Archiv Včelařské konference

Prosím vás, ešte by som sa rád spýtal na Bori impregnáciu. Zloženie: max. 750mg/l 3-jódo-2-propynylbutylkarbonát, max. 600mg/l 3-fenoxybenzyl 3-(2,2dichlórvinyl)-2,2-dimetylcyklopropánkarboxylát, max 2g/l 4,5-dichlór-2-oktyl-2H-izotiazol-3-on. Ďakujem.

já mám optimaly 42x27,5 a nebo 39x24 a odkud jsi ??? ale bylo by to někdy v červnu, Vašek Ducháč.

Tak jsem včera zkoušel vyvíječ Vat1a a kompresor Gude - Silver 750W. Po krátkém cca 10 min "zahřátí" a poté asi 10 min zkoušení mi přepočtem vyšlo spotřeba cca 1.5 ml/min a na vyvíječi je 1.4ml/min. Takže spotřeba media-vody je ok.Problém u tohoto typu kompresoru je však s provozním tlakem. Pokud je uzávěr vypnutý, kompresor tlak nafouká. Pokud je ale odběr, již cca po 2-3 min klesne tlak pod doporučených 300kPa - u mne na cca 200kPa. Kompresor přitom stále běží. Protože není přimazávaný olejem, hlava se dost hřeje a po 10 min - cca 5 včelstev již na ní neudržíte ruku.
Domnívám se tedy, že na větší množství včelstev je tento typ nevhodný a je třeba použít typ silnější a bohužel také těžší.

Kozlík:>Domnívám se tedy, že na větší množství včelstev je tento typ nevhodný a je třeba použít typ silnější a bohužel také těžší.<

..........

Se nelze domnívat. On je nevhodný.

Skutečně dodávané množství:        70 l/min.

Požadavek v návodu na Vat1 je kolik??

Vcera sem si zapomel trafo, a potreboval sem zatavit par mezisten. Vzpomel jsem si na prispevek se baterkama od aku naradi, samozdrejme zadne jsem nemel sebou :-)

Pak me napadla autobaterka v aute - vzal jsem dva draty a zatavil jsem mezisteny z auta pres baterku - slo to pekne :-)

to jen jako mozna inspirace ... (co to udela s autem nebo s baterkou sem neresil :-) nebylo moje :-)) )


T.H.

Pro polní podmínky úplně stačí kolečko tím se drátek vtlačí do mezistěn které jsou ohřáté alespoň na pokojovou teplotu ;-) je to drobek pomalejší ale pro rychlé použití bez proudu naprosto vyhovující ):-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zatavov?n? mezist?n
> Datum: 24.4.2008 08:29:39.
> ----------------------------------------
> Vcera sem si zapomel trafo, a potreboval sem zatavit par mezisten. Vzpomel jsem
> si na prispevek se baterkama od aku naradi, samozdrejme zadne jsem nemel sebou
> :-)
>
> Pak me napadla autobaterka v aute - vzal jsem dva draty a zatavil jsem mezisteny
> z auta pres baterku - slo to pekne :-)
>
> to jen jako mozna inspirace ... (co to udela s autem nebo s baterkou sem
> neresil :-) nebylo moje :-)) )
>
>
> T.H.
>
>
>

Pro polní podmínky úplně stačí kolečko tím se drátek vtlačí do mezistěn které jsou ohřáté alespoň na pokojovou teplotu ;-) je to drobek pomalejší ale pro rychlé použití bez proudu naprosto vyhovující ):-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zatavov?n? mezist?n
> Datum: 24.4.2008 08:29:39.
> ----------------------------------------
> Vcera sem si zapomel trafo, a potreboval sem zatavit par mezisten. Vzpomel jsem
> si na prispevek se baterkama od aku naradi, samozdrejme zadne jsem nemel sebou
> :-)
>
> Pak me napadla autobaterka v aute - vzal jsem dva draty a zatavil jsem mezisteny
> z auta pres baterku - slo to pekne :-)
>
> to jen jako mozna inspirace ... (co to udela s autem nebo s baterkou sem
> neresil :-) nebylo moje :-)) )
>
>
> T.H.
>
>
>

rád bych si zhotovil své úly,protobych chtěl výkresy

Na planky 39x24 sem nikde nenarazil :-( treba nekdo jiny vi vic

pro inspiraci langstroth, optimal:

http://www.matela.wz.cz/index.php?clanek=planky

http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0008

http://www.optimalklub.cz/download/CLANKY/2CHOV/cermak1994prirucka.pdf



Z techto planku se da dost odvodit, nejlepe je ale nekde nebo u nekoho si ul prohlednout, pripadne pujcit a obslehnout ho, jeli to mozne

Jinak je nutne myslet na vceli mezeru 8mm, tj. mezera mezi ramky nad sebou, mezi ramkem a stenou ulu atd.

Ja si delam na 11 ramku, uteplene i neuteplene (zkoumam vyhody :-) ) vnitrni rozmer je potom 40.5cm x 40.5 cm, vyska 24.8cm, drazka pro ramky je tusim 12mm od horni hrany nastavku, ousko ramku mam tusim 0.7cm - zkratka je to vse delano tak aby byla dodrzena vceli mezera, takze od horni hrany nastavku k horni hrane ramku je 0.4mm a dole to same, - jde to samozdrejme i jinak (nahore 0.8 dole 0). V podstate jsem vzal ramek na nej jsem udelal ul. Hlavne delat vse rozmerove stejne!

Dno delam zasitovane, vyhovuje mi pro kontrolu spadu, obden po praci to kontroluju, a padaj a padaj :-((

T.H.






> rád bych si zhotovil své úly,protobych chtěl výkresy
>
>
>

Kdesedá koupit nebo objednat odpařovač NASSENHEIDER

To zatavovací kolečko se ohřívá v teplé vodě. V praxi jsem to dělal tak, že jsem měl kolečka 2, jedno v hrnku na vařiči a druhým jsem zatavoval. Po zatavení jednoho drátku se vymění studené za teplé. Voda kapající z kolečka nijak nevadí. Před 45 lety jsem začal zatavovat pomocí transformátorku a od té doby jsem kolečko do ruky nevzal.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:51 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: zatavov?n? mezist?n

Pro polní podmínky úplně stačí kolečko tím se drátek vtlačí do mezistěn které jsou

co vim tak pouze tady :

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/index.html


T.H.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Even Horn?k <e.hornak/=/atlas.cz>
> Předmět: odpa?ova?
> Datum: 24.4.2008 11:10:27
> ----------------------------------------
> Kdesedá koupit nebo objednat odpařovač NASSENHEIDER
>
>
>

Ale jeho druhá strana - ten hrot - je výborná pro "lepení" pásků mezistěn do
stavebních rámků :-).
Petr
----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 11:30 AM
Subject: RE: zatavov?n? mezist?n


To zatavovací kolečko se ohřívá v teplé vodě. V praxi jsem to dělal tak, že
jsem měl kolečka 2, jedno v hrnku na vařiči a druhým jsem zatavoval. Po
zatavení jednoho drátku se vymění studené za teplé. Voda kapající z kolečka
nijak nevadí. Před 45 lety jsem začal zatavovat pomocí transformátorku a od
té doby jsem kolečko do ruky nevzal.
Pepa

50l/min na sání a min 750W výkonu. Ale předpokládám, že ty to víš.

ohřívání vůbec není nutné stačí jen teplejší mezistěna OHŘÁTÁ NA SLUNCI Dnes se kolečka prodávají i plastu . Pořád je to lepší než někam do lesa kvůli pár úlům nosit různé agregáty nebo beterie Já to sice nikdy nepoužíval ale loni jsem to schválně vyzkoušel a vyhovuje to plně. A NEPOVOLÍ SE DRÁTEK TEPLEM.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: zatavov?n? mezist?n
> Datum: 24.4.2008 11:31:16
> ----------------------------------------
> To zatavovací kolečko se ohřívá v teplé vodě. V praxi jsem to dělal tak, že jsem
> měl kolečka 2, jedno v hrnku na vařiči a druhým jsem zatavoval. Po zatavení
> jednoho drátku se vymění studené za teplé. Voda kapající z kolečka nijak nevadí.
> Před 45 lety jsem začal zatavovat pomocí transformátorku a od té doby jsem
> kolečko do ruky nevzal.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Thursday, April 24, 2008 8:51 AM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: zatavov?n? mezist?n
>
> Pro polní podmínky úplně stačí kolečko tím se drátek vtlačí do mezistěn které
> jsou
>
>
>

Taky jsem zjistil, že padají. Je už vhodná doba na Formidol?
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Dno delam zasitovane, vyhovuje mi pro kontrolu spadu, obden po praci to
kontroluju, a padaj a padaj :-((

T.H.






> rád bych si zhotovil své úly,protobych chtěl výkresy
>
>
>

http://www.vcelarstvi-burian.kvalitne.cz/leciva_pov_vet_lekare.html

je potreba si objednat i kyselinu mravenci 85% a tu pak patricne naredit na 60%

Druhá strana se používala k zatavování drátků poblíž louček, kam kolečko nedosáhlo. Pro pásky mezistěn se používala (a já dosud používám) t.zv. lampa Bleskovka. Je to lihový kahan s rukojetí a jakousi lžící, ve které se taví vosk a podle potřeby lije do spáry u mezistěny. Je to velice operativní - škrtnout pod kahanem a je vše připravené. Obojí je vidět (bohužel mizerně) v náhledu listu mého kalendáře
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/24.html
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of lokvenc.petr
Sent: Thursday, April 24, 2008 12:17 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: zatavov?n? mezist?n

Ale jeho druhá strana - ten hrot - je výborná pro "lepení" pásků mezistěn do stavebních rámků :-).
Petr

jj a vhodna bude i ta nalivaci lahev

popsano je to nekde na vcelarskych novinach

T.H.

> http://www.vcelarstvi-burian.kvalitne.cz/leciva_pov_vet_lekare.html
>
> je potreba si objednat i kyselinu mravenci 85% a tu pak patricne naredit na
> 60%
>
>
>

Když jsem mezistěny zatavoval ručně jako dítě cca před 40 lety, ještě jsme drátek zatírali jemným štětečkem roztaveným voskem. Dnes zatavuji vyřazeným zdrojem z PC. u kterého jsem na krabičku vyvedl zdářky na banánky pro 5V a 12 V a původní PC spínač (tlačítko).
Nicméně poslední můj trend je používat mezistěny minimálne a nechat stavět divočinu do rámku. V plodišti rámek drátkuji, polorámky v medníku nedrátkuji.

Prosím o radu jak pomoci včelkám vyhnat mravence z úlu a co dělat s plísní za okénkem ?

Proč to zbytečně ředit vodou která se hůř odpařuje ? Možná v létě kdy jsou hyce,ale jinak bych neředil,spíš bych zvětšil nebo zmenšil knot podle počasí a potřeby odparu.Píšu to protože na formidolu je uvedeno obsah 40ml 85% KM.S formidolem mám několik zkušeností a zdá se mi být slabý i při 85% (dávám do podmetu na stavební uzávěru.Mezi včely a nástavky se mi cpát nechce).Odpařovač mám jeden na zkoušku zakoupený i s 85%KM a jsem zvědav jestli se osvědčí,ale zas je to rozebírání a výměna místo jiného rámku v blízkosti plodu a jiné složitosti.Spíš chci zkusit nechat nasáknot (pomalím politím z injekční stříkačky)starší použité desky formidolu a aplikaci KM tak zopakovat víckrát za sebou,s menší dávkou jelikož je z desek formidolu strhlá regulační folie.Doufám že se zadaří a výsledný efekt s roztoči zatočí.
Krásně rozkvetlé jaro přeje všem Pepíno


Ivo (62.177.85.161) --- 24. 4. 2008
Re: odpařovač

je potreba si objednat i kyselinu mravenci 85% a tu pak patricne naredit na 60%

On Thursday 24 of April 2008 15:02:24 vsusicky wrote:

> Nicméně poslední můj trend je používat mezistěny minimálne a nechat stavět
> divočinu do rámku. V plodišti rámek drátkuji, polorámky v medníku
> nedrátkuji.

Dobry den,

muzete to nejak rozvest ?
Planuji to same a u slabych oddelku mam i zkusenost, ze vystavi peknou
delnicinu, ale jak je to u vcelstev ? Jinak s uspechen zimuji sem tam s
trubcinou a ve vyzimovani nevidim zadny rozdil. Uvidim jeste, co na to
medomet, na nenadratkovane divociny, ale asi u toho take jednou skoncim.

Honza

Dobrý den,
Pro poskutnutí dotace na kočování včelstev podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb., bude mimo jiné vyžadováno letos také "prohlášení chovatele včel o záměru provádět kočování včelstev". Čo si pod hentým oným mám predstaviť?

Mravence z úlu lze vypudit obyčejnou kuchyňskou solí. Nasypeš ji do míst kde
lezou nebo mají hnízdo. Včelám to nevadí.
M
----- Original Message -----
From: "Jitka" <jcajkova/=/csas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 3:22 PM
Subject: Mravenci v úlu


> Prosím o radu jak pomoci včelkám vyhnat mravence z úlu a co dělat s plísní
> za okénkem ?

Vřele doporučuji:
http://www.optimalklub.cz/index.php?typ=OMA&showid=16


S pozdravem...M. Václavek

Včelky mají ještě 6 rámků zimních zásob a v okolí už kvetou třešně a včely ještě nejsou v plné síle( nejsou za okénkem) a řeším problém co s tím, mám některé rámky odebrat a dát tam prázdné souše s mezistěnami, aby včely mohly ukládat nektar z květů, nebo to ponechat tak jak to je?.

Včelky mají ještě 6 rámků zimních zásob a v okolí už kvetou třešně a včely ještě nejsou v plné síle( nejsou za okénkem) a řeším problém co s tím, mám některé rámky odebrat a dát tam prázdné souše s mezistěnami, aby včely mohly ukládat nektar z květů, nebo to ponechat tak jak to je?.
_____________________________________________________________

Snůška již začala, proto by neměl být problém odebrat ze včelstva větší množství medu. Jen je třeba dbát na to, aby v úlu zůstalo alespoň 5 kg medu, respektive 10 kg u silnějších včeltev, jinak včelstva omezují kladení, zvláště pokud se zhorší počasí.

Každopádně je třeba dbát na prostor a nedopustit tísnění včel v úlu, což je v klasických úlech dost velký problém, proto v nich nevčelařím. A taky je dobré kvůli omezení rojových tendencí vložit více stavebních rámků ( postupně ) k zastavění a zakladení trubčinou.


S pozdravem...M. Václavek

Zdravím,

procházel jsem archiv konference ohledně použití tlakových lahví na aerosolování. Související příspěvky jsou již staršího data a proto se raději zeptám přímo:

Máte někdo PRAKTICKÉ zkušenosti s použitím lahví na stlačený vzduch (hasičské, potapěčské, ...) jako zdroj vzduchu pro aerosol?
-
Prosím, nepiště teoretické domněnky. Ani hypotézy s problematickým plněním lahví, již jsem je četl v archivu konference. Taktéž jsem zkoušel elektrický kompresor + generátor a nevyhovuje mi.

Díky předem.

JD


--------
Vesely Emanuel --- 13. 12. 2002
RE: Antwort Matejovi dezinfekce

... V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem tlaku.
Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci.
Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost.
Eman

Kozlík:> 50l/min na sání a min 750W výkonu. Ale předpokládám, že ty to víš.<

......

V návodu je ne 50l/min, ale nepřetržitá dodávka minimálně 50l a vedle toho napsáno minimální výkon 750W a ne 60% z 750W . A prakticky, jestli je po 2 minutách tlak místo na 300 - 400 na 200 a to je skoro půl a bez přibarvování vážný nedostatek.

Ten kompresor jako kus je podle sdělení nepoužitelný. Ten tlak je při nebulizaci důležitý kvůli rozbíjení a velikosti kapének a také množství vzduchu spolu s vyfouklým aerosolem.

....a řeším problém co s tím, mám některé rámky odebrat a dát tam prázdné souše s mezistěnami, aby včely mohly ukládat nektar z květů, nebo to ponechat tak jak to je? f.l.

Vždy záleží na koľkých plástov ste zimovali. Ak nie je v úli priestor pre Ms, tak vtedy treba urobiť priestor pre ňu. Vaše včely majú asi trochu oúpozdený vývoj, ale nebojte sa o včely, ak je schopná matka, tak včelstvo premení aj veľké zásoby na plod a to je cieľom včelstva ale i včelára, aby bolo na nadchádzajúce znášky silné. Ako sledujem počasie u vás, nemáte tento rok prebytok teplých a slnečných dní, ale v čase kvitnutia čerešne vtáčej, včelstvá s plodovaním prudko akcelerujú. Skúste a to bez obáv jeden z tých plástov od spodnej latky rámika tak asi do polovice odviečkovať alebo nožom rozrušiť a presunúť hneď za prvý krajný plodový plást. Včely ženie zhromažďovací pud ochrániť narušené zásoby, preto ich rýchlo prenášajú čím uvolnia miesto pre matku. Ak Vám to vyjde, tak ešte jeden zásobný plást o 3-4 dni znovu preložte medzi plod, plodové teleso tým neohrozíte, pri spracovaní zásob sa zvyšuje teplota v medziplástovej uličke. Anton

A taky je dobré kvůli omezení rojových tendencí vložit více stavebních rámků ( postupně ) k zastavění a zakladení trubčinou. M.V.

Stavebné rámiky neriešia rojovú náladu, ošetrovanie trúdieho plodu je skôr tendenciou RN podporiť. Trúd ako taký, je samčí jedinec na oplodnenie matky a preto je vo včelstve prítomný.
R.Linhart a V.Bičík síce tvrdia vo svojej štúdii, že čím včelstvo má viac trúdov, tým je menšia pravdepodobnosť vyrojenia včelstva. To však budúcnosť buď potvrdí alebo vyvráti. Anton

Úly umístněné na kozách v lese působí proti lesním mravencům ovázat hadrem nohy stojanů a napustit je naftou.Jinak jsem zkoušel vše možné a nic nezabralo,všechno přelezou,napouštím jednou za rok hlavně v březnu.
V úlech 39x27.5 v plodišti 13 rámků medník 5 rámků vystavěna po 1 mezistěně některé mají i hotový stavebmí rámek,zakladeno i 9 rámků,teplá stavba vyška 630m.Nástavky 39x24 mizerie a málo zásob.Je to tak každý rok a je znát ty 3 cm kde zůstávají medné zásoby,jak se říká z cukru se včely neudělají.

Co si pamatuji, do včelstva v jednom nastavku u nás foukali 45 sekund, do
včelstva ve dvou nastavcích minutu a půl. Takže na ošetření jednoho včelstva
to stačí. Mezi jednotlivými včelstvy se tedy musí chvilku počkat, než
kompresor nafouká vzdušník. Prostě za cenu toho, že kompresor je menší, bude
ošetření trvat déle. Co se týká zahřívání kompresoru, vzduch se zahřívá už z
principu toho, že se stlačuje. Velikost hlavy kompresoru a množství
chladicích žeber potom musí odpovídat množství stlačovaného vzduchu, musí
uchladit příslušné teplo. Tady zřejmě není počítáno s takovým dlouhodobým
průměrným odběrem, tak je ta hlava menší a levnější. Pokud to tak je, tak by
se to mělo projevit v technické dokumentaci, pro dodávaný vzduch by tam měly
být dva údaje, maximální špičkový odběr a průměrný odběr, nebo jako druhá
varianta by tam mělo být uveden dlouhodobý režim motoru, že například smí
běžet maximálně třeba 60 % celkové doby, podobně, jako je tomu u svářeček.
Záleží taky na materiálu v hlavě kompresoru, moderní materiály těsnění jsou
schopny pracovat dlouhodobě při teplotě poměrně dost vysoko nad 100 st C,
150 st C i víc. Já bych udělal dvě věci. Pokud někde v ČR existuje servisní
středisko, zkusil bych se servisákem prokonzultovat maximální teplotu hlavy,
jestli má cenu si toho všímat nebo ne. Potom chladicí výkon takových
žebrovaných věcí se dá dost zvýšit přidání ofuku ventilátorem stejně, jako
je třeba aktivní chladič v PC, jen toho vzduchu bude třeba trochu víc, takže
větší ventilátor a zabudovaný v rouře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 6:40 AM
Subject: kompresor


> Tak jsem včera zkoušel vyvíječ Vat1a a kompresor Gude - Silver 750W. Po
> krátkém cca 10 min "zahřátí" a poté asi 10 min zkoušení mi přepočtem vyšlo
> spotřeba cca 1.5 ml/min a na vyvíječi je 1.4ml/min. Takže spotřeba
> media-vody je ok.Problém u tohoto typu kompresoru je však s provozním
> tlakem. Pokud je uzávěr vypnutý, kompresor tlak nafouká. Pokud je ale
> odběr, již cca po 2-3 min klesne tlak pod doporučených 300kPa - u mne na
> cca 200kPa. Kompresor přitom stále běží. Protože není přimazávaný olejem,
> hlava se dost hřeje a po 10 min - cca 5 včelstev již na ní neudržíte ruku.
> Domnívám se tedy, že na větší množství včelstev je tento typ nevhodný a je
> třeba použít typ silnější a bohužel také těžší.

Odber pri zatavování je tak mezi 3 - 6 ampéry a doba zatavování je nekolik
sekund. Odber dvou zapnutých reflektorových zárovek je cca 10 ampér a
nabitou baterku vybijí za pár hodin. Zatavováním je autobaterie zatízena
minimálne.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:29 AM
Subject: Re: zatavov?n? mezist?n


> Vcera sem si zapomel trafo, a potreboval sem zatavit par mezisten.
Vzpomel jsem si na prispevek se baterkama od aku naradi, samozdrejme zadne
jsem nemel sebou :-)
>
> Pak me napadla autobaterka v aute - vzal jsem dva draty a zatavil jsem
mezisteny z auta pres baterku - slo to pekne :-)
>
> to jen jako mozna inspirace ... (co to udela s autem nebo s baterkou sem
neresil :-) nebylo moje :-)) )
>
>
> T.H.

39x24:
Śířka rámku je 39, výška je 24 i s horní loučkou, kvůli vytahování hřebíků
atd je třeba počítat s výškou až 24.5 cm. Délka horní závěsné loučky je
42cm, + 0 , - 2 mm. Tloušťka horní loučky rámku je od 8 do 12 mm, kdysi
kupované rámky 39x24 mají horní loučku uvnitř silnou asi 12 mm a pro
zavěšení a pevnější přibití je tam výřez, takže z venku je tloušťka horní
loučky 4 - 5 mm. Tloušťka ostatních louček rámků je od 6 mm u hodně
subtilních rámků po 9 mm u solidně dělaných rámků, tomu se musí přizpůsobit
hlavně délka bočních louček. Loučky na rámky jsou buďto levné, pak se řežou
z běžného vybraného prkna coulky o tloušťce 25 milimetrů, pod mezerník se
potom musí dávat podložka, aby rámky dosáhly optimální šířky 38 milimetrů
nebo se řežou ze speciálně nařezaného prkna tloušťky 28 milimetrů, potom se
mezerníky přibíjejí přímo. Tolik moje různé varianty rámku 39x24.
Pro výrobu úlů je důležitá včelí mezera, uvádí se 7 - 8 milimetrů. Pro
výstavbu buněk to je málo, pro zatmelení propolisem to je moc, takže takhle
velké mezery včely nazastavují.
Potom pro rámky 39 x 24 bude nastavek ve směru rámků široký 39 + (2 * 7 nebo
8 milimetrů), na každé straně jedna včelí mezera, to je 40.5 cm. Drážka pro
zavěšení rámků bude mít rozteč 42 ( 2* 2 nebo 3 mm), to je celkem 42,4 až
42,6 cm, drážka na každé straně od šířky 40,5 bude mít tedy asi 0,95 cm až
1,05 cm. Ty 2 - 3 milimetry se dávají jako tolerance na zatmelování drážky
propolisem, když bude ještě větší, rámek při posunutí může propadnout.
Příčně ke směru rámků bude nastavek buď na 10 rámků, potom bude široký
uvnitř 38 cm nebo bude nastavek čtvercový, potom podle konstrukce bude
široký od 40,5 po 42,4 - 42,6 a bude na 11 rámků. Výška nastavku je
minimálně výška rámku plus jedna včelí mezera. Výšku nastavku je vhodné
nastavit o několik milimetrů více, vadí to méně než příliš nízký nastavek,
kromě toho nastavek při stárnutí podle kvality materiálu o nějaký milimetr
sedá. Takže pro rámek 39x24 je výška nastavku 24 - 24,5 + 7 - 8 mm + 2 - 4
mm, takže od cca 25 cm do maximálně 25,8 cm.
Tolik rámek 39x24 a základní rozměry nastavku, ostatní rozměry se musí
přizpůsobit materiálu a použitému nářadí včetně dna a víka. Z těchto údajů
se dají odvodit i základní rozměry nastavku pro jakékoliv jiné rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fochr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:58 AM
Subject: výkresy včelích úlů 39x24


> rád bych si zhotovil své úly,protobych chtěl výkresy

Kdysi, když nebyl kompresor na spalovací motor, jsme je používali. Půjčovali
jsme je tuším od hasičů, ti nám je taky plnili. Převáželo se to
rozmontované, u včel se muselo klíči sešroubovat bomba, redukce a vyvíječ,
spoje utěsnit teflonovou páskou. Kapacita lahví byla docela dobrá, ale proti
kompresoru zdržuje plnění, flašek je třeba mít několik a pro rychlou práci
vždy jednu sadu nechat plnit a s jednou pracovat. Obecně, kvůli tomu
vysokému tlaku, mně to smontovávání připadalo o dost náročnější než používat
kompresor, člověk s takzvaně "volšovýma" rukama bez citu to mohl snadno
poničit, přitom se ty flašky předávaly mezi včelaři jako štafeta. Taky
zřejmě člověk bez příslušného školení by s těmi vysokotlakými bombami asi
neměl manipulovat, bomby byly přepravovány v autě volně naházeny na podlaze,
což asi taky nebylo správně. V případě nějakého průšvihu by to byl asi díky
tomu ještě větší průšvih.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "JD" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2008 8:44 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Zdravím,
>
> procházel jsem archiv konference ohledně použití tlakových lahví na
> aerosolování. Související příspěvky jsou již staršího data a proto se
> raději zeptám přímo:
>
> Máte někdo PRAKTICKÉ zkušenosti s použitím lahví na stlačený vzduch
> (hasičské, potapěčské, ...) jako zdroj vzduchu pro aerosol?
> -
> Prosím, nepiště teoretické domněnky. Ani hypotézy s problematickým plněním
> lahví, již jsem je četl v archivu konference. Taktéž jsem zkoušel
> elektrický kompresor + generátor a nevyhovuje mi.
>
> Díky předem.
>
> JD
>
>
> --------
> Vesely Emanuel --- 13. 12. 2002
> RE: Antwort Matejovi dezinfekce
>
> .. V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem
> tlaku.
> Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci.
> Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost.
> Eman

No prave, padaji a padaji

u "nejlepsich" mam prumer skoro 1vd/den a vcelstvo, kontroluju to ob dva az tri dny :-(

vlozim formidol ted o vikendu alespon do tech kde hodne padaj ...

T.H.

> Taky jsem zjistil, že padají. Je už vhodná doba na Formidol?

Já jsem formidol vytahoval včera, po dvou dnech od odstranění obalu a
už byl rozcupován na vatu. Vložen byl nahoru na rámky, těsně nad plod.
Spad jsem očekával horší, ale víc než 6 kousků jsem nikde neviděl.
Většina měla nulu nebo jednoho. Ale myslím, že teprve napadají ti co
jsou mrtví v zavíčkovaném plodu...

On 25/04/2008, Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> wrote:
> No prave, padaji a padaji
>
> u "nejlepsich" mam prumer skoro 1vd/den a vcelstvo, kontroluju to ob dva
> az tri dny :-(
>
> vlozim formidol ted o vikendu alespon do tech kde hodne padaj ...
>
> T.H.
>
>
>
> > Taky jsem zjistil, že padají. Je už vhodná doba na Formidol?
> >
>
>

Tlakové lahve vůbec nejsou špatné a v podstatě jsou zcela blbuvzdorné.Používali jsme je na nepřístupných včelnicích. Z jedné lahve se dá udělat asi 60 včelstev. S profi hasičema se dá mluvit. Naplnění stojí asi 60 Kč, u potápěčů i 150. Mám doma naplněnou kyslíkovku vzduchem, co kdyby.Jsou těžké, špatně se nosí, kdybych to tak dělal, pořídil bych si popruhy na záda. Vlastnit tyto lahve je spojené s problémy s revizemi jak by tomu mělo být u všech tlakových nádob s vys. tlakem. Zdraví R. Stonjek

Asi jsem trochu zatížen z dřívější praxe projektanta a chemika a z různých popisů různých úrazů a podobných příhod způsobených tlakovými lahvemi, já jsem při ošetřování včelstev přistupoval k tlakovým lahvím vždy dost uctivě. Fakt je ten, že se u tlakových lahví s určitým drsnějším zacházením i počítá a jsou na to stavěné. Nevím jistě, jestli při práci s tlakovými lahvemi je třeba nebo není třeba nějaké oficiální proškolení, pokud je, asi bude lepší to proškolení absolvovat. Jedná se o to, že pokud bude tlakovými lahvemi způsobený nějaký úraz nebo škoda, můžou příslušné pojišťovny, třeba při nehodě z povinného ručení, případně z jiného komerčního pojištění při nějaké jiné události na základě toho odmítnout plnění náhrady škody. U elektrického nebo benzínového kompresoru, kde jsou ty tlaky nízké, několik atmosfét, toto není.

Používám v plodišti 39x30 a polomedník 39x15. V plodišti jsem zkoušel divokou stavbu i bez drátkování a šlo to, protože rámky do medometu nepřijdou. Ale rámky přeci jen vyžadují opatrnější manipulaci, takže inspirován Liebigem budu drátkovat, ale přidávat bez mezistěny. Musí to být až v době, kdy to včelstvo zvládne. Já to dělám nejdříve počátkem května, kdy odebírám 1 až 2 rámky na tvorbu "sběrného oddělku" pro chov matek. Další pak měním při vlastní tvorbě oddělků. Takže obměním cca 4 rámky v plodišti každý rok. Zastávám názor, že si včely samy postaví co potřebují a dosavadní zkušenosti (cca 3 roky) naznačují, že je to tak. Nikdy nevystaví na všech takto přidaných rámcích tručbčinu.
V medníku nedrátkuji a nedávám mezistěnu. Vytáčím v klasickém tangenciálním medometu bez problémů.
V loni jsem zkusil loučkami rozdělit několik polorámků na 4 pole pro tvorbu plástečkového medu. Nemám to na prodej, ale jako pozornost pro stálé a věrné zákazníky.
Vše hezké.

Vidím, že jsem nezadal jméno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2008 12:28 PM
Subject: Re: Re:v?kresy v?el?ch ?l? 39x24


> Asi jsem trochu zatížen z dřívější praxe projektanta a chemika a z různých
> popisů různých úrazů a podobných příhod způsobených tlakovými lahvemi, já
> jsem při ošetřování včelstev přistupoval k tlakovým lahvím vždy dost
> uctivě. Fakt je ten, že se u tlakových lahví s určitým drsnějším
zacházením
> i počítá a jsou na to stavěné. Nevím jistě, jestli při práci s tlakovými
> lahvemi je třeba nebo není třeba nějaké oficiální proškolení, pokud je,
asi
> bude lepší to proškolení absolvovat. Jedná se o to, že pokud bude
tlakovými
> lahvemi způsobený nějaký úraz nebo škoda, můžou příslušné pojišťovny,
třeba
> při nehodě z povinného ručení, případně z jiného komerčního pojištění při
> nějaké jiné události na základě toho odmítnout plnění náhrady škody. U
> elektrického nebo benzínového kompresoru, kde jsou ty tlaky nízké, několik
> atmosfét, toto není.

Stavebné rámiky neriešia rojovú náladu, ošetrovanie trúdieho plodu je skôr tendenciou RN podporiť. Trúd ako taký, je samčí jedinec na oplodnenie matky a preto je vo včelstve prítomný.
______________________________________________________________

Nechci se dohadovat, ale spíše se přikláním k Linhartovi a Bičíkovi. Ošetřování trubčího plodu a mladých trubců vyžaduje s porovnáním se stejnou jednotkou dělničího plodu znatelně větší množství krmných kašiček. Trubci, na rozdíl od mladých dělnic, krmné kašičky neprodukují. Proto jsou účinnými regulátory přebytků krmných kašiček, jež mají ve svém důsledku vznik rojové nálady. Při určitém množství ( 1/4-1/3 jedinců včelstva ) jsou trubci efektivními spotřebiteli krmných kašiček v dobách krátkodobého přechodného (! nikoliv dlouhodobého trvalého ) omezení kladení matek ( např. špatné počasí, mezisnůšková přestávka, omezení plodování zásobami při opožděném vytáčení medu či rozšiřování ), proto při způsobu včelaření, u něhož nedochází k radikálnímu omezování včeltev, k vyrojení při nadbytku trubců nedojde.

To, že LBV metoda ( metoda nadbytků trubců ) vychází z teorii sobeckého genu, považuji za méně důležitý a přesvědčivý argument. Rozhodující argument je víše psané: Princip této metody je ve vytvoření nedostaku krmných kašiček ve včelstvu a tím následného zamezení vzniku rojové nálady. Vysvětlovat důvod účinnosti metody nadbytku trubců přes genetiku je pro průměrného včelaře kontraproduktivní, protože průměrný včelař není dobrý genetik.

Otázka je, zda tento systém jde vkloubit do dané provozní metody tak, aby zvyšoval produktivitu práce. Například, pokud hodláte rozmnožovat včelstva oddělky ( potřebujete velké množství plodových plástů ), pak nám metoda nadbytku trubců sníží medný výnos z daných včeltev, pokud od nich budeme odebírat plod, jelikož metoda nadbytku trubců nás připravuje o nadbytky dělničího plodu.


S pozdravem...M. Václavek

Díky pánům Stonjekovi a Poláškovi.

Ještě bych měl doplňující dotaz - jak jste řešili redukci a kontrolu tlaku jdoucího z bomby do vyvíječe?

Nebyl při déletrvajícím použití problém se zamrzáním ventilu?

Neměli byste fotografie či nákresy? Pokud ano - pošlete prosím na jdjd(zavináč)email(tečka).cz

Díky.

JD



- - - - - - - - - - - - - - - -
Původní odpovědi:
- - - - - - - - - - - - - - - -

Tlakové lahve vůbec nejsou špatné a v podstatě jsou zcela blbuvzdorné.Používali jsme je na nepřístupných včelnicích. Z jedné lahve se dá udělat asi 60 včelstev. S profi hasičema se dá mluvit. Naplnění stojí asi 60 Kč, u potápěčů i 150. Mám doma naplněnou kyslíkovku vzduchem, co kdyby.Jsou těžké, špatně se nosí, kdybych to tak dělal, pořídil bych si popruhy na záda. Vlastnit tyto lahve je spojené s problémy s revizemi jak by tomu mělo být u všech tlakových nádob s vys. tlakem.

Zdraví R. Stonjek

- - - - - - - - - - - - - - - -

Kdysi, když nebyl kompresor na spalovací motor, jsme je používali. Půjčovali
jsme je tuším od hasičů, ti nám je taky plnili. Převáželo se to
rozmontované, u včel se muselo klíči sešroubovat bomba, redukce a vyvíječ,
spoje utěsnit teflonovou páskou. Kapacita lahví byla docela dobrá, ale proti
kompresoru zdržuje plnění, flašek je třeba mít několik a pro rychlou práci
vždy jednu sadu nechat plnit a s jednou pracovat. Obecně, kvůli tomu
vysokému tlaku, mně to smontovávání připadalo o dost náročnější než používat
kompresor, člověk s takzvaně "volšovýma" rukama bez citu to mohl snadno
poničit, přitom se ty flašky předávaly mezi včelaři jako štafeta. Taky
zřejmě člověk bez příslušného školení by s těmi vysokotlakými bombami asi
neměl manipulovat, bomby byly přepravovány v autě volně naházeny na podlaze,
což asi taky nebylo správně. V případě nějakého průšvihu by to byl asi díky
tomu ještě větší průšvih.

R. Polášek


- - - - - - - - - - - - - - - -

Proto jsou účinnými regulátory přebytků krmných kašiček, jež mají ve svém důsledku vznik rojové nálady.M.V.

Ale to už nie je "teória" LBV, ale Vaša. Produkcia prebytku trúdov je scestná, včelstvo sa nechová rozmarne, v prorodzených podmienkach neprodukuje nekonečne mnoho samčích jedincov, tým by si privodilo zánik. Viac samčích jedincov môže prinútiť len človek, aj to len vtedy keď je prebytok potravy a tepla. V prirodzenom včelom diele, je vždy primerané nožstvo trúdich buniek a ich počet je nie tak početný, ako si myslíme.

Znovu sme dostali k podstate tzv. príčin rojenia. Príčiny rojenia neexistujú, rojenie je prirodzené a operovať tým, že trúdy sú účinnými regulátormi spotreby prebytkov kŕmnej kašičky je iluzórne, Včelstvo predsa produkuje preto veľa kŕmnej kašičky, lebo to chce dosiahnuť, aby rozmnoženie bolo úspešné. Už som raz napísal, že včelstvá v prírode ak sú neobmedzované úľovým priestorom sa veselo roja, pretože ich jediným cieľom nie je nazbierať veľa medu, ale ak sú na to dané podmienky chcú sa každý rok rozmnožiť. Nie každý rok to príroda poskytne, preto matky evolúciou získali mimoriadne vlastnosti, npr. dĺžka ich života, aj 5 rokov, to žiaden iný hmyz pri intenzívnom živote nedosahuje. Anton

Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 - 4. Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat redukce. Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a předpokládám, že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje stažené vodní páskou. R. S.

Včelstvo se nadprodukcí trubců nezahubí, naopak zvýší svoji šanci na přenos genů na další generaci, což je mimo jiné také účel rojení. V přírodě je situace jiná...v dutině nejsou mezistěny. Včelstva na mezistěnách mají prokazatelně větší tendenci zastavovat volná místa trubčinou, proto se stává, že mohou mít znatelně více trubčiny než průměrné ,,divoké,, včelstvo.

Rojení je po dosažení vrcholu síly včelstva děj přirozený, protože se vytvoří nadbytky krmných šťáv. Nadbytek trubců ( nebo pravidelný odběr oddělku ( 1-2 plásty se zavíčkovaným plodem ) od rozkvětu řepky po rozkvětu lípy malolisté v intervalu 3-6 týdnů podle síly včelstva ) tomuto přirozenému jevu spolu se včelařskou metodou zaměřenou na neomezování včeltev v rozvoji zabrání tomuto jevu, tedy k rojení dochází jen výjimečně ( důsledkem chyby včelaře nebo pozdě provedeného zásahu ).


S pozdravem...M. Václavek

Včelstvo se nadprodukcí trubců nezahubí, naopak zvýší svoji šanci na přenos genů na další generaci, což je mimo jiné také účel rojení. V přírodě je situace jiná...v dutině nejsou mezistěny. Včelstva na mezistěnách mají prokazatelně větší tendenci zastavovat volná místa trubčinou, proto se stává, že mohou mít znatelně více trubčiny než průměrné ,,divoké,, včelstvo.

Rojení je po dosažení vrcholu síly včelstva děj přirozený, protože se vytvoří nadbytky krmných šťáv. Nadbytek trubců ( nebo pravidelný odběr oddělku ( 1-2 plásty se zavíčkovaným plodem ) od rozkvětu řepky po rozkvětu lípy malolisté v intervalu 3-6 týdnů podle síly včelstva ) tomuto přirozenému jevu spolu se včelařskou metodou zaměřenou na neomezování včeltev v rozvoji zabrání tomuto jevu, tedy k rojení dochází jen výjimečně ( důsledkem chyby včelaře nebo pozdě provedeného zásahu ).


S pozdravem...M. Václavek

Stavebné rámiky neriešia rojovú náladu, ošetrovanie trúdieho plodu je skôr tendenciou RN podporiť.
-------------------------------------------------------------

Stejně jako v loňském roce, není i letos jednoznačný názor na účinnost metody LBV, jako protirojového opatření. Sami autoři uvádějí, že tato metoda ale zvyšuje rozvoj roztočů VD. Protože máme i jiná účinná protirojová opatření (např. tvorbu oddělků), která naopak potlačují rozvoj VD, naskýtá se proto otázka, zda-li aplikace metody LBV v současné době, kdy dochází k hromadným úhynům včelstev, není velké riziko. Jistě by se to dalo průzkumem statisticky vyhodnotit. H.

A.T. Já s Vámi souhlasím v tom, že si včelstvo nenechá vše vnutit, tedy ani chov trubců ne. Nicméně je otázkou, zda tím, že včelstvu v podstatě vnucujeme vkládáním mezistěn stavbu dělničích buněk nevzniká u dnešního chovu silných včelstev ve včelstvu v podstatě nedotatek trubců. Myslím, LVB právě tento stav odstraňuje a věcně se nejedná o nadbytek trubců, ale naopak k vytvoření rovnováhy ve včelstvu.

V poslední době se objevilo několik studií k zamezení rojení přes větší množství trubců ve včelstvu. Pokud vím, žádná studie to zatím neprokázala. Trubci mají své opodstatnění ve včelstvu a zejména u chovatelů matek. Trubci se odchovávají zejména u ins. matek a také jejích dcer. Trubec pochází z neoplozeného vajíčka, tedy nemá otce ale dědu.
Samotné příčiny rojení a zejména k zamezení rojení jsou známe asi tři. Především tzv. "rojívky" se nám budou rojít stále. Pak je to nepoměr mezi otevřeným a zavíčkováným plodem. Je to problém zejména malých úlů. Matka zakláde malý prostor cca l0 rámků, včely nemají co krmit - plod, začnou požívat mateří látku a rojení už nelze zabránit.Zdravému včelstvu s výkonou matkou nevadí větší úlový prostor, který včely zatím neobsadily Velkou výhodou je nástavkové včelaření a lze to i bez mřížky, kterou včely chápou jako překážku.U nástavkového včelaření se nepřidává jedná či dvě mezistěny, ale celý nástavek
Poslední známý důvod je přehřátí úlového prostoru. Úl musí být řádně odvětrán.
Ono s tím nádbytečným chovem trubců v současné době je to problematické. Je to velíce dobrý "domov" VD. S tím vyřezaváním stavebních rámků je to někdy trochu problém. Vyžaduje to čas a zejména ve větších chovem to už takřka nejde. Každý někdy zbytečný zákrok nám zvýšuje výrobní náklady.

Vida jak se označení LBV ujalo. Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje samo včelstvo. Vždyť na stavebních rámkách si může stavět co chce. Rovněž za úhyny včelstev v letošním jaru a loňském podzimu nemůžou trubci ale totální selhání včelařů. Je zajímavé jak nedůtklivě někteří včelaři reagují, úměrně počtu jimi popsaných stránek. Přitom autoři neudělali nic jiného než nás seznámili se svojí ověřenou teorií a vyzvali nás vyzkoušení a oznámení výsledků. Já osobně si myslím, že by to fungovat mohlo a moje poznámky z minulých let tomu nasvědčují. Proto tuto metodu jsem plošně nasadil u všech včelstev. Na podzim se uvidí. Kritizovat něco bez vyzkoušení může akorát ... . Zdraví R. Stonjek

Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje samo včelstvo. R.S.

Ja sa nedomnievam, ja len konštatujem to čo autori vo svojej štúdii uvádzajú, keď hovoria, že počet trúdov v takomto včelstve by mal byť vo váhovom pomere (trúd je 1,4 krát ťažší ako včela) 60% včiel a zbytok trúdy. V prirodzenonom prostredí si včelstvo počet kást formuje včelie spoločenstvo, ale nikdy neprerastá do tak obludných rozmerov, ako to umelo dosahujú autori štúdie. A to ešte nehovorím o tiziku zvýšeného počtu VD, pretože v ich prípade sa stavebné rámiky nyvyrezávajú, ale nechajú sa vylieňahnuť. Myslím si, že pri dnešných možnostiach chemických prostriedkov, by sa tento fenomén dal zvládnuť.

Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR) skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton

Samotné příčiny rojení a zejména k zamezení rojení jsou známe asi tři. Š.

Jozef, toto všetko autori štúdii dokonale rozobrali a dá sa povedať, že "príčiny" sa v žiadnom prípade nepotvrdili, s čím podľa mojich skúseností stotožňujem. Príčiny jednoducho neexistujú, lebo život na náhode (a to všetko je vo včelstvo ako náhoda) neexistuje, ano ostatné tvorstve na zemuguli nemá rozmnožovanie založené na nejakej pofidérnej náhode. A to všetko, čo sa roky prezentuje na stránkach včelárskej odbornej tlače sú len nejaké náhody, ktoréby mali zaistiť dlhobo život živočíšnych foriem.
Npr. stiesnené pomery v malých úľov, ale včelstvo je tak prispôsobivé, že dokáže žiť tak isto v malých priestorov z hľadiska človeka, ako vo veľkých, ale rozmnožuje sa rovknako rojením ako v podmienkach voľne žijúcich včelstiev na vetvách strom v trópoch. Rozdiel je len v tom, že roj z malého úľa má nižší počet jedincov, ako z úľa obrovských priestorov. Ja som išiel vyhovieť včelstvám a vytvoriť tie najlepšie podmienky, aby ich všľký priestor neiritoval k tejto forme rozmnožovania, poskytnutím až 6 debničiek úľa B 10 a oni ma nerešpektovali. Mohol by som napísať, že čím väčší priestor som včelám poskytol, tým sa viac rojili!?!.

Anton

Přesně tak, redukční ventil je nutný. My jsme tam měli tuším redukční ventil
z autogenu z kyslíkové lahve, tam by měl být podobný tlak jako v těch
vzduchových. (Pozor na acetylen, tam není v lahvích vysoký tlak a ventil je
proto nepoužitelný.) To všechno ale ukazují budíky na redukčním ventilu,
vstupní tlak v lahvi i výstupní tlak, co jde do přístroje. Je tam potom
návod, jak to dělat, podstata je, že se před našroubováním redukčního
ventilu tento zavře - nadstavi tam nulový výstupní tlak, po sešroubování
celé aparatury se redukční ventil pomalu otevírá a na výstupním budíku
redukčního ventilu musí pomalu a plynule stoupat výstupní tlak až do těch
cca 4 atmosfér. Pokud se ten tlak zvyšuje nějak skokově nebo po poklepání
na redukční ventil, je v něm nějaký problém a asi kvůli bezpečnosti bude
třeba ho vyměnit. Je to už ale pomalu 20 let, tak možná jsem něco zapomněl.
Redukční ventil se na láhev šroubuje, na redukční ventil jsme potom
šroubovali přímo několikametrovou hadici vyvíječe, dneska bude za redukčním
ventilem spíš nějaká rychlospojka. Závity se těsnily teflonovou páskou, ty
jsou dneska nejméně dva druhy, jedna levná hodně tenká a málo pevná, druhá
silnější a dražší. My jsme měli tu silnější, ta levná se musí citlivěji
nanášet a snadno se při šroubování shrnuje, když se jí tam dá příliš, nevím,
jestli by vůbec při těch 100 - 150 atmosférách těsnila. Taky ta dražší páska
šla po rozmontování obvykle ze závitu odvinout, ta levná by se musela odřít
třeba starým kartáčkem na zuby, ten je i jinak docela dobrý pro očištění
toho závitu před montáží. Pokud se s tím člověk nesetkal, je dobré si dát
nějakým technikem předvést, jak moc asi ten závit tou páskou omotat a jakou
silou respektive momentem ten redukční ventil na tu bombu zašroubovat.
Zamrznutí redukčního ventilu jsem nepozoroval, ono asi v tom stlačeném
vzduchu už žádná voda, co by mohla zmrznout, není, omezující bylo ochlazení
vlastní nádoby vyvíječe a námraza na ní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2008 6:53 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 -
4.
> Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat
redukce.
> Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a
předpokládám,
> že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje
stažené
> vodní páskou. R. S.

Antone! Můžem vzájemnou výměnou názorů popsat tuny papíru. Není však smysluplnější metodu LBV vyzkoušet v praxi? Vždyť stačí nasázet do několika včelstev stavební rámky a na podzim už můžem mluvit o prvních výsledcích? Tvoje námitky o obludných rozměrech apod?? Opět to potvrzuje moji teorii, že včelaři jsou dvojího druhu. První skupina považuje včelky za naprosto dementní druh a je třeba jim jejich život patřičně zorganizovat, samozřejmě podle těch nejsložitějšíc, nejlépe vlastních teorií. Tomu nasvědčuje i to, že dáme li včelám možnost volby, zastoupení poměru dělnice trubci volí naprosto nesprávně. Druhá skupina výrazně menší, uvažuje tak, že včelky se o sebe umí postarat daleko lépe a pro včelaře je lepší a hlavně výhodnější když se jim co nejvíc přizpůsobí. Trvalo mě to asi 20 let než jsem k tomu názoru došel i já. Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

Někdy mi připadá jako by si někteří myslely , že včelstvo donutíte větším počtem stavebních rámků vytvořit více trubčiny? Včelstvo se samo chová vyváženě a postaví jen tolik trubčiny kolik uzná samo za vhodné ostatní prostor vyplní dělničinou
Je však lepší mít trubčinu v celistvém rámku něž jak by samy přestavěly dělničinu kde se jim zachce
Velmi silná včelstva budou stavět trubčiny hodně a slabší méně. A s pohledu situace zamoření VD se dostáváme k otázce JSOU OPRAVDU VELMI SILNÁ VČELSTVA OPRAVDU PŘÍNOSEM?? ;-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 08:47:38
> ----------------------------------------
> Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně
> domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje
> samo včelstvo. R.S.
>
> Ja sa nedomnievam, ja len konštatujem to čo autori vo svojej štúdii
> uvádzajú, keď hovoria, že počet trúdov v takomto včelstve by mal byť vo
> váhovom pomere (trúd je 1,4 krát ťažší ako včela) 60% včiel a zbytok trúdy.
> V prirodzenonom prostredí si včelstvo počet kást formuje včelie
> spoločenstvo, ale nikdy neprerastá do tak obludných rozmerov, ako to umelo
> dosahujú autori štúdie. A to ešte nehovorím o tiziku zvýšeného počtu VD,
> pretože v ich prípade sa stavebné rámiky nyvyrezávajú, ale nechajú sa
> vylieňahnuť. Myslím si, že pri dnešných možnostiach chemických
> prostriedkov, by sa tento fenomén dal zvládnuť.
>
> Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton
>
>
>

Dekuji za odpoved,

takze vyzkousim, snazim se, podobne jako jini, maximalne racionalizovat sve
male vcely hospodarstvi a ted jsem se jako zrouta casu zameril prave na
dratkovani a mezisteny.

Dekuji.
Honza

Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

_____________________________________________________________

Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá ( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Opravdu by chtělo metodu nadbytku trubců nejprve vyzkoušet a potom vznášet závěry. Nejlepší by byl objektivní pokus provedený na nějaké včelařské výzkumné stanici. Co jsem zatím slyšel a četl, ti, kdo tuto metodu vyzkoušeli, nelitovali.

Už po kolikáté píšu, že k úspěšné eliminaci rojových nálad na minimum je potřeba, aby celá provozní metoda byla zaměřená proti rojení. Dostatek prostoru nestačí.

Protirojové desatero:
1/ Mladá plodná matka
3/ Nadbytek prostoru v úlu
4/ Odběr oddělku, příležitostné rozvolnění plodiště
5/ Neomezené plochy trubčiny
6/ Včasné vytáčení medu a odběr pylových plástů
7/ Dostatek zásob v úlu
8/ Zamezení přehřívání úlu
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Chov geneticky méně rojivých včel


Názory typu, že včelstvo se vždy zachová nepředvídatelně, jsou do jisté míry nepravdivé. Ve včelařství nikdy(!) neexistuje 100% jistota, s tím souhlasím. Vždy je pravděpodobnost, že jsme něco přehlédly, že podceníme situaci a podob. Ale to nevylučuje, že se ledacos dá s poměrně velkou pravděpodobností předvídat. Je to jen otázka množství teoretických znalostí a s nimi spojené praxe.

Účelem racionálního včelaření není včelaření podle přírody, ale jednoduché včelaření s maximální produktivitou práce. Podle přírody včelařit nelze. Z přírody si můžeme vzít jen inciraci, jak co nejefektivněji využít potenciál včelstev v náš prospěch.


S pozdravem...M. Václavek

( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Pri liečení včelstiev nič nebráni tomu, aby ste včely proti VD viedli úspešný boj takisto ako v hociktorom kultúrnom úli. Ja mám testovaciu podložku v pokusnom kláte, na ktorej zistím prirodzený spad, ale i po fumigácii. Takže, žiadny problém.
Zákaz chovať včely je chovať včely v nerozbernom diele z titulu moru plodu, v ktorom sa včelár nevie dostať k zaviečkovanému plodu a kontrolovať jeho kvalitu.
Čo včelár, to iný názor, ale voľná debata ani iná nemôže byť. Záver každej takejto diskusie je otvorený, nemá kto dať za všetkým tú povestnú správnu bodku, aby sme sa k problému nemuseli tak často vracať.
Nenašiel by sa ten správny arbiter, ktorého názor by sme prijali bez spochybňovania? Anton

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 11:27:16
> ----------------------------------------
> Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek
>
> _____________________________________________________________
>
> Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v
> nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je
> dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá (
> samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je
> kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )
>
>
>

Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5 je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

___________________________________________________________

Furt přirozenější něž plodové těleso celoročně udržované u dna úlu nacházející se stále ve stejném patře. V dutině plodové těleso vykonává pohyb v závislosti na množství a místě uložení zásob, s nimiž je stále v kontaktu.

O Dadantech tu můžu žvanit nekonečně dlouho. Stačí si ale jich několik pořídit a není li včelař slepý, už běbem rozvoje je mu jasné, co si včely o mezerách a spoustě dřeva v plodišti myslí. Také odpadají některé plodištní operace. To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

Na tomto odkazu se otevřou stránky "Pracovní společnost nástavkových včelařů
CZ" a položka "Varroa monitoring" je v menu na levé straně. Po otevření
položky je ještě potřeba odkliknout odkaz "celý článek". Odkaz mi funkuje na
IE6, Avant Browser i Mozilla Firefox.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 26, 2008 5:05 PM
Subject: stránky


Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5
je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na
www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste
na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3056 (20080426)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton

Anton to však nemyslíš vážne čo si tu napísal. Chceš povedať, že včely sú také sprosté, že sa sami zlikvidujú?! Pri nadbytku trúdích plástov budú aj včely chovať nadbytok trúdov, ale keď príde tá chvíľa, bude matka trúdie bunky obchádzať a nenakladie do nich vajíčka, resp. včely zrušia trúdí plod prípadne prestanú kŕmiť dospelé trúdy. Prírodu v tomto prípade neoklameš! Jedine vtedy by sa stalo keby to boli geneticky zmenené /mutované/ včely, aby sa chovom trúdov sami ničili!?

Za prvé, nepamätám sa kedy sme si potykali.
Za druhé, nevieš čítať, ja osobne si vôbec nemyslím, že včelstvo ako také bude ošetrovať trúdí plod,ja som reagoval na daný komentár a štúdiu LVB, kde to autori uvádzajú ako spôsob boja proti rojeniu včiel. Čiže tento považujem skôr za neprirodzený.
Za tretie, mám dojem, že čakáš len na to čo ja napíšem, aby si mohol zo zlosťou negatívne reagovať. Napíš niečo zmysluplné, aby sme to mohli zhodnotiť.

To už je přece desetiletí známý poznatek. Včelstvo si počet trubců samo v
určitých rozmezích reguluje. Když má málo trubců, vykouše třeba mezistěny a
postaví na nich trubčinu. Když má naopak hodně trubců, matka prostě nebude
zakládat trubčí buňky a včely je třeba zanesou sladinou. Množství trubčích
plástů ovlivňuje počet trubců tak o desítky procent. Když bude mít včelstvo
málo trubců, postaví si trubčinu na mezistěnách a vychová řekněme 60 - 80 %
trubců proti tomu, kdyby mělo dostatek trubčích plástů. Když se vyberou
trubčí plásty s plodem z jiných včelstev a naperou do jednoho úlu, nejmladší
trubčí plod přestanou včely ošetřovat a zhltnou ho a zbytek vychovají.
Přebytek trubců se potom rozletí do okolních úlů a ve včelstvu zůstane
řekněme 120 - 140 % trubců. Prostě ve včelstvu obvyklá pružná regulace.

R. Polášek

To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

_______________________________________________________________

Je to zajímavý a očekávaný efekt, že se matka vyhýbá nízkým nástavkům, když má k dispozici vysoké nástavky. Tento jev je velmi znatelný hlavně u slabých včeltev. Kompaktní plodové těleso se totiž lépe zahřívá.

U silných včeltev kompaktnost plodového tělesa, stejně jako úlová izolace, ztrácí na významu, protože silné včelstvo obsahuje kvanta včel nevyužitých pro výchovu plodu jako krmičky. Tyto včely se seskupují a vytváří obal chumáče včel, který při řádné tloušťce ( nad 10 cm ) dostatečně zastoupí uteplení, ale to je možné jen u silných včeltev. Tato včelstva si mohou dovolit plodovat přes více nízkých nástavků, neboť masa včel je rozestoupena přes několik nástavků. Pro ně by bylo velmi neefektivní soustředit plod jen do jednoho nástavku. Tyto včelstva vytvářejí protáhlé plodové plochy, přičemž využívají stoupání teplého vzduchu vzhůru...vytápějí především jen ve spodních nástavcích. Včelstvo si bez problému vytváří svoje mikroklima. Mezinástavková mezera jim nečiní žádnou překážku v rozvoji. Jde o úplně jinou situace než v Dadantech.

Dadanty jsou zřejmě pro slabá a střední včelstva v horších snůškových podmínkách nejlepšími úly, jaké existují. Pro velmi silná včelstva jsou naopak Dadanty to nejhorší, co může být.

Vysoký nástavkem jako takový brání vzniku velmi silných včeltev. Dosažení velmi silných včeltev u kraňky jednomatečným včelařením je umění, které vyžaduje nízkonástavkový úl. Když včelstva mají na výběr mezi vysokým a nízkým nástavkem, vyberou si vysoký. A stejně je tomu i v podletí, kdy včelstva přizpůsobí svojí sílou zpravidla spíše jednomu vysokému nástavku než více. V nízkonástavkových úlech je situace opačná. Jeden nízký nástavek je málo, včelstvu nic nezbývá, než aby vytvořilo chumáče přes více nástavků a to taky vyžaduje větší sílu. Včelstvo se přizpůsobuje celému prostoru úlu.

To je další vysvětlení, proč u pana Turčániho nevznikají silnější včelstva něž 1,5 kg ( cca 15 000 včel ), i když zimuje na 3 nástavcích míry B. Spolu s malými zásobami je výsledek nezvratný, i když v podletí připojí oddělek či vytvoří dvoumatečné včelstvo. Včelstvo se sílou přizpůsobí vysokému nástavku ( spočítejte si sami... na každý dm2 plástu počítejte 160 včel ...průměrná hustota odsednutí v plodišti za proletového dne...( nezapočítávaje krajní plásty! ) a zjistíte, že hodnoty sedí!!! )


S pozdravem...M. Václavek

Dobry den,

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?

Honza

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?
----------
Teď zrovna třídím souše. STavba divočiny jde včelám pomaleji než na mezistěně, ale rozhodně u svých včel nemohu tvrdit, že by včely nedostavovaly ke spodní loučce.
Velká část rámků co jsem teď měl v ruce a pokud si vzpomínám je dostavěná dolů. (15 i 24cm)

Ale s dostavováním k dolní loučce je to různé. Záleží na včelách, síle, rozvoji, možnosti stavět a taky umístění rámků, tedy jestli je pod nimi nástavek, plod, mřížka, atd.

Stavební taky drátkuji, jednak chci mít teď vše co nejednodnější - technologicky - rozehříváním vosku je víc práce a krámů, oproti jedné nabíječce a nemusím rámky třídit. Pokud neprdne drát.

Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.

Karel

Inspirovala me bleskovka. Diky za ni (za tu inspiraci). Manzelce jsem
zabavil
olejovou lampu, ze starych zasob jsem nasel o-krouzek a bleskovka je na
svete:
http://martin.olsak.net/vcely/bleskovka.jpg
(Nemaj to ty vcelarovy manzelky lehky ... :)

Martin

ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.

>(a já dosud používám) t.zv. lampa Bleskovka. Je to lihový kahan
>s rukojetí a jakousi lžící, ve které se taví vosk a podle potřeby
>lije do spáry u mezistěny.

Vážení, včely se chovají při práci maximálně efektivně.Jen sleduji, jak jim práci znemožňujete.
Pokud Vás zajímá, jak vypadá silné včelstvo a co to přináší, pošlu obrázek /pohled na poslední rámek v úle přes sklo/. Ještě 4 dny pěkného počasí, celý poslední rámek zavíčkují a vytáčím.Adresu máte na webu Včelaření moderně.
B.V.

Koupím auto Škoda Felicia Pic-Up 1,3 LXI dvoumístné s nástavbou až nad kabinu. Děkuji za pomoc.
e-mail: hitzel.db/=/atlas.cz

Inspirovala me bleskovka.
ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.
-----

No to se mi líbí, nikdy jsme nepochopil z nějaké pérovky v knize jak to funguje, ani za mých mladých let se neprodávala.
Jinak mě zase inspirovala ta lysohlávka, to by mohlo zvýšit odbyt medu a vytvářet na med návyk. Třeba by jsme objevili jinou kategorii zákazníků.:-))

Karel

Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.
…
Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Plásty se starými zásobami by už měly být pryč z úlu, s plodem použíty na
tvorbu oddělků, bez plodu třeba přidak oddělku nebo vytočené jako zdroj
invertovaného cukru jako případek do cukru při krmení nebo jako surovina pro
první medovinu..... Přidání medníku to záleží silně na síle včelstev a
používaném úlu, nedá se to rovnou bez zhlédnutí síly včelstev a odhadu
snůšky na místě poradit. Musí tam být dost včel a musí mít už pod horní
loučkou minimálně pár centimetrů silnou zavíčkovanou vrstvu jarního medu.
Dlouhodobá předpověď nesmí na další týden předpovídat ochlazení a trvalý
déšť, kdy by ty zásoby musely spotřebovávat což obvykle není. Zase ale když
se budou v dvouprostorovém úlu včely týden příliš tísnit, nasadí už teď na
rojovou náladu a za 2 - 3 týdny se začnou mezvladatelně rojit. Obecně pokud
nejsou příliš slabé, spíše už je čas je do medníku hodit, zvláště pokud v
doletu je řepka nebo hodně ovocných stromů nebo hodně luk s pampeliškami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 10:22 AM
Subject: Přidání medníku


> Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a
> řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely
> za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

______________________________________________________________

Pokud nasazený prostor včely neobsednou, může rozšíření včelstvo podchladit a přivodit omezení v rozvoje.

Pokud rozšíříte dolů, obavy z podchlazení nejsou na místě...teplý vzduch stoupá vzhůru. Včelstvo v závislosti na růstu, na snůšce, výšce nástavku a velikosti mezipatrové mezery postupně přejde do spodního patra. Až včelstvo dostatečně zesílí, vloží se u klasických dvouprostorových úlů mřížka. Matka se s plodovým plástem přemístí do spodního patra.


S pozdravem...M. Václavek

Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

.........
>vorja (78.108.145.2) --- 27. 4. 2008
Tepelné ošetření plástů
Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.
…
Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel <

A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští zimu?

Když se uloží přes léto do sucha, spíše chladu a dále od sebe, v nastavku
pro 10 rámků třeba jen 6 plástů, tak do srpna vydrží. Cukerné zásoby v nich
většinou zkrystalují, takže jejich využití včelami bude o něco horší, ale ne
moc a měly by tvořit raději jen menší část zásob včelstva na zimu a plásty
by měly být označené, aby ty zásoby zase další rok nebyly uložené zase na
zimu. Z toho pohledu je pro využití takových zásob velice vhodné něco
takového jako komorování časně na jaře, kdy se zásoby odvíčkují a včelstvo
si podle potřeby pro ně chodí. U dvou prostorových úlů já zimuji v medníku,
potom je možné prostě plást se zásobami na jaře odvíčkovat a dát do plodiště
za okénko, včely ho postupně vyberou. Je to možné taky pro plásty vytažené
ze včelstva s "kousky" zavíčkovaných zásob, které je třeba vyčistit, udělat
i na podzim v říjnu a listopadu po fumigaci, včely ty plásty vyčistí a díky
poměrně nízké teplotě nebezpečí loupeže už není. Chci tím říct, že pokud se
tyto zásoby neuvažuje použít pro tvorbu oddělků, je lepší je nějakou metodou
dát vybrat na jaře včelstvům než je skladovat přes léto a dávat včelám zase
na zimu. Plásty uložené přes léto jsou sice napadány zavíječem, ale pokud v
nich není pyl a jsou dále od sebe, zavíječům to nesvědčí a jsou to jen
jednotlivé larvy, poškozeny jsou jen jednotlivé buňky a po přidání do
včelstva je to včelami rychle opraveno. U nastavků je pro tento účel
vyvinuta technologie, kdy se na jaře přehazují nastavky, takže staré zásoby
se ocitnou ve spodním nastavku a jsou na jaře postupně spotřebovávány.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:53 PM
Subject: Re: Přidání medníku


> A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští
> zimu?

Tak jsem dělal úpravu plodiště, dal jsem tam 2 mezistěny a 2 prázdné souše a tři plásty se zimními zásobami dal ven, mohly by se případně dát tyto plásty třeba vyrojenému včelstvu? Na medník jsem je ještě nedával, dám je nejspíše ve středu.

Možná, že se ten zázrak nazývá "čistící pud včelstva". Ale opravdu - kdo ví
? :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:25 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se
stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové
patogeny? Kdo ví. _gp_

........

Nechci se hádat, ale zřejmě došlo k překlepu. Aby se zničily spory Nosemy, musí být plásty vystaveny 50 stupňům 24 hodin. Není to technicky u většího počtu plástů jednoduché řešení, hlavně větrák zlobí se zadíráním ložisek. Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?
Zdraví R. Stonjek

Stonjek:>Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?<
.........

Kolik to je nadměrné množství mezistěn? Sám mám v průměru ve včelstvu v tuto chvíly asi 6-7 ks mezistěn a do měsíce jich tam příjde minimálně o deset navíc. Z těch 6-8 mají 70% vystaveno 50% je plodových a zbytek - probíhá výstaba.

..

Není ředění principem zdravého chovu včel?

Výroba mezistěn, virózy, zvápenatění, nosema, mor, hniloba, (aspergilózu jsem ještě ani neviděl). V takových případech jde vždy o ředění a udržitelnost dobrého zdraví. Nebo se mýlím? A vkládat mezistěny se musí umět. Jinak je snaha marná.


PS:Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

Výzkumníci z university ve státu Montana objevili možné ošetření včelařského vybavení pomocí sterilizace.

Teplo ničí spory Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Pomocí techniky průtokové cytometrie měřící životaschopnost houbových spor N.ceranae odhalila Julie Elser v Cramer Lab, že ošetření spor horkem 50°C (122°F) po 90 minutách vede k 96% úmrtnosti spor. Podobné ošetření spor extrémním chladem životaschopnost spor N. ceranae neovlivnilo.Fascinovaný včelár.

Priatelia, skôr ako vynesieme ľudový súd nad touto metódou, skúsme jej uveriť, že je to naozaj tak.

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
Ak je to tak, potom je možné, že spóry nozémy ak sú naozaj na teplo citlivé, je potom ošetrenie možné, V článku sa nehovorí len o ošetrení plástov, ale i o ostatného včelárskeho inventáru, ktorému ani vyššia teplota nuškodí, staršie drevené úle toho vydržia viac. Nakoniec nie je vylúčené, že hubovité patogény sú na teplo citlivé a už 50˚C ich zabíja.

Znovu tu platí, dvakrát meraj a raz strihaj, urobiť niekoľko pokusov: určite sa nájdu možnosti ako to odskúšať, prvým krokom by bolo dokázať prítomnosť spór a tieto vystaviť rôznemu teplu aj za cenu zničenia niekoľko zamorených plástov a následne ich otestovať na prítomnosť po tejto kúre. Je zbytočné tu donekonečna diskutovať, pretože záver názorov je aj tak nulový, ako pri všetkých diskusiách, každý účastník si stojí za svojimi, aj keď v sumáre nesprávnymi závermi. Je to zložité, ak včelár fumiguje včelstvo proti VD, výsledok vidí o pár hodín na podložke, spóry N.A. nie.

V realizácii ošetrenia stoviek plástov a pomôcok je to určitý problém, ale teplota 50˚C nie je až taká vysoká a dá sa dosiahnuť npr. vo fóliovníku, ktorý by mal odizolovanú podlahu npr. polystyrénom. Spolu s primeraním vetraním je to reálne. Jedného času som meral teplotu v slnečnom tavidle (voskotopke) až 136˚C, rozpúšťali sa medzerníky na rámikoch z umelej hmoty. Anton

:::původní dotaz:::
jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ?
:::

Myslím si, že včely nedostavují trubčinu ve stavebním rámku až ke spodní loučce pokud mají dostatek jiného prostoru, kde ji stavět (třeba další stavební rámek). Když jim prostor dojde, dostaví ji až dolů.
Ale je to bez záruky, jen domněnka...
----------

:::KaJi:::
Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.
:::

Jen na okraj: stavební rámky dáváme do úlu zcela holé, bez nalepeného pásku mezistěny či tak něčeho. A vůbec s tím není problém - včely vystaví buňky přesně uprostřed horní loučky (ve 100 % případů!).
Většinou začnou dvěma srdíčky, která postupem času spojí. Asi aby mohly zaměstnat dvě pracovní čety stavěček :-)

Priatelia, v dňoch 9-11.5.2008 sa uskutoční na Teplom Vrchu (okr. Rim. Sobota) Škola nadstavkového včelárenia. Účastnći si budú môcť porovnať svoju technológiu včelárenia s technológiou včelárenia v nadstavkoch, v nedľu bude zájazd do L.Hrádku, kde bude prezentovaný chovmatiek, šľachtenie a podľa počasia aj inseminácia.
Všetky info na www.n-vcelari.sk, prípadne mailom info /at/ n-vcelari.sk

Já jsem si dobu 24 hodin nevymyslel. Je to také výplod jiných výzkumníků, stačí si přečíst Včelařství a uvádí se již dlouho, určitě 30 let. Takže je to tvrzení proti tvrzení. Kdyby ale zkrácená doba fungovala, tak skleník nebo foliák je výborný nápad a v něm lze dobu expozice na 4 - 6 hodin v opohodě natáhnout, Gustav mě překvapil! Je o něm známo, alespoň to dříve tvrdil, že má kolem 400 včelstev. Má li teď v úle 7 mezistěn a přihodí li dalších 10 ať počítám jak počítám, celkem je to necelých 7 000 plástů, protože i odělku se dá něco vystavět. Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.
Zdraví R. Stonjek

R. Stonjek:>Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.<

.......

To je tak překvapující číslo?

Jaký si má vytvořit "každý", názor podle Tebe na takovou obměnu, abych věděl co dělám případně špatně! Tvé rady jsou nevkládat mezistěny do včelstva? Nebo kolik tam vkládáš do svých Dadantů? Vysvětli mi to.

Ať si můžeme udělat obrázek jak se v Dadantech obměnuje u R.Stonjeka dílo.

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
------
Nejsem si jist kde, ale myslím že i v MV to bylo publikované. Prý to překvapilo i vědce, že to je houba:-)

No na věci to v podstatě nic nemění.

Otázka je, jestli častá obměna díla napomůže prevenci.
A pak zbývá se dohodnout, kolik by se tak mělo obměnit díla za rok. Zatím vidím velký rozptyl hodnot :-)
Karel

Tak jsme se dočkali pátého čísla Včelařství a tentokrát i
podstatně silnějšího a dokonce i s oběžníkem č.1/2008.
Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude toto mít nedobrý dopad.
Funkcionáři ZO se budou vzdávat svých funkcí,protože to pro ně bude velký problém všemu tomu stačit.Řeknou si,proč
bych to vlastně měl dělat a ještě navíc bych měl jenom
samé nepříjemnosti.
Co se týká členů ZO, těm už to tolik vadit nebude,protože
ponejvíce jsou staršího věku,mnoho toho vyplňovat nebudou
protože jim to nebude stát zato.Těch pár korun dotací které by obdrželi po všech těch peripetiích jim mohou být
ukradeny.Jsou si vědomi toho,že stejně zanedlouho skončí se svým včelařením.Takže zůstane to na těch mladších,kterým
to tolik vadit nebude a snad se dočkají i nového schopnějšího vedení a následně i lepšího ocenění své práce
v oboru včelařství i za předpokladu že se stanou členy cechu profesionálních včelařů při ČSV o.s.
A co Ty Františku tomu říkáš,tak se také vyslov k současné situaci,neuhynulo prý 50% včelstev tak není zapotřebí bít
na poplach. Ale myslím si,že je nejvyšší čas...

Máte pravdu....být funkcionářem základní organizace ČSV musí být opravdu nezavíděníhodné :-)
To samé mě napadlo, když jsem otevřel časopis včelářství :-)))
Tom.

Janíčku ty formuláře nejsou výmyslem ČSV, ale někoho jiného. Dotace jsou z EU a buďme rádí, že ČSV k těmto formulářům zpracoval pomůcku pro b .... .

Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek

... chlapi...

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 28, 2008 4:55 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


> Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a
> včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24
> hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv
> diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci
> dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek
>

Stonjek:>Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek<
.......

Takže nic? Kolik kg nacpeš za rok mezistěn do včelstva? Postupy vkládání mne moc nezajímají, jsou mi známy, jsou velmi podobné úl od úlu. A nezatahuj tu své výmysly otom, že jsem invalidní důchodce. To jsi si mě sakra spletl s někým jiným. :-) Ale sranda musí být.

Do vyzimovaného včelstva v průměru, se musí dodat minimálně kg mezistěn a s chovem v pásmu moru zákonitě o něco více. Jinak by jsi v prvním případě zákonitě ani nedokázal třetinu díla za rok obnovit.

Váhové propočty u válcovanýcch a u litých mezistěn se dají vyvodit stejným koeficientem a nemusím si vůbec vymýšlet a smýšlet, abych poznal, že o včelaření se p. R. Stonjek musí ještě ledacos dozvědět. U balení bych pohořel určitě zase já. ;-)

"Janíčku ty formuláře nejsou výmyslem ČSV, ale někoho jiného. Dotace jsou z EU a buďme rádí, že ČSV k těmto formulářům zpracoval pomůcku pro b .... ."
---------------------------------------------------------
Já sice nejsem Janíček. Také vím, že ČSV za to nemůže. Dělá za současného stavu opravdu co může. A za tu snahu jí dík. Jenom nevím, zda tuto byrokracii vymyslela EU, nebo což je pravděpodobnější, nějaké České ministerstvo pro věci zbytečně složité. Když jsem před třičtvrtě rokem odcházel z administrativy do důchodu, zcela bláhově jsem si myslel, že všemu byrokratickému blbákovu je konec. Není. Ti odpovědní, kteří by měli z každé ZO o.s., nejraději úřad a já vím že to není ČSV, ti odpovědní si neuvědomují, že funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. Navíc jsou funkcionáři převážně v letech, kdy mnohým věcem ani nemohou a také již nechtějí rozumět. Jsou již unaveni. A opět nové a nové povinnosti. Kdo to má při tom věkovém průměru dělat? Kde vzít mladé a studované funkcionáře. Kde vzít finanční prostředky na stále se rozrůstající úřad? Mohl bych v lamentacích pokračovat. Je to však zbytečné. Nyní vidím jak jsem se mýlil, když jsem si myslel že největší hrozbou pro včelařství je varroáza nebo mor včelího plodu. Není. Největší hrozbou je "dobře míněná" státní byrokracie bez znalosti stavu věci. Ti úředníci si nevidí přes desku svého psacího stolu. Tomu se také říká medvědí služba.
Pepča

Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost.

______________________________________________________________

Při zpracování mezistěn by se měli veškeré choroboplodné zárodky zničit. Takže mezistěny by měli být sterilní.

Odmněnou díla se ze včelstva odstaňují případní původci nemocí a tím se snižuje jejich množství ve včeltvu. Při jejich snížení pod určitou mez už nevyvolávají klinické příznaky, protože je jich malý počet na zahubení daného jedince včelstva.


S pozdravem...M. Václavek

Vazeny priteli, sice nevim ktereho Frantiska oslovujes, ale vzhledem k tomu, ze jsem Frantisek vyslovuji s tvym prispevkem plny souhlas. Administrace kolem vcel narusta do takovych rozmeru, ze funkcionari ZO,OV, ale i samotni vcelari zacinaji byt natolik otraveni, ze to v brzke dobe nemusi dopadnout dobre. Oni jsou administrace nepovinne na ktere se muzeme ....., ale pak jsou jeste povinne, registrace vcel statni, obecni urady, leceni aj. a tam se te administrative nevyhne nikdo. Tak Frantiskove vyslovte vsichni svuj nazor a hlavne navrhnete opatreni. Treba si to precte nekdo kdo ma vliv ta opatreni prosadit, pokud budou ovsem rozumna.
Frantisek


Tak jsme se dočkali pátého čísla Včelařství a tentokrát i
podstatně silnějšího a dokonce i s oběžníkem č.1/2008.
Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o
dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude
toto mít nedobrý dopad.
Funkcionáři ZO se budou vzdávat svých funkcí,protože to pro ně bude velký
problém všemu tomu stačit.Řeknou si,proč
bych to vlastně měl dělat a ještě navíc bych měl jenom
samé nepříjemnosti.
Co se týká členů ZO, těm už to tolik vadit nebude,protože
ponejvíce jsou staršího věku,mnoho toho vyplňovat nebudou
protože jim to nebude stát zato.Těch pár korun dotací které by obdrželi po
všech těch peripetiích jim mohou být
ukradeny.Jsou si vědomi toho,že stejně zanedlouho skončí se svým
včelařením.Takže zůstane to na těch mladších,kterým
to tolik vadit nebude a snad se dočkají i nového schopnějšího vedení a
následně i lepšího ocenění své práce
v oboru včelařství i za předpokladu že se stanou členy cechu
profesionálních včelařů při ČSV o.s.
A co Ty Františku tomu říkáš,tak se také vyslov k současné
situaci,neuhynulo prý 50% včelstev tak není zapotřebí bít
na poplach. Ale myslím si,že je nejvyšší čas...

::: Pepča :::

Jenom nevím, zda tuto byrokracii vymyslela EU, nebo což je pravděpodobnější, nějaké České ministerstvo pro věci zbytečně složité. ... Ti odpovědní, kteří by měli z každé ZO o.s., nejraději úřad a já vím že to není ČSV, ti odpovědní si neuvědomují, že funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. ... A opět nové a nové povinnosti. ... Největší hrozbou je "dobře míněná" státní byrokracie bez znalosti stavu věci. Ti úředníci si nevidí přes desku svého psacího stolu. Tomu se také říká medvědí služba.

-----------------------

Jenže tak je to obecně všude v neziskovém sektoru, kde jsou dotace...!
Ba ještě hůř - po dobrovolných (neplacených) funkcionářích jsou vyžadovány povinná školení a zkoušky, jinak nejenže nejsou dotace pro danou organizaci, ale mohou být i právní problémy (píši o oblasti volného času dětí a mládeže - tábory apod.). A tito lidé z toho (z dotací i z činnosti samotné) nemají ani korunu - v lepším případě nula z nuly pojde (proplatí se jim náklady).

Včelaři mohou prodat svůj med = vytvořit zisk. Leckdy nemalý. Takže brečet kvůli pár formulářům, které mi umožní získat 50% slevu na vybavení není asi zcela na místě...

Má-li z toho někdo z organizace více práce, nebylo by od věci poskytnout mu odměnu (finanční - ne v medu...). Z peněz těch, pro které "papíry" zpracovává = členů ZO. I na toto je návod ve Včelařství...
Buď si o ni může říct sám anebo mu ji mohou nabídnout Ti, kteří tady nejvíc nadávají...

JD

Ještě jednou díky všem za praktické rady.

"funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. Navíc jsou funkcionáři převážně v letech, kdy mnohým věcem ani nemohou a také již nechtějí rozumět. Jsou již unaveni. A opět nové a nové povinnosti. Kdo to má při tom věkovém průměru dělat? Kde vzít mladé a studované funkcionáře".
-----------------------------------------------------------
Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča

Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie prejdem na B10.

Dakujem

Já bych řekl matku a tak 2/3 včel setřepat smykem do rojáku a vytvořit tak
asi kilový roj. Roj fumigovat s rojákem zabaleným na tu dobu v igelitu a
včely druhý den usadit na mezistěny. případně je trochu přikrmit a usadit
třetí den. V původním úlu počkat, až se matka vylíhne a oplodní, a začne
klást, včely zase setřepat, fumigpvat a usadit na mezistěny jako druhý roj.
V původním úlu zůstanou plásty s medem a s vajíčky, což není problém
vytočit. Případně pokud má ten včelař další včelstva, může se setřepat celé
včelstvo a plásty s plodem přidat zbývajícím včelstvům.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <elektromont/=/orava.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 29, 2008 3:02 PM


> Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v
> tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie
> prejdem na B10.
>
> Dakujem

Nekočuji, ale jak to je s přesunem včel? Od loňska jsem přišel o dvoje včelstva, teď po prohlídce je další bez matky. Jenže je nejsilnější ze všech, navíc nosí jak o život. Chci ho zachránit, jenže jak zjišťuji, sehnat oddělek je téměř výhra v loterii. No, nakonec se mi to povedlo. Musím mít nějaké povolení od veteriny k převozu? Jak je to vlastně s posíláním matek z druhého konce republiky?

B 10 je jistě větší půdorys jak Čechoslovák B to dej dospodu a na něj nástavky Čechoslováku Matku sklepni dolů a pokračuj jako obvykle po vytočení medu Čechoslováky zrušíš
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <elektromont/=/orava.sk>
> Předmět:
> Datum: 29.4.2008 15:02:40
> ----------------------------------------
> Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v
> tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie
> prejdem na B10.
>
> Dakujem
>
>
>

Dle § 6 veterinárního zákona platí, že přesun včelstev mimo kraj je podmíněn vydáním veterinárního osvědčení od Státní veterinární správy ČR. Nově je však nutné toto osvědčení mít i k přesunům v rámci kraje. Toto neplatí, jedná-li se o přesun v rámci stanovišť jednocho chovatele. To samé platí i pro přesun matek z druhé části republiky.

Za ID se omlouvám, asi jsem to popletl. Co se týče počtu mezistěn u Dadantů, vždy je něco za něco. Velkým množstvím vystavěných mezistěn Dadant skutečně nevyniká. Ale v medníkách má panenské plásty a 6 stavebních rámků v plodišti a pod, takže včelky ke stavbě mají prostor. Mojí prioritou jsou vysoké výnosy medu a pouze pro ně včelařím, počet vystavěných mezistěn mě nijak nezajímá, tříletou obnovu plodiště zvládnu, ale s odřenýma ušima. Teď zavedením met. LBV to bude horší, ale nejdřív ji musím vyzkoušet, jestli funguje a když ano budu to dále řešit. Když tuto metodu pečlivě nevyzkouším, budu o ní jen pouze trapně pindat. Jinak vše o Dadantech najdete v minulkých ročnících Včelařství, kde Ing. Řeháček vše popsal s vyčerpávajícím způsobem. Tak proč to neustále opakovat. Zavedením Dadantů jsem rozhodně neudělal chybu. Mám teď výnosy o kterých se mi dříve pouze zdálo, pracnost výrazně snížená. K tomu jsem dospěl vlastními pokusy ne nějakým teoretizováním u PC. Stály mě spoustu času a peněz a vzhledem k jistotě kterou teď mám toho vůbec nelituji.
Zdraví R. Stonjek

Nevidím to ani černě ani růžově. Funkce nikdo nechce dělat, v naší ZO cybí obsadit asi 4 a tak to pytlíkujem, jak se dá. S dotací D1 není velký problém, roky se už dělá stejně a dobrým pomocníkem, byť s mnoha nedostatky je program evidence ZO. Včelařů žádajících o jiné dotace kromě ZO není mnoho a administrativu musí zvl. hlavně oni a hlavně musí investovat. Hlavní problém ale bude i nadále zdravotní stav našich včelstev, kdy nadř. orgány si libují ve vydávání prapodivných vyhlášek a neuvědomují si, že problém je trochu jinde. Dal by se charakterizovat tak, že na to co nás čeká,jsme dost mizerně připraveni a žádné stohy popsaného papíru nás neochrání. Nová veterinární vyhláška, která ještě ani ve Včelařství nevyšla zopakovala pouze zásady správného léčení včelstev doplněné pouze o některé drobné změny, nic víc. To by měl znát v podstatě každý včelař a již alespoň část z toho měl aplikovat u svých včelstev. Takže budem muset sehnat nějaké dobrovolníky, kteří se monitoringu ujmou. Už je vidím jak se houfně hlásí a na tu velkou zodpovědnost se těší. Již letos možná pečlivějším monitoringem zjistíme,že je potřeba léčit už v červnu zvl. v teplejších oblastech a na slunných stanovištích. Běžně se poslední med vytáčí kolem 20. 7, někde ještě později, takže na léčení máme pouze Formidol, který spodem funguje nic moc a horem je neskutečně pracný a aplikace u některých úlů značně složitá. Potřebujem tedy léčiva účinná, levná s jednoduchou a rychlou aplikací. Žel máme jenom levná a účinná. O tom ostatním si můžem nechat jen zdát. To samé platí i o fumigaci., která by také šla provádět jinak, rychleji a jednodušeji. Myslím, že výzkumák, kromě dobré modernizace aerosolovacího přistroje docela slušně zaspal. Také ve Včelařství jsme od informací jak se léčí venku hlavně v EU moderně a rychle odstaveni. Takže nebýt MV a OP docela slušná doba temna. Proč mám doma na koleně šmudlat nějaký odpařovač KM s málopracným doplňováním a se mnou spousta dalších včelařů vyvíjet vlastní řešení, proč na zařízení z EU např. vyvíječ Fuerto nemůžu žádat o dotaci atd. atd. Prostě nastanou těžké roky a zřejmě ten loňský byl jen takovou předehrou. Jestli máme jen trochu uspět tak s novými vyhláškami a dalšími funkcionáři to jinak ani nemúže být. Zdraví R. Stonjek

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Rekl bych, ze je to bezne - je to jen laicky pohled dle mych zkusenosti, protoze jinak bych byl taky alergik :-)

Ke vcelam chodim tak 5let, vcelarim 4tou sezonu a ze zacatku jsem mel otoky take 3 dny.

Dnes kdyz dostanu zihadlo tak otok je maly a druhy den uz nevim, ze jsem zihadlo dostal. Zalezi tak kam to clovek dostane, oblicej byva nejhorsi :-) Pomaha mi ocet, kdyz vim ze se budu druhy den nekde vystavovat na verejnosti, bezim si zasah do obliceje zaoctovat :-))

T.H.

> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

Pro nevčelaře to je běžný otok. V obličeji jsou měkké tkáně, které takto reagují. Všimni si: Při úderu do tváře (např. pěstí či při pádu) zmodrá okolí oka (lidově monokl), přestože tato tkáň nebyla zasažena. Podobně reaguje tkáň na včelí bodnutí na zápěstí, méně citlivá tkáň je na nohou. Při práci se včelami by měla být používána kukla (či závoj). Žihadlům se včelař nevyhne, ale časem získá jakousi imunitu a otoky se přestanou tvořit. A to ani v obličeji, který si stále chrání. Mimochodem - pokud žihadlo zasáhne přímo oční bulvu, znamená to ztrátu oka bez ohledu na to, zda to je začátečník či superodolný strarý praktik.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jitka
Sent: Wednesday, April 30, 2008 8:37 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Alergie na včelí bodnutí

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Na každý přesun včel musí být veterinární povolení. To vydává Veterinární správa /ne soukromý veterinární lékař/. Ten kdo včely prodává, případně je přesuvá musí mít vyšetření na původce moru včelího plodu. Vyšetření běžně provádí Výzkumný ústav z měli. Všichní komerční chovatelé matek mají vyšetření na původce moru plodu. Toto vyšetření musí být z měli letošní zimy.
Pokud nemáte v současné době vyšetření z měli, lze to dělat jiným způsobem, ale je nutné se předem na způsobu domluvit s tím kdo bude toto vyšetření provádět.
Přesun bez veterinarního povolení je posuzován podle veterinárního zákona podle § 71 odst. l písm. c) možnou pokutou až 50.000.- Kč a u podnikatelů až do výše dvou milionů.

U mně to bylo přesně tak. Dokonce si pamatuji, že asi dvakrát, když jsem
dostal jako dítě žihadlo do čela nad oko, z třídenního otoku jsem asi jeden
den na to oko vůbec neviděl, tak byl otok velký. Žihadlo do dlaně nebo prstu
znamenalo nejméně dva dny ruku jako nafouklou gumovou rukavici. Asi by se
tehdy vyplatily nějaké prostředky, které omezují otok. Zlomilo se to první
2 - 4 roky, jak jsem začal pravidelně pracovat ve včelách a dostávat
žihadla. Nyní po žihadlu buď otok není vůbec, připadá mi, že jed je
zlikvidován do pár milimetrů daleko od místa bodnutí a dále se prostě
nedostane. Někdy mírný otok je, vznikne do asi hodiny a potom znatelně
každou hodinu mizí. V současné době, když pracuji obvykle ve včelách bez
rukavic, zaznamenávám, že to velice často odnesou malíčky na rukách, poměrně
běžně do nich schytnu 2 - 3 žihadla, zatímco do jiných prstů ani ne. Malíček
potom docela slušně oteče, druhý den otok skoro není a v malíčku trne.
Co se týká prostředkům proti otokům, kdesi jsem si přečetl, že vykouřená
cigareta neboli nikotýn v ní způsobuje silné stažení cév. Napadlo mě, že tím
by se po včelím bodnutí mohlo omezit rozlévání jedu cévními vlásečnicemi do
okolí a tím zmenšit otok a kdysi jsem to nějakou dobu zkoušel. Myslím, že to
funguje, jenomže vzhledem k tomu, že nikotýn to je droga je to omezeno jen
na nějaké krizové případy, kdy je třeba za každou cenu zamezit otoku.
Nefunguje to taky na kuřáky, ti jsou na nikotýn zvyklí. Dneska by se mohlo
využít nikotýnových náplastí, nevím ale , jestli se nikotýn přes kůži uvolní
do krve dostatečně rychle oproti cigaretě, nevím, tyto věci jsou už mimo
mně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 30, 2008 8:52 AM
Subject: Re:Alergie na v?el? bodnut?


Rekl bych, ze je to bezne - je to jen laicky pohled dle mych zkusenosti,
protoze jinak bych byl taky alergik :-)

Ke vcelam chodim tak 5let, vcelarim 4tou sezonu a ze zacatku jsem mel otoky
take 3 dny.

Dnes kdyz dostanu zihadlo tak otok je maly a druhy den uz nevim, ze jsem
zihadlo dostal. Zalezi tak kam to clovek dostane, oblicej byva nejhorsi :-)
Pomaha mi ocet, kdyz vim ze se budu druhy den nekde vystavovat na
verejnosti, bezim si zasah do obliceje zaoctovat :-))

T.H.

> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

Běžné otoky dosahují i dvou dlaní dospělého člověka alergie se projevují stíženým dýcháním , rozměrnějšími otoky, někdy malátností, nebo otoky na úplně jiné části těla. ALE PRO KAŽDÝ PŘÍPAD JE DOBRÉ MÍT DOMA NĚJAKÁ ANTIALERGIKA . Já mám doma Lotanax a rozpustné kalciové tablety

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jitka <jcajkova/=/csas.cz>
> Předmět: Alergie na v?el? bodnut?
> Datum: 30.4.2008 08:37:43
> ----------------------------------------
> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

3 dny je normální stav, alergik by být neměl. V sobotu jsem dostal žihadýlko do tváře a jen to trosku nateklo, ale večer už jsem o ničem nevěděl, za to na ruce jsem to měl nateklé ty 3 dny.

:::Pepča:::

Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča
----------------------------

Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:

Pokud některý funkcionář (ať tzv. čestný či placený) cituji: "mnohým věcem ani nemůže a také již nechce rozumět", měl již dávno funkci opustit. Bez pardónů.

Kdo to má při tom věkovém průměru dělat?
Ze ZO přesunout maximum agendy na krajské organizace (z důvodu kopírování struktury státní správy a samosprávy) - zde mít jednoho až dva placené pracovníky - profesionály na plný úvazek. Snížit význam, zatížení a případně i počet ZO (sloučení). Co nejvíce jim odebrat administrativu.
(Uvedený systém funguje a je oveřen v "dětských" organizacích - taktéž musely přejít z "okresní" struktury na "krajskou". Placení krajští tajemnící se více než osvědčili (dělají "rutinní" administrativu). To, zda chtějí mít základní článek (obdoba ZO u včelařů) závisí na nadšení - není-li, dochází ke slučování či rušení.)

Kde vzít mladé a studované funkcionáře?
Vypsat regulérní výběrové řízení na jednoho až dva placené pracovníky na kraj - není nezbytné, aby to byli včelař, hlavně musí mít organizační a komunikativní schopnosti, znalost práce s počítačem, ... Znalost oboru se naučí snáz než být důsledný, organizačně schopný a flexibilní. Vybrat z došlých přihlášek. Zkušební doba je 3 měsíce ze zákona, první smlouvu sepsat na rok, prodloužit po osvědčení nebo vypsat nové výběrové řízení. Důsledně kontrolovat výkon práce. Nedat jim moc rozhodovat o jiných, nýbrž pouhou administrativu.


Základem je porozhlédnout se, jak to funguje v jiných obdobných organizacích (celorepublikové, s místními složkami, pracujícími s dobrovolníky, ...). Porovnat různé systémy, vymyslet vhodnou strukturu s přihlédnutím ke včelařským specifikům, tu pak aplikovat. Třeba zkušebně v jednom kraji, posléze celorepublikově.
Nebát se začít lidi platit za práci, kterou dělají pro ostatní. Zvlášť když je víc než zjevné, že na dobrovolné bázi je to dlouhodobě neudržitelné. Umožní to výběr schopných oproti systému, kdy to dělá ten, který se nechá k funkci přemluvit...

Mimochodem - tento proces asi není nezbytné inciovat - spustí se sám poté, co stávající funkcionáři funkce "položí" a v ZO (OV) se nikdo jiný nenajde. Začne to slučováním ZO, postupnou profesionalizací pracovníků a následným "zeštíhlovaním" a zefektivňováním struktury.

Ale jak jsem napsal na začátku - je to jen můj osobní názor. Nehodlám jej nijak prosazovat - myslím si, že k vhodnému (rozuměj efektivnímu a udržitelnému zárověň) řešení se dospěje časem samo - stačí počkat. Výsledek může být i jiný, než předjímám.
Taktéž nemá smysl rouzpoutávat diskuse, není-li vůle vyvodit z nich důsledky.

Werich (či Voskovec) kdysi řekli: "Ještě se nestalo, že by to nějak nedopadlo."
Nechal bych to vytesat do včelařského kamene...