- Čermák K . --- 11. 4. 2003
Re: Vhodnost dělení plodiątě nízkými nástavky (2702)
Těžko je radit jednoznačně, jaký systém je pro někoho lepší. Napřed je nutno zvážit všechna pro a proti. Obecněji bych řekl, že vsoký plást je pro včely hlavně na jaře výhodnější tehdy, když je nepříznivé jaro. Jako např. letos, ve srovnání s jarem teplejším, příznivějším. Nebo v rámci území je pro včely lepší ve vyšších - studenějších polohách.
Ještě k původnímu dotazu p. Čápa - čtverec Optimalu a jeho vhodnost. Je to výhoda pro včely, ale těžko ji nějak přesněji vyjádřit (vyčíslit). I obdélník blížící se čtverci, kdy délka rámku je o něco větší než vnitřní šířka nástavku (tedy ne naopak jako u ležanů) je dobrý. Ale např. Langstroth s 9 rámky už by byl moc obdélníkovitý, včely celý prostor nemohou obsednout při kruhovitém chumáči (při pohledu zhora). Platí to i pro plodové hnízdo na jaře - pokud ho zploští v důsledu dlouhých plástů, jsou vyšší tepelné ztráty. Rozdíl 3 cm v délce rámku mezi Optimalem a Langstrothem není pro včely podstatný z hlediska zvládnutelnosti prostoru jimi, mnohem více záleží na tvaru celkového prostoru úlu a samozřejmě na kvalitě včelstva v něm.
Pro zájemce o nízkonástavkové včelaření dávám k dispozici text své útlé publikace z r. 1994 "Včelaření v nízkonástavkových úlech". Je odeslána jako PDF file správci konference - má být umístěna pro download, snad už brzy. Je tam kompletní dokumentace úlu Optimal, popis výroby, metodika ošetřování v nízkonást. úlech atd.
K. Čermák
----- Original Message ----- From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, April 11, 2003 6:00 PM Subject: Vhodnost dělení plodiště nízkými nástavky
> Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal. > Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v > plodišti: > > Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a > vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do > vetsiho poctu ramku). > > Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne preferuje > vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni. > > Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty. To > mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a ne > behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli > spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm. > > Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze by > mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna > nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry > nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak. > > Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic pripada > velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice > nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy plasty, > ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth). > > Zdravi > > Honza Cap
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2709
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |