Včelařská konference

Protože pak máš zaručeny vlastnosti matky, jaké má mít (je naděje, že
trubci, kteří jsou ze stejné linie oplodní tvoji vylíhlou matku téže linie a
dojde tím k utvrzení vlastností) (imbreeding nebo jak se to jmenuje). Jiná
linie může mít jiné vlastnosti.

Zdeněk Čejka
>
> Proč měnit jen za stejnou linii?
>

> -----Původní zpráva-----
> Od: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Odesláno: 19. května 2003 10:42
> Komu: Vcelarska konference
> Předmět: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek
> Důležitost: Nízká
>

>
> Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
> Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé
> spermie) a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se
> chování včelstva zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.

Kde(od koho) jsi takovou "mírnou" matku koupil.
Za odpověď díky.
Pavel Strnad

> -----Původní zpráva-----
> Od: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Odesláno: 19. května 2003 10:44
> Komu: Vcelarska konference
> Předmět: Re: Matky velice m írných včelstev - hledám chovatele matek
> -okrajove

> Např. je mi známo, že málo bodavé včely mají potlačený pud ochrany česna,
> takže jsou známy případy loupeží zničených včelnic takto velice mírných
> včelstev.

Jde o osobní zkušenost nebo o zprávy z doslechu?
Neznáš, prosím, chovatele mírných matek?
Za odpovědi díky.
Pavel Strnad

> -----Původní zpráva-----
> Od: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Odesláno: 19. května 2003 9:15
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

> Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za stejnou
> linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a stáli

Proč měnit jen za stejnou linii?

> jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
> žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
> smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to.

Nevíš, prosím, kde kolega koupil matky, které rozchvává.
Za odpověď díky.
Pavel Strnad

> Tento problém řeším už pár roků. Plot před včelstva pomůže, ale
> než naroste živý plot,
> tak musíš dát nějakou desku, nebo maskovací síť. 3 m není žádná legrace.

Sousedi jsou vzdáleni asi 50m od stanoviště za pozemkem souseda,
nicméně jsou na jih od stanoviště a i když mám česna směrována na západ
část včel ráda směřuje k jihu.

> Pokud máš v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v takovém
> prostředí mírné včely je problém.

Zatím se nesnažím matky chovat, pouze měnit,
abych okolí zamořil mírnými trubci.
Proto jsem loni v červnu všechny matky na stanovišti vyměnil za koupené
od pana Matuny z Radouně(kraj středočeský - seznam z Včelařství).
Včelky jsou daleko mírnější než byly, ale ne všechny.
Ty bodavější chci nahradit novými mírnými nebo ještě mírnějšími.

Rád bych se dožil toho, že když se půjdu podívat k česnů,
tak nebudu muset utíkat před útokem včelky na mou hlavu.

????????????????????????????????????????????????????????????----
Proto se snažím získat pozitivní, ale i negativní zkušenosti,
aby mi zušlechtění stanoviště netrvalo dalších X let.
(Samozřejmě předpokládám náhradu matkami pouze zakoupenými.)
----------------------------------------------------------------

> Oni prý (slyšel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou vitálnější.
> Tenhle případ mám v okolí já.
> Pak zbývá kupovat a vyměňovat.

Jsem na tom stejně.

Pokud jde o mapy v malém měřítku (v pátek mi došla domů) 1:10000 (tak
akorát) a nebo 1:5000 (možná už moc malé měřítko) podívej se na seznam
prodejen http://www.cuzk.cz/adr01/telmaps.html i zasílají na dobírku. A nebo
http://www.cuzk.cz se dočteš jak získat mapová díla v digitálním formátu.
Cena papírové verze je 50,-Kč za list mapy 1:10000 + 69,-Kč poštovné za
balík.
Tvůj dúvěrník už bude vědět, kde má kdo a kolik včelstev ve Tvém okolí. A
nebo si musíš dát tu práci a obejít všechny včelaře. :-)))
Jsem důverník sice jen chvíli, ale každého v mém úseku musím aspoň 5x za rok
navštívit a díky tomu vím, kde kdo má i včelstva.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Stou mapou jsem to myslel vážně a přemýšlím o tom už delší dobu. Ale je
fakt
> že z informací (katastry / hlášení), nemám ani jedno ani druhé.
> Nemyslím, že by to vyřešilo genetiku. Ale člověk by se podle toho aspoň
mohl
> zařídit.
> Když má soused jedno dvě všelstva , tak mu matky dám.
> Ale tam kdem mám ve městě včelstva vůbec nevím ani z organizase (až na pár
> vyjimek) kde má kdo včely.

Dobry den,
Jiz se blizi doba vytaceni a mne napadlo nahradit hlinikove konve
plastovymi. Nemuze to mit negativni vliv na chut ? Nejradeji bych pouzil
takove ty velke konve co je pouzivaji napriklad vodaci ( tusim ze maji asi 50
l). Vydel jsem je ted nedavno v jednom supermarketu za cca 500 Kc , coz mi
prislo rozumne, ale na dotaz, jestli jsou vhodne pro dlouhodoby styk s
potravinami na informacich rekli, ze netusi. Kdysi davno jsme je na chate
pouzivali na pitnou vodu.
Co sem videl tak bud se daji pouzivat ty hlinikove konve, ale hlinik jak jsem
cet s potravinami by se jiz pouzivat nemeli, nebo sudy 200 l, ale ty jsou na
mne nove celkem drahe (videl jsem je za cca 1500 Kc). Dale jsem jeste videl
takove plechovky u pana Lofelmana, ale tam se mi zase zdalo, ze kdyz mi 2x
spadnou, tak uz budou k nicemu.

Co pouzivate Vy ?

Honza

Mlouvám se za moji občasnou kritiku.
Ale bez kritiky není pokrok. Nic nenutí ka zamyšlení nad tím co člověk dělá.

Stou mapou jsem to myslel vážně a přemýšlím o tom už delší dobu. Ale je fakt
že z informací (katastry / hlášení), nemám ani jedno ani druhé.
Nemyslím, že by to vyřešilo genetiku. Ale člověk by se podle toho aspoň mohl
zařídit.
Když má soused jedno dvě všelstva , tak mu matky dám.
Ale tam kdem mám ve městě včelstva vůbec nevím ani z organizase (až na pár
vyjimek) kde má kdo včely.
Takže nejde ovlivnit nic.
Ani když si za vlastnosti mých matek můžu sám, tak to nezjistím a vynakládám
zbytečné prostředky na nákup odjinud!


Takže podle mého skromného názoru by pro mě tyhle informace určitý přínos
měly.
Jen na vysvětlenou.
Díky za váš čas.
Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 12:35 PM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


To jsem rád, že jste si "podali ruce" po drátě. Už jsem si myslel, že se
bude muset založit nová konference :-))))

Zdeněk Čejka
>
> Omluva též z mojí strany. Já tak pochopil váš předešlý přízpěvek. Asi to
> bylo nedorozumění.
> Arnošt
>
>
> Vazeny priteli,
> ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me
> takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil.
> Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
> Hezky den.
>

To jsem rád, že jste si "podali ruce" po drátě. Už jsem si myslel, že se
bude muset založit nová konference :-))))

Zdeněk Čejka
>
> Omluva též z mojí strany. Já tak pochopil váš předešlý přízpěvek. Asi to
> bylo nedorozumění.
> Arnošt
>
>
> Vazeny priteli,
> ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me
> takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil.
> Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
> Hezky den.
>

Omluva též z mojí strany. Já tak pochopil váš předešlý přízpěvek. Asi to
bylo nedorozumění.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 12:28 PM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

Vazeny priteli,
ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me
takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil.
Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
Hezky den.

Nezlote se pane Rousek, ale neumíš číst. Nebo čtete co chcete přečíst.
Nepsal jsem nic o tom, že by tam měly být plemena. To jste přimyslel.

Do ročního hlášení se povinně dává číslo katastru, kde je stabilní
stanoviště.
Geodetové v elektronické podobě mapy katastrů mají. Pochopitelně za peníze.
A udělat z toho aplikaci je jen technický problém. Na internetu je takových
aplikací dost.
Viz www.mapy.cz -
Pochopitelně jsou ty databáze za peníze.

Takže pane Rousku. Možná pěstujete včely o pár roků déle. A asi máte díky
tomu patent na rozum.

Nedělá mi problém uznat svou chybu, ale nevkládejte mi do úst vaše myšlenky.

Arnošt

Vazeny priteli,
ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil. Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
Hezky den.

Nezlote se pane Rousek, ale neumíš číst. Nebo čtete co chcete přečíst.
Nepsal jsem nic o tom, že by tam měly být plemena. To jste přimyslel.

Do ročního hlášení se povinně dává číslo katastru, kde je stabilní
stanoviště.
Geodetové v elektronické podobě mapy katastrů mají. Pochopitelně za peníze.
A udělat z toho aplikaci je jen technický problém. Na internetu je takových
aplikací dost.
Viz www.mapy.cz -
Pochopitelně jsou ty databáze za peníze.

Takže pane Rousku. Možná pěstujete včely o pár roků déle. A asi máte díky
tomu patent na rozum.

Nedělá mi problém uznat svou chybu, ale nevkládejte mi do úst vaše myšlenky.

Arnošt

Nezlote se pane Rousek, ale neumíš číst. Nebo čtete co chcete přečíst.
Nepsal jsem nic o tom, že by tam měly být plemena. To jste přimyslel.

Do ročního hlášení se povinně dává číslo katastru, kde je stabilní
stanoviště.
Geodetové v elektronické podobě mapy katastrů mají. Pochopitelně za peníze.
A udělat z toho aplikaci je jen technický problém. Na internetu je takových
aplikací dost.
Viz www.mapy.cz -
Pochopitelně jsou ty databáze za peníze.

Takže pane Rousku. Možná pěstujete včely o pár roků déle. A asi máte díky
tomu patent na rozum.

Nedělá mi problém uznat svou chybu, ale nevkládejte mi do úst vaše myšlenky.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 11:57 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek



Vis ja jsem si pri Tvych slovech predstavoval tu mravenci praci nadseneho
funkcionare, ktery obchazi celou ZO s 1 800 vcelstvy a zjistuje puvody matek
a provadi jejich mapovani na www. Dle mych zkusenosti je nekdy i problem v
nekterych obvodech ci ZO provest vyplatu a kvalitni osetreni. Dovedes si
predstavit takoveho nadsence ve vsech ZO? Ja jsem navrhoval na zasedani UV
CSV sehnat za okres zodpovednou osubu zpracovani evidenci ZO na PC. Jeste
ted se vsichni smeji. Proste jsem byl ubezpecen, ze tato doba jeste
nenastala. A Ty by jsi chtel plosne umisteni vcelstev v mape s identifikaci
matek...........
Hezky den.
Tak tohle je sice zlomyslnost ale je je to pravda.
Ale je vidět, jek se chytají ti co se cítí, že by se jich to mohlo týkat.



Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Není a nebude - pokud to nebude nařízeno. Těžko bych dostal ze včelaře,
který má 70 roků a včelaří tak jak tak, kterou linii pěstuje. Už slyším jeho
odpověď: no já nevím, co tam je to tam je, já matky neměním apod.

Zdeněk Čejka
>
> Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
> jsou včely.
> Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
> vyskytuje.
> To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
> Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?
>

Vis ja jsem si pri Tvych slovech predstavoval tu mravenci praci nadseneho funkcionare, ktery obchazi celou ZO s 1 800 vcelstvy a zjistuje puvody matek a provadi jejich mapovani na www. Dle mych zkusenosti je nekdy i problem v nekterych obvodech ci ZO provest vyplatu a kvalitni osetreni. Dovedes si predstavit takoveho nadsence ve vsech ZO? Ja jsem navrhoval na zasedani UV CSV sehnat za okres zodpovednou osubu zpracovani evidenci ZO na PC. Jeste ted se vsichni smeji. Proste jsem byl ubezpecen, ze tato doba jeste nenastala. A Ty by jsi chtel plosne umisteni vcelstev v mape s identifikaci matek...........
Hezky den.
Tak tohle je sice zlomyslnost ale je je to pravda.
Ale je vidět, jek se chytají ti co se cítí, že by se jich to mohlo týkat.



Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Tak tohle je sice zlomyslnost ale je je to pravda.
Ale je vidět, jek se chytají ti co se cítí, že by se jich to mohlo týkat.

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 11:20 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

To je zajímavé co říkáte příteli.
Potom je zřejmě naprostá pitomost uvádět jako charakteristickou vlastnost
při výběru mírnost?
Když chcete chovat bodavá včelstva, tak si je mějte. Asi máte dost peněz
na stavění vysokých barier se sousedy. Já osobně si ale chci svoji zahradu
užít i jinak než bych tam musel chodi ve skafandru, protože mají včely
žihadla.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 10:44 AM
Subject: Re: Matky velice m írných včelstev - hledám chovatele
matek -okrajove


>
> Podle mě by měl být trend moderního včelařství šlechtit mírné linie. Nejen
> a snadněji pracuje!
>
> Podávat bodavé potvory s tím že mají dobré výnosy je podle mě lež a
> sprosťárna.

Příteli, dovolím si zde silně nesouhlasit. Nevím, jaké máš vědomosti o
chovu a o genetice, ale Tvé dopisy mi naznačují, že pouze okrajové.

Např. je mi známo, že málo bodavé včely mají potlačený pud ochrany česna,
takže jsou známy případy loupeží zničených včelnic takto velice mírných
včelstev.
A tak podobně. Takže ono to šlechtění není nic triviálního a tak
zjednodušuvat, jak píšeš Ty, - chovejte prostě nebodavé včely - to nejde.
Ať chceme, či nechceme, pořád ještě příroda má své slovo a to slovo v
tomto případě říká "včelo, máš žihadlo a to se používá takhle" ...

Nutno uvážit, že nejen včelař, ale i jeho "konzumní soused" má svá práva,
která začínají práve třeba u jeho plotu, ale včely o tom dost dobře poučit
nejde. Je třeba aby včelař byl ochoten přijmout svůj díl zodpovědnosti a
uznal i to, že někdo se včel prostě bojí.

Zdraví PP.

m jsme
:>si hrali s virgulemy a presne pod tim ulem vede nakej pramen
:>, nebo geop.
:>zona. Toto ma mozna vliv taky.
:>
:>Honza


To je bomba! To mě nenapadlo. Já to mám taky svázaný s místem, ale zatím jsem tomu nepřikládal význam.
Díky
Eman

Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 10:44 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


No jo, ale to musí být ta nová vložená matka oplodněná nebodavými trubci.

Zdeněk Čejka

> Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
> Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie)
> a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva
> zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.
> Eman

Dne po 19. květen 2003 10:42 Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie)
> a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva
> zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily. Eman
Dobry den,
toto mohu potvrdit, take se mi po vymene matky vcelstva (kterym jsem interne
rikal suchy zip) sklidnila. Jestli nahodou mimo genetiku a jine vlivy okoli
bodavost neovlivnuje i materi latka.
Na stanovisti mam vsechny (tj 7.) vcely nebodave vyjma jednech, kde jsem za 3
roky meho vcelareni zjistil , ze na tom miste jsou bodave vzdy. Se synem jsme
si hrali s virgulemy a presne pod tim ulem vede nakej pramen , nebo geop.
zona. Toto ma mozna vliv taky.

Honza

No jo, ale to musí být ta nová vložená matka oplodněná nebodavými trubci.

Zdeněk Čejka

> Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
> Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie)
> a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva
> zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.
> Eman

>
> Podle mě by měl být trend moderního včelařství šlechtit mírné linie. Nejen
> a snadněji pracuje!
>
> Podávat bodavé potvory s tím že mají dobré výnosy je podle mě lež a
> sprosťárna.

Příteli, dovolím si zde silně nesouhlasit. Nevím, jaké máš vědomosti o
chovu a o genetice, ale Tvé dopisy mi naznačují, že pouze okrajové.

Např. je mi známo, že málo bodavé včely mají potlačený pud ochrany česna,
takže jsou známy případy loupeží zničených včelnic takto velice mírných
včelstev.
A tak podobně. Takže ono to šlechtění není nic triviálního a tak
zjednodušuvat, jak píšeš Ty, - chovejte prostě nebodavé včely - to nejde.
Ať chceme, či nechceme, pořád ještě příroda má své slovo a to slovo v
tomto případě říká "včelo, máš žihadlo a to se používá takhle" ...

Nutno uvážit, že nejen včelař, ale i jeho "konzumní soused" má svá práva,
která začínají práve třeba u jeho plotu, ale včely o tom dost dobře poučit
nejde. Je třeba aby včelař byl ochoten přijmout svůj díl zodpovědnosti a
uznal i to, že někdo se včel prostě bojí.

Zdraví PP.

:>S tímhle problémem bodavosti mám dotaz.
:>Je možné, že má ještě v tomto období vliv na chování a
:>bodavost strážkyň na
:>česnu přezimující genereace včel?
:>Myslím, že by měla už v téhle době být z úlu pryč. A že notabene by se
:>neměly přezimující včely vyskytovat mezi strážkyněmi.
:>Ptám se proto, že mám jednu matku, kterou jsem u jedněch
:>bestií bodavých
:>měnil až v polovině srpna, ale útočí na mě opět ve
:>vzdálenosti skoro deset
:>metrů od česna.

Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie) a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.
Eman

Když pročítám stará včelařství, tak se tam dá dočíst, že se zakládaly chovné
okrsky,
kam se daly matky dovézt k oplodnění? Trubčí včelstva se pak vybírala z
dobrých včelstev.
Nepřeceňuje se v tomhle smyslu inseminace, že se od těchto metod upustilo,
nebo se dnes prostě včelaři nedokážou domluvit, protože si každý chrání svůj
píseček?
Mělo by to v téhle době a v Česku smysl?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Veselý Emanuel Ing." <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 9:55 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


:> Případně, poradí někdo jak postupovat
:>k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Tento problém řeším už pár roků. Plot před včelstva pomůže, ale než naroste
živý plot,
tak musíš dát nějakou desku, nebo maskovací síť. 3 m není žádná legrace.
Pokud máš v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v takovém prostředí mírné
včely je problém.
Oni prý (slyšel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou vitálnější.
Tenhle případ mám v okolí já.
Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
S tím má taky jednu špatnou zkušenost. "Do žen a do melounů se nevidí."
Eman

S tímhle problémem bodavosti mám dotaz.
Je možné, že má ještě v tomto období vliv na chování a bodavost strážkyň na
česnu přezimující genereace včel?
Myslím, že by měla už v téhle době být z úlu pryč. A že notabene by se
neměly přezimující včely vyskytovat mezi strážkyněmi.
Ptám se proto, že mám jednu matku, kterou jsem u jedněch bestií bodavých
měnil až v polovině srpna, ale útočí na mě opět ve vzdálenosti skoro deset
metrů od česna.
Ostatní včelstva jsou stejného původu a jsou relativně mírné. Ikdyž taky ne
beránci :o).

Podle mě by měl být trend moderního včelařství šlechtit mírné linie. Nejen s
ohledem k sousedům a myslím, že podle toho kdo se na dědiny stěhuje z měst a
není zvyklý živutu a vztahům na vesnici, ale i proto, že většina lidí na
vesnici dnes žije konzumně a nemá k té vesnici a přírodě moc vztah (opět až
na výjimky). Myslím, že se vztahy to bude čím dál horší.
Za druhé má každý stále míň času a určině se s nebodavými včelstvy rychleji
a snadněji pracuje!

Podávat bodavé potvory s tím že mají dobré výnosy je podle mě lež a
sprosťárna.
Pokud mi velkovčelař prodá bodavou matku, byť F1 (nebo prvního potomka
šlechtěné volně pářenou) a je bodavá, tak jaké má potom na stanovišti
ostatní včelstva a jak se stará o plemenitbu trubčích včelstev když není
schopen přečíslit svými mirnými trubci ty od dejmetomu amatérů (ikdyž se sám
též za amatéra považuju).

Znovu se ptám! Jakým způsobem se schvalují chovy různých stupňů! Jak se
testují parametry jejich produktů.
Ať už je to stabilita nových linií, nebo u rozchovných stanic, zda někdo
skutečně testuje doprovodné vlastnosti nebo to schválí nějaký úředník na
základě nějaké statistiky podané pěstitelem?

Na co potom rozmnožovací chovy, když nedokážu zajistit aspoň minimum
kvality.
Jaká je v tomto směru nabídka např. v Německu? Nebo v Americe? Pokud něco
chci prodat, tak snad musím nějakým způsobem garantovat, co prodávám !?

Já osobně jsem k tomu, co mi o vlastnostech svých včel kdokoli cokoli říka
dost skeptický.
Až na pár ověřených vyjimek.

Arnošt


----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 9:15 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


Pokud jsou problémy se sousedy, řeš to vysokým živým plotem směrem k
sousedům a před česna úlů (3-4 m). Včely naberou výšku ještě před přeletem
na cizí pozemek i na tvůj ... Mám to taky tak v úmyslu. A do doby než plot
vyroste, tak alespoň nějaké hrazení.
Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za stejnou
linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a stáli
jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to. A já, i když mám od
něho matečníky z loňska a matky se mi podařilo odchovat, tak zatím žádný
výrazný pokrok necítím. Ale to chce asi čas a neměnit linii. Taky záleží na
momentálním počasí, snůšce a ostatním okolnostem, že jsou včely útočné ...

Zdeněk Čejka
>
> Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
> majícího velice mírný chovný materiál.
>

:> Případně, poradí někdo jak postupovat
:>k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Tento problém řeším už pár roků. Plot před včelstva pomůže, ale než naroste živý plot,
tak musíš dát nějakou desku, nebo maskovací síť. 3 m není žádná legrace.
Pokud máš v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v takovém prostředí mírné včely je problém.
Oni prý (slyšel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou vitálnější.
Tenhle případ mám v okolí já.
Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
S tím má taky jednu špatnou zkušenost. "Do žen a do melounů se nevidí."
Eman

Pokud jsou problémy se sousedy, řeš to vysokým živým plotem směrem k
sousedům a před česna úlů (3-4 m). Včely naberou výšku ještě před přeletem
na cizí pozemek i na tvůj ... Mám to taky tak v úmyslu. A do doby než plot
vyroste, tak alespoň nějaké hrazení.
Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za stejnou
linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a stáli
jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to. A já, i když mám od
něho matečníky z loňska a matky se mi podařilo odchovat, tak zatím žádný
výrazný pokrok necítím. Ale to chce asi čas a neměnit linii. Taky záleží na
momentálním počasí, snůšce a ostatním okolnostem, že jsou včely útočné ...

Zdeněk Čejka
>
> Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
> majícího velice mírný chovný materiál.
>

Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
majícího velice mírný chovný materiál.

Mám problémy se sousedy a také proto se již
několik let snažím přeměnit své stanoviště
včelstev na stanoviště velice mírných a nerozbíhavých včelstev.
Nevěřícně jsem vyslech vyprávění zkušeného včelaře,
který na exkurzi v Rakousku viděl hrající si děti
před česny úlů stanoviště velkovčelaře.
(Je vůbec možné takto mírné matky u nás sehnat?)

Loni jsem vyměnil všechny matky za nové,
které byly deklarovány a doporučovány jako mírné.
Přesto nyní vždy při pozorování česen(asi ze 3m)
na mě alespoň jedna včelka zaútočí.
Rovněž při klepnutí do úlu (rozepření nástavků)
se včelky znatelně rozruší.

Případně, poradí někdo jak postupovat
k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Za případné odpovědi díky.
Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Také zdravé, pilné a hodné včelky.

Pavel Strnad

> Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
> stanoviště.

To není můj případ !

jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla mozna obdoba
boje s komary v jizni americe, kdy jsou do prirody vypousteni ozareni
samecci. k pareni dochazi, ale k oplodneni a lihnuti prezitischopneho
potomstva uz ne. co na to odborni pracovnici csv?
zdravim,
pavel hrabak

Pro celkový přehled co se kde píše o včelách
jsem poslal naskenovanou stránku s článkem
z Pardubických novin ze soboty 3.5.2003.
http://www.vcely.or.cz/files/
(Odkaz umístěn na konci kapitoly "Soubory ke stažení".)
V článku jsou mimo jiné i informace o výkupu medu Včelou Předboj za 100 Kč/kg.
zdraví
Eman

Prosím Vás, chtěl bych se zeptat jestli někdo neví jak se jmenuje ta vyhláška, která přímo vymezuje parametry prostor určených pro zacházení s potravinami(medem)?např. omyvatelné stěny až do výšky 2m atd.Předem děkuji.

>2. Jak je to se šlechtěním jednotlivých linií na odolnost varroáze?
>Jistě se v tom dělají nějaké výzkumy a jsou z toho výstupy -
>publikace atd. Dá se to někde sehnat, případně mohl by někdo z
>výzkumu do konference alespoň stručně zprostředkovat případné
>novinky?

Chystám se právě o tom napsat článek do Včelařství, ale sezóna mi nedovoluje
to dokončit, tak až po ní. Vlastně to budou dva články charakteru kompilace
(výběr z odborných článků - separátů) - jeden o odolnosti včel proti
infekčním chorobám a druhý o selekci na varroarezistenci. Všechny práce o
varroarezistenci jsou ale anglicky, převážně ve vědeckých časopisech.

Jen velmi stručně k těm novinkám pokud jde o varroarezistenci:
- Tzv. grooming (aktivní ničení - poškozování roztočů včelami) se ukazuje
být skoro neužitečný pro selekci, protože u naší medonosné včely je to
vlastnost málo vyvinutá a s malou genetickou variabilitou a hlavně velmi
nízce dědivá.
- Čistící instinkt včel částečně souvisí i se schopností včel odstranit s
plodového plástu ty kukly, v nichž se nachází samička varroa s jejím
potomstvem. Ikdyž jsou to kukla živé, včely některé z nich odvíčkují a
odstaraní. Samička varroa to sice nejspíš přežije, ale její potomstvo se
nedovyvine. Zároveň se samičce varroa "odečte" jeden plodový cyklus, obvykle
totiž má za život 3 takové cykly, kdy plodí potomstvo na plodu. Popsanou
schopnost mají včely v různém stupni a podle německých výzkumníků je
genetická korelace mezi čistícím pudem (odstarňováním mrtvého plodu) a
vyklízením roztoči napadených kukel dost vysoká, a to 0,61. Včely touto
cestou brzdí rozvoj varroázy.
- Schopnost včel potlačovat množení roztočů. Anglicky tuto schopnost nazvali
"Suppression of Mite Reproduction Trait" (zkráceně SMRT), česky je to možno
vyjádřit asi jako "vlastnost potlačování množení roztočů". V některých
včelstvech se totiž roztoči nejsou schopni množit tak úspěšně jako v jiných.
Projevuje se to hlavně ve dvou směrech - tak, že samička na kukle uhyne,
nebo sice neuhyne, ale nemá žádné potomstvo (nenaklade vajíčka). Neví se
přesně, čím je to způsobeno, ale je zřejmé, že je to vlastnost (schopnost)
včel, nejspíš nějaká fyziologická. Nejvíce v bádání tímto směrem postoupili
výzkumníci v USA (Harbo aj.) - našli včelstva, kde % nereprodukujících
samiček je až 66 %, zatímco většina včelstev neselektovaných má tento podíl
okolo 15 %.
Tento posledně uvedený směr je slibný pro hlednání varroarezistentních včel,
metodika je ale dost pracná a hlavně vyžaduje poměrně dost napadená
včelstva. Harbo a spol. ve svých pokusech měli včelstva v létě (červenec -
srpen) s několika sty až skoro 3000 roztoči, aby vůbec mohli vlastnost SMRT
změřit. V našich včelstvech je ale nejčastěji jen pár desítek až stovek
roztočů, takže je obtížné vyhodnotit % nereprodukujících samiček...

K. Čermák

> Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní,
psal
> mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor,
resp.
> plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
> Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu,
nevadí,
> že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky
včelám
> náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
> pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
> nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce.
A
> tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
> přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
> zimování a jaro.
>
> K. Čermák

Uváděné skutečnosti potvrzuje i moje zkušenost se včelařením v čejkově
ležanu na r.m 42x33 cm.
Tedy nezávisle na běžně známých typech úlů.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2003 8:04 AM
Subject: Dotaz k plodišti 42x36 (př. Čermák)

> > mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> > včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
> >
> > Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco
jiného
> > zeptat, napište.
> > K. Čermák
>
> Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:
>
> V posledních článcích přítele Boháče (např.
> http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
> kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
> hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
> plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.
>
> Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
> včelaře.
>
> Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
> větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
> jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?
>
> Děkuji za odpověď a přeji vše dobré
>
> J. Čáp

Ano, chtěl jsem hlavně dát možnost včelstvům rozvíjet se na velké nedělené
ploše a sledovat, nakolik jim to bude (nebo nebude) svědčit ve srovnání s
ostatními včelstvy, jež jsou v nízkonástavkových Optimalech. Jeví se mi, že
pro zimování je to jedno, zda je prostor úlu vysoký (36 cm) nebo složený z
několika (2-3) nízkých nástavků. I v sezóně se včelám na vysokém plástu
daří, horší je to ale pro nás včelaře - problém s obměnou díla, váhou
nástavku aj.

Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní, psal
mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor, resp.
plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu, nevadí,
že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky včelám
náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce. A
tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
zimování a jaro.

K. Čermák

Jen upřesnění - Vigor není kraňka z Podkarpatské Rusi (snad lépe se říká
Zakarpatská Ukrajina). Je to nově vytvořený kmen kombinací více výchozích
kmenů nebo linií kraňky. Zakarpatská kraňka, tedy Vučko, je v něm také
použita, ale jen podílem.

K. Čermák


> Odpověď na dotaz:
> Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
> Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
> Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
> Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
> Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
> Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
> Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
> Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici

Inseminovaná matka (a její včelstvo) je v nevýhodě ze tří důvodů, dva jste
zmínili:
1. Vliv dvou narkóz - prvá při inseminaci a druhá po inseminaci. Dříve se
matky narkotizovaly dlouho, 10+10 minut, později 5+5 minut.
Teď víme, že stačí první narkóza do 3 minut (tolik trvá inseminace matky) a
druhá 1-2 minuty - to je pro ně tedy podstatně šetrnější. Takové ins. matky
máme v běžných produkčních včelstvech a pokud je kvůli něčemu nevyřadíme
nebo je včely nevymění samy, klidně se dožívají 3, někdy i 4 let. Tedy je to
určitý důkaz toho, že krátká narkóza matkám nevadí tolik, jak by se dalo
očekávat. Zřejmě i dřívější špatné zkušenosti s životností matek byly na
vrub dlouhých narkóz.
2. Inbríding (příbuzenská plemenitba) jejího včelstva. Ale ne každá matka se
inseminuje příbuzensky. V malé míře inbríding nevadí, tj. do 15 až 20 %. Na
evidenčním lístku každé ins. matky od nás (z PV Zubří) je koef. inbrídingu
budoucího včelstva matky napsán. Jen málo která matka od nás má ovšem vyšší
inbríding než 25 % (umíme ho předem vypočítat a tak vybíráme kombinace matek
a trubců dávající nižší koef. inbrídingu).
Pozn.: Na některé vlastnosti dokonce inbríding působí příznivě - jsou to ty
s vyšší dědivostí, např. čistící instinkt.
3. Geneticky homogennější včelstvo. Protože se matka obvykle inseminuje
trubci od jedné matky trubců, jsou si všechny včely více vzájemně příbuzné
než při volném páření, kdy je každý trubec z jiného včelstva.
Polyandrie a páření matky volně mimo úl je opatření přírody s cílem zpestřit
geneticky potomstvo matky, to je pak ve výhodě - má širší možnosti adaptace
na rozmanité podmínky prostředí, kde populace včel žije a jemuž se musí
stále přizpůsobovat (přírodní výběr). Člověk - chovatel toto obchází a ve
včelstvu je tak menší genetická pestrost - to může vadit i v rámci jednoho
včelstva (nejen v rámci populace) - zmenšení síly a výkonu aj. Jsou to
složité vztahy mezi včelami, studují se, něco se o nich ví, ale stále
málo...
Na dokreslení uvedeného: Ve včelstvu s volně pářenou matkou jsou sestry
některé geneticky podobné (koef. příbuznosti) z 0,75 a některé 0,25, v
průměru asi 0,30, a ve včelstvu s matkou inseminovanou jsou některé včely
navzájem s koef. 0,75 a jiné 0,50, v průměru 0,52. Více se můžete dozvědět
v právě vycházejícím seriálu ve Včelařství "Příbuzenské vztahy u včel",
právě uvedené hodnoty příbuznosti budou popsány podrobněji v 7. a hlavně 9.
části.

Souhrnně mohu říci, že inseminované matky proti volně pářeným jsou v
nevýhodě. Včelstva s ins. matkami mohou o něco zaostávat, ale rozdíl je malý
(a je možné, že ho zmenšuje vyšší kvalita - lepší geny od nainseminovaných
trubců). Aspoň o matkách od nás si to troufám tvrdit. Chtělo by to i nějaká
čísla, třeba srovnání medných výnosů - někdy to spočítám za pár let zpět.
Nepřímou podporou toho tvrzení je, že ve většině včelstev máme matky
inseminované, a to momentálně v 93 včelstvech ze 100.

K. Čermák


>> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
>> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
>>plemenidba atd.

>No může to být inbrední deprese z příbuzenské plemenitby, ovšem
>inseminovaná matka je především genetický zdroj, aby sis od ní
>odchoval svoje linie, těžko po ní můžeš chtít nějaký výnos, to je
>základní nepochopení. Už proto, že inseminace a narkózy jsou poměrně
>značný zásah do zdravotního stavu matky. Vždycky bude lepší přirozeně
>spářená matka než inseminovaná, ale inseminace je jediný způsob, jak
>mít pod kontrolou, s čím se spářila.

No proti zvapenateni to asi muze fungovat, ale rekl bych ze bude mit
ve vcelstvu dost dlouhy polocas a najdou mu to v medu.
Formidol bude fungovat urcite stejne, navic ma jednodussi aplikaci.
Jirka

Dne 14 May 03, v 8:01, Janura Stefan napsal(a):

> Telefonoval som mu a povedal ze ten "dedo" to pouziva proti vapenateneniu a
> kliestikovy a ze to zabera.
>
> Tak neviem. Preto sa pytam aj ja.
>
> Pista
>
>
> > No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
> > tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
> > A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
> > Jirka
> >
>

Telefonoval som mu a povedal ze ten "dedo" to pouziva proti vapenateneniu a
kliestikovy a ze to zabera.

Tak neviem. Preto sa pytam aj ja.

Pista


> No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
> tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
> A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
> Jirka
>

Sám jsem tento způsob již také zavrhl. To z několika důvodů,
1) V nástavkových úlech se dostávat do spodního dílu není žádný med
2) Některé práce nám dokazují škodlivost tohoto jednání, Trubci totiž
udržují teplo v úle je-li jich tam málo musí doma topit létavky.
3) Upřednostňování trubčiny před dělničím plodem je prý zanedbatelné
vzhledem k jejich poměru v úlu.

Pepan

-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:25 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: trúbči plod - likvidácia

Proč snižovat počet trubců z jiného důvodu, než vyřezávat trubčinu za
stavebního rámku, jako snižování varoázy?
(Ikdyž jsem tuším v překladech četl, že to není zase tak jisté, s tím,
že
trubčinu varoa upřednostňuje a že by jí v normálním plodu nebylo taky
dost).
Zajímalo by mě, jaký praktický význam by mohlo mít takové snižování
trubců.
Já osobně bych nic takového nedělal. Trubci mají ve včelstvu spoustu
jiných
funkcí než jen oplodnění matky.
Pokud by to včelstvo bylo bodavé a pěstoval bys matky, tak by to význam
mělo
... Ikdyž soused s jeho trubci s eventuálně bodavých včel ti tvůj
genetický
zámměr tak jak tak ovlivní.
Takže tohle počínání nechápu.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:06 PM
Subject: trúbči plod - likvidácia



Nazdar

Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s
trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev
a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou
- jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako
prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad
klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety
zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť
budem vďačný.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Speciálně pan Zelený (jeden z výrobců Langstrotu viz. www.n-vcelari.cz) má i
v nabídce ( a pokud vím tak to na včelnici provozuje) speciální nástavek na
trubčinu, který dává jako nejspodnější na podmet.
Funkčně jsem to bohužel neviděl, ale vím, že o tom přednášel.
Podle mě to má dvě funkce. Jednak vyřezávání a varoaprevenci a má to držet
matku ve spodních patrech, kde ji trubčina přitahuje k zakladení. Čímž
podporuje při včelaření bez přížky to, že matka nebude klást v medníkových
nástavcích.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:42 PM
Subject: RE: trúbči plod - likvidácia


No, ono je to způsobeno opravdu propagací názoru, že roztoč varroa napadá
hlavně trubčí plod. A když si pročtete Včelařství, tak tuším někde v
kalendáriu psal jeden z autorů, že nechá záměrně stavět trubčinu v podmetu a
pak, až to matka zaklade a včely zavíčkují, tak ji odstraní. Tak možná to
někdo chápe, že je dobré trubčinu likvidovat všude. Samozřejmě, že když
včely nestaví trubčinu a je tedy trubčina pouze na plástech, tak to nějaký
ten význam pro snížení roztočů bude mít. Ale každopádně bych taky všechno
nerušil ...

Zdeněk Čejka

> Takže tohle počínání nechápu.
>
> Arnošt

No, ono je to způsobeno opravdu propagací názoru, že roztoč varroa napadá
hlavně trubčí plod. A když si pročtete Včelařství, tak tuším někde v
kalendáriu psal jeden z autorů, že nechá záměrně stavět trubčinu v podmetu a
pak, až to matka zaklade a včely zavíčkují, tak ji odstraní. Tak možná to
někdo chápe, že je dobré trubčinu likvidovat všude. Samozřejmě, že když
včely nestaví trubčinu a je tedy trubčina pouze na plástech, tak to nějaký
ten význam pro snížení roztočů bude mít. Ale každopádně bych taky všechno
nerušil ...

Zdeněk Čejka

> Takže tohle počínání nechápu.
>
> Arnošt

Proč snižovat počet trubců z jiného důvodu, než vyřezávat trubčinu za
stavebního rámku, jako snižování varoázy?
(Ikdyž jsem tuším v překladech četl, že to není zase tak jisté, s tím, že
trubčinu varoa upřednostňuje a že by jí v normálním plodu nebylo taky dost).
Zajímalo by mě, jaký praktický význam by mohlo mít takové snižování trubců.
Já osobně bych nic takového nedělal. Trubci mají ve včelstvu spoustu jiných
funkcí než jen oplodnění matky.
Pokud by to včelstvo bylo bodavé a pěstoval bys matky, tak by to význam mělo
... Ikdyž soused s jeho trubci s eventuálně bodavých včel ti tvůj genetický
zámměr tak jak tak ovlivní.
Takže tohle počínání nechápu.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:06 PM
Subject: trúbči plod - likvidácia



Nazdar

Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s
trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev
a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou
- jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako
prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad
klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety
zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť
budem vďačný.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Nazdar

Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s
trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev
a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou
- jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako
prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad
klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety
zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť
budem vďačný.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
Jirka


Dne 13 May 03, v 11:00, Janura Stefan napsal(a):

> Zdravicko
>
>
> Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou (?) a
> nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam vediet?
>
> Dakujem
>
>
> Pista

Neviem. Preto ten otaznik. Ja to nepouzivam. Ze mu to poradil nejaky stary
vcelar.

Pista


> Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ?
>
> Zdravi PP.
>
>
> > Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou
> > (?) a
> > nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam
> > vediet?
> >

Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ?

Zdravi PP.


> Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou
> (?) a
> nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam
> vediet?
>

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 565353127 (*111)
http://www.dup.cz
mail: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Zdravicko


Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou (?) a
nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam vediet?

Dakujem


Pista

autobaterie 12V je dobrá i pro jiné účely. Napájím z ní i 12VAKUSROUBOVAK -
vyřezal jsem si z dřevěného špalíčku náhradu za část akumulátoru a připojil
ve správné polaritě bílou dvoulinkou LSY 2x1. Levné akuvrtačky mají nízkou
cenu hlavně proto, že mají nekvalitní NiCd články. Asi dvakrát za sezonu
autobaterii odvezu nabít ( před vytáčením medu ). Jinak z ní zatavuji
mezistěny ( letos bez nabíjení 120ks - spotřeba proudu je nepatrná a to jsem
ji nabíjel naposled někdy napodzim).
Dobré je udělat si na ní nosič ( ze dvou prken ve tvaru L ) a dvou popruhů,
nebo provazů jako ucha tašky. Dobře se pak dá odněst k nabití. Do stojny
toho L přidělat samičku autozásuvky a pak lze připojit jak pohon medometu,
akuvrtačku, přenosné světlo, vodiče na zatavení mezistěn ( na konci opatřené
malými "krokodýlky" z prodejny elektronických součástek ).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat
>mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to
>nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi
>nikdy jinak delat nebudu.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003

S tím souhlasím a dodávám: protože mne přelarvování baví ( narozdíl od
drátkování a zatavování mezistěn ) tak obvykle do medníku každého včelstva
vkládám počátkem května 10 matečníkových misek s jednodenními larvičkami.
Myslím, že je to docela pracovně nenáročný prostředek na potlačení rojové
nálady včel ( působí jako odsavač přetlaku mateří kašičky- tudíž se s ní
nekrmí vzájemně včely). Tam, kde po několika dnech zjistím, že byly
matečníky přijaty mám postaráno o matečníky do oplodňáčků, nebo jako zdroj
mateří kašičky pro přelarvování kvalitního plemene ( např. od inseminované
matky ). Tak si kontroluji rojovou náladu včelstev jen tím, že rozeberu a
půjčím si plást nejmladšího plodu třeba jen z jediného včelstva. Pak obvykle
nastane u mne snůška z řepky a sběrací pud dočasně vítězí nad rozmnožovacím.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi
>zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru).
>Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003

Dne 13 May 03, v 19:39, Bronislav Gruna napsal(a):
PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce
> do rojení.

Tak to máš štěstí, my už 1.5. museli jedny přesvědčovat, že zakládat
misky není dobrý nápad. Dostaly ob plást mezistěnu, za týden všechno
postavený a zakladený, stavební rámek ze tří čtvrtin postavený...
O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi
zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru).
Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.

Jirka L.

Na znojemsku uľ končí řepka a začíná kvést akát. Myslí¨m ze by mohla být vynikající snůąka. Akát má nasazeno mimořádně bohatě a předpověd počasí vypadá taky slibně (ochlazení by mělo být krátké)). Snůąka začne asi od pátku. Kde byla řepka v doletu, tam jsou medníky plné. Na jednom stanoviąti řepku nemám a po odkvětou pampeliąek tam byla bída, včely bez zásob. Jel jsem tam po týdnu krmit a koukám, v mednících asi 10 kg přínos - z jírovce. Létavky, co sbírají na jírovci jsou na hlavě a hrudi červené od pylu, podobně jako bývají ľluté z řepky. PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce do rojení.

Osvědčilo se mi (dle rady z konference) namazat nožičky stojanu pro úly
vazelínou. Hezky kolem dokola. A občas (jednou do roka) je to nutné
zkontrolovat a špachtličkou přemáznout a zapatlat prach usazený na povrchu.
:-)))
V blízkosti domu pokud najdu mraveniště tak brzy najdu i mravence uvnitř. A
v tom případě je bez milosti likviduju. Nikoliv šetrně. Násilím a jedem.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za
> které by mnozí byli vděční.

Mě se osvědčuje kypřící prášek do pečiva. Pokud vím kde je mraveniště, tak
posypu mraveniště, nebo popráším kolem úlů a většinou dají pokoj a odstěhují
se.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Hubner Jan [mailto:hubner.jan/=/tiskali.cz]
Sent: Monday, May 12, 2003 9:44 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Téma věčné-mravenci a jak naně /etrně/




        Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za
které by mnozí byli vděční.

                             Předem díky!
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

treba najst mravenisko a naliat don vriacu vodu - funguje to rychle.

Matej

Co teď vlastně meduje? Má někdo nějaký předpoklad, jestli letos bude něco z
akátu?

V sobotu jsem slyšel nějaký hukot od velkého dubu na zahradě. Zprvu jsem tam
hledal zalétlý roj. Ale zjistil jsem , že po listech přeletují včely. Takže
soudím, že byla před deštěm medovice z dubu.
Mšic je dost. To pozoruji na ovocných stromech.

PS: Též by mě zajímalo, jak se zbavit mravenců. Štvou mě, že lezou i po
stromech a roznášejí mšice.
Letos dělají škůdci velkou škodu. Použil bych nějaký postřik, ale bojím se o
včely.
Za úly na mravenčí cestičky jsem dal staničky Raid s nějakým feromonovým
jedem. Včely se do toho nodostane.
Ale mravenci to úspěšně obcházejí a dovnit nejdou, potvory! Asi jsou pro ně
zásoby uvnitř úlu větši lákadlo.
Jedem nástavek mám bíle pocukrovaný od rozkousaného polystyrenu z vnitřního
uteplení.

Hezký den.
Arnošt

Tak to ti závidím ... 3 až nástavků ... já jsem trochu zaspal jaro (úraz) a
je to poznat, nejsilnějším budu teprve dávat medník. Co naplat, doufejme
jen, že matky, co sem loni vyměnil (Sklenar) budou v těchto dnech klást jako
o život ...

Zdeněk Čejka

> PS: Jak to u vas vypada se snuskou?

U me funguje, ze lenost muze zpusobit mnohe ulehceni prace. Jelikoz
nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat
mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to
nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi
nikdy jinak delat nebudu. Startovaci kabely pripevnuji primona
kontakty baterie.
S pozdravem Radek
PS: Jak to u vas vypada se snuskou? U nas je mizerna repka, vcely se
ji moc nevenuji, ale rouskuji na hlohu jako vztekle a pro nektar
litaji na inkarnat, ted po desti meduje asi cely den. Diky prisusku
narostl sotva 20cm vysoky, proste to nema chybu. Bohuzel nemam vahu
doma, odvezl jsem ji na 2. stanoviste, ale vcely jsou od 3 do 5
nastavku a jsou pekne.

Dne 12. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Pratele,
> kdyz jsem zacinal, prevzal jsem technologii sveho predchudce a lepil mezisteny k rameckum rozehratym voskem. Protoze mne to takhle nebavilo, koupil jsem si v kramu vazaci drat a radylko (zdroj nebo trafo mi prislo nad me financni sily). Tim uz to slo docela lepe nez lepenim. Radylko jsem mel v hrnku s horkou vodou a efektivita nepomerna.
>
> Diky teto diskuzi jsem si vzpomnel, ze mam v garazi nepotrebny zdroj z PC. O vikendu jsem tak objevil dosud pro mne nejlepsi technologii pripevnovani mezisten.
> Pokud jsem proud z vystupu zdroje privedl na konce dratku, mezistena se zatavila ale za strasne dlouho. Tak jsem to zkusil postupne - jeden dratek po druhem a za par vterin uz mezistena drzi jako dosud nikdy. Polozil jsem mezistenu na dratky v ramecku a jakmile se dratek zacal klubat, presel jsem na dalsi.
> U zdroje jsem nedelal zadne upravy, pouze jsem vyvedl pomoci mericich hrotu z voltmetru napajeni 12V a postupne prikladal dratkum na louckach.
> Praci pod napetim indikuji akusticky - vetrak u zdroje snizi otacky :-)
>
> Zdravi Pavel
>

______________________________________________________________________
Reklama:
http://www.MOBILKA.cz Zaváděcí ceny na mobily!

Doplnil jsem nějaké fotky na svoji stránku http://mujweb.cz/www/vcelar.
Je tam napajedlo k česnu úlu (nákres na
http://www.vcely.or.cz/files/napajedlo.gif) a pár fotech mých úlů :-)

Zdeněk Čejka

Napriklad sa moze pouzit ako stresne okno na vcelin len s tym rozdielom ze
nebude ohrievat vodu ale tavidlo napr. Podla toho ci napisal p.Liska.

Pista




Kde se používá ve včelařství nevím.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

On Mon, 12 May 2003, Hubner Jan wrote:

> Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Jedná se zřejmě o Fresnelovu čočku. To je zvláštní způsob konstrukce čoček
velké optické mohutnosti, kdy z tlusté čočky zůstane pouze soustava
tenkých mezikruží s různě šikmým povrchem. Čočka je pak plochá se zubatým
povrchem.

F. č. se používá třeba u čoček reflektorů, často je vidět na zadním skle
dodávek jako průhedná samolepka, která zvětšuje úhel výhledu pro couvání.

Kde se používá ve včelařství nevím.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Delame to u nas ve firme, popis je tady
http://www.envi.cz/cz/energie/systemy/solarglas.htm
V podstate jde hlavne o to, aby se vyuzilo prime slunecni svetlo,
ktere je nevhodne do interieru - to se vyuzije na ohrev vody apod. a
rozptylene svetlo ti jde dovnitr (pod kolektor). Fressnelova cocka
pracuje tak, ze prime svetlo smeruje do ohniska par desitek cm pod
kolektor, do ktereho se umisti treba trubka s vodou, zatimco
rozptylene svetlo jde dal. Kdyz slunce sviti, je prichazejiciho
zareni hodne, vetsina se ho smeruje do ohniska a ohriva vodu. Kdyz
zaleze za mrak, vsechno svetlo jde dovnitr a do ohniska dopada jen
mala cast. Vysledek je ze v interieru mas prijemne svetlo porad
zhruba stejne, at sluce sviti nebo ne. Kdyz sviti, ohriva te navic
vodu.
Blizsi informace by te podali kolegove od nas z firmy, neco najdes na
www.envi.cz, pripadne se muzes zastavit nebo muzu dodat kontakt primo
na lidi co to vyrabeji (kontakty jsou i na webu).
Jirka Liska


Dne 12 May 03, v 21:39, Hubner Jan napsal(a):

>
>
>         Zdravím všechny včelaře!
>
> Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?
>
>                              Děkuji za všechny
>                              nevědomé.