Včelařská konference

Přátele! Mám takový pocit, že se tu pletou dohromady dvě věci.
Ctěl bych se proto ujistit, že myslíte to stejné jako já:
Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů na
spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře představit,
jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
řez.
Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním ozubem,
čili zkosením vnitřní stěny ozubu.

Nepletou se tady dva způsoby spojování dohromady?
Je tu nějaký truhlář, aby mi to vysvětlil co je co, pokud se mýlím?

Ikdyž bych rád našel způsob, jak strojově vyrobit právě ty cinky!

Osobně vidím přesnější hladší obrobení stěny ať ozubu, nebo cinku frézou.
Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.
(Já osobně plánuji k tomuto učelu koupit Narexku ... mají dva typy podle
výkonu, je podle mých informací odolnější výkonnější ale i dražší 5-6
tis.Kč)
Mám stůl pro upínání ruční kotoučové pily (dá se v ní pak řezat jako ve
stolní pile)
Do toho stolu (výrobce je Folkraft ale asi by se todalo vyrobit i amatérsky)
se dá upnout i horní fréza a pak se dá použít stejný postup, jak je tady
popisován pro kmitavou pilu. Myslím použít vodící lištu. Ten stůl má z boku
i vodící pravítko pro vedení prkna podél pily (nebo jiné mašinky) v pravém
nebo jiném úhlu, takže i ten ozub pak bude mít i uvnitř pravý úhel. Ikdyž
při správném zařezání prvního ozubu by to měla v kolmím směru udržet i
vodící lišta.
Určitě bude mít takový ozub hladší stěnu, umožní menší vůli mezi zuby tím
pádem to bude pevnější a déle takové spojení vydrží.

Ještě jeden způsob jsem viděl v jedné knize pro domácí kutily, kde jsou
ozuby vyráběny opět pomocí horní frézy. Přípravky tam vypadaly velice
profesionálně. K fréze určité síly byla kulisa s vodícími zuby. Na fréze byl
navléknut přípravek, který zapadal do vodízích zubů a vymazoval vedení pro
vyfrézování zubu. Pojezdem přípravku frézy v jednom vodícím zubu kulisy se
vyfrézoval jeden zub a převedením frézy do dalšího vodídího zubu další zub.
Výměnou frézovacího nástroje za kuželový se dala vyfrézovat jedna strana
cinku. Ovšem nepochopil jsem, jak se vyrobí ten protikus, když to má mít
zkosení z jednoho boku desky do druhého. Stejným postupem zboku by mělo dno
zubu cinku kulatý profil a to by jaksi do sebe nešlo. Jak tohle dělají
nevím.
Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím jsem na ně nenarazil
ve fyzické podobě.
Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec dováží, kdo to
prodává a za kolik. Díky!

Ovšem je to zase jen amatérské řešení. Profesionálně se asi ozuby vyrábějí
jinak.


S přáním hezkého dne
Arnošt

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří


Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003