Včelařská konference

V tuto dobu je velmi nepravděpodobné, že včelstva neplodují. Je to pro ně naprosto přirozené. Souvisí to jak s zvětšující délkou dne ( což má vliv na plodování nejmenší ), ale i s příchodem oblev. V důsledku teplejší zimy se dá očekávat vyšší míra plodování. Po vypuknutí snůšky a příchodem trvale teplejšího období ( březen ) se rozvoj definitivně rozjede.

V sobotu 9.2 jsem spojoval slabší produkční včelstvo ( ve 4 NN, sedělo přes 2 NN...asi 15 000 ( 1,5 kg ) včel ) s oddělkem, kterého jsem původně hodlal k tomuto včelstvu připojit přes mateří mřížku na jaře a využít tím kladení obou matek k urychlení rozvoje a vytvoření plodových plástů pro nové oddělky. Jelikož byla ve včelstvu zřejmě trubcokladná matka ( nalezl jsem trubce z hrboplodu vyhozeného z úlu ), rozhodl jsem se v sobotu ( protože bylo slunečno, včely létaly, i když venku bylo necelých 7°C ) připojit oddělek již tehdy, abych udělil přítrž zbytečnému plýtvání zásobami na výchovu trubců v hrboplodu. Moji předpověď potvrdila prohlídka, hrboplod byl zřetelný. Trubcokladnou matku jsem odebral a po zhruba hodinovém osiření jsem místo medné komory vložil oddělek ve 2 NN. Spojení proběhlo bez problému. Probíhalo na ostro ( bez novinového papíru ). Co se týče plodu očekával jsem ho více ( kvůli relativně teplému lednu a začátku únoru ), ale zřejmě díky zimování v chladu plodová plocha nepřesahovala 2 000 buněk ( 5 dm2 po jedné straně ) plodu ( hrboplodu ). Je to sice do jisté míry neobjektivní hodnotit vliv ,,komínového efektu,, na včelstvu s trubcokladnou matkou, ale předpokládám, že podobné by to bylo i v ostatních včelstev.

Nicméně zimnímu plodování se nedá zabránit úplně ( pokud matka není zaklíckovaná ). Je opravdu zimní plodování nevhodné pro včelstvo, jak někteří tvrdí? Postupem času měním původně jednoznačný názor na tuto otázku. V případě dostatku pylu v zimních zásobách, které u některých včelařů v dostatečném množství chybí, mají včelstva v období teplejšího počasí možnost konzumovat pyl a tím si obnovit svoje tukobílkovinné zásoby v těle. Přečdejdou tak smrti, která by je jinak v případě vyčerpání tukobílkovinného tělíska čekala. Kolik vajíček matka klade, když je pod nulou? Zřejmě neklade vůbec. Tedy není třeba se obávat, že za mrazu po delší době intenzivnějšího kladení budou hladovět po pylu. Včely semknuté do chumáče pyl instinktivně nejedí, protože by si tím příliš zaplňovaly výkalové váčky a taky instinktivně nekladou. Kladení přichází s prvními prolety. Do té doby je zanenbaletlné.

Myslím si, že v případě dostatečného zásobení pylem přes zimu ( Farrar udával vhodnou zimní zásobu přes 30 dm2 pylového plástu ) a zimy bez prudkých změn počasí, zimní plodování ( lednové, únorové ) neškodí. Zimní plod se vyplatí zvláště u slabších včelstev, kde je pak rychlejší rozvoj, protože mají náskok. U silných včelstev není tak brzké započetí rozvoje zapotřebí, protože ty by zbytečně brzo dosáhli vrcholu rozvoje, tedy by se museli dříve nasadit protirojové opatření ( omezení plochy zavíčkovaného plodu, rozvolnění plodiště ). Každopádně je zimní plodování energeticky náročnější a souvisí se zvýšenou spotřebou zásob, ale nicméně nemusí vždy znamenat oslabení dlouhověké generace, naopak může způsobit vyzimování silnějšího včelstva, než jakého jsme zazimovali. Jaký máte na to názor Vy?

S pozdravem...M. Václavek