Včelařská konference

Zase se ozval ignorant pomlouvač neschopný argumentace. Když už někoho kritizuji, uvádím argumenty. Je primitivní někoho pomlouvat ( zvláště drzým způsobem ) a nezdůvodnit svoje stanovisko. A taky je slušností se podepsat, nebo se snad za své jméno stydíte?

Nikomu neradím, aby chodil do včel v zimě nebo po západu slunce, kdy se mu zachce. Jen upozorňuji, že jsou situace, kdy je vhodné včelstvo napravit lépe dříve než-li později ( trubcokladná matka, bezmatečnost, hladovění ). Pokud včely létají ( což u nás v sobotu létaly, dokonce i opylovali talovíny ) není problém včelstva v zimě při závažném důvodu otevřít. V žádném případě nedělám prohlídky typu ,, rozebrání včelstva a prohlížení jednotlivých rámků ,,. Racionální včelaři prohlížejí svá včelstva zvednutím víka a pohledem do uliček, kontrolou činnosti u česna, prohlídkou spadu. Zkušenému včelaři to řekne vše potřebné. Zvláště u nízkonástavkových úlů je to usnadněné. V produkčním období nízkonástavkovému včelaři stačí pouhý pohled na spodní loučky rámků bez rozebírání nástavků a ví, zda je v nástavku plod, nebo zda je včelstvo v rojové náladě ( což by mělo být u racionálního včelaře vyjímkou ).

Umění včelaření je vystihnout situaci a podle toho provést nejvhodnější zásah. Minulý rok 10. září došlo v tomto včelstvu k osiření a následné stavbě nouzových matečnníků. Jelikož ještě v některých včelstev byli trubci ( u včas nakrmených včelstev je to naprosto normální!!! ), dal jsem matce ještě šanci na oplodnění. I když byla nouzová ( mimochodem byla poměrně velká ) stále by se hodila jako matka náhradní, kterou teď postrádám.

Přesto pravděpodobnost oplodnění v tuto dobu není vysoká. Proto jsem zde očekával trubcokladnou matku. Čekal jsem na nález mrtvolky trubce z hrboplodu, aby můj zásah byl odůvodnitelný. Samozřejmě by šlo včelstva spojit až v březnu, ale tím bych si zbytečně dělal starost s hrboplodem, pokud bych natíral plod. Nevidím důvod, proč bych včasnějším spojením včelstvu uškodil. Obavy pavčelařů včelařících v budečácích či v něčem podobném, kteří by jaktěživ nezasáhli do včelstva v zimě, jsou pohádky, kterým věří jen nevzdělanci ve včelařské problematice. Často se mluví o porušení jakéhosi ,,propolisového těsnění,,. To není žádný argument! Včelaři bojící se vzdušně zimovat by se měli podívat, jak to chodí ve velkochovech a jak zimují včelstva nad drátěnými dny....lépe něž včelstva v ,,utěsněných termoboxech,,!

Svým zásahem provedeným v příhodném dni jsem včelstvu nijak neuškodil a ušetřil jsem si starosti v březnu. Zásah byl poměrně rychlý. Určil jsem ten správný nástavek a hned na 4 vytáhnutém rámku byla matka nalezena. Byla to jen otázka orientace podle plodu, protože se u něj matka drží. Vlastní spojení proběhlo za necelé 4 minuty. Kdybych včelařil v klasických úlech, tak bych rozhodně tento zásah prováděl až v březnu, kvůli nutnosti rozebrání celého včelstva po rámků ( nestihl bych to provést v čas ( slunce přestane svítit na úly a pak je každé delší rušení riskantní ), což se mi nikdy v nástavkových úlech nestane ). Díky tomu, že včelařím v nízkonástavkových úlech, mohu bez újmy a bez problému spojovat i v zimě ( hledání trubcokladných matek není potřeba ale jistota ). Svým zásahem jsem ušetřil zásobami nejen zamezením výchovy hrboplodu ale taky tím, že jsem docílil silnějšího včelstva, které má nižší spotřebu zásob na jednotlivou včelu.

A upozorňuji, nikdy bych včelstva zbytečně v zimě nerozebíral! Nález trubce z hrboplodu po předchozím osiření mluví za vše! V tom případě nevidím důvod, proč bych nemohl využít příznivý zimní den ke spojení.

S pozdravem...M. Václavek