, možná hledáme roztoče za každým rohem.

Podobně lze tuto situaci pozorovat při odpoledním prvním proletu a zorientování mladušek - staré šíří vůni.

> Účinnost je odhadnuta na základě porovnání s ostatními léčebnými postupy.
> Spad po ošetření je u klasického léčení FORMIDOLy v porovnání s mojí
> metodou průměrně stejný.

> Moje metoda není plně odzkoušena, takže lze očekávat nějaké inovace (
> hlavně co se týče ředění, které by možná stačilo poloviční ). Ještě se

Hm, odpařování kyseliny mravenčí je jinak docela jednoznačný fyzikální jev.
Nejspíš už na to byly sestaveny tabulky, závislost koncentrace par kyseliny
na koncentraci kyseliny ve vodném roztoku, na teplotě i na vlhkosti ve
vzduchu, případně by to mělo jít s určitoz dostatečnou přesností pro léčení
vypočítat. Tím chci říct, že dohadovat se, že možná by stačilo poloviční
ředění, možná ne, nemít možnost přitom aspoň nějak změřit koncentraci
kyseliny v úlu, nevědět předem nic o závislostech rychlosti vypařování
kyseliny na koncentraci a teplotě, nesnažit se to zjistit a odhadovat
účinnost léčení jen podle spadu roztočů a podle toho, že nebyly ztráty matky
je dost amatérské. Každý chemik, který má zkoušku z fyzikální chemie, by to
měl být schopen říct. I když vlastně je to každého věc, jestli léčí účinně
nebo ne.
První pohled na nějaké grafy intenzity odpařování kyseliny mravenčí na
koncentraci kyseliny ve vodném roztoku by ukázaly. že aby byla v úlu
dlouhodobě dostatečná koncentrace par kyseliny na likvidaci varoa a
nepoškozovaly se včely, musí tam být něco, co postupně dávkuje stále novou
kyselinu z nějakého zásobníku někde, kde se ta kyselina odpaří. Takhle jsou
dá se říct vyrobeny formidoly a takhle fungují i úspěšné odpařovače.
Mimochodem lít kyselinu mravenčí při ředění do vody je úplně zbytečné, je to
úplně jedno, jestli se tato kyselina leje do vody nebo voda do kyseliny.
Předpis lít kyselinu do vody platí pro koncentrovanou kyselinu sírovou a
další 1 - 2 silné anorganické kyseliny. Tam se při ředění kyseliny vodou
uvolňuje tolik tepla, že první kapky vody dopadlé na kyselinu se okamžitě
zahřejí nad 100 st C a explozívně vypaří, přičemž kyselinu strhnou s
sebou.Koncentrovaná kyselina sírová litá do vody, aby se naředila třeba z 98
% na polovinu, se zahřeje z běžné teploty na 60 - 80 st C. Při ředění
kyseliny mravenčí žádné pozorovatelné teplo nevzniká a tudíž se může ředit
oběma způsoby.

Jinak pokud já bych chtěl na léčení ušetřit, okopíroval bych formidoly.
Vhodný savý papír na léčení by nejspíš šel sehnat z některých krabic v
supermarketech, když ne rovnou koupit a igelitových sáčků se prodává všude
plno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 24, 2008 9:08 PM
Subject: Re: MV aplikace HCOOH


> Účinnost je odhadnuta na základě porovnání s ostatními léčebnými postupy.
> Spad po ošetření je u klasického léčení FORMIDOLy v porovnání s mojí
> metodou průměrně stejný.
>
> Moje metoda není plně odzkoušena, takže lze očekávat nějaké inovace (
> hlavně co se týče ředění, které by možná stačilo poloviční ). Ještě se
> nikdy mi nestalo, že bych přišel o matku při léčení kyselinou mravenčí, ať
> jsem ji aplikoval jakkoli.
>
> Také chci letos vyzkoušet Mitegone. Na podzim se určitě ozvu jak jsem s
> experimenty dopadl.
> Přeji málo roztočů!
>
> S pozdravem...M. Václavek