Archiv Včelařské konference

Souhlas. V době starší toto bylo v každé včelařské příručce, s nástupem
nastavkových úlů se na tento poznatek pozapomnělo. Ovšem komu létají včely
hlavně očky, tak včely přistávají na nastavek pod očkem a ten kousek dojdou
"pěšky". Jen podotýkám, že ta deska musí mít sklon od úlu ven, aby voda za
deště netekla do úlu. Dále potom u včelínů se dělala přesahující střecha, až
o metr nad česna, takže i za deště bylo česno suché a případné přistávající
včely přistávaly na suchém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 15, 2008 11:32 PM
Subject: PRAKTICKÁ PŘIPOMÍNKA


> Z vlastní zkušenosti chci připomenout nutnost pevné desky mezi letákem a
> zemí.Včelstva mám sice ve včelíně, kde je tato otázka řešena stavebně,
> ale několik včelstev mám i venku na zahradě. Jsou sice cca 50 cm nad
> zemí, ale když jsem v neděli za slunečného počasí chtěl pokračovat v
> nátěru plodu, najednou se ochladilo a zvedl se vítr. Práci jsem
> samozřejmě přerušil, ale u úlu, kde nebyla pevná deska od země, jsem
> viděl hodně včel v trávě, většinou s rousky žlutého pylu. Vítr je
> srazil od česna a ony v změněném chladném počasí zůstaly v trávě. Začal
> jsem je sbírat do sklenice a bylo jich téměř jako do jednoho
> oplodňáčku.- z jednoho úlu!
> Asi připomínám většině pátel banální věc, ale i mne po dlouholetém
> včelaření tato skutečnost zaskočila a v tuto dobu je škoda každé včely.
> proto pro mladší včelaře doporučuji věnovat pozornost i této zdánlivé
> maličkosti. Gustav

V podstatě souhlasím. Jenom se mně zdá za prvé, že vloni tady přišlo to, co
tady předtím nebylo a to sice ta virová nákaza přidružená k roztočům. Potom
třeba v jižních Čechách včely padaly, i když včelař natíral plod na jaře,
dával formidoly v létě a dával Gabon na začátku srpna, zatímco tady na
severní Moravě loni přežily i včelstva, kde včelař jen léčil normálně na
podzim a jinak nic. Letos to možná bude už i tady, a kdo nebude skutečně
intenzívně léčit , možná o včely neodvolatelně přijde. Za druhé je otázka,
jak nadstavit léčení. Podle mně by se mělo nadstavit tak nízko, aby každý
rok na varaózu nějaké procento včelstev zahynulo. Tím budou vyřazováni
včelaři lemplové a u jiných včelařů ta včelstva, která jsou k varaóze z
nějakého důvodu silně náchylná. Je zbytečné a spíše i škodlivé nasazovat co
nejdřív takové nové přípravky a takové dávky, které potlačí varaózu u úplně
všech včelstev, i když produkční včelaři kvůli vyšším výnosům a rentabilitě
budou takové nasazení chtít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 15, 2008 9:21 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev


> Lamentujeme nad tím, že někteří včelaři na léčení doslova kašlou. Je to
> i můj názor. Někteří včelaři a tvrdím, že jich je mnoho, na léčení
skutečně
> kašlou. Buď léčí v rozporu s danou metodikou - práci si ulehčují, nebo
> léčivo hází do šuplíku a následně vyhodí jako nepotřebné.
> My dříve narození a to je nás většina pamatujeme, že v počátcích léčení
> na varroázu se postupovalo komisionelně. Direktivou bylo dáno, že léčení v
> určitém obvodu provádí určený pracovník (důvěrník) včelař vlastník
včelstev
> a třetí osoba. Všichni museli stvrdit svým podpisem, že léčení proběhlo v
> rámci platných regulí. Protože jsme byli "stranou a vládou dělnické třídy"
> a předtím již od dob Genosse Hitlera vychováni k poslušnosti, nedovolili
> jsme si žádné šméčko. Nyní, když si demokracii vykládáme každý po svém,
> když naivně věříme, že každý včelař ve svém vlastním zájmu na vlasním
> majetku (včelách) provede léčení zodpovědně, divíme se a roníme krokodýlí
> slzy, že uhynuly stovky včelstev. Proč by se někteří včelaři snažili
> zachovat svá včelstva? Je snad ostudou, jako bylo za časů starých včelařů,
> že jim včelstva uhynula? Že uhynula jejich špatným ošetřováním. Nyní se
to
> svede na varroázu, špatnou metodiku, funkcionářskou nedostatečnost, těžké
> mobilní telefony které včely nedonesou a já nevím na co ještě ...., jenom
> vlastní lenost a špatné přičinění v tom není. Nakonec ti, kterým včelstva
> uhynula proto, že jim to "zavinili ti druzí" nebo způsobil "viz maior",
> dostanou ještě finanční příspěvek na "takzvanou obnovu včelstev". Jsem
toho
> názoru, že za současného benevolentního stavu léčení proti nebezpečným
> chorobám včel a poskytováním finančních odměn lajdákům se situace nezlepší
> a koledujeme si o to aby včelařství u nás také padlo na hubu. Mimochodem
> náš nový vzor v USA pro to má již vznešený název. Nazval to Colony colaps
> disorder (CCD)a je vymalováno.
> Podle mého názoru, finanční příspěvek zaslouží ti včelaři, kteří svá
> včelstva vlastním přičiněním v této době udrželi. Pokud budeme neustále
> zvýhodňovat ty, kteří si z dotací dělají další zaručený příjem, pokud
> budeme brát jako samozřejmost, že někteří tyto dotace nepotřebují??? a
> včelstva si zachovávají jen tak z plezíru???, situace se nezmění. Je nutno
> změnit systém "odměňování". Nedotovat neperspektivní lajdáky a vyčůránky.
> Bude to spravedlivější a také poctivější. Myslím, že je nejvyšší čas aby
se
> přestala dělat líbivá politika přerozdělování. Je nejvyšší čas s tím něco
> smysluplného dělat. Pro začátek by třeba stačilo obnovit komise na léčení
> včelstev a finančně motivovat včelaře, kteří prokázali, že si to
zaslouží.
> Nyní mne kamenujte a nešetřete mne.
> Pepča

V první řadě si prober, jaké máš možnosti a co od včelstva chovaného v klátu
požaduješ.
Jestli požaduješ použití klasických běžně používaných rámků a velký prostor,
v kterém by se včely rojily minimálně. Čtvercový nastavek na klasické rámky
39x24 má úhlopříčku uvnitř asi 55 cm. Kmen musí mít průměr minimálně o 15
cm více, to znamená minimálně 70 - 80 cm. Za minimální prostor, který ještě
nepodněcuje rojení považuji prostor odpovídající 40 rámkům 39x24 , to
znamená, že kmen určený na klát musí být pro rámky vysoký metr, s dnem a
víkem ještě ˇo takových 20 cm více. Řekl bych, že takové kmeny se už vidí
málo. Potom už rovnou stojí za úvahu vyhloubit v kmenu prostor nejenom pro
rámky, ale rovnou pro tenkostěnné nástavky a provozovat ten klát jako
nástavkový úl. Z hlediska času potřebného na ošetření včelstva je to
výhodnější než vyhloubení prosté prostory pro rámky a provozování klátu jako
vícepatrového stojanu zadováku. Za úvahu by možná stálo rozřezat podélně dva
nebo více menších klátů o stěně silné 5 - 10 cm, jednotlivé díly složit a
spojit dřevěnými čepy a udělat z nich jeden velký klát . Toto je
maximalistická varianta.
Jestli se rozhodneš pro prostor odpovídající starým budečákům, to jest
plodiště a medník nad ním po 10 - 12 rámcích 39x24, tak sice budeš mít úl
využívající klasické rámky, ale v květnu, červnu a červenci strávíš spoustu
času na práci na protirojových opatřeních, pokud má být ten úl silný. Pokud
nezáleží na medu doneseného do takového úlu a máš vedle normální úly, dá se
takový máloprostorový úl ošetřovat jako zdroj včel a plodových plástů a
posílit s nimi jiné úly. Neboli odebírají se z nich pravidelně plásty s
plodem a včelami, takže je stále potom v síle většího oddělku a potom
obvykle nenabíhá na rojení. Ale včely z česna klátu létají pořád, takže jako
lákadlo pro nějaké návštěvníky to stačí. Klát musí mít pořád ten velký
průměr, ale stačí, když bude vysoký tak 55 cm. Takové průměry a kratší délky
se už občas vyskytují u smrků v normálním mýtném porostu, smrk v mládí
napadený václavkou mívá první metr kmene nad zemí lahvovitě ztluštěný na
průmět třeba i metr. Pro dřevaře je taková ztluštělá část stejně odpad a
končí často rozřezaná v palivovém dříví.
Pokud použiješ kmen menšího průměru, bude třeba použít dneska atypické
kratší rámky. Bude třeba upravit bedny a jiné věci používané při manipulaci
s takovými rámky. Třeba rámek 39x24 vznikl z tří úzkovysokých rámků 13x24
složených vedle sebe. Ostatně ve starých úlech almárkách, které vznikly jako
přímí následníci klátů a používaly takové úzkovysoké rámky, se dávaly tyto
rámky 2 - 3 vedle sebe do nějaké nosné konstrukce. V klátech zřejmě jako
první a druhý visel jeden rámek 13x24, na další pozici, kde byl klát
dostatečně široký, visely dva rámky 13x24 vedle sebe a na nejširším místě
klátu visely ty rámky třeba 3 vedle sebe. Musela by se vymyslet nějaká
závěsná konstrukce, kde by ty rámky visely, já bych to řešil asi U tvarem
ohnutým z tenkého plechu. Pokud by průřez klátu byl příliš malý, zřejmě
nikdo neví, jak by se normálně ošetřované dnešní včelstvo chovalo. Jestli by
v klátu o vnitřním průměru třeba 30 cm obsadilo 150 cm dlouhý prostor a
nerojilo by se, nebo jestli by se kvůli takovému atypickému prostoru i při
nějakém klasickém ošetřování stále snažilo vyrojit atd. Chov včel v takovém
úzkovysokém klátu by byla piplačka a muselo by se asi dost věcí vyzkoušet,
protože lidi, co v tom včelařit uměli, jsou už dávno pryč a stejně dnešní
včelstva jsou trochu jiná.
Jestli nebude jednodušší než klát vytvořit příslušně pomalovany či jinak
esteticky vyvedený včelník třeba pro nastavkové úly nebo klasický vysoký
zadovák dvoják atd?

R. Polášek





----- Original Message -----
From: "JD" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 9:19 PM
Subject: Re: Klát


> Napiš email, pošlu Ti na něj fotky [odkaz] tohoto klátu zezadu.
> Dělal si ho jeden lesák - motorovou pilou. Je to dvojprostorový, zadem
> přístupný úl. Rámečky nejspíš přizpůsobil velikosti vzniklé dutiny.

On Saturday 15 of March 2008 23:37:17 vorja wrote:

> Dobrá zpráva. Na startovní čáře rozvoje VD bude menší počet roztočů. Rovněž
> tak snížení kritické hranice a zdvojení ošetření Formidolem přispěje
> významně ke snížení úhynu včelstev. Metodika pro jarní ošetření bude tedy
> upravena. Zbývá ji jen důsledně dodržovat.
> Zdravím, H.

Dobre, ale ted si predstavte situaci, kdy mate silna vcelstva, v neuteplenych
ulech v polabi a v okamziku, kdy se k Vam dostane lecivo a stav Vasich
roztocu , mate uz 8 ramku plnych plodu (Ti, co maji uteplene - "lednicove"
uly, jsou skoro bez plodu), co je pro vcelstvo horsi - defakto ho podle
metodiky zlikvidovat - ponevac mi tam zbude dira mimo 1 dm2 a vcely nebudou
moct ani kde sedet, nebo natrit vsechen plod - zvysena kontaminace ( dle
metodiky neprovadet - vyrezat), nebo pouze fumigovat a spolehat se ( dle
napr. Dr. Liebiga ), ze se Vam povede stavy VD snizit pomoci oddelku (nekdy
pouzivam i 1/3 plodu ze vcelstva na oddelky) ?

Pro mne je toto celkem dilema.

Ve vcelarstvi jsem se nic co by pasovalo na muj pripad nedozvedel, ale muj
selsky rozum mi rika, ze pokud vyrezu veskery plod, dle metodiky, opravdu to
pomuze, ponevac budu bez medu a nebude pak uz co lecit :( .

Honza

Dobre, ale ted si predstavte situaci, kdy mate silna vcelstva, v neuteplenych
ulech v polabi a v okamziku, kdy se k Vam dostane lecivo a stav Vasich
roztocu , mate uz 8 ramku plnych plodu (Ti, co maji uteplene - "lednicove"
uly, jsou skoro bez plodu), co je pro vcelstvo horsi - defakto ho podle
metodiky zlikvidovat - ponevac mi tam zbude dira mimo 1 dm2 a vcely nebudou
moct ani kde sedet, nebo natrit vsechen plod - zvysena kontaminace

______________________________________________________________

Myslím, že ona hranice maximální plochy plodu, která se může natřít ( přebytek by se podle metodiky měl odstranit ), je pro silná včelstva ,,šibeniční,,. Zvláště tehdy, když léčivo dojde pozdě ( po půlce března ), je ve většině včelstev již příliš mnoho plodu.
Kdyby to záleželo na mně, plodovou hranici bych zrušil a zavedl povinnost natírat do půlky března, nikoliv do půlky dubna. Velmi-silná včelstva jsou v půlce dubna již delší dobu v produkční síle ( přes 6 obsazených NN ), natírat plod a fumigovat v tomto stavu by byl nesmysl.

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 16, 2008 12:43 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev

Kdyby to záleželo na mně, plodovou hranici bych zrušil a zavedl povinnost
> natírat do půlky března, nikoliv do půlky dubna. Velmi-silná včelstva jsou
> v půlce dubna již delší dobu v produkční síle ( přes 6 obsazených NN ),
> natírat plod a fumigovat v tomto stavu by byl nesmysl.

Před dvěma roky nasněžilo ke konci prosince a sníh vydržel do prvních dvou
týdnů v dubnu. Jak by to bylo v takovém roce?

R. Polášek

Stonjek napsal:
>Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům.

Radek Krušina:
Myslím že to není úplně pravda.
Včely občas hynou nejen neschopným lajdákům.
(někdy například také nezkušeným včelařům a daly by se najít jistě i jiné příklady)
…………………
Stonjek napsal:
>Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod ošetřování stejně času na léčení,
>takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu odhadnout.

Radek Krušina:
To klidně může být pravda, ale čas spotřebovaný na léčení podle mě nemá žádnou spojitost velkými úhyny. Spojitost s úhyny bude mít zřejmě účinnost léčení.
………………..
Stonjek napsal:
>Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií
>a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem.

Radek Krušina
Kdyby tam místo všichni bylo napsáno mnoho, možná by se s tím dalo souhlasit.
Ale osobě se mi zdá, že takových včelařů, kteří vše svádí na druhé není nadpoloviční většina.
Zvlášť v souvislosti s letošními úhyny si většina včelařů začíná podle mě spíš uvědomovat závažnost problému, než by nadávala na všechno kolem.
………………..

Stonjek napsal:
>Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou.

Radek Krušina:
Toto není pravda.
Spíš tu jde o známou pravdu: „Sytý hladovému nevěří“
Jak už jsem tu někde psal, myslím, že každý z nás, dokud mu včely neuhynou, má tendenci si namýšlet, jak stačí poctivě léčit, a Ti druzí, pokud jim včely uhynuly, jsou lajdáci.
Vím, že jsou včelaři, kteří si léky objednali, léčili podle metodiky, a přesto přišli o včely.
Diagnostická podložka má jistě smysl, ale ten kdo ji nemá, není podle mě automaticky lajdák.
(Musím se nějak sám sebe zastat, nemám ji a zřejmě se mi nepodaří ji ani letos využívat L.
Jen nevím, co by diagnostická podložka ovlivnila v době, kdy ve včelstvech byl gabon od srpna do půlky září – nic by neprokázala. Měl jsem za to, že gabon zajistí vychování nenapadené zimní generace. Po slunovratu jsem měl nasazen i formidol. K úhynu u mě došlo na stanovišti na chalupě – právě na Blanensku – do měsíce po vyjmutí gabonů. Včelstva, která přežila, byla plná roztočů. Spíš než diagnostickou podložku je u mě reálnější využívat kontrolu zavíčkovaného trubčího plodu na přítomnost roztočů, myslím, že o tom tu psal Gusta Pazderka)
………………
Stonjek napsal:
>Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si myslíte, že ho čte??
>Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle?
>Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům?

Radek Krušina:
Je jistě dobré, že včelařství včas upozorňuje na možné opakování úhynů na varroázu v tomto roce a snaží se včelaře vzdělávat v tom, co s tím. Já třeba včelařství čtu pravidelně a myslím, že u nás většina včelařů. Vždy se tam dá najít něco, čím se člověk poučí. Je na každém, aby si z toho vybral to, co je tam hodnotné.
Velkému úhynu na jednom svém stanovišti jsem se osobně divil právě proto, že jsem si myslel, že léčím zodpovědně. Pokud to byla mohutná reinvaze, potom museli roztoči poškodit jak plod vychovaný od půlky září do úhynu v půlce října, tak i mladé včely které se líhly v době nasazení gabonů od srpna do půlky září, tak i všechny dlouhověké včely, které se vylíhly od nasazení formidolu na přelomu června a července.
…………………

Stonjek napsal:
>S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke druhé.

Radek Krušina:
Myslím, že členská základna v tom není důležitá.
Každý z nás si musí vyhodnotit svou situaci a té přizpůsobit svůj přístup k léčení.
Dejme tomu, že se to může podobat situaci o které myslím píše A. Turčány – včelař se svými včelstvy uprostřed lesů se zalétlými roji, ve kterých netušíme, co roztoč dělá (tušíme – množí se). Máme oproti tomu malou výhodu, pokud jsou kolem nás včelaři, kteří dávají vzorky k vyšetření, na schůzi se většinou dozvíme, jak moc mají přeléčená včelstva a kolik roztočů ve vzorku. Ti, kdo mají kolem sebe les se zalétlými roji, to k dispozici nemají.
Pokud Ti, kdo neléčí, budou pravidelně přicházet o včely, zřejmě je to dlouho bavit nebude, a nakonec sami přestanou včelařit (pozitivní přínos letošního roku).
Pokud jim přece nějaké včely přežijí, zřejmě přirozeně přispějí k selekci včelstev odolnějších proti roztoči (další pozitivní přínos, oficiálně se to zřejmě zatím nepraktikuje).
Pokud letos o včely přišli i Ti, kteří to myslí se včelami poctivě, přestanou nadávat ostatním za lajdáctví, a budou kritičtější a bdělejší (další pozitivní přínos).
………………..

Stonjek napsal:
>a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek

Radek Krušina:
Dotační politika svazu oficiálně myslím nezní podporovat neschopné, ale tuším, že podporovat zavčelení krajiny a opylování krajiny. Možná by se mohlo se státem diskutovat o vhodnějším způsobu vynakládání peněz daňových poplatníků, ale já například D1 budu žádat. Ty ne, příteli?
K tomu už tu myslím psal kdysi názor K. Čermák – na Slovensku to mají nastaveno lépe, tam dotují tuším vyzimovaná včelstva.
A vypadá to, že zřejmě i politika slovenské veterinární správy je logičtější u varroázy, než té naší – vydávají doporučení k léčení (tuším že to tu zaznělo od A. Turčányho), ne striktní nařízení. To zřejmě podporuje samostatnost a vlastní zodpovědnost včelařů za svá včelstva.

J. Křapkovi a Honzovi Jindrovi: Lépe bych to nedovedl napsat. I u naší ZO jsem zcela pozměnil styl práce. Zcela jasně jsem zamezil posluhování důvěrníků u neschopných včelařů a vyhlásil individuální zodpovědnost jednotlivých včelařů za svoje včelstva. Důvěrníci slouží pouze jako výdejci léčiv a konzultanti. Chce li někdo od nich pomoc, musí je požádat. No a pomalu mají zájem i bordeláři. Jinak k Radkovi: Nezkušeným mohou hynout včely jako ostatním, ale kdyby co se nemocí týče nastudovaliu pouze 25% problematiky a zůčastnili se jedné dobře vedené přednášky o Varraoze, včely by jim nehynuly. Není omluvou pro začínající, že si pořídí včely bez základního nastudování. Co se týká pracnosti, žel správné léčení pracné je. Když někdo léčí navíc blbě a mimo metodiku je to opět hlavně jeho problém, ale proč si to přiznávat, když daleko lepší je se vymlouvat! K dalšímu bodu: Všichni včelaři, kteří v červenci nepoužili léčiva se vymlouvají! Protože je to zase pohodlnější. V naší ZO si objednalo léčiva 40 % včelařů a všechna včelstva jim žijí. Zbytek hrůza! Jestli v ZO nebyly včas léčiva, musí si udělat pořádek, kdo se vymlouvá na veterináře opět se pouze vymlouvá. Je problém sebrat 2 kg medu a nechat si gabon napsat a vyřídit to s Dolem osobně? Funguje to dobře sám jsem to telefonem a poštou do týdne vyřídil, Ale to musíte chtít a ne se pořád vymlouvat a hledat viníky jinde! K dalšímu bodu sděluji že včelařím jako host u ZO s dnes již asi 80% úhyny na okraji obce, kde již nejsou včely kromě mých a to jsem prostředků na boj s Varraozou využil na 30%, ti odpovědnější včelaři v naší ZO taktéž, Kdyby oněch 40% včelařů je nepoužilo, ztráty v naší ZO by byly pod 80%!!! Žel nejsem schopen se vyjadřovat k jednotlivým úhynům,protože vždy k tomu chybí základní informace. Co se týče dotační politiky svazu, jsem přesvědčen, že je potřeba odměňovat schopné za opylování krajiny a ne neustále dotovat úhyny u těch neschopných. Vemte si jak velký stimulační efekt pro schopné a začínající by měl příspěvek 600 Kč na vyzimované včelstvo! Včelařit téměř bez nákladů! A co přinesla dotace na uhynulé včelstvo v r. 2002? Pouze další úhyny u včelařů stejné skupiny letos! Stavy včelstev by určitě poklesly, ale kde je jaké nebezpečí pro krajinu? To si opět vymýšlí pouze jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc jak 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství? Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr. R. Stonjek

Nechci brojit proti léčení varoázy . Chraň Bůh!! ALE TVRDIT ,ŽE ZATO ONA MŮŽE, Je podle mne zavírání očí před něčím novým a jak se zdá ještě nebezpečnějším

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 14:22:02
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním
> netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům.
>
> Radek Krušina:
> Myslím že to není úplně pravda.
> Včely občas hynou nejen neschopným lajdákům.
> (někdy například také nezkušeným včelařům a daly by se najít jistě i jiné
> příklady)
> …………………
> Stonjek napsal:
> >Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme
> u rychlometod ošetřování stejně času na léčení,
> >takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu
> odhadnout.
>
> Radek Krušina:
> To klidně může být pravda, ale čas spotřebovaný na léčení podle mě nemá
> žádnou spojitost velkými úhyny. Spojitost s úhyny bude mít zřejmě účinnost
> léčení.
> ………………..
> Stonjek napsal:
> >Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého
> viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou
> teorií
> >a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho
> nejlepším důkazem.
>
> Radek Krušina
> Kdyby tam místo všichni bylo napsáno mnoho, možná by se s tím dalo
> souhlasit.
> Ale osobě se mi zdá, že takových včelařů, kteří vše svádí na druhé není
> nadpoloviční většina.
> Zvlášť v souvislosti s letošními úhyny si většina včelařů začíná podle mě
> spíš uvědomovat závažnost problému, než by nadávala na všechno kolem.
> ………………..
>
> Stonjek napsal:
> >Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a
> tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou.
>
> Radek Krušina:
> Toto není pravda.
> Spíš tu jde o známou pravdu: „Sytý hladovému nevěří“
> Jak už jsem tu někde psal, myslím, že každý z nás, dokud mu včely neuhynou,
> má tendenci si namýšlet, jak stačí poctivě léčit, a Ti druzí, pokud jim
> včely uhynuly, jsou lajdáci.
> Vím, že jsou včelaři, kteří si léky objednali, léčili podle metodiky, a
> přesto přišli o včely.
> Diagnostická podložka má jistě smysl, ale ten kdo ji nemá, není podle mě
> automaticky lajdák.
> (Musím se nějak sám sebe zastat, nemám ji a zřejmě se mi nepodaří ji ani
> letos využívat L.
> Jen nevím, co by diagnostická podložka ovlivnila v době, kdy ve včelstvech
> byl gabon od srpna do půlky září – nic by neprokázala. Měl jsem za to, že
> gabon zajistí vychování nenapadené zimní generace. Po slunovratu jsem měl
> nasazen i formidol. K úhynu u mě došlo na stanovišti na chalupě – právě na
> Blanensku – do měsíce po vyjmutí gabonů. Včelstva, která přežila, byla plná
> roztočů. Spíš než diagnostickou podložku je u mě reálnější využívat
> kontrolu zavíčkovaného trubčího plodu na přítomnost roztočů, myslím, že o
> tom tu psal Gusta Pazderka)
> ………………
> Stonjek napsal:
> >Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a
> kolik lidí si myslíte, že ho čte??
> >Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle?
> >Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům?
>
> Radek Krušina:
> Je jistě dobré, že včelařství včas upozorňuje na možné opakování úhynů na
> varroázu v tomto roce a snaží se včelaře vzdělávat v tom, co s tím. Já
> třeba včelařství čtu pravidelně a myslím, že u nás většina včelařů. Vždy se
> tam dá najít něco, čím se člověk poučí. Je na každém, aby si z toho vybral
> to, co je tam hodnotné.
> Velkému úhynu na jednom svém stanovišti jsem se osobně divil právě proto,
> že jsem si myslel, že léčím zodpovědně. Pokud to byla mohutná reinvaze,
> potom museli roztoči poškodit jak plod vychovaný od půlky září do úhynu v
> půlce října, tak i mladé včely které se líhly v době nasazení gabonů od
> srpna do půlky září, tak i všechny dlouhověké včely, které se vylíhly od
> nasazení formidolu na přelomu června a července.
> …………………
>
> Stonjek napsal:
> >S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke
> druhé.
>
> Radek Krušina:
> Myslím, že členská základna v tom není důležitá.
> Každý z nás si musí vyhodnotit svou situaci a té přizpůsobit svůj přístup k
> léčení.
> Dejme tomu, že se to může podobat situaci o které myslím píše A. Turčány –
> včelař se svými včelstvy uprostřed lesů se zalétlými roji, ve kterých
> netušíme, co roztoč dělá (tušíme – množí se). Máme oproti tomu malou
> výhodu, pokud jsou kolem nás včelaři, kteří dávají vzorky k vyšetření, na
> schůzi se většinou dozvíme, jak moc mají přeléčená včelstva a kolik roztočů
> ve vzorku. Ti, kdo mají kolem sebe les se zalétlými roji, to k dispozici
> nemají.
> Pokud Ti, kdo neléčí, budou pravidelně přicházet o včely, zřejmě je to
> dlouho bavit nebude, a nakonec sami přestanou včelařit (pozitivní přínos
> letošního roku).
> Pokud jim přece nějaké včely přežijí, zřejmě přirozeně přispějí k selekci
> včelstev odolnějších proti roztoči (další pozitivní přínos, oficiálně se to
> zřejmě zatím nepraktikuje).
> Pokud letos o včely přišli i Ti, kteří to myslí se včelami poctivě,
> přestanou nadávat ostatním za lajdáctví, a budou kritičtější a bdělejší
> (další pozitivní přínos).
> ………………..
>
> Stonjek napsal:
> >a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě
> zhoršuje!!
> Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek
>
> Radek Krušina:
> Dotační politika svazu oficiálně myslím nezní podporovat neschopné, ale
> tuším, že podporovat zavčelení krajiny a opylování krajiny. Možná by se
> mohlo se státem diskutovat o vhodnějším způsobu vynakládání peněz daňových
> poplatníků, ale já například D1 budu žádat. Ty ne, příteli?
> K tomu už tu myslím psal kdysi názor K. Čermák – na Slovensku to mají
> nastaveno lépe, tam dotují tuším vyzimovaná včelstva.
> A vypadá to, že zřejmě i politika slovenské veterinární správy je
> logičtější u varroázy, než té naší – vydávají doporučení k léčení (tuším že
> to tu zaznělo od A. Turčányho), ne striktní nařízení. To zřejmě podporuje
> samostatnost a vlastní zodpovědnost včelařů za svá včelstva.
>
>
>

Dobrý den.Včera jsem provedl nátěr plodu.Někde bylo plodu tak deseticentimetrové kruhy.Jinde už byli pěkný ovály ale okolo každého plodu bylo nakladeno mraky vajíček.Tak to vypadá že kdybych s tím čekal na teplejší počasí byla by situace mnohem horší.Včera lítali až do večera tak sem fumigoval dnes ráno.Po pěti hodinách byl spad roztočů od jednoho do tří.U dvou včelstev byla situace horší.V jedněch bylo osm a v těch druhých sedmnáct jedinců.Je to asi dost.Mám připravenou kyselinu a dva odpařovače.Mám je tam dát?A kdy?Děkuji za pomoc.Míra

> jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
jak
> 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
R.
> Stonjek

Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.

R. Polášek

Tito Profesionální včelaři jezdí hlavně tam kde jim za opylování platí a je to údajně jejich hlavní příjem. Na rozdíl od nás kdy někteří účastníci této konference brojí proti D1 která je vlastně totéž jen za účasti státu. A i na tom západě se platí až za opylení a ne dopředu Jak někteří navrhují platbu již za vyzimovaná včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 15:51:51
> ----------------------------------------
> > jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
> jak
> > 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> > Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
> R.
> > Stonjek
>
> Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
> včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
> ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
> Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
> kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
> profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize
6.5.2007 18:09 | Sabina | Ohrožené druhy
Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize


Včela medonosná (Apis mellifera) má nezastupitelný význam pro život v přírodě. Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by jen v Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů. Ráz krajiny by se rychle změnil. Došlo by k poklesu biodiverzity a k narušení ekosystému i potravního řetězce. Vážně ohrožena by byla rovněž existence člověka. Připomenout si můžeme výrok Alberta Einsteina z roku 1921: "Pokud by na Zemi zmizely vObrazekčely, zůstaly by lidem jen 4 roky života." Co by asi řekl tento slavný génius dnes?
První zprávy o náhlém vymírání včelstev přišly v říjnu 2006 z jihovýchodu Spojených států. Na východním pobřeží USA zmizelo podle odhadů přes 70 procent včel, na západním pobřeží téměř 60 procent. Včelí populace je ovšem na ústupu už řadu let. Kombinace nepříznivých faktorů dlouhodobě zhoršuje životní podmínky včel, oslabuje jejich imunitu a orientační schopnosti. Pro jejich masivní vymírání v Severní Americe byl zaveden název "Colony Collapse Disorder" (CCD). V USA bylo postiženo minimálně 24 států, stejné problémy jsou hlášeny z Kanady. První případy byly potvrzeny v Indii. Včely začaly hynout i v Evropě. Rychlý úbytek byl zaznamenán v Polsku, Španělsku, Portugalsku, Švýcarsku, Chorvatsku Itálii a Řecku. Totéž se děje i v Německu a ve Velké Británii. Například v Londýně letos v zimě uhynuly asi dvě třetiny včelstev.

"Je to děsivé. Úmrtnost je největší, co si kdo pamatuje a nikdo, jak se zdá, neví, co za tím je," prohlásil John Chapple, předseda londýnské včelařské organizace. On sám už přišel o 30 ze 40 včelstev.

Příčina dramatického trendu nebyla stanovena. Opodstatněným ale nedostatečným vysvětlením je přemnožení parazitů. Mezi nejnebezpečnějí patří lesknáček úlový (Aethina tumida), zavíječ voskový (Galleria mellonella) a roztoč Varroa destructor. Podezření vzbuzuje také šíření nozematózy, parazitické nemoci vyvolané jednobuněčným organismem Nosema ceranae. Vědci zatím tápou a zkoumají působení pesticidů, kontaminaci chemickými látkami, genetické poruchy, virové infekce, výživovou nedostatečnost či dopady klimatických změn. Objevily se také teorie o negativních účincích GMO a elektromagnetického zaření emitovaného telekomunikačními vysílači.

Na poslední zmiňovanou možnost upozornil 15. dubna britský deník The Independent, odkud zprávu převzala ČTK. Rozmach mobilních telefonů prý narušuje navigační schopnosti včel, dospělé dělnice se nedokážou vrátit zpět, umírají jednotlivě daleko od domova a v úlu zůstává pouze královna, nakladená vajíčka a nedospělí jedinci. Vědci nevědí, proč se opuštěným úlům vyhýbají paraziti a jiný hmyz. Za běžných okolností by je zbytky medu a pylu nepochybně přilákaly.

Obrazek Tvrzení o nepříznivém vlivu mobilních sítí se opírá o výzkum německých badatelů v čele s Jochenem Kuhnem z univerzity v Landau. Včely pokusně vystavené elektromagnetickému záření se v 70 procentech nedokázaly vrátit zpět do úlu. "Je toho hodně, co nevíme o včelách a záření. Dokud někdo neprovede komplexní analýzu, nemůžeme si být jisti," podotkl Brian Dennis z britské asociace včelařů.

Razantní propad populace včel v Americe je znepokojivý. Očekávají se problémy s úrodou a nedostatkem medu na trhu. Musíme však poznamenat, že včela medonosná byla na americký kontinent zavlečena teprve v 17. století a zemědělsky nejvýznamnější plodiny - pšenice, rýže, kukuřice a brambory - se bez včel obejdou. To však nic nemění na tom, že pro 87 ze 115 nejvyužívanějších rostlin, ze kterých získáváme ovoce, zeleninu, koření či olejniny, jsou včely prakticky nepostradatelné. Experti proto neberou vymírání na lehkou váhu a varují, že lidstvu hrozí potravinová krize.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 15:51:51
> ----------------------------------------
> > jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
> jak
> > 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> > Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
> R.
> > Stonjek
>
> Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
> včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
> ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
> Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
> kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
> profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Prosí Vás abyste mi poslaly stavbu těla včely medonosne nejlépe ještě dnes .děkuji

Lépe, než vznášet nějaké hraniční data, by bylo prostě dobré zajistit léčení co nejdříve po prvním větším jarním proletu, jak nejdříve to počasí dovolí.

S pozdravem...M. Václavek

A i na tom západě se platí až za opylení a ne dopředu Jak někteří navrhují platbu již za vyzimovaná včelstva<
.......

Pepane konečně jsi pochopil, že nemůžeš mrtvým (uhynulým) včelstvem opylovat! Sláva. Kvalitní vyzimování je stvrzenka správného přístupu v podletí (napodzim) a to je to, co chce stát podporovat. Ne podporu žebračenek.

Na webu http://matela.wz.cz najdete v sekci soubory pro studenty oboru Včelař mnoho materiálů.

V dolní části je i obrázek řezu včely.

Reakce na Rudolf Stonjek:

Díky za reakci.
Rudolfe, nepsal jsem příspěvek proto, abych Tě nějak přesvědčoval že nemáš pravdu.
Zvlášť když si myslím, že v mnoha ohledech ji máš.
Jen jsem jeden z těch, kdo přišli o část svých včelstev, a proto si nemyslím, že o včely přišli jen lajdáci.
Díky této zkušenosti se víc zamýšlím nad alternativním vnímáním priorit v boji proti varroáze. Zajímavé náměty jsem se dočetl třeba na optimal klubu od přítele Leoše Dvorského, nebo na Emanově webu fascinovaný včelař.
Myslím, že i z mé reakce je jasné, že se nesnažím svalovat na někoho vinu za to, že mi uhynuly včely, ale spíš se snažím z toho vytěžit pro budoucnost nějakou pozitivní zkušenost.
Možná ještě k mému předchozímu příspěvku, jeví se mi díky letošním úhynům, že jsme vlastně všichni v boji proti roztočům nezkušení, a nikdy nevíme, jak se to přesně bude dál vyvíjet. Není to nic proti metodice Dolu, díky za ni. Ale právě letos jsou včelaři, kteří se jí drželi a o včely přišli. Je třeba zřejmě chtít pochopit podstatu problému, sledovat vývoj, a někdy jít i do rizika mimo oficiální metodiku, a případný úhyn nesvalovat na druhé. Já jsem se rozhodl otestovat do příštího roku odpařovače kyseliny mravenčí. Uvidíme, jestli to byl moudrý krok. Zatím se na to těším.
Zdravím a dobrou noc.

Radek Krušina

Já bych s tím tak nepospíchal . Vemte v úvahu, že vývoj letní populace včel probíhá hlavně v období circa 4 měsíců Souběžně s tím roste i populace varoa destruktor Když teď začneme léčit tak v prvním měsíci jeho rozvoj přerušíme a varoa svůj vývoj začíná znovu a bude mít 3 měsíce na svoje rozmnožování Odsuneme li léčbu na konec dubna ,začátek května přerušíme jeho populaci v polovině jeho populační křivky. Do skončení snůškového období varoáze zbývají již jen dva měsíce To také pak znamená menší následné zamoření do začátku výchovy zimní generace

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 18:17:38
> ----------------------------------------
> Lépe, než vznášet nějaké hraniční data, by bylo prostě dobré zajistit
> léčení co nejdříve po prvním větším jarním proletu, jak nejdříve to počasí
> dovolí.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Gusto ty si pleteš dvě věci Ještě před 8 lety se vyplácely na podzim dvě dotace a to 1) příspěvek na zimování 27 Kč/ včelstvo a 2) D1 jako platba za opylování zemědělských plodin v uplynulé sezóně 140Kč/ včelstvo Příspěvek na zimování byl právě v roce asi 2001 úplně zrušen a zůstala jen D1. Tato byla přejmenována na opylování planě rostoucích rostlin a vztahuje se k právě uplynulému období. V žádném případě to není záloha pro příští rok Stát tak platí za práci kterou tvoje včely již vykonaly a ne kterou možná vykonají. Jinak u nás za opylování nic nedostaneš naši zemědělci na to nejsou zvyklí a zatím je k tomu nic nenutí

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 18:21:57
> ----------------------------------------
> A i na tom západě se platí až za opylení a ne dopředu Jak někteří navrhují
> platbu již za vyzimovaná včelstva<
> ......
>
> Pepane konečně jsi pochopil, že nemůžeš mrtvým (uhynulým) včelstvem
> opylovat! Sláva. Kvalitní vyzimování je stvrzenka správného přístupu v
> podletí (napodzim) a to je to, co chce stát podporovat. Ne podporu
> žebračenek.
>
>
>

Řada příspěvků se neustále opakuje, že metodika je dobrá a včely uhynuly převážně lajdákům.

Padají včelstva u nás i v zahraničí (především na západ od našich hranic). Úhyny mají 30 až 60% a přitom tam mají podobné a lety prověřené metodiky a podobně odpovědné lety zkušené včelaře jako u nás. Desítky let vše fungovalo a najednou úhyny. To co dlouho fungovalo nefunguje nefunguje. Něco se změnilo a my včelaři musíme postupy změnit. Nebo mi Pazderkové a podobní chtějí namluvit, že se tisíce včelařů v různých zemích se najednou zbláznilo a začali šulit léčení.

Opak je pravdou. Včelaři se nezměnili, desettiletími prověřené metodiky také zůstali stejné. A včelstva padají Proč? Změnila se situace. Máme nová virová onemocnění (průvodci VD), jiné průběhy zimy, jiné ovzduší, ....

Ano, je i jiné ovzduší. Už nejsou kyselé deště, co hubily skoro vše. Znovu se daří živočichům a rostlinám, které se téměř vytratily. Ale daří se i novým virovým onemocněním.

Lidi nezměníme a zůstanou stejně odpovědní (lajdáci) jako dříve. Okolnosti také nezměníme. Musíme změnit metodiku i způsoby léčení. A musíme se zaměřit na virová onemocnění.

Co ale nesmíme? Zvyšovat léčebné dávky, léčit neživotaschopné chcípáky, dělat paniku, když máme spad 1,5 roztoče a bezhlavě léčit 10 x ročně. Vytahovat se, že nám včely nepadly a nám se to nemůže stát. Na vejtahy taky dojde reinvaze VD nebo nějaký virus (stačí počkat jeden nebo dva roky).
Příroda nám pomůže vybrat životaschpné kmeny včel i za cenu vysokých ztrát.

Píši bod Svádění na lajdáky je zavírání očí před novu skutečností

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Metodika a lajd?ci
> Datum: 16.3.2008 23:19:25
> ----------------------------------------
> Řada příspěvků se neustále opakuje, že metodika je dobrá a včely uhynuly
> převážně lajdákům.
>
> Padají včelstva u nás i v zahraničí (především na západ od našich hranic).
> Úhyny mají 30 až 60% a přitom tam mají podobné a lety prověřené metodiky a
> podobně odpovědné lety zkušené včelaře jako u nás. Desítky let vše
> fungovalo a najednou úhyny. To co dlouho fungovalo nefunguje nefunguje.
> Něco se změnilo a my včelaři musíme postupy změnit. Nebo mi Pazderkové a
> podobní chtějí namluvit, že se tisíce včelařů v různých zemích se najednou
> zbláznilo a začali šulit léčení.
>
> Opak je pravdou. Včelaři se nezměnili, desettiletími prověřené metodiky
> také zůstali stejné. A včelstva padají       Proč? Změnila se situace. Máme nová
> virová onemocnění (průvodci VD), jiné průběhy zimy, jiné ovzduší, ....
>
> Ano, je i jiné ovzduší. Už nejsou kyselé deště, co hubily skoro vše. Znovu
> se daří živočichům a rostlinám, které se téměř vytratily. Ale daří se i
> novým virovým onemocněním.
>
> Lidi nezměníme a zůstanou stejně odpovědní (lajdáci) jako dříve. Okolnosti
> také nezměníme. Musíme změnit metodiku i způsoby léčení. A musíme se
> zaměřit na virová onemocnění.
>
> Co ale nesmíme? Zvyšovat léčebné dávky, léčit neživotaschopné chcípáky,
> dělat paniku, když máme spad 1,5 roztoče a bezhlavě léčit 10 x ročně.
> Vytahovat se, že nám včely nepadly a nám se to nemůže stát. Na vejtahy taky
> dojde reinvaze VD nebo nějaký virus (stačí počkat jeden nebo dva roky).
> Příroda nám pomůže vybrat životaschpné kmeny včel i za cenu vysokých ztrát.
>
>
>

Myslím si, že pravda je někde mezi. Něco je jiné, určitě letošní a loňská "zima" roztočům svědčí. A pak na lajdáky dojde o něco dřív než na zbytek, třeba o pár měsíců.

Ať to bzučí

My už jsme takoví, že když to nepostihne nás, hledáme u těch druhých chybu. Pamatuju se, kdy se u mne objevil první roztoč v ZO. Co jsem musel vytrpět. Že jsem musel dovézt včely a nevím co ještě. Bylo to jenom v tom, že jsem měl podložky správně po celém dně a poctivě jsem je oškrabal. Dodnes to tak mnozí včelaři nedělají. Když potom u jiných včelařů byly vzorky špatné, celý výbor jsme křičeli, jací jsou lajdáci a že nečistí podložky aj. Nyní už mám každý rok včely zamořené taky a už jsem zticha. Postupuju přesně podle metodiky a dělám to postivě. Líp už to nedovedu.
Gabony jsme dávali koncem července. Vím ale, že roztočů jsem měl i víc a včely přežily. Teď i po jarním léčení mám pořád spad roztočů. Nemá to ale cenu. Dokud to nebude ještě horší, tak ti nepotrefení budou chytří.
Tonda

>Komise na léčení tady byly a varoáza stále také. Komise tedy nic neřeší CCD včelstev postupuje od Atlantiku pomalu již třetí rok Podle tebe to tedy nebude nemoc včel ale včelařů. Izraelský vir nebo nový druh Nosemy objevený v Evropě, ty za to asi nemohou ? U nás bude úplně v procentech stejný počet lajdáků a včelstva jsou až na jedno do teď všechny . Ale již 20 km od nás na Blanensku je hlášeno 50% ztrát Asi budem do podzimu plakat také A do příštího jara asi onemocní i včelaři na Slovensku

Já jsem natíral 24 února a v jednom včelstvu už byl plod ve dvou nástavkách.
Tonda

>Myslím, že ona hranice maximální plochy plodu, která se může natřít ( přebytek by se podle metodiky měl odstranit ), je pro silná včelstva ,,šibeniční,,. Zvláště tehdy, když léčivo dojde pozdě ( po půlce března ), je ve většině včelstev již příliš mnoho plodu.
Kdyby to záleželo na mně, plodovou hranici bych zrušil a zavedl povinnost natírat do půlky března, nikoliv do půlky dubna. Velmi-silná včelstva jsou v půlce dubna již delší dobu v produkční síle ( přes 6 obsazených NN ), natírat plod a fumigovat v tomto stavu by byl nesmysl.

S tím plně souhlasím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 16, 2008 11:19 PM
Subject: Metodika a lajdáci

> Co ale nesmíme? Zvyšovat léčebné dávky, léčit neživotaschopné chcípáky,
> dělat paniku, když máme spad 1,5 roztoče a bezhlavě léčit 10 x ročně.
> Vytahovat se, že nám včely nepadly a nám se to nemůže stát. Na vejtahy
taky
> dojde reinvaze VD nebo nějaký virus (stačí počkat jeden nebo dva roky).
> Příroda nám pomůže vybrat životaschpné kmeny včel i za cenu vysokých
ztrát.

Pepan:>V žádném případě to není záloha pro příští rok Stát tak platí za práci kterou tvoje včely již vykonaly a ne kterou možná vykonají.<

........

Pepane nic si nepletu s příspěvkem na proces zazimování.

Máš snahu mne stále oblbovat. Na začátku kalendářního (ne včelařského, protože je zima kritický bod) roku se rozhoduje otom, kolik včelstev se bude podílet natom, s kolikati včelstvy budeš vykonávat opylení. Taková včelstva jsou výchozím stavem. To kolik máš potom oddělků z vyzimovaných, jsou toho roku !jen! produktem Tvých vyzimovaných včelstev. Takového blba zemne laskavě nedělej a nepřesvědčuj mne, že taková nově vzniklá včelstva opylovaly po celý rok.

To jsou manýry z komunistických poroučení větru dešti. Z dob ještě před takovou zavedenou absurditou se platilo vždy zato, co včelař toho roku právě nabízí.(zdroje z Českého včelaře) Takže jak můžeš v podletí nabídnout to, co od jara nemáš?


Vše dobré.

Pavel:>Nebo mi Pazderkové a podobní chtějí namluvit, že se tisíce včelařů v různých zemích se najednou zbláznilo a začali šulit léčení. <
........

Ti Pazderkové a podobní se ptají moudrého Pavla. Víš co to je kapitalismus (tržní ekonomika)???

To samé co dělají někteří včelaři u nás, že pod vlivem krize oboru kašlou na VD, svým chováním ovlivní zdravotní stav i u včelařů, kteří dělají vše podle metodik VÚ potažmo praktikum SVS. Takže metodika se musí změnit, protože nákazová krize si to vyžaduje.

A když ještě zůstanu u toho světa, tam to je podobné, protože krize v oboru není jen unás, ale i jinde. A taková krize se řeší, jak se vždy řešila. Zkrácení výdajů vede ve výsledku dříve či později u chovatele k likvidaci. A fantazijní CCD není o ničem jiném. Bohužel na rozdíl od EU se taková krize v U.S. velmi aktivně řeší novými Federálními dokumenty U.S. o včelařství.

U nás v EU musíme párkrát ještě vychcípat jako obor včelařství, protože nevíme jak v krátké době (pár měsíců)ú) právně ve směrnicích EU zareagovat na takové tržní mezidobí s názvem krize včelařství.

17.3. - Rozkvétají meruňky, odkvétají mandlovníky.

Někteří asi vědí. Metodiky jsem se bohužel držel přesně a ztráty mám velké. Náš jednatel, který už končí, sledoval, aby se metodika přesně dodržovala a nic se neléčilo navíc.
Protože mám léčiva já, udělal jsem si ještě nějaké léčení tajně navíc. Třeba ještě jeden aerosol, nebo jarní léčení. Myslím, že vloni byl celý rok o měsíc posunutý a mělo se začít léčit o měsíc dřív. Asi by se hodně včel zachránilo, i když třeba slabších. Aerosol dělám v celé ZO poctivě a ztráty jsou i u ostatních velké. Nedával jsem KM, a jak jsem psal, že blízký včelař napouští desky a přemýšlím o tom taky, tak má taky velké ztráty a jeho sousedovi padly všechny. Byly by dobré asi odpařovače, ale vlastně nejsou povolené a jsou dost drahé. Asi na ně ale stejně dojde. Škoda, že DOL vyrábí jen Formidol a ten bude asi jediný dlouho povolený.
Tonda

>Možná ještě k mému předchozímu příspěvku, jeví se mi díky letošním úhynům, že jsme vlastně všichni v boji proti roztočům nezkušení, a nikdy nevíme, jak se to přesně bude dál vyvíjet. Není to nic proti metodice Dolu, díky za ni. Ale právě letos jsou včelaři, kteří se jí drželi a o včely přišli. Je třeba zřejmě chtít pochopit podstatu problému, sledovat vývoj, a někdy jít i do rizika mimo oficiální metodiku, a případný úhyn nesvalovat na druhé. Já jsem se rozhodl otestovat do příštího roku odpařovače kyseliny mravenčí. Uvidíme, jestli to byl moudrý krok

V přírodě jsou za včelu medonosnou náhrady. Pokud květy neopylí včely, opylí
je čmeláci, včely samotářky, potom mouchy a jiný hmyz, co taky saje sladkou
šťávu z květů a v neposlední řadě i u některých hmyzosnubných květů může
proběhnout opylování větrem. Jsou rostliny, na které včely nejdou vůbec,
třeba na černý bez, i když je kolem včelstev plno. Na druhé straně ty
náhrady za včely opylují řidčeji a hůře, takže pokud včela medonosná z
krajiny zmizí, promítne se to v ústupu rostlin rozšiřujících se výhradně
opylováním včelami a k zabrání toho volného prostoru rostlinami
rozšiřujícími se převážně vegetativně. Jak ale velký ten ústup bude a jak
rychle a kolik let po zmizení včely medonosné bude probíhat, bych nechal na
vědeckých studiích. Nika uvolněná včelou medonosnou může být zabrána v
docela velké míře těmi čmeláky a včelami samotářkami a mohou na to mít vliv
i zdánlivě nesouvisející věci. Tak například některé typy uteplení domů a
protihlukových stěn, ty se skelnými vatami, mohou vytvářet ideální hnízdiště
pro včely samotářky a čmeláky. Pokud uteplení s polystyrenem poškodí
datlovití ptáci, odhalený polystyren je taky docela dobrý pro hnízda hmyzu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 16, 2008 4:34 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev


Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize
6.5.2007 18:09 | Sabina | Ohrožené druhy
Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize


Včela medonosná (Apis mellifera) má nezastupitelný význam pro život v
přírodě. Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem
kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by jen v
Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů. Ráz krajiny
by se rychle změnil. Došlo by k poklesu biodiverzity a k narušení ekosystému
i potravního řetězce. Vážně ohrožena by byla rovněž existence člověka.
Připomenout si můžeme výrok Alberta Einsteina z roku 1921: "Pokud by na Zemi
zmizely vObrazekčely, zůstaly by lidem jen 4 roky života." Co by asi řekl
tento slavný génius dnes?
První zprávy o náhlém vymírání včelstev přišly v říjnu 2006 z jihovýchodu
Spojených států. Na východním pobřeží USA zmizelo podle odhadů přes 70
procent včel, na západním pobřeží téměř 60 procent. Včelí populace je ovšem
na ústupu už řadu let. Kombinace nepříznivých faktorů dlouhodobě zhoršuje
životní podmínky včel, oslabuje jejich imunitu a orientační schopnosti. Pro
jejich masivní vymírání v Severní Americe byl zaveden název "Colony Collapse
Disorder" (CCD). V USA bylo postiženo minimálně 24 států, stejné problémy
jsou hlášeny z Kanady. První případy byly potvrzeny v Indii. Včely začaly
hynout i v Evropě. Rychlý úbytek byl zaznamenán v Polsku, Španělsku,
Portugalsku, Švýcarsku, Chorvatsku Itálii a Řecku. Totéž se děje i v Německu
a ve Velké Británii. Například v Londýně letos v zimě uhynuly asi dvě
třetiny včelstev.

"Je to děsivé. Úmrtnost je největší, co si kdo pamatuje a nikdo, jak se zdá,
neví, co za tím je," prohlásil John Chapple, předseda londýnské včelařské
organizace. On sám už přišel o 30 ze 40 včelstev.

Příčina dramatického trendu nebyla stanovena. Opodstatněným ale
nedostatečným vysvětlením je přemnožení parazitů. Mezi nejnebezpečnějí patří
lesknáček úlový (Aethina tumida), zavíječ voskový (Galleria mellonella) a
roztoč Varroa destructor. Podezření vzbuzuje také šíření nozematózy,
parazitické nemoci vyvolané jednobuněčným organismem Nosema ceranae. Vědci
zatím tápou a zkoumají působení pesticidů, kontaminaci chemickými látkami,
genetické poruchy, virové infekce, výživovou nedostatečnost či dopady
klimatických změn. Objevily se také teorie o negativních účincích GMO a
elektromagnetického zaření emitovaného telekomunikačními vysílači.

Na poslední zmiňovanou možnost upozornil 15. dubna britský deník The
Independent, odkud zprávu převzala ČTK. Rozmach mobilních telefonů prý
narušuje navigační schopnosti včel, dospělé dělnice se nedokážou vrátit
zpět, umírají jednotlivě daleko od domova a v úlu zůstává pouze královna,
nakladená vajíčka a nedospělí jedinci. Vědci nevědí, proč se opuštěným úlům
vyhýbají paraziti a jiný hmyz. Za běžných okolností by je zbytky medu a pylu
nepochybně přilákaly.

Obrazek Tvrzení o nepříznivém vlivu mobilních sítí se opírá o výzkum
německých badatelů v čele s Jochenem Kuhnem z univerzity v Landau. Včely
pokusně vystavené elektromagnetickému záření se v 70 procentech nedokázaly
vrátit zpět do úlu. "Je toho hodně, co nevíme o včelách a záření. Dokud
někdo neprovede komplexní analýzu, nemůžeme si být jisti," podotkl Brian
Dennis z britské asociace včelařů.

Razantní propad populace včel v Americe je znepokojivý. Očekávají se
problémy s úrodou a nedostatkem medu na trhu. Musíme však poznamenat, že
včela medonosná byla na americký kontinent zavlečena teprve v 17. století a
zemědělsky nejvýznamnější plodiny - pšenice, rýže, kukuřice a brambory - se
bez včel obejdou. To však nic nemění na tom, že pro 87 ze 115
nejvyužívanějších rostlin, ze kterých získáváme ovoce, zeleninu, koření či
olejniny, jsou včely prakticky nepostradatelné. Experti proto neberou
vymírání na lehkou váhu a varují, že lidstvu hrozí potravinová krize.

Právě a vlastně je to pořád příspěvek na cukr, který je už od EU zakázaný. Jen se to přejmenovalo. To ale tenkrát přímo řekli. Co se týká příspěvku na loňské ztráty, pokud vím, chtějí přispět na znovu zavčelení, ne na padlé včely. Počítají, že včely jsou potřeba a obnovení včelaře bude něco stát. Už jem dílo se musí udělat nové.
Tonda
>Gusto ty si pleteš dvě věci Ještě před 8 lety se vyplácely na podzim dvě dotace a to 1) příspěvek na zimování 27 Kč/ včelstvo a 2) D1 jako platba za opylování zemědělských plodin v uplynulé sezóně 140Kč/ včelstvo Příspěvek na zimování byl právě v roce asi 2001 úplně zrušen a zůstala jen D1. Tato byla přejmenována na opylování planě rostoucích rostlin a vztahuje se k právě uplynulému období. V žádném případě to není záloha pro příští rok Stát tak platí za práci kterou tvoje včely již vykonaly a ne kterou možná vykonají. Jinak u nás za opylování nic nedostaneš naši zemědělci na to nejsou zvyklí a zatím je k tomu nic nenutí

U nás ,severní Morava, 330 n. m. praskají pupeny mirabelky či myrobalánu,
pokud jim nebude vadit ochlazení, rozkvetou za několik dnů. O měsíc dříve
než jindy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 17, 2008 8:20 AM
Subject: Jaro 2008


> 17.3. - Rozkvétají meruňky, odkvétají mandlovníky.

Změnili. Bohu dík k lepšímu, ale stejně to nepomáhá. Pamatuju se, jak jsme s léčením začínali. Jak nás včelaři vyháněli. Sami by neléčili určitě. Neuznávali léčení. Teď je přístup o hodně zodpovědnější. Nikdo nereptá a léčení dodržují.
Tonda

>Opak je pravdou. Včelaři se nezměnili, desettiletími prověřené metodiky také zůstali stejné. A včelstva padají Proč? Změnila se situace. Máme nová virová onemocnění (průvodci VD), jiné průběhy zimy, jiné ovzduší, ....

A.Podhájecký:>Počítají, že včely jsou potřeba a obnovení včelaře bude něco stát.<
......
Budou to vyhozené peníze, jestli si to včelaříci na ČSV předělaj na počet zazimovaných včelstev, které se prý počítají napodzim. Proč? Protože takto se nikdy nic u nás neobnoví. Jen zazimuje a z jara se bude znovu řvát že to uhynulo z paranormálních příčin.

Pokud budou úhyny včelstev relativně normální, můžu při placení příspěvků na
včelstva k prvnímu září docela dost korun nahnat. Na každé produkční
včelstva vytvořím v květnu dva oddělky a bez ohledu na sílu je v srpnu
nechám na dva nastavky 39x24 nebo odpovídající prostor. Naplno nakrmím ale
jen produkční včelstvo, oddělky tak na 5 - 8 kilo. V říjnu fumiguji plný
počet včelstev, i když u toho je důvěrník, pokud nebudou oddělky extrémně
slabé, nepozná to. Pokud je aerosol v prosinci, tak do aerosolování spojím
vždy dva oddělky v jeden a po aerosolu připojím ty oddělky k produčnímu
včelstvu. Tak mám na jedno vyzimované včelstvo trojnásobný příspěvek,
prakticky cukr zadarmo. Přitom v podstatě není šance podvod zjistit. Počet
nahlášených včelstev odchází ze ZO k 15 září, příspěvky jsou vypláceny
včelařům v listopadu a ještě při vyplácení příspěvků mám možnost počet
včelstev upravit. Ale to je v podstatě úplně zbytečné, protože oficiální
výklad říká, že příspěvek se vyplácí na včelstva včelaře k prvnímu září. Bez
vědomí včelaře může akorát někdo vyfotit, kolik bedniček, ze kterých létají
k prvnímu září včely, měl na stanovišti. Prohlídka by se musela dělat s
vědomím včelaře a ten potom prostě při vyplácení příspěvků upraví počet
dotovaných včelstev. Akorát ten úhyn bude velký, v zimě mně "zbude" jen
třetina včelstev z "původního" počtu. Budu se těšit na jaro a nadávat na
varaózu, co mně zničila včely.
Poznámka - je to jen teorie.

R. Polášek

Mně to vychází jako silný prodělek. Pokud nakrmím produkční včelstvo 15 kg, je to při průměrné ceně 18 kč za cukr
270 Kč. Pokud ho nakrmíma a k němu ještě dva oddělky - průměr 6,5 kg 2x, to je dalších 234 Kč + 270 je 504 Kč. Proč bych to teda dělal?
Tonda
>Pokud budou úhyny včelstev relativně normální, můžu při placení příspěvků na
včelstva k prvnímu září docela dost korun nahnat. Na každé produkční
včelstva vytvořím v květnu dva oddělky a bez ohledu na sílu je v srpnu
nechám na dva nastavky 39x24 nebo odpovídající prostor. Naplno nakrmím ale
jen produkční včelstvo, oddělky tak na 5 - 8 kilo. V říjnu fumiguji plný
počet včelstev, i když u toho je důvěrník, pokud nebudou oddělky extrémně
slabé, nepozná to. Pokud je aerosol v prosinci, tak do aerosolování spojím
vždy dva oddělky v jeden a po aerosolu připojím ty oddělky k produčnímu
včelstvu. Tak mám na jedno vyzimované včelstvo trojnásobný příspěvek,
prakticky cukr zadarmo. Přitom v podstatě není šance podvod zjistit. Počet
nahlášených včelstev odchází ze ZO k 15 září, příspěvky jsou vypláceny
včelařům v listopadu a ještě při vyplácení příspěvků mám možnost počet
včelstev upravit. Ale to je v podstatě úplně zbytečné, protože oficiální
výklad říká, že příspěvek se vyplácí na včelstva včelaře k prvnímu září. Bez
vědomí včelaře může akorát někdo vyfotit, kolik bedniček, ze kterých létají
k prvnímu září včely, měl na stanovišti. Prohlídka by se musela dělat s
vědomím včelaře a ten potom prostě při vyplácení příspěvků upraví počet
dotovaných včelstev. Akorát ten úhyn bude velký, v zimě mně "zbude" jen
třetina včelstev z "původního" počtu. Budu se těšit na jaro a nadávat na
varaózu, co mně zničila včely.
Poznámka - je to jen teorie.

Ten cukr se neztratí, zůstane v rámcích v spodním nastavku a včely ho
využijí k jarnímu rozvoji nebo se použije v květnu pro nové oddělky. Kromě
toho, když počítám s spojením s oddělkem někdy v listopadu či prosinci, můžu
produční včelstvo nakrmit méně právě o ten cukr na jarní rozvoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 17, 2008 9:14 AM
Subject: Re: Teorie - příspěvek na včelstvo k 1 září.


> Mně to vychází jako silný prodělek. Pokud nakrmím produkční včelstvo 15
kg,
> je to při průměrné ceně 18 kč za cukr
> 270 Kč. Pokud ho nakrmíma a k němu ještě dva oddělky - průměr 6,5 kg 2x,
to
> je dalších 234 Kč + 270 je 504 Kč. Proč bych to teda dělal?
> Tonda

Metodika jak obnovovat včelatva je naprosto jasná a v podmínkách registračních míst pro státní správu jednoduchá. Každý chovatel včelstev, který má své číslo stanovišť a chovatele v registru chovatelů v Medníku pod Radhošťkem, má také veden počet včelstev na daném stanovišti. Každý včelař má tedy něco jako účet, ke kterému má přístup jak osobně - písemně, tak také z iniciativy většinou ČSV, který může v rámci dobrovolné aktivity za včelaře takové údaje zpravovat.

Údaj - počet včelstev je to, co má fungovat ve spojení s reálným stavem včelstev u nás. Včelař (ČSV) by měl komunikovat povinně s takovým registrem a to dvakrát ročně. Taková komunikace by byla z důvodu zpřesnění počtu včelstev u daného chovatele a jako výchozí položka pro MZE k vyplácení podpory, o kterou by si případně mohl včelař při navýšení stavu zažádat.
--------------
Kupříkladu:
-----------
Situace 1: Včelař začně včelařit a pořídí (koupí) si do podletí 10 včelstev, které zazimuje.

Povinný postup včelaře do Medníku: Včelař 1.9.2007 : Prvotně registruji zazimovaných 10 včelstev

Reakce z Medniku: Září 2007 - registrujeme Vás: včelař xy s r.č.xxxx = 10 včelstev, č. chovatele xx, č. stanoviště xx

(rekapitulace)
Reálné nároky na dotace:
0 - vyzimovaných včelstev
0 - obnova stavu včelstev v ČR (jde o movitý převod)
----------
Následuje chronologicky situace č. 2 Tento včelař vyzimuje 9 včelstev.

Povinné hlášení od včelaře do Medníku: Březen - včelař xy s r.č. xxxx = 9 včelstev

Výpis (rekapitulace) - reakce Medníku:
Obnova: oproti září 2007 = 0
Průběžná položka stavu včelstev: k 3_2008: 9
Pohyb stavu chovaných včelstev: k 3_2008: -1
Nárok na dotaci za opylení (1D) na r. 2008: 9 včelstev (dle podmínek na rok 2008)
Nárok na obnovu včelstev: 0 včelstev
--------------

Následuje chronologicky situace č. 3

Tento včelař zazimuje o 14 včelstev více, protože navýšil stav včelstev ze svých zdrojů atp.
Povinné hlášení do Medníku od včelaře: stav 24 včelstev k zazimování

Medník: hlášeno 24 včelstev,

Nárok na D1: (po zažádání se čerpá na 9 vyzimovaných včelstev)
Nárok na dotaci za navýšení stavu u chovatele včelstev: 0
Průběžná položka stavu včelstev: k 9_2008: 24
------------
Následuje chronologicky situace č.4

Včelař vyzimuje k 3_2009 22 včelstev.

Rekapitulace:
Nárok na dotaci za 2009 22 včelstev
Průběžná položka stavu včelstev +13 (22-9 vyzimovaných)
Nárok na obnovu zanavýšení stavu: 13 včelstev
Požadováno a nárok k vyplacení za navýšení za r. 2009: 13
Průběžný stav nároku na vyplacení 0 (protože probíhá vyplácení a tato položka se může a nemusí vyčerpat okamžitě - včelař by měl možnost např. zpětně zažádat za obnovení za určité léta bez rizika při případných ztrátách v dalších letech)

................................

Jestli toto někomu něco říká, tak jestli má mít tajemník ČSV nějakou páku nato, aby stát schválil podporu za navýšení trvalého charakteru a tím i podporu chovu, musí fungovat nějaký takový systém účtů včelstev a nároku chovatele. Dokáže to?

Pokud bych přidával oddělek, zvlášť v tuto dobu, dal bych ho nahoru. Pak by ty zásoby byly špatně rozložené. Vůbec bych produkční včely už v tuto dobu oddělkem nerušil.
Při menším nakrmení by včely musely v tuto dobu přenášet zásoby a to by asi nešlo. Uchovávat cukr v rámcích do května nebude asi taky jednoduché. Letos s tím budu mít trochu zkušeností. Hodně mně jich zbylo.
Tonda

>Ten cukr se neztratí, zůstane v rámcích v spodním nastavku a včely ho využijí k jarnímu rozvoji nebo se použije v květnu pro nové oddělky. Kromě toho, když počítám s spojením s oddělkem někdy v listopadu či prosinci, můžu
produční včelstvo nakrmit méně právě o ten cukr na jarní rozvoj.

Pazderka napsal: Ti Pazderkové a podobní se ptají moudrého Pavla. Víš co to je kapitalismus (tržní ekonomika)???

To samé co dělají někteří včelaři u nás, že pod vlivem krize oboru kašlou na VD, svým chováním ovlivní zdravotní stav i u včelařů, kteří dělají vše podle metodik VÚ potažmo praktikum SVS. ...
______________
Ekonomiku jsem do svého příspěvku nezatahoval úmyslně (i když je důležitá). U nás je nezanedbatelné množství včelařů s malým množstvím včelstev a včelaří ze záliby bez ohledu, kolik je koníček stojí. Virům a roztočům je ekonomika v EU a USA taky ukradená.

SVS od včelařů žádné příjmy nemá a tomu odpovídá přístup. K VÚ se raději nevyjadřuji. Ke sledování virových onemocnění nemá kvalifikované lidi, laboratoře a ani zkušenosti. Když jsem nedávno četl ve Včelařství jak pracovnice VÚ "studovala" velikost knotu u voskové svíce, tak jsem .....
A nyní když se rozhoupali s jinými léčivy, tak jen zkouší léčiva na několika včelstev. Přitom dlouhodobé ověřené výsledky léčení na mnoha včelstvech jsou k mání v zahraničí. Udělají si studii a jen dojdou ke stejným výsledkům jako jiní vědci před 20 lety.
Vše je jen odbíhání od tématu.

Co by se mělo dělat a nedělá. Tam kde jsou největší úhyny odebrat zbytky včel (vyslat terénní pracovníky nebo včelaři sami odeberou podobně jako měl) a vyhodnocovat příčiny úhynů. A porovnávat s těmi co neuhynuly. Dlouhodobě víme, že VD způsobuje poškozením včel cestu k virový onemocněním. Ale nesleduje se to.

Počasí. Loni i letos je vše urychleno (rozvoj rostlin je o měsíc posunut). A co metodika SVS a VÚ? Výdej léčiv a léčení v původních termínech! I ti co chtěli léčit, museli čekat na léčiva, na která má VÚ Dol monopol.

V zimě nejde vůbec o nějaké rozrušení. Zimní chumáč jde za teplem a to jde nahoru. Zimní chumáč ze spodního včelstva se začne protahovat nahoru, horní naopak cítí teplo a protáhne se trochu dolů, spojí se a včely se pak přemístí prakticky bez rozrušení do horního nastavku. To je obvykle záležitost doslova několik minut. Proto musí být v horním nastavku dostatek zásob pro mrazivé období, zásoby v dolním nastavku se využijí až po oblevě.

Uchovávání cukru do května se děje úplně automaticky, aspoň do první poloviny května, v druhé polovině už je dost teplo na rozvoj zavíječů. Ale vůbec není problém uchovat cukr v plástech i přes celý rok do dalšího května, když se uloží do nastavku s mezerami, to je místo 10 rámků se tam dá 6 - 5 rámků a nastavek se dá na suché místo, aby sladina nekvasila. V plástech jen nesmí být pyl, protože pylové plochy zavíječi zničí, i když je plást zavěšený zvlášť. Přirozeně musí být chráněny před včelami, myšmi atd.

Jen je podepisuji k předchozímu příspěvku. Jméno se mi většinou doplňuje automaticky a před chvílí jsem to přehlédl. Pavel

On Monday 17 of March 2008 07:41:42 Antonín Podhájecký wrote:
> Já jsem natíral 24 února a v jednom včelstvu už byl plod ve dvou
> nástavkách.
> Tonda

No a resil jste to , teda uplnou likvidaci plodu nad 1 dm2 - jak narizuje
metodika (tedy vlastne likvidacevcelstva), nebo jste to nechal byt ( jak by
alespom mne radil zdravy rozum ) ?

V tomto pripade to mohla byt abnormalita , ale pokud jichbude mit vcelar
rekneme 15, tak uz nemusi mit rezervni souse, a domnivam se, ze to odebrani
energie - tedy plodu z cca 15 plastu , bude mit pro vcelstva daleko horsi
dopad, nez to, jestli tam prezijiu nejaky samicky VD.

Honza

Taky se dívám, kvůli rychlosti jsem psal příspěvky přes web a na jméno jsem zapomněl. IP adresa u předchozích dvou příspěvků 85.71.1.251 jsem já

>Co by se mělo dělat a nedělá. Tam kde jsou největší úhyny odebrat zbytky včel (vyslat terénní pracovníky nebo včelaři sami odeberou podobně jako měl) a vyhodnocovat příčiny úhynů. A porovnávat s těmi co neuhynuly. Dlouhodobě víme, že VD způsobuje poškozením včel cestu k virový onemocněním. Ale nesleduje se to. <
.........

Proč se to nedělá je ale předi jasné! Ví se, že včelaři kteří kašlou nebo nemají snahu a také velmi často nemají prostředky (peníze) na profylaxi (léčení, dezinfekce) nejen dojdou o svá včelstva, ale dojdou oně i sousedi, kteří dělají vše pro dobrý zdravotní stav. Tím lze vysvětlit i provázat jako vysvětlení vln, v kterých často VD přichází na stanoviště.

Společný jmenovatel je ekonomika chovů. A ekonomika se zaměřením více se starat o nechovné prvky (prodej ze dvora, schůzování, atp.) místo chovných, (sledování stavu včelstev) což je výchozí měřítko.

A výzkumníci nejsou začátečníci nebo neznalí lidé. Akoráte došla jejich doba, kdy mohou o něco více trhnout v tržním mechanismu. (přednášky, grandy, nové léčiva) Jsou to borci - umí jít a vydělat když maj příležitost jako každý jiný včelařík, když vidí šance k zisku (např. letošní oddělky). To včelařík s mizerným nebo nedostatečným rozhledem často nechce chápat a je jen často se svým chováním ozvěnou nebo přispívá jako ozvěna - je-li to organizovaný zmatek a živná půda pro zisk v oboru.

Milý Pepíku. Hlavně nezapomeň , že když ty budeš chtít léčit - protože si myslíš , že je právě čas , tak nezapomeň , že léčit musíme JEDNOTNĚ - takže musíš počkat až co ostatní , protože za den, nebo 2 by jsi měl v úle spoustu roztočů. No a protože někteří přátelé chodí také do práce a počasí se mění , může pak dělat rozdíl týden , dva .

Kozlík: >Milý Pepíku. Hlavně nezapomeň , že když ty budeš chtít léčit - protože si myslíš , že je právě čas , tak nezapomeň , že léčit musíme JEDNOTNĚ - takže musíš počkat až co ostatní , protože za den, nebo 2 by jsi měl v úle spoustu roztočů. No a protože někteří přátelé chodí také do práce a počasí se mění , může pak dělat rozdíl týden , dva .<
........

A to je největší tragikomedie v ČR versus VD.

Ja jsem v priloze o Varoaze ve Vcelarstvi pochopil, ze nadlimitni
je 10 dm2 plodu, ne jeden dm2. !!!

Martin

> No a resil jste to , teda uplnou likvidaci plodu nad 1 dm2 -
> jak narizuje metodika

Milý kozlíku. Pokud budeš mít nemocné jiné zvíře doma, budeš také čekát až budeš mít v zaměstnání nějaké volno ? Včela podle vet. zákona má obdobné místo jako jiné zvíře. Žel pokud budou mít někteří včelaři k léčení VD špatný přístup, situace bude velíce složita až do té doby, pokud o ten svůj zbytek včel příjdou. Jak je vidět někteří to stále nechápou a pak už je pouze to poslední řešení, aby o ten zbytek včel přišli a bude trochu pokoj. Asi jiné řešení není.

Zdravím všechny a pokusím se reagovat.

Vážení diskutující. Z hozených kamínků sestavená mozaika má několik v různých obmněnách se opakujících dominantních bodů. Vybral jsem ty charakteristické:
ad. 1) komise na léčení tady byly a varoáza stále také.
ad. 2) komise tedy nic neřeší CCD včelstev postupuje od Atlantiku pomalu již třetí rok
ad. 3) podle tebe to tedy nebude nemoc včel ale včelařů".
Pokusím se obhájit myšlenku organizovaného léčení tzv "komisí", které určitě nejsou špatné. Špatné na nich je to, že nám nepříjemně zasahují do našeho soukromého mikrosvěta a našeho pohodlí. Netvrdím však, že můj názor je nejsprávnější.
ad. 1) Včelaři jsou různí. Jedni, kteří potřebují pomoc, povzbuzení a radu a jiní, na které je zapotřebí klacek. Ti první jsou včelaři dosud nezkušení, kteří mají ze včel velký respekt a dosud si neosahali co vše si mohou při práci se včelami dovolit. Další skupinou jsou včelaři zaneprázdnění jinými aktivitami (starost o rodinu) a ke včelám se pouze utíkají jako k prostředku relaxace a platí pro ně v podstatě totéž co bylo uvedeno pro včelaře dosud nezkušené. Dále jsou zde včelaři, jejichž pokročilý věk a doprovodné choroby již vylučují tu péči, kterou by jejich včelstva zasluhovala. Stydí se to ale přiznat. Tito všichni včelaři potřebují naší pomoci. Tuto pomoc může zajistit skupina lidí, jejímž členem je také dotčený včelař, skupina, která zajistí, že metodika léčení bude dodržena. Můžeme ji ze zvyku nazvat tím zprofanovaným názvem "komise". Ti jiní, na které je zapotřebí klacek, jsou včelaři, kteří neuznávají odpovědnost, kterou tím, že chovají včely na sebe převzali. Tato odpovědnost spočívá i v morální a též i nařízené disciplíně při potlačování nebezpečných včelích nákaz. Také tuto skupinu takévčelařů můžeme rozdělit na včelaře, kteří léčebná opatření pomíjejí z lajdáctví a pohodlnosti a na včelaře, kteří veškerou odpovědnost z chovu včel odmítají takzvaně z principu. Tito včelaři tvrdí, že včely jsou jejich a též jejich zacházení s vlastním majetkam, rozuměj včelami, je především jejich "demokratickým právem". To, že svým konáním (v tomto případě spíše nekonáním) se stávají šiřiteli nebezpečných včelích nákaz do včelstev okolních včelařů je jim srdečně jedno. Tito včelaři také s klidným svědomím podepíší, že ošetření bylo provedeno. Ale je to pravda? To jsou včelaři, kteří pokud jim nabídnete pomoc jsou schopni na vás i "komisi" poštvat psa případně broky. Pokud však se rozdávají peníze na obnovu včelstev, stojí právě oni v prvních řadách. V takovém případě by musela zasáhnout SVS a za patřičnou úhradu od tohoto příslušného včelaře ošetření provést. Jeden veterinární lékař mi svého času na kurzu prohlížitelů včel prozradil jedno tajemství: "s některými chovateli včel se domluvíte pouze přez peníze". Když musí platit, změní názor a jsou poslušní. K ad. 2) Již dávno před "objevem CCD" nám bylo známo, že v okolních státech např. Rakousko a Německo se včelařství udržuje na základě dovozů včelstev za včelstva uhynulá. Dovážela se a dosud dováží včelstva například z Nového Zélandu. Tento stav byl zapříčiněn tím, že každý léčil plošné zamoření individuálě, tak jak se mu zachtělo. To bylo ještě před rokem 2003, kdy jsme si mysleli, že jsme nad varroázou zvítězili a že ji udržíme v přijatelných mezích. Jednou z nejpravděpodobnějších příčin proč tomu tak bylo, byla skutečnost, že u nás se v minulosti provádělo léčení organizovaně. Bohužel, negativem návratu k normálnějším politickým poměrům u nás je i skutečnost, že od organizovaného léčení se přešlo k léčení individuálnímu se všemi důsledky. Zde tedy bych se přimlouval o nalezení finančních prostředků určených na organizační zabezpečení a prevenci, tedy práci lidí, kteří zajistí správná provedení ošetření včelstev u všech včelařů,tolik zatracovaná "komise", a to na co největší ploše a ve stejném čase. To, ale je mimo kompetence VÚVč i jednotlivých ZO nebo OV ČSV.
K ad. 3) Varroáza skutečně není nemocí včelařů. Varroáza je parazit není nemoc i když oslabuje svého hostitele a je pravděpodobným přenašečem viróz, která včelstva likvidují. Není znám jediný případ, že varroáza napadá i savce, ke kterým se doufám každý včelař řadí. Nemocí savců na vyšším vývojovém stádiu je však lenost, nezodpovědnost, intolerance ...
S pozdravem Pepča

Milý Karle . Já právě nechtěl čekat , já chtěl léčit hned .

No a to by nebylo.
Tonda
>Proto musí být v horním nastavku dostatek zásob pro mrazivé období, zásoby v dolním nastavku se využijí až po oblevě.

Radku,jsem rád, že můj příspěvek si nebereš osobně. Docela chápu, že můj stručný způsob vyjadřování mířící přímo k věci může lézt někomu na nervy. Na kysel. mravenčí máme stejný názor a i já budu zkoušet jinou aplikaci a též musím být tuto sezonu o hodně pečlivější. Jestli se pletu a máš pravdu ohledně úhynů alespoň u části včelařů ty, nečeká nás pak žádná radostná budoucnost, ale naprostý kolaps českého včelařství. V tomto případě bych pak skutečně pravdu měl raději já, protože nás pak bude čekat dost silný horor. Zdraví R. Stonjek

Ne, že by to úplně nešlo, ale je to trochu problém. Teplo bude určitě dřív, než v druhé pol. května. To bývalo. Kdo by chtěl chytračit s nahlašováním včelstev, určitě nemá tolik nástavků navíc. Suché místo? Záleží, jaké bude počasí. Při zazimování je v plástech se zásobami vždycky pyl. Není tak v posledních dvou, v ostatních je. Asi by to byl celkově prodělek.
Tonda
>Uchovávání cukru do května se děje úplně automaticky, aspoň do první poloviny května, v druhé polovině už je dost teplo na rozvoj zavíječů. Ale vůbec není problém uchovat cukr v plástech i přes celý rok do dalšího května, když se uloží do nastavku s mezerami, to je místo 10 rámků se tam dá 6 - 5 rámků a nastavek se dá na suché místo, aby sladina nekvasila. V plástech jen nesmí být pyl, protože pylové plochy zavíječi zničí, i když je plást zavěšený zvlášť. Přirozeně musí být chráněny před včelami, myšmi atd.

Nic jsem neřezal, vše jsem dobře natřel. Zavíčkovaného plodu ještě tolik nebylo, ale psal jsem to proto, že v tuto dobu a déle ho bude už zavíčkovaného hodně.
Tonda
>No a resil jste to , teda uplnou likvidaci plodu nad 1 dm2 -jak narizuje metodika (tedy vlastne likvidacevcelstva), nebo jste to nechal byt ( jak by alespom mne radil zdravy rozum ) ?

Zdravím v konferenci, delší dobu jen čtu, teď se mě zdá že je potřeba něco
napsat.

Je zde mnoho příspěvků o úhynech, ale žádné konkrétní informace. Je někdo
ochoten popsat stav svých uhynulých včelstev? Mě zatím (sobota) létá vše
(mám pouze 6).

Popíšu zde moje úhyny v minulosti. Jsem vlastně začátečník, včelařím teprve
něco přes 30 let. Plus 15 s tátou. Co je to proti historii včely medonosné
na Zemi.
Loni jedny v plném jaru, příčina 100 procent moje ("matku vyměním až příšti
rok"), tedy trubčina a konec (spojení zbytku po fumigaci v rojáku).Tato
příčina je důsledkem potlačení rojivosti. Pěkné provozní včelstvo a náhlý
konec. Žádný rozmnožovací pud . V minulosti podobné případy asi třikrát,
část možná neúspěšná tichá výměna.
Podobný problém je tichá loupež v oddělcích a s tím spojené nedostatečné
zásoby, ani ne tak na vyzimování, ale na jarní rozvoj. Zde včelstvo přežije,
ale ve snůšce je jen do počtu.
Dvakrát se mě dostala do úlu myš. Zde bych zmínil kolegu, kterému na lesním
stanovišti nějaký "ochránce přírody" začátkem letošní zimy vytrhal česnové
vložky. Asi si někde přečetl, že včely mají mít v zimě dostatek vzduchu.
Myši mu zlikvidovaly většinu.

A teď se dostanu k svojí největší pohromě, tuším 2001. První aerosol, aceton
z lékárny, cca litr. Dělal jsem to já s kolegou, podle hodinek půl minuty,
teplota nula. Půl spolku, cca 120 včelstev. Mě osmery z deseti padly.
Ostatním podobně.
Včelstva nebyla v chomáči, ale v rozích úlů. Zpětně jsem zjišťoval co bylo
špatně. Jediné co mě nevychází je v popisu vyvíječe - aerosolu cca 1ml ale
spotřeba acetonu 5-6ml na včelstvo. Kam se dostane těch 5ml ?
Další otázky jsou:
Kudy a za jak dlouho se aceton dostane z úlu?
Z úlu s očky, z úlu bez oček? (Já bez oček, dvojité dno, cca 650 mnm,
otevřeno východnímu větru)
"Jak se snáší" mateří látka a aceton?
Máte také včely mimo chomáč? Kolik je v úlu včel, méně než je běžné?

Nechci říci, že aerosol a aceton jsou špatně, jen to, že ho asi bylo moc,
nebo byl pozdě. Chci se dobrat zkušenosti pro příště. Člověk by se měl
pokusit pochopit, ne jen papouškovat.

Hodné včely a hodně medu přeje Vašek.



Tato zásilka byla zkontrolována antivirovým systémem BitDefender
Odesláno 602LAN SUITE Groupware

Josef Křapka:>Zde tedy bych se přimlouval o nalezení finančních prostředků určených na organizační zabezpečení a prevenci, tedy práci lidí, kteří zajistí správná provedení ošetření včelstev u všech včelařů,tolik zatracovaná "komise", a to na co největší ploše a ve stejném čase.<
......

To by byla ale podle mého názoru kravina, protože by to byla duplicitní činnost.

Duplicitní proto, protože funguje odborné postavení - prohližitel včelstev. SVS a i Předsednictno ČSV má prostředky jak tyto lidi financovat. Chce to jen vůli takovou prevenci tak, aby byla pokud možno zajištěna nezávislost.

Léčení je skutečně a vždy byla, jen záležitost individuálního přístupu určitého subjektu.(včelař nebo i skupina) Jestli se subjekt rozhodne, že se spolehne na své schopnosti a ty selžou, musí dojít k nápravě. V tu chvíli musí dojít (pověřenec SVS) prohližitel a vysvětlit přesné postupy. Musí také nalést riziková ohniska s nejvyššími infekčními tlaky - každoroční šlompáky. Takoví šlompáci se musí odhalit mezi svědomitými včelaři a napomenout je a obeznámit s důsledky neléčení svých včelstev. Udělat protokol a situaci předat inspektorovi SVS. Jestli se situace bude opakovat vícekrát, takového včelaře pokutovat. Funguje to tak? Pochybuji. Hledají se nové cesty jak dál neúčinně cedit státní prachy.

Potužník Václav:>Půl spolku, cca 120 včelstev. Mě osmery z deseti padly.
Ostatním podobně.
Včelstva nebyla v chomáči, ale v rozích úlů. Zpětně jsem zjišťoval co bylo
špatně. <
..........
Nemá smysl se zabývat Vašimi otázkami, jestli jste si Vy nebo ostatní z Vašeho území neodpoví.

Co zapřičiňuje ztrátu včelstva?
...a druhá otázka:

Znám infekční tlak a průběh VD (varoázy) u svých včelstev?

A třetí nejdůležitější:

Jsou mé (naše) reakce přiměřené a účinné vůči takovému infekčnímu tlaku VD v našich včelstech právě před zazimováním včelstev, kdy si včeltsvo vytváří zimní generaci dělnic???

Odpověděl(i) jste si tak ve Vaší ZO???

Dnes vyšel "velmi podnětný" článek

http://www.denik.cz/z_domova/varoza_vcely20080316.html

kde unikátním způsobem odhaluje příčiny vysokých úhynů.

Nestojí za váš komentář
Dnes vyšel "velmi podnětný" článek
...........

Ještě by mohly naše včelstva vraždit a můžeme to pálet dobrovolně. Ten článek je adeptem na největší mediální otřes co jsem kdy pro veřejnost četl.

A co třeba takovej mezinárodní Eurokonflikt?

To třeba na Znojemsku prý může podle odborníků za varoázu nekázeň rakušanů! :-) :-)

Bohumil Pantůček, Krajská veterinární správa Brno:
Nemají podle SVS tak perfektní organizaci (ČSV) jako unás a proto podle reportáže může rakouský včelař za úhyn na celém Znojemsku.

Na stopáži od: 00.40

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/28.02.2008/308281381850228-19:25-1-udalosti-v-regionech.html

http://www.novinky.cz/clanek/135497-uprchle-vcely-obsadily-americkou-dalnici.html
Trochu se dá z toho článku odhadnout, jak se tam včely převážejí. Na jednom nákladním voze, možná bez přívěsu, možná s přívěsem bylo na 300 paketů, v každém zhruba 30 000 včel.

jaképak oblbování je to skutečnost a je to tak nastaveno Příspěvky na cukr se vyplácely již před válkou a zůstaly včelařům až do roku 2001 Mezitím svaz vybojoval někdy koncem sedmdesátých let platbu za opylování V tu dobu si JZD u svazu objednávaly počty včelstev přímo na pole a za to platily nebo paušálně vypláceli včelařům ve svém katastru přímo a již tehdy to bylo za vykonanou práci Z pádem komunistů a rozpadem družstev, zemědělské podniky ztratily o včelaře zájem a proto se vyjednala tato částka u ministerstva zemědělství. V roce 2001 byla částka na zimování zrušena ta druhá byla přejmenována na D1 a byla stanovena za opylování planě rostoucích rostlin Již tehdy se jednalo o tom za nevyplácet raděj za vyzimovaná včelstva. Obojí ale snadno svádějí k podvodům a proto se zvolilo jedno ze dvou zel když bylo možno tuto částku zachovat A PROTO TAKÉ ZŮSTALO U TĚCH 7 RÁMKŮ KTERÉ ZARUČOVALY ŽE VČELSTVO JIŽ V VE VELKÉ ČÁSTI SEZONY TUTO SLUŽBU PLNILO. Aby sevyhovělo podmíkám EU NESMĚLA JÍT O OPYLOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN PROTO TA ZMĚNA NÁZVU

Pepan

Pepan:>Aby sevyhovělo podmíkám EU NESMĚLA JÍT O OPYLOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN PROTO TA ZMĚNA NÁZVU <
.....

Pepane eee, ... že 1d je právě o opylování zemědělských plodin cituji z podmínek Min. Zem:

1.D. Podpora včelařství
Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. (strana 9; soubor z portálu MZE:

http://www.mze.cz/UserFiles/File/kOTTOVA/Zsady%202007%20vlastn%20materil%20do%20OPM%20(1).pdf )

Také jestli si to chceš, přečti si to z podmínek, které jsou v "Rozhodnutí o dotaci", které musí každá ZO ČSV vystavovat při výplatě 1D.

Pepan:>V roce 2001 byla částka na zimování zrušena ta druhá byla přejmenována na D1 a byla stanovena za opylování planě rostoucích rostlin Již tehdy se jednalo o tom za nevyplácet raděj za vyzimovaná včelstva. <
.......

Tak to je také kravina. Zákon o zemědělství je tu od roku 1997 (č. 252/1997 Sb.) Podmínky se utváří ovšem každý rok znovu.

Také jestli si to chceš, přečti si to z podmínek, které jsou v "Rozhodnutí o dotaci", které musí každá ZO ČSV vystavovat při výplatě 1D.

Doplňuji: To je ten papír, kterej dostaneš v hospodě na schůzi kde obdržíš dotace od ZO ČSV a o ten se stará jednatel ZO. Ty ho většinou necháš kde, žeto nevíš?

Milý Karle lepší bych to určitě nenapsal díky. Určitě sis všiml jako já ,že to nepadlo na úrodnou půdu.Myslel jsem když to napíše někdo mimo naši ZO ,kde jsem nákazák ,že to zabere.

Milý Kozlíku,že ty jsi chtěl léčit hned je krásné,ale důraz na jednotu léčení klade okresní veterinář a platná vyhláška.Pokud máš nějaké lepší nápady kontaktuj ho! Možná bys mohl i na jeho místo bude odcházet do důchodu.Pokud ti mohu poradit zeptej se v Pičíně a okolí kdy budou léčit a dělej podle nich. V opačném případě tvoje včely nakoupí od ostatních v okolí takové množství roztočů,že se nebudeš stačit podivovat.V minulých dvou týdnech jsem si dělal malý průzkum jak to vypadá v naší ZO.Malá včelnice kde jsou teď 4 včelstva.Hodnocení: 1 silné 2 střední a 1 slabé. za posledních 14 dnů donesly, silné 24 střední 9 a 11 a to slaboučké 5 roztočů.Jsou přeléčeny před 20 dny.Nechci tvrdit,že to tak musí být všude,ale tady v okruho 4 km nejsou včely a přesto nanosily.
Zase bych opakoval nenech se bezhlavě nachytat na všelék zvaný jarní přeléčení. V této zemi si snad většina myslí když to udělají dobře mají pokoj do podzimu.Je to tragický omyl příklady máš i v naší ZO.3 včelaři kteří dělali toto přeléčení na jaře 2007 měli v červenci prázdné úly.Nechci je tady jmenovat.Kdo za to mohl? Samozřejmě,že já! Dokonce i stížnost na mě došla na odborné oddělení ČSV.

No a resil jste to , teda uplnou likvidaci plodu nad 1 dm2 - jak narizuje
metodika (tedy vlastne likvidacevcelstva), nebo jste to nechal byt ( jak by
alespom mne radil zdravy rozum ) ?

____________________________________________________________

Kde jste na takový nesmysl přišel? Doufám, že jde o překlep. V originálním návodu je hranice 10 dm3(správně má být dm2!!!)

____________________________________________________________
Citace z návodu:
Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3. Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.
____________________________________________________________

Taky si myslím, že vyřezávání plodu je více kontraproduktivní než vhodné z hlediska snížení reziduí léčiv. Včelstvo tak připravujeme o drahocenný pracně vychovaný předjarní plod, vlastně se tím připravujeme o snůškové včely a plýtváme zásobami na zbytečně promrhaný plod. Nehledě na to, dost znatelně se tímto zásahem rozruší včelstva.
Je toto zlo nutné, není!


S pozdravem...M. Václavek

V Praze už první peckoviny kvetou!!!

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Pol??ek
Sent: Monday, March 17, 2008 8:30 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Jaro 2008

U nás ,severní Morava, 330 n. m. praskají pupeny mirabelky či
myrobalánu,
pokud jim nebude vadit ochlazení, rozkvetou za několik dnů. O měsíc
dříve
než jindy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 17, 2008 8:20 AM
Subject: Jaro 2008


> 17.3. - Rozkvétají meruňky, odkvétají mandlovníky.

http://www.novinky.cz/clanek/135497-uprchle-vcely-obsadily-americkou-dalnici.html

http://krkonossky.denik.cz/podnikani/krkonose_vcelari20080309.html

Proveďte si kontroní vyšetření měli a zhrozíte se jak to padá. Platí to pro celou CR. Nutné nátěr plodu s následnou fumigací a to co nejrychleji. Smeťte z podložek měl a nasypte do sstolního olej, zatřepte a počkejte až se měl usadí, asi po hodině, roztoči plavou u hladiny. Letošní růžově svítí, staří jsou podobní lněnému senínku, pokud na ně posvítíte baterkou. V oblastech ,kde njsou úhyny je to za 10 dbí do 4.

Milý Václave přihlaš se do kurzu ošetřování včelstev aerosolovou technikou ve VÚVč Dol a vem si ssebou vyvíječ ať Ti ho zkalibrují na kolik Atm máš dát tlak a kolik dávkuje. Pozor na česno nezavírat dlouho.

Konečně jeden rozumný příspěvek, až na ty peníze odněkoho. Jestli chci včelařit a tedy v něčem podnikat musím nést nějaké náklady a příjmat riziko ztrát. Tak žádné peníze od ČSV, a jiných insstitucí, peníze sí dá každý sám a nebo at nevčelaří. Problém s léčením je , že kadý se snaží vše dostat zdarma a pak ZO nemá ani na zakoupení léčiva a tak se léčivem šetří a neléčí se těmi dávkami jaké mají být.

Milý Václave přihlaš se do kurzu ošetřování včelstev aerosolovou technikou ve VÚVč Dol a vem si ssebou vyvíječ ať Ti ho zkalibrují na kolik Atm máš dát tlak a kolik dávkuje. Pozor na česno nezavírat dlouho.

No někdy mi taky připadá , že o to jde - aby byl pokoj. No od letoška už alespoň nebudu zdržovat s aerosolem . Nikdo už po mě nebude chtít , abych s léčením počkal na nevhodný termín. Léčit je třeba v termínu , kdy je to potřeba , jsou vhodné podmínky a samozřejmě máš i čas. Ne čekat, až si někteří větší včelaři odléčí , přijde ten správný víkend a než ti včely padnou. Případně ma jinou podobně zhovad...ou záminku.

Nevíte jestli mi na aerosol vyhoví tenhle kompresor 210/8/24, GÜDE ?

Nevidíš ten protimluv!!
Chceš aby každý včelařil za své a léčíš za Za peníze ZO??

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 18.3.2008 00:42:53
> ----------------------------------------
> Konečně jeden rozumný příspěvek, až na ty peníze odněkoho. Jestli chci
> včelařit a tedy v něčem podnikat musím nést nějaké náklady a příjmat riziko
> ztrát. Tak žádné peníze od ČSV, a jiných insstitucí, peníze sí dá každý sám
> a nebo at nevčelaří. Problém s léčením je , že kadý se snaží vše dostat
> zdarma a pak ZO nemá ani na zakoupení léčiva a tak se léčivem šetří a
> neléčí se těmi dávkami jaké mají být.
>
>
>

A jak podnikají ostatní zemědělci? Když nějaký obor potřebují, dají na něj dotace. Kdo závidí, může to skusit podnikat.
Tonda

>Konečně jeden rozumný příspěvek, až na ty peníze odněkoho. Jestli chci včelařit a tedy v něčem podnikat musím nést nějaké náklady a příjmat riziko ztrát. Tak žádné peníze od ČSV, a jiných insstitucí, peníze sí dá každý sám a nebo at nevčelaří. Problém s léčením je , že kadý se snaží vše dostat zdarma a pak ZO nemá ani na zakoupení léčiva a tak se léčivem šetří a neléčí se těmi dávkami jaké mají být.

Nevidíš ten protimluv!!
Chceš aby každý včelařil za své a léčíš za peníze ZO??
Pepan
--------
ZO bere peníze kde? Od včelařů. Od členů. Ze zhora jim peníze nechodí, naopak je tam posílají.
Včem je protimluv?¨

A navíc jsem se tady před několika měsíci dozvěděl, že včelař objedná léčivo u ZO, ta mu je zajistí přes OV (V případě Gabonu do 30.6.) on je zaplatí a ZO vúčtuje dotaci.
Kde jsou ty peníze ZO? (Práci funkcionářů uznávám - aby se nezvrhla debata jinam.)

Nebo to už neplatí?
Karel

Příspěvek je na provoz ZO. Léčiva hned při objednávání platím a na podzim dostanu zpět dotaci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 18.3.2008 09:42:28
> ----------------------------------------
> Nevidíš ten protimluv!!
> Chceš aby každý včelařil za své a léčíš za peníze ZO??
> Pepan
> --------
> ZO bere peníze kde? Od včelařů. Od členů. Ze zhora jim peníze nechodí,
> naopak je tam posílají.
> Včem je protimluv?¨
>
> A navíc jsem se tady před několika měsíci dozvěděl, že včelař objedná
> léčivo u ZO, ta mu je zajistí přes OV (V případě Gabonu do 30.6.) on je
> zaplatí a ZO vúčtuje dotaci.
> Kde jsou ty peníze ZO? (Práci funkcionářů uznávám - aby se nezvrhla debata
> jinam.)
>
> Nebo to už neplatí?
> Karel
>
>
>

kozlík napsal(a):
> Nevíte jestli mi na aerosol vyhoví tenhle kompresor 210/8/24, GÜDE ?
>
>
>
>
Pokud má tlakovou nádobu, alespoň dvacetilitrovou, tak zcela jistě
vyhoví. Léta používám sestavu vyvíječe , kompresoru l,2 Kw a generátor
Honda 1 Kw. Při aerosolování není žádná prodleva pro nedostatek vzduchu.
Generátor, ač výkonově slabší než elmotor, vše v pohodě stihne.
Automatika kompresoru občas i vypne pro přebytek načerpaného vzduchu.
Gustav

Příspěvek je na provoz ZO. Léčiva hned při objednávání platím a na podzim dostanu zpět dotaci

Pepan
-------------------
Pokusím se letos dosáhnmout tohoto stavu, že dostanu kolik si řeknu (a zaplatím) a včas.

Karel

Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno, ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.

1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez zasitovani a vkladani podlozek predem..??

Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi to sem prosim.
Dekuji.

Dělám vysoké nástavky z coulových prken, skládám je na teplou stavbu, ale
šly by otočit o 90 stupňů. Prkna používám šířky 12cm, takže jdou akorát dvě
na sebe pro míru 39x24. Stejně dělám dna, tedy podmet vysoký 12cm. Celý
komplet úl 2 nástavky, dno, víko je za 2 hodiny na světě. Je to funkční a
laciné. Nic světoborného.
Kdyby se mi dostala do ruky kniha p. Liebiga "Včelaříme jednoduše" dřív než
jsem udělal první úly, ušetřil bych si dost přemýšlení a chyb. Má tam návody
na podobně jednoduchý úl. Tak se na ní koukněte.

pf

----- Original Message -----
From: "MK23" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 11:54 AM
Subject: vyroba ulu


> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne
> vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.
>

Máš li přístup do podmetu zadem, můžeš ho pak využít i jinak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MK23 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: vyroba ulu
> Datum: 18.3.2008 11:54:43
> ----------------------------------------
> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.
>
>
>

Rozhodně studená stavba, zasíťované dno úl Langstroth - nízký nástavek. Vyrábí Nerad. Jeho stranky jsou www.inerad.wz.cz
Franta

> ----------------------------------------
> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.
>
>
>

Kdyby se mi dostala do ruky kniha p. Liebiga "Včelaříme jednoduše" dřív než
jsem udělal první úly, ušetřil bych si dost přemýšlení a chyb. Má tam návody
na podobně jednoduchý úl. Tak se na ní koukněte.
pf
--------
Souhlas. Když jsme to prvně viděl, tak jsem i zvažoval, že těch pár Langstrotů oželím a na Lang. rámky udělám tam popsanou konstrukci.

Hlavně ta protiskluzová lišta je tam velmi dobrá.

=========================

Ale přátelé, i když jsem známý propagátor dobrého větrání a síta ve dně, ve světle nových skutečností (úhynů) měním názor. Jen na konstrukci. Ne na to, že včely potřebují ventilaci.
Pokud má být léčení kyselinou mravenčí účinné, je třeba omezit únik par spodem. Po dobu léčení.

Je třeba se přizpůsobit novým skutečnostem a k tomu změnit technologii (software) i hardware. :-)

Nechci nikoho ovlivnovat, ale jsem zvědav jak to vymyslí jiní a pak si porovnám své řešení.


Takže dobré a osvědčené konstrukce berme jako něco co vyhovovalo. Ale co budeme (včely i my) potřebovat teď?

Takže bych zatím dělal jednoduchá dna a větral (zasítovaným v zimě) česnem. Malé zasítované větrání vzadu (na zadní straně dna) není podle mě od věci.
A čekal bych, co se vyvrbí, co nám roztoč, včely a počasí přinese.
Karel

Ta že, je třeba čekat se spadem 10 dnů. Z podzimu jsem si všiml, že roztoči padnou hned po první fumigaci.(Myslel jsem, že to co se tam objeví po další fumigaci jsou nově vylíhlí. Ják hodnotit včelstva na jaře , kde do rána jsem našel ve 13 včelstvech 3 roztoče? Ty růžuvý jsou ti co byli zabití maurikem pod víčky? Díky Luboš

Stávající přehršel příspěvků vyjadřuje názor, jako by za všechny úhyny
měla zodpovědnost pouze varroáza. Přitom někteří z přispivatelů
konference uvádějí, že léčbu prováděli přesně dle veterinárních pokynů.
Odsudky těchto včelařů vyúsťují do jednotného názoru, uhynuly mu včely,
je to varroázou, může si za to! Paušalizující, jednoduchý a přitom
mnohdy nespravedlivý názor. Pamatuji na dobu předvarroázní, kdy se jako
největší nepřítel včel označovala nosematoza, u které byly uváděny
(alespoň dle oficiálních zdrojů) velké zimní úhyny. Fumagillin jsme jako
zázrak přidávali do každé poslední dávky zimního roztoku, zjara
fumagillinovým roztokem rosili včely, případně jím v březnu cukrovali
odvíčkované zásobní plásty. Přitom dle zákonitostí rozvoje této nemoci
jsou tyto teplé zimy jako stvořené pro její rozvoj v oslabených
včelstvech, tj. časné plodování v nedokonale obsazeném prostoru v špatně
izolovaném úlu.
V tomto případě je nutno provést u slabších včelstev zůžení pouze
na obsedající prostor a zásoby podstrčit do dolního bástavku, případně
provést jiný způsob klasického komorování a včelám pomoci.
Domnívám se, že kormidlo diskuse mělo stočit i do jiných úvah, než
jen výhradně k varroáze.
Ať se daří včelám i nám včelařům Gustav

V krátkosti:
1/ Rozhodně studená stavba je lepší ( pro včely )!!! Při teplé stavbě včely nevhodně ukládají zásoby, což v zimně může vést i k jejich smrti hladem ( oddělením od zásob ).

2/ Doporučuji vysoké drátěné dno ( především systém varroa-dno ). Slouží jako ventilace úlu, prostor dočasného vyvěšení při medobraní, ke kontrole včelstva ze spodu. Ulehčuje léčení...odběr měly, kontrolu spadu roztočů.

Doporučuji nízkonástavkový úly ( Optimal nebo Langstroth ) kvůli velkému spektru provozních metod včelaření s těmito úly, tedy včelař si může vybrat tu, která se mu nejvíce hodí, což u ostatních systémů úlů nejde, tam jste vždy něčím limitován.


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Čtvercový půdorys nástavků není rozhodující. Důležité je to, aby v nástavku bylo 10 nebo 11 rámků délky alespoň 42 cm ( kvůli prostoru pro zásoby a prázdné buňky u plodového tělesa ... izolační zóna rámku ). Pak bez problému můžete mít úly tenkostěnné.

Milý Kozlíku,napsal jsem to tak nesrozumitelně?Ten problém není v čekání ten je přece jinde.Řekl bych to jako náš pan president,přátelé to je zásadní nepochopení pryncipů léčení.Zásadní část úspěchu je v té JEDNOTĚ! To je chybné slovo,ale to není důležité.Důležité je aby všichni ve vsi a okolí přeléčili v jeden den nebo aspoň víkend jinak nastane reinvaze.Jestli nevěříš není ti pomoci.Na druhé straně je mi jasné,že to je teorie a včelaři jsou jací jsou.Ještě znovu dodatek, jarní přeléčení není všelék!!!
Tak ,že sis koupil vyvíječ a máš vyhráno!To je prima to budeš mít tuny medu, zdravé včely a ještě zdravější med gratuluji.Doufám ,že nám pak poradíš jak to děláš.
Věř mi vyvíječ tě nezachrání!Vyhodil jsi peníze a přispěl prosperitě VUVč.
Ke kompresoru je třeba aby měl výkon 50l/min. a tlak 3,5 atp minimálně.vzdušník nepotřebuješ.

Teplá nebo studená stavba je nyní téměř jedno. Teplá stavba byla preferována
dříve, kdy převládaly almárky a úly přístupné zezadu, tam studená stavba
byla problematická. Nyní je spíše vhodnější studená stavba, předpokládá se,
že na začátku zimy si včely sednou blíže ke vzduchu k očku a potom se budou
posunovat po zásobách směrem dozadu. Obdélníkové úly na studenou stavbu,
hlavně pro délkovou míru 45 a 42 cm pro 9 - 10 rámků jsou taky lepší v
případě, že se nastavky má osadit nějaký původní včelín místo starých
zadováků na rámky 39x24. Díky užším nastavkům se jich tam dá nacpat v jedné
řadě prakticky stejně tolik, kolik bylo zadováků. Nebo kdekoliv jinde, kde
je k dispozici spíše stísněný prostor.
Zasíťovaný podmet v každém případě, jednak přivádí včelám vzduch, při
převážení včelstev dává jistotu, že se včely neudusí a hlavně nyní bude
důležité sledovat denní spad roztočů a to se dá nejlépe udělat, když roztoči
budou padat přes síto ven z úlu, kde jejich kontrola nebude včely v létě
obtěžovat. Vzadu otvírání je v každém úlovém dnu, ale vsunování podložek se
dá na podzim a v zimě vcelku docela dobře dělat i česnem, pokud je česno
otevřené přes celou šířku dna. Já pro jiné účel otvírání vzadu nepotřebuji.
Začátečníkovi bych ale radil spíše pročíst inzeráty a koupit hotové úly,
spíše použité, ale nějaké standartizované a moderní, které se potom dají
prodat. Třeba 2 - 3 různé typy s tím, že za nějaký rok vybere jeden typ,
ostatní prodá a potom ten vybraný typ začne podle vzoru vyrábět. Nejlíp asi,
když současně s úlem se dá získat podrobná metodika, jak zrovna v tom úlu
včelařit. Mnohem líp se něco vyrábí, když má člověk prakticky ověřeno, co
proč v tom úlu funguje, než něco vyrábět bez praktických zkušeností naslepo.
Výroba naslepo bez praktických zkušeností svádí k zjednodušením, které se
potom u včel mohou ukázat jako překážka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "MK23" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 11:54 AM
Subject: vyroba ulu


> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne
vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.

Vyděl jsem tady na tom odkaze-http://galerie.immenwiese.de/v/viennabee/warre/
dno s asi umělou sítí něco jako je perlinka.Mohl bych použít perlinku pro takovéto dno kde síto plní funkci jen pro diagnostiku spadu a nikoliv pro větrání kde by hrozilo prokousání myší?Dík Míra

Myslím, že to nejtěžší je rozhodnout se správně. Nejdůležitější: zda úly zateplené nebo z masivu. Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak vysoké nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly zateplené. Náklady jsou vcelku stejné, dřevo je prostě u nás drahé a na úly z masivu musí být navíc kvalitní. Na samovýrobu musí být slušně zařízená dílna. Rozhodně kvalitní cirkulárka a žel i protahovačka, tedy alespoň pro toho, kdo si nechce tahat věčně třísky z rukou. Jakmile s nějakou operací musíme jinam, náklady naskakují. Časová náročnost je velká,těm dvoum hodinám se shovívavě usmívám. Zateplené úly jsou podstatně pracnější, velmi často i několikrát. Stavba je lepší asi studená, s teplou se pracuje pohodlněji a je u ní o něco méně žihadel. Pro kočování samozřejmě vyšší podmet a spodní větrání, pro pevná stanoviště nejsou nutná a jdou nahradit jinak. Zadní otevírání dna ruším, protože ho nepotřebuji a místo varroa dna pracuji raději s vymazlenou podložkou.
Teď jsem zkusmo vybouchl několik úlů v kombinaci styrodur 40 mm tlustý a dřevo. Na výrobu by stačila jen cirkulárka, samozřejmě plátkový kotouč, dřevo mizerné kvality. Dadant s 5 nástavky dnem a stříškou s ipou cca 600 kč, když je dřevo zdarma. Hodiny práce tak něco kolem 10, přesně to nevím. Sololiťák stejné konstrukce vyjde o 200 laciněji, pracnost zřejmě dvojnásobná. Dnes ale vím, že je mi materiálově mnohem sympatičtější. Takže rozhodování těžké, nikomu ho nezávidím. Každopádně pouze nástavkový úl, po důkladné dezinfekci může být i starší, teď jich bude volných mraky, ale pouze ze zdravých oblastí a to bych kladl důraz na ověření u OVS jinak ani náhodou!!! Takže přeji šťastnou volbu! Zdraví R. Stonjek

Vyděl jsem tady na tom odkaze-http://galerie.immenwiese.de/v/viennabee/warre/
dno s asi umělou sítí něco jako je perlinka.Mohl bych použít perlinku pro takovéto dno kde síto plní funkci jen pro diagnostiku spadu a nikoliv pro větrání kde by hrozilo prokousání myší?Dík Míra
------
perlinku jsem jednou použil z nouze, pod to jsem dal síto ze "železa" proti myším. Pětiletku už vydrželo, včely to trochu očistili, ale jádro drží.
Ale tehdy ještě nebylo varoasíto běžně ve včelařských prodejnách.
Na diagnostiku je to možná vhodnější než to plastové zelené, lépe se stím pracuje.


Perlinku jsem tehdy používal k oplášťování polystyrénu + fasáda. Polystyren jsem měl tehdy skoro zadarmo :-)
Fasádu jsme dělal dovnitř a u některých úlů i vně. Cílem útoku myší a ptáků se nestala.

Letos se ale snad konečně těchto silnostěněizolovaných strašáků definitivně zbavím. Plemenáče, oddělky - ano, jinak ne.
Karel

Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak vysoké nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly zateplené.

______________________________________________________________

Pane Stonjeku,
kam chodíte na takové informace? Většina experimentů ( v postkomunistické době ) jednoznačně nezachycuje žádné významné rozdíly ve výnosu. Máte pravdu, že pro neuteplené úly jsou třeba silná včelstva, tedy je třeba včelařit racionálně a vyvarovat se praktik dvouprosotrového včelaření. Žádná složitost to není.


S pozdravem...M. Václavek

Výsledky ze Zubří, pokus s uteplenými úly:
___________________________________________________________

POKUS S UTEPLENÝMI ÚLY

Od roku 1999 probíhá na třech pracovištích našeho ústavu (Dol, Pekařov a Zubří) provozní pokus na porovnání jednostěnných - dřevěných úlů s úly silně uteplenými 6 cm polystyrenem. U obou skupin včelstev se hodnotí průběh jarního rozvoje a hlavní ukazatel - produkce medu, do níž se veškeré podmínky pro jarní rozvoj promítnou.

Zde uvádíme výsledky za naše pracoviště. Obě porovnávané skupiny jsou nízkonástavkové úly Optimal s rámky 42×17 cm. Kromě úlové stěny je rozdíl ještě v uteplení stropu - u dřevěných úlů je tam standartně 3 cm polystyren, u olystyrenových úlů je na strůpku 6 cm polystyren. Vše ostatní včetně způsobu ošetřování je shodné. Výsledky jsou v tabulce:

SROVNÁVACÍ POKUS S UTEPLENÍM ÚLŮ
po 14 (r.2005 po 12, od r.2006 po 11) včelstvech ve variantě; kg medu/včelstvo

VARIANTA
       r. 1999        r. 2000        r. 2001        r. 2002        r. 2003        r. 2004        r. 2005        r. 2006        r. 2007

Uteplené
(6cm polystyren)
       13,2
       21,1
       14,1
       8,8
       24,8
       52,6
       23,6
       25,7
       11,7

Jednostěnné
(25 mm dřevo)
       12,3
       18,6
       12,9
       6,1
       27,7
       55,9
       23,9
       28,9
       13,6

Rozdíl
ve prospěch uteplených
       +0,9
       +2,5
       +1,2
       +2,7
       -2,9
       -3,3
       -0,3
       -3,2
       -1,9

První čtyři roky byly výnosy medu v uteplených úlech vyšší, dalších roky tomu bylo naopak, rozdíly ovšem nejsou velké. Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro sebe! Z tohoto hlediska je užitečný i následující poznatek plynoucí z našich měření: Pokud jsme včelstva rozdělili podle síly po přezimování na silnější a slabší polovinu, potom u těch silnějších nebyl žádný rozdíl ve výnosu medu mezi jednostěnnými a polystyrenovými úly, zatímco u slabších včelstev byl rozdíl větší, než jsou údaje v tabulce, ve prospěch úlů uteplených. Tedy - uteplení napomáhá v jarním rozvoji slabším včelstvům, silnější ho nepotřebují.

Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing. Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek

Dekuji vsem za rady. Urcite jsem moudrejsi :-) Ted uz mam asi tak nejak jasno :-)

Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing. Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek

_____________________________________________________________

Nepřehánějte, neuteplené úly nejsou jen pro nějaký malý výbor ,,nadvčelařů,, či včelařů s ,,speciálně,, vyselektovanými včelami.
Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech uteplení stěny ztrácí význam! ).

Osobně nevidím u silných včelstev žádný rozdíl mezi neuteplenými a uteplenými úly. Spíše jsou ve výhodě úly neuteplené ( častější prolety v zimně ). Spotřeba zásob a výnosy jsou v průměru stejné.


S pozdravem...M. Václavek

Dobře, ale pak je nefér používat výsledky jednoho z nejlepších navíc, který to má jako hlavní zaměstnání. Seriozní by bylo použít výsledky běžného průměrného včelaře, který občas nemá čas, sem tam něco zkoní, musí chodit do práce apod tzn.u kterého je běžný třetinový stav včelstev/ špičková, průměrná, nic moc/ A pak teprv letí výnosy dolů. A nejlépe je předhodit vlastní tabulky grafy pro přesvědčování ostatních. Jsem dalek tomu tvrdit, že úly z masivu jsou špatné a že to v nich nejde, Tvrdím jen,že vždy je něco za něco a učinit správné rozhodnutí je těžké a začínajícím ho moc nezávidím. Hledání vyhovujícího úlu pro sebe systémem pokus omyl je sice dost drahé, je to nejdražší palivo do kotle ÚT,ale když se to bere jako zábava a zdroj poučení a na konci je výsledek, tak to vúbec není ztracený čas ani finance. Zdraví R. Stonjek

"Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet uly. Dekuji vsem za rady. Urcite jsem moudrejsi :-) Ted uz mam asi tak nejak jasno :-)"
-----------------------------------------------------
Tak to vidíte začínající příteli. Když se sejdou tři právníci, mají šest právních názorů. Když se sejdou tři lékaři je zde ihned šest diagnóz. Když se sejdou tři včelaři
tak se také nedohodnou. Mimo studia literatury, zkuste udělat exkurzi po známých včelařích a jenom se dívejte a poslouchejte. Ono to příjde. Ono se Vám něco zalíbí a bude to ono to pravé, ořechové. Stejně však nastoupíte neskutečně dlouhou cestu vlastního bádání o tom který úl je vhodnější, která rámková míra je lepší, jestli použít plast nebo beton... Tím jsme prošli všichni.Teprve po mnoha letech včelaření, pokud vydrží v Evropě včely a pokud vydržíte Vy u včelaření, zjistíte, že jste opět tam odkud jste vyšel. Zase nebudete vědět, ale bude Vám ubývat sil. Tehdy uvidíte, že jste zmoudřel. Proto příteli, máte-li vymyšlen nějaký systém, neztrácejte čas a vyrobte ho bez ohledu na názory jiných. Vše Vám dá praxe a ukáže čas.
Pepča

On Tuesday 18 of March 2008 22:13:38 M. Václavek wrote:

> Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy
> síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech

Nebo docili stavu,ze se mu vcelstva vyrojej :)))

Honza

Většina, nás nováčků (a to doporučuji) začala tím, že si 2 - 3 kompletní úly koupila (třeba i se včelama), jeden rok osahávala a v zimě použila jednotlivé díly těchto úlů jako předlohu a podle nich vyráběla další a další. (není pak problém, že ti propadají rámky, či máš velkou mezeru mezi nástavky a vše děsně prostavené atd.)- jako začínajícímu doporučuji již moderní úly - nástavkové (OPTIMAL považuji za zlatý střed)- a Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
Za sebe si ani neumím představit, že bych dokázal - bez znalosti základů včelařiny - byť s použitím nějakého návodu - udělat napoprvé funkční úl.

Google – Včelaření moderně, je možno najít jeden příkladů včelaření.
Začínající včelaři si vyrobí všechno sami, proto je k tomu celý systém výroby a včelaření přizpůsobený/věku/. Pokud přešli na skleněný podmet, posílají mi stav svých včelstev mailem.
Když to hodnotím podle síly jejich včelstva z obrázku , tak začali úspěšně.
B.V.

..... Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
Může sem někdo nepsat nevýhody Adamcovy míry rámků (39 x 24), v čem je problém ? a nebo naopak výhody ?

Díky Jiří

U toho zařízení na samovýrobu existuje taky dilema. Koupit to levnější a
riskovat potom, že ty úly se mi nepovede udělat v potřebné kvalitě nebo
koupit to dražší a větší, mít tím zapranou dílnu a riskovat, že i tak
nakonec ty úly nebudu z nějakých důvodů vyrábět a když budu potřebovat v
dílně místo, budu se toho zařízení zbavovat se značnou ztrátou. Uříznuté
prkénko potom vyjde klidně dráž než kdyby si ho člověk nechal nařezat na
míru v nějaké truhlárně, případně zakoupil v nějaké kutilské prodejně. Já
jsem si uzpůsobil konstrukci úlů tak, že všechny dřevěné díly můžu nařezat z
běžného coulového řeziva, od stěn úlů přes různé lištičky až po loučky
rámků. Na něco, na co jsem dříve dával nařezat prkýnky síly 1 cm, nyní
používám sololit. Řezivo se pro výrobu úlů dá sehnat od kvalitního, kubík
smrkového za odhadem 5000 Kč po různé krajiny určené běžně na topení kubík
od zhruba 500 - 1000 Kč, ze kterých se třetina, polovina nebo i víc dá
vybrat na úly, zbytek jde do pece. Dobrý materiál pro menší množství úlů je
řezivo používané na výrobu europalet. Je poměrně levné a má délku 1200 mm,
dá se tedy naložit dozadu do osobního auta, takže pro menší množství je
problém dopravy vyřešen. Moje nářadí pro výrobu úlů je malá cirkulárka o
výkonu 600 watt, kdysi koupená v Bauhausu za 2000, nyní jsem viděl podobné
s druhým kotoučem tak za 1600. Potom ruční elektrický hoblík, vrtačka,
nějaké truhlářské svěrky a další běžné ruční nářadí. Vyrábím s tím v
současné době jednostěnné nízké nastavky a dvoustěnné izolované nastavky na
39x24. U těch jednostěnných nízkých nastavků jsem se hodně inspiroval knihou
G Liebiga "Včelaříme jednoduše." Přirozeně technologie výroby je daná
použitým nářadím, obecně u takového levného nářadí trvá výroba o něco déle a
bývá méně přesná než u nějakého profi a poloprofi nářadí, přesnost je nutno
občas nahradit třeba tmelením nebo ručním pasováním, taky se nedá počítat,
že se s tím nářadím udělají desítky úlů. Takové nářadí je vhodné pro výrobu
tak do 5 - 10 úlů postupně během více let a pro vyzkoušení a naučení se
práce se dřevem s tím, že když po několka letech to člověka dále zajímá, je
možné potom vyčlenit trvale nějaké metry čtvereční v dílně a nějaké desítky
tisíc korun pro nějaké kvalitnější truhlářské zařízení a mít vedle včel jako
koníčka nebo přivýdělek i truhlařinu. Pro výrobu úlů jsou nutné vedle nářadí
i další předpoklady. Je to za prvé dostatečný prostor. Koupené řezivo se
musí někde proložené skladovat a aspoň rok sušit. Potom je třeba mít pro
práci se dřevem určité znalosti stejně jako pro práci se včelami. Kdo je
nemá, bude se na prvních 10 - 20 nastavcích a prvních pár desítkách hodin
učit. Já jsem v podstatě navázal na dobu, kdy jsem jako dítě pozoroval otce,
strýce a bratrance, jak v jejich malé truhlářské dílně vyrábějí úly, dveře,
skříně, obložení, žebříky a podobné věci. Potom je třeba, aby člověk měl
určitý cit pro nářadí, zvláště pokud pracuje s tím levným. Poznat, kdy
přitlačit, aby to řezalo rychleji a poznat, kdy ubrat, aby ta cirkula nebo
hoblík neodešel. Poznat taky, který kus dřeva ještě zpracovat a který kus
dřeva už dát na "teplo" do kotle. Zvlášť u levnějšího řeziva bývá někdy
problém, kolikrát je pošlapané nebo doslova vylovené z bláta a potom nože
nebo zuby na pile dostávají zabrat. Pak je ještě další možnost.
polosamovýroba. Dát si v nějaké truhlárně všechno nařezat, sklížit stěny
nastavků do potřebných rozměrů atd, tak, aby doma stačilo k sestavení jen
kladívko, hřebíky, vruty, šroubovák a vrtačka pro předvrtání děr.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 7:26 PM
Subject: Re: výroba ulu


>
> Myslím, že to nejtěžší je rozhodnout se správně. Nejdůležitější: zda úly
> zateplené nebo z masivu. Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly
> kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v
> patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani
> včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak
vysoké
> nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly
> zateplené. Náklady jsou vcelku stejné, dřevo je prostě u nás drahé a na
úly
> z masivu musí být navíc kvalitní. Na samovýrobu musí být slušně zařízená
> dílna. Rozhodně kvalitní cirkulárka a žel i protahovačka, tedy alespoň pro
> toho, kdo si nechce tahat věčně třísky z rukou. Jakmile s nějakou operací
> musíme jinam, náklady naskakují. Časová náročnost je velká,těm dvoum
> hodinám se shovívavě usmívám. Zateplené úly jsou podstatně pracnější,
velmi
> často i několikrát. Stavba je lepší asi studená, s teplou se pracuje
> pohodlněji a je u ní o něco méně žihadel. Pro kočování samozřejmě vyšší
> podmet a spodní větrání, pro pevná stanoviště nejsou nutná a jdou nahradit
> jinak. Zadní otevírání dna ruším, protože ho nepotřebuji a místo varroa
dna
> pracuji raději s vymazlenou podložkou.
> Teď jsem zkusmo vybouchl několik úlů v kombinaci styrodur 40 mm tlustý a
> dřevo. Na výrobu by stačila jen cirkulárka, samozřejmě plátkový kotouč,
> dřevo mizerné kvality. Dadant s 5 nástavky dnem a stříškou s ipou cca 600
> kč, když je dřevo zdarma. Hodiny práce tak něco kolem 10, přesně to nevím.
> Sololiťák stejné konstrukce vyjde o 200 laciněji, pracnost zřejmě
> dvojnásobná. Dnes ale vím, že je mi materiálově mnohem sympatičtější.
Takže
> rozhodování těžké, nikomu ho nezávidím. Každopádně pouze nástavkový úl, po
> důkladné dezinfekci může být i starší, teď jich bude volných mraky, ale
> pouze ze zdravých oblastí a to bych kladl důraz na ověření u OVS jinak ani
> náhodou!!! Takže přeji šťastnou volbu! Zdraví R. Stonjek

Já bych nyní volil Langstroth...a to z jednoduchého důvodů. Je to světová míra a při dnešní globalizaci si může člověk nakoupit vše potřebné ke včelaření v těchto úlech i jinde ve světě a má záruku, že toho sežene. S postupným ubýváním včelařů u nás se sníží i nabídka pomůcek. mezistěn, rámků, medometů i všeho ostatního v našich obchodech a bude čím dál problematičtější něco nakoupit. Nyní včelařím na míře 24x36 ( v začátcích ovlivněn příkladem pana Kolomého ) nyní uvažuji o přechodu na Langstroth - nízké nástavky - 24x36 medník je dost těžký a to mi je 40 ....
A ejhle: rámky langstroth se mi nevejdou do medometu... Takže začnětě s jedním odzkoušeným systémem, kde máte záruku standardizace a dostupnosti pomůcek i v budoucnu.I když nyní se na první pohled zdá, že je všeho dostatek na adamcovou míru, nemusí to vydržet dlouho...
Z hlediska životních podmínek pro včely bych v tom vědu nedělal. Mimo jiné i proto, že ty Langstrothy jsou odzkoušené :-)

Přezimuje dobře i oddělek v neutepleném jednom nástavku 3/4 langstroth.
Tonda
>Máte pravdu, že pro neuteplené úly jsou třeba silná včelstva, tedy je třeba včelařit racionálně a vyvarovat se praktik dvouprosotrového včelaření. Žádná složitost to není.

>>..... Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.<<

>Může sem někdo nepsat nevýhody Adamcovy míry rámků (39 x 24), v čem je problém ? a nebo naopak výhody ?

Díky Jiří<

......
Jiří mne to zajímá také a stále. Bohužel o nevýhodách jsem se dozvěděl poprvé na úrovních badatelů a vědců, když jsem navštěvoval jejich přednášky.

Je to stále živé téma, protože je to v podstatě dnes jen boj o standardy. A takový Adamcuj rozměr je velkým českým standardem. Včelařit se dá, když se to umí, na ledasjaké míře.

A jako dobrý český standard jej budu podporovat, protože to má smysl ho podporovat. Pokud se jedná o posilující českou korunu a výhodnější nákup světové rámkové míry z EU, ... - viz. swienty.com + levnější dolar + dražší koruna, znamená ve výsledku cenu při tisícovým odběru celoplastovýho svěrovýho rámku momentálně kolem 1€ včetně VAT/kus (spíš pod něj)

Tz. že kdo začíná přemýšlet o předělávkách rámkových mír, měl by tento výhodný fakt brát vpotaz, protože je to cena výhodnější než takový rámek vyrábět. Je to samozřejmě časově relativní posudek o jedné výhodě proč nevolit Adamcovu míru a jít do světové.

K Adamcově míře (včelařím na ní)
Vyhody:
- má ji u nás 80% včelařů (takře není problém s oddělky,...) - to je asi největší výhoda
- většina medu je vytlačena s plodiště nahoru (speciálně na půdorysu Tachováku je plod od stěny ke stěně)
- díky vysokému rámku rychlejší jarní rozvoj - toto je z knih, sám nemůžu posoudit
Nevýhody:
- na půdorysu Tachváku vysoké komíny z nástavků u silných včelstev (od pěti nahoru si musím pracovat ze židle)
- na půdorysu K39 dost těžký nástavek plný zásob
- je to dost vysoká míra rámku, takže se dost často matka sekne v jednom nástavku (musím kontrolovat, kde matka klade a přehazovat nástavky)
Není pravda, že by Adamcova míra nebyla vhodná pro neutelpené úly. Při přechodu z uteplených na tenkostenné jsem nepozoroval žádný markantní rozdíl v zimní spotřebě zásob ani v medném výnosu.

V dnešní době se klade důraz na co nejsilnější včelstvo. Pokud je v nastavku
10 nebo dokonce 9 rámků 39x24, vychází v létě celý prostor úlu příliš úzký a
vysoký. To může omezovat medné výnosy, protože dříve i mimo hlavní snůšky
byl na většině stanovišť od května do srpna souvislý přínos sladiny od 0,3
po kila denně, takže i když včelstvo nevyužilo kvůli prostoru hlavní snůšky
na 100 %, doneslo si něco mimo hlavní snůšky a med byl. Dneska jsou hlavní
snůšky, některé s obrovským potenciálem výnosu, jako je řepka, ale mezi
snůškami na většině stanovišť se stávajícím vysokým počtem včelstev se
včely neuživí a jejich zásoby ubývají. Proto musí z řepky, hořčice a
podobných zdrojů přinést nárazově co nejvíc sladiny a nesmí být v té době
omezovány prostorem. Z té nárazové snůšky potom žijí v dobách mimo snůšku.
V zimě zase silný zimní chumáč je na takové šířce rámků umístěný od jedné
stěny až k druhé, což je méně výhodné než když je mezi včelami a stěnou úlu
voští se zásobami.
Rámky 39x24 byly kdysi dělány na míru dvouprostorového úlu, kdy bylo
plodiště s 10 - 14 rámky 39x24 a nad ním byl medník s 9 - 14 rámky 39x24.
Tehdy to stačilo, napůl byly včelstva slabší a napůl tehdy nevadilo rojení z
malého prostoru, případně bylo i vítáno jako možnost rozmnožení počtu
včelstev. Dneska je jeden nastavek s 10 - 11 rámky 39x24 jako plodiště malý
a dva nastavky jsou příliš velké, jako medníkový plást s rámkem 39x24 nejde
pracovat jako s nízkým rámkem a pro technologie používající velký plást ,
třeba Jumbo 45x28 je zase rámek 39x24 malý. Je to tedy takový kompromis,
který nevyhovuje ničemu.
Otázka je, jaký bude vývoj. Dneska je preferováno obrovské včelstvo, protože
přinese víc medu. Jestli ale se taková včelstva nestanou časem vymírajícími
dinosaury, třeba kvůli tomu, že taková včelstva budou více náchylná na
varaózu nebo jinak řečeno, že kvůli varaóze nebo třeba kvůli tumidě či kvůli
něčemu jinému bude třeba od května po červenec dělat takové chovatelské
zásahy, které způsobí, že včelstva přes léto už nedorostou tak silná. Potom
se stanou rámky 39x24 zase vhodnější. Nebo třeba prostě vymřou drobní
včelaři, co nyní opylují z trvalých stanoviště zadarmo sadařům a zemědělcům
plodiny a začne se konečně vydělávat vedle medu na opylování. Potom budou
středně silná včelstva o hmotnosti 30 - 60 kilo na kočování mnohem
výhodnější než obři o hmotnosti 50 - 100 kilo.
Pak je tady ta věc, že rámky 39x24 je československá míra, zatímco 45 a 42
je standartní světová míra. Spousta včelařů chce být světová.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 19, 2008 7:32 AM
Subject: Re: vyroba ulu


> .... Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
> Může sem někdo nepsat nevýhody Adamcovy míry rámků (39 x 24), v čem je
> problém ? a nebo naopak výhody ?
>
> Díky Jiří

Tady s p. Václavkem souhlasím Pak již jde jen o naši kondici a zřízení jak velké úly včestvům poskytneme Neměly by v žádném případě být pod 30 rámků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?roba ulu
> Datum: 18.3.2008 22:13:45
> ----------------------------------------
> Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing.
> Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se
> nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně
> známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také
> jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů
> a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch
> zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
> Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek
>
> _____________________________________________________________
>
> Nepřehánějte, neuteplené úly nejsou jen pro nějaký malý výbor
> ,,nadvčelařů,, či včelařů s ,,speciálně,, vyselektovanými včelami.
> Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy
> síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech
> uteplení stěny ztrácí význam! ).
>
> Osobně nevidím u silných včelstev žádný rozdíl mezi neuteplenými a
> uteplenými úly. Spíše jsou ve výhodě úly neuteplené ( častější prolety v
> zimně ). Spotřeba zásob a výnosy jsou v průměru stejné.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Prosím Vás v souvislosti se standardy vidím, že by stálo zato zavést takové téma a otázku i zde.

Je to totiž otázkou, o které si někdo může myslet, že ji nerozumíme, ale právě používat nebo mluvit o filosofii se standardy může vést k mnoha úspěšným tahům každého z nás.

Standard (viz. výklady na indernetu ve vyhledávačích a encyklopediích) nebudu jako termín vysvětlovat.

Chci ale v této rovině zmínit v bodech to, s čím to může mít souvislosti takové používání a volby standadu člověk pohybující se ve včelařství.

* Moderní včelař - viz tiráž jednoduché včelaření a probíhající cesta - hledání jednoduchého standardu včelaření s cílem nalést výhodu pro čtenáře odborného časopisu; Včelařství - standart jednoho šéfredaktora na kterého nemá momentálně a to dlouhodobě nic vliv a to ani členská masa nebo jejich zástupci na ÚV potažmo vůbec ne redakční rada Včelařství.

* Rámková míra - viz věčná snaha v našich českých polohách o nové standardní míry; průbojnost světových standardů včetně technologických postupů s takovou zvolenou mírou

* ČSV, PSNV, Cech, Profesionální včelaři atp, spolky, kluby kroužky jsou výsledkem stáleprobíhajícího vývoje standardů jednání a smyslu takových uskupení; smysl stanov, práce a hlavně jejich výsledky


Můj hlavní standart:
* Chovné standardy jako element nynějších a rozvaha v budoucích nákladech při chovu; uplatnění dlouhodobého úspěchu v mých podménkách za pomoci použití zhodnocení standardů; volba filosofie v hodnocení situace v otázkách voleb možných ziskových aktivit v oboru včelařství a obchodu jako takovém.

Proč ne Adamce?
Už to tu bylo napsáno. Kraňka potřebuje prostor. Když nechceš roje, musíš být stále 1 nástavek před včelami. A tak se s tachovákama dostaneš na 5 - 6 nástavků. Pokud máš úl na cca 30 - 40 cm podstavci (aby jsi si nestrhl záda, když se hrabeš v plodišti při tvorbě oddělků) tak odebírat plné medníky z úrovně očí a výše dá nořádně zabrat.
Taky mám pocit, že délka 39 je v zimě pro silná včelstva málo - téměř každou zimu mi na této míře uhynulo jedno včelstvo na zásobách (nepřešlo do horního nástavku).
Ale hlavní důvod je ta výška v plné sezoně, kdy je nejvíce práce.

Radim
V dnešní době se klade důraz na co nejsilnější včelstvo.
----
A k dalším mám pár poznámek o nejdenoznačném světě brouků, lidí a včel.

Ano, v současnosti je zájem o silná včelstva, ale to vůbec neznamená že o nejplodnější. Vitalita, zdraví (hygiena, desinfekce), dlouhověkost, atd.

Z hlediska nákazové situace je možná problematické sjednocení rámkových měr.

Langstroth do medometu. Jednoduché řešení, podložit šrouby na koši pod traverzou s pohonem, pokud se jedná o malý rozdíl, nebo udělat díry pro "uši" do dna koše, tam bývá vůle, nebo udělat první krok k novému medometu a nechat si udělat nový koš. Stávající koše zadržují v ohybech plechů med a moho způsobit přenos spor MVP na jiné souše. Málo prvaděpodobné ale možné. Určitě se špatně čistí.

Adamec jako český standard.Možná, ale ne norma. Nemá na rozdíl od Optimalu, Langstrotu Euro/USA výkres.

Optimal/Langstroth - půdorys čtverec/obdélník.
Z hlediska včel to asi nemá význam, pokud chci mít úly v řadě a přistupovat k nim zezadu, asi je dobrý čtverec, protože si můžu dát včely na teplou stavbu - chov matek atd. diskuze Teplá/studená ztrácí zasítovaným dnem význam.

Pokud chci udělat něco pro včely,a nemít je na jednom společném místě ale trochu přirozeněji rozptýlené, a mít po dvojicích, či čtveřicích na paletách atd. tak je to jedno, spíše však Lang. protože spíše rozpažím než předpažím.

Líbí se mi. Jsou nádherné přesně vyrobené úly, jak skříňky do obýváku.
Ale bude mi je líto vyhodit, nevím jestli se donutímn je desinfikovat. Vyhodit ? - byly drahé a jsou stále pěkné, určuitě vydrží i 30let.
Laciný, levný, nepříliš trvanlivý nástavek jednak neláká zloděje, jednak mě sám donutí k obnově. A včely spíše ocení, než pěkný nástavek na věčné časy.

Karel

Nemáte někdo kontakt na prodejce odpařovače kyseliny mravebnčí? (http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006080802). Pokud ano, pošlete kontakt prosím ...

Včelařský obchod Brno, Koliště 25, 602 00 Brno, tel.: 545574965 (p. Burian)