Včelařská konference

Vorja:
Není léčení, jako léčení. Musíme vědět kdy léčit, čím léčit a jak léčit. Potřebné léčivo musíme mít k dispozici. Nařízený a doporučený předpis je třeba ještě doladit na místní podmínky.
------
No jak se mi tak potí brejle nad novou celostátní metodikou na 2008-09, tak tam žádné ladění nebude.
KVS nařídí jednotné termíny tří léčení, pak vyrazí komise, při druhém a třetím jednotném komisionelním léčení se rozdrásá zavíčkovaný plod a pokud někdo komisi odmítne, ZO jej udá KVS.
Zřejmě bude následovat létající soud, upálení včelaře nebo včelstev, možná některé slabé povahy (až mu bude chtít někdo v zadováku v prosinci zjišťovat plod na třetím rámečku) vezmou do ruky vidle. Tradiční cepy dpošly, můžeme napřímit vidle.

Centrální plánovaní a jiné věci nepředpokládají ladění, přizpůsobení nebo nedej bože myslící a aktivní jedince. Ti jsou pro centrální systémy vždy hrozbou a všechny systémy je ve vlastním zájmu neúprosně likvidují.

čzjk

Neznám podrobnosti, domnívám se, že léčivo kterým se impregnují gabonové
pásky se vyrábí po hektolitrech, je to relativně běžný insekticid a
podložka, do které se to napouští, se vyrábí taky běžně po tisicích metrech
čtverečních. Neměl by tedy být nijak velký problém vyrobit 1 - 1,5 miliónů
Gabonových pásků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 7:29 PM
Subject: Re: Lecení


> Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem
>
> ------------------------
>
> Tady na této konferenci jsem byl poučen, že včelař si má u místně
příslušné
> ZO do konce dubna objednat Formidol, Gabon atd a ta mu to má podle jeho
> požadavků zajistit do 30.6.
>
> To moc času nezbývá.
>
> Doufám že je výrobce předzásoben, protože by to znamenalo vyrobit za dva
> měsíce trojnásobek (možná víc) běžně ordinovaného a asi vyráběného Gabonu.
>
> Takže se doufám jede na tři směny, nebo že by byly takové zásoby.
> Ono posbírat objednávky, vyrobit a rozdistribuovat milion pásků za necelé
> tři měsíce je docela problém. Zvláště když se ještě nestačilo ani
> ponatírat.
>
>
> Karel

Já jsem tam žádnou zmínku o nějakém vrtání do dotací nenašel. Jenom logické
a zřejmě správné zhodnocení stavu. Kde je stacionárních včelstev na
zahradách ve vesnicích a podobně tolik, že víceméně stačí opylit řepku na
polích mezi vesnicemi, zemědělci nikomu za opylování nic nedají. Kde ty
včelstva nejsou, zemědělci začínají platit včelařům kočovníkům, kteří ty
včelstva přivezou. V tom článku to píšou o sadařích, ale jinak to je úplně
stejné.
Ono jinak každé lhaní za účelem nahnání strachu a tím získání nějakých výhod
je krátkodobě možná hodně produktivní, ale dlouhodobě to je úplně naopak.
Veřejné mínění je dneska včelařům nakloněno, máme nalobovány určité podpory,
ale když bude vedení Svazu stále katastroficky žvanit o tom, že když nebudou
včelstva včelařů, bude tady poušť a na základě toho vymáhat další podpory,
může to velice snadno dopadnout přesně opačně. Stačí, když nějaký politik,
který si bude chtít nahnat politické body na úsporách financí, zjistí
situaci třeba kolem německých měst v průmyslových oblastech, kde drobní
včelaři skončili už před roky a profesionální včelaři se tam nevyskytují. Ze
dne na den mohou být dotace škrtnuty a vedení Svazu se stane na desetiletí
nedůvěryhodné. Ne jako že bych považoval škrtnutí těch 150 Kč na včelstvo za
nějakou pohromu, ale ubývání drobných řadových včelařů je prostě trend,
který se zvrátit rozumnými prostředky nedá a nemá cenu kvůli tomu provádět
takové nesmysly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 6:16 PM
Subject: opylování


Vrtání do dotace 1D JIŽ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝSLEDKY
http://www.reflex.cz/Clanek31686.html

PEPAN

Archibald:>...Otrávené včelý se prostě do úlu
nevrátí<
........

To co tu popisujete, tak s tím jsem se setkal, ale otrava po postřiku řepky to nebyla. Setkal jsem se s tím v mých začátcích. A bylo to zapříčiněno varoázou a hlavně nosemou ze zvědavosti.

Otrava bez hromad včel pod česny (ne lezoucí a rozlezlé po stanovišti) se mi nějak nezdá. Odporovala by totiž anatomii a fyziologii včel.

Nechci strašit, ale obávám se, že letos nás potká podobná, spíše horší pohroma v podobě hromadných úhynů včelstev. Všechno záleží na tom, jak se včelaři poučí z loňska a jest-li budou v případě potřeby léčit.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Není léčení, jako léčení. Musíme vědět kdy léčit, čím léčit a jak léčit. Potřebné léčivo musíme mít k dispozici. Nařízený a doporučený předpis je třeba ještě doladit na místní podmínky. Naše česká a moravská krajina je natolik rozmanitá, že toto doladění je potřebné. Uvedu příklad pro jarní léčení nátěrem plodu s následnou fumigaci. Je předepsáno toto ošetření nejpozději do 15.4. Je logické, že v nižších polohách je zapotřebí léčit dříve, ve vyšších polohách pak později, s ohledem na velikost plochy plodu a teplotu při ošetřování. Stejně tak je nutno postupovat i u dalších léčení, aby bylo co nejúčinnější a přitom co nejšetrnější. Z toho vyplývá, že je nutno při léčení uplatnit znalosti, disciplínu a rozum.
V mnohých krajích bylo nařízeno povinné jarní léčení. Kdo toto provedl dobře, bude na tom lépe, neboť na počátku rozvojové řady VD bude mít nízký počáteční stav (a1).
Dalším důvodem jarního přeléčení je ten, že letní léčení má nižší účinnost. U KM se uvádí 50 – 80%. U BABONU je rovněž účinnost jen 80 %. Kdežto jarní léčení nátěrem s následnou fumigaci a podzimní fumigaci u včelstev bez plodu se uvádí 95 – 98 %. Co z toho zase vyplývá? Pokud si chceme zachránit včelstva, musíme u méně účinného léčení léčit častěji. Po reinvazi, pak co nejdříve.
To, co jsem napsal o informovanosti včelařů důvěrníky, případné jejich pomoci a oni budou dostávat informace shora, za tím si nadále stojím. Jinak by mohlo platit heslo: Čím hůře, tím lépe, ale jak pro koho. To už jsme u jiného tématu diskuse a to je úloha a cíle účastníků procesu zvaného včelařství. Kdo prosazuje a hájí, jaké a čí zájmy.
Zdravím H.

Myslite ?
jsem jediny vcelar ve vsi (ze 4) , ktery to opravdu hlasi, kdyz jsem se ptal
starosty, jestli za nim uz byl nekdy nejaky zemedelec, pokrcil rameny .......
Honza
--------
Pokud to včelař nenahlásí, tak má smůlu. Nemá prý nárok na náhradu.
On je celý systém evidence na OU poněkud zmatený.
Někdy jim to tam hlásí důvěrníci, jindy celá ZO, pak různě včelaři dbalí zákona a pán/paní tam mají šanon narvaný papírama a když tam přijde zemědělec dbalý zákona (zažil jsem to - vysušovadlo do kvetoucí svazenky)tak se pak ten seznam v lepším případě tvoří, v druhém se vylepí na úřední desku oznámení.

Kdysi jsem měl představu, že by se udržovala databáze GPS souřadnic stanovišt (to bylo ještě před mapy.seznam.cz) ale ..... Tak předseda ZO v té době koupil katastrální mapu jejich vesnice, vyznačil tam stanoviště a kontakty na včelaře a dal to na OU.

Karel

Jak čtu z jednotlivých přísopěvků na dané téma tak autoři znají reálný
stav pouze z učebnic. Otravy z hluboké minulosti ala metation jsou
dávnou historií Dnes *nejsou k dispoziči vzorky otrávených včel*
uhynulých před česnem nebo v úlech, a dát dohoromadu vzorek 500
otrávených včel pro rozbor je nemotžné. Otrávené včelý se prostě do úlu
nevrátí. Otravu zjistí pouze ten, kdo vidí úbytek letové aktivity po
postřicích, nebo lépe dle úlové váhy, kdy razance otravy je zjistitelná
i na váze, a následně rapidní snížení přínosu z důvodu nedostatku
létavek. Komise, jak je zde doporučováno, nemůže po otravě zjistit nic,
jde o srovnání stavu včelstva před a po otravě, k čemuž chybí srovnání.
Další argument, že jezeďáci nestříkají kvůli nákladům je opět mulný, v
současných cenách chemická ochrana a hnojení je jedinou cestou k zisku.
Současná cena řepky je nutí k častějšímu osetí bez karanténní dobym, což
umožňuje zase jen chemi. Řeči, že někdo čeká na opylení řepky včelami
je již také minulost, chemie je nutnější než včely. Bez stříkání do
květu se úroda řepky již nezajistí, jinak by to nedělali. Jak jsem již
uvedl, včely hynou v řepce, nikoli v úlech!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ŕepku je asi třeba brát jako nutné zlo, stejně jako varoázu.

Gustav

> "Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k
> tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek
> odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na
> to je však pamatováno".
> .......................................................
>
> Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:
> (Nasavrky dne 30.03.2008, aktiv učitelů včelařství). Pokud neseženeme
> veterináře, je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo
> jím určenou osobu (jde o nezávislou osobu s pokud možno úředním puncem).
> Je-li to možné i osobu která ošetření provedla, případně pro koho bylo
> ošetření provedeno a zajistit vzorek ošetřovaného porostu (z několika
> míst)o hmotnosti cca 20 dkg, do neprodyšného obalu, vzorek asi 20dkg
> otrávených včel do prodyšného obalu a vzorky uchovat v mrazáku. O celé této
> akci sepíšeme jednoduchý zápis (kdo provedl, v kolik hodin a kterého dne,
> co bylo děláno ...) opatřený podpisy zůčastněných osob. Je vhodné také
> provést fotodokumentaci ošetřeného porostu. Tato fotodokumentace by též
> měla být v zápise uvedena a popsána a je přílohou zápisu. Fotodokumentace
> je důkazem kvetoucího porostu - případně kvetoucích plevelů v ošetřovaném
> porostu nebo těsné blízkosti. V nejbližší pracovní den tyto vzorky se
> zápisem dopravíme na SVS, která zajistí a také platí vyšetření. V případě,
> že vzorky na vyšetření zašleme sami, sami také platíme.
> S přáním,
> abychom tohoto postupu nemuseli použít Pepča
>
>
>
>

Honziku ,včelaři jsou pojištěni na úraz u České pojišťovny a ve fondu jsou peníze na pomoc včelařům kteří se ocitli v obtížíchAle nic ti nebrání se ještě pojistit třeba u 5 pojišťoven víc to bude stát ale pak možná v obtížích i i víc pobereš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: pojitění včelařů
> Datum: 04.4.2008 20:46:01
> ----------------------------------------
> On Wednesday 02 of April 2008 14:07:51 G.Pazderka wrote:
> > Archibald:>Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit.<
> >
> > .......
> >
> > Určitě ano. Je to výhodné. V položce ČSV to je vyměřováno za včelstvo.
> >
> > Příklad. Uříznete si prst, jste členem ČSV a máte zaplacené příspěvky v
>
>
> No je to hezke, ale vzhledem k tomu, jake jsou prebytky ve fondu , tak se na
> pripojisteni urazu nepouzivaji. Pokud plati priklad, z toho, co dostanete Vam
> bude smutno jeste jednou.
>
>
> Honza
>
>
>

On Thursday 03 of April 2008 16:27:55 KaJi wrote:

>
> Hlášení včel na OU je dobré, ale asi nejlepší by bylo aby jeden
> člověk/parta měla kontakt na agronomy a malé zemědělce a věděly o sobě.
> Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?


Myslite ?
jsem jediny vcelar ve vsi (ze 4) , ktery to opravdu hlasi, kdyz jsem se ptal
starosty, jestli za nim uz byl nekdy nejaky zemedelec, pokrcil rameny .......


Honza

On Wednesday 02 of April 2008 14:33:59 G.Pazderka wrote:

> Možná je vhodné mít telefonní číslo na inspekltora - veterináře a být
> členem       - p. Machovou v kontaktech.

jestli Vam to k necemu bude - volal jsem tam pri otrave (silna, odesly
letavky - tedy protirojove opatreni :) ), mel jsem lahev od pripravku, ktery
zahodil traktorysta, volal jsem CSV pravni oddeleni, precetl nazev, bylo mi
sdeleno, ze pripravek neni registrovan a ze pokud nebudu mit ty mrtve vcely,
u kterych prokazu, ze jsou opravdu moje a opravdu je otravila ta postrikana
horcice, mam smulu, a nema cenu se tim zabyvat - identifikovat na desitkach
hektaru me vcely by bylo zhola nemozne.

tak jsem to nechal byt, vcely do slunecnice zesilily .......


Honza

On Wednesday 02 of April 2008 14:07:51 G.Pazderka wrote:
> Archibald:>Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit.<
>
> .......
>
> Určitě ano. Je to výhodné. V položce ČSV to je vyměřováno za včelstvo.
>
> Příklad. Uříznete si prst, jste členem ČSV a máte zaplacené příspěvky v


No je to hezke, ale vzhledem k tomu, jake jsou prebytky ve fondu , tak se na
pripojisteni urazu nepouzivaji. Pokud plati priklad, z toho, co dostanete Vam
bude smutno jeste jednou.


Honza

Vrtání do dotace 1D JIŽ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝSLEDKY
http://www.reflex.cz/Clanek31686.html

PEPAN

------------------
Oni do našich dotací vrtají i v USA? A ještě nám sem ser... radar.
POZOR, NEPŘÍTEL NASLOUCHÁ! Pište sem šifrovaně.


Jinak někdo do toho vrtal již vloni v parlamentu a částka na letošní dotace je prý seškrtaná. Myslím, že ve všeobecném parlamentním boji o zrno bude kdekdo křičet chyťte zloděje. Fotbalisti, olympionici, a všechy možné zájmové skupiny. No a včelaři josu docela dobrý cíl. (mají tam většinou levicovou lobby, zatímco takoví myslivci, ti jdou napříč celým politickým spektrem jako nůž máslem.
Karel

Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem

------------------------

Tady na této konferenci jsem byl poučen, že včelař si má u místně příslušné ZO do konce dubna objednat Formidol, Gabon atd a ta mu to má podle jeho požadavků zajistit do 30.6.

To moc času nezbývá.

Doufám že je výrobce předzásoben, protože by to znamenalo vyrobit za dva měsíce trojnásobek (možná víc) běžně ordinovaného a asi vyráběného Gabonu.

Takže se doufám jede na tři směny, nebo že by byly takové zásoby.
Ono posbírat objednávky, vyrobit a rozdistribuovat milion pásků za necelé tři měsíce je docela problém. Zvláště když se ještě nestačilo ani ponatírat.

Vyhlášky o jarních nátěrech se vydávaly až v prvné dekádě března, tedy v době, kdy by i v běžném roce mělo být natřeno.

Tak mám takový dojem, že i letos je roztoč o pár roztočích pidikroků před naším skvěle propracovaným, světově ojedinělým a asi trochu nepružným systémem.

Karel

Míra:
No 130kč za med je asi opravdu dost,ale 100-110 se mi zdá pokud hu bude málo naprosto v pořádku.I kdyby ho bylo dost tak stovka je v pohodě.Já bych si ho klidně za to koupil.Samozřejmě mám na mysli med od včelaře.....
--------
Samozřejmě že od včelaře. V krámě kvalitní med nekoupíte pod 150Kč za kilo.
Kolik myslíte, že stojí český med ze Včelpa?

O pár řádků níž někdo nabízí med v sudech řepkokvětový za 60 kilo. I kdyby ho někdo chtěl prodávat dál z čirého altruismu, aby lidi nechodili do supráku, tak na jakou cenu se dostane, když započte jen náklady a svoji práci na manipulaci. Nemluvím ani o marži a DPH. Ta to hodí o dalších 25-50% nahoru.

Já prodávám 460ml cca 0,55kg za 59 (ofic cena), kamarádům aby se to dobře počítalo za 50. Už dva roky. Kdyby mě nějak významně bolela ekonomika, nylím, že bych neměl problém prodávat oboje o desetkorun dráž. Ale nechám to až od podzimu, jak se věci vyvinou.
A pokud bych se měl o nějaku významnou částku vsadit, tak řeknu, že není problém ani za tu půlkilovky chtít 75Kč. V běžném krámě nekoupíte med laciněji, pokud tam nedodává nějaký včelař :-)

Karel

Vyšetření měli na spad roztočů přes zimu je všechno jen ne pro všechny včelstva v různých typech úlů objektivní!

Například je dokázáno, že pokud neproběhne větší prolet před vložení podložek na zimu, mnoho roztočů usmrcených při podzimním léčení, kteří zapadnou do buněk nebo mezi nástavky, se dostane do zimní měli. Tento jev je nápadný zvláště u velkoprostorových úlů. Další věc je ta, že ne všechny roztoči jsou při flotaci v oleji nalezeny, respektive pracovníci v laboratoří nejsou tak pečliví, aby každý spadnutý roztoč byl nalezen.

Ukazatel zimního spadu je mnohdy spíše orientační něž reprezentující skutečný stav ve včelstev. Pro jistotu bych prováděl předjarní a jarní léčení kyselinou mravenčí ( pokud nebyl proveden nátěr a fumigace v případě spadu více jak 3 roztočů na včelstvo ) všude tam, kde zimní spad přesáhl v průměru 1 roztoče na včelstvo.


S pozdravem...M. Václavek

Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem

_____________________________________________________________

Skvělé! Ještě je třeba zařídit, aby všechny pásky byli vloženy nejpozději do konce července, snůška nesnůška. Účel světí prostředky ( po loňsku desetinásobně! ).


S pozdravem...M. Václavek

PS
Doufám, že se neprojeví rezistence. Například amitraz se používá přes 25 let.

Vrtání do dotace 1D JIŽ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝSLEDKY
http://www.reflex.cz/Clanek31686.html

PEPAN

>>>Nechci strašit, ale obávám se, že letos nás potká podobná, spíše horší
pohroma v podobě hromadných úhynů včelstev. Všechno záleží na tom, jak se
včelaři poučí z loňska a jest-li budou v případě potřeby léčit.

Přeji všem co nejméně roztočů!<<<

Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem

Pepan

Ono je to něco jiného v AUSTRÁLIIA A Americe KDE VČELY NEŽILY a vegetace byla zařízena na jiné opylovače. NA STARÉM KONTINENTĚ BY BEZ VČEL DOŠLO K PODSTATNÉ ZMĚNĚ VEGETACE. Na ty předcházející kontinenty byly včely dovezeny a důvodem byly právě plodiny dovezené z Evropy které v nových podmínkách dávaly velmi neuspokojivé výsledky. A právě tehdy se zjistilo jak jsou včely důležité.
A ZA DRUHÉ DRŽME HUBY A BUĎME RÁDI , ŽE ZA NÁS NĚKDO LOBUJE!! S takovými řečmi proti nim jděte do (_!_)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 04.4.2008 13:28:51
> ----------------------------------------
> Něco jiného je podporovat placení za opylování plodin, protože na plodinách
> opylených včelami bude o něco větší úroda, například o 10 - 20 % a něco
> jiného je hloupé žvanění, že když z krajiny zmizí včelstva včelařů, stane se
> z ní něco jako poušť. A na základě toho žvanění vymáhané dotace.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, April 04, 2008 1:19 PM
> Subject: Re: VD jarni oet?en?
>
>
> Takže ti farmáři kteří si opylování objednávají jsou hlupáci a vyhazují
> peníze z okna ? To jim musíš poradit ať neplatí vyčůraným včelařům
>
> Pepan
>
>
>
>

Dnes jsem přemístil všechny úly se včelstvy na jiné místo. Včelky létaly málo a ty, co byly venku, cestu zpět v pohodě našly. Trochu jim sice vrtalo hlavou, proč musí hledat česno jinde, ale nakonec na to přišly. Děkuji všem (panu Turčánymu, p. Poláškovi, Mirovi) za jejich názory a zkušenosti.

Jiří

No 130kč za med je asi opravdu dost,ale 100-110 se mi zdá pokud hu bude málo naprosto v pořádku.I kdyby ho bylo dost tak stovka je v pohodě.Já bych si ho klidně za to koupil.Samozřejmě mám na mysli med od včelaře a né náhražku ze supermarketu.Vy snad prodáváte za 60-70kč?
To snad ne!Míra.

No, nejsem odborník a tedy nemohu diskutovat na téma zmutovaných kmenů roztočů.
Na podzim jsem měl v měli dle vyšetření 0 roztočů, na jaře jsem natíral a fumigoval (začátkem března) - po 20 hodinách spad v počtu desítek ks roztočů. Dnes mám na sítech v průměru 1 roztoč denně. Zbývá reinvaze - ale na to myslím bylo celkem chladné jaro.
Teď už zbývá jen kyselina.

Med za více než 130 Kč je z mého pohledu předražený med. Lze očekávat sníženou nabídku kvalitního českého medu vlivem velkých loňských úhynů včelstev na varroázu a to se každopádně promítne v ceně med.

Cituji z článku:
_______________________________________________________________
Nejhorší situace je ve středních a jižních Čechách. Včelař Ladislav Nerad z Dražic u Tábora přišel o více než tři čtvrtiny chovu. Parazit, který zaútočil loni na podzim, byl trochu jiný než ten předloňský a nefungovaly na něj běžné léky.

"Těch, které by zabraly, byl velký nedostatek. V celém okolí dnes nepotkáte jedinou včelu. Určitě se to projeví na ovocných stromech a na úrodě řepky. Med nebudeme mít letos vůbec," popisuje Nerad.
______________________________________________________________


To, jak Nerad vysvětluje úhyny svých včelstev, je podle mě blud. Roztoč varroa, jež nás ohrožuje, byl v roce 2007 stejný jako v letech předchozích. Účinná léčiva jsme měli k dispozici i vloni, ale kvůli selhání orgánů či jednotlivých včelařů ( často nesledujících spad ) byly mnohde pozdě aplikovány. Nehledě na to, jako každý rok, se jarní léčení neprovádělo řádně a plošně v dané oblasti u všech včelstev. Tyto špatně léčená včelstva se staly ohnisky nákazy. Po loňské teplé zimně, došlo vlivem skoro nepřetržitého plodování u mnohých včelstev k výraznému podpoření růstu populace roztočů. Více faktrorů se v loni sešlo a to, čemuž někteří říkají CCD, jehož hlavním činitelem je zřejmně varroáza, postihlo i ČR.

Tvrzení, že v současnou dobu čelíme nějakému zmutovanému roztoči mnohem nebezpečnějšímu, než byly verze předešlé, je dle mého soudu zcestné. NERAD se tím snaží vymluvit z podcenění situace a následného zanedbání zásahů, jež by tento stav zvrátily. Když je to nutné, léčit se musí po celý rok ( i na jaře a v létě ), pokud chcete zabránit možnosti kolapsu včelstev. I vyléčená včelstva se znenadání můžou stát kriticky nakažená ( vlivem reinveze ), proto je třeba u vybraných nejsilnějších včelstev v průběhu roku sledovat stav, aby se předešlo tomu nejhoršímu včasným léčením.

Nechci strašit, ale obávám se, že letos nás potká podobná, spíše horší pohroma v podobě hromadných úhynů včelstev. Všechno záleží na tom, jak se včelaři poučí z loňska a jest-li budou v případě potřeby léčit.

Přeji všem co nejméně roztočů!

S pozdravem...M. Václavek

Něco jiného je podporovat placení za opylování plodin, protože na plodinách
opylených včelami bude o něco větší úroda, například o 10 - 20 % a něco
jiného je hloupé žvanění, že když z krajiny zmizí včelstva včelařů, stane se
z ní něco jako poušť. A na základě toho žvanění vymáhané dotace.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 1:19 PM
Subject: Re: VD jarni oet?en?


Takže ti farmáři kteří si opylování objednávají jsou hlupáci a vyhazují
peníze z okna ? To jim musíš poradit ať neplatí vyčůraným včelařům

Pepan

Takže ti farmáři kteří si opylování objednávají jsou hlupáci a vyhazují peníze z okna ? To jim musíš poradit ať neplatí vyčůraným včelařům

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 04.4.2008 10:11:50
> ----------------------------------------
> Je to cenný článek, protože v podstatě určuje minimální cenu medu z 80 Kč za
> kilo na 130 Kč za kilo. Jinak žvanění vedení Svazu o neúrodě způsobené
> nedostatkem včel pokračuje.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "cvanha" <kamil.turza/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, April 04, 2008 9:48 AM
> Subject: Re: VD jarni oet?en?
>
>
> > Takze jsem se docetl, ze mame jineho roztoce nez predloni a malo ucinneho
> > leciva.
> >
> http://ekonomika.idnes.cz/vcel-je-malo-zdrazi-med-i-ovoce-dec-/ekonomika.as
> > p?c=A080404_947238_ekonomika_maf
>
>
>
>

Sledují už několik dnů debatu na shora uvedené téma. Některé Vaše názory jsou OK, ale některé naprosto zcestné. Dovolím si to tvrdit z důvodu, že o řešení postříků, sousedských sporů ze strany ČSV něco vím. Řešit sousedské vztahy a už vůbec postříky, není jednoduché pro svaz. Mgr. Máchová má s řešením těchto problémů opravdu velké zkušeností. Pokud se někdo domnívate, že advokát, kterého si najměte, dokáže Vás lépe hájit, tak to nevím. Obhájoba najatého advokáta z nějaké kanceláře se na hodinu počítá v tisících a advokát ČSV při řešení těchto záležitostí je pro členy ČSV je bez poplatku. Samozřejmě ani Mgr. Máchové se nepodaří vždy vše prokázat a obhájit. Záleží to na posudcích a dalších podkladech, které má od nás včelařů.
S tím, že není nějaký pokyn jak postupovat při škodách, nelze souhlasit. V časopisu Včelařství už mnohokrát bylo popisováno v příloze, jak se má postupovat při škodách. Ti, kteří neodebírate tento časopis, nečtete jej, pak to nemůžete vědět.
Ti, kteří nebudete s tím souhlasit co jsem napsal, je to vaše věc a nebudu se k této otázce dále vyjádřovat.

je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo jím určenou osobu ....

-------------
Já jsem volal POLICII. Jednak jsem toho názoru, a jednak ještě za Vojty Protivínského coby šéfredaktora vyšel v Moderním včelaři velice cenný článek napsaný policisty o tom, jak postupovat při otravě včel.
Tam byl uváděn důvod "poškozování životního prostředí" a měl tu výhodu, že u něj není žádná dolní hranice škody a Policie to nemůže hodit pod stůl.

Já si zavolal POLICII, protože cca 50 včelstev * 3000Kč je docela pěkná pálka. Takže poškozování cizí věci - či jak se to říká. Někdo volá POLICII i kvůli pár televizorům a jiným "drobným škodám".

Když někdo někomu otráví stádo krav, koní, nebo ovcí, tak má taky zavolat k zajištění důkazů starostu?

Karel

No ale nějak mě chybí postup od právníka co udělat a postupovat, jestli se zjistí, že v inkriminované době stříká více zemědělců.

Jedná se o " Murphyho zákony,,

Pepan


>
> Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:

Je to cenný článek, protože v podstatě určuje minimální cenu medu z 80 Kč za
kilo na 130 Kč za kilo. Jinak žvanění vedení Svazu o neúrodě způsobené
nedostatkem včel pokračuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "cvanha" <kamil.turza/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 9:48 AM
Subject: Re: VD jarni oet?en?


> Takze jsem se docetl, ze mame jineho roztoce nez predloni a malo ucinneho
> leciva.
>
http://ekonomika.idnes.cz/vcel-je-malo-zdrazi-med-i-ovoce-dec-/ekonomika.as
> p?c=A080404_947238_ekonomika_maf

Takze jsem se docetl, ze mame jineho roztoce nez predloni a malo ucinneho leciva.
http://ekonomika.idnes.cz/vcel-je-malo-zdrazi-med-i-ovoce-dec-/ekonomika.asp?c=A080404_947238_ekonomika_maf

Jedná se o " Murphyho zákony,,

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi
> Datum: 04.4.2008 09:14:51
> ----------------------------------------
> "Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k
> tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek
> odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na
> to je však pamatováno".
> .......................................................
>
> Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:
> (Nasavrky dne 30.03.2008, aktiv učitelů včelařství). Pokud neseženeme
> veterináře, je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo
> jím určenou osobu (jde o nezávislou osobu s pokud možno úředním puncem).
> Je-li to možné i osobu která ošetření provedla, případně pro koho bylo
> ošetření provedeno a zajistit vzorek ošetřovaného porostu (z několika
> míst)o hmotnosti cca 20 dkg, do neprodyšného obalu, vzorek asi 20dkg
> otrávených včel do prodyšného obalu a vzorky uchovat v mrazáku. O celé této
> akci sepíšeme jednoduchý zápis (kdo provedl, v kolik hodin a kterého dne,
> co bylo děláno ...) opatřený podpisy zůčastněných osob. Je vhodné také
> provést fotodokumentaci ošetřeného porostu. Tato fotodokumentace by též
> měla být v zápise uvedena a popsána a je přílohou zápisu. Fotodokumentace
> je důkazem kvetoucího porostu - případně kvetoucích plevelů v ošetřovaném
> porostu nebo těsné blízkosti. V nejbližší pracovní den tyto vzorky se
> zápisem dopravíme na SVS, která zajistí a také platí vyšetření. V případě,
> že vzorky na vyšetření zašleme sami, sami také platíme.
> S přáním,
> abychom tohoto postupu nemuseli použít Pepča
>
>
>

Nabízím prodej medu těm včelařům,kteří již svůj med vyprodali a nebo o své včely přišli a chtějí si přesto udržet své zákazníky . Med je v sudech po cca 300kg /asi 8 konví / je smíšený,tedy ne řepka a orientační cena včetně sudu je 18 200,-Kč / čili 60,-Kč/kg , sud 200,-Kč.Okres Hradec Králové.
Nabídky buď na e-mail frantisek.rousek/=/atlas.cz nebo na mobil 776130089

"Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na to je však pamatováno".
........................................................

Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:
(Nasavrky dne 30.03.2008, aktiv učitelů včelařství). Pokud neseženeme veterináře, je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo jím určenou osobu (jde o nezávislou osobu s pokud možno úředním puncem). Je-li to možné i osobu která ošetření provedla, případně pro koho bylo ošetření provedeno a zajistit vzorek ošetřovaného porostu (z několika míst)o hmotnosti cca 20 dkg, do neprodyšného obalu, vzorek asi 20dkg otrávených včel do prodyšného obalu a vzorky uchovat v mrazáku. O celé této akci sepíšeme jednoduchý zápis (kdo provedl, v kolik hodin a kterého dne, co bylo děláno ...) opatřený podpisy zůčastněných osob. Je vhodné také provést fotodokumentaci ošetřeného porostu. Tato fotodokumentace by též měla být v zápise uvedena a popsána a je přílohou zápisu. Fotodokumentace je důkazem kvetoucího porostu - případně kvetoucích plevelů v ošetřovaném porostu nebo těsné blízkosti. V nejbližší pracovní den tyto vzorky se zápisem dopravíme na SVS, která zajistí a také platí vyšetření. V případě, že vzorky na vyšetření zašleme sami, sami také platíme.
S přáním,
abychom tohoto postupu nemuseli použít Pepča

Já se ptám, protože před několika lety, kdy jsem si plánoval začít včelařit
na současném stanovišti jsem se musel rozhodnout mezi pásem bývalé lesní
cesty na rozhraní lesa a pole, kde v předjaří jako první sleze sníh, kde je
v létě teplo a sucho , ale není větrno, ale kde kvůli uzkému pruhu pozemku
není možné včely umístit dál než metr dva metry od pole a mezi stanovištěm
pod tím polem, kde zůstává sníh, kde teče za velkých dešťů voda z pole a kde
je i přes léto poněkud vlhko. Zemědělci mně právě to první stanoviště s
poukazem na přesahování postřiků přes kraje pole vymluvili a tak mám včely
na druhém, cca 5 metrů daleko od kraje pole a cca 1,5 - 2 metry výškově pod
tím krajem pole. Jak jsem zjistil potom po postřicích s herbicidy, kraje
polí skutečně přestříkavají, občas až přes metr daleko.

R. Polášek

Odhlašuji se z účasti na konferenci. Chvojková

-------- Původní zpráva --------
Předmět:        Re: [Fwd: odhlaseni z konference]
Datum:        Thu, 3 Apr 2008 11:12:24 +0200
Od:        G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
Přeposláno - Komu:        vcely/=/v.or.cz
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>



Odhlašování z e-mailové účasti na konferenci

viz: http://www.vcely.or.cz/info.htm



--
S přátelským pozdravem
Lenka Chvojková
Český svaz včelařů
Sekretariát
Křemencova 8
115 24 Praha 1
tel: 224 934 082
e-mail: chvojkova/=/vcelarstvi.cz

My máme zákon o deliktoch v niečom podobný, trikrát a dosť, previnilec ide do basy a včely takisto, po splnení normy vyletí vraj 7 krát a dosť, potom leňoší na letáči alebo v úli na pláste a kašle na znášku

Podle Vás, zkracování včelám cesty kočováním je zbytečné? Jsem pouze autorem integrovaného dna, které nemá leták. Takže na letáku lenošit nemohou. Zprávy a obrázky ze sledování včel dostávám mailem od vlastníků integrovaného dna. Já osobně jsem toto ani neočekával a naopak mě to mile překvapuje. Není to jen varroa dno, ale má plno nových vlastností, jak na roztoče Varroa Destruktor.To zjišťují uživatelé, protože o žádné včelstvo nepřišli.
Proč přijdou Čechy, Morava a Slezsko možná o 50% včelstev | …
Je škoda, že nebyla zasíťovaná varroa dna dána mezi dotovaná technická zařízení, ani je v časopisech zatím neukázali, aby si je mohli včelaři vyrábět.Ten jeden obrázek ve Včelařství, který mi vydali, asi nestačí.
B.V.

Na natírání nástavků, ale i den úlů, jsem začal používat lazurovací lak DIXOL, vodou ředitelný. Údajně je ekologický, neškodí životnímu prostředí, ani včelám, dřevo si ponechává přirozený vzhled, jsou krásně viditelná léta na dřevě. Provádí se 2 - 3 nátěry. První nátěr se provádí lakem ředěným vodou, další nátěry se neředí. Já používám odstín PINIE a jsem s ním spokojený. Pouze vnitřek dna nechávám bez nátěru, aby včely s nátěrem nepřišly do styku. Co kdyby náhodou ?

Jiří

Řepka se stříká ještě před květen kdy o ní včely nemají zájem.
------
V mém případě to byla právě řepka za květu.
Fungicid Alert S. A ten by asi nebyl nijak škodlivý (podle rostlinolékaře to bylo O.K.) ale on tam něco přidal a kombinace už nebyla úplně neškodná.

Je to vždy dáno osobní zkušeností, ale v osobním vztahu zemědělec a včely, stejně jako občan a včely jsme se vždy setkával s úctou ke včelám.

Doufám, že to vydrží a nebudu muset měnit názor.

Karel

Je síce pravda, že jsou nějaké zákony a nařízení kdy, co a jak se má stříkat. V minulostí tomu bylo tak, že nějaký Zemědělský podnik prodal postřík pouze té osobě, která má oprávnění. Dnes je situace zcelá jiná. Dnes když půjdu do skladu kde mají nějaké postříky a budu chtít celý vagon a položím peníze na prkno, nikdo se mě ptát nebude na nic a už vůbec k čemu to potřebují atd. Navíc u těchto postříku je tak rychlý rozklad, že za několik hodin z rostlin už není možné nic poznat. Pokud vím vyšetření otrávených včel je asi za 20.000.- Kč. Pak kdo to zaplatí ?
Opravdu to není jednoduché, ale štěstí pro nás včelaře je pouze v tom, že postříky jsou drahé a nějak moc zemědělci se do postříků nehrnou když opravdu nemusí. Řepka se stříká ještě před květen kdy o ní včely nemají zájem.

Radim Polášek:>jsou to postřiky, které byly stříkány do kvetoucího pole a včely si přiletěly se otrávit nebo to jsou postřiky, kdy byly úly blízko pole postříkány. Máte někdo včely třeba jen 2 - 3 metry od pole, které se stříká, třeba i když tam je jen obilí?<
........

Od pole jsem a to velmi blízko a nějaké otravy z postřiků obilnin jsem zatím, díky Bohu nezaznamenal.

Jsem tohoto názoru. Jak se ptal Karel. ...

Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?

Co vím.Zemědělec musí mít platný průkaz, na základě kterého provádí ochrany. Ochrana rostlin jako taková podléhá zákonu o rostlinolékařské péči. Co říká zákon o rostlinolékařké péči je nutné znát. Tudíž jestli Karle budeš hovořit v tváří v tvář s nějakým zemědělcem, je nutné se bez jakýchkoli okolků dotázat, jestli zná zákon o rostlinolékařké péči. Samozřejmě pár věcí musíš znát i Ty.

Jestli ne, debata s ním jako taková je o ničem, protože si můžete jeden den potřást pravicí a poplácat po ramenech, ale druhý den zjistíš otravu, kterou třeba viditelně zapříčinil právě on.

A ještě k razaci otrav po postřiku. Existuje v několika úrovních. Já zažil tu nejrazantnější. Ta se vůbec neprojevuje tím, žeby včely naráz uhynuly a byl šmytec, a nebo že by nějaké hlídačky nevpouštěly včely do úlu. Spočívala v tom, že ve velkém houfu a jak se létavky s otráveným nektarem a pylem do úlu vracely, tak nejenže se samy otrávily a byly vynášeny na hromady pod česna, ale stačily nektar předat dalším včelám v úlu, uložit pyl do buněk. SYSTEMATICKY otráveno! - úl jako takový byl dlouhodobě neslučitelný s životem včel. Jedovaté souše, pylem živený plod, med, a i samotný úly.

Takže louhování úlů, oddělení od ostatních a vyvaření veškerého díla, navážení prakticky nových oddělků v jiných úlech.

Sezona na tom stanovišti v háji a hromada vícepráce. To je otrava včelstev.

jsou to postřiky, které byly stříkány do kvetoucího pole a včely si přiletěly se otrávit nebo to jsou postřiky, kdy byly úly blízko pole postříkány. Máte někdo včely třeba jen 2 - 3 metry od pole, které se stříká, třeba i když tam je jen obilí?

Já to mám dobře nastavené s OÚ starosta mně zavolá kde a já zjistím směr letu včel a jednou jsem tak postřik zastavil do nočních hodin

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi
> Datum: 03.4.2008 16:28:07
> ----------------------------------------
> Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak
> velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek
> odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na
> to je však pamatováno. Byl bych však rád, kdyby na toto téma na těchto
> stránkách pohovořil někdo fundovaný a s praktickými zkušenostmi.
> -------
> Já to zažil, naštěstí jen jednou a to v pátek odpoledne.
> Je to tak v MV asi 2roky zpět.
> Skutečně je problém, že si toho včelaři nevšimnou, a když všimnou tak to
> byla jen malá otrava, druhý den se ty včely zase probraly (bylo vyčištěné
> dno :-) , ale většinou hynou ).
> Vzorky se odesílají až v pondělí, veterinář mi tvrdil, že jim žádné
> výsledky nazpátek nepřišly a není jeho úkolem to někde urgovat. Mě to bylo
> jedno, protože včely nebyly moc zasaženy - stříkal "moje pole" asi půl
> hodiny. Když jsem se zajímal jak jsou vybavení tam, kam to SVS poslala ,
> tak to na moc velkou chem. analýzu nevypadalo (ale to je zpráva z
> doslechu).
>
> Ta otrava co jsem zažil nebyla úmyslná. Chlap s tím jezdil po svých polích
> od rána a teprve já si toho všiml.
> Podle jeho dotazů na kolegy v oboru se dá soudit, že ušetřil naftu a
> zkombinoval postřiky.
> Když zjistil že to vadí, tak to dál nedělá.
>
> Zajímavé bylo, že hned v pondělí u něj byl odborník od té firmy co prodává
> postřiky a poskytl mu právní školení.
>
> Myslím, že o otravaách se moc neslyší, protože jednak se moc nezjišťují a
> jednak protistrana má na své straně odbornou pomoc. Takže je těžké dokázat,
> že mi někdo otrávil včely, pokud se ten druhý umí obvinění bránit.
>
> Podle mě je to o komunikaci. A taky o tom jak jsou lidi zorganizovaní.
> Jestli ZO nemá ani telefoní čísla svých členů, aby se snimi v takovém
> případě rychle spojila je to na ....
>
> Hlášení včel na OU je dobré, ale asi nejlepší by bylo aby jeden
> člověk/parta měla kontakt na agronomy a malé zemědělce a věděly o sobě.
> Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?
>
> Karel
>
>
>

Při přímém kontaktu s roztokem KM to síto začne korodovat okamžitě. Pokud je KM ve vzduchu, koroduje taky, ale mnohem pomaleji. Včelařské pletivo je, aspoň všechno, co jsem viděl, pozinkované galvanicky, dokonce bych řekl, že je kvůli ceně galvanicky pozinkován drát a z něho je teprve upleteno pletivo. Galvanicky pozinkovaný povrch má tak do 20 mikrometrů zinku a ten má navíc póry. Takový zinek má spíše okrasnou vlastnost, že povrch je lesklý a vzhledný do doby, než se výrobek prodá plus asi jeden, dva roky skladování někde v suchu. Proto je výhodné to pletivo ještě než ten zinek zkoroduje, ještě natřít. Aby měl samotný zinek i ochrannoz vlastnost, muselo by to být žárové pozinkování, jako jsou třeba králičí pletiva.

Oprava - něco jsem nedopsal (velká písmena)
Skutečně je problém, že si toho včelaři nevšimnou, a když všimnou tak to byla jen malá otrava, druhý den se ty včely zase probraly (bylo vyčištěné dno :-) , ale většinou hynou MIMO ÚL, PŘED ČESNEM, VČELY JE PRAVDĚPODOBNĚ NEPUSTÍ DOVNITŘ, nebo vynesou). k tomu ještě dodám - zajímavý argument mají zemědělci, ale bohužel to šíří i včelaři (Taky smutné)
Ty včely nebyly otráveny, oni je jen navoněly a ubodaly je včely z úlu/česna, protože jinak voněly.


Smutné je, že s většinu podobných věcí, o kterých si myslím že jsou mylné a zavádějící (malá otrava - včely ráno vstaly z mrtvých, žádná otrava nebyla , on by si toho všiml, každý večer když přijde z práce si kontroluje včely,..) jsem slyšel v této souvislosti od funkcionářů.

Karel

Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na to je však pamatováno. Byl bych však rád, kdyby na toto téma na těchto stránkách pohovořil někdo fundovaný a s praktickými zkušenostmi.
-------
Já to zažil, naštěstí jen jednou a to v pátek odpoledne.
Je to tak v MV asi 2roky zpět.
Skutečně je problém, že si toho včelaři nevšimnou, a když všimnou tak to byla jen malá otrava, druhý den se ty včely zase probraly (bylo vyčištěné dno :-) , ale většinou hynou ).
Vzorky se odesílají až v pondělí, veterinář mi tvrdil, že jim žádné výsledky nazpátek nepřišly a není jeho úkolem to někde urgovat. Mě to bylo jedno, protože včely nebyly moc zasaženy - stříkal "moje pole" asi půl hodiny. Když jsem se zajímal jak jsou vybavení tam, kam to SVS poslala , tak to na moc velkou chem. analýzu nevypadalo (ale to je zpráva z doslechu).

Ta otrava co jsem zažil nebyla úmyslná. Chlap s tím jezdil po svých polích od rána a teprve já si toho všiml.
Podle jeho dotazů na kolegy v oboru se dá soudit, že ušetřil naftu a zkombinoval postřiky.
Když zjistil že to vadí, tak to dál nedělá.

Zajímavé bylo, že hned v pondělí u něj byl odborník od té firmy co prodává postřiky a poskytl mu právní školení.

Myslím, že o otravaách se moc neslyší, protože jednak se moc nezjišťují a jednak protistrana má na své straně odbornou pomoc. Takže je těžké dokázat, že mi někdo otrávil včely, pokud se ten druhý umí obvinění bránit.

Podle mě je to o komunikaci. A taky o tom jak jsou lidi zorganizovaní. Jestli ZO nemá ani telefoní čísla svých členů, aby se snimi v takovém případě rychle spojila je to na ....

Hlášení včel na OU je dobré, ale asi nejlepší by bylo aby jeden člověk/parta měla kontakt na agronomy a malé zemědělce a věděly o sobě.
Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?

Karel

Gustave, Gustave...
Já o voze, ty o koze. Tady alespoň vidíš, proč nestačí jen kormidelník. Ten na svých bedrech vše neunese. Můj příspěvek nebyl jen o jedech používaných v zemědělství. Mimochodem o těch jsem se ani nezmínil. Byl spíše o jedu v "myslích" některých lidí nepřejících včelařům. Byl také o prospěšnosti právního oddělení pro členy svazu. Prosím, přečti si můj příspěvek ještě jednou. Určitě uznáš, že Tvá odpověď???, nebo připomínka, je poněkud vytržená z kotextu. Nyní k jedům používaným v zemědělství. To Ti odpověděl a myslím že správně přítel Pazderka. Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na to je však pamatováno. Byl bych však rád, kdyby na toto téma na těchto stránkách pohovořil někdo fundovaný a s praktickými zkušenostmi. Já jsem se dosud, díky sv. Ambrožovi, do role takto postiženého včelaře nedostal a tak bych pouze teoretizoval. Blíží se totiš období, kdy zemědělci budou pesticidy a herbicidy používat. A kdo ví co nám zítřek přinese.
Čau Pepča

Včela, která sedne přímo na rámek, docílí většího výkonu úsporou času lozením po česně

Pane, nie každý zlepšovák je skutočne aj prínosom. Včela vždy odlieta z úľa tam, kde má letáč a kde sa zdržuje matka. Ak včelár využíva mater.mriežku a plodisko má nad dnom úľa, vždy budú včely valetovať a odlietať z očka alebo letáča kde vymedzená matka, ostatné otvory na úli budú ignorovať. Neplatí to prichove včelstva bez materskej mriežky, pretože vtedy matka ploduje podľa svojej orientácii v celom priestore úľa.
Prečo je to tak? Pretože včely bez "natankovania" materskej látky z úľa neodlietavajú (sú však aj výnimky), včely vtedy pri výlete a po návrate z letu, pri prechode debničky kde je matka, vždy sa včela nakontaktuje na materský feromón. Ak by včela odlietala OČKOM zo 6- tej debničky, tak ML nemá k dispozícii, nedokáže úľ opustiť a musí prejsť ked sa nachádza M.

To je jedna vec a to, či včela donesie do úľa viac medu ak má skrátenú cestu, je tiež pofiderné. V OVP bol publikovaný článok tom, koľkokrát cez deň včela vyletí pri dobrom počasí, vedkyňa dokázala, že v priemere je to 7 krát za deň a dosť. My máme zákon o deliktoch v niečom podobný, trikrát a dosť, previnilec ide do basy a včely takisto, po splnení normy vyletí vraj 7 krát a dosť, potom leňoší na letáči alebo v úli na pláste a kašle na znášku.

nekdo tu davno nedavno zminoval, ze pri aplikaci k. mravenci zkoroduje i pozinkovane sito.

Pozinkovaný drôt naozaj koroduje, ale len vtedy keď sieť príde do priameho kontaktu s KM. Použil som 14mm HOBRU, ktorá vplyvom roztoku KM napuchla- nabobtnala a dostala sa do kontaktu so sitom. Človek sa celý život učí na vlastných chybách. KM od vtedy nepoužívam

Stříbřenka neboli silikonový nátěr s obsahem hliníku určený pro teploty okolo 500 st C určitě nebude vhodný pro styk s potravinami a pro vnitřky úlů. Že se kdysi pro vnitřky úlů dost často používal, je věc jiná.

Ono se síto moc dobře ochránit před rezavěním nedá. Na styku dvou drátů bude barva vždy praskat a bude to tam rezavět. Nátěr jen o nějaký rok prodlouží životnost síta,teda hlavně toho galvanického zinku, jak už tam není a dráty jsou rezavé, moc se tím nezachrání. Dle mého názoru jsou nevhodné vodouředitelné barvy, pokud to nejsou nějaké speciální na pozink, mají hodně pórů, kterými ty korozní látky proniknou. Jinak nemá cenu kvůli tomu nějaké speciální barvy shánět. Já bych se doma možná obtěžoval najít ještě resistin a natřel ty sita zředěným resistinem, možná bych vzal asfaltový nátěr, možná nějakou zředěnou systetiku, co by mně padlo pod ruku.

Mohu pridat dotaz ohledne nateru???

Chci natrit pozinkovany sito kuli kyseline mravenci - nekdo tu davno nedavno zminoval, ze pri aplikaci k. mravenci zkoroduje i pozinkovane sito. Tak bych to rad osetril predem nez pak resil co stim.
Muzete nekdo poradit ci primo doporucit barvu vhodnou na pozink? Muze se na pozink pouzit obycejna barva na kov?

Premyslim take o Bisilu aby to bylo eko - slo by to?

Omlouvam se za naivni otazky ale s barvama sem zatim moc nepracoval.

Jinak nastavky take natiram Luxolem, nyni Lazurolem, ale melo by to byt stejne, pouzivam pinii a jsem spokojen.

Dna natiram modrou, mahagonem = temer cervena a kastanem = hnedou (co dum dal )

Dneska jsem se docetl, ze vcely vidi cervenou a timpadem asi i hnedou jako sedou ci cernou :-( ale problemy, ze by se nevracely dom neregistruju :-))

Tolik dalsi ukazka me neznalosti souvislosti :-)

Jinak predem dik za odpovedi

T.H.

Dělám to stejným způsobem - luxolem.

Karel Stuchlik (88.208.95.148) --- 2. 4. 2008

Odpověď na nátěr úlových nástavků.
Nejlepší zkušenosti máme s trojnásobným nátěrem luxolem , vždy po 24 hodinách.
Vnitřek natíráme stříbřenkou,neb jinak včely sololit po čase vykusují.Je nanejvýš
vhodné tento nátěr po asi 3 létech vždy obnovit. Očko je též velmi užitečné.
Jedná se o nástavky,které jsou volně na včelnici,ty co jsou pod střechou ,u těch je naprosto
jedno,jakou barvou budou natřeny. S píše si myslím,že pisatel poprvé vstoupil do této diskuze
a tento jeho první vstup nebyl zrovna ideální,až se na to podívá,něco si s počítačem udělá. Hlavně zdraví...

Odhlašování z e-mailové účasti na konferenci

viz: http://www.vcely.or.cz/info.htm

Odhlašuji se z pravidelného zasílání příspěvků včelařské konference.

Lenka Chvojková, mail: chvojkova/=/vcelarstvi.cz


Děkuji za vyřízení.

-------- Původní zpráva --------
Předmět:        odhlaseni z konference
Datum:        Tue, 1 Apr 2008 12:29:41 +0100
Od:        Jaromir Cerny <JCerny/=/fame.utb.cz>
Přeposláno - Komu:        Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Společnost:        Univerzita Tomase Bati ve Zline
Komu:        vcely/=/v.or.cz



Odhlasuji se z pravidelneho zasilani prispevku vcelarske konference.

Dik za vyrizeni.
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com



--
S přátelským pozdravem
Lenka Chvojková
Český svaz včelařů
Sekretariát
Křemencova 8
115 24 Praha 1
tel: 224 934 082
e-mail: chvojkova/=/vcelarstvi.cz

M.Olšák:>Clovek musi pocitat s tim,
ze zkrmi hodne cukru (30 kg na vcelstvo).

Nadchlo me to. Libi se mi 'dira v plodovani' = vhodny okamzik
na leceni formidolem. Libi se mi vcelstvo na novem dile.
Letos to vyzkousim, chci to zaradit to do svych pracovnich postupu.<

...........
Nevím, ale těch 30 kg cukru mne podle tohoto vyjádření nenadchlo vůbec a spíš než shánět a investovat do zbytečného cukru, raději bych se určitě snažil propracovat a zafixovat nějaké levnější chovatelské způsoby obnov díla a účinků léčby během sezony.

V nějakém čísle Včelařství se v nějakých kometnářích diskutuje otom, že vlasec včely časem překoušou. A to většinou těsně nad spodní loučkou.

Jaké máte v tomto směru zkušenosti?

Na technologii využívání vlasce pracuji už mnoho let. Jeden takový rámek, jako suvenýr, jsem věnoval předsedovi ČSV Mgr. L. Sojkovi. To by snad rybáři pochybovali o kvalitě vlasce, kdyby ho včela přehryzla. Vlasec na spodní loučku neuchycuji a dává se dvojitě.

Jak dopadlo nedělní přemístění včel.
Zatím mi přišla mailem tato zpráva.
V pondělí jsem se dostal s práce až v 18:00l. Byl jsem zvědavý co dělají včely. Vypadá to že už si začínají zvykat, dělá jim problém přílet do úlu, neví zda sedat na drátěnou mřížku. Některé se už snaží přistávat hore na rámky.
S pozdravem
Včely nanosí desítky kilogramu materiálu do úlu. Včely pracují efektivně, a toho právě využívá nové integrované dno úlu, aby to měly maximálně umožněno.Včela, která sedne přímo na rámek, docílí většího výkonu úsporou času lozením po česně.Je to další a nový způsob, vedle přibližování včel kočováním, jak zvýšit výnos.
Včelaři dělají pravý opak.
Viz. tento patent.
Česnová vložka s komůrkou je užitečná včelařská pomůcka sloužící k odchytu rojící se matky. Je použitelná na všechny typy nástavkových úlů s vysokým "kočovným" podmetem a pro úly s vhodně přizpůsobeným česnem pro vložku.

Popis
Atd.
Když dáte včelám práci a volnost v úle,nesmí mít taky hlad, tak nemají čas se rojit.
B.V.

Videl jsem to na kurze u pr. Zigala v podleti. O mesic pozdeji
jsem videl perfektne vystavene dilo na trech patrech
a vcely pripravene do zimy. Clovek musi pocitat s tim,
ze zkrmi hodne cukru (30 kg na vcelstvo).

Nadchlo me to. Libi se mi 'dira v plodovani' = vhodny okamzik
na leceni formidolem. Libi se mi vcelstvo na novem dile.
Letos to vyzkousim, chci to zaradit to do svych pracovnich postupu.

Martin

> Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní-
> př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

> Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
> pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
> podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
> o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
> opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)
>
> Hezký zbytek dne
>
> Lukáš Matela



Mate pravdu ze, to neni zadny problem, ale tim, ze to tam neni detailne nakreslene tak to zacatecnik, ktery varoa dno nevidel nazivo nemusim presne pochopit, proto odkaz na ten optimal kde je to vse slovem i vykresem popsano. Navic udelat si obrazek z vice ruznych zdruju neni na skodu a pak si vybrat co mi vyhovuje. To je moje zkusenost :-)

A to, ze to neni v planku detailne nakreslene neberte jako vytku. Vim jak pracne a kolik casu zabere delat takove vykresy pro cloveka, ktery se tim nezivi :-)

At se dari

T.H.

Preloženie včiel v tomto čase absolútne neprichádza do úvahy. Nechajte ich ešte chvíľu, až do času kvitnutia vŕb na pôvodnom diele zosilnieť.

Páni, dovoľte sa mi vrátiť k svojmu prvému komentáru, aby som doplnil chýbajúce fakty, pretože v tak krátkom komentári, môže človek viacmenej konštatovať a nie zdôvodňovať.

- 13 rokov som včelstvá pripravoval na znášku v tzv. systéme dvoch včelstiev, v úľovej štvorzostave miery B 10,t.j. každá debnička predstavovala celkovú plochu 200 dm2 spolu až 800 dm2. Do agátovej znášky zostava išlo včelstvo s 1 matkou.

- každý rok včelstvo (celkom 50) muselo vystavať deväť nových medzistien (Ms) a ono ich aj vystavalo. Vždy som to robil v 4 mesiaci, keď u nás kvitnú vŕby. Technologický postup bol zladený s repkovou a agátovou znáškou, všetko do seba zapadalo, ako kolieska v hodinách.

- termín začiatku vkladania MS bol ideálny (vďaka ideálnym teplotným podmienkam), ani raz sa nestalo, aby sa nejakým negatívnym spôsobom prejavil tento násilný zásah na zastavení rozvoja, i keď z hľadiska včel. praktikov to bol tvrdý zásah. Od tohoto zásahu som si sľuboval, že predídem silnému rojeniu, opak bol pravdou.

- odborníci každoročnou výmenou diela 9 plástov za Ms sľubovali, že je to najlepší spôsob ako zamedziť rozvoju nozematózy, NEBOLA TO PRAVDA. Otriaslo to mojím sebavedomím (Bola to obravská práca naviac), lebo zdravotný stav na 13 rok nebol o nič lepší, ako na začiatku. Potvrdilo mi to, že mechanizmus objavovania sa N.A. sa vyskytuje sporadicky bez závislosti od toho, či včely veľa alebo málo stavajú, skončil som s tým a už tretí rok včely dostávajú len tri MS.
Skončila sa aj moja drina.

- klieštikovitosť včelstva nezmenšíte ani týmto spôsobom, pretože ak takúto masívnu výmenu robíte vo všetkých včelstvách, musíte plodové plásty ponechať v úľoch, čiže kontinuita vývoja cyklu pre včely a rovnako aj Varroa sa nepreruší.

- aby ste dosiahli rýchle vystavanie Ms musí k tomu napomôcť materská mriežka a krmivo, aby včely stavali a matka plododovala a ono to funguvalo. Je samozrejme na mieste otázka, či vkladám MS do včelstva za účelom celkového systému alebo npr. mením úľový systém s inou mierou. Preto doporučujem vložiť medzi Ms tzv. záchytný plást s matkou, aby som donútil včely prejsť k plodu na ňom a zároveň k stavbe Ms. Ja samozrejmé keď takáto akcia prebehne čím skôr tým lepšie čo je možné len vtedy, ak je včelstvo aj silné.

Preto som tento systém výmeny Ms ponúkol pýtajúcemu sa, pretože je vhodný a možný (vychádza z overenej praxi), ale keďže všetko so všetkým súvisí, je k takémuto zásahu potrebné teplo, aby včely mohli vyletovať z úpľa.
Ešte raz dodávam, takto koncipovaná výmena plástov hromadným vložením MS, je možný, u mňa za tie roky ani raz nezlyhala, "zlyhali" skôr včely, ktoré akoby mali čím väčší priestor na plodovanie, tým častejšie prichádzali do rojovej nálady a rady sa rojili, čo bolo možné aj vďaka neuveriteľným podmienkam za posledných 25 rokov

Anton